Datum: Zpracoval(a): Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Financování sociálních služeb – krajská síť a vyrovnávací platba 30.9.2015 Ing.

Prezentace na téma: "Datum: Zpracoval(a): Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Financování sociálních služeb – krajská síť a vyrovnávací platba 30.9.2015 Ing."— Transkript prezentace:

1 Datum: Zpracoval(a): Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Financování sociálních služeb – krajská síť a vyrovnávací platba 30.9.2015 Ing. Hana Doleželová, Ph.D.

2 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Povaha poskytování sociálních služeb Sociální služby spadají do kategorie služeb obecného hospodářského zájmu  Sdělení Komise č. 2012/C 8/02 o použití pravidel EU v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu  Dopis předsedy ÚOHS ministryni práce a sociálních věcí č.j.: ÚOHS-C 10/2013-4620/2013/420/TEh ze dne 29.3.2013

3 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Povaha poskytování sociálních služeb Služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ):  Každá ekonomická činnost, která spadá pod závazek veřejné služby, tzn. závazek poskytovatele, který jej přijal ve veřejném zájmu a který by jej jinak pro jeho ekonomickou nevýhodnost nepřijal (nebo přijal pouze z části).  Za závazek poskytovateli může být poskytnuta veřejná podpora (např. finanční z veřejných rozpočtů)  Je dán zájem EU/členského státu, aby byly (ko)financovány z veřejných zdrojů.

4 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Veřejná podpora Není veřejnou podporou  Veřejná zakázka s otevřeným zadávacím řízením  V režimu „de minimis“ (200 tis. EUR za poslední 3 roky)  V režimu „de minimis“ pro SOHZ (rozšířené, až 500 tis. EUR za poslední 3 roky) Je veřejnou podporou slučitelnou s vnitřním trhem EU  S pověřením k výkonu SOHZ formou vyrovnávací platby

5 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Veřejná podpora a MPSV Novela zákona o sociálních službách (č. 254/2014 Sb.) – od 1.1.2015:  Upravuje proces tvorby a obsah střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb  Přesněji zakotvuje kompetence zadavatelů (kraj, obec, MPSV) v procesu plánování  Přenáší pravomoc a odpovědnost za financování sociálních služeb z prostředků státního rozpočtu na kraje Od roku 2016 povinnost pro ČR financovat sociální služby formou vyrovnávací platby – dle Rozhodnutí Komise č. 2012/21/EU.

6 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Veřejná podpora a MPSV Zásady pro dotační řízení 2016 (z kapitoly 313 státního rozpočtu) by měly dle MPSV obsahovat minimálně následující:  popis způsobu (mechanismu) stanovení krajské sítě sociálních služeb, včetně její aktualizace,  popis výpočtu vyrovnávací platby na sociální službu - parametrů pro výpočet vyrovnávací platby,  popis mechanismu poskytnutí vyrovnávací platby poskytovateli sociální služby, včetně harmonogramu její výplaty poskytovatelům služeb,  popis mechanismu pro kontrolu a přezkoumání vyrovnávací platby a opatření k zamezení a vrácení jakékoli nadměrné vyrovnávací platby. (stejně tak i pro IP kraje)

7 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Veřejná podpora a MPSV Předpokladem:  stanovená krajská síť sociálních služeb (součást SPRSS, vícestupňová)  dle předpokladů MPSV má být pro služby v síti „jednotné“ pověření k výkonu SOHZ (formou smlouvy o závazku veřejné služby) – přistoupení ostatních zadavatelů služeb (obce) a poskytovatelů finanční podpory k tomuto pověření (pověření na IČ a identifikátory)  jednotný způsob výpočtu vyrovnávací platby pro všechny služby v krajské síti

8 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Stanovení krajské sítě sociálních služeb  Záměrem Moravskoslezského kraje je nastavovat a řídit síť sociálních služeb s ohledem na potřeby občanů v daném území a současně určit základní parametry pro účelné a efektivní financování sítě z veřejných zdrojů.  Proces stanovování sítě sociálních služeb v Moravskoslezském kraji je kontinuální, dlouhodobý, síť by měla být flexibilní tak, aby mohla reagovat na měnící se potřeby v území.  Aktuálně je síť sociálních služeb na území Moravskoslezského kraje tvořena stávajícími registrovanými sociálními službami poskytovanými na území Moravskoslezského kraje, které byly financované z veřejných zdrojů v roce 2015 prostřednictvím dotačního programu kraje (Program na podporu poskytování sociálních služeb pro rok 2015 a způsob rozdělení a čerpání dotace z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu) nebo prostřednictvím individuálních projektů kraje.

9 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Stanovení krajské sítě sociálních služeb  v letech 2016 a 2017 - vyjednávání zadavatelské role mezi krajem a obcemi u všech sociálních služeb.  Výsledkem vyjednávání bude jak stanovení případného rozšiřování kapacit služeb, tak případné zařazení každé sociální služby do krajské sítě sociálních služeb.  Sociálním službám, u kterých nebude vyjednáno zařazení do krajské sítě sociálních služeb, budou pověření vypovězena.  Krajská síť sociálních služeb (přehled poskytovatelů sociálních služeb zařazených do sítě) je nově přílohou Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2015 – 2020.  Služby zařazené do krajské sítě sociálních služeb budou ze strany kraje pověřeny k výkonu služby v obecném hospodářském zájmu (SOHZ), formou uzavření „Smlouvy o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon“ (Pověření).  Pověření bude vydáváno po dobu platnosti SPRSS, tzn. do roku 2020.

10 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Pověření k SOHZ  Dle předpokladů MPSV má být pro služby v síti „jednotné“ pověření k výkonu SOHZ (formou smlouvy o závazku veřejné služby) – přistoupení ostatních zadavatelů služeb (obce) a poskytovatelů finanční podpory k tomuto pověření (pověření na IČ a identifikátory). VZOR PROHLÁŠENÍ PŘÍJEMCE A PŘISTOUPENÍ K POVĚŘENÍ KRAJE V DOTAČNÍ SMLOUVĚ OBCE 1. Příjemce prohlašuje, že služby (činnosti) podpořené dotací dle této smlouvy jsou vykonávány v režimu závazku veřejné služby na základě pověření Moravskoslezského kraje (ev.č. smlouvy ………….., dále jen „pověření“) dle Rozhodnutí Komise č. 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu. 2. Poskytovatel dotace přistupuje k výše uvedenému pověření Moravskoslezského kraje a poskytuje příjemci finanční prostředky jako vyrovnávací platbu dle podmínek pověření.

11 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Procesní stránka aktualizace krajské sítě sociálních služeb  Pro udržení aktuální a flexibilní sítě, která reaguje na aktuálně se měnící potřebnost v území, je nutné síť průběžně aktualizovat prostřednictvím schvalování orgány kraje: 1. Zastupitelstvo kraje určuje síť sociálních služeb v parametrech: IČ, název poskytovatele, druh sociální služby, identifikátor sociální služby 2. Rada kraje průběžně definuje zastupitelstvem kraje určenou síť sociálních služeb v parametrech: forma služby, cílová skupina služby, kapacita služby (lůžka, přepočtené úvazky), místo poskytování služby, územní působnost služby, status zařazení do sítě.

12 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Stanovení krajské sítě sociálních služeb V kontextu nastavování krajské sítě sociálních služeb Moravskoslezského kraje a uzavírání pověření jsou preferovány 2 principy: 1. samostatná registrace na místo poskytování sociální služby (nejlépe na úrovni obce s pověřeným obecním úřadem), 2.pověřené budou služby registrované výlučně pro území MSK.

13 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Vstup nových sociálních služeb do krajské sítě sociálních služeb Moravskoslezského kraje  Prioritou je udržení optimální sítě a její dlouhodobě udržitelný rozvoj při zachování stávajících zdrojů jejího financování. K rozvoji bude docházet pouze v případě služeb plánovaných a podpořených ze zdrojů veřejného zadavatele, přičemž prioritu má rozvoj potřebných služeb v území, které není danou službou pokryto. Kritéria pro vstup nových sociálních služeb do krajské sítě stanovené SPRSS MSK služba musí mít veřejného zadavatele (obec, kraj, MPSV), služba reaguje na nedostatečné pokrytí dané sociální služby v území, služba musí vycházet ze skutečných potřeb identifikovaných na území kraje, služba musí vycházet z procesu plánování na úrovni obce, kraje či dalších uskupení (mikroregion, místní akční skupina, svazek obcí), na financování služby se musí ve stanovené výši podílet veřejný zadavatel (obce, kraj, kraj prostřednictvím Individuálních projektů kraje realizovaných ve spolupráci s obcemi), přičemž stanovenou výši financování určuje SPRSS MSK, nová služba musí být poskytována v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

14 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Výstup sociálních služeb z krajské sítě sociálních služeb Moravskoslezského kraje  Služba je ze sítě sociálních služeb vyřazena (přestává být financována, příp. dochází k jejímu významnému krácení), pokud již nesplňuje podmínky pro vstup a setrvání v síti definované SPRSS MSK: Kritéria pro výstup sociálních služeb z krajské sítě sociálních služeb absence veřejného zadavatele zánik potřebnosti identifikovaný ze strany zadavatelů zrušení registrace sociální služby zánik poskytovatele nesplnění podmínky povinného spolufinancování nových služeb v následujících letech zjištění zásadního porušení pravidel pro poskytování sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

15 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Veřejní zadavatelé Obce jako zadavatelé sociálních služeb  Dle podmínek střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje (SPRSS) musejí mít, sociální služby poskytované na území MSK veřejného zadavatele (obec, kraj, MPSV), a musejí vycházet z procesu plánování na úrovni obce, kraje či dalších uskupení (mikroregion, místní akční skupina, svazek atd.).  Způsob plánování sociálních služeb je přímo úměrný danému typu obce (zadavatele), kteří se dělí dle velikosti rozsahu výkonu státní správy, který je jim svěřen (obec s úřadem, obec s pověřeným úřadem a obec s rozšířenou působností).  Plánování a rozvoj nových i stávajících sociálních služeb na všech typech obcí však musí splňovat podmínky dané aktuálním střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb kraje (zadavatelská role, spolufinancování apod.)

16 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Veřejní zadavatelé Kraj jako zadavatel sociálních služeb  Na základě objektivně zjištěných potřeb ze strany kraje může být také kraj ve spolupráci s obcemi veřejným zadavatelem služeb a aktivit, které efektivně podpoří řešení nepříznivé sociální situace osob se specifickými potřebami.  Bude se jednat o takové sociální služby a aktivity, jejichž zřízení v rámci území obce není s ohledem na četnost výskytu potřeb efektivní. Jedná se například o potřeby občanů, kteří mají vzácná onemocnění, poruchy autistického spektra, těžké tělesné postižení, duševní onemocnění atd.  Vždy však bude zohledněna konkrétní situace v daném území s ohledem na dostupnost, efektivitu a kvalitu poskytnuté podpory, pomoci a péče. Může jít také o služby, které ad hoc reagují na vzniklou situaci, kterou je zapotřebí operativně řešit v rámci území kraje.

17 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Vyrovnávací platba Obecně:  VP = pokrytí čistých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby.  VP slouží jako kompenzace poskytovateli sociální služby, tzn. celková výše prostředků z veřejných rozpočtů (včetně prostředků z ESF), kterou sociální služba potřebuje k zajištění dostupnosti poskytování sociální služby (k dokrytí svých provozních potřeb) vedle prostředků, které získá vlastní činností.

18 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Vyrovnávací platba  V případě jednotného pověření ze strany kraje, je kraj orgánem, který musí zamezit vzniku nadměrné vyrovnávací platby.  Po ukončení dotačního roku bude provedeno „vyúčtování“ a posouzení vyrovnávací platby na úrovni kraje – posouzení veškerých nákladů a zdrojů ve vztahu k základním činnostem sociální služby (jejichž realizací je poskytovatel pověřen v rámci závazku veřejné služby).  Případná nadměrná vyrovnávací platba musí být vrácena do rozpočtu pověřovatele (kraje).

19 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu

20 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Vyrovnávací platba – provozní náklady  Limit maximálně přípustných provozních nákladů k adekvátnímu poskytování služby Na základě mediánu nákladů pro druh služby (dle cílové skupiny, kapacity) za předchozí období + inflace (1 %) Možnost individuálního navýšení  Maximální poměr pracovníků v přímé péči a ostatních pracovníků Na základě výstupů projektu „Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“  Maximální strop pro správní režii (12 % celkových nákladů), nájemné, osobní náklady

21 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Vyrovnávací platba Investiční náklady budou považovány za oprávněné, pokud budou promítnuty ve:  snížení provozních nákladů (úspory spojené s provedenou investicí),  zvýšení kapacity služby,  nárůst personálního zabezpečení služby, příp. zvýšení mzdového ohodnocení pracovníků (max. do výše přípustného limitu),  jiné zdůvodněné zvýšení kvality poskytované služby.

22 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Vyrovnávací platba Posouzení vyrovnávací platby:  Po ukončení dotačního roku a provedení účetní závěrky – nejpozději do 30.6. následujícího roku  Pro jednotlivé sociální služby (v pověření závazkem veřejné služby): Posouzení skutečných nákladů – do výše maximálně přípustných provozních nákladů + příp. investiční náklady Porovnání se skutečně obdrženými zdroji

23 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Vyrovnávací platba Rozdíl mezi skutečnými zdroji a náklady v jednotlivých službách může být:  nulový – skutečné náklady související s poskytováním služby jsou ve stejné výši jako skutečné příjmy (zdroje) služby, nejedná se o nadměrnou vyrovnávací platbu,  záporný – skutečné náklady související s poskytováním služby jsou vyšší než skutečné příjmy (zdroje) služby, nejedná se o nadměrnou vyrovnávací platbu,  kladný – skutečné náklady související s poskytováním služby nižší než skutečné příjmy (zdroje) služby, může se jednat o nadměrnou vyrovnávací platbu. Tyto rozdíly u jednotlivých služeb jsou následně posuzovány společně v rámci jednoho pověřovacího aktu (za jednoho poskytovatele). Kladný výsledek i v rámci společného posouzení = nadměrná vyrovnávací platba VRACÍ SE DO ROZPOČTU POVĚŘOVATELE

24 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Dotační řízení MSK (kapitola MPSV) 2016 +  Obdobný mechanismus výpočtu dotace jako v předchozím roce.  Dotace je jedním ze zdrojů sociální služby a vstupuje do posouzení vyrovnávací platby.  Dotaci může obdržet pouze registrovaná sociální služba zařazená v základní síti sociálních služeb MSK, s pověřením k výkonu služby v obecném hospodářském zájmu.

25 Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Děkuji za pozornost