Ing.Regina Kuchtová, Ph.D. BYTOVÝ FOND Statutárního města Ostravy.

Prezentace na téma: "Ing.Regina Kuchtová, Ph.D. BYTOVÝ FOND Statutárního města Ostravy."— Transkript prezentace:

1 Ing.Regina Kuchtová, Ph.D. BYTOVÝ FOND Statutárního města Ostravy

2 Město a jeho základní funkce  Bydlení  Práce  Odpočinek Základní funkce města bydlení práce odpočinek

3 3 Bydlení www.fast.vsb.cz  Základní lidská potřeba - vychází z Listiny základních práv a svobod  Sociální bydlení pro „obecní chudé“ – Domovský zákon z r. 1864  Municipalita jako garant

4 § 38  (1) Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede evidenci svého majetku.  (2) Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím.S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy. 4 www.fast.vsb.cz Zákon č.128/2000 O obcích

5 www.fast.vsb.cz 5 Ostrava – vývoj do r. 1918  Prudký nárůst obyvatelstva - potřeba pracovních sil. imigrace a to především z okruhu 20 - 30 km obyvateli Těšínska a imigrace a to především z okruhu 20 - 30 km obyvateli Těšínska a Frýdecka. Frýdecka.  Další vlna v podobě horníků a řemeslníků, báňských úředníků z Pruska, Polska a Haliče. z Pruska, Polska a Haliče.  Počet obyvatel Vítkovic stoupl mezi lety 1849 až 1880 o 984 obyvatel a předstihl tak i Moravskou Ostravu. Hrušov, Přívoz, obyvatel a předstihl tak i Moravskou Ostravu. Hrušov, Přívoz, Michálkovice a dalších. Michálkovice a dalších.  Tuto expanzi však nebylo schopno pokrýt město pouze svým přirozeným přírůstkem. přirozeným přírůstkem.

6 Bydlení  Zaměstnanecké – dle postavení a profese  Nájemní  Vlastnické  Družstevní

7 Příklady nejstarší dochované zástavby

8 Vítkovice Štítová kolonie – družstevní zaměstnanecká výstavba

9 Specifika tohoto vývoje:  Intenzivní zástavba mimo centrum.  již v počátečních fázích rozvoje Moravské Ostravy v průmyslové velkoměsto se populační přírůstek obyvatel soustřeďoval mimo tradiční centrum.  Centra výstavby se soustřeďovala do sousedství průmyslových závodů. V jejich bezprostřední blízkosti pak přirozeně vznikala i dělnická sidliště v koloniích 70% všech obyvatel, což asociuje současný stav bydlení v panelových sídlištích kde žije 57% všech obyvatel Ostravy.  Toto období pak můžeme považovat za počátek řízené hromadné bytové výstavby.

10 1945 - Poválečný vývoj  Tempo růstu obyvatelstva překračovalo meziročně více než trojnásobně tehdejší republikový průměr. Ostrava se tak stává nejrychleji rostoucím městem v ČSR.  V roce 1949, kdy se v Ostravě postavilo už 1 302 nových bytů  Potřeba plánovité urbanistické koncepce výstavby na územích mimo vlivy důlní činnosti a dosah průmyslových exhalací. Poruba, Svinov,Hrabůvka atd.  Od roku 1950 do roku 1991 došlo ve městě k zvýšení počtu obyvatel o 51,7%.

11 Přehled výstavby bytů pro zaměstnance OKR. Rok 1954195519561957195819591960196119621963 Poč. bytů 1 5212 2351 9351 9382 0873 0322 7974 1073 6233 386

12 Intenzivní výstavba panelových sídlišť První období je obdobím po znárodnění stavebního průmyslu racionalizace tradičních technologií, rozvoj typizace a uplatnění proudové metody stavění Odstranění diferenciace bydlení V druhém období, po roce 1955, dochází k zásadnější změně – nástupu prefabrikace

13 1989 - Novodobý vývoj  Zákon č.10/1993 – převod majetku ze státu na obce  Nutnost dostavby tzv.KBV  Privatizace b.f. Prodej bytového fondu z majetku SMO 19912006 domy3 0401 743 byty45 74120 508 Odhad výnosu z prodeje obecních bytů v porovnání z komerčním prodejem : při prům. ceně 60 000 tis. Kč za byt do r. 2005 …………………1 513 800 tis. Kč komerční hodnota (400 tis. Kč/ byt) do r. 2005…………… ….. 10 093 200 tis. Kč

14 Náklady na výstavbu nových a rekonstruovaných bytů 1995 – 2005  Počet B.J. CRN V tis. Kč Z toho MMOMobjinéstát Statutární město Ostrava 1 6541 534 984581 097221 140198 242534 505 Z toho novostavby vč.DPS 864 972 357

15 Sociální bydlení  Pro koho  sociální byt – není definován  Sociálně potřebné skupiny obyvatel  V Evropě – není jednotný systém  Dostupnost bydlení

16 Sociální byt  Stavba sloužící k ubytování osob ohrožených sociálním vyloučením  Nájemní byty pořízené z veřejných prostředků, nebo s jejich přímou podporou  Domy s pečovatelskou službou  Nájemní byty  Startovací byty  Komunitní bydlení  Dům na půl cesty  Podpora výstavby tech. infrastruktury

17 Nástroje  Celková dostupnost  Finanční dostupnost  Univerzální nástroje – většina domácností  Selektivní nástroje – zvláštní, předem určené soc. skupiny  Bytová politika státu  Bytová politika obcí

18 Statutární město Ostrava - současnost  Dlouhodobě nepříznivý vývoj obyvatel a) počet b) věkové složení c) sociální složení  Finančně zajištění- řeší bydlení sami  Střední třída najde si nástroje  Sociálně nedostateční – nedosáhnou na komerční bydlení  Není schválena dlouhodobá, kontinuální koncepce politiky bydlení  Nová výstavba  Dotační tituly státu  Rekonstrukce  Prognóza

19 Ostrava město – vybrané údaje ČSÚ 2012 Počet obyvatel celkem294 673 Z toho příjemci starobních důchodů 55 115 Příjemci příspěvku na bydlení137 400 Odhad bezdomovectví 2 500 Uchazeči o práci 8% z celk.počtu obyv.

20 Závěr Klesá počet obyvatel absolutně Prognóza do r.2051 pokles obyv. v kraji cca o 250 tis. obyv. převážně v Ostravě a Karviné Úbytek mladých a vzdělaných Rostoucí počet občanů nižší sociální třídy  nezaměstnaní,  mladé rodiny  zdravotně postižení,  Důchodci - zejména ženy Municipalita jako garant zmírnění dopadů Úloha kraje chybí

21 Děkuji za pozornost