BANKOVNICTVÍ I (ANEB VÍTEJTE NA PLANETĚ PONZI) Petr Teplý Institut ekonomických studií FSV UK Přednáška pro manažery ČMSS Praha 20. září 2012.

Prezentace na téma: "BANKOVNICTVÍ I (ANEB VÍTEJTE NA PLANETĚ PONZI) Petr Teplý Institut ekonomických studií FSV UK Přednáška pro manažery ČMSS Praha 20. září 2012."— Transkript prezentace:

1 BANKOVNICTVÍ I (ANEB VÍTEJTE NA PLANETĚ PONZI) Petr Teplý Institut ekonomických studií FSV UK Přednáška pro manažery ČMSS Praha 20. září 2012

2 CV Petr Teplý 2 2000 – Johannes Kepler Uni in Linz, Austria 2009 – Ph.D. (finance), Univerzita Karlova, ČR 2006 – University of Otago, New Zealand 2006 – State University of New York, New Paltz, USA 2002 – PhDr. (ekonomie), Univerzita Karlova, ČR ( Spolu)autor více než 100 článků a10 knih Hostující přenášky: Nový Zéland, Turecko, USA Prezentace: Harvard University, State University of New York, Čína, Francie, Indie, Kostarika, Nepál, Singapur, VB 2010+ přednášející na Fakultě financí a účetnictví, VŠE 2002+ přednášející na IES FSV UK Výzkumné oblasti: bankovnictví, finance, risk management, finanční stabilita, CIA, RIA Vzdělání Pracovní zkušenosti 2001-2005 ČSOB, ČR 2006 Spencer Clarke, USA 2007+ EEIP, a.s., ČR

3 Obsah Úvod aneb jak svět (ne)funguje 1.1. Banky a SS v ČR i ve světě 2.2. Risk management banky a SS 4. 3 Finanční výkonnost bank a SS 3. Bankovnictví I 20 září 2012 Závěr 5.

4 Globální politická governance… PRINCIPÁL AGENTI PRINCIPALŮV CÍL Regulace 1. Úvod aneb jak svět (ne)funguje Zdroj: Petr Teplý (2010)

5 Svět funguje jako velké Ponzi schéma! 1. Úvod aneb jak svět (ne)funguje 1) Rostoucí dluhy států & úloha bank 2) Systém sociálního zabezpečení 3) Rostoucí rozvahy centrálních bank/tisknutí peněz Zdroj: Feierstein (2012): Planet Ponzi, Glacier USA LLC

6 1. Úvod aneb jak svět (ne)funguje Historie tu nelování v ČR: obdoba TGM: Nebát se (h)ne(d)krást! 6 Zdroj: Petr Teplý inspirován Patrik Nacher (2012)  1990-2000: Tunelování minulosti  2000-2011: Tunelování současnosti  2012+ Tunelování budoucnosti!!!

7 …proč takto neskončí čeští politici??? 1. Úvod aneb jak svět (ne)funguje

8 1. Úvod aneb jak svět (ne)funguje … trilema české korupce – řešení? 8 Zdroj: Petr Teplý (2012) Výkonná moc Zákonodárná moc Soudní moc

9 1. Úvod aneb jak svět (ne)funguje Vlak štěstěny – jak se zachováte? 9 Zdroj: Petr Teplý (2012)

10 Obsah Úvod aneb jak svět (ne)funguje 1.1. Banky a SS v ČR i ve světě 2.2. Risk management banky a SS 4. 10 Finanční výkonnost bank a SS 3. Bankovnictví I 20 září 2012 Závěr 5.

11 11 2. Banky a SS v ČR i ve světě Peníze jsou…???

12 12 1) Teoretická definice (3 funkce) 1)prostředek směny, 2)zúčtovací jednotka, 3)uchovatel hodnoty. 2) Empirická definice (makroekonomické hledisko) 2. Banky a SS v ČR i ve světě Historie, původ a definice peněz Historie peněz o Mince Electrum, (Lydia, 650 PNL) o Papírové peníze (Čína,1000 NL) o Fazole jako peníze (Aztékové, 1200 NL) Původ peněz o Nahrazení barterového obchodu (Carl Manger, 1892) o Státní potřeby/kartalisté (Charles Goodhart,1998) o Peníze jako zápisy v bankách (Petr Teplý, 2012)

13 13 2. Banky a SS v ČR i ve světě Nové pojetí peněz = peníze jako recyklovaný kolaterál o Tradiční pojetí tvorby peněz: vkladatelé dají peníze do banky a tak pak poskytuje úvěry; kolaterál (zajištění) = rezervy centrální banky o Nové pojetí tvorby peněz: multiplikace kolaterálu a následné poskytnutí úvěru o Příklad: 1x kolaterál umožňuje 3x úvěr! I v realitě… o Problém pro monetární politiku – tvorba peněz je mimo centrální banky! Zdroj: Singh (2011)

14 14 2. Banky a SS v ČR i ve světě Co je banka (i SS) podle českého práva?  Podle zákona č. 21/1992 Sb o bankách je banka právnická osoba se sídlem v ČR, založená jako a. s., která přijímá vklady od veřejnosti, poskytuje úvěry a je k výkonu těchto činností vybavena povolením (licencí) od České národní banky (ČNB). VKLADY

15 15 1. Zajistit efektivní transformaci kapitálu 2. Emise bezhotovostních peněz 3. Provádění platebního styku 2. Banky a SS v ČR i ve světě Základní funkce bank Nesoulad aktiv a pasiv Dlouhodobá aktiva (úvěry) vs. krátkodobé závazky (vklady) A co dělá stavební spořitelna?

16 16 2. Banky a SS v ČR i ve světě Univerzální vs. oddělené bankovnictví Zdroj: Tomáš Křízek (2010)  Univerzální bankovnictví  Klasické produkty komerčního bankovnictví: vklady, úvěry, platební systém  Klasické produkty investičního bankovnictví – poradenství: emise cenných papírů, obchodování s cennými papíry, asset management, fúze a akvizice (M&A)  Oddělené bankovnictví  Striktní oddělení komerčního a investičního bankovnictví (současný trend)  Glass-Steagall Act (1933)  The Gramm-Leach-Bliley Act (1999)

17 17 2. Banky a SS v ČR i ve světě Komerční vs. investiční banky Zdroj: IMF (2010)

18 18 2. Banky a SS v ČR i ve světě Krize = konec éry investičních bank  Lehman Brothers’ zbankrotoval v 9/2008  Merrill Lynch převzat Bank of America  Bear Stearns převzat JPMorgan Chase  Morgan Stanley a Goldman Sachs požádaly o licenci a staly regulovanými bankami (broker-dealeři se staly bankami)

19 19 2. Banky a SS v ČR i ve světě Současný trend: oddělení investičního a komerčního bankovnictví  USA: obnovení Glass- Steagall Act  VB: Sir Vicker´s report (oplocení retailové části banky, „ring-fencing“)  Jde včlenění stavební spořitelny do banky stejným směrem???

20 20 2. Banky a SS v ČR i ve světě Banky jsou významným hráčem ve světě… Zdroj: Černohorský, Teplý (2011), aktualizováno

21 21 2. Banky a SS v ČR i ve světě Stavební spořitelny jsou významným hráčem v ČR Zdroj: MFČR (2012)

22 22 1. Družstevní záložny (Unibon je začátek – takto vypadá „gentelmanský“ dohled ČNB) 2. Spořící účty (zejména internetových bank) 3. Investiční životní pojištění (obvykle nevýhodné pro klienta, konkurence SS, důležitost provizí pro prodejce!) 2. Banky a SS v ČR i ve světě 3 dynamity na českém fin. trhu

23 Obsah Úvod aneb jak svět (ne)funguje 1.1. Banky a SS v ČR i ve světě 2.2. Risk management banky a SS 4. 23 Finanční výkonnost bank a SS 3. Bankovnictví I 20 září 2012 Závěr 5.

24 3. Finanční výkonnost bank a SS Rozvaha banky a stavební spořitelny  Banka přijímá vklady (rozdíl od jiných finančních institucí)  SS přijímá vklady se státní podporou, což činí produkt SS atraktivní, ale zároveň závislý na výši státní podpory (a náladě ministra financí)

25 2. 3. Finanční výkonnost bank a SS Tok finančních zdrojů v bance Zdroj: Černohorský, Teplý (2011)

26 3. Finanční výkonnost bank a SS Bankovní finanční výkazy 26  Dva hlavní finanční výkazy 1.Rozvaha (zdroje a užití fondů) 2.Výkaz zisků a ztráty/výsledovka (způsob tvorby zisku/ztráty) 1) Rozvaha: A = Z+ K= P A = celková aktiva, P = celková pasiva, Z= závazky, K= A-Z = kapitál  Rozvaha je “snímek” k danému dni (obvykle 31.12.), která ukazuje strukturu aktiv a pasiv banky včetně jejího kapitálu

27 3. Finanční výkonnost bank a SS Bankovní finanční výkazy a ukazatele 27 2) Výkaz zisků a ztráty: ČZ = V-N-D ČZ = čistý zisk, V = výnosy, N = náklady, D= daně  Výkaz zisků a ztrát/výsledovka (VZaZ/P&L) ukazuje, jak je tvořen čistý zisk před výplatou dividend akcionářům a dále ukazuje, jak a proč se zvyšuje/snižuje kapitál banky  Zisk = „lifeblood“ každé obchodní firmy (vs. corporate governance státních firem – zisk není primární, peníze pro stranické kasy a předražené zakázky jako kompenzace?!)  Pozor: neziskové společnosti mohou vytvářet zisk!!! (není to však jejich primární cíl)

28 3. Finanční výkonnost bank a SS Ukazatele fin. výkonnosti banky I 28 Zdroj: ČSOB (2012)

29 2. Finanční výkonnost bank a SS Ukazatele fin. výkonnosti banky II 29 Zdroj: ČSOB (2012)

30 2. Finanční výkonnost bank a SS Banky vs. stavební spořitelny v 2011 (%) 30 Zdroj: ČNB (2012)

31 2. Finanční výkonnost bank a SS Stavební spořitelny jsou nadprůměrné ziskové měřeno výnosem na kapitál - ROAE (více než banky)! 31 Zdroj: Petr Teplý podle různých zdrojů (2012) Což je dáno povahou jejich „nízkorizikového“ businessu, ale též…

32 2. Finanční výkonnost bank a SS Státní podpora = důležitý atribut businessu SS! 32 Zdroj: Petr Teplý podle různých zdrojů (2012) Právě státní podpora je argumentem regulátorů pro změny v SS…

33 2. Finanční výkonnost bank a SS Různá výkonnost SS v Evropě (2011)… 33 Zdroj: The Banker 7/2012 a Petr Teplý CAJAS!

34 2. Finanční výkonnost bank a SS i jejich významnost v Evropě (2011)… 34 Zdroj: The Banker 7/2012

35 Obsah Úvod aneb jak svět (ne)funguje 1.1. Banky a SS v ČR i ve světě 2.2. Risk management banky a SS 4. 35 Finanční výkonnost bank a SS 3. Bankovnictví I 20 září 2012 Závěr 5.

36 36 4. Risk management banky a SS Riziko je nejistota i příležitost Riziko = ‘nebezpečí’ a ‘příležitost’

37 37 4. Risk management banky a SS Která investice je nejvýhodnější? Zdroj: Petr Teplý podle www.damodaran.comwww.damodaran.com

38 38 4. Risk management banky a SS …a co riziko??? Zdroj: Petr Teplý podle www.damodaran.comwww.damodaran.com

39 39 4. Risk management banky a SS Magický trojúhelník investování

40 40 4. Risk management banky a SS …předpoklady modelů vs. realita! 40 Zdroj: McKinsey (2009), P.Teplý 2009 2010 2011

41 41 4. Risk management banky a SS Řízení rizik v bance v teorii a praxi Zdroj: Petr Teplý podle Laušmanová, M. (2011) Motivace a egoismus? Maximalizace zisku Žádná zodpovědnost

42 42 4. Risk management banky a SS Hlavní rizika v bankovnictví Zdroj: Černohorský, Teplý (2011)

43 43 4. Risk management banky a SS Definice rizik v bankovnictví (1/2) 1) Úvěrové riziko - je potenciální ztráta, kterou banka utrpí v případě, že její dlužník či protistrana nebudou schopny dostát svým závazkům. 2) Tržní riziko - riziko ztráty plynoucí z nepříznivého vývoje tržních cen, tj. úrokových sazeb (úrokové riziko), cen akcií (akciové riziko), devizových kurzů (měnové riziko), cen různých komodit jako např. ropy, zlata apod. (komoditní riziko). 3) Operační (provozní) riziko je riziko ztráty plynoucí ze selhání interních procesů, lidí, systému nebo vnějších událostí jako jsou přírodní katastrofy.  Tato rizika byla pokryta v bankovní regulaci Basel II Zdroj: Černohorský, Teplý (2011)

44 44 4. Risk management banky a SS Definice rizik v bankovnictví (2/2) 4) Likviditní riziko - odráží pravděpodobnost situace, kdy banka ztratí schopnost dostát svým hotovostním nebo platebním závazkům v termínu jejich splatnosti. Riziko je ovlivněno různým načasováním peněžních toků na straně aktiv; nově v Basel III 5) Obchodní riziko - riziko, že banka musí změnit rozsah a strukturu svých činností jako důsledek ekonomického a finančního prostředí, ve kterém se banka pohybuje. Systematické riziko - přenos určitého rizika (např. likviditního nebo tržního rizika) na celé bankovní odvětví (Lehman Brothers, PIIGS…)

45 45 4. Risk management banky a SS Aplikace rizik v bankovnictví Zdroj: Černohorský, Teplý (2011)

46 46 4. Risk management banky a SS A co řízení rizik ve stavební spořitelně? Stavební spořitelny si v praxi rizika úspěšně řídí jako standardní banky (přes mezibankovní trh, zajištění, robustní výpočetní modely atd.), ale jsou závislé na státní podpoře…

47 4. Risk management banky a SS Specifika rizik ve SS 47  Likviditní riziko  Likviditní riziko na straně pasiv  Likviditní riziko na straně aktiv  Úrokové riziko  Úvěrové riziko – specifické řízení kolektivu („povinné“ zákonné úvěry) vs. meziúvěry („dobrovolné“ úvěry) Zdroj: Teplý, Horváth (2011)

48 4. Risk management banky a SS Likviditní riziko na straně pasiv (1/2) 48  Riziko, že si klienti vyberou úspory v případě změny podmínek v SS  Souvisí s existencí přespořujících účastníků stavebního spoření, tj. účastníků se smlouvou o stavebním spoření, u které již vypršela vázací doba (5 let či 6 let).  Podle Zákona o stavebním spoření mají totiž SS povinnost vyplatit klientům naspořené prostředky do 3 měsíců od data ukončení smlouvy, což lze chápat jako kontraktuální (smluvní) možnost klienta.  Banky čelí podstatně vyššímu likviditnímu riziku (jsou financovány zejména z běžných účtů, které si mohou klienti vybrat ihned, tzv. run na banku) Zdroj: Teplý, Horváth (2011)

49 4. Risk management banky a SS Likviditní riziko na straně pasiv (2/2) 49 Pokles tohoto rizika v čase, narušení stability de facto pouze regulatorními zásahy!

50 4. Risk management banky a SS Likviditní riziko na straně aktiv (1/2) 50  Riziko nenadálé potřebou finanční instituce získat dodatečné zdroje na financování svých aktiv (klasický příklad: mimorozvahová položka se stane položkou rozvahovou – úvěrový příslib)  SS: teoreticky když by velké množství klientů požádalo o úvěr ze stavebního spoření a tento nárůst by byl vyšší, než by očekával výpočetní model stavební spořitelny. Stavební spořitelna by tudíž potřebovala získat dodatečné zdroje na tyto úvěry (či zvýšit hodnotící číslo)  Dlouhodobý podíl meziúvěrů na celkových úvěrech cca 80 %, tj. relativně nízké riziko. Zdroj: Teplý, Horváth (2011)

51 4. Risk management banky a SS Likviditní riziko na straně aktiv (2/2) 51 Toto riziko lze poměrně jednoduše řiditelné tarifní politikou SS…

52 4. Risk management banky a SS Úrokové riziko (1/2) 52  Fond stavebního spoření = vklady účastníků stavebního spoření a cizí zdroje snížené o úvěry ze stavebního spoření  Důležitý aspekt SS v ČR: několik vtělených opci (embedded options) pro klienta během spořící fáze i v případě čerpání úvěru, což je velká výzva namodelovat  Historická příklady úrokového rizika bank: záložny USA v 80. letech 20. století (tzv. Savings & Loans, „S&L“) a švýcarské banky v 90. letech 20. století – problém: banky poskytly úvěry za fixní sazby, ale samy se musely financovat za variabilní sazby, které náhle vzrostly Zdroj: Teplý, Horváth (2011)

53 4. Risk management banky a SS Úrokové riziko (2/2) 53  Fond stavebního spoření = vklady účastníků stavebního spoření a cizí zdroje snížené o úvěry ze stavebního spoření

54 54  Sazby stavebních spořitelen jsou více stabilní než u bank (a nižší během krize) 4. Risk management banky a SS Stabilita úrokových sazeb SS Úrokové sazby bank, stavebních spořitelen a ČMSS (1/2004-1/2011, nové obchody) Zdroj: Autoři podle ČNB a ČMSS

55 Obsah Úvod aneb jak svět (ne)funguje 1.1. Banky a SS v ČR i ve světě 2.2. Risk management banky a SS 4. 55 Finanční výkonnost bank a SS 3. Bankovnictví I 20 září 2012 Závěr 5.

56 56 5. Závěr Co říci závěrem? 1) Vítejte na planetě Ponzi! 2) Ani peníze již nejsou to, co bývaly… 3) Banky obchodují s rizikem, během globální krize ho s chutí přenášely na daňového poplatníka 4) České banky i stavební spořitelny jsou stabilní finanční instituce 5) Risk management stavebních spořitelen mohou narušit regulatorní zásahy

57 Diskuse 57 Děkuji za pozornost. Nějaké otázky nejen k planetě Ponzi?

58 Užitečné zdroje I 58

59 Užitečné zdroje II 59

60 Kontakt 60 Dr. Petr Teplý Senior Lecturer Institute of Economic Studies Faculty of Social Sciences Charles University Opletalova 26 110 00 Prague Czech Republic Tel: +420 222 112 320 E-mail: teply@fsv.cuni.cz http://ies.fsv.cuni.cz