Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nenaplněný sen Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Svejkovská. Dostupné z Metodického portálu ISSN 1802-4785.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nenaplněný sen Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Svejkovská. Dostupné z Metodického portálu ISSN 1802-4785."— Transkript prezentace:

1 Nenaplněný sen Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Svejkovská. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 Odhadni, z jakých let pochází následující fotografie. Obr. 2 Obr. 1

3 Obr. 3 Obr. 4

4 2. světová válka černošští vojáci bojují proti diskriminaci v armádě (zčásti úspěšně); bojovalo více než jeden milion vojáků černé pleti, avšak ti, kteří pocházeli z Jihu, nemohli volit; černoši, kteří by se o to pokusili, riskovali zlynčování, ztrátu zaměstnání nebo důvěry; zákony Jima Crowa prosazovaly rasovou segregaci v dopravních prostředcích, v hotelech, v restauracích a v zaměstnání. Obr. 5

5 Jackie Robinson r začal hrát, jako první černoch, nejvyšší baseballovou ligu; kvůli své barvě pleti míval často problémy se soupeři a spoluhráči; avšak vynikající první sezona jeho postavení částečně vylepšila, a tak do baseballu začalo proudit z černošské ligy stále více hráčů. Obr. 6

6 Bojkot autobusové dopravy v Montgomery při cestě autobusem v Montgomery v Alabamě 1. prosince 1955 se Rosa Parksová odmítla vzdát svého místa v autobusu a uvolnit jej pro bílého pasažéra – porušila právní předpisy o segregaci – byla zatčena a usvědčena z porušení místních nařízení; následoval účinný bojkot veřejné dopravy – odstartoval protesty za zrušení zákonů o segregaci ve veřejných zařízeních; černošští občané Montgomery využívali společná auta, aby se dostali do práce, nebo chodili pěšky, čímž vyvinuli silný tlak na provozovatele městské dopravy; ústavní soud v roce 1955 prohlásil segregaci ve veřejné dopravě za nezákonnou.

7 Rosa Parksová měla irské, indiánské i černošské předky; platilo pravidlo jedné kapky krve – posuzována jako černá; bojkotu autobusů se pak účastnilo více než obyv.; při tomto protestu na sebe poprvé upozornil tehdy ještě nepříliš známý baptistický kazatel Martin Luther King. Obr. 7

8 Little Rock, 1957 soud rozhodl, že teorie „odděleni, ale sobě rovni“ se již ve veřejných školách nesmí uplatňovat, a že svou podstatou jde o nerovnoprávnost; do výhradně bělošské školy mělo začít chodit devět černošských studentů; guvernér vyhlásil, že je škola ohrožena projevy násilí a na jeho popud národní garda zabránila černošským studentům ve vstupu do školy; federální soud nařídil umožnit vstup těmto studentům a odvolal národní gardu, ale nepřátelství davu bylo tak vysoké, že všech devět studentů odešlo.

9 Stávky vsedě v únoru 1960 zorganizovali černošští studenti univerzity v Greensboro v Severní Karolíně tzv. „stávku v sedě“ (anglicky sit-in) v místním bufetu, který byl segregovaný; studenti seděli v části pro bílé zákazníky, čímž nenásilně protestovali proti segregaci sedadel v restauracích; tento způsob pasivního protestu se šíří do dalších měst jihu Spojených států, a přinutil tak mnoho vlastníků restaurací a bufetů k integraci jejich zařízení; mnoho podporovatelů mezi bílými obyvateli žijícími na severu Spojených států.

10 Jezdci svobody r černošští i bělošští studenti pracující pro Congress of Racial Equality (CORE) začali cestovat autobusem po jihu Spojených států a pokoušeli se o zrušení rasové segregace na autobusových zastávkách; na některých místech byli často tak brutálně napadáni ze strany bělošských občanů, že prezident Kennedy musel na místo poslat federální jednotky, aby zajistili pořádek, a nakonec vydal nařízení, které ukončilo segregaci na všech autobusových a vlakových zastávkách a ve vozech veřejné dopravy; nápisy vylučující černošské obyvatelstvo z využívání veřejných zařízení musely být sundány, segregace na toaletách, v čekárnách a restauracích byla zrušena.

11 Obr. 9 Obr. 8

12 Hnutí za občanská práva a rasovou rovnost roste v USA od začátku 60. let; vynutilo si některá vládní opatření; r černošský aktivista Martin Luther King přednesl během „pochodu na Washington“ svůj legendární projev Mám sen; rasové napětí ale pokračovalo i po vyhlášení projektu velká společnost a rasová segregace v mnoha státech nezmizela; černošské bouře, které opakovaně zachvacovaly Ameriku, vyvrcholily v roce 1968 protesty ve stovkách měst; M. L. King byl 4. dubna 1968 v Memphisu zavražděn; na olympijských hrách v Mexiku v roce 1968 američtí sprinteři Tommie Smith a John Carlos drželi na stupních vítězů vztyčené pěsti v pozdravu militantní černošské organizace Černí panteři.

13 Zákony o voličských právech: z roku 1965 zaručoval federální ochranu všem černošským obyvatelům, kteří by chtěli uplatnit svoje voličské právo; všechny praktiky užívané ke znemožnění černošským občanům volit, např. testy gramotnosti, znalost ústavy či „dobrá povaha“, se staly nezákonnými; o imigraci a občanství: z roku 1965 zrušil etnické kvóty a povolil imigraci nebělochů do USA; o spravedlivém bydlení: Fair Housing Act z roku 1968 zakázal diskriminaci při poskytování bydlení či ubytování.

14 Obr. 10

15 Hádej, kdo přijde na večeři, rež. S. Kramer jediná dcera bílých rodičů si přivede domů na večeři snoubence, úspěšného lékaře, černocha; psychologické drama o rasových předsudcích bílých, ale i černých rodičů; citlivé téma – teprve v roce 1967, tedy ve stejný rok, kdy Kramerův film přišel do kin, zrušil Nejvyšší soud Spojených států zákaz smíšených manželství; ve státě Alabama se tak stalo oficiálně dokonce až v roce 2000! Obr. 11

16 Obr. 12

17 Affirmative action, prezidentský dekret J. F. Kennedy podepsal už v roce 1961; měl pomoci menšinám v lepším přístupu ke vzdělání a zaměstnání; Johnson navíc vydal v roce 1965 vlastní exekutivní rozhodnutí – vládní instituce musí přijímat zaměstnance bez ohledu na rasu, náboženství a národní původ, r pak rozšířil tento výčet také o zaměstnávání žen; složitý systém tzv. pozitivní diskriminace, který usnadňoval menšinám, zejména Afroameričanům, přístup ke vzdělání a zaměstnání.

18 Johnsonova politika „velké společnosti“ pomocí různých sociálních programů chtěl vymýtit rasovou segregaci Obr. 13

19 Martin Luther King americký baptistický kazatel bojovník za lidská práva Afroameričanů 1955–56: vedl bojkot autobusové dopravy v Montgomery; 1963: pochod na Washington („Mám sen.“) Ve 35 letech získal Nobelovu cenu za mír (1964); 1968 zemřel na následky atentátu v Tennessee. Obr. 14

20 Malcolm X dětství v černošském ghettu (atmosféra drog a zločinu) bojuje za práva černých muslimů, zpočátku členem Černých muslimů (nepřátelství vůči bělochům), pak z hnutí vystoupil a začal spolupracovat s bílými liberály; 1965 zastřelen třemi černými muslimy během proslovu v Harlemu. Obr. 15

21 George Wallace stal se symbolem postupných změn v přístupu většinové americké společnosti k menšinám; jako guvernér státu Alabama proslul svojí segregační politikou a roku 1972 se stal terčem (neúspěšného) atentátu; útok přežil; následoval politický vývoj od přesvědčeného rasisty až po politika, který se v roce 1987 v aktu usmíření zúčastnil společné modlitby s černošským aktivistou Jessie Jacksonem, přičemž se za své dřívější postoje omluvil a požádal o odpuštění. Obr. 16

22 Black Panther Party Strana černých panterů levicová černošská organizace v USA působila od poloviny 60. do 70. let; původně jako domobrana, později podpora socialismu a komunismu, odpor k válce ve Vietnamu; radikální, při potyčkách zabili několik policistů, mnoho členů naopak bylo zavražděno. Obr. 17

23 Odpor proti politice pozitivní diskriminace známý případ z roku 1978 běloch Allan Bakke tvrdil, že kvóta zajišťující místa pro uchazeče o studium z řad menšin nese vinu za to, že nebyl přijat na lékařskou fakultu v Kalifornii; soud nařídil jeho přijetí s odůvodněním, že kvóty se již nesmějí používat.

24 Nespravedlivá nařízení Affirmative action, například v přijímání na univerzity, existuje především ve prospěch studentů černošského a latinskoamerického původu; pro americké studenty východoasijského původu žádná affirmative action není, takže se na univerzity dostanou v menší míře, než odpovídá jejich výsledkům.

25 Barack Obama jako první černošský prezident podle mnohých je „málo černý“; záměrně se vyhýbá rasovým otázkám. Obr. 18

26 Současná situace o tom, že jde o stále nevyřešené a aktuální téma, svědčí několik afér posledních měsíců: /zpravy-svet.aspx?c=A150307_110957_ln_zahranici_ele /zpravy-svet.aspx?c=A150307_110957_ln_zahranici_ele /zpravy- svet.aspx?c=A141224_101938_ln_zahranici_hm#utm_source=clanek.lidovky&utm_medi um=text&utm_campaign=a-souvisejici.clanky.clicks /zpravy- svet.aspx?c=A141224_101938_ln_zahranici_hm#utm_source=clanek.lidovky&utm_medi um=text&utm_campaign=a-souvisejici.clanky.clicks /zpravy- svet.aspx?c=A141221_094511_ln_zahranici_mmu#utm_source=clanek.lidovky&utm_me dium=text&utm_campaign=a-souvisejici.clanky.clicks /zpravy- svet.aspx?c=A141221_094511_ln_zahranici_mmu#utm_source=clanek.lidovky&utm_me dium=text&utm_campaign=a-souvisejici.clanky.clicks lekum-1jb-/zpravy- svet.aspx?c=A141205_142008_ln_zahranici_msl#utm_source=clanek.lidovky&utm_medi um=text&utm_campaign=a-souvisejici.clanky.clicks lekum-1jb-/zpravy- svet.aspx?c=A141205_142008_ln_zahranici_msl#utm_source=clanek.lidovky&utm_medi um=text&utm_campaign=a-souvisejici.clanky.clicks

27 Obr. 19

28 (TEXT PROJEVU MARTINA LUTHERA KINGA JR. MÁM SEN ( ) [online] , [ ]. Dostupné z: kinga-jr-mam-sen / statu-k-postrasove-spolecnosti statu-k-postrasove-spolecnosti

29 Obrázky Obr. 1: Illmari Karonen. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: 20th_century_with_african-american_drinking.jpg Obr. 2: Durova. [cit ]. Dostupné pod licencí Public Domain na WWW: https://en.wikipedia.org/wiki/Jim_Crow_laws#/media/File:Segregation_1938b.jpg Obr. 3: Durova. [cit ]. Dostupné pod licencí Public Domain na WWW: https://en.wikipedia.org/wiki/Racial_segregation_in_the_United_States#/media/File:Segregated_cinema_ entrance3.jpg Obr. 4: ArnoldReinhold. [cit ]. Dostupné pod licencí Public Domain na WWW: https://en.wikipedia.org/wiki/Racial_segregation_in_the_United_States#/media/File:African-americans- wwii-002.jpg Obr. 5: BaomoVW. [cit ]. Dostupné pod licencí Public Domain na WWW: https://en.wikipedia.org/wiki/Jim_Crow_laws#/media/File:JimCrowInDurhamNC.jpg Obr. 6: Scewing. [cit ]. Dostupné pod licencí Public Domain na WWW: https://en.wikipedia.org/wiki/Jackie_Robinson#/media/File:Jackie_Robinson,_Brooklyn_Dodgers,_1954.jp Obr. 7: Nard the Bard. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rosa_Parksov%C3%A1#/media/File:Rosaparks.jpg Obr. 8: Slick-o-bot. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: a#/media/File:USMC jpg

30 Obr. 9: Jbarta. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 10: Aude. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: a#/media/File:1963_march_on_washington.jpg Obr. 11: DASHbot. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: to_Dinner_poster.jpg Obr. 12: Walden69. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 13: Tktru. [cit ]. Dostupné pod licencí Public Domain na WWW: Obr. 14: Para. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 15: Durova. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 16: Connormah. [cit ]. Dostupné pod licencí Public Domain na WWW:

31 Obr. 17: Slick-o-bot. [cit ]. Dostupné pod licencí Public Domain na WWW: https://cs.wikipedia.org/wiki/Black_Panther_Party#/media/File:Black_Pa nther_convention2.jpg Obr. 18: Hoshie. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: https://cs.wikipedia.org/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3 %A9#/media/File:Official_portrait_of_Barack_Obama.jpg Obr. 19: Electron. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: racism#/media/File:Hermandad_-_friendship.jpg


Stáhnout ppt "Nenaplněný sen Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Svejkovská. Dostupné z Metodického portálu ISSN 1802-4785."

Podobné prezentace


Reklamy Google