Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ZÁMOŘSKÉ OBJEVY V roce 1453 osmanští Turci dobyli Konstantinopol a rozvrátili Byzantskou říši. Evropa byla náhle odříznuta od bohatých trhů s orientálním.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ZÁMOŘSKÉ OBJEVY V roce 1453 osmanští Turci dobyli Konstantinopol a rozvrátili Byzantskou říši. Evropa byla náhle odříznuta od bohatých trhů s orientálním."— Transkript prezentace:

1 ZÁMOŘSKÉ OBJEVY V roce 1453 osmanští Turci dobyli Konstantinopol a rozvrátili Byzantskou říši. Evropa byla náhle odříznuta od bohatých trhů s orientálním kořením, čínským hedvábím, drahokamy, zlatem a dalším vysoce ceněným zbožím. Bylo nutné najít novou cestu do bohaté Asie. Evropští vzdělanci začali pochybovat o představě, že Země je plackou, z jejíchž okrajů je možné spadnout rovnou do pekla. Už ve 14. století italský přistěhovalec v portugalských službách kapitán Lanzarotto Malocello přistál na Kanárských ostrovech, další portugalští kapitáni objevili Madeiru a Azory. Nové kolo námořních výprav odstartovalo dobytí marockého přístavu Ceuty v roce 1415 portugalským princem Jindřichem. Portugalce lákala možnost obeplout dosavadní arabskou blokádu a bezprostředně se podílet na výnosném africkém obchodu se zlatem a černými otroky.

2 Portugalský princ Jindřich získal hrdou přezdívku Mořeplavec, ve skutečnosti však vstoupil na lodní palubu jen dvakrát v životě. Proslul však jako organizátor a sponzor námořních výprav podél afrického pobřeží. Na svém zámku na mysu Sagres založil první námořní školu, kde se kromě navigace vyučovala i astronomie a kartografie. V roce 1444 založil v přístavním městě Lagosu na jihu Portugalska koloniální obchodní společnost, která získala monopol na obchod se západní Afrikou. Když potom přivezla výprava z Afriky prvních 235 černých otroků, sám se zúčastnil jejich rozprodávání. Zájem o černé „zajatce” měli kupci ze Španělska, Francie a Itálie. Dálkové plavby znamenaly značné riziko, ne všechny lodě se z lovu otroků vrátily. Zisky z výprav dosahovaly až 800 procent, i přes značné riziko přibývalo lidí ochotných vydávat se na výpravy. Otrokářství tak paradoxně přispívalo k objevování nových zemí. Protože obchodování s otroky bylo v rozporu s křesťanskou morálkou, obrátili se Portugalci na papeže Mikuláše V. Ten rozhodl, že portugalský král má právo podrobovat si Saracény, pohany a jiné nepřátelé křesťanstva a proměňovat osobní svobodu zajatých protivníků ve věčné otroctví. JINDŘICH MOŘEPLAVEC ( )

3 ÚSPĚCHY PORTUGALCŮ Nejpokročilejšími mořeplavci 15. století byli Portugalci. V roce 1487 Bartolomeo Diaz doplul k nejižnějšímu místu Afriky a místo nazval Bouřlivý mys. Tím otevřel cestu do Indie. Král Jan II. urychleně změnil název na mys Dobré naděje, aby svým původním názvem neodrazoval další mořeplavce. Při třetí výpravě, která směřovala do Indie zahynul Diaz u nejižnějšího afrického výběžku spolu se členy posádek dalších čtyř lodí, které v bouři ztroskotaly. V roce 1497 byl pověřen úkolem doplout do Indie kapitán Vasco da Gama. Výprava tvořená čtyřmi loděmi vyplula z Lisabonu 8. července Po 93 dnech plavby dosáhla výprava mysu Dobré naděje a 22. května 1498 přistál Vasco da Gama u břehu Indie. Po náročné zpáteční plavbě při které zemřelo mnoho námořníků na kurděje, byl kapitán v Lisabonu přivítán jako národní hrdina. Uskutečnil do Indie ještě další dvě výpravy. Přepadal arabské neozbrojené lodě, které vykrádal a posléze potápěl. V jedné námořní bitvě porazil arabskou flotilu a pomocí vojenských donucovacích prostředků rozšířil portugalský vliv na pobřeží Indie. Portugalci se zmocnili obchodu s indickým kořením.

4 PLAVBY PORTUGALCŮ Plavba Bartolomea Diaze k nejjižnějšímu výběžku Afriky Plavba Vasco da Gamy podél mysu Dobré naděje k indickému pobřeží

5 ORIENTÁLNÍ KOŘENÍ Portugalci, kteří nakupovali koření bez prostředníků, dosahovali u některých druhů koření až tisícinásobných zisků. Jedním z nejoblíbenějších a také nejdražších koření byl černý pepř, který se získával sušením nedozrálých bobulí pepřovníku černého. Roste zejména na Molukách. Pro Evropany pepř objevili už starověcí Řekové, kteří si toto koření přinesli domů z výpravy Alexandra Makedonského. Z jihovýchodní Asie pochází zázvor, připravovaný ze spařených neloupaných oddenků zázvorovníku obecného. Skořice je zase sušená kůra ze skořicovníku rostoucího na Cejlonu a v jižní Číně. Souostroví Moluky je také původní domovinou muškátovníku vonného plodícího bobule, jejichž semena poskytují tzv. muškátový oříšek. Z Moluk pochází hřebíček, vlastně usušená nerozvinutá květní poupata hřebíčkovce kořenného. Nepoužíval se jen v kuchyni, ale také jako lék při zánětech zubů. Pepř černýSkořiceHřebíčekZázvor

6 KDO OBJEVIL NOVÝ SVĚT? Na základě některých archeologických zpráv, archeologických objevů a srovnáváním kulturních prvků jasně vyplývá, že původní americké národy se dostaly do kontaktu s lidmi z Evropy, Asie, Afriky a Oceánie již před Kolumbovou výpravou. Mezi nejzajímavější zprávy patří římské záznamy z prvního století př.n.l. z doby Julia Caesara. Nedaleko ústí Labe totiž moře vyvrhlo na břeh loď zvláštního tvaru s podivně oblečenou posádkou, která mluvila v Evropě neznámým jazykem. Germáni, kteří tuto posádku zajali, trosečníky nazvali Indy. Teorie o tom, že by Indiáni z Ameriky předběhli v zámořských výpravách Evropu, je však nepravděpodobná. K jednomu z nejvýznamnějších objevů došlo v roce 1960, kdy norští archeologové objevili pozůstatky sídliště v Kanadě. Na místě byly objeveny pozůstatky osmi staveb a různých artefaktů, které dokládají dočasné osídlení tohoto místa Vikingy. Tuto zemi objevil mezi lety 1000 – 1003 vikinský námořník Leif Eriksson, který vyplul z osady v Grónsku. Vikingové propátrali část pobřeží Severní Ameriky a přezimovali v oblasti nazvané Vinland = země vína. To, co Vikingové považovali za víno, byly ve skutečnosti plody zdejších brusinek nebo angreštu. Jakmile Vikingové stanuli na severoamerickém kontinentu, vybudovali kruhový tábor obehnaný dřevěnou palisádou. Ta je chránila před útoky původního obyvatelstva – lesními Indiány. Ti přepadali vikinské osadníky, aby se zmocnili železného nářadí, zbraní a předmětů, které sami neuměli vyrobit. Severní Ameriku postupně navštívilo ještě několik vikinských lodí, ale kvůli střetům s domorodými Indiány nemělo osídlení kontinentu trvalý charakter. Dnes je jasné, že půl tisíciletí před Kolumbem Vikingové skutečně objevili Ameriku.

7 KRYŠTOF KOLUMBUS V současné době je historiky potvrzeno, že byl rodákem z italského Janova. Ke Kolumbově mořeplaveckému úspěchu přispěla nepochybně jeho dlouholetá zkušenost námořníka plavícího se nejen po Středozemním moři, ale i v přilehlých vodách Atlantiku. Seznámil se s teorií florentského matematika Toscanelliho, který předpokládal, že lze do Asie doplout i západním směrem. Kryštof Kolumbus se obrátil na portugalského krále Jana II., který zamítl žádost o poskytnutí prostředků k plavbě do Asie západním směrem. Po neúspěchu v Portugalsku odcestoval do Španělska, kde byl nakonec jeho plán královnou Isabelou Kastilskou přijat. Flotila vyplula z přístavního města Palosu 3. srpna Objevitelskou flotilu tvořily dvě lehké plachetnice-karavely se jmény Pinta a Niña a obchodní loď Santa Maria. Kromě potravin vezly lodě také předměty pro obchod s divokými národy (skleněné perličky, zrcátka, špendlíky, zvonečky a barevné čepice). Tyto věci se osvědčily Portugalcům při kontaktech s domorodci v Africe.

8 PRVNÍ PLAVBA Po vyplutí na otevřený oceán se výprava potýkala s obrovskými trsy zelených chaluh, potom je trápily problémy s kompasem. Opravdu kritická situace nastala asi po měsíci plavby, když se lodi několik dní bezmocně houpaly na hladině v úplném bezvětří. Aby povzbudil posádku, vyhlásil Kolumbus, že první námořník, který spatří pobřeží, dostane po návratu doživotní rentu ve výši maravedií. Námořník Rodrigo de Triana ohlásil 12. října 1492 vzdálený břeh. Na jeho zvolání vystřelili z lodního děla a v celé flotile zavládlo nadšení. Výprava se dostlala k Bahamským ostrovům. Rodrigo však slíbenou odměnu nedostal, protože sám Kolumbus přesvědčil celou posádku, že on pevninu spatřil už večer předchozího dne. V lodním deníku bylo opravdu zapsáno, že zpozoroval blikající záři. Záhadu objasnil až ve 20. století biolog Crawshay, který zjistil, že se jednalo o světélkující mořské červy. Ti se zdržují v pobřežních vodách Baham. Kolumbus tedy nepozoroval ohně domorodců, ale světélkující mořské živočichy. Nešťastný námořník Rodrigo de Triana nesl upření zasloužené odměny velmi těžce. Někteří dějepisci tvrdí, že se oběsil na ráhně, podle jiných po návratu do Španělska přeběhl k Maurům a padl v jejich řadách. Protože došlo ke ztroskotání lodi Santa Maria u ostrova Hispanioly, musela část posádky zůstat na pevnině. Z trosek lodi byla vybudována pevnost Navidad. Kolonisté, které Kolumbus vybavil dostatečnými zásobami, měli nadále pátrat po zlatě a vyčkat do příjezdu druhé výpravy. Ovšem když se Kolumbus po roce opravdu vrátil, nalezl z pevnosti jen ohořelé trosky. Osazenstvo Navidadu zmizelo beze stopy, zřejmě je povraždili Indiáni. Při této plavbě byly objeveny ostrovy San Salvádor, Isabela, Kuba a Hispaniola.

9 SANTA MARIA Velitelská loď typu karaka Kryštofa Kolumba s výtlakem sto tun. Měla příliš velký ponor, špatně se ovládala a byla ze všech tří lodí nejpomalejší. Její jedinou předností bylo, že svému veliteli poskytovala větší pohodlí než malé karavely. Karaka Santa Maria

10 INDIÁNI A TABÁK Kouření tabáku bylo první věcí, kterou se Kolumbovi námořníci od Indiánů naučili. Indiáni holdující tabáku po celém území obou amerických kontinentů kouřili usušené listy buď jako smotky, nebo nařezané a napěchované do dutých rákosových stvolů. Španělští námořníci přenesli zlozvyk kouření tabáku do Evropy. Tabák se původně považoval za všestranný lék i luxusní zboží a jeho konzumace ve Španělsku a v Anglii byla výsadou nejbohatších vrstev. V průběhu 16. století se ve španělských koloniích ve Střední Americe rozvinulo pěstování tabáku pro evropský trh. Od samého počátku měl však tabák v Evropě také razantní odpůrce. Například papež Urban VIII. dal v roce 1624 do klatby všechny, kteří tabák šňupali, papež Inocenc X. neváhal uvalit klatbu na všechny kuřáky tabáku. V Rusku to bylo krvavější, kuřákům rovnou uřezávali nosy.

11 DALŠÍ PLAVBY KRYŠTOFA KOLUMBA Po první plavbě Kryštofa Kolumba vznikl mezi Španělskem a Portugalskem spor o vlastnictví objevených a dosud neobjevených zemí. Papež Alexandr VI. vyhlásil tzv. papežskou linii procházející Atlantským oceánem od severu k jihu 100 mil na západ od Kapverdských ostrovů. Na nátlak portugalského krále byla linie posunuta na 370 mil západně od Kapverdských ostrovů. Co se nacházelo na západ od této pomyslné čáry mělo patřit Španělsku, zatímco země na východ patřily Portugalsku. V roce 1493 uskutečnil Kolumbus druhou plavbu. Sedmnáct lodí neslo 1500 dobrovolníků zlákaných vidinou snadného zbohatnutí v nových zemích. Objevil ostrovy Malých Antil, Panenské ostrovy a Portoriko. Nenalezl však téměř žádné zlato, po návratu do Španělska ztratil podporu panovníka. Třetí výprava byla uskutečněna v roce Kolumbus připlul k pobřeží dnešní Venezuely. Jedinkrát ve svém životě připustil, že nalezené pobřeží může náležet dosud neznámé zemi. Tento fakt je často zamlčován a zdůrazňuje se jen omyl, v němž janovský kapitán žil a zemřel, když oblast Antil považoval za předpolí Asie. Po sporech s kolonisty byl zbaven titulu guvernéra. Nový guvernér Kolumba zatkl a odeslal do Španělska. Tam mu byla udělena milost, ale ztratil všechny tituly. Poslední plavbu uskutečnil v letech Objevil pobřeží Hondurasu, marně pátral po průlivu mezi Tichým a Atlantským oceánem v oblasti Panamy. Po návratu vedl spor s korunou o uznání odebraných privilegií. Hájil svůj názor, že našel pouze západní cestu do Asie, nevěděl, že našel nový kontinent. Roku 1506 zemřel.

12 PLAVBY KRYŠTOFA KOLUMBA

13 AMERIGO VESPUCCI A DALŠÍ MOŘEPLAVCI V roce 1501 vyslovil italský zeměpisec Amerigo Vespucci, účastník dvou výprav do západního Atlantiku, v listu Lorenzu Pietrovi Medicimu mínění, že Evropa objevila nový kontinent. Pro něj se vžilo označení Nový svět. V roce 1507 z podnětu vydavatelů map se objevil návrh na pojmenování nového kontinentu podle křestního jména Vespucciho. Není tedy pravdivé tvrzení, že si Vespucci Kolumbův objevitelský přínos přivlastnil. V roce 1497 přistál u pobřeží Severní Ameriky Kolumbův krajan, janovský rodák v anglických službách Giovanni Caboto. Na přelomu 15. a 16. století byla objevena Brazílie Vincentem Pinzónem, který vplul do ústí řeky Amazonky. O čtyřicet let později zamířila jiná výprava vedená Španělem Franciscem de Orellanou proti proudu této řeky, kde se setkala se skupinou bojovných Indiánů. V řadách domorodců zaútočily na Evropany také skupiny vysokých žen s bílou pletí. Díky nim ve spojitosti s řeckými mýty dostala řeka jméno Amazonka. V roce 1500 vyplula portugalská flotila Pedra Alvarese Cabrala ke břehům Indie. Silný proud zahnal lodě až k jihoamerickému pobřeží, kde posádka vztyčila kříž jako symbol majetku Portugalska. Území se nacházelo až za demarkační linii portugalského vlivu, přesto byla země portugalským panovníkem přijata a nazvána Zemí svatého kříže.

14 LITERATURA Dějepis 7: Středověk a počátky nové doby. 1. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN HROCH, Miroslav, Helena MANDELOVÁ, Josef PERÁŇ, Marian SKLADANÝ a Zdeňka VASILJEVOVÁ. Dějepis III. díl: Pozdní středověk. 2. vyd. Praha: Práce, ISBN BAUER, Jan, Josef FRAIS, Radvan MARKUS, Miloš MENDEL, Kristina VOLNÁ a Zdeněk VOLNÝ. Toulky minulostí světa 6: Objevitelské cesty, renesance a reformace, kolébka moderní Evropy. 1. vyd. Praha: Via Facti, ISBN ČORNEJ, Petr, Ivana ČORNEJOVÁ, Petr CHARVÁT, Kateřina CHARVÁTOVÁ, Jana KEPARTOVÁ a Antonín KOSTLÁN. Dějiny evropské civilizace I. 1. vyd. Praha: Paseka, ISBN SOCHA, Vladimír. Kolumbus nebyl první: Objevitelé a mořeplavci 1. část. Živá historie. Brno, Červenec- srpen 2008, s ISSN PEREMSKÁ, Lenka. Zlatý věk objevů: Objevitelé a mořeplavci 2. část. Živá historie. Brno, Září-říjen 2008, s ISSN BINKOVÁ, Simona. Do Indií přes nový kontinent: Otázky a fakta ze života Kryštofa Kolumba. Živá historie. Brno, Květen 2011, s ISSN

15 ZDROJE OBRÁZKŮ Karaka Santa Maria – vlastní zdroje [ ] MHon1sgaq0OXRBA&tbm=isch#q=mapa+sv%C4%9Bta&hl=cs&tbs=sur:fmc&tbm=isch&bav=on.2,or.r_gc.r_ pw.r_qf.,cf.osb&fp= c63a4e04&biw=1024&bih=585 Mapa Afriky – plavby Portugalců ei=mFCMT_jHHfDN4QS1qaGTCg&tbm=isch Mapa – plavby Kryštofa Kolumba TQF8yOswaa1smVCQ&tbm=isch Zázvor CZAY_MswbHv9W1CQ&tbm=isch Skořice h=500&sei=FaGNT_-CLoftsgaz45GmCQ&tbm=isch Hřebíček NT8j1CoTXsgb-sbCoCQ&tbm=isch Pepř


Stáhnout ppt "ZÁMOŘSKÉ OBJEVY V roce 1453 osmanští Turci dobyli Konstantinopol a rozvrátili Byzantskou říši. Evropa byla náhle odříznuta od bohatých trhů s orientálním."

Podobné prezentace


Reklamy Google