Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ I Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 3. vyd., 2011.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ I Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 3. vyd., 2011."— Transkript prezentace:

1

2 TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ I

3 Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 3. vyd., 2011

4 Proč studovat ekonomii? porozumíte fungování domácí i světové ekonomiky i jednotlivých podniků pochopíte význam práva pro ekonomiku (i tomu, proč některé zákony ekonomice prospívají a jiné škodí) porozumíte důvodům (oprávněným i neoprávněným), které ke vzniku zákonů ovlivňujících ekonomiku vedou

5 Proč studovat ekonomii? můžete přemýšlet a mluvit o penězích, aniž byste je měli složíte úspěšně zkoušku z Teorie národního hospodářství ocitnete-li se mezi nezaměstnanými, budete vědět proč

6 Základní pojmy a principy národohospodářské teorie

7 Základní ekonomické pojmy: statky statky - předměty či činnosti, které slouží k uspokojování potřeb. Mohou být přírodní nebo vyrobené. statky - předměty či činnosti, které slouží k uspokojování potřeb. Mohou být přírodní nebo vyrobené.

8 Základní ekonomické pojmy: užitek uspokojení potřeb, které jednotlivcům statky přinášejí, označujeme jako osobní (individuální) užitek uspokojení potřeb, které jednotlivcům statky přinášejí, označujeme jako osobní (individuální) užitek snaha zvýšit (maximalizovat) osobní užitek umožňuje vysvětlit velkou část chování či rozhodování osob snaha zvýšit (maximalizovat) osobní užitek umožňuje vysvětlit velkou část chování či rozhodování osob

9 Základní ekonomické pojmy ekonomické činnosti K základním ekonomickým činnostem patří K základním ekonomickým činnostem patří - výroba - výroba - rozdělování - rozdělování - směna - směna - spotřeba - spotřeba statků statků

10 Základní ekonomické pojmy: zboží a služby statky určené ke směně (prodeji) se označují zboží a služby statky určené ke směně (prodeji) se označují zboží a služby

11 Základní ekonomické pojmy: trhy místa, prostředky či mechanismy, s jejichž pomocí dochází ke směně statků (zboží a služeb), označujeme jako trhy místa, prostředky či mechanismy, s jejichž pomocí dochází ke směně statků (zboží a služeb), označujeme jako trhy

12 Základní ekonomické pojmy: ekonomické zdroje k výrobě statků slouží ekonomické zdroje (výrobní faktory) k výrobě statků slouží ekonomické zdroje (výrobní faktory)

13 Výrobní (zdroje) faktory výrobní faktory lze rozdělit do čtyř kategorií : - přírodní zdroje (půda) - lidské zdroje (práce) - kapitál (vytvořené statky sloužící pro výrobu jiných statků) - podnikatelské schopnosti

14 Základní ekonomické pojmy: omezenost ekonomické zdroje (výrobní faktory) jsou vždy omezené ekonomické zdroje (výrobní faktory) jsou vždy omezené omezenost ekonomických zdrojů vede k omezenosti statků omezenost ekonomických zdrojů vede k omezenosti statků

15 Omezenost zdrojů a statků jsou-li veškeré ekonomické zdroje plně využity nelze (alespoň z krátkodobého hlediska) již vyrobit nic dalšího: jediným způsobem, jak zvýšit výrobu určitého statku, je snížit výrobu něčeho jiného jsou-li veškeré ekonomické zdroje plně využity nelze (alespoň z krátkodobého hlediska) již vyrobit nic dalšího: jediným způsobem, jak zvýšit výrobu určitého statku, je snížit výrobu něčeho jiného z řady zboží a služeb, které by si lidé rádi pořídili, si musejí vybrat jen některé z řady zboží a služeb, které by si lidé rádi pořídili, si musejí vybrat jen některé

16 Omezenost zdrojů a statků omezenosti statků a potřebě jsou vystaveny všechny ekonomické subjekty, tj. jednotlivci (domácnosti), firmy, vlády apod. omezenosti statků a potřebě jsou vystaveny všechny ekonomické subjekty, tj. jednotlivci (domácnosti), firmy, vlády apod.

17 Základní ekonomické pojmy: ekonomika ekonomika - hospodaření určitého subjektu ekonomika - hospodaření určitého subjektu může jít o firemní ekonomiku, národní ekonomiku, globální ekonomku apod. může jít o firemní ekonomiku, národní ekonomiku, globální ekonomku apod.

18 Protiklad omezenosti a potřeb protiklad mezi omezeností zdrojů na straně jedné a neomezeností lidských potřeb na straně druhé je východiskem ekonomického uvažování i hospodářské teorie protiklad mezi omezeností zdrojů na straně jedné a neomezeností lidských potřeb na straně druhé je východiskem ekonomického uvažování i hospodářské teorie

19 Základní ekonomické pojmy: alokace zdrojů Základní ekonomické rozhodování, které provádějí ekonomické subjekty, se týká využití (alokace) zdrojů

20 Základní ekonomické pojmy: efektivnost Efektivní využití (rozdělení, alokace) ekonomických zdrojů je takové, které na základě daného množství zdrojů přináší maximální možné uspokojení potřeb

21 Národohospodářská teorie (ekonomie) popisuje a zkoumá, jak ekonomické subjekty i společnost jako celek volí – a jak by měly volit – mezi různými možnostmi využití omezených zdrojů sloužících k uspokojení jejich svých potřeb popisuje a zkoumá, jak ekonomické subjekty i společnost jako celek volí – a jak by měly volit – mezi různými možnostmi využití omezených zdrojů sloužících k uspokojení jejich svých potřeb

22 Základní ekonomická otázka jak by měla společnost využít svých omezených zdrojů tak, aby dosáhla nejvyššího uspokojení svých potřeb jak by měla společnost využít svých omezených zdrojů tak, aby dosáhla nejvyššího uspokojení svých potřeb

23 Základní ekonomická otázka základní národohospodářskou otázku lze rozdělit do tří otázek dílčích základní národohospodářskou otázku lze rozdělit do tří otázek dílčích

24 Tři dílčí ekonomické otázky jaké druhy statků a v jakém množství by mělo hospodářství produkovat, jaké druhy statků a v jakém množství by mělo hospodářství produkovat, jak (jakými metodami, na jakých místech, v jakých podnicích apod.) by je mělo vyrábět jak (jakými metodami, na jakých místech, v jakých podnicích apod.) by je mělo vyrábět jak by vyrobené statky měly být rozděleny mezi členy společnosti jak by vyrobené statky měly být rozděleny mezi členy společnosti

25 Pozitivní a normativní ekonomie pozitivní ekonomie: zabývá se světem, „tak jak je“, tj. zákonitostmi v jednání ekonomických subjektů pozitivní ekonomie: zabývá se světem, „tak jak je“, tj. zákonitostmi v jednání ekonomických subjektů jejím výsledkem jsou ekonomické principy a modely sloužící k pochopení a predikci ekonomických jevů jejím výsledkem jsou ekonomické principy a modely sloužící k pochopení a predikci ekonomických jevů

26 Pozitivní ekonomie: ekonomické principy a modely ekonomické principy udávají trvalé vztahy mezi ekonomickými jevy (např. zákon poptávky) ekonomické principy udávají trvalé vztahy mezi ekonomickými jevy (např. zákon poptávky) ekonomické modely představují (zjednodušené) vztahy mezi ekonomickými jevy zachycené často v podobě diagramů (grafů) nebo vzorců (např. graf křivky poptávky) ekonomické modely představují (zjednodušené) vztahy mezi ekonomickými jevy zachycené často v podobě diagramů (grafů) nebo vzorců (např. graf křivky poptávky)

27 Ekonomické principy a modely častým zdrojem zjednodušení ekonomických modelů je předpoklad ceteris paribus, tj. „za jinak stejných okolností“. častým zdrojem zjednodušení ekonomických modelů je předpoklad ceteris paribus, tj. „za jinak stejných okolností“. příkladem je závislost mezi cenou zboží a zájmem o jeho koupi za předpokladu, že příjmy spotřebitelů zůstávají neměnné příkladem je závislost mezi cenou zboží a zájmem o jeho koupi za předpokladu, že příjmy spotřebitelů zůstávají neměnné

28 Model „Homo oeconomicus“ příkladem jednoduchého ekonomického modelu je Homo oeconomicus příkladem jednoduchého ekonomického modelu je Homo oeconomicus jde o zjednodušenou představu o lidském rozhodování, podle které se lidé rozhodují tak, aby dosáhli co nejvyššího osobního užitku jde o zjednodušenou představu o lidském rozhodování, podle které se lidé rozhodují tak, aby dosáhli co nejvyššího osobního užitku predikce na základě modelu: lidé budou (v určité situaci) reagovat především na základě ekonomických stimulů predikce na základě modelu: lidé budou (v určité situaci) reagovat především na základě ekonomických stimulů

29 Modely pozitivní ekonomie nejsou vždy jednotné Ekonomie je jedinou vědou, za kterou mohou dvě osoby dostat Nobelovu cenu, i když zastávají zcela odlišné názory

30 Normativní ekonomie normativní ekonomie: zabývá se světem, „jaký by měl být“. normativní ekonomie: zabývá se světem, „jaký by měl být“. formuluje doporučení pro jednání (rozhodování) ekonomických subjektů (jednotlivců, firem, vlád), může však být ovlivněna osobními hodnotami či ideologií. formuluje doporučení pro jednání (rozhodování) ekonomických subjektů (jednotlivců, firem, vlád), může však být ovlivněna osobními hodnotami či ideologií.

31 Normativní ekonomie příkladem normativní ekonomie jsou doporučení týkající se řešení nezaměstnanosti příkladem normativní ekonomie jsou doporučení týkající se řešení nezaměstnanosti

32 Normativní ekonomie příklad hospodářsko-politických doporučení ke snížení nezaměstnanosti: příklad hospodářsko-politických doporučení ke snížení nezaměstnanosti: zvýšit poptávku spotřebitelů, zvýšit poptávku spotřebitelů, podpořit rekvalifikaci nezaměstnaných, podpořit rekvalifikaci nezaměstnaných, snížit podporu v nezaměstnanosti, snížit podporu v nezaměstnanosti, změnit způsob výpočtu míry nezaměstnanosti změnit způsob výpočtu míry nezaměstnanosti

33 Z ekonomické historie: prvá hospodářskopolitická doporučení a jejich důsledky tzv. merkantilisté tvrdily, že vlády by měly podporovat ekonomiku pomocí zákonů posilujících export a omezujících dovoz tzv. merkantilisté tvrdily, že vlády by měly podporovat ekonomiku pomocí zákonů posilujících export a omezujících dovoz přebytek vývozu nad dovozem měl vést k růstu státních zásob zlata či stříbra přebytek vývozu nad dovozem měl vést k růstu státních zásob zlata či stříbra Velká Británie pod vlivem těchto cílů přijala ve svých amerických koloniích tzv. navigační zákony, které vedly ke vzniku USA Velká Británie pod vlivem těchto cílů přijala ve svých amerických koloniích tzv. navigační zákony, které vedly ke vzniku USA

34 Mikroekonomie a makroekonomie mikroekonomie: zkoumá chování (rozhodování) ekonomických subjektů (jednotlivců, domácností, firem) a jejich vzájemné vztahy. Tvoří základ národohospodářské teorie. mikroekonomie: zkoumá chování (rozhodování) ekonomických subjektů (jednotlivců, domácností, firem) a jejich vzájemné vztahy. Tvoří základ národohospodářské teorie. makroekonomie: věnuje se fungování a vývoji národního hospodářství jako celku. makroekonomie: věnuje se fungování a vývoji národního hospodářství jako celku. nejedná se o dvě samostatné součásti ekonomické teorie, ale o dva různé pohledy na ekonomickou realitu nejedná se o dvě samostatné součásti ekonomické teorie, ale o dva různé pohledy na ekonomickou realitu

35 Mikroekonomie K otázkám, které zkoumá, patří např. K otázkám, které zkoumá, patří např.  zájem subjektů nabízet určité statky k prodeji anebo je naopak poptávat statky k prodeji anebo je naopak poptávat  příčiny vývoje tržních cen různých statků statků  vliv změn zákonů na změny chování ekonomických subjektů ekonomických subjektů

36 Makroekonomie Zabývá se mj. Zabývá se mj.  vývojem celkového množství vyrobené produkce či celkovými příjmy, jež hospodářství vytváří (např. otázkou, proč jsou příjmy v určité zemi vyšší než v jiné)  důsledky, které přináší změna množství peněz v oběhu,

37 Makroekonomie Zabývá se mj. Zabývá se mj.  vývojem cenové hladiny (např. proč rostou ceny v určité době rychleji než jindy)  důsledky změn daňové a výdajové politiky vlád,  mezinárodními ekonomickými vztahy, měnovými kurzy apod.

38 Ekonomie a ekonomické „mýty“ Jedinou věcí, která je nebezpečnější než ekonom, je amatérský ekonom“ „ Jedinou věcí, která je nebezpečnější než ekonom, je amatérský ekonom“

39 Chyby v ekonomickém uvažování klam „post hoc ergo propter hoc“ nedodržení ceteris paribus - předpokladu neměnnosti ostatních podmínek chyba složení: co platí pro část, platí i pro celek ignorování sekundárních (vedlejších) účinků – příkladem tzv. efekt mrtvé váhy

40 Nejčastější ekonomické „mýty“ pro růst ekonomiky je nejdůležitější spotřeba věci, které jsou potřebné (např. zdravotní péče nebo vzdělání), by měla zajišťovat vláda opatření, které je příznivé pro určité odvětví, velký podnik apod., je příznivé i pro ekonomiku jako celek.

41 Z historie ekonomického uvažování F. Bastiat: „Co je a co není vidět“ – příběh s rozbitým oknem F. Bastiat: „Co je a co není vidět“ – příběh s rozbitým oknem „Vše co získáváme, musí být určitým způsobem zaplaceno“ „Vše co získáváme, musí být určitým způsobem zaplaceno“ Moderní ekonomie: „There is no such thing as a free lunch“ Moderní ekonomie: „There is no such thing as a free lunch“

42 Základní ekonomický model: hospodářský koloběh

43 Role ekonomických subjektů Firmy –Produkují a prodávají zboží a služby –Najímají si výrobní faktory (práci, půdu, kapitál) Domácnosti –Kupují zboží a služby –Pronajímají výrobní faktory (práci, půdu, kapitál)

44 Trhy zboží a výrobních faktorů trh zboží a služeb – trh, kde se setkává zájem koupit zboží a služby (poptávka) se zájmem je prodat (nabídkou). Vytváří ceny zboží a služeb. trh zboží a služeb – trh, kde se setkává zájem koupit zboží a služby (poptávka) se zájmem je prodat (nabídkou). Vytváří ceny zboží a služeb. trh výrobních faktorů: trh, kde se střetává poptávka po nájmu výrobních faktorů s nabídkou jejich pronájmu. Vytváří ceny výrobních faktorů trh výrobních faktorů: trh, kde se střetává poptávka po nájmu výrobních faktorů s nabídkou jejich pronájmu. Vytváří ceny výrobních faktorů

45 Ceny za nájem výrobních faktorů ceny (za nájem) výrobních faktorů označujeme jako mzdy, renty, úroky a zisky ceny (za nájem) výrobních faktorů označujeme jako mzdy, renty, úroky a zisky ceny (za nájem) výrobních faktorů jsou současně příjmy jejich vlastníků (pronajímatelů) ceny (za nájem) výrobních faktorů jsou současně příjmy jejich vlastníků (pronajímatelů)

46 Model národohospodářského koloběhu Domácnosti Trh zboží a služeb Firmy Trh výrobních faktorů Práce, půda, kapitál, podnikání Výrobní faktory Výrobky a služby poptávané Výrobky a služby nabízené Příjem (důchod) Příjmy (za prodej statků) Výdaje (za statky) Mzdy, renty, zisky

47 Výkon ekonomiky výkon ekonomiky model národohospodářského koloběhu umožňuje pochopit, jak se tvoří výkon ekonomiky výkon národního hospodářství představuje celkovou hodnotu zboží a služeb určených pro konečnou spotřebu, kterou národní hospodářství vytvoří za určité období (zpravidla rok) výkon národního hospodářství představuje celkovou hodnotu zboží a služeb určených pro konečnou spotřebu, kterou národní hospodářství vytvoří za určité období (zpravidla rok)

48 Měřítka výkonu: HDP a HNP HDP: relevantní je teritoriální hledisko HDP: relevantní je teritoriální hledisko HNP: relevantní je hledisko „státní příslušnosti“ výrobních faktorů HNP: relevantní je hledisko „státní příslušnosti“ výrobních faktorů odečteme-li od těchto ukazatelů hodnotu opotřebení kapitálu, získáme čistý domácí a národní produkt odečteme-li od těchto ukazatelů hodnotu opotřebení kapitálu, získáme čistý domácí a národní produkt

49 Měření HDP metoda výdajová: souhrn všech výdajů určených na nákup finálních produktů metoda výdajová: souhrn všech výdajů určených na nákup finálních produktů HDP = C + I + G + E HDP = C + I + G + E metoda důchodová: souhrn všech důchodů, které získávají výrobní faktory za své služby metoda důchodová: souhrn všech důchodů, které získávají výrobní faktory za své služby metoda výrobní: souhrn tržních hodnot vyrobeného zboží a služeb metoda výrobní: souhrn tržních hodnot vyrobeného zboží a služeb

50 HDP - otázky Která z následujících transakcí je zahrnuta v HDP dané země? Pan Novák si koupí nový automobil. Pan Novák si koupí nový automobil. Pan Starý si koupí ojetý automobil. Pan Starý si koupí ojetý automobil. Pan Novák a pan Starý se srazí se svými auty. Každý se obrátí na právníka, aby ho zastupoval v soudní při. Pan Novák a pan Starý se srazí se svými auty. Každý se obrátí na právníka, aby ho zastupoval v soudní při. Pan Starý získá nárok na invalidní důchod. Pan Starý získá nárok na invalidní důchod.

51 Základní p rincipy ekonomického rozhodování

52 Ekonomické rozhodování představuje volbu mezi vzájemně neslučitelnými způsoby využití omezených zdrojů, např. nákupem zboží A nebo B, provedením činnosti X nebo Y apod. představuje volbu mezi vzájemně neslučitelnými způsoby využití omezených zdrojů, např. nákupem zboží A nebo B, provedením činnosti X nebo Y apod.

53 Podstata ekonomického rozhodování  správné rozhodování mezi různými vzájemně se vylučujícími možnostmi využívání omezených zdrojů vyžaduje porovnání přínosů a nákladů spojených s jednotlivými rozhodnutími

54 Ekonomické rozhodování je založeno na porovnání nákladů a přínosů

55 Porovnání přínosů a nákladů může v praxi přinášet obtíže či chyby obtížná vyčíslitelnost nákladů a přínosů – převedení na peníze obtížná vyčíslitelnost nákladů a přínosů – převedení na peníze opomenutí „nákladů ušlé příležitosti“ opomenutí „nákladů ušlé příležitosti“ zahrnutí „utopených nákladů“ zahrnutí „utopených nákladů“ nezahrnutí budoucích nákladů a přínosů nezahrnutí budoucích nákladů a přínosů uvažování v průměrných, nikoli mezních uvažování v průměrných, nikoli mezních veličinách přínosů a nákladů veličinách přínosů a nákladů

56 Náklady ušlé příležitosti náklady („cena“) jakéhokoli rozhodnutí jsou dány tím, co je třeba při něm obětovat. náklady („cena“) jakéhokoli rozhodnutí jsou dány tím, co je třeba při něm obětovat. součástí těchto nákladů jsou i ušlé „ztracené příležitosti“ součástí těchto nákladů jsou i ušlé „ztracené příležitosti“

57 Ilustrace: výrobní možnosti ekonomiky různé kombinace statků, které lze vyrobit s daným množstvím zdrojů udává křivka výrobních možností různé kombinace statků, které lze vyrobit s daným množstvím zdrojů udává křivka výrobních možností Spotřební statky Kapitálové statky A B

58 Posun křivky výrobních možností Kapitálové statky Spotřební statky Yo Xo A.B.B C Y1 X1

59 ŠPAGETY PIZZA Změna křivky výrobních možností zlepšením výrobní technologie

60 Utopené náklady utopené náklady již nelze vzít zpět utopené náklady již nelze vzít zpět racionální rozhodnutí by proto neměly ovlivňovat racionální rozhodnutí by proto neměly ovlivňovat reálné rozhodování je však často ovlivněno „averzí vůči ztrátě“ reálné rozhodování je však často ovlivněno „averzí vůči ztrátě“

61 Mezní veličiny mezní veličiny udávají změny výnosů a nákladů spojených s jednotlivými rozhodnutími mezní veličiny udávají změny výnosů a nákladů spojených s jednotlivými rozhodnutími racionální rozhodování je založeno na mezních veličinách - porovnává mezní náklady a přínosy jednotlivých možností racionální rozhodování je založeno na mezních veličinách - porovnává mezní náklady a přínosy jednotlivých možností

62 Tržní systém a úloha státu v ekonomice

63 Trh jako nástroj směny nástroj (organizované) směny statků probíhající mezi kupujícími a prodávajícími (v rámci určité oblasti, během daného časového období apod.) nástroj (organizované) směny statků probíhající mezi kupujícími a prodávajícími (v rámci určité oblasti, během daného časového období apod.) směna, ke které na trhu dochází, je dobrovolná (vzájemně výhodná) směna, ke které na trhu dochází, je dobrovolná (vzájemně výhodná)

64 Tržní cena cena, při které se zájem prodávajících prodat a kupujících koupit vzájemně vyrovnávají, tj. která „čistí“ trh cena, při které se zájem prodávajících prodat a kupujících koupit vzájemně vyrovnávají, tj. která „čistí“ trh vzniká v soutěži mezi nabízejícími i kupujícími vzniká v soutěži mezi nabízejícími i kupujícími

65 Trh a ekonomický blabobyt směna na trhu zvyšuje ekonomický blahobyt: vytváří přebytek spotřebitele a výrobce směna na trhu zvyšuje ekonomický blahobyt: vytváří přebytek spotřebitele a výrobce

66 Přebytek spotřebitele rozdíl mezi částkou, kterou je individuální spotřebitel ochoten za dané zboží zaplatit (tzv.poptávkovou cenou) a jeho tržní cenou celkový (tržní) spotřebitelský přebytek - souhrn individuálních přebytků spotřebitele

67 Přebytek výrobce rozdíl mezi nejnižší částkou, za kterou je výrobce ochoten dané zboží prodat, a jeho tržní cenou celkový (tržní) přebytek výrobce - souhrn individuálních přebytků výrobce

68 Celkový přebytek součet přebytků spotřebitelů a výrobců odpovídá rozdílu mezi hodnotou nakupovaného zboží pro kupující a náklady jeho výrobců je souhrnnou mírou ekonomického blahobytu, který tržní směna (dobrovolná směna, ke které dochází za tržní cenu) vytváří

69 Tržní cena a ekonomický přebytek celkový přebytek (blahobyt) je maximální v podmínkách tržní ceny (rovnováhy): žádný ekonomický subjekt nemůže svou situaci zlepšit, aniž se by se zhoršila situace jiných subjektů. situace odpovídá tzv. Paretovu kritériu efektivity

70 Trh v širším pojetí systém rozhodující o rozdělování (alokaci) zdrojů v národním hospodářství systém rozhodující o rozdělování (alokaci) zdrojů v národním hospodářství řeší otázku „co, jak a pro koho vyrábět“ řeší otázku „co, jak a pro koho vyrábět“

71 Trh v širším pojetí cen k alokaci ekonomických zdrojů dochází v tržním systému působením cen tržní systém cenový systém tržní systém  cenový systém

72 Funkce cen informační informační alokační alokační distribuční distribuční

73 Informační funkce ceny informace o zájmu spotřebitelů (ochota spotřebitelů platit) informace o zájmu spotřebitelů (ochota spotřebitelů platit) informace o nákladech výrobců (co je třeba pro výrobu určitého zboží obětovat) informace o nákladech výrobců (co je třeba pro výrobu určitého zboží obětovat)

74 Alokační a distribuční funkce cen alokační funkce ceny: pobídky k růstu či poklesu výroby (prostřednictvím zisku) alokační funkce ceny: pobídky k růstu či poklesu výroby (prostřednictvím zisku) distribuční funkce ceny: statek získávají ti, kterým přinese největší hodnotu (prostřednictvím ochoty, za něj zaplatit) distribuční funkce ceny: statek získávají ti, kterým přinese největší hodnotu (prostřednictvím ochoty, za něj zaplatit)

75 Základní předpoklady tržního (cenového) systému soukromé vlastnictví kapitálových statků soukromé vlastnictví kapitálových statků volný pohyb cen volný pohyb cen volná soutěž nabízejících i kupujících (tržní konkurence) volná soutěž nabízejících i kupujících (tržní konkurence)

76 Soukromé vlastnictví kapitálových statků   dává vlastníkům motivaci k efektivnímu využívání, udržování a rozvoji majetku   vytváří trh vlastnických práv

77 Volný pohyb cen volné přizpůsobení cen statků jejich poptávce a nabídce volné přizpůsobení cen statků jejich poptávce a nabídce bariéry volného pohybu cen vedou k nedostatku, přebytku či alternativním distribučním mechanismům bariéry volného pohybu cen vedou k nedostatku, přebytku či alternativním distribučním mechanismům

78 Volná konkurence soutěž mezi prodávajícími, kupujícími i napříč trhem soutěž mezi prodávajícími, kupujícími i napříč trhem soutěž prodávajících motivuje ke snižování nákladů, růstu kvality a inovacím soutěž prodávajících motivuje ke snižování nákladů, růstu kvality a inovacím

79 Další typy ekonomických systémů tradiční ekonomika centrálně řízená (příkazová) ekonomika smíšená ekonomika

80 Typy ekonomických systémů Kapitalismus: zemědělec vychová dvě krávy, jednu prodá a koupí si býka Kapitalismus: zemědělec vychová dvě krávy, jednu prodá a koupí si býka Socialismus: zemědělec vychová dvě krávy, stát mu jednu vezme a dá ji někomu jinému Socialismus: zemědělec vychová dvě krávy, stát mu jednu vezme a dá ji někomu jinému Regulovaná ekonomika: zemědělec vychová dvě krávy, stát mu je sebere a umístí je do stáje, kde se o ně budou starat odborníci na drůbež. Původní zemědělec se stará o jejich kuřata. Stát oběma platí dotace za to, že nevyrábějí příliš Regulovaná ekonomika: zemědělec vychová dvě krávy, stát mu je sebere a umístí je do stáje, kde se o ně budou starat odborníci na drůbež. Původní zemědělec se stará o jejich kuřata. Stát oběma platí dotace za to, že nevyrábějí příliš Východoevropský kapitalismus: zemědělec prodává mléko ředěné vodou s označením „bio“. Chce-li někdo účtenku, zaplatí dvojnásobnou cenu. Krávy mu nakonec někdo ukradne. Východoevropský kapitalismus: zemědělec prodává mléko ředěné vodou s označením „bio“. Chce-li někdo účtenku, zaplatí dvojnásobnou cenu. Krávy mu nakonec někdo ukradne.

81 Zásahy vlády do ekonomiky: státní regulace ekonomiky mikroekonomická regulace – snaha vlády změnit rozhodování ekonomických subjektů mikroekonomická regulace – snaha vlády změnit rozhodování ekonomických subjektů makroekonomická regulace (hospodářská politika) – snaha vlády ovlivnit vývoj ekonomiky jako celku makroekonomická regulace (hospodářská politika) – snaha vlády ovlivnit vývoj ekonomiky jako celku

82 Kontroverzní otázka státních zásahů část ekonomů/politiků volá po rostoucích státních zásazích do tržního systému – intervencionistické proudy ekonomického myšlení část ekonomů chce nechat trh volně působit (v duchu doktríny „laissez - faire“)

83 Mikroekonomická regulace administrativní, resp. přímá (zákazy, příkazy, omezení, licence, kontroly,) administrativní, resp. přímá (zákazy, příkazy, omezení, licence, kontroly,) ekonomická, resp. nepřímá (především daně a subvence) ekonomická, resp. nepřímá (především daně a subvence)

84 Základní oblasti mikroekonomické regulace vymahatelnost (ochrana) vlastnických práv a smluvních ujednání omezení tzv. tržních selhání

85 Tržní selhání situace, kdy tržní systém nevede k efektivnímu využití zdrojů příklady tržního selhání: - narušení konkurence (tržní síla) - nedostatečné (asymetrické) informace - externality - veřejné statky

86 Tržní selhání – tržní síla v oblastech, kde je možná konkurence → antitrustové zákony v oblastech, kde konkurence možná není (přirozené monopoly) → státní cenová regulace

87 Tržní selhání - externality vedlejší důsledky soukromých ekonomických činností, které negativně či pozitivně ovlivňují jiné subjekty, aniž za ně získají odškodnění či za ně platí vedlejší důsledky soukromých ekonomických činností, které negativně či pozitivně ovlivňují jiné subjekty, aniž za ně získají odškodnění či za ně platí vznikají při výrobě i spotřebě vznikají při výrobě i spotřebě zásah státu je možný ve formě přímé i nepřímé regulace zásah státu je možný ve formě přímé i nepřímé regulace

88 Tržní selhání – asymetrické informace situace, v níž jeden z účastníků směny disponuje více informacemi než druhý zásah státu - právní předpisy týkající se označování výrobků - podpora dostupnosti informací o vlastnostech zboží a služeb

89 Tržní selhání – veřejné statky

90 statky, které tržní systém nedokáže nabídnout, neboť k jejich výrobě soukromé subjekty nemotivuje důvod: problém „černého pasažéra“

91 Cíle makroregulace (hospodářské politiky) ekonomický růst zaměstnanost stabilita cen vnější stabilita/konkurenceschopnost vyrovnanost rozpočtu ekonomická svoboda omezení sociálně-ekonomické nerovnost

92 Magický čtyřúhelník jednotlivé hospodářsko-politické cíle se mohou v doplňovat (komplementární cíle) nebo vylučovat (konfliktní cíle) nejznámějšími cíli, které se navzájem vylučují jsou cenová stability a vysoká zaměstnanost základní cíle hospodářské politiky se někdy vyjadřují pomocí tzv. magického čtyřúhelníku. základní cíle hospodářské politiky se někdy vyjadřují pomocí tzv. magického čtyřúhelníku.

93 Magický čtyřúhelník

94 Soukromý a veřejný sektor soukromý sektor: dobrovolné rozhodování na základě vlastních zájmů rozhodování volených zástupců na základě „veřejného“ zájmu

95 Soukromý a veřejný sektor tržní selhání x selhání vlády úloha státu: kvantitativní vyjádření

96 Poptávka, nabídka a tržní rovnováha

97 Poptávka a nabídka – základní nástroje ekonomické analýzy jak vytrénovat papouška, aby to vypadalo, že rozumí ekonomii: stačí ho naučit, aby na každou otázku reagoval slovy „poptávka a nabídka“

98 Poptávka zájem a schopnost spotřebitelů zájem a schopnost spotřebitelů koupit si určité množství daného statku v závislosti na jeho ceně

99 Poptávka individuální poptávka: poptávka po určitém statku ze strany jediného kupujícího tržní poptávka: poptávka na trhu určitého statku, tj. souhrn všech individuálních poptávek

100 Zákon poptávky množství poptávaného zboží je nepřímo závislé na jeho ceně (za předpokladu ceteris paribus)

101 Poptávka a poptávané množství nutno odlišit poptávku od poptávaného množství nutno odlišit poptávku od poptávaného množství - poptávka: závislost poptávaného (kupovaného) - poptávka: závislost poptávaného (kupovaného) množství na ceně množství na ceně - poptávané množství: množství statku, které - poptávané množství: množství statku, které spotřebitelé poptávají (kupují) při určité ceně spotřebitelé poptávají (kupují) při určité ceně tohoto statku tohoto statku

102 Empirické zachycení poptávky Cena Poptávané množství 1,258 1,00 1,0014 0,75 0,7520 0,50 0,5026 0,25 0,2532

103 Křivka poptávky Křivka poptávky je klesající (nezávisle a závisle proměnná jsou zobrazeny obráceně, než je obvyklé) Cena Poptávané množství D (Poptávka) Trh zmrzliny

104 Proč je křivka poptávky klesající? důchodový efekt důchodový efekt substituční efekt substituční efekt klesající mezní užitek klesající mezní užitek

105 Rozhodování spotřebitele celkový užitek spotřebitele: uspokojení spotřebitele z nakupovaných statků rozhodování spotřebitele: spotřebitel se rozhoduje, jaké množství jednotlivých statků si koupit, tj. jak rozdělit svůj příjem mezi různé statky racionální rozhodování spotřebitele: rozhodování vedoucí k nejvyššímu užitku spotřebitele

106 Rozhodování spotřebitele mezní užitek spotřebitele: uspokojení spotřebitele z další (dodatečné) jednotky nakupovaného statku princip klesajícího mezního užitku: mezní užitek s rostoucí spotřebou statku klesá racionální spotřebitel: zvyšuje svůj nákup určitého statku pouze do takového množství, při kterém je mezní užitek statku vyšší nebo alespoň roven jeho ceně

107 Pružnost pružnost (elasticita): ekonomický pojem zachycující míru (relativní) změny určité veličiny (závisle proměnné) vyvolané jednotkovou relativní změnou jiné veličiny (nezávisle proměnné). graficky odpovídá strmosti či plochosti křivek.

108 Pružnost poptávky pružnost poptávky: míra, do jaké relativní změna ceny určitého statku ovlivní relativní změnu jeho poptávaného množství poptávka může být elastická nebo neelastická, dokonale elastická, dokonale neelastická apod.

109 Graf elasticity poptávky Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 Q3Q3 Q2Q2 Q1Q1 P1P1 P2P2 P3P3 P3P3 D D Elastická poptávka Neelastická

110 Graf elasticity poptávky QQ P P D D Dokonale elastická poptávka Dokonale neelastická poptávka

111 Změny poptávky Nutno odlišit změny poptávaného množství (posun po křivce poptávky) a změny poptávky (posuny křivky poptávky) - posun po křivce: změna poptávaného množství pod vlivem změny ceny - posun křivky: změna (křivky) poptávky vyvolaná jinými vlivy než změnou ceny daného zboží

112 Příčiny změn (posunu) poptávky změny spotřebitelských příjmů změny spotřebitelských preferencí změny relativních cen substitutů změny cen komplementárního zboží růst (pokles) počtu obyvatel změny spotřebitelských očekávání

113 Příklad: změna poptávky po „normálním zboží“ (posun poptávkové křivky doprava) při růstu důchodů Cena Poptávané množství Poptávka při důchodu 1000 Poptávka při důchodu 2000

114 Příklad: růst ceny substitutu vyvolá růst poptávky Cena Množství Původní poptávka po špagetách Trh špaget Poptávka po špagetách při vyšší ceně pizzy (subsitutu)

115 Nabídka zachycuje závislost mezi nabízeným (vyráběným) množstvím určitého statku a jeho cenou

116 Nabídka individuální nabídka: nabídka určitého statku jedním výrobcem tržní nabídka: nabídka určitého statku od různých výrobců, tj. souhrn všech individuálních nabídek

117 Zákon nabídky množství nabízeného (vyráběného) statku je přímo úměrné jeho ceně (ceteris paribus)

118 Empirické zjištění nabídky Cena Množství nabízeného zboží 1,2528 1,00 1,0024 0,75 0,7520 0,50 0,5016 0,25 0,2512

119 Křivka nabídky Křivka nabídky je rostoucí – při vyšší ceně jsou firmy schopny nabízet/prodávat více Cena Nabízené množství S (nabídka)

120 Pružnost nabídky nabídka zboží je pružná, reaguje-li nabízené množství na změnu ceny výrazně nabídka je nepružná, pokud nabízené množství reaguje na změnu ceny jen omezeně nabídka v krátkém období je méně pružná než v dlouhém období

121 Příčiny změn nabídky změny výrobních nákladů (cen vstupů) nové technologie (nové ziskové příležitosti) změny očekávání výrobců do budoucna změny v přístupu na trh (bariéry vstupu) změny daní

122 Příklad: zvýšení nabídky piva při poklesu cen chmele Cena piva Nabízené množství S (Křivka nabídky při vyšší ceně chmele) S´ (Křivka nabídky při nižší ceně chmele) Trh piva

123 Tržní rovnováha odpovídá ceně, při které se poptávané množství právě rovná nabízenému na trhu při ní nevzniká nedostatek ani přebytek graficky je dána průsečíkem křivky poptávky a nabídky

124 Graf tržní rovnováhy: rovnovážná cena a rovnovážné množství QQEQE P PEPE S D E

125 Zákon poptávky a nabídky Ceny se dříve nebo později ustálí na rovnovážné úrovni, tj. na úrovni, která nabízené a prodávané množství vyrovná Rovnovážná cena je stabilní – změní se jen tehdy, dojde-li ke změně poptávky nebo nabídky

126 Vznik rovnovážné ceny: model konvergující pavučiny S D E´ F´ E´´ E F´´ Q´´QEQE Q´ P´´ PEPE P´ Q P

127 Tržní rovnováha z hlediska různých období Podmínky rovnováhy se v jednotlivých časových obdobích liší Velmi krátké období – nabídka je zcela nepružná, růst poptávky vyvolá pouze růst ceny. Krátké období – pružnost nabídky je vyšší, růst ceny je nižší než ve velmi krátkém období.

128 Tržní rovnováha z hlediska různých období Dlouhé období – pružnost nabídky je vyšší než v předchozích případech, pohyb ceny je nižší než v období krátkém Velmi dlouhé období – dochází ke zvýšení objemu prodávaného zboží, dopad na cenu však může být různý, protože roste poptávka i nabídka. Změna ceny závisí na tom, zda je větší růst nabídky (to by vedlo k poklesu ceny) nebo poptávky (to by vedlo k růstu ceny)

129 Zákon jedné ceny Cena se ustálí na stejné výši i na prostorově diferencovaných trzích

130 Ke změně rovnovážné ceny může dojít změnou (posunem) poptávky (změnami spotřebitelských příjmů, preferencí, cen substitutů a komplementárních statků) změnou (posunem) poptávky (změnami spotřebitelských příjmů, preferencí, cen substitutů a komplementárních statků) změnou (posunem) nabídky (změnou cen vstupů, technologií, daní) změnou (posunem) nabídky (změnou cen vstupů, technologií, daní)

131 Změna rovnováhy pod vlivem současné změny poptávky a nabídky S1S1 S1S1 S2S2 D2D2 D1D1 E2E2 E1E1 Q2Q2 Q1Q1 P1P1 P2P2 Q P S2S2 E2E2 E1E1 D1D1 D2D2 P2P2 P1P1 Q1Q1 Q2Q2 Q

132 S1S1 S1S1 S2S2 D2D2 D1D1 E2E2 E1E1 Q2Q2 Q1Q1 P1P1 P2P2 Q P S2S2 E2E2 E1E1 D1D1 D2D2 P2P2 P1P1 Q1Q1 Q2Q2 Q P

133 Příklad: pokles příjmů vede k růstu poptávky po inferiorním zboží, vyvolávajícímu růst jeho ceny P Q p0p0 q0q0 S D (vyšší důchody) D´ (nižší důchody) p1p1 q1q1 Nová (vyšší) rovnovážná cena Převis poptávky

134 P Q S (auta) p0p0 q0q0 D (při nižší ceně benzínu) D´ (při vyšší ceně benzínu) p1p1 q1q1 Převis nabídky Příklad: Auta a benzín jsou komplementárními statky. Cena benzínu se zvýší, poptávka po autech v důsledku toho klesne a jejich cena se sníží Nižší cena a nabízené množství

135 P Q p0p0 q0q0 S (původní platy) D Příklad: platy na (soukromých) univerzitách vzrostou, nabídka studentských míst se proto sníží, cena studia vzroste. S´ (vyšší platy) Nabídka klesne, vznikne převis poptávky p1p1 q1q1 Cena studia vzroste, počet studentů se sníží

136 Analýza poptávky a nabídky základní ekonomický nástroj - slouží k vysvětlení a predikci ekonomických jevů základní ekonomický nástroj - slouží k vysvětlení a predikci ekonomických jevů

137 Analýza poptávky a nabídky: příklad nízká důchodová pružnost poptávky po potravinách omezuje růst spotřeby potravin při růstu důchodů nízká důchodová pružnost poptávky po potravinách omezuje růst spotřeby potravin při růstu důchodů technický pokrok vede k růstu nabídky potravin technický pokrok vede k růstu nabídky potravin (relativní) ceny zemědělské produkce klesají (relativní) ceny zemědělské produkce klesají nízká cenová pružnost poptávky po potravinách vede k poklesu příjmů zemědělců nízká cenová pružnost poptávky po potravinách vede k poklesu příjmů zemědělců

138 Zásahy státu do cen přímé cenové intervence: cenové limity, např. stropy, nebo minimální ceny, např. minimální mzda přímé cenové intervence: cenové limity, např. stropy, nebo minimální ceny, např. minimální mzda nepřímé cenové intervence: daně, např. spotřební daně, cla, nebo dotace nepřímé cenové intervence: daně, např. spotřební daně, cla, nebo dotace

139 Důsledky přímé cenové intervence Trvalý převis poptávky nad nabídkou nebo nebo naopak Trvalý převis poptávky nad nabídkou nebo nebo naopak Převis poptávky nastává, jestliže je při dané (regulované) ceně poptávané množství vyšší než nabízené Převis poptávky nastává, jestliže je při dané (regulované) ceně poptávané množství vyšší než nabízené Převis nabídky nastává, jestliže při dané ceně nabízené množství převyšuje poptávané Převis nabídky nastává, jestliže při dané ceně nabízené množství převyšuje poptávané

140 Vliv cenových stropů S D q p p(max) Cena nemůže být vyšší než p(max), na trhu bude vždy převis poptávky

141 Vliv spodních cenových mezí (minimální mzdy, minimální ceny zemědělských produktů apod.) S D q p p(min) Cena nemůže klesnout pod P (min), na trhu bude vždy převis nabídky

142 Tržní nerovnováha a ekonomická efektivnost v podmínkách tržní rovnováhy se mezní užitek zboží rovná mezním nákladům na jeho výrobu v podmínkách tržní rovnováhy se mezní užitek zboží rovná mezním nákladům na jeho výrobu platí, že MU = MC = P platí, že MU = MC = P

143 Tržní nerovnováha a ekonomická efektivnost je-li poptávané množství je vyšší než nabízené, platí, že MU > P. je-li poptávané množství je vyšší než nabízené, platí, že MU > P. mezní užitek tohoto zboží je vyšší než náklady na jeho získání mezní užitek tohoto zboží je vyšší než náklady na jeho získání

144 Tržní nerovnováha a ekonomická efektivnost je-li mezní užitek nějakého statku vyšší než jeho mezní náklady, je tohoto zboží z pohledu ekonomické efektivity vyrobeno málo je-li mezní užitek nějakého statku vyšší než jeho mezní náklady, je tohoto zboží z pohledu ekonomické efektivity vyrobeno málo efektivnost se zvýší přesunem části výrobních faktorů na výrobu tohoto statku efektivnost se zvýší přesunem části výrobních faktorů na výrobu tohoto statku

145 Tržní nerovnováha a ekonomická efektivnost je-li nabízené množství vyšší než poptávané, jsou jeho mezní náklady vyšší než jeho mezní užitek je-li nabízené množství vyšší než poptávané, jsou jeho mezní náklady vyšší než jeho mezní užitek zboží je vyrobeno více, než odpovídá optimu zboží je vyrobeno více, než odpovídá optimu efektivnost je možno zvýšit snížením výroby tohoto zboží a zvýšením výroby ostatních statků efektivnost je možno zvýšit snížením výroby tohoto zboží a zvýšením výroby ostatních statků

146 Důsledky nepřímých cenových intervencí (spotřebních či dovozních daní stát zavede (zvýší) daň stát zavede (zvýší) daň daň působí stejně jako zvýšení ceny vstupů: sníží nabídku daň působí stejně jako zvýšení ceny vstupů: sníží nabídku cena se zvýší o částku nižší, než je výše daně (v závislosti na pružnosti poptávky a nabídky), prodané množství klesne cena se zvýší o částku nižší, než je výše daně (v závislosti na pružnosti poptávky a nabídky), prodané množství klesne daňový příjem státu bude odpovídat výši daně násobené objemem prodaných jednotek daňový příjem státu bude odpovídat výši daně násobené objemem prodaných jednotek

147 Daň posune nabídku a vytvoří novou rovnováhu pEpE QEQE S D Q P S + tax Posun nabídky odpovídající výši daně

148 Výběr daně ovlivní objem prodaných jednotek S D Q P S + tax Celkový výběr daně

149 Daňové břemeno daň (daňové břemeno) hradí spotřebitelé i prodávající spotřebitelé ji hradí ve vyšších cenách prodávající ji hradí snížením svých příjmů

150 Jak se daňové břemeno dělí S+Tax D S P Q Břemeno kupujících Břemeno prodávajících Daňové příjmy státu pocházejí od kupujících i prodávajících

151 Jak se daňové břemeno dělí Při dané poptávce vede pružnější (plošší) nabídka k vyšší daňové zátěži kupujících Při dané nabídce vede pružnější (plošší) poptávka k vyšší daňové zátěži prodávajících Méně pružná poptávka a méně pružná nabídka příjmy státu zvyšují

152 Rozhodování, ekonomika a správa firem

153 Zisk základním cílem firmy (z dlouhodobého hlediska) je maximalizace zisku základním cílem firmy (z dlouhodobého hlediska) je maximalizace zisku zisk: rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady firmy zisk: rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady firmy explicitní a implicitní náklady vedou k odlišení ekonomického a účetního zisku explicitní a implicitní náklady vedou k odlišení ekonomického a účetního zisku

154 Explicitní a implicitní náklady explicitní náklady: náklady, které musí firma reálně vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů. Můžeme je zjistit v účetních výkazech explicitní náklady: náklady, které musí firma reálně vynaložit v peněžní podobě na nákup nebo nájem výrobních faktorů. Můžeme je zjistit v účetních výkazech implicitní náklady: náklady, které firma (reálně) neplatí. Jedná se o ušlý příjem z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví firmy, jde tedy o náklady alternativ či ušlých příležitostí. implicitní náklady: náklady, které firma (reálně) neplatí. Jedná se o ušlý příjem z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví firmy, jde tedy o náklady alternativ či ušlých příležitostí.

155 Účetní a ekonomický zisk účetní zisk = celkový příjem – explicitní náklady účetní zisk = celkový příjem – explicitní náklady ekonomický zisk = celkový příjem – explicitní náklady – implicitní náklady ekonomický zisk = celkový příjem – explicitní náklady – implicitní náklady ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady ekonomický zisk = účetní zisk – implicitní náklady

156 Produkční funkce a křivka celkových nákladů produkční funkce: vztah mezi množstvím použitých vstupů (výrobních faktorů) a rozsahem vyrobené produkce produkční funkce: vztah mezi množstvím použitých vstupů (výrobních faktorů) a rozsahem vyrobené produkce průběh produkční funkce je ovlivněn principem klesajícího mezního produktu (klesajících mezních výnosů) průběh produkční funkce je ovlivněn principem klesajícího mezního produktu (klesajících mezních výnosů)

157 Produkční funkce

158 Produkční funkce a křivka celkových nákladů křivka celkových nákladů: závislost mezi množstvím vyrobené produkce a celkovými náklady firmy křivka celkových nákladů: závislost mezi množstvím vyrobené produkce a celkovými náklady firmy křivka celkových nákladů je ovlivněna průběhem produkční funkce křivka celkových nákladů je ovlivněna průběhem produkční funkce

159 Křivka celkových nákladů celkových variabilních nákladů TVC TC Q

160 Další druhy firemních nákladů celkové (účetní) náklady (TC) celkové (účetní) náklady (TC) celkové fixní náklady: náklady, které se s rozsahem výroby nemění (TFC) celkové fixní náklady: náklady, které se s rozsahem výroby nemění (TFC) celkové variabilní náklady: náklady, které s růstem výroby zvyšují (TVC) celkové variabilní náklady: náklady, které s růstem výroby zvyšují (TVC) TC = TFC + TVC TC = TFC + TVC ávislost mezi množstvím vyrobené produkce a celkovými náklady firmy ávislost mezi množstvím vyrobené produkce a celkovými náklady firmy křivka celkových nákladů je ovlivněna průběhem produkční funkce křivka celkových nákladů je ovlivněna průběhem produkční funkce

161 Průměrné náklady průměrné celkové náklady (AC): celkové náklady dělené množstvím vyrobených jednotek průměrné celkové náklady (AC): celkové náklady dělené množstvím vyrobených jednotek průměrné fixní náklady: AFC = FC/Q průměrné fixní náklady: AFC = FC/Q průměrné variabilní náklady: AVC = VC/Q průměrné variabilní náklady: AVC = VC/Q  AC = AFC + AVC

162 Křivka průměrných nákladů má tvar písmene U: se zvětšujícím se rozsahem výroby průměrné (celkové) náklady nejprve klesají, později rostou minimum křivky celkových průměrných nákladů udává efektivní rozsah výroby firmy

163 Křivka průměrných nákladů Vývoj průměrných nákladů firmy je ovlivněn dvěma principy:   princip úspor z rozsahu výroby   princip klesajícího mezního produktu

164 Mezní náklady náklady potřebné k rozšíření výroby o jednotku náklady potřebné k rozšíření výroby o jednotku mezní náklady (MC) nejdříve klesají, od určitého množství produkce rostou (v důsledku zákona klesajícího mezního produktu) mezní náklady (MC) nejdříve klesají, od určitého množství produkce rostou (v důsledku zákona klesajícího mezního produktu)

165 Křivky MC, AC, AVC a AFC AFC AVC AC MC Q Kč/Q

166 Vliv nákladů na rozhodování firmy náklady firmy jsou důležité při rozhodování firmy o pokračování nebo uzavření výroby náklady firmy jsou důležité při rozhodování firmy o pokračování nebo uzavření výroby rozhodnutí firmy o uzavření výroby může nabývat dvou podob: rozhodnutí firmy o uzavření výroby může nabývat dvou podob: - dočasné uzavření výroby - dočasné uzavření výroby - trvalé ukončení výroby (opuštění trhu) - trvalé ukončení výroby (opuštění trhu)

167 Rozhodnutí firmy o zastavení výroby   dočasné uzavření výroby: krátkodobé a vratné rozhodnutí v případě, kdy cena produktu nepokrývá průměrné variabilní náklady (celkové příjmy jsou nižší než variabilní náklady)   opuštění trhu: trvalé rozhodnutí ukončit výrobu v případě, kdy průměrné celkové náklady převyšují cenu produktu (celkové příjmy jsou nižší než celkové náklady)

168 Optimální objem výroby firmy cesta pokusů o omylů: časově náročné cesta pokusů o omylů: časově náročné marginální analýza: zjištění objemu produkce, při kterém se mezní příjmy rovnají mezním nákladům marginální analýza: zjištění objemu produkce, při kterém se mezní příjmy rovnají mezním nákladům - mezní příjem: příjem plynoucí z výroby dodatečné jednotky produkce - mezní příjem: příjem plynoucí z výroby dodatečné jednotky produkce - mezní náklady: náklady nezbytné k výrobě dodatečné jednotky produkce - mezní náklady: náklady nezbytné k výrobě dodatečné jednotky produkce

169 Optimální objem výroby firmy Mezní zisk: rozdíl mezi mezním příjmem a mezními náklady. Maximálnímu zisku odpovídá objem výroby, při které jsou mezní zisky nulové. Jde o objem, při kterém se mezní příjmy firmy rovnají jejím mezním nákladům

170 Optimální objem výroby firmy Pro firmu maximalizující zisk z toho vyplývá, že svou výrobu by měla zvyšovat až do objemu, při kterém se její mezní příjmy rovnají mezním nákladům.

171 Optimální objem výroby firmy Objem výroby, při kterém se mezní náklady rovnají mezním příjmům, je označován jako optimální objem výroby Objem výroby, při kterém se mezní náklady rovnají mezním příjmům, je označován jako optimální objem výroby Dosáhne-li firma tohoto objemu výroby, nachází se ve stavu firemní rovnováhy. Dosáhne-li firma tohoto objemu výroby, nachází se ve stavu firemní rovnováhy.

172 Poptávka firmy po výrobních faktorech na trhu výrobních faktorů (práce a kapitálu) tvoří poptávku firmy a nabídku domácnosti

173 Poptávka firmy po výrobních faktorech jako poptávka firmy po výrobních faktorech je označován zájem firmy pronajímat si určitá množství výrobních faktorů při jejich různých cenách jako poptávka firmy po výrobních faktorech je označován zájem firmy pronajímat si určitá množství výrobních faktorů při jejich různých cenách poptávka firmy po výrobních faktorech je odvozená od poptávky po produkci vyráběné danými výrobními faktory

174 Poptávka firmy po výrobních faktorech poptávka firmy po výrobních faktorech je klesající důvodem je princip klesajícího mezního produktu výrobních faktorů

175 Klesající křivka poptávka firmy po výrobních faktorech  firma maximalizující zisk usiluje o co nejefektivnější využití výrobních faktorů  výnos z dodatečné jednotky výrobního faktoru musí převýšit či přinejmenším vyrovnat jeho cenu

176 Změna poptávky firmy po výrobních faktorech změnu (posun křivky) poptávky po výrobních faktorech vyvolá: změnu (posun křivky) poptávky po výrobních faktorech vyvolá: - změna v ceně produktu - změna v ceně produktu - změna produktivity výrobního faktoru - změna produktivity výrobního faktoru - změna cen výrobních faktorů - změna cen výrobních faktorů substitučních či komplementárních substitučních či komplementárních

177 Pružnost poptávky firmy po výrobních faktorech cenová pružnost firemní poptávky po výrobních faktorech udává relativní změnu poptávaného množství daného faktoru při změně jeho ceny.

178 Pružnost poptávky po výrobních faktorech Pružnost poptávky po výrobním faktoru závisí na - cenové pružnosti poptávky po vyráběném zboží - pružnosti mezního produktu výrobního faktoru - možnosti substituce výrobního faktoru jiným - podílu nákladů na výrobní faktor na celkových nákladech firmy.

179 Volba kombinace výrobních faktorů součástí firemního rozhodování je i volba kombinace výrobních faktorů použitých při výrobě. firma maximalizující svůj zisk se snaží volit takovou kombinaci výrobních faktorů, která je pro ni nejefektivnější.

180 Volba optimální kombinace výrobních faktorů změna v ceně jakéhokoli výrobního faktoru vyvolá změnu v jejich optimální kombinaci spočívající v substituci zdraženého výrobního faktoru faktory ostatními. změna v ceně jakéhokoli výrobního faktoru vyvolá změnu v jejich optimální kombinaci spočívající v substituci zdraženého výrobního faktoru faktory ostatními.

181 Financování firmy získávání, rozdělování a užití finančních prostředků sloužících k hrazení firemních nákladů na výrobní faktory získávání, rozdělování a užití finančních prostředků sloužících k hrazení firemních nákladů na výrobní faktory

182 Financování firmy zdroje financování se nejčastěji třídí podle původu (interní a externí) a vlastnictví (vlastní a cizí) další třídění – podle účelu využití - financování běžných potřeb - financování firemního rozvoje (investic)

183 Zdroje firemního financování

184 Finanční řízení firmy cílem finančního řízení firmy je zabezpečit platební schopnost, potřebnou likviditu a dbát o finanční rentabilitu firmy

185 Finanční analýza firmy hodnocení a rozbor firemního hospodaření z finančního hlediska vychází z - rozvahy (bilance) firmy, - výsledovky (účtu zisku a ztrát) - výkazu cash flow

186 Rozvaha (bilance) firmy přehled o aktivech a pasivech firmy k určitému okamžiku přehled o aktivech a pasivech firmy k určitému okamžiku aktiva: složení majetku, s nímž podnik hospodaří aktiva: složení majetku, s nímž podnik hospodaří pasiva: zdroje, z nichž byl majetek pořízen pasiva: zdroje, z nichž byl majetek pořízen

187 Rozvaha (bilance) firmy zahrnuje dva úhly pohledu na majetek firmy zahrnuje dva úhly pohledu na majetek firmy vyjadřuje skutečnost, že majetek, s nímž firma hospodaří, musí být financován z určitého finančního zdroje vyjadřuje skutečnost, že majetek, s nímž firma hospodaří, musí být financován z určitého finančního zdroje firma nemůže mít více majetku než zdrojů, tj. AKTIVA = PASIVA firma nemůže mít více majetku než zdrojů, tj. AKTIVA = PASIVA

188 Rozvaha AKTIVAPASIVA I. DLOUHODOBÝ MAJETEK - dl. hmotný majetek - dl. nehmotný majetek - dl. finanční majetek I. VLASTNÍ KAPITÁL - základní kapitál - rezervní a kapitálové fondy - hospodářský výsledek II. OBĚŽNÁ AKTIVA - zásoby - pohledávky - krátkodobý finanční majetek II. CIZÍ ZDROJE - rezervy - závazky - úvěry

189 Účet zisku a ztrát/účetní a ekonomický zisk Příjmy z prodeje Kč 2.000,000 Náklady Práce zaměstnanců Kč 1.000,000 Nájem prostor Kč 250,000 Materiál, pohonné hmoty, Kč součástky Celkové (explicitní) náklady Kč 1.500,000 Účetní zisk = 2.000, ,000 = 500,000 Cena vlastní práce majitele firmy (implicitní náklady) = Kč 250,000 Ekonomický zisk = Kč 250,000

190 Finanční ukazatele firmy ukazatele rentability udávající r ukazatele rentability udávající rentabilitu (výnosnost) aktiv či vlastního kapitálu (ROA, ROE) ukazatele likvidity (platební schopnosti) udávající vztah mezi oběžným majetkem firmy a jejími krátkodobými závazky (pasivy) ukazatele likvidity (platební schopnosti) udávající vztah mezi oběžným majetkem firmy a jejími krátkodobými závazky (pasivy) ukazatele zadluženosti (kapitálové struktury), tj. podíl zdrojů vlastních a cizích k celkovým aktivům ukazatele zadluženosti (kapitálové struktury), tj. podíl zdrojů vlastních a cizích k celkovým aktivům

191 Oceňování podniku majetkové výnosové tržní

192 Výnosové principy ocenění hodnotu podniku netvoří pouze majetek, ale i výnosy, které podnik v budoucnu vyprodukuje hodnota je daná součtem budoucích výnosů (přepočet na současnou hodnotu) za předpokladu pokračování v činnosti výnosové metody pracují s teorií současné hodnoty peněz

193 Výnosové metody: časová hodnota peněz peníze získané nyní mají vyšší hodnotu než peníze získané v budoucnu dostanu-li dnes 1000 Kč, mohu je uložit do banky s určitým úrokem (například 10 %). Za rok si z banky mohu vybrat 1100 Kč, což je více než kdybych dostal 1000 Kč v budoucnu

194 Výnosové metody: časová hodnota peněz při výnosovém ocenění je postup opačný: potřeba vyjádřit současnou hodnotu budoucích výnosů firmy pro investora má koruna dnes větší cenu než koruna za rok, proto budou očekávané výnosy v budoucnosti mít nižší hodnotu než v současnosti převedení budoucí hodnoty na současnou označujeme jako diskontování

195 Principy firemního marketingu marketingová strategie firmy: produkt, cena, způsob prodeje, podpora prodeje („4P“) marketingová strategie firmy: produkt, cena, způsob prodeje, podpora prodeje („4P“) cenová a necenová konkurence cenová a necenová konkurence pozitivní a negativní aspekty reklamy pozitivní a negativní aspekty reklamy

196 Základní ekonomické typy firem tři základní ekonomické kategorie firmy tři základní ekonomické kategorie firmy - firma fyzické osoby - firma fyzické osoby - „neomezené“ a „omezené“ partnerství - „neomezené“ a „omezené“ partnerství - korporace - korporace ekonomický význam institutu omezeného ručení ekonomický význam institutu omezeného ručení

197 Základní ekonomické typy firem další typy firem: další typy firem: - veřejné (státní) podniky - veřejné (státní) podniky - družstva - družstva - neziskové organizace - neziskové organizace

198 Ekonomické vlastnosti (výhody a nevýhody) firem pružnost rozhodování pružnost rozhodování (ne)omezené ručení majetkem (ne)omezené ručení majetkem vázanost na osoby/transfer vlastnictví vázanost na osoby/transfer vlastnictví rozsah administrativně-právních omezení/informační povinnosti rozsah administrativně-právních omezení/informační povinnosti dostupnost kapitálových zdrojů dostupnost kapitálových zdrojů způsob zdanění způsob zdanění oddělení vlastnictví a řízení oddělení vlastnictví a řízení

199 Korporace a jejich správa Na řízení korporací se jejich vlastníci (akcionáři) podílejí pouze nepřímo, uplatněním svého hlasovacího práva Na řízení korporací se jejich vlastníci (akcionáři) podílejí pouze nepřímo, uplatněním svého hlasovacího práva Správní orgány korporace zvolené akcionáři vybírají a jmenují její vrcholové vedení (management), pomáhají stanovit strategii (směr rozvoje, klíčové přeměny, kapitálové poměry) a hodnotí (kontrolují hospodaření, resp. výkon firmy Správní orgány korporace zvolené akcionáři vybírají a jmenují její vrcholové vedení (management), pomáhají stanovit strategii (směr rozvoje, klíčové přeměny, kapitálové poměry) a hodnotí (kontrolují hospodaření, resp. výkon firmy

200 Správa korporací Profesionální management, který správa pro výkonné (exekutivní) řízení najímá, je odpovědný správnímu orgánu, nikoli přímo akcionářům. Profesionální management, který správa pro výkonné (exekutivní) řízení najímá, je odpovědný správnímu orgánu, nikoli přímo akcionářům. Úkolem správních orgánů (správních či ředitelských rad, představenstev či dozorčích rad) je přispět k efektivnímu řízení korporací a dohlížet nad sledováním zájmu jejich vlastníků Úkolem správních orgánů (správních či ředitelských rad, představenstev či dozorčích rad) je přispět k efektivnímu řízení korporací a dohlížet nad sledováním zájmu jejich vlastníků

201 Vnitřní a vnější model správy korporací (corporate governance) vnější model corporate governance charakterizuje rozptýlené akciové vlastnictví a nízký poměr mezi zadlužením a vlastním kapitálem vnitřní model corporate governance je založen na koncentrovaném vlastnictví, užším spojení vlastnictví a kontroly a vyšším poměru mezi zadlužením a vlastním kapitálem (vyšší význam bankovních úvěrů)

202 Problém „principal-agent“ nebezpečí „oportunního chování“ managementu k omezení oportunního chování přispívají instituce corporate governance působící uvnitř organizací, specializované kontrolní a informační firmy (auditoři, ratingové firmy, finanční instituce apod.) i kapitálové trhy (např. možností přátelského či nepřátelského převzetí).

203 Struktura trhu, typy konkurence a regulace monopolů

204 Struktura trhu definuje typ trhu na základě rozsahu a typu konkurenčních vztahů na straně nabídky a poptávky jsou pro ni důležité počty firem na trhu a jejich relativní velikosti, podmínky pro vstup do odvětví a výstup z něj a možnosti výrobců ovlivnit cenu své produkce ovlivňuje efektivnost trhu – výši cen, rozsah produkce, její kvalitu apod.

205 Setkání ve vězení Tři obchodníci sedící ve vězení se baví o svých deliktech První říká: „Účtoval jsem nižší ceny než kdokoli jiný a obvinili mě z dumpingu“ Druhý říká: „Účtoval jsem vyšší ceny než ostatní a poslali mě sem za okrádání“ Třetí reaguje: „Já vůbec nechápu, proč tu jsem. Vždyť jsem po dohodě s konkurencí účtoval stejné ceny jako všichni ostatní“

206 Struktury nabídkové strany trhu Dokonalá konkurence Monopolistická konkurence Oligopol Monopol

207 Dokonalá konkurence   velké množství prodávajících a kupujících   homogenní produkt   volný vstup/výstup do odvětví   stejná míra informovanosti všech subjektů na trhu   nemožnost firmy ovlivnit cenu

208 Dokonalá konkurence firmy se stávají tzv. příjemci cen, rozhodují pouze o nákladech a objemu produkce individuální poptávka firmy po její produkci je dokonale pružná podmínka maximalizace zisku: MR = MC(P)

209 Optimum dokonale konkurenční firmy Q P =MR MC QEQE

210 Nedokonalá konkurence situace, kde je narušena jedna či více podmínek dokonalé konkurence formy (na straně nabídky): - monopolistická konkurence - oligopol - monopol

211 Monopolistická konkurence charakteristika: - - velký počet firem v odvětví - - volný vstup na trh - - diferencovaný produkt - - ceny výrobků se liší

212 Monopolistická konkurence ZISK MC AC D MR Q Q P Kč/Q

213 Oligopol charakteristika: - - několika firem se značnou tržní silou - - bariéry vstupu ztěžující příchod nových firem - - vzájemná závislost rozhodování oligopolních firem - - zpravidla diferencovaný produkt existuje několik modelů oligopolu: - smluvní oligopol - oligopol s dominantní firmou (cenové vůdcovství)

214 Smluvní oligopol AC MC MR E D Q Kč/Q P Q

215 Monopol charakteristika: - - jediný výrobce (firma) na trhu - - nemožnost získat substituční zboží či služby   základní podmínka: bariéry vstupu jiných firem na trh

216 Monopol a monopolní zisk E MC AC M O N. Z I S K MR D QQMQM PMPM Kč/Q

217 Příčiny vzniku monopolu výlučná kontrola nad důležitými vstupy výroby výlučná kontrola nad důležitými vstupy výroby výrazný efekt úspor z rozsahu výroby – přirozený monopol výrazný efekt úspor z rozsahu výroby – přirozený monopol legální monopoly (patenty, copyrighty) legální monopoly (patenty, copyrighty) poskytování státních licencí poskytování státních licencí

218 Tendence ke koncentraci: fúze a akvizice fúze: horizontální, vertikální konglomerační argumenty pro a proti fúzím

219 Důsledky monopolu monopol představuje nejzávažnější z forem tržního selhání vytváří výraznou možnost ovlivnit cenu sledování ziskového motivu u monopolního podniku není v národohospodářském zájmu (narušuje národohospodářskou efektivitu)

220 Další důsledky monopolu vede k redistribuci důchodu (monopolní zisk) vede k redistribuci důchodu (monopolní zisk) dopadá na kvalitu, inovace, úroveň služeb dopadá na kvalitu, inovace, úroveň služeb bariéry výstupu z odvětví: problém „TBTF“ bariéry výstupu z odvětví: problém „TBTF“ politické důsledky politické důsledky

221 Protimonopolní/konkurenční politika rozdíl mezi tradičním a přirozeným monopolem protimonopolní (protitrustové) zákony brání vzniku různých forem omezení konkurence včetně monopolu Ilustrace: případ Microsoft využívání veřejného vlastnictví podniků využívání veřejného vlastnictví podniků

222 Kritérium monopolní síly relevantní trh: produktové a teritoriální hledisko křížová pružnost poptávky

223 Protimonopolní/konkurenční politika regulace přirozených monopolů (regulace cen) využívání veřejného vlastnictví monopolních podniků

224 Cenová regulace monopolu MR Q Kč/Q D MC AC PMPM PRPR QRQR QMQM cenová regulace dovoluje monopolistovi stanovit cenu jen tak vysokou, aby pokryla jeho průměrné náklady.

225 Cenová diskriminace výrobce (prodejce) nabízí zboží různým skupinám spotřebitelů za různé ceny tuto politiku uplatňuje vůči skupinám odlišujícím se svou poptávkou (důchody, informace) z ekonomického pohledu přínosná, z právního odporuje dobrým mravům

226 Konkurence na straně poptávky oligopson (např. maloobchodní řetězce) monopson (např. stát)

227 Kapitál, kapitálové trhy a investice

228 Kapitál jeden z výrobních faktorů je tvořen dříve vyrobenými prostředky, jež slouží jako vstup do další výroby s cílem dosažení vyššího zisku/vyšších výnosů v budoucnu může nabývat různých forem

229 Základní formy kapitálu fyzický (kapitálové statky) finanční lidský

230 Fyzický kapitál vyrobené hmotné statky používané k další výrobě zboží a služeb věcné druhy: zásoby, zařízení, stavby, infrastruktura úloha ve výrobě: fixní a oběžný kapitál

231 Fixní kapitál fixní kapitálové statky mají dlouhodobý charakter fixní kapitálové statky mají dlouhodobý charakter v procesu výroby dochází k jejich postupnému opotřebení (amortizaci) v procesu výroby dochází k jejich postupnému opotřebení (amortizaci) svou funkčnost může ztrácet i na základě rozvoje vědy a techniky svou funkčnost může ztrácet i na základě rozvoje vědy a techniky

232 Fyzický kapitál a investice vklad nových kapitálových statků do výroby vklad nových kapitálových statků do výroby celkové či hrubé (brutto) investice se dělí na investice obnovovací a čisté celkové či hrubé (brutto) investice se dělí na investice obnovovací a čisté - obnovovací investice: k obnově opotřebovaných fixních kapitálových statků - čisté investice: k rozšíření existující zásoby kapitálových statků

233 Fyzický kapitál a investice další dělení investic: - - investice do fixních kapitálových statků - - investice do zásob

234 Finanční kapitál představuje volné (uspořené) finanční prostředky sloužící jako zdroj pro pořízení fyzického kapitálu představuje volné (uspořené) finanční prostředky sloužící jako zdroj pro pořízení fyzického kapitálu je obchodován na kapitálových trzích, kde se střetává nabídka úspor vytvářená domácnostmi s poptávkou po úsporách ze strany firem je obchodován na kapitálových trzích, kde se střetává nabídka úspor vytvářená domácnostmi s poptávkou po úsporách ze strany firem

235 Kapitál a „past chudoby“ tvorba kapitálu (fyzického i finančního) je spojena s omezováním současné spotřeby ve prospěch výroby kapitálových statků chudé země, které nemají možnost snížit spotřebu, mají omezenou možnost tvořit kapitál nezbytný k překonání chudoby

236 Tvorba úspor úspory: představují část disponibilního důchodu domácností, která nebyla vydána na spotřebu, ale přeměněna na nabídku finančních prostředků na trhu kapitálu

237 Míra úspor odíl úspor na příjmech, resp. HDP vyjádřený v procentech míra úspor: podíl úspor na příjmech, resp. HDP vyjádřený v procentech yšší míra úspor je výhodná pro tvorbu investic, příliš vysoká míra úspor však může oslabit poptávku (tzv. paradox úspor) vyšší míra úspor je výhodná pro tvorbu investic, příliš vysoká míra úspor však může oslabit poptávku (tzv. paradox úspor)

238 Motivace k úsporám domácnosti jsou ochotny vzdát se přítomné spotřeby a vytvářet úspory za předpokladu, že jim to zajistí zvýšení jejich budoucí spotřeby

239 Sklon domácností k úsporám závisí na   výši disponibilního příjmu (rostoucí mezní sklon k úsporám)   výši úrokové míry, tj. míry výnosu z kapitálu   dalších faktorech: spotřební „netrpělivosti“, míře inflace, očekávání budoucího vývoje ekonomiky, důvěře ve finanční instituce

240 Nabídka kapitálu za jinak stejných podmínek je tvorba úspor je závislá na výši úrokové míry nabídka kapitálu udává vztah mezi nabízeným množstvím kapitálu a jeho cenou křivka nabídky kapitálu je rostoucí

241 Poptávka po kapitálu poptávka firem po dočasně volných finančních prostředcích (úsporách) poptávka firem po dočasně volných finančních prostředcích (úsporách) poptávka po kapitálu souvisí především s potřebou financování investic do kapitálových statků poptávka po kapitálu souvisí především s potřebou financování investic do kapitálových statků

242 Křivka poptávky po kapitálu poptávané množství kapitálu závisí na jinak stejných okolností na jeho ceně poptávané množství kapitálu závisí na jinak stejných okolností na jeho ceně křivka poptávky po kapitálu je klesající křivka poptávky po kapitálu je klesající

243 Poptávané množství kapitálu při rozhodování o množství poptávaného kapitálu porovnávají firmy mezní náklady na kapitál (tj. jeho cenu) s mezním výnosem kapitálu (tj. výnosem spojeným se zapojením dodatečné jednotky kapitálu)

244 Rovnováha na kapitálovém trhu úroková míra plní funkci tržní ceny kapitálu, která vyrovnává jeho nabídku a poptávku pohyby úrokové míry vedou k nastolování rovnováhy na trhu kapitálu tržní (rovnovážná) úroková míra je na dokonale konkurenčních trzích rovna mezní míře výnosu z kapitálu

245 Rovnováha na kapitálovém trhu (dlouhodobé hledisko) irir zásoba K ie Ke E D S

246 Rovnováha na kapitálovém trhu úroková míra plní významné funkce: úroková míra plní významné funkce: - vede domácnosti k tomu, aby obětovali současnou spotřebu a zvyšovali nabízené množství kapitálu - podněcuje firmy k vyhledávání co nejefektivnějších investičních příležitostí

247 Změny rovnováhy (úrokové míry) na kapitálovém trhu vlivem změny (posunů) nabídky nebo poptávky po kapitálu ke změně poptávky po kapitálu vede: - - hospodářského pokles či růst - - změna daňové politiky - - změny v cenách substitučních výrobních faktorů

248 Změny rovnováhy (úrokové míry) na kapitálovém trhu ke změně nabídky kapitálu vede: - - změna v disponibilním příjmu - - změna ekonomických očekávání - - změna spotřební netrpělivosti domácností - - změna daňové politiky - - změna ve výsledku hospodaření vlády - - změna ve vnímaní rizika zapůjčení kapitálu ze strany investorů

249 Instituce kapitálového trhu instituce, jejichž prostřednictvím jsou volné finanční prostředky (úspory) domácností převáděny k subjektům, které je investují instituce, jejichž prostřednictvím jsou volné finanční prostředky (úspory) domácností převáděny k subjektům, které je investují

250 Instituce kapitálového trhu trhy cenných papírů (burzy) – umožňují přímé investování do vybraných firem finanční zprostředkovatelé (banky, investiční fondy, pojišťovny apod.) – zprostředkují investování vložených prostředků

251 Regulace kapitálového trhu Cílem regulace kapitálového trhu je především: posílení transparence trhu ochrana investorů omezení finančních rizik omezení negativních důsledků spekulací na kapitálových trzích

252 Investice a aktiva Aktiva - statky přinášející výnos Reálná a finanční aktiva (finanční instrumenty) Trvalá a dočasná aktiva Cena aktiv a investiční riziko Investování a spekulace Cílem regulace kapitálového trhu je především: Cílem regulace kapitálového trhu je především: posílení transparence trhu posílení transparence trhu ochrana investorů ochrana investorů omezení finančních rizik omezení finančních rizik omezení negativních důsledků omezení negativních důsledků spekulací na kapitálových trzích spekulací na kapitálových trzích

253 Trh práce, mzdy a zaměstnanost

254 Trh práce další z hlavních trhů výrobních faktorů další z hlavních trhů výrobních faktorů setkává se na něm poptávka po práci s její nabídkou setkává se na něm poptávka po práci s její nabídkou

255 Individuální poptávka po práci poptávka jednotlivých firem odvozená od poptávky po jejich zboží udává závislost mezi množstvím práce, které firma poptává, a její cenou

256 Individuální poptávka po práci firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se příjem z mezního produktu práce vyrovnává s mezními náklady na práci, resp. mzdou

257 Princip klesajícího mezního produktu práce najímá-li firma stále větší počet pracovníků, přispívá každý další najatý pracovník k růstu její produkce méně než předchozí

258 Individuální nabídka práce představuje vztah mezi nabízeným množstvím práce její cenou cílem jednotlivce nabízejícího práci je maximalizace užitku rozdělením času mezi práci a volný čas

259 Individuální nabídka práce jednotlivec bude zvyšovat počet nabízených (odpracovaných) hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze statků získaných díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času maximalizace užitku je dosaženo vyrovnáním obou mezních užitků

260 Individuální nabídka práce při změně mzdové sazby (hodinové ceny práce) je nabízené množství práce ovlivněno dvěma protichůdně působícími efekty : při změně mzdové sazby (hodinové ceny práce) je nabízené množství práce ovlivněno dvěma protichůdně působícími efekty : - substituční efekt: růst mzdy vede ke zvyšování nabízeného množství - důchodový efekt: růst mzdy vede ke snižování nabízeného množství

261 Individuální nabídka práce jaký efekt převládne závisí na výši mzdy křivka nabídky práce se při určité úrovni mzdy láme

262 Individuální nabídka práce a její zakřivení LXLX X W L(hod./týden)

263 Nabídka a poptávka na trhu práce tržní nabídka práce: souhrn individuálních nabídek práce tržní nabídka práce: souhrn individuálních nabídek práce tržní poptávka po práci: poptávka všech firem po práci, tj. souhrn individuálních poptávek po práci tržní poptávka po práci: poptávka všech firem po práci, tj. souhrn individuálních poptávek po práci

264 Rovnováha na trhu práce rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání tržní nabídky a poptávky po práci rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání tržní nabídky a poptávky po práci cena práce (mzda) odpovídající rovnováze na trhu práce je cena práce (mzda) odpovídající rovnováze na trhu práce je rovnovážná mzda

265 Rovnováha na trhu práce SLSL DLDL LELE E L w w2w2 w1w1 wEwE přebytek nedostatek

266 Změny rovnováhy (a rovnovážné mzdy) na trhu práce růst/pokles poptávky po práci růst/pokles nabídky práce

267 Nominální a reálný vývoj mezd nominální růst (pokles) mezd: mzdy rostou stejným tempem jako ceny spotřebních statků → množství nabízené práce se nemění reálný růst (pokles) mezd: mění se množství zboží a služeb (tzv. spotřebního koše), které lze za mzdu mohou koupit → mění se množství nabízené práce

268 Nominální a reálný vývoj mezd index reálných mezd: poměr indexu nominálních mezd a indexu cen spotřebitelských statků. předpokládejme, že nominální mzdy vzrostly o 30 % (index 1,30) a spotřebitelské ceny o 25 % (index 1,25). Index růstu reálných mezd je 1,30 : 1,25 = 1,04, což znamená, že mzdy vzrostly reálně o 4 %.

269 Specifické faktory určující mzdy cena práce (mzda) není ovlivněna pouze nabídkou a poptávkou po práci, ale i specifickými faktory tržní a netržní povahy

270 Specifické faktory určující mzdy tržní faktory: - - kompenzující rozdíl - - lidský kapitál - - teorie efektivnosti mezd - - diskriminace na trhu práce netržní faktory: - - omezená mobilita pracovní síly - - legislativa - - působení odborů

271 Pracovní trh a nezaměstnanost charakteristickým rysem pracovního trhu je mzdová strnulost: mzdy reagují na změny na trhu pomalu, a tak nevyrovnávají nabídku a poptávku v důsledku toho se mzdy zpravidla udržují na vyšší úrovni než je úroveň rovnovážná

272 Pracovní trh a nezaměstnanost důvody strnulosti mezd: netržní faktory tvorby mezd (zákonné předpisy o minimálních mzdách, působení odborů) důsledky strnulosti mezd: při převaze nabídky nad poptávkou na trhu práce neklesají mzdy tak, jak by k tomu docházelo na jiných trzích a vzniká nezaměstnanost

273 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost dobrovolná: nezaměstnaní hledají práci, ovšem za vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá rozsah a délka této nezaměstnanosti závisí především na dostupnosti a výši podpor v nezaměstnanosti

274 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost nedobrovolná: nezaměstnaní nemohou najít práci ani za takovou mzdu, která na trhu práce převládá (někteří by akceptovali i nižší)

275 O jaký typ nezaměstnanosti jde? přijatelná, když práci ztratí vládní úředníci mírná, když práci ztratí soused vysoká, když ji člověk ztratí sám

276 O jaký typ nezaměstnanosti jde? Odboráři demonstrují v ulicích Prahy za práci. Jeden z přihlížejících kapitalistů chytí jednoho demonstranta za rukáv: "Hej, vy, pojďte se mnou - dám vám práci!" "Ksakru," zvolá oslovený, "pochoduje nás tu několik tisíc a vy si vyberete zrovna mě!"


Stáhnout ppt "TEORIE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ I Literatura: J. Urban: Teorie národního hospodářství, 3. vyd., 2011."

Podobné prezentace


Reklamy Google