Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Členovci.  Trilobiti  Klepítkatci  Pavoukovci  Hrotnatci  Korýši  Lupenonožci  Rakovci  Stonožkovci  Stonožky  Mnohonožky  Šestinozí  Skrytočelistní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Členovci.  Trilobiti  Klepítkatci  Pavoukovci  Hrotnatci  Korýši  Lupenonožci  Rakovci  Stonožkovci  Stonožky  Mnohonožky  Šestinozí  Skrytočelistní."— Transkript prezentace:

1 Členovci

2  Trilobiti  Klepítkatci  Pavoukovci  Hrotnatci  Korýši  Lupenonožci  Rakovci  Stonožkovci  Stonožky  Mnohonožky  Šestinozí  Skrytočelistní  Jevnočelistní = hmyz

3 Členovci  Tělo rozlišeno na hlavu, hruď, zadeček a končetiny a je kryto chitinovou kutikulou – tvoří exoskelet  CS: Otevřená, tekutinou je hemolymfa (krvomíza) s hemocyaninem  NS: Gangliová  Rozmnožování: převážně gonochoristé, často se objevuje sexuální dimorfismus

4 1) Klepítkatci  Tělo tvoří hlavohruď, zadeček a 6 párů končetin: 1 pár klepítek (chelicer) k získání potravy 1 pár makadel (pedipalpy) se smyslovou a uchopovací funkcí 4 páry kráčivých k.

5 a) Pavoukovci (arachnida)  DS:  plicní vaky = párové vchlípeniny ústící ven otvorem zvaným stigma  vzdušnice = rozvětvené trubice procházející celým tělem, vedoucí přímo do tkání, ven ústí opět skrz stigmaty  SmS: 8 oček s jednoduchou čočkou, orgány registrující otřesy

6 1) Štíři  Zadeček rozlišen na širší a užší část s jedovou žlázou a trnem  Veleštír obrovský - afrika  Štír kýlnatý  Štír středomořský veleštír obrovský

7 2) Štírci  Bez užší části zadečku  Živí se roztoči  Štírek knihový

8 3) Sekáči  Dlouhé kráčivé nohy se schopností autotomie – odtrhnutí končetiny  Sekáč domácí

9 4) Pavouci  Zadeček oddělen od hlavohrudi výraznou stopkou  Chelicery – klepítka s jedovou žlázou  Mimotělní trávení – do kořisti vstříknou trávící enzymy, ty ji rozloží a pavouk nasaje tekutou tkáň  Na zadečku snovací ústrojí – bradavky se žlázou  Na konci končetin hřebínky k pohybu na síti  Dýchají plicními vaky  Sklípkani – žijí v zemních norách  Snovačky – výstražné zbarvení, např. černá vdova  Křižák – u nás, křižák obecný, křižák pruhovaný  Pokoutník domácí, běžník kopretinový  Vodouch stříbřitý – schopen žít pod vodou, na zadečku nosí bublinu  Slíďák - tarantule

10 5) Roztoči  Často tělo bez rozlišených částí  Nepřímý vývoj: larva -> nymfa ->dospělec (larvy pouze 3 páry končetin, každé stádium se musí alespoň jednou napít krve)  Klíště obecné – samice a larvy sají krev obratlovcům, samci potravu nepřijímají - klíšťová encefalitida - borelióza  Čmelík kuří – parazit slepic  Kleštík včelí – schopen zahubit celé včelstvo, napadá larvy včel  Zákožka svrabová – zavrtává se do kůže, způsobuje svrab  Sametka rudá  Svilušky, vlnovníci – parazité rostlin  Existují i draví, slouží jako biologická ochrana

11 b) Hrotnatci  Hlavohruď krytá krunýřem + 6 párů končetin s lupenitými žábrami  Nepřímý vývoj, samice nakladou vajíčka na břeh do písku a tam je samci oplodní  Kyjonožci - vyhynulí  Ostrorepi – dodnes žijí 4 druhy - ostrorep americký

12 2) Korýši  Až na výjimky vodní  Na hlavě 2 páry tykadel, pár kusadel a 2 páry čelistí  Končetiny na hrudi, někdy navíc i na zadečku, ten je také ukončený vidličkou, nebo ocáskem  Mají žábry ve formě přívěsků na končetinách, výjimečně dýchají celým povrchem těla  VS: a) antenální žlázy – pozměněné metanefridie na bázi tykadel b) maxilární žlázy – pozměněné metanefridie na bázi čelistí  SmS: složené oči u dospělců naupliové nepárové oko u larev  Rozmnožování: většinou gonochoristé, nepřímý vývoj (larva nauplius)

13 a) Lupenonožci  Lupenité hrudní nožky  1) žábronožky  Zploštělé tělo bez krunýře, draví  Žábronožka sněžní – žije v jarních periodických tůních  2) listonožky  Zploštělé tělo s hřbetním krunýřem, draví  Listonoh letní, jarní  3) perloočky  Zploštělé tělo kryté dvouchlopňovou schránkou  Živí se filtrováním  Heterogonie – vajíčka přežívají ve sklerotizované schránce (efipiu)  Hrotnatka = dafnie – pro rybičky

14 a) Lupenonožci  4) buchanky  Tělo bez krunýře, zadeček zakončen vidlicovitým přívěskem, tzv. furkem  Samice nosí na zadečku 1-2 váčky s vajíčky ovisaky  Buchanka – 2 váčky  Vznášivka – 1 váček  5) kapřivci  Ektoparazité ryb a obojživelníků, sají krev  Svijonožci o Morští, přišedlí o Vilejš stvolnatý

15 b) Rakovci  Hlava, hruď, zadeček, tělo kryté krunýřem  Hlava 5 párů končetin: 2 páry tykadel, 1 kusadel, 2 p. čelistí Hruď: 8 párů končetin Zadeček: 6 párů končetin  1) Různonožci  Několik typů končetin lišící se tvarem a funkcí (plování, skákání, zpracování potravy apod.)  Blešivec potoční  2) Stejnonožci  Končetiny tvarově podobné  Beruška vodní – ve stojatých vodách, živí se detritem = odumřelá organická hmota  Stínka obecná  Svinka obecná – schopnost volvace = svinutí do kuličky

16 b) Rakovci  3) Desetinožci  5 párů kráčivých končetin, (z nich 1 pár klepet)  Rak říční – chráněný, nemoc račí mor, aktivní v noci  Rak bahenní - nepůvodní  Rak kamenáč  Humr evropský  Langusta, kreveta, garnát, krab

17 3) Stonožkovci = mnohonozí  Hlava a trup s končetinami  Vzdušnice  a) Stonožky  Zploštělé tělo, nohy vkloubeny po stranách, na každém článku jeden pár  1. pár kusadla, jsou draví  Jedové žlázy k usmrcení kořisti  Stonožka škvorová stonožka škvorová  Strašník dalmatský  b) Mnohonožky  Válcovité tělo, nohy pod tělem, na každém článku 2 páry  Živí se rostlinným odpadem a mikroorganismy  Mnohonožka mnohonožka  Svinule – schopnost volvace

18 4) Šestinozí  Hlava, hruď se 3 páry končetin, zadeček  I.) skrytočelistní  Kusadla a čelisti hluboko v hlavové schránce  1) chvostoskoci o Na břišní straně skákací vidlice o Larvěnka obrovská o Mákovka vodní larvěnka obrovská

19 II) Hmyz (jevnočelistní)  Hlava  1 pár složených očí, někdy 3 jednoduchá očka, pár tykadel  Ústní ústrojí: zákl. typem kousací, dále lízací (moucha, včela), savé (motýl), bodavě savé (komár)  Hruď  3 články, každý 1 pár končetin, zákl typem kráčivá (šváb), dále skákací (kobylka), hrabavá (krtonožka), přichycovací (veš), lapací, plovací (potápka)  Z druhého a třetího článku vyrůstají křídla, nejčastěji 2 páry, 2. vždy blanitý  1. pár křídel může být: blanitý, krytky, krovky, polokrovky, speciální (motýli)  U některých druhů redukce křídel, buď částečná (1. pár křídel + kyvadélka – moucha, komár), nebo úplná (bez křídel – blecha, veš)  Zadeček  6-11 článků bez končetin  Některé druhy kladélko u samiček (kobylka), žihadlo (vosa), klíšťky (škvor), či štěty (jepice)

20 II) Hmyz  TS: úplná  VS: malphigické trubice  CS: otevřená, dominuje hřbetní céva  DS: vzdušnice  NS: gangliová  SmS: složené oči (jednotlivá očka = omatida) tvořící mozaikový obraz, tykadla s hmatovými buňkami

21 II) Hmyz  Rozmnožování  Gonochoristé, často sex. dimorfismus, partenogeneze i heterogonie  Vývoj nepřímý o 1) proměna nedokonalá – z vajíčka se vyvine nymfa podobná dospělci, ta se postupně svléká až se promění v dospělce (imago) o 2) proměna dokonalá – z vajíčka se vyvine larva, je pohyblivá, žravá, bez křídel, vytvoří kuklu, ve které se přemění v dospělce

22 A) Bezkřídlí  Primárně bez křídel  Šupinušky  Rybenka domácí – v kuchyních, koupelnách

23 B) Křídlatí Hmyz s proměnou dokonalou  1.1) Síťokřídlí  Hustá žilnatina  Zlatoočka obecná – přes léto zelená, na zimu hnědne  Mravkolev obecný – vajíčka klade do písčité půdy, larva si v písku vytvoří trychtýř, na jehož dně čeká na oběť  1.2) Chrostíci  Larvy ve vodě, ta staví si kolem sebe schránku z okolního materiálu

24 Hmyz s proměnou dokonalou  1.3) Motýli  Křídla pokrytá šupinami, stočený sosák na sání šťáv  Larvy = housenky – v okolí úst snovací žlázy produkující hedvábí ke tvorbě obalu kukly  Denní mají barevná křídla, úzké tělo, aktivní jen ve dne  Noční jsou nenápadní, zavalitější tělo, někteří aktivní i ve dne  Kovolesklec gamma, zavíječ paprikový, mol šatní, bekyně mniška, stužkonoska modrá, píďalka angreštová, martináč hrušňový, bourec morušový, lišaj smrtihlav – noční,dlouhozobka svízalová – podobná kolibříkovi  Bělásek zelný, řeřichový; babočka paví oko, admirál; otakárek fenyklový, ovocný, modrásek, žluťásek

25 Hmyz s proměnou dokonalou  1.4) Dvoukřídlí  1. pár blanitých křídel, druhý kyvadélka = haltery  A) dlouhorozí o Tykadla víc než 3 články, úzké tělo o Komár – samičky sají krev, samečci se živí z květů, komár pisklavý o Pakomár – živí se z rostlin, kratší křídla než zadeček o Tiplice, muchničky  B) Krátkorozí o Tykadla maximálně 3 články, zavalité tělo o Moucha domácí – vajíčka kladou do masa, masařka obecná - černá o Pestřenka – podobné vosám, ovád – samice sají krev, vrtule třešňová o Octomilka – modelový organismus genetiků

26 Hmyz s proměnou dokonalou  1.5) Blechy  Druhotně bezkřídlá, bodavě savé ústní ústrojí; parazité  Blecha obecná  Blecha morová – přenáší bakterie přenášející mor  1.6) Blanokřídlí  2. pár křídel blanitý, na hlavě navíc 3 jednoduchá očka  A) Širopasí o Hruď a zadeček připojeny v celé šířce o Larva housenice podobná housenkám o Pilatka švestková o Pilořiťka velká o Ploskohřbetka smrková

27 Hmyz s proměnou dokonalou  1.6) Blanokřídlí  B) Štíhlopasí o Hruď a zadeček spojeny úzkou stopkou o Lumek, lumčík – oba zástupci kladou vajíčka do larev dřevokazného hmyzu dlouhým kladélkem, larvy hostitele zahubí, živí se jeho tkání a pak se v něm zakuklí o Kutilka písečná o Čalounice mateřídoušková – samotářská včela žijící v párech o Včela medonosná - jediná společensky žijící včela, staví plástve v dutinách stromů - Královna dělnice, trubci o Mravenci – královna klade vajíčka, starají se o ně dělnice, vojáci chrání o Mravenec žahavý – bolestivé žahadlo o Mravenec lesní – kouše, v lese velká hnízda o Vosa útočná – hnízdo v zemi o Sršeň obecná – hnízdo v dutinách stromů o Čmelák zemní – hnízda v myších dírách, v koloniích lumčík

28 Hmyz s proměnou dokonalou  1.7) Brouci  1. pár jsou krovky  A) masožraví o Svižník polní – mohutná kusadla o Střevlík měděný – plastické krovky o Potápník vroubený – ve vodě, nosí vzduch pod krovkami  B) všežraví o Hrobařík obecný – mrchožrout, nekrofág, rozkladač o Roháč obecný – výrazný sex. dimorfismus o Chroust – požírač listů rostlin o Světluška – světlo vytváří chem. reakcí mezi luciferinem a luciferázou - Samcům svítí spodní část zadečku, samicím a larvám hřbet

29 Hmyz s proměnou dokonalou  1.7) Brouci  B) Všežraví o Slunéčko sedmitečné – živí se mšicemi o Červotoč – larvy se živí dřevem, xylofágové o Mandelinka bramborová o Tesařík obrovský o Lýkožrout smrkový – patří mezi kůrovce, kteří se živí odumřelým dřevem o Zlatohlávek o Chrobák o Potemník moučný – mouční červi

30 2) Hmyz s proměnou nedokonalou  2.1) Jepice  Dospělci v klidu křídla u sebe a kolmo k zadečku, 1. pár křídel výrazně větší než druhý pár  3 štěty na zadečku  Nepřijímají potravu, žijí max. 48 hodin  Nymfy žijí ve vodě  Jepice obecná  2.2) Vážky  Larvy ve vodě, dravé, na hlavě mají masku k lovení  2.2.1) Motýlice – oba páry křídel stejně velké, v klidu svisle nad tělem  2.2.2) Vážky – druhý pár mohutnější, v klidu vodorovně roztažena ) Vážka – zadeček na konci zploštělý ) Šídlo – zadeček kulatý

31 motýlice vážka podhorní šídlo královské

32 Hmyz s proměnou nedokonalou  2.3) Švábi  Silné trnité nohy  Samičky zakrnělá křídla, aktivní v noci  Rusec lesní; rus obecný; šváb domácí, americký, australský  2.4) Škvoři  Klíšťky na zadečku, klíšťkové štěty  Škvor obecný  2.5) Kudlanky  Manželský kanibalismus, samička ukousne samcovi hlavu při kopulaci, zvýší tak jeho kopulační aktivitu  Kudlanka nábožná

33 Hmyz s proměnou nedokonalou  2.6) Termiti  Tropičtí, žijí ve společenstvech, vytváří kasty  Schopni trávit celulózu  Všekaz jihoevropský  2.7) Strašilky  Napodobují větvičky, listy rostlin, tropičtí  2.8) Kobylky  Dlouhá tykadla  Zadní skákací končetiny, samičky mají velké kladélko  1. pár křídel krytky, stridulují třením krytek  Kobylka zelená, kobylka sága

34 Hmyz s proměnou nedokonalou  2.9) Cvrčci  Samičky tenké kladélko  Cvrček polní, domácí – striduluje třením křídel o sebe  Krtonožka obecná – výrazné hrabavé přední končetiny  2.10) Sarančata  Krátká tykadla, bez kladélka  Stridulují třením zadních končetin o křídla  Saranče obecná, vrzavá, stěhovavá

35 Hmyz s proměnou nedokonalou  2.11) Všenky  Mikroskopické, chybí jim křídla, ektoparazité savců a ptáků  Vši o Bodavě savé ústní ústrojí, na nohou drápky k přichycení na srst o Samičky přilepují vajíčka (hnidy) na srst o Veš dětská, šatní, o Veš muňka = filcka, přenášena pohlavním stykem

36 Hmyz s proměnou nedokonalou  2.12) Ploštice  Ploché tělo, bodavě savé ústní ústrojí  A) vodní o Splešťule blátivá, znakoplavka obecná, jehlanka válcovitá  B) vodní hladinné o Bruslařka, vodoměrka  C) suchozemští o Ruměnice pospolná, kněžice trávozelená, chlupatá

37 Hmyz s proměnou nedokonalou  2.13) Křísi  Křísek, cikáda, pěnodějka červená – nymfy vytváří pěnu ze svých výkalů, kterými se pokrývají  2.14) Mery  Mera jabloňová – nymfy nabodávají květní stopky, květy pak upadnou  2.15) Červci  Puklice švestková

38 Hmyz s proměnou nedokonalou  2.16) Mšice  Živí se rostlinnou šťávou (lesní med)  Rozmnožování partenogenezí a heterogonií  Střídání okřídlených a bezkřídlých generací kvůli migraci  Mšice broskvoňová  Vlnatka krvavá  Korovnice smrková – vytváří šiškovité hálky = útvar vytvořený rostlinou od impulzu korovnice


Stáhnout ppt "Členovci.  Trilobiti  Klepítkatci  Pavoukovci  Hrotnatci  Korýši  Lupenonožci  Rakovci  Stonožkovci  Stonožky  Mnohonožky  Šestinozí  Skrytočelistní."

Podobné prezentace


Reklamy Google