Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Odpovědnost za škodu v pracovněprávních vztazích Zpracoval Ing. Jan Weiser.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Odpovědnost za škodu v pracovněprávních vztazích Zpracoval Ing. Jan Weiser."— Transkript prezentace:

1 Odpovědnost za škodu v pracovněprávních vztazích Zpracoval Ing. Jan Weiser

2 Obsah výkladu 1.Obecné vymezení pojmu pracovněprávní odpovědnost za škodu; 2.Co rozumíme pod pojmem plnění pracovních úkolů nebo přímá souvislost s nimi; 3.Rozdíl mezi obecnou odpovědností a případy zvláštní odpovědnosti za škodu; 4.Dohoda o hmotné odpovědnosti a kdy se uzavírá; 5.Stanovení výši škody, kterou je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli; 6.Pracovní úraz a nemoc z povolání a za jakých podmínek za ně zaměstnavatel odpovídá; 7.Náhrada škody a nárok zaměstnance v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. 8.Otázky a úkoly

3 Odpovědnost za škodu v pracovněprávních vztazích Zákoník práce vychází ze skutečnosti, že při pracovní činnosti vzniká celá řada škod. Klade proto důraz na prevenci, tedy předcházení těmto škodám. Proto ZP (zákoník práce) stanoví jak zaměstnancům, tak i zaměstnavatelům, řadu povinností směřujících k předcházení škodám ( např. povinnost zaměstnance upozornit zaměstnavatele na hrozící škodu, povinnost zakročit proti hrozící škodě, povinnost oznamovat nevyhovující pracovní podmínky, povinnost zaměstnavatele odstraňovat závady, provádět kontroly, zda jsou řádně plněny pracovní úkoly, apod.). Za nesplnění těchto povinností stanoví zákoník práce sankce (např. povinnost zaměstnance podílet se na úhradě škody, pokud nesplnil svoji oznamovací nebo zakročovací povinnost, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, a škodu nebylo možno uhradit jinak). O pracovněprávní odpovědnosti za škodu hovoříme pouze v případě, že škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Pokud škoda nevznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, pak nastupuje odpovědnost podle občanského zákoníku.

4 Odpovědnost zaměstnance za škodu Při úpravě odpovědnosti za škodu se projevuje sociálně ochranná funkce zákoníku práce a to tak, že je jinak upravena:  odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci (budována na principu objektivní odpovědnosti)  a jinak odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli (budována na principu subjektivní odpovědnosti). U některých druhů odpovědnosti zaměstnance za škodu je i limitována výše náhrady škody. U odpovědnosti zaměstnance i zaměstnavatele za škodu jsou stanoveny případy odpovědnosti obecné a zvláštní. Platí pravidlo, že nejdříve je třeba aplikovat na daný případ některou z odpovědností zvláštních a pokud to není možné, pak odpovědnost obecnou.

5

6 Obecná odpovědnost zaměstnance za škodu Jedná se o odpovědnost subjektivní, zaměstnavatel je povinen zaměstnanci prokázat, že škodu zavinil. Zavinění může být ve formě nedbalosti nebo úmyslu. Odpovědnost za škodu v pracovněprávních vztazích Pokud byla škoda způsobená z nedbalosti, hradí zaměstnanec škodu maximálně do výše 4,5 násobku svého průměrného platu. Pokud byla škoda způsobená v opilosti nebo pod vlivem jiných omamných látek, hradí se v plné výši, hradí se ale pouze škoda skutečná. Pokud byla škoda způsobena úmyslně, hradí se v plné výši a hradí se škoda skutečná i ušlý zisk.

7 Případy zvláštní odpovědnosti zaměstnance za škodu Odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování. Tento druh odpovědnosti se vztahuje na takové hodnoty, jakými jsou hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálů, tedy hodnoty určené k oběhu nebo obratu, se kterými zaměstnanec má možnost nakládat a má možnost zajistit jejich ochranu. Základní podmínkou vzniku této odpovědnosti je uzavření písemné dohody o hmotné odpovědnosti. Tuto dohodu může uzavřít pouze zaměstnanec starší 18 let, jinak je dohoda neplatná. Další podmínkou vzniku této odpovědnosti je vznik škody ve formě schodku na hodnotách svěřených k vyúčtování, tj. rozdílu mezi skutečným stavem hodnot zjištěným inventarizací a stavem podle účetních dokladů. Zavinění zaměstnance se u této odpovědnosti předpokládá, zaměstnavatel není povinen zavinění prokazovat. Zaměstnanec se však této odpovědnosti zprostí, pokud prokáže, že schodek nezavinil (např. prokáže, že se do objektu někdo vloupal a zboží odcizil, že zboží ukradl jiný zaměstnanec, že zaměstnavatele upozorňoval, že nemá možnost svěřené hodnoty řádně uschovat a zaměstnavatel nereagoval apod.). Hradí se vždy škoda skutečná a hradí se v plné výši!

8 Dohoda o hmotné odpovědnosti Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách. Dohoda o odpovědnosti smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.

9 Dohoda o hmotné odpovědnosti Společná hmotná odpovědnost Pokud na pracovišti pracuje společně více zaměstnanců, odpovídají za škodu společně na základě tzv. společné hmotné odpovědnosti. Výše náhrady škody se pak u jednotlivých zaměstnanců určí podle poměru jejich hrubých výdělků za tzv. rozhodné období (tj. od počátku měsíce, ve kterém byla provedena předchozí inventura, do konce měsíce předcházejícího zjištění schodku). Pro určení výše těchto podílů se výdělek vedoucího a jeho zástupce započítává ve dvojnásobné výši. Podíl takto určené náhrady škody nesmí u jednotlivého zaměstnance přesáhnout částku rovnající se jeho průměrnému měsíčnímu výdělku. Neuhradí-li se v důsledku tohoto omezení celá škoda, uhradí zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměrů svých hrubých výdělků.

10 Odpovědnost za ztrátu svěřeného předmětu Tento druh odpovědnosti se vztahuje na případy, kdy zaměstnanec převzal od zaměstnavatele na základě písemného potvrzení nástroje, ochranné pracovní prostředky nebo jiné prostředky, které potřebuje ke své práci. Pokud dojde ke ztrátě těchto předmětů, zaměstnanec musí uhradit ztrátu v plné výši. Pokud by však svěřený předmět pouze poškodil, odpovídá podle ustanovení o obecné odpovědnosti za škodu §172 ZP) a škodu by hradil maximálně do výše 4,5 násobku průměrného platu. Odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřeného předmětu předpokládá, že jde o předmět, který používá výlučně zaměstnanec a má možnost zabezpečit jeho ochranu. Pokud svěřený předmět používá více zaměstnanců, nemůže zaměstnanec za jeho ztrátu odpovídat podle tohoto druhu odpovědnosti.

11

12 Obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi a také za škodu, kterou mu způsobili jiní zaměstnanci při plnění úkolů zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen uhradit škodu skutečnou v plné výši, a to v penězích, pokud nebyla uhrazena uvedením do původního stavu.

13 Případy zvláštní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu Odpovědnost za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Úrazem je porucha zdraví způsobená náhlým, násilným, krátkodobým a neočekávaným působením zevních vlivů působících nezávisle na vůli poškozeného. Pracovní úraz je úraz, který zaměstnanec utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Jako pracovní se považuje i úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který zaměstnanec utrpěl cestou do zaměstnání a ze zaměstnání. Za pracovní úraz odpovídá zaměstnavatel, u kterého je zaměstnanec v pracovním poměru. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v seznamu nemocí z povolání, pokud u zaměstnance vznikly za podmínek tam uvedených. Seznam nemocí z povolání je přílohou nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se provádí zákon o důchodovém pojištění. Za nemoc z povolání odpovídá zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec naposledy pracoval za podmínek, za kterých tato nemoc vzniká. Zaměstnavatel odpovídá za pracovní úrazy a nemoci z povolání i v případě, že dodržel všechny své povinnosti. Odpovídá za škodu objektivně, bez ohledu na zavinění. Své odpovědnosti se může zprostit zcela nebo částečně pouze v případě, pokud prokáže, že škoda byla způsobena jedině zaviněním poškozeného zaměstnance nebo že zavinění poškozeného zaměstnance bylo jednou z příčin úrazu nebo nemoci z povolání.

14 Náhrada škody na zdraví Zaměstnavatel je povinen v rozsahu, v jakém za škodu na zdraví odpovídá, poskytnout náhradu za: účelně vynaložené náklady na léčení, bolestné a ztížení společenského uplatnění, věcnou škodu, ztrátu na výdělku. V případě smrti zaměstnance je povinen navíc uhradit: náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, jednorázové odškodnění pozůstalým náhradu nákladů na výživu pozůstalých.

15 Odpovědnost za škodu na odložených věcech Zaměstnavatel je podle ZP povinen zajistit zaměstnancům bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které obvykle s sebou nosí do práce. Zaměstnavatel odpovídá za škodu pouze v případě, že se jedná o věci, které si u něj odložili zaměstnanci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, a to na místě k tomu určeném nebo na místě obvyklém. Pokud jde o rozsah náhrady škody, odlišují se věci, které se běžně do práce nosí a za které zaměstnavatel odpovídá v plné výši, a věci, které se běžně nenosí (větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti), u kterých odpovídá pouze do částky Kč. Zjistí-li se však, že škoda byla způsobena jiným zaměstnancem zaměstnavatele nebo převzal-li zaměstnavatel tyto věci do zvláštní úschovy, hradí zaměstnavatel škodu bez omezení.

16 Odpovědnost při odvrácení škody V úvodu této prezentace jsme uvedli, že zaměstnanec je povinen zakročit, pokud zaměstnavateli hrozí škoda. Při této činnosti však sám může škodu utrpět. Proto zákoník práce stanoví, že pokud zaměstnanec odvracel škodu, která hrozila zaměstnavateli, kterou sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom přiměřeně, má nárok na náhradu věcné škody a účelně vynaložených nákladů. Pokud při odvrácení škody utrpěl i škodu na zdraví, postupuje se podle ustanovení o odpovědnosti za pracovní úrazy. Této odpovědnosti se zaměstnavatel nemůže ani částečně zprostit!

17 Shrnutí Pracovněprávní odpovědnost za škodu se uplatní pouze v případě, že škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Vznikla-li zaměstnanci nebo zaměstnavateli škoda mimo plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, uplatní se odpovědnost podle občanského zákoníku. Při úpravě odpovědnosti za škodu se uplatňuje sociálně ochranná funkce zákoníku práce. Zákoník práce zde více chrání zaměstnance, jejich odpovědnost je budována na principu subjektivní odpovědnosti a v mnoha případech je výše náhrady škody limitována. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu, je odpovědnosti objektivní, zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu bez ohledu na zavinění a škodu je povinen hradit v plné výši.

18 Otázky a úkoly 1.Co je to pracovněprávní odpovědnost za škodu? 2.Co rozumíme pod pojmem plnění pracovních úkolů nebo přímá souvislost s nimi? 3.Jaký je rozdíl mezi obecnou odpovědností a případy zvláštní odpovědnosti za škodu? 4.Co je to dohoda o hmotné odpovědnosti a kdy se uzavírá? 5.Jak se určuje výši škody, kterou je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli? 6.Co je to pracovní úraz a nemoc z povolání a za jakých podmínek za ně zaměstnavatel odpovídá? 7.Na jakou náhradu škody má zaměstnanec nárok v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání?


Stáhnout ppt "Odpovědnost za škodu v pracovněprávních vztazích Zpracoval Ing. Jan Weiser."

Podobné prezentace


Reklamy Google