Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Správní řízení podle zvláštních zákonů 2. Správní řád a zvláštní zákony Specialita - přednost zvláštního předpisu Subsidiarita - podpůrné použití správního.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Správní řízení podle zvláštních zákonů 2. Správní řád a zvláštní zákony Specialita - přednost zvláštního předpisu Subsidiarita - podpůrné použití správního."— Transkript prezentace:

1 Správní řízení podle zvláštních zákonů 2

2 Správní řád a zvláštní zákony Specialita - přednost zvláštního předpisu Subsidiarita - podpůrné použití správního řádu  § 1 odst. 2 s. ř.: Tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup. ANO, pokud:  1. zvláštní předpis odkazuje (zcela nebo v části) na s. ř.  2. zvláštní předpis mlčí (zcela nebo v části) /§ 1 odst. 2/ NE, pokud:  1. zvláštní předpis je komplexní  2. zvláštní předpis zakazuje použití s. ř., ale!: § 177 odst. 1 s. ř.: Základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v § 2 až 8 se použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje.

3 Vyvlastňovací řízení Vyvlastnění - nejzávažnější veřejnoprávní zásah do majetkových práv  nebylo v minulosti komplexně právně řešeno, zakotveno v řadě právních úprav, ucelenější úprava bývala pouze v předpisech práva stavebního (naposledy ve stavebním zákoně č. 50/1976 Sb.).  stávající úprava - na úrovni ústavně právní obsažena v čl. 11 Listiny základních práv a svobod, jehož odstavec třetí stanoví, že „vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu“ + čl. 4 odst. 4 Listiny, dle kterého omezení základních práv svobod nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro která byla stanovena.  na úrovni zákonné je pak obecnou právní úpravou zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) + jednotlivé účely vyvlastnění jsou stanoveny ve zvláštních zákonech (např. zákon stavební, zákon o státní památkové péči, atd.).  + zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, který upravuje tzv. zkrácené vyvlastňovací řízení.

4 Vyvlastňovací řízení K vyvlastnění a jeho podmínkám Vyvlastnění (expropriace) - odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě a přechod vlastnického práva nebo nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu k tomuto pozemku nebo stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem. Jde o nucený přechod vlastnického práva na základě správního aktu; nuceným omezením vlastnického práva pak je zásah, který zužuje některou ze složek tohoto práva.

5 Vyvlastnění - podmínky Podmínky: - - na základě zákona - - ve veřejném zájmu - - za náhradu - - jen pro účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem (tzv. expropriační titul neboli účel vyvlastnění) - - soulad s cíli a úkoly územního plánování - - subsidiarita - - proporcionalita

6 Vyvlastňovací řízení  Procesní formou realizace vyvlastnění je vyvlastňovací řízení, tedy správní řízení, jehož vyústěním je vydání správního aktu (rozhodnutí) a jehož průběh se řídí procesní úpravou obsaženou v zákoně o vyvlastňování (§ 15 a násl.), podpůrně se pak užije správní řád. Příslušnost Věcná - tzv. vyvlastňovací úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností, magistráty územně členěných statutárních měst a hl. m. Prahy), Místní – dle polohy nemovitosti Je-li účastníkem vyvlastňovacího řízení obec, kraj či osoba jimi zřízená, jejichž obecní, resp. krajský úřad je příslušným k danému vyvlastňovacímu řízení (v 1. či 2.stupni) = tzv. povinné přenesení.

7 Vyvlastňovací řízení Účastníky vyvlastňovacího řízení jsou:  - vyvlastnitel,  - vyvlastňovaný,  - zástavní věřitel, podzástavní věřitel, oprávněný z práva odpovídajícího věcnému břemenu váznoucímu na nemovitosti, jíž se vyvlastnění týká, oprávněný ze zajišťovacího převodu práva, a dále  - správce dědictví, dědici zůstavitele, popř. stát. Zahájení řízení  zahajuje se výlučně na žádost vyvlastnitele (zásada dispoziční), expropriantem může být jak osoba práva veřejného (např. stát, veřejnoprávní korporace), tak i osoba soukromého práva. Dosud spíše v literatuře i judikatuře převládal názor, že až na výjimky nejde při vyvlastnění o subjektivní práva exproprianta, nicméně z novější judikatury již plyne, že při splnění zákonem stanovených požadavků je na pozitivní rozhodnutí právní nárok.  Srov. z judikatury S 53-SP 5/1994, S 479- SJS/1999. Žádost : náležitosti + přílohy

8 Vyvlastňovací řízení Průběh řízení:  uvědoměn katastrální úřad  omezení vyvlastňovaného co do dispozic s nemovitostí (uvědomění o zahájení řízení – doručuje se do vlastních rukou!)  ústnost  koncentrace řízení  legální teorie důkazní  speciální úprava, jejímž smyslem je jednak usnadnit (urychlit) případné vyvlastnění, a jednak i pozitivně motivovat dotčené subjekty k dosažení dohody, se týká vyvlastnění pro účely uskutečnění některých staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Jde o zákon č. 416/2009 Sb., jenž v některých aspektech modifikuje obecnou úpravu vyvlastnění: odchylky se týkají především prokazování skutečnosti, že nedošlo k dohodě, lhůt pro vydání rozhodnutí, stanovení náhrady, jakož i prostředků obrany. Přerušení, zastavení řízení

9 Vyvlastňovací řízení Rozhodnutí:  Výsledkem vyvlastňovacího řízení je správní akt (rozhodnutí), kterým úřad buď žádost zamítne (nebude-li v řízení prokázáno, že jsou splněny podmínky pro vyvlastnění), anebo dospěje-li vyvlastňovací úřad k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou splněny, rozhodne vyvlastnění, přičemž  rozhodnutí má v případě, že je rozhodnuto o vyvlastnění, poměrně složitou vnitřní strukturu: dospěje-li totiž vyvlastňovací úřad k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou splněny, rozhodne samostatnými výroky (!) o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě a o náhradě za vyvlastnění. Výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě vyvlastňovací úřad a) rozhodne o:  - zrušení nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, jichž se vyvlastnění týká, nebo  - omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě zřízením věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele a vymezí jeho obsah, anebo  - odnětí vlastnického práva vyvlastňovaného k pozemku nebo ke stavbě a o jeho přechodu na vyvlastnitele, b) rozhodne, vyžaduje-li to veřejný zájem, která práva spojená s pozemkem, stavbou nebo jejich částí vyvlastněním nezaniknou, c) určí, v jaké lhůtě je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než 2 roky od právní moci rozhodnutí.

10 Vyvlastňovací řízení Výroky o náhradě za vyvlastnění vyvlastňovací úřad a) stanoví výši náhrady pro vyvlastňovaného, jakož i pro oprávněného z věcného břemene, jejichž práva vyvlastněním zanikají, a uloží vyvlastniteli, aby jim náhrady zaplatil ve stanovené lhůtě (max. 60 dnů od PM), b) dojde-li k dohodě podle § 11, určí, jaký pozemek nebo stavba přechází do vlastnictví vyvlastňovaného, popřípadě rozhodne též o vyrovnání rozdílu v ceně, c) určí, jakou částku z náhrady pro vyvlastňovaného je vyvlastnitel povinen poskytnout zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo oprávněnému ze zajišťovacího převodu práva na úhradu splatných zajištěných pohledávek, d) uloží vyvlastniteli, aby nahradil vyvlastňovanému jím vynaložené náklady na vyhotovení znaleckého posudku, a určí k tomu lhůtu (opět max. 60 dnů od PM)

11 Vyvlastňovací řízení Zrušení vyvlastnění  rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu  a pouze na základě žádosti vyvlastněného.  a pouze z důvodů stanovených zákonem,  Důsledky: práva, která byla vyvlastňovanému odňata nebo omezena, vyvlastňovaný znovu nabývá dnem právní moci rozhodnutí o zrušení vyvlastnění. Práva třetích se však neobnovují. Vyvlastňovaný je povinen (do 1 měsíce) vrátit vyvlastniteli vyplacené náhrady (s výjimkou již vynaložených souvisejících nákladů). Prostředky obrany Odvolání: přičemž je-li podáno proti některému z výroků o vyvlastnění, má odkladný účinek i na ostatní výroky rozhodnutí (odkladný účinek nelze vyloučit. Odvolací orgán nesmí v odvolacím řízení změnit výrok o náhradě v neprospěch vyvlastňovaného ani třetích osob.

12 Vyvlastňovací řízení Soudní ochrana  Pokud se napadá výrok o vyvlastnění, je třeba podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu dle s.ř.s. Zrušením výroku o vyvlastnění (v rámci správní žaloby) pozbývá platnosti i výrok o náhradě. Žaloba má odkladný účinek.  Naopak v případě přezkumu výroku o náhradě za vyvlastnění se věc projedná v občanském soudním řízení (podle části páté o.s.ř.), příslušný v prvním stupni je krajský soud. Soud při určování výše náhrady musí zohlednit všechny okolnosti tak, aby dospěl ke spravedlivé náhradě, přičemž v odůvodněných případech může stanovit částku vyšší s přihlédnutím k mimořádným vlastnostem vyvlastňovaného pozemku nebo stavby, popř. k mimořádným okolnostem věci. Kromě náhrad uvedených v § 10 zákona o vyvlastnění může soud poskytnout vyvlastňovanému i náhradu za zmírnění tvrdosti vyvlastnění, zohledňující i délku vlastnictví pozemku nebo stavby (více než 15 let); další částka může být poskytnuta v případě polohy pozemku nebo stavby v zastavěném území, v případě polohy pozemku nebo stavby v území se zvláštní architektonickou či historickou hodnotou, či v případě významu pozemku nebo stavby pro podnikatelskou činnost.  K maximální výši těchto částek srov. § 28 zákona o vyvlastnění.

13 Správní řízení dle stavebního zákona  zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/  správní řízení: územní řízení, zjednodušené územní řízení, stavební řízení,...  další postupy: územní plánování, územní opatření, souhlasy, … Společné zvláštnosti:  možnosti zjednodušujících postupů, společné řízení /§ 4, § 78, § 94a aj./  stanoviska, závazná stanoviska – uplatňování, projednávání, koordinované záv. stan. /§ 4/  příslušnost – stavební úřady (obecné, speciální, vojenské, jiné), vyhrazení pravomoci st. úřadu /§ 12 a násl./

14 Územní řízení  rozhodování o území = realizační fáze územního plánování; účelem i šíří věcného záběru se řadí k nástrojům územního plánování x právními formami činnosti,je však bližší výkonu veřejné správy podle stavebního řádu (ostatně věcně příslušné jsou stavební úřady)  účelem je naplňování, resp. prosazování územního plánu, má se zajistit soulad navrhovaného záměru s veřejnými zájmy v území a právy dalších osob; základním podkladem pro rozhodování je chválená územně plánovací dokumentace, případně platná politika územního rozvoje a cíle a úkoly územního plánování  pluralita forem rozhodování o území- vedle základní a univerzální formy územního rozhodnutí, vydávaného v územním řízení, příp. zjednodušeném územním řízení, je to také územní souhlas, či tzv. koordinační veřejnoprávní smlouva o umístění stavby, o změně využití území nebo o změně vlivu užívání stavby na území (§ 78 stav.zák.)

15 Územní řízení  Územní řízení = proces vydávání územních rozhodnutí, zvláštní druh správního řízení. Upraven v § 84 a násl. stavebního zákona, podpůrně se použijí ustanovení správního řádu, zejména části druhé a třetí.  Věcně příslušnými orgány k vedení územního řízení a vydávání územního rozhodnutí jsou stavební úřady.  K nejvýznamnějším odchylkám od obecné úpravy správního řízení patří bezesporu vymezení účastníků územního řízení (§ 85 stav. zák.). Účastníky územního řízení jsou:  a) žadatel,  b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn,  c) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn,  d) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno,  e) osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis (např. spolky)  speciální a autonomní úprava účastníků

16 Územní řízení  Stavební zákon, zčásti přímo, zčásti odkazem na prováděcí vyhlášku, stanoví podrobnou úpravu náležitostí a příloh žádosti o územní rozhodnutí (§ 86 stav. zák.).  Územní řízení je zásadně řízením návrhovým – zásada dispoziční.  Do se konalo obligatorně veřejné ústní jednání x dle současné právní úpravy stavební úřad k projednání žádosti nařídí ústní jednání (popř. je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě); avšak může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru. Pouze pro vybrané druhy záměrů stanoví zákon povinnost nařídit veřejné ústní jednání (§ 87 odst. 2).  Zásada koncentrace řízení  Je-li orgán veřejné správy (ve smyslu institucionálním, např. obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad) dotčeným správním orgánem na základě více zvláštních právních předpisů (je například současně orgánem ochrany přírody, orgánem památkové péče apod.), vydává, je-li to možné v zájmu zjednodušení a sjednocení postupu pouze jedno, tzv. koordinované stanovisko (§ 4 odst. 6 stav. zák.).  Stanoveny lhůty pro vydání rozhodnutí

17 Územní řízení  Územní rozhodnutí je správním aktem, jeho obsahem je povolení určitého záměru v území a stanovení podmínek pro provedení tohoto záměru. Základním podkladem pro územní rozhodnutí je přitom platná územně plánovací dokumentace.  Stavební zákon stanoví podrobnosti obsahu jednotlivých druhů územního rozhodnutí, i s odkazem na prováděcí vyhlášku, tedy rozhodnutí o umístění stavby (§ 79), rozhodnutí o změně využití území (§ 80), rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (§ 81), rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků (§ 82) a rozhodnutí o ochranném pásmu (§ 83).  Základní náležitostí výroku rozhodnutí je schválení navrhovaného záměru a stanovení podmínek pro využití a ochranu území, podmínek pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby; anebo zamítnutí žádosti.  Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky, nestanoví-li stavební úřad v konkrétním případě lhůtu delší, nejdéle však 5 let. Dobu platnosti pak může úřad na základě odůvodněné žádosti prodloužit.  Stavební zákon stanoví možnost a podmínky změny, případně zrušení jednotlivých druhů územního rozhodnutí (§ 94 stav. zák.).

18 Zjednodušené územní řízení  Namísto „standardního“ územního řízení se může za stanovených podmínek konat tzv. zjednodušené územní řízení o umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území a o dělení a scelování pozemků (§ 95 stav. zák.).  Pokud žádost splňuje dané podmínky, stavební úřad posoudí záměr žadatele a vyhotoví návrh výroku rozhodnutí, který vyvěsí na úřední desce po dobu 15 dnů a doručí jednotlivě žadateli a dotčeným orgánům.  Žadatel následně zajistí, aby informace o návrhu výroku rozhodnutí byla bezodkladně vyvěšena na místě určeném v něm stavebním úřadem, a to po dobu 15 dnů.  Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, nebo pokud byly podány výhrady (dotčenými orgány) nebo námitky (účastníky) proti výroku rozhodnutí stavební úřad rozhodne usnesením o provedení „standardního“ územního řízení.  Pokud nejsou v zákonné 15-denní lhůtě uplatněny výhrady nebo námitky, rozhodnutí se pokládá za vydané, nelze se proti němu dále odvolat a následný den po uplynutí lhůty pro uplatnění výhrad nebo námitek nabývá právní moci.

19 Územní souhlas  Dalším zjednodušujícím postupem je vydání tzv. územního souhlasu (§ 96 stav. zák.), kdy namísto územního rozhodnutí stavební úřad vydá územní souhlas na základě žádosti.  Je-li záměr v souladu s požadavky stanovenými stavebním zákonem (§ 90), vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů ode dne podání žádosti.  Žádost o územní souhlas se neprojednává v územním řízení a na vydávání územního souhlasu se nevztahuje část druhá ani třetí správního řádu.  Jde o úkon podle části čtvrté s.ř.!  Územní souhlas obsahuje údaje o žadateli, popis záměru, údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž bude záměr uskutečněn, podmínky pro provedení záměru a pro zpracování projektové dokumentace.  Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení žadateli; lze jej přezkoumat v přezkumném řízení.  Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob, rozhodne usnesením o provedení územního řízení.  Územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti nelze prodloužit.

20 Veřejnoprávní smlouva  Územní rozhodnutí může nahradit také (subordinační) veřejnoprávní smlouva.  Stavební úřad může uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území, která nahradí územní rozhodnutí.  Žadatel musí předložit návrh této smlouvy, obsahující zákonem stanovené údaje.  Stavební úřad posoudí návrh z hlediska splnění podmínek pro uzavření veřejnoprávní smlouvy (ve lhůtě 30 dnů). Stavební úřad vyvěsí informaci o podaném návrhu na své úřední desce po dobu 8 dnů.  Na základě posouzení návrhu smlouvy pak stavební úřad návrh přijme, nebo odmítne, přičemž sdělí žadateli důvody odmítnutí. Žadatel poté zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení, s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou.  Stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po vyznačení účinnosti na úřední desce po dobu 15 dnů.  Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let.

21 Stavební řízení  stavební povolení se vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li stavební zákon (tj. není-li stanoveno, že jde o stavby ve volném či ohlašovacím režimu) nebo zvláštní právní předpis jinak.  účelem je zajištění souladu navrhovaného záměru s ochranou veřejných zájmů, zejména s podmínkami územního rozhodnutí (souhlasu), s obecnými požadavky na výstavbu a s ochranou dotčených zájmů.  příslušné jsou stavební úřady.

22 Stavební řízení Účastníkem stavebního řízení je:  stavebník,  vlastník stavby, (na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem),  vlastník pozemku, vlastník stavby na pozemku, oprávněný z věcného břemene ke stavbě či pozemku, mohou-li být stavbou přímo dotčeni na svých právech  „sousedé“ - vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno, či ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno,  osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí (např. § 70, 71 zopk, § 115 vod.z…) Další subjekty stavebního řízení:  dotčené správní úřady (tj. správní orgány povolané k ochraně veřejných zájmů, které mohou být rozhodnutím dotčeny, např.: orgány ochrany přírody, orgány státní památkové péče, silniční správní úřady, a další).  osoby zúčastněné (svědci, znalci…).

23 Stavební řízení Průběh stavebního řízení:  podání žádosti – tj. dispoziční zásada, stavební zákon a prováděcí vyhláška stanoví náležitosti žádosti vč. příloh  kontrola žádosti – a případná výzva k odstranění nedostatků  oznámení známým účastníkům a dotčeným orgánům  ústní jednání + ohledání na místě (lze upustit)  stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků, důkazy (zásada koncentrace řízení)  věcný přezkum žádosti, vyřízení námitek  lhůty – v jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů.  rozhodnutí – vydání stavebního povolení nebo zamítnutí žádosti.

24 Stavební řízení Rozhodnutí Obsah stavebního povolení: výrok (povolení k stavbě, podmínky pro provedení stavby, příp. pro její užívání), odůvodnění a poučení + formální náležitosti – podrobnosti opět stanoví prováděcí vyhláška. Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti stavebního povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Stavební povolení je závazné i pro právního nástupce.

25 Veřejnoprávní smlouva  U staveb vyžadujících stavební povolení může stavební úřad uzavřít se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahradí stavební povolení. Jde tedy o veřejnoprávní smlouvu subordinační, jež nahrazuje správní akt.  Stavebník předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy, který obsahuje zákonem stanovené náležitosti (přílohy).  Stavební úřad přezkoumá návrh veřejnoprávní smlouvy, a buď ho do 30 dnů ode dne předložení přijme, nebo odmítne, a sdělí stavebníkovi důvody odmítnutí.  Stavebník zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního řízení, s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou.  Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její účinnosti, nebyla-li stavba v této lhůtě zahájena, lze je však prodloužit.

26 Zkrácené stavební řízení, resp. oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora  Uzavře-li stavebník smlouvu s autorizovaným inspektorem o kontrole projektové dokumentace stavby, kterou hodlá provést, může autorizovaný inspektor posoudit projektovou dokumentaci z příslušných hledisek namísto stavebního úřadu, pokud nejde o stavbu, které z tohoto postupu vylučuje zvláštní právní předpis nebo rozhodnutí stavebního úřadu v územním řízení.  Stavebník je pak v takovémto případě oprávněn provést stavbu vyžadující jinak stavební povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem. K oznámení je nezbytné připojit certifikát autorizovaného inspektora, projektovou dokumentaci, plán kontrolních prohlídek, doklad o právu stavebníka k pozemku či stavbě, závazná stanoviska dotčených orgánů, jakož i souhlasy osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení, včetně souhlasů vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury.  Stavební úřad vyvěsí bezodkladně na úřední desce oznámení stavebního záměru po dobu nejméně 30 dnů, možnost podávat námitky a výhrady.  Stavebníkovi vznikne právo provést oznámený stavební záměr marným uplynutím lhůty k podání námitek a výhrad nebo dnem následujícím po dni, kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí o zamítnutí námitek či výhrad příslušným správním orgánem. Právo provést stavbu zanikne, nebyla-li stavba zahájena do dvou let (lze prodloužit).

27 Další správní řízení dle stavebního zákona  povolení k předčasnému užívání stavby /§ 123/  povolení/nařízení odstranění stavby /§ 128 a násl./ vč. řízení o dodatečném povolení stavby  nařízení neodkladného odstranění stavby /§ 135/  nařízení nutných zabezpečovacích prací /§ 135/  nařízení nezbytných úprav /§ 137/  nařízení udržovacích prací, nařízení zjednání nápravy /§ 139/  nařízení vyklizení stavby /§ 140/

28 Další zvláštní úpravy správního řízení  vodoprávní řízení (zákon č. 254/2001 Sb. - §115)  řízení ve věcech ochrany přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb. - § 83,84)


Stáhnout ppt "Správní řízení podle zvláštních zákonů 2. Správní řád a zvláštní zákony Specialita - přednost zvláštního předpisu Subsidiarita - podpůrné použití správního."

Podobné prezentace


Reklamy Google