Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sociálně právní minimum a etika Úvod do sociálně právního minima (2011/1148-SP) Projekt „Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sociálně právní minimum a etika Úvod do sociálně právního minima (2011/1148-SP) Projekt „Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních."— Transkript prezentace:

1 Sociálně právní minimum a etika Úvod do sociálně právního minima (2011/1148-SP) Projekt „Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském kraji“. Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.00/ Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

2 V roce 2012 dochází k celé řadě změn v působnosti MPSV. Nejzásadnější změna byla ve změně výplatního místa sociálních dávek vyplácených do na městských úřadech a od tato agenda přešla na Kontaktní pracoviště ÚP. Od došlo k nejvýraznějším změnám jednotné výplatní místo, karta sociálních systémů, rodičovský příspěvek, nezaměstnanost, podpora osob se zdravotním postižením.

3 Pro tazatele je k dispozici infolinka kde jsou pracovníci Call centra Úřadu práce ČR připraveni zodpovědět dotazy i v souvislosti se sociální reformou. Informace o dávkách pro klienty Jednotlivými dávkami se zabývají určení pracovníci dle Vašeho počátečního písmene v příjmení.

4 Příspěvek na péči od 1/1/2012 Příspěvek na péči je pravidelná opakující se dávka poskytovaná podle zákona o sociálních službách, která je určena na úhradu za potřebnou pomoc poskytovanou registrovanými poskytovateli sociálních služeb nebo osobami blízkými či jinými. Je vyplácen peněžní formou oprávněné osobě (přímo postiženému nebo seniorovi, NE poskytovateli sociálních služeb). Výše příspěvku na péči: VĚK STUPEŇ ZÁVISLOSTI (v Kč/měsíc) I. lehká II. středně těžká III. těžká IV. úplná do nad

5 Dávky pro osoby zdravotně postižené od 1/1/2012 PŘÍSPĚVEK NA MOBILITU PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU PRŮKAZY TP, ZTP NEBO ZTP/P

6 PŘÍSPĚVEK NA MOBILITU jedná se o opakovanou a nárokovou dávku, která je poskytována osobám starším jednoho roku, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, výše příspěvku na mobilitu činí v kalendářním měsíci 400 Kč (tj. max Kč za rok)

7 PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU jedná se o jednorázovou a nárokovou dávku, která je určena osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžkým sluchovým nebo těžkým zrakovým postižením nebo těžkým mentálním postižením; příspěvek na zvláštní pomůcku se poskytuje v případech: 1.Příspěvek na zvláštní pomůcku: min. 1000,- maximálně ,- Kč 2.Příspěvek na pořízení motorového vozidla: maximální výše Kč,

8 PRŮKAZY TP, ZTP NEBO ZTP/P pokud jde o mimořádné výhody, které plynou osobám se zdravotním postižením z držení průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P, zůstávají i po v platnosti, avšak do doby platnosti vyznačené na těchto průkazech (nejdéle však do 31. prosince 2015) Výměna do , na OSV Městském úřadu.

9 Životní minimum od Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Částky životního minima platné od 1. ledna 2012 v Kč za měsíc Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Částky životního minima platné od 1. ledna 2012 v Kč za měsíc pro jednotlivce pro první osobu v domácnosti pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let až 15 let až 26 let (nezaopatřené) Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

10 Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Částka existenčního minima platná od 1. ledna 2012 v Kč za měsíc 2 200,- Kč Existenční minimum od

11 RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK od 1/1/2012 Od ledna 2012 můžou rodiče pružně volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši podle aktuální sociální situace rodiny. Celkem mohou vyčerpat až Kč, nejdéle však do 4 let věku dítěte. U dětí mladších než dva roky se zavádí jednotné konto 46 hodin měsíčně jako doba, po kterou je možné umístit dítě v zařízení pro děti, aniž by rodič ztratil nárok na příspěvek. Od ledna 2012 můžou rodiče pružně volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši podle aktuální sociální situace rodiny. Celkem mohou vyčerpat až Kč, nejdéle však do 4 let věku dítěte. Výši příspěvku je možné měnit jednou za 3 měsíce. Výše příspěvku je limitována výší peněžité pomoci v mateřství (PPM) – tedy 70 procenty 30násobku denního vyměřovacího základu, nejvýše však činí Kč za měsíc.

12 NEZAMĚSTNANOST od 1/1/2012 Od ledna 2012 se mění podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Změna spočívá v úpravě délky rozhodného období, ve kterém je nutné získat alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění, ze tří let na dva roky. Nárok na podporu tedy má: - občan s bydlištěm na území ČR, který v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění - potřebnou dobu pojištění je možné získat i prostřednictvím tzv. náhradních dob, což je třeba doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, péče o dítě do čtyř let, doba výkonu veřejné služby či dlouhodobé dobrovolnické služby Od se mění i podmínky pro vstup do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR. Pokud úřad práce zprostředkuje člověku vhodné zaměstnání, ale on jej ukončí bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, bude moci být evidován na úřadu práce až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání. Stejně tak bude moci být evidován na úřadu práce až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání zaměstnanec, jemuž úřad práce zprostředkuje vhodné zaměstnání, ale zaměstnavatel s ním ukončí pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovních povinností.

13 Veřejná služba Pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci nepřetržitě déle než 2 měsíce, se od zavádí nabídka veřejné služby v rozsahu až 20 hodin týdně. Jestliže uchazeč bez vážného důvodu odmítne nabídku, bude vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Při organizování veřejné služby se posiluje spolupráce mezi krajskými pobočkami ÚP ČR a obcemi. Veřejná služba neznamená jen úklid veřejných prostranství a komunikací, ale třeba i práci v nemocnicích a jiných veřejných budovách, ve školství, v oblasti životního prostředí a ochrany zvířat, v sociální, charitativní, sportovní oblasti apod.

14 Etika sociální práce „Etika je důležitá a zároveň jako by se o ní nedalo nic říct. Je jako vzduch. Člověk si ji všimne tehdy, když chybí.“

15 Etika Etika (z řeckého ethos - mrav), nebo též teorie morálky je filozofickou disciplínou, která zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy.řeckéhofilozofickou disciplínou morálku normy Etika je disciplínou praktické filozofie.filozofie Etika se zabývá teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle.svobodné vůle

16 Etika Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí, popř. usiluje morálku zdůvodnit. Etika se dále dělí na další disciplíny: e. analytická, e. autonomní, e. deontologická, e. environmentální, e. evoluční, e. feministická, e. heteronomní, e. individuální, atd.

17 Přístupy k etice Deskriptivní etika Normativní etika Metaetika Aplikovaná etika

18 Deskriptivní etika Deskriptivní etika popisuje mravní hodnoty a soudy, které ve společnosti platí. Neříká tedy, zda je to či ono dobré nebo špatné, pouze konstatuje, jaký je stav ve společnosti.

19 Normativní etika Zabývá se otázkami povinností (deontologické otázky - co by člověk dělat měl) a otázkami hodnot (axiologické otázky - co utváří dobrý život). Na rozdíl od etiky deskriptivní hledá odpovědi na to, zda je něco morálně správné či nikoli.

20 Metaetika Zkoumá jazyk, kterým pronášíme etické výroky a morální soudy. Co to skutečně znamená, když řeknu, že něco není správné? Není to jenom moje osobní preference?

21 Aplikovaná etika Patří k nejvýznamnějším, řeší konkrétní, praktické otázky týkající se etických rozhodnutí. Sem patří např. bioetika.

22 Vývoj etiky Filozofická východiska antické etiky Filozofická východiska středověké etiky Etika v 17. a 18. století Kant a mravní volba Morálka a moc Existenciální přístup Situační etika Náboženství a etika Pojem svědomí

23 Východiska antické etiky V antice etika odpovídala nejen na otázky, co je dobré a co je špatné, ale jednalo se o teorii způsobu lidského života. Antropologická filozofie Systematická filozofie – Platon Systematická filozofie – Aristoteles Helénistická filozofie

24 Antropologická filozofie Sokratés mluví o tom, že jej vede daimonion (svědomí), věřil, že poznání je ctnost a neřest je důsledkem neznalosti.Sokratéssvědomí ctnost

25 Systematická filozofie Platón ve svém známém podobenství o jeskyni naznačuje, že idea Dobra je transcendentní.Platón ve svém známém podobenství o jeskyni naznačuje, že idea Dobra je transcendentní. Člověk má podle Platóna tři stránky: žádostivost, vůli a rozum.Člověk má podle Platóna tři stránky: žádostivost, vůli a rozum. Rozum má ovládat žádosti za použití vůle. Na otázku, proč je lepší být spravedlivý, odpovídá takto: rozum se zabývá věčnými hodnotami, žádostivost dočasnými, proto má mít rozum přednost.Na otázku, proč je lepší být spravedlivý, odpovídá takto: rozum se zabývá věčnými hodnotami, žádostivost dočasnými, proto má mít rozum přednost. Dobrý a spravedlivý je pro Platóna totéž.

26 Systematická filozofie Aristoteles je zastáncem teorie středu („zlatá střední cesta“).Aristoteles Špatné jsou pouze extrémy. Například hněv je dobrý, pokud člověka podněcuje, ale hněv ve svém extrému (zášť, nenávist) je špatný, stejně jako v druhém extrému (netečnost, apatie). Mezi extrémy se nalézá harmonie. Etika znamenala nejen vědět, co je dobré a co špatné, ale také podle toho žít. Eudamonia - štěstí, blaženost, je stav, kam nás dovede náš rozum.

27 Helénistická filozofie Epikurejci věřili, že jediným cílem a ctností člověka je blaho.Epikurejci Dosahování blaha by měl podle nich člověk omezit pouze tehdy, je-li to pro něj dlouhodobě nevhodné (sebedestrukce alkoholem apod.)

28 Helénistická filozofie Stoikové se shodně s Aristotelem domnívali, že cílem člověka je eudamonia.Stoikové Věřili, že vesmír uspořádala inteligentní bytost a že tedy má smysl (logos).vesmírlogos Stoicismus uznává realitu takovou, jaká je, člověk má podle nich přijmout, že některé věci může změnit a některé ne. Za ty, které může změnit, má přijmout odpovědnost.Stoicismus odpovědnost Důležité je, že podle stoiků nezáleží na výsledcích jednání (na rozdíl od např. utilitarismu), ale na dobré vůli.utilitarismu

29 Filozofická východiska středověké etiky Vycházela z křesťanské tradicekřesťanské

30 Tomáš Akvinský Rozvinul etiku na základě přirozeného zákona. Vycházel z křesťanské tradice a podařilo se mu podložit křesťanskou etiku na racionálními základy.křesťanské Nauka o přirozeném zákoně (lex naturalis) vychází z empirického pozorování a logických dedukcí. Každá věc sleduje účel, a naplnění tohoto účelu je dobré. Rozum, který člověk od Boha dostal, je východiskem morálky.Boha Říká, že mravní posouzení jednání nezávisí na jeho výsledku, ale na účelu, ke kterému směřuje. Protože je přirozené právo založeno na rozumu, není kulturně podmíněné. V díle Summa teologická popsal Tomáš čtyři základní ctnosti: rozumnost, spravedlnost, statečnost a uměřenost.

31 Přirozený zákon (Akvinský) 1) Nejzákladnější je zachování si života, to má podobné vše živé, nejen lidé 2) Rozmnožování je společné také, výchova potomků patří k tomu 3) Třetí je čistě lidské – je to sklon žít ve společnosti a poznat pravdu o bohu Tento přirozený zákon je u všech lidí stejný, čím víc ale jdeme k jednotlivostem, tím víc můžeme selhat – každý tedy přikázání zákona vykoná jinak Pokud má někdo špatné návyky, tak už mu to nepřijde. Prapůvodně byl dobrý, ale když se někdo naučí žít špatně, pak už se nikdy nenapraví.

32 Etika v 17. a 18. století V novověku se etika vypořádávala s otázkou, co tvoří základ morálky.novověku Morálka je založena na citu a lze ji udržovat prostřednictvím smlouvy, uzavřené mezi lidmi k jejich vzájemnému prospěchu.

33 Společenská smlouva Thomas Hobbes míní, že cestou k vytvoření norem má být dohoda mezi vládcem a jedinci. Vládce by neměl obavu z anarchie. V knize Leviathan píše o absolutistickém státě. Dohoda má být prosazována za účelem omezení sobeckých lidských emocí, k vzájemnému prospěchu.Thomas Hobbes Také John Locke uznává ve svém Pojednání o vládě z roku 1690 potřebu společenské smlouvy - je totiž nutný arbitr pro nestranné řešení sporů. Autorita však nemá být v rukou vládce, ale náleží spíše státním institucím. Na tomto základu stojí i dnešní moderní demokracie a oddělení mocí zákonodárné, výkonné a soudní.John Locke1690

34 Utilitarismus U zrodu utilitarismu, jedné z nejvlivnějších etických teorií, stál Jeremy Bentham. Hledání teorie morálky ku prospěchu občanům jej vedloutilitarismuJeremy Bentham k principu užitečnosti. Akce je užitečná, pokud vede k co největšímu a nejtrvalejšímu štěstí co nejvíce lidí. Záleží tedy především na následcích každého činu, to, zda je čin v souladu s normami, je druhořadé. John Stuart Mill upozornil, že lidé nejsou příliš předvídaví, a ve své knize Utilitarismus představil tzv. utilitarismus pravidel. Společnost se podle něj neobejde bez zásad (např. zásadJohn Stuart Mill pravdomluvnosti).

35 Kant a mravní volba Immanuel Kant si byl vědom, že nepoznáváme věci „o sobě“, ale věci, jaké se nám jeví.”Immanuel Kant Morálku proto zakládá na dobré vůli - to může být jediné správné východisko dobrého jednání. V Kritice praktického rozumu (1788) představil kategorický imperativ: „Jednejte tak, aby maxima vaší vůle mohla vždy být současně uplatněna jako princip vytvářející univerzální zákon.“ Druhý člověk nemá být pro nás prostředek našeho prospěchu - lidskost je cílem. Kantova morálka je apriorní - platí bez ohledu na důsledky.

36 Morálka a moc Friedrich Nietzsche se Zarathustrovým výrokem „Bůh je mrtev!“ loučí s představou absolutní morálky. Místo toho má být smyslem všeho nadčlověk - směřování ke zdokonalení lidstva. Člověk má být schopen „přitakání životu takový, jaký je“.Friedrich Nietzsche

37 Existenciální přístup Sören Kierkegaard považuje za stěžejní vztah člověka s Bohem. Bůh dal člověku svobodnou vůli a s tou je svázaná odpovědnost. Lidská existence je něčím zcela jedinečným, nezáleží jen na výsledku naší volby, ale na její upřímnosti.Sören Kierkegaard BohemBůhsvobodnou vůli Martin Heidegger mluví o vrženosti do světa a o maskách, které si oblékáme. Stejně tak s ostatními se setkáváme jenom povrchně. Cesta k převzetí odpovědnosti vede skrze uvědomění si omezenosti svojí existence - smrti.Martin Heideggersmrti Jean-Paul Sartre tvrdí, že neexistuje žádný apriorní účel nebo smysl lidské existence. Existence předchází esenci - tedy napřed člověk existuje a pak teprve určuje, čím bude. Je důležité „být sám sebou“ a ne jenom přijímat role. Sartre domyslel svět bez Boha - „není na co se upnout, jsme tím, co ze sebe uděláme.“Jean-Paul Sartre

38 Situační etika Podle Josepha Fletchera není moudré postupovat od pravidel k situacím. Namísto toho nastoluje „princip lásky“ - jediné a absolutní pravidlo je pravidlo lásky. Částečně tak navazuje na křesťanskou morálku. Směru, který staví na první místo princip lásky se říká agapéismus.Josepha Fletcherakřesťanskou Paul Tillich upozorňuje, že pravidla jsou přesto důležitá, mohou poskytnout vodítko.Paul Tillich

39 Náboženství a etika  Existují tři přístupy: autonomní - etika zcela nezávislá na náboženství heteronomní - morálka staví na náboženských přesvědčeních teonomní - morálka vychází ze stejného zdroje, jako náboženství.  Podle křesťanství je Bůh absolutní autoritou morálky. Lidé mohou morální zákon poznávat prostřednictvím Bible, církevní tradice, Božského vnuknutí (Duch Svatý) nebo skrze svědomí.křesťanstvíBůhBibleDuch Svatý svědomí  V judaismu je autoritou např. Tóra.judaismuTóra  V islámu jsou to Korán, hadísy a zákon šaría.islámuKoránhadísyšaría  Hinduismus vychází z mnoha spisů a živé zkušenosti.induismus  Buddhismus kromě spisů klade důraz na rozum a osobního učitele.uddhismus

40 Svědomí V etice hraje významnou roli svědomí.svědomí V křesťanském pojetí je to zákon vepsaný Bohem do lidských srdcí („hlas Boha v naší duši“, „niterné zjevení Boha v nás“). Každý má svědomí, které je zároveň cestou k poznání přirozeného zákona a také Boží existence. V sekulárním pojetí je svědomí založeno na svobodě a poznání dobra, vychází z toho, co nás naučila společnost, případně z pudů apod. Svědomí je vysoce univerzálním činitelem a vytváří základ mravní argumentace napříč kulturami.

41 Pohled na svědomí Projev svědomí je, když se projeví náš vnitřní étos. A může se postavit třeba proti celospolečenskému étosu. Dříve bylo pojímáno jako vnitřní hlas boží. Ten bylo třeba poslechnout. Dnešní pohled je více psychologický. ´ Někteří lidé jej mají tak silné, že nejsou schopni sami se sebou žít. Člověk však může v citovém a morálním vývoji naopak zakrnět a netrápí jej třeba ani vražda. Velmi vnímavé jsou při svém vývoji děti. Neměly by být brány na lehkou váhu, protože jejich nevinný vnitřní hlas bývá často ten správný, ale my je výchovou zkazíme.

42 T. Akvinský tvrdí: Svědomí je aplikací znalostí na určitou situaci. Rozlišuje svědomí následné a předchozí. Předchozí je důležitější a určuje naše morální chování. Naše svědomí má podle něj tři roviny: synderesis – základní rovina člověku vrozená, nejobecnější, člověk ví, že by měl dobro konat a neubližovat druhým lidem sapiensia – rovina moudrosti scientia – rovina konkrétního vědění Všichni lidé to mají podle něj stejně nastaveno. Ale u každého se projeví podmínky jinak. U člověka tak není možná libovůle. Vše je podřízeno všeobecnému zákonu vesmíru. Člověk se na něm podílí na základě přirozeného zákona. K čemu má pak člověk sklon, to má tendenci považovat za dobré. A to má povinnost uskutečnit.

43 Svědomí dle Akvinského Svědomí je velmi niternou záležitostí. Ale při společenské praxi není do člověka vidět, takže daleko hůře posuzuje čin vykonaný, než pouhé myšlení. Ale právě ta myšlenka je základ špatného činu. Ta je horší než čin samotný.

44 Hume - svědomí Hume započal éru, kdy se dobro a zlo nerozlišovalo rozumem, ale citem. Stejně lze rozpoznat afekty – přímé a nepřímé. Kdo se ale řídí jen citem, nemusí být mimo. Problém je v tom, že když se vcítím do druhých, budu jednat jako oni. A třeba i špatně. Lidé mají strach jít proti davu, jsou rádi v davu. Jak potom ale mohou lidé poznat, že je něco špatně?

45 Kant a svědomí Kant naopak city zavrhl a kladl důraz hlavně na rozum. Díky rozumu mohu lépe poznat své okolí. Abych poznal svého přítele, musím jej nejprve nenávidět, abych jej nezávisle posoudil. Jak můžu cítit něco k lidem, kteří jsou třeba na druhém konci světa? Jak se mě může dotýkat dění na druhém konci světa? Zde funguje soucit. V některých situacích ale naše morální souzení nenásleduje cítění. Někomu přeji vše špatné, ale když se mu to stane, soucítím s jeho bolestí. Člověka je také možno motivovat rozumem, ale jeho motivace není tak silná jako citová. Morální soudy mají povahu složitou. Morální vývoj je podmíněn jak citovým, tak i rozumovým vývojem. Člověk zakrnělý v citech nedosáhne plného morálního vývoje. Dochází k tomu třeba v prostředí, kde dítě vyrůstá v deprivaci.

46 Etika sociální práce obecný vstup do teorie etiky a morálky: etika a morálka v sociální práci etické principy v práci s klientem vývoj etických principů

47 Etika sociální práce Znaky profese = existence etických kodexů Znaky profese – existence profesní kultury Obsah etických kodexů Důležitost etických kodexů v pomáhajících profesích

48 Etika sociální práce Etická dilemata při výkonu sociální práce: a) komplexní nebo zjednodušené cíle b) množství klientů nebo kvalita služeb c) neutralita nebo favoritismus d) jednostranný či symetrický vztah s klientem e) procedurální nebo situační přístup f) materiální či nemateriální pomoc

49 Další etická dilemata zakázka uživatele vs. zakázka instituce zájem uživatele vs. veřejný zájem protichůdné tendence v rodině rozpory v komunitě, s níž pracuji hranice vztahu s klientem pomoc vs. kontrola zásah do problému, na nějž nestačí má kvalifikace a dovednosti ohrožení klienta profese vs. ochrana vlastního zdraví profesní přístup vs. zážitky z minulosti

50 Klíčové náměty k dilematům sociální práce Kdy zasáhnout do případu klienta Kdy přestat s poskytováním pomoci Jakému případu dát přednost

51 Etika sociální práce Etický kodex sociálních pracovníků v ČR

52 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Sociálně právní minimum a etika Úvod do sociálně právního minima (2011/1148-SP) Projekt „Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních."

Podobné prezentace


Reklamy Google