Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pedagogicko-psychologická poradna Plzeň KOORDINACE PREVENCE V PLZEŇSKÉM KRAJI.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pedagogicko-psychologická poradna Plzeň KOORDINACE PREVENCE V PLZEŇSKÉM KRAJI."— Transkript prezentace:

1 Pedagogicko-psychologická poradna Plzeň KOORDINACE PREVENCE V PLZEŇSKÉM KRAJI

2 Vize, záměr, důvody setkávání

3 Systém primární prevence MŠMT Horizontální úroveň koordinace: MŠMT v rámci horizontální koordinace v rámci ČR spolupracuje s jednotlivými věcně příslušnými resorty. Iniciuje a podporuje jejich optimální spolupráci při plnění úkolů v oblasti primární prevence rizikového chování (např. MZ, RVKPP apod.) Vertikální úroveň koordinace: Vertikální koordinace usiluje o slaďování jednotlivých aktivit na regionální a místní úrovni (tj. krajské i obecní) tak, aby byly zohledňovány místní podmínky a potřeby, a současně aby realizovaná opatření a intervence byly uskutečňovány v souladu s hlavími cíli, principy a postupy doporučenými národní strategií primární prevence.

4 Systém primární prevence MŠMT Klíčové subjekty systému prevence - vertikální úroveň Na vertikální úrovni MŠMT metodicky vede a koordinuje činnost krajských školských koordinátorů prevence (pracovníků krajských úřadů), metodiků prevence - pracovníků pedagogicko-psychologických poraden a prostřednictvím krajských školských koordinátorů prevence a metodiků prevence též činnost školních metodiků prevence (určených pedagogů ve školách a školských zařízeních). Všechny klíčové role systému mají svou náplň činnosti, úkoly, vymezené postupy a způsoby vzájemné spolupráce. Tyto role se promítají do všech zásadních školských dokumentů vztahujících se k prevenci. Např.: Školský zákon, vyhláška o poradenství, metodické pokyny a doporučení k prevenci, národní strategie k prevenci apod.

5 Systém primární prevence MŠMT Krajský školský koordinátor prevence (KŠKP) spolupracuje především s krajským protidrogovým koordinátorem, manažerem prevence kriminality v kraji a dalšími koordinátory. Na úrovni obcí metodicky podporuje ředitele škol a školských zařízení, školní metodiky prevence ve všech typech škol a metodiky prevence v pedagogicko-psychologické poradně (PPP). Spolupracuje s preventivním týmem MŠMT. Metodik prevence v PPP vymezen vyhláškou č. 72 o poradenských službách zajišťuje specifickou prevenci rizikového chování a realizaci preventivních opatření v oblasti územní působnosti vymezené krajským úřadem. -Zajišťuje koordinaci a metodickou podporu školních metodiků prevence. -Na žádost školy a školského zařízení pomáhá ve spolupráci se školním metodikem prevence a dalšími pedagogickými pracovníky řešit aktuální problémy související s výskytem rizikového chování. -Udržuje pravidelný kontakt se všemi institucemi, organizacemi a subjekty, které se v kraji v prevenci angažují. -Spolupracuje s krajským školským koordinátorem prevence zejména při vypracovávání podkladů pro výroční zprávy či jiná hodnocení a při stanovování priorit v koncepci preventivní práce ve školství na úrovni kraje.

6 Vize MŠMT o prevenci MŠMT udává prostřednictvím schůzek s klíčovými subjekty a prostřednictvím krajského školského koordinátora prevence následující směr – vizi: -jednotlivé kraje si mají co nejvíce řešit svoji aktuální situaci samostatně -všeobecnou specifickou prevenci mají školy realizovat samostatně -MŠMT nechce finančně podporovat programy všeobecné prevence Všeobecná primární prevence se zaměřuje na běžnou populaci dětí a mládeže, zohledňuje pouze věková kriteria. Jedná se většinou o programy pro větší počet účastníků (obvykle třída, skupiny). Dlouhodobé kontinuální programy primární prevence rizikového chování (zahrnuje celou populaci, komunitu, školu). Cílem je předcházet rizikovému chování. Příkladem je všeobecná prevence obsažená v rámcových vzdělávacích plánech a preventivních plánech. Ve školní všeobecné prevenci se postupně jádro preventivních programů začíná soustředit – orientovat na model sociálního vlivu, vždy v kombinaci s více specifickými, zejména interaktivními programy, kde se využívá škála metod a programů.

7 CO PORADNA AKCENTUJE NA ÚROVNI MŠMT či KRAJE – Prioritní oblasti MŠMT v systému primární prevence – Co chybí v Plzni? Koordinace – nedostatečný počet metodiků v PPP; nemožnost naplňovat vyhlášku 72 (116) z časových důvodů; absence akčních plánů MŠMT a Kraje; ochota pedagogů se zabývat PP; nestejný přístup v rámci ČR – rozdíly mezi kraji apod. Legislativa – dokumenty a zákony nehovoří jasně či kolidují s odbornými trendy; nevytváří základní podmínky pro práci klíčových subjektů (úvazky, náplně práce atd.). Vzdělávání – nedostatečný systém vzdělávání (pouze 1 NNO v kraji poskytuje 250h. specializační kurz pro ŠMP); sekundárně podporované vzdělávání; nedostatek odborníků a možnost odbornost získat; nejsou dostatečně nastaveny předpoklady pro výkon funkcí; absence měření kvality či supervize; časová a finanční zátěž; Financování – 151 škol se letos dělilo o Kč z dotací kraje (včetně NNO, PPP) – potřeba je mnohonásobně vyšší; PPP, NNO a ŠMP píší projekty – finance na PP jsou tímto podmíněny; ŠMP nemají často ohodnocení za svou činnost a nemají snížený úvazek; Evaluace – chybí nástroje a prostor (čas)

8 Vize PPP Plzeň o prevenci v kraji PPP by ráda v dlouhodobém horizontu dosáhla požadovaného záměru MŠMT a to prostřednictvím těchto činností: -intenzivnější spolupráce s NNO a dalšími subjekty v prevenci (sdílení informací, předávání zkušeností, cílenější koordinace preventivních aktivit) v důsledku zamezit např. duplicitě programů, formálnímu využívání služeb či nadužívání služeb školami, zvýšit efektivitu a kvalitu programů prevence apod. -podporovat činnosti, které budou více zaměřeny na vzdělávání, metodickou podporu a přípravu pedagogů, které jsou důležité ke kvalitní přípravě a realizaci preventivních aktivit školy na úrovni všeobecné prevence např.: včlenění třídnických hodin, adaptačních programů, interaktivních hodin, komunitních činností apod. -podporovat činnosti, které kvalitně podpoří ŠMP a VP (zejména 250 hod. kurzy, supervize apod.) -podporovat činnosti v kraji na úrovni selektivní a indikované prevence směrem od subjektů prevence -vytvořit efektivní preventivní strategii (plán) v PK

9 Očekávané přínosy spolupráce? -sdílení zkušeností, informací, potřeb, poptávky (pravidelné schůzky, zasílání informačních ů, kazuistické příklady dobré praxe, možnost srovnání s jinými subjekty ohledně kvality služeb, pravidelné hodnocení situace stavu prevence, doporučení či společné hledání řešení, příležitost k činnosti apod.) -nové možnosti spolupráce a větší efektivita účinnosti realizovaných kroků (duplicita, kultura užívání služeb, jasnější definování zakázek, návaznost služeb apod.) -přehled o stavu prevence na školách – nepokrytá místa v regionu (dostupnost, zaměření), vzdělání a profesionální příprava ŠMP a učitelů, úroveň realizace PP (třídnické hodiny …), adresář a bližší kontakt se školami -jasnější financování služeb a zaměření projektů -tvorba ujednocené koncepce a evaluace prevence na školách -ujednocení slovníku, terminologie a výchozích materiálů k prevenci

10 Navržená pravidla setkávání a spolupráce -vše ve smyslu dobrovolnosti -setkání 3x do roka (zástupce organizace max. 2 osoby) -prosba o vidění programu (náslech) či jiné nabízené služby (hodnocení dle základních kritérií EFEKTIVNÍ PREVENCE) -orientaci v terminologii a současných základních dokumentech k prevenci ve školství -zasílání pravidelné stručné zprávy za čtvrtletí metodikům prevence PPP o Vaší činnosti (jaké programy a jaké školy případně komentář o výsledku, doporučení apod.) => následně pošleme všem souhrnný přehled zpět

11 Efektivní primární prevence 1)Program začíná pokud možno brzy a odpovídá věku cílové skupiny. 2)Program je soustavný a dlouhodobý. 3)Program je interaktivní a určený pro menší počet žáků. 4)Program podporuje aktivní účast cílové skupiny. 5)Program je založený na „KAB“ modelu (knowledge, attitudes, behaviour = znalosti, postoje, dovednosti). 6)Program bere v úvahu místní specifika. 7)Program využívá pozitivní modely – např. peer. 8)Program reaguje na aktuální potřeby cílové skupiny. 9)Praktická a teoretická připravenost odborníků. Neúčinná primární prevence: a)zastrašování a triviální přístup: „prostě řekni ne“, citové apely, pouhé předávání informací, samostatně realizované jednorázové akce, potlačování diskuse, stigmatizování a znevažování osobních postojů žáka/studenta, přednášky, pouhé sledování filmu, besedy s bývalými uživateli (ex-usery) na základních školách, nezapojení žáků/studentů do aktivit a nerespektování jejich názorů, politiku nulové tolerance na škole a testování žáků jako náhražku za kontinuální primární prevenci. b)hromadné kulturní či sportovní aktivity nebo návštěva historických a kulturních památek s pasivní účastí auditoria by měly být pouze doplňkem, na který by měla vždy navazovat diskuse v malých skupinkách.

12 Příklady dobré praxe Požadavek školy – realizace Prev. prog. Realizátor při prvním vstupu zjistí nutnost intervence Realizace ukončena Předána doporučení vedení školy- kontakty k intervenci Realizace pokračuje Kryjeme školu; Ztráta motivace – žáka, pedagoga; Dehonestace preventivní a intervenční činnosti = ZHORŠENÍ STAVU =

13 Použité zdroje: Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže (MŠMT ). Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních (MŠMT 2010). MIOVSKÝ, M., SKÁCELOVÁ, L., ZAPLETALOVÁ, J., NOVÁK, P. Primární prevence rizikového chování ve školství; 1.vyd., Praha: Sdružení SCAN, Centrum adiktologie, s ISBN:


Stáhnout ppt "Pedagogicko-psychologická poradna Plzeň KOORDINACE PREVENCE V PLZEŇSKÉM KRAJI."

Podobné prezentace


Reklamy Google