Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Temperátní pás. Charakteristika Mírný pás se rozkládá od 42° s. z. š. až k polárnímu kruhu. Příznačné je pro něj střídání čtyř odlišných ročních dob a.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Temperátní pás. Charakteristika Mírný pás se rozkládá od 42° s. z. š. až k polárnímu kruhu. Příznačné je pro něj střídání čtyř odlišných ročních dob a."— Transkript prezentace:

1 Temperátní pás

2 Charakteristika Mírný pás se rozkládá od 42° s. z. š. až k polárnímu kruhu. Příznačné je pro něj střídání čtyř odlišných ročních dob a velká proměnlivost počasí, která souvisí s intenzivní cyklonální činností. Lze v něm rozlišit podnebí přímořské (oceánské) a vnitrozemské (kontinentální). Na S polokouli převládají JZ a Z větry, na J polokouli JV a V

3 Typy biomů pás lesů mírných šířek –listnaté a smíšené lesy –jehličnaté lesy stepi a pouště

4 lesy mírného pásu tvoří klimax v oblastech s dostatečným množstvím srážek (přes 500 mm/rok) směr od J k S: lesy listnaté (buk, dub, bříza a javor)  lesy smíšené nejseverněji:  pás jehličnatých lesů Se snižujícím se množstvím srážek přecházejí lesy na jihovýchodě Evropy v lesostepi až stepi

5 Pás opadavých listnatých lesů Těžiště je v oceánských částech mírného pásu na severní polokouli + malé oblasti JA m a J NZ. Průměrné teploty nejchladnějšího měsíce –5 až +2 ºC, nejteplejšího 14 – 19 ºC. Chladné období trvá 3 až 4 měsíce. Průměrná teplota je 10 ºC a více po dobu 120 dní v roce, srážky od 500 do mm. převažují hnědé lesní půdy Rozsáhlé plochy jsou dnes vykáceny a přeměněny v kulturní krajinu s poli, loukami a lesy.

6 Vegetaci tvoří jednovrstevné lesy s křovitým patrem. V Evropě jsou jsou druhově ochuzené (stromy), zastoupen é především doubravami a bučinami Dominant y : Quercus petraea, Quercus robur, Fagus sylvatica, Carpinus betulus Subdominant y : Tilia cordata, Tilia platyphyllos, Acer campestre, Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior, Ulmus laevis, Ulmus carpinofolia, Betula pendula, Sorbus aucuparia. doprovodné druhy : Pinus sylvestris, Abies alba, Picea abies, Taxus baccata Keře: Sambucus nigra, Sambucus racemosa, Rhamnus cathartica, Frangula alnus, Coryllus avellana, Crataegus, Rosa, Euonymus europaea a verrucosa, Lonicera nigra a xylosteum, Swida sanguinea, Daphne mezereum :

7 Liány : Hedera helix, Clematis vitalba, Lonicera caprifolium Epifyty : – kromě lišejníků, řas a mechorostů schází – poloparazité: Viscum album, Loranthus europaeus Bylinné patro: - vyvinuté, pestré, na jaře efemeroidy

8 NPR Čantoria

9 Habrová doubrava PR Stará hráz

10 Azonální vegetace Lužní lesy Slatiniště - sycena povrchovou vodou nebo vývěry podzemních vod - vyvíjí se zarůstáním a zazemňováním jezer, slepých ramen řek - vytváří se bohaté půdy černého zbarvení – čerňavy Vrchoviště a přechodová rašeliniště (rašeliníky) - sycena srážkovou nebo povrchovou oligotrofní vodou, málo Ca - v terénní prohlubni, na rovině, na vrcholu, ve svahu

11 Biebrza

12 Chalupská slať

13 Vegetační extrazonální pásmovitost nížinný stupeň - do 200 m - doubravy stupeň pahorkatin až 500 m - dubohabřiny podhorský stupeň m - bučiny horský stupeň m – jedlobučiny, smrčiny subalpínský stupeň m - kleč alpínský stupeň m - byliny subnivální stupeň m - holé skály porostlé lišejníky ( v Evropě Alpy a Karpaty) nivální stupeň m a výše - oblast věčného sněhu a ledu.

14 Pás opadavých listnatých lesů východní Asie Acer, Tilia, Populus, Alnus, Betula, Ulmus, Carpinus, Quercus, Fagus, Fraxinus, Coryllus, Pyrus, Castanea, Juglans, Celtis, Magnolia, Morus, Ailanthus, Phellodendron, doprovodné druhy : Picea, Abies, Pinus, Taxus, Tsuga, Juniperus, Larix liány: Clematis, Vitis, Actinidia, Celastrus byliny velmi bohaté, mohutného vzrůstu (3-4m)

15 Pás opadavých listnatých lesů Severní Amerika Quercus, Acer, Ulmus, Tilia, Fraxinus, Betula, Salix, Populus, Carpinus, Fagus, Sorbus, Prunus, Ostrya, Castanea, Juglans, Carya, Morus, Celtis, Platanus, Liriodendron, Magnolia, Sassafras, Laurocerasus, Styrax, Catalpa, Cercis, Nyssa, Ptelea, Aesculus, Gymnocladus doprovodné druhy : Pinus, Picea, Tsuga, Pseudotsuga, Taxus, Thuja, Chamaecyparis - keře bohatě - liány početné: Vitis, Parthenocisus, Wistaria, - byliny bohaté

16 Pás opadavých listnatých lesů Jižní Amerika Patagonie Notofagus

17 Pás boreálních jehličnatých lesů nejrozsáhlejší lesní plocha Země – méně narušena než ostatní lesní biomy tajga - je rozšířen v rozsáhlém pruhu jen na severní polokouli (Sibiř (Rusko), Skandinávie, Aljaška a Kanada). Tepelné rozdíly mezi létem a zimou jsou velké ( 30 – 50 ºC), extrémní amplitudy mají v létě i denní a noční teploty. Vegetační dominantou jsou jehličnaté lesy. Jejich severní hranici určuje izolinie průměrné teploty nejteplejšího měsíce s hodnotou pod 10 ºC. Roční srážkové průměry jsou nízké (450 – 600 mm). půdy-podzoly

18 Stepi zabírají rozsáhlá území především na S polokouli, přibližně mezi 35° a 55° s. š. největší rozsah připadá na Euroasii, kterou protínají zhruba od ústí Dunaje až k Poamuří, s kromě prostoru hor J Sibiře. Velký rozsah mají taktéž ve střední Asii. V Severní Americe se prostírají v její centrální části SJ směrem od J okraje Kanady až téměř do blízkosti Mexického zálivu. V Jižní Americe zabírají území střední Argentiny.

19 Pás stepí stepi v Eurasii. V Severní Americe tyto formace tvoří prérie, v Jižní Americe pampy. K limaticky se vyznačuj í aridním podnebím (roční srážkový úhrn 250 – 650 mm nepravidelně během roku ) a velkými teplotními rozdíly. Průměrné teploty v zimě –10 až –15 ºC, v letním období průměrné teploty 20 – 25 ºC. sněhová pokrývka slabá na začátku léta je vláha vyčerpána, následuje velmi teplé léto bez srážek horké a silné větry

20 Půdy (černozemě) obsahují hodně humusu a jsou velmi úrodné. Zvýšený obsah Ca nejbohatší aspekt stepi je na jaře a časném létě Původní stepní krajiny byly přirozenými pastvinami, dnes jsou to kulturní stepi s lány obilí a kukuřice

21 Vegetace je charakterizována nepřítomností dřevin, její ráz udávají na jaře a v počínajícím létě geofyty ( Tulipa, Hyacinthus, Allium, Gagea, Crocus, Ornithogalum, Pulsatilla, Adonis, Iris ) V létě domin ují trsnaté trávy a hemikryptofyty (Stipa, Koeleria, Melica, Bromus, Agropyron, Phleum, Helictotrichon, Pulsatilla, Festuca, Carex, Centaurea, Gypsophila, Ranunculus, Clematis, Filipendula, Linum, Dianthus, Eryngium, Jurinea, Scabiosa).V období sucha r. Artemisia v severní části jsou stepi květnatější – „luční stepi“, v jižní naopak chudší s Artemisia, Kochia, Astragalus

22 Dlouhostébelnaté stepi sušší oblasti vlhkého kontinentálního klimatu (léto s dostatkem půdní vody) Východoevropské stepi: dvě klidová období (zima a léto) + dvě období vegetačního rozvoje antropogenně podmíněná step = maďarská pusta (vznik z lesostepi); J Morava (Pavlovské vrchy) = stepní bezlesí. Severoamerické stepi (prérie): srážky klesají od východu k západu → lesostep, dlouhostébelnatá prérie, smíšená prérie a krátko-stébelnatá prérie (Rudbeckia, Echinacea, Aster, Phlox, Monarda, Helianthus) Jihoamerické stepi (bezmrazé pampy): bezlesost nejasná

23 Krátkostébelnaté stepi suché kontinentální klima dvě fáze vegetačního rozvoje a dvě fáze klidu ostrůvkovité trsy trávy s krátkými stonky + holé plochy bez vegetace Středoasijské stepi: extrémně kontinentální klima s dlouhým obdobím zimního klidu (září – květen); zima bez sněhu → suchá jara, rozvoj vegetace až v červnu až srpnu. Severoamerické stepi: pás podél východního úpatí Skalnatých hor; silně suché klima (300 – 450 mm srážek)

24 Pampa Argentina: Torres del Paine national park

25

26 Prérie: PARK EVERGLADES

27 Prérie: Pipestone National Monument - Minnesota

28 Step: Nevada - Pinus monophylla and Juniperus sp.

29 Step: Hády u Brna

30 Lesostepi na okrajích stepí s příznivějším vodním režimem střídají se zde travinné porosty s listnatými lesy dlouhodobě ovlivnění člověkem – vypalování, vypásání, mnohde přeměněny v pole mozaikovitě se střídá les a step, rozhraní mezi nimi je ostré les má podrost lesních druhů nikoliv stepních, a je na místech chráněných nebo vlhkostně příznivých (severní svahy) v Evropě – doubravy, na Sibiři – jehličnatý borový, modřínový nebo i smrkový Lužní lesy ve stepích – azonální

31 Pás pouští a polopouští mírného klimatu Na S polokouli se rozkládá na S a V Kaspického moře (pouště Karakum, Kyzylkum a Hladová step) do střední Asie (kazachstánsko-džungarský prostor) a pokračují rozsáhlými územími do J Mongolska a S Číny (pouště Gobi, Takla, Makan, Alašan a Ordos). V Severní Americe k nim patří pouště a polopouště mezi Skalnatými horami a pohořím Sierra Nevada. Na J polokouli se rozkládají na velkém území v západní Argentině.

32 Pás pouští a polopouští mírného klimatu R oční srážkový úhrn nepřesahuje 200 mm. Roční i denní teploty mají extrémní amplitudy. léto velmi teplé, bezoblačné, nejteplejší měsíc C, zima studená, mrazy až –400C sněhu málo nebo chybí suché větry, písečné nebo prašné bouře půdy slabě vyvinuty nebo žádné, slané půdy Vegetace se vyskytuje velmi sporadicky a je utvářena obdobně jako v pásu tropických pouští a polopouští. dominují terofyty, hemikryptofyty, sukulenty ; fanerofyty a xerofilní chamaefyty vzácně


Stáhnout ppt "Temperátní pás. Charakteristika Mírný pás se rozkládá od 42° s. z. š. až k polárnímu kruhu. Příznačné je pro něj střídání čtyř odlišných ročních dob a."

Podobné prezentace


Reklamy Google