Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiáluPolitické.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiáluPolitické."— Transkript prezentace:

1 Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název materiáluPolitické strany (VY_32_INOVACE_ ) AutorMgr. Vladimír Šorma Tematická oblastZáklady politologie RočníkSedmý Datum tvorbyBřezen 2012 Anotace Prezentace je určena pro výuku základů politologie (politické vědy) v hodinách Základů společenských věd ve třetím ročníku, seznamuje studenty se základními termíny v oboru politologie a politiky Metodický pokyn Šablona slouží jako digitalizovaná učebnice pro žáky třetího ročníku Základů společenských věd – Politologie; jednotlivé strany prezentace na sebe tematicky navazují, řeší problematiku definování a cílů politologie a politiky. Časová dotace materiálu je minut.

2 Politické strany Nezbytným předpokladem pro vybudování demokratické společnosti je především respektování politického pluralismu. Tím rozumíme existenci více politických stran působících a soutěžících ve společnosti za rovných podmínek a na principu „tržního systému“ (trh politických idejí), kdy každá strana má šanci převzít nenásilně politickou moc formou volebního vítězství. V nedemokratických státních zřízeních je soutěž politických stran vyloučena. Lidé, kteří si přisvojili veškerou moc (jednotlivec, skupina osob) uskutečňují své představy o řízení státu bez ohledu na názory a přání občanů. Své politické odpůrce často potlačují násilím. Politické strany jsou dobrovolné organizace občanů, které usilují o získání účasti na státní moci. Každá strana má svůj organizační řád – stanovy, ve kterém je kromě programových zásad uveden její název, sídlo a způsob volby stranických orgánů. Členem se mohu stát od 18 let, když nejsem zároveň členem jiné strany. Dělení politických stran: Historicky první politické strany se objevily v 17. století v britském parlamentu, a o století později pak i ve Francii za Velké francouzské revoluce. V průběhu 19. století se pak ve většině zemí vytvořilo spektrum levicových a pravicových politických stran. V současných evropských demokraciích je možné členit politické strany podle jejich programu na : Pravicové strany – kladou větší důraz na lidskou svobodu, jež ovšem plodí nerovnost, svobodné podnikání a tržní mechanismus Levicové strany – kladou větší důraz na rovnost, vedoucí ovšem k omezování svobody, větší odpovědnost státu a řízení celého národního hospodářství Strany středu – kompromis mezi levicovými a pravicovými stranami Nevýhodou tohoto členění je skutečnost, že některé strany je těžké zařadit do jednoho šuplíku.

3 Politické strany Z hlediska postoje ke stávající vládní moci se politické strany dělí takto: vládní – které sestavují vládu – ať už samostatně nebo v koalici opoziční – které usilují o převzetí moci prostřednictvím volebního vítězství a které dále dělíme na: parlamentní – v ČR je hranice 5 % mimoparlamentní – strany, kterým se nepodařilo překonat tuto hranici antisystémové – nerespektují pluralitní demokracii – extrémní levice a pravice – např. strany fašistické Podle charakteru členství: masové strany – jedná se o západní demokratické strany, členství je otevřené každému, každý může dobrovolně vystoupit kádrové strany – jde o komunistické strany, které se vyskytovaly nebo vyskytují v komunistických totalitních režimech, strana si své členy většinou vytipovala a zajišťovala si jejich loajalitu – např. výměn+u za lepší povolání strany oddaných – v minulosti šlo o strany nacistického typu, dnes v rozvojových zemích, strany jsou soustředěny kolem osoby jednoho vůdce Podle šířky spektra: strany ideologicky úzké – jedná se o strany, které oslovují jen úzkou skupinu voličů, např. katolické strany katolíky, agrární strany zemědělce. Dnes např. strana podnikatelů apod. „catch –all“ strany – usilují o podporu všech vrstev společnosti, jedná se o dominantní strany – u nás např. ODS, ČSSD

4 Politické strany Strany podle ideologického zakotveni: strany křesťanské – též lidové – identifikují se s hodnotami, které nám přineslo křesťanství strany liberální – jsou pro svobodu jednotlivce, omezení vlády, odpovědnost jednotlivce za svůj vlastní osud. Nerovnost lidí je přirozená a nutná. strany konzervativní – význam tradice a zvyků ve společnosti, varují před velkými změnami ve společnosti, zastávají potřebu silného státu strany socialistické – v 19. stol., odmítaly vykořisťování, byly pro společné vlastnictví. Dnes jsou pro nutnost sociální solidarity, nutnost zásahů státu do problémových oblastí – školství, zdravotnictví strany komunistické – vyzdvihuje dělnickou třídu strany fašistické – definovány jako extrémní pravice – mají bojovný, nacionalistický charakter Koalice politických stran: Koalicí politických stran rozumíme jejich spojenectví uzavřené k tomu, aby uspěly při hlasování. volební koalice – aby byly zvoleny do parlamentu vládní koalice – aby získaly důvěru parlamentu pro svou vládu Funkce politických stran: zprostředkovatelská – fungují jako most mezi lidmi a vládou, spojení mezi společností a státem integrativní – program orientovaný většinou do všech oblastí společenského života socializační – je činitelem politické socializace – učí své členy, jak hrát politické role, jak dosáhnout kompromisu mobilizační – vyzývají členy k účasti ve volbách, snaží se oslovit občany integrační – v politických stranách se sdružují lidé podobného smýšlení rekrutivní - slouží k výběru politických elit - určují, kdo bude kandidovat na předních místech kandidátní listiny – tzn. vyhledávají odborníky

5 Politické strany Teorie cleavages Protože pravolevé rozdělení nemusí vždy vystihnout politickou koncepci všech významných stran, byla vytvořena teorie tzv. cleavages (angl. rozpor, štěpení, rýha), která se zabývá tím, podle jakých kritérií se voliči rozdělují do skupin, jaká kritéria jsou pro voliče při hlasování významná. S teorií cleavages poprvé vystoupili norský politolog Stein Rokkan ( ) a americký politolog Seymour Martin Lipset ( ) v r V současnosti lze hlavní kritéria štěpení vymezit takto: -Dimenze socioekonomická. Tato dimenze se nejlépe kryje s dimenzí pravice - levice tak, jak je obecně vnímána - pravicové strany podporují volnou tržní ekonomiku, levicové usilují o sociální stát. Odráží rozpor mezi třídami (vrstvami, stavy) podle zdrojů živobytí: -vlastníků a organizátorů (podnikatelů), -nevlastníků (zaměstnanců, nepřesně označovaných za "pracující", tj. lidí s vlastními příjmy), -nezaměstnaných (bez vlastních příjmů a bez nároku na podporu z jiných důvodů) a -důchodců (hlavním příjmem je podpora, zejména z důvodů věkových nebo zdravotních, bez vztahu k zásluhám, tedy nikoliv odměna; zdrojem podpory je především rodina, obec a stát). -Dimenze náboženská, vztah mezi státem a náboženstvím, mezi náboženstvími (vč. ateismu) navzájem. -Dimenze regionální a kulturně-etnická. Tato dimenze nám zachycuje rozpor mezi dominantním centrem a periferií, která se (domněle nebo skutečně) cítí být krácena na svých právech. Kromě periferie (kterou chápeme víceméně geograficky) se může jednat také o skupinu etnickou, národnostní nebo jinou menšinu, které usilují o emancipaci. Z těchto skupin nabývá v současnosti značného významu hnutí za rovná práva žen a ženy se vyhraňují jako specifická skupina voličů. Významný je i rozpor město - venkov, který nabývá významu v zemích, kde je mezi městem a venkovem významný rozdíl v zájmech, a v zemích s prudkým rozvojem měst. -Dimenze postmateriální. Tuto dimenzi vymezují především strany, bojující za ochranu životního prostředí, tedy strany zelených. -Dimenze netolerance: antisystémové strany - extrémní pravice, extrémní levice. -Dimenze zahraniční politiky, zejména postoje vůči sousedním zemím, národům a vůči mocnostem. Např. v současné Evropě vůči Evropské unii a ke Spojeným státům americkým.

6 Politické strany -subjekty, které usilují o vítězství ve volbách -jsou to soukromoprávní korporace -jsou odděleny od státu, ale současně zastávají významné ústavní funkce -jsou to privilegovaná a trvalá sdružení občanů, která mají právní subjektivitu, podléhají registraci, jsou oddělena od státu, ve své organizaci a činnosti se řídí demokratickými principy a navzájem mezi sebou svobodně soutěží na základě principu rovnosti -upravuje je zákon o sdružování politických stran a hnutí (494/1991 Sb.). -vznikají registrací, kterou provádí Ministerstvo vnitra, návrh musí obsahovat stanovy politické strany a petici s minimálně tisícem podpisů občanů -zanikají výmazem ze seznamu MV, na žádost politické strany samotné nebo pokud je zrušena soudem. Návrh na zrušení může učinit pouze prezident nebo vláda. Systém politických stran = soustava politických stran a jejích vzájemných vztahů na úrovni voleb, moci zákonodárné a výkonné. Dělí se na: -systém jednostranický (nedemokratický systém) -systém dvou stran (jedna vládnoucí, druhá v opozici; např. ve VB) -systém více politických stran (tradičně funguje v systémech poměrného zastoupení; systém umírněného pluralismu) Financování a kontrola politických stran -jsou považovány za partnery státu -možné zákonné příjmy: -příspěvek ze státního rozpočtu ČR na úhradu volebních nákladů (do poslanecké sněmovny pokud získá 1,5% hlasů – 100,- Kč na hlas) -stálý příspěvek ze státního rozpočtu na činnost strany nebo hnutí (pokud získá 3% hlasů - 6 mil.) -příspěvek ze státního rozpočtu na mandát (900 tisíc na poslance ročně) -členské příspěvky -dary a dědictví -příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku -úroky z vkladů -příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob -příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí -půjčky a úvěry -politické strany jsou povinny do 1.4. podat Poslanecké sněmovně a NKÚ výroční finanční zprávu

7 Politické strany Strana Zastupitelský sbor PS1)Senát2)Kraje3)EP4) Česká strana sociálně demokratická Občanská demokratická strana TOP N/A Komunistická strana Čech a Moravy Česká pirátská strana0100 Ostravak01 0 Věci veřejné2400N/A SNK Evropští demokraté307N/A Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová N/A4612 Strana zelenýchN/A19 Severočeši.czN/A29 Starostové pro Liberecký kraj N/A 13N/A STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍN/A37 Mandáty českých politických subjektů v zastupitelských sborech Tabulka udává počet mandátů českých politických stran a hnutí, které obdržely ve volbách. Nereflektuje změny v průběhu volebního období. Neobsahuje také politické subjekty, jejichž členové byli zvoleni na kandidátce jiné strany nebo hnutí. Do Poslanecké sněmovny byli v květnu 2010 na kandidátce TOP 09 zvoleni 3 členové STAN a 2 členové SLK, na kandidátce Věcí veřejných pak 3 členové SNK Evropských demokratů. Legenda 1) – mandáty vzešlé z voleb do PSP ) – mandáty vzešlé z voleb do jedné třetiny Senátu 2008, 2010, 2012 a z doplňovacích voleb do Senátu ) – mandáty vzešlé z voleb do zastupitelstev krajů ) – mandáty vzešlé z voleb do EP 2009

8 Zdroje: Cabada, L., Kubát, M.: Úvod do studia politické vědy, Eurolex Bohemia, Praha, 2002 David, R.: Politologie, Základy společenských věd, Nakladatelství Olomouc, 2002 Dočekalová, P., Švec, K. a kol.: Úvod do politologie, Grada Publishing, Praha, 2009 Heywood, A.: Politické ideologie, Eurolex Bohemia, Praha, 2005 Říchová, B. Úvod do současné politologie, Portál, Praha, 2002 Sartori, G.: Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu, CDK, Brno, 2005 Vodička, K., Cabada, L.: Politický systém české republiky : historie a současnost,


Stáhnout ppt "Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiáluPolitické."

Podobné prezentace


Reklamy Google