Hodnocení veřejných výdajů Ekonomická analýza jako jeden z nástrojů vedoucí k efektivnosti VS.

Prezentace na téma: "Hodnocení veřejných výdajů Ekonomická analýza jako jeden z nástrojů vedoucí k efektivnosti VS."— Transkript prezentace:

1 Hodnocení veřejných výdajů Ekonomická analýza jako jeden z nástrojů vedoucí k efektivnosti VS

2 Teze  Základní pojmy  Vztah mezi efektivností a hodnocením veřejných výdajů  Metody ekonomické analýzy  historie a cíle  smysl a poslání  Druhy ekonomických analýz  analýza nákladů a užitků  Závěr

3 ? Proč se často tvrdí, že veřejný sektor je neefektivní nebo, že se ve veřejném sektoru dosahuje celkově nižší efektivnosti? Vztah mezi efektivností a hodnocením veřejných výdajů

4 zNeexistence zisku zNeexistuje výrazná a přirozená možnost konkurence zVelmi malá pravděpodobnost zániku organizace veřejného sektoru zNemožnost nebo velká obtížnost vyjádření výstupů ve finančních kategoriích zDůsledky neefektivní alokace nejsou na první pohled tak závažné zEfektivnost veřejného sektoru je závislá také na politickém procesu. Vystupuje zde do popředí možná rozdílnost v postavení decizorů zNejednoznačnost kritéria, podle kterého bývají konkrétní rozhodnutí hodnocena jako úspěšná čili efektivní.

5 ? Jak snížit nebezpečí objektivně nesprávných nebo veřejností negativně hodnocených rozhodnutí? Vztah mezi efektivností a hodnocením veřejných výdajů

6 Je nutné splnit dvě základní podmínky:  Zajištění určité míry participace veřejnosti na rozhodování  Objektivizace rozhodování všude tam, kde je to možné

7 Metody ekonomické analýzy  Pomáhají ohodnocovat veřejné programy a projekty;  Hodnocení veřejných projektů patří k aktuálním otázkám;  Pomáhají nalézt odpovědi na řadu otázek rozhodných k řešení daného problému.

8 Metody ekonomické analýzy Metody ekonomické analýzy si kladou za hlavní cíl měřitelně prokázat jaké jsou užitky a náklady různých variant rozhodnutí a na základě toho vybrat ty investiční projekty, které jsou schopné nejlépe přispět k růstu společenského blahobytu. Cíl a historie

9 Metody ekonomické analýzy zStoletá tradice y„River and Harbor Act“ (1902) y„Flood Control Act“ (1936) yUSA, Velká Británie, Francie zOblasti aplikace yVelké veřejné investice yprojekty ve výrobě energie yprojekty s výrazným charakterem externalit a projekty výrobního rázu v rozvojových zemích yveřejné netržní sektory a problémy reglementace a veřejných zásahů Cíl a historie

10 Metody ekonomické analýzy Cíl a historie a oblast aplikace

11 Smysl a poslání ekonomické analýzy zZvýšení míry informovanosti zZkvalitnění předpokladů efektivního rozhodování zSlouží jako inspirace a argument zZvyšuje šance na přijetí správného rozhodnutí

12 Druhy ekonomických analýz zAnalýza minimalizace nákladů („cost analysis“) zAnalýza účinnosti nákladů - nákladové efektivnosti („cost efectiveness analysis“) zAnalýza nákladů a užitečnosti („cost utility analysis“) zAnalýza nákladů a užitků (výnosů, přínosů) „benefit-cost analysis“ (Benard 1986)

13 Druhy ekonomických analýz Pramen: Ochrana, F.: Hodnocení veřejných zakázek a veřejných projektů, str.43

14 Analýza nákladů a užitků upřesněné veřejné ekonomiky čisté společenské rentability Jedná se o soubor praktických metod optimální volby v oblasti upřesněné veřejné ekonomiky respektující kriterium maximální čisté společenské rentability, přičemž jsou všechny uvažované užitky a náklady vyjadřovány v penězích, ať už přímo nebo nepřímo.

15 Typologie nákladů a užitků (přínosů) Typologie podle Musgrave Pramen: Musgrave R. A.; Veřejné finance v teorii a praxi, str. 126

16 Přímé a Nepřímé náklady a užitky. Přímé NaÚ jsou ty které se úzce vztahují k hlavnímu cíli projektu, zatímco nepřímé NaÚ jsou v podstatě vedlejším produktem. Hmotné a Nehmotné užitky a náklady. Hmotné NaÚ jsou takové, které je možno oceňovat na trhu. Nehmotné NaÚ jsou jen obtížně ocenitelné trhem a jsou typické pro právě pro čistě veřejné /kolektivní/ a smíšené statky. Dílčí a Konečné užitky a náklady. Dalším aspektem je rozlišení mezi projekty, které zajišťují užitek pro spotřebitele přímo (protože zabezpečují konečné statky), a projekty, které vstupují do produkce jiných statků a mají tedy charakter meziproduktu. Vnitřní a Vnější užitky a náklady. Toto členění souvisí s efektem přelévání, tedy s existencí externalit. Za vnitřní lze považovat ty, které se vztahují k původnímu zadavateli či uživateli veřejného projektu. Reálné a Peněžní. Reálné získávají koneční uživatelé veřejného produktu nebo je hradí. Peněžní vznikají v důsledku změn v relativních cenách, které se projevují při adaptaci ekonomiky na poskytované veřejné statky a změny ve struktuře poptávky po zdrojích. Typologie nákladů a užitků (přínosů)

17 Přímé a Nepřímé Reforma armády Přímý užitek- profesionalizace - zvýšení obranyschopnosti Nepřímý užitek – na trhu práce se objeví větší poptávka po pracovní síle, zlepší se sociální zabezpečení části obyvatelstva, zlepší se odolnost obyvatelstva (fyzická a psychická), vliv na trh s byty Přímý náklad – výdaje na modernizaci techniky a obranných systémů Nepřímý náklad – údržba systému, dopady na odvětví zdravotnictví a sociálních služeb (zrušení základní vojenské služby – zrušení náhradní civilní služby) Typologie nákladů a užitků (přínosů)

18 Hmotné a Nehmotné Aquapark Hmotný užitek – výnosy z prodeje vstupenek, pronájmu prostor aquaparku (restaurace, masáže, sportovní oddíly, potapěčská škola), pronájmu pro zvláštní akce (den starosty, prezentace politických stran atd.) Nehmotný užitek – rozšíření sportovního vyžití obyvatelstva, snížení plavecké negramotnosti, věhlas města, zlepšení image místní politické reprezentace. Hmotný náklad – náklady na výstavbu a rekonstrukci areálu Nehmotný náklad – snížení preferencí politické reprezentaci od té části obyvatelstva, která má jiné pořadí priorit (tzv. externí náklady hlasování); snížení spokojenosti obyvatel žijících v těsné blízkosti aquaparku. Typologie nákladů a užitků (přínosů)

19 Dílčí a Konečné Předpověď počasí Dílčí užitek Pro leteckou službu je znalost vývoje nezbytným předpokladem pro její bezpečné fungování. Ale jejím stěžejním úkolem je doprava osob a nákladu. Konečný užitek Pro turistu chystajícího se na náročný přechod je znalost vývoje počasí také nezbytným předpokladem, ale v tomto případě se jedná o konečnou spotřebu. Dílčí náklad V tomto případě se zde bude jednat o náklady spojené se zajištěním 24 hodinového zpravodajství o povětrnostních poměrech (vybudování vlastního stanoviště, nonstop služba u profesionálních meteorologů). Konečný náklad Pro turistu to může být koncesionářský poplatek za rozhlas a televizi plus cena za pořízení rozhlasového či televizního přijímače. Případně cena připojení na internet nebo poplatek za telefon a telefonní hovor na meteostanici. Typologie nákladů a užitků (přínosů)

20 Vnitřní a Vnější Vstup do NATO Vnitřní užitek Začlenění do bezpečnostní aliance, příliv zahraničních investic, možnost čerpání z společných fondů Aliance Vnější užitek Stabilizace prostředí, úspora ze snížení nákladů, možnost specializace, zachování mírového stavu. Vnitřní náklad Příspěvky do společných rozpočtů aliance (vojenský, civilní, program bezpečnostních investic), náklady spojené s modernizací armády. Vnější náklad Tzv. parazitování malých členů na společném zabezpečování obrany. Typologie nákladů a užitků (přínosů)

21 Vnitřní a Vnější Projekt zbudování přehrady Vnitřní užitek Možnost rekreace, sportu, rybaření, ochrana před povodněmi, možnost závlahy. Vnější užitek Ochrana před povodněmi, výroba ekologické energie Vnitřní náklad Ztráta území (flora, fauna, změna mikroklimatu), nepohodlí obyvatelstva. Vnější náklad Náklady na zbudování díla, náklady vyvlastnění pozemků atd. Typologie nákladů a užitků (přínosů)

22 Příklady Pramen: Musgrave R. A.; Veřejné finance v teorii a praxi, str. 127

23 Typologie nákladů a užitků (přínosů) Příklady Pramen: Musgrave R. A.; Veřejné finance v teorii a praxi, str. 127

24 Typologie nákladů a užitků (přínosů) Příklady Pramen: Musgrave R. A.; Veřejné finance v teorii a praxi, str. 127

25 Oceňování nehmotných nákladů a užitků Příklady

26 PŘESUN BRNĚNSKÉHO NÁDRAŽÍ Případová studie I

27 Úvodní obálka (dle běžných konvencí) 1)Definování cíle projektu (1 strana) 2)Nalezení možných variant řešící daný problém (naplňující výše stanovený cíl) 3)Výběr jedné varianty a její charakteristika (popsání 1 varianty řešící daný „problém“). 4)Vymezení jednotlivých nákladů a užitků souvisejících s danou variantou projektu (náklady na projekt – min. 1 stránka, užitky plynoucí z daného projektu – min. 1 stránka).  V rámci semestrální práce jednotlivé náklady a užitky vymezit pouze slovně – nikoli v hodnotových jednotkách. 5)Ocenění nehmotných nákladů a užitků  U nehmotných nákladů a užitků uvádět ocenění – pouze slovní popis postupu jak by bylo možné dané nehmotné N a U ocenit (substituce, stínové ceny). 6)Závěr Zpracování CBA – semestrální práce

28  Hmotné náklady – lze vyjádřit prostřednictvím tržních cen.  Nehmotné náklady – ocenění – metody:  m. zamezující chování  m. hedonického oceňování  m. cestovních nákladů  Random utility/descreet choice  m. preventivních nákladů  Náklady na prac.sílu, která by jinak zůstala nezaměstnaná, oceňujeme náklady obětované příležitosti, nikoli aktuálními cenami (pokles výdajů na dávky v nezaměstnanosti) CBA - náklady

29  Cíl: modernizace železničního provozu v rámci města Brna  Varianta A: stavba nového železničního nádraží (osobní, nákladní) v jižní části města Příklad: možná CBA – „BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ“

30  Přímé hmotné:  Investiční náklady na zbudování nového nádraží (Správa železniční dopravní cesty, státní fond dopravní infrastruktury, Jihomoravský kraj, město Brno, fondy EU)  Výkup pozemků pod nové nádraží  Náklady na vypracování projektové dokumentace  Náklady na splácení úvěrů Příklad: možná CBA – „BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ“ NÁKLADY – VARIANTA A

31  Nepřímé hmotné:  Provozní náklady související s provozem nového nádraží  Investiční náklady DPMB na zbudování infrastruktury (zavádění nových linek MHD, zřízení „zastávek“ MHD atd.  Provozní náklady DPMB - náklady související s přepravováním cestujících DPMB k „odsunutému nádraží (PHM, mzdy řidičů atd.)  Investiční a provozní náklady města Brna na nutnou infrastrukturu  Náklady na splácení úvěrů v důsledku vybudování infrastruktury atd. Příklad: možná CBA – „BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ“ NÁKLADY – VARIANTA A

32  Přímé nehmotné:  Náklady způsobené v důsledku hluku (stavba nádraží)  Náklady způsobené v důsledku vyšší prašnosti při stavbě nového nádraží  Delší doba dojezdu v důsledku výstavby nádraží v odsunuté poloze  Ztráta času cestujících – docházková doba  Ztráta zeleně v důsledku stavby nového nádraží (více respiračních onemocnění)  Nespokojenost obyvatelstva Příklad: možná CBA – „BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ“ NÁKLADY – VARIANTA A

33  Nepřímé nehmotné:  Náklady způsobené v důsledku vyšší dopravní vytíženosti způsobené všem obyvatelům Brna – v důsledku budování nové infrastruktury (dopravní zácpy, hluk, zplodiny atd.)  Delší doba dojezdu (docházková doba) na nové (odsunuté nádraží) Příklad: možná CBA – „BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ“ NÁKLADY – VARIANTA A

34  Dílčí:  Náklady spojené se zasíťováním pozemku (lze využít pro další projekty realizované na daném pozemku).  Konečné  Překrývání s přímými náklady  Náklady na materiál, … Příklad: možná CBA – „BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ“ NÁKLADY – VARIANTA A

35  Vnitřní  Zplodiny ve městě v důsledku stavby  Hluk ve městě v důsledku stavby  Vnější  Zpomalení dopravy včetně výluk po trati v době zprovozňování nových tratí  Hluk a prašnost v obcích, přes které budou jezdit auta se stavebním materiálem Příklad: možná CBA – „BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ“ NÁKLADY – VARIANTA A

36  Přímé hmotné  Přímé hmotné:  Výnosy z pozemků ve vlastnictví města  Zvýšení příjmů v důsledku zvýšení atraktivity železniční dopravy a nabídky služeb (ČD)  Zvýšení příjmů do obecního rozpočtu – rozšíření železniční dopravy (DPH, DPPO atd.) BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ“ Příklad: možná CBA – „BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ“ UŽITKY – VARIANTA A

37  Přímé nehmotné:  Zvýšení bezpečnosti přepravy  Růst zaměstnanosti (výstavba, provoz)  Zkrácení doby cestování v důsledku modernizace tratě Příklad: možná CBA – „BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ“ UŽITKY – VARIANTA A

38  Nepřímé hmotné  Zvýšení tržeb v nových komerčních prostorách (jižní město)  Zvýšení příjmů do obecního rozpočtu – rozvoj jižního města (DPH, DPPO, DPFO atd.)  Zvýšení tržeb DPMB Příklad: možná CBA – „BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ“ UŽITKY – VARIANTA A

39  Nepřímé nehmotné  Snížení nezaměstnanosti v důsledku rozvoje jižní části města.  „kultivace“ krajiny  Snížení kriminality Příklad: možná CBA – „BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ“ UŽITKY – VARIANTA A

40  Dílčí:  Zatraktivnění města Brna  Zkušenosti z vypracování projektu  Konečné  Modernizace železniční dopravy v rámci Brna  Zvýšení bezpečnosti přepravy Příklad: možná CBA – „BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ“ UŽITKY – VARIANTA A

41  Vnitřní  Omezení škodlivin a hluku v důsledku používání rychlovlaků v rámci Brna.  Zvýšení bezpečnosti dopravy v rámci Brna  Vnější  Zkvalitnění a zrychlení dopravy po železnici i pro obyvatele měst nacházejících se na návazných tratích.  Omezení zplodin a hlučnosti v důsledku zavedení rychlovlaků i pro obyvatele měst „po trati“.  Zvýšení bezpečnosti přepravy Příklad: možná CBA – „BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ“ UŽITKY – VARIANTA A

42  Zvýšení prašnosti, hlučnosti – náklady na léčbu respiračních onemocnění, alergií, poškození sluchu atd.  Zvýšení zaměstnanosti – alternativní náklady obětované příležitosti – pokles objemu vyplacených dávek v nezaměstnanosti.  Ztráta času cestujících (doba dojezdu, docházková doba) – průměrná mzdová sazba  Zvýšení bezpečnosti – snížení úmrtnosti (cena lidského života); omezení hmotných škod  Dopravní zácpy – ztráta času ohodnocená průměrnou mzdovou sazbou  Náklady způsobené výlukami v důsledku modernizace nádraží – cestující (průměrná mzdová sazba); ČD - ztráta tržeb  Nespokojenost obyvatelstva – náklady na „přesvědčování“ (volby) Příklad: možná CBA – „BRNĚNSKÉ NÁDRAŽÍ“ SUBSTITUCE

43 ? Proč by veřejná správa měla tendovat k využívání metod ekonomické analýzy? Závěr

44 ! Veřejné výdaje si vyžadují existenci veřejných příjmů na úkor veřejného sektoru. To snižuje jeho investiční možnosti, což má nebo může mít negativní dopady na rozvoj ekonomiky. Jestliže, veřejná správa tyto prostředky podnikatelské sféře odčerpá, MĚLA BY JE UMĚT LÉPE VYUŽÍT A MĚLA BY MÍT V RUKOU FAKTICKÉ DŮKAZY, KTERÉ TUTO SCHOPNOST MOHOU POTVRDIT.

45 ! VEŘEJNÁ SPRÁVA BY MĚLA ANALÝZY VYUŽÍVAT, JAKO ARGUMENTY PRO ZÍSKÁNÍ PODPORY VEŘEJNOSTI A JAKO DŮKAZY O SPRÁVNOSTI SVÝCH PŘIJATÝCH ROZHODNUTÍ. Závěr

46 Strecková, Y. Malý I. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Computer press 1998. s. 115 – 120. Ochrana, F. Veřejná volba a řízení veřejných výdajů. Ekopress 2003. s. 80 -112. Ochrana, F Hodnocení veřejných zakázek a veřejných projektů. ASPI Publishing 2001. Hamerníková, B., Kubátová K. Veřejné finance. s. 123 – 158. Musgrave R. A. Veřejné finance v teorii a praxi. Literatura:

47