Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Právo na informace vers. ochrana soukromí Mgr. František Korbel, Ph. D. PS P ČR, 9. 4. 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Právo na informace vers. ochrana soukromí Mgr. František Korbel, Ph. D. PS P ČR, 9. 4. 2013."— Transkript prezentace:

1

2 Právo na informace vers. ochrana soukromí Mgr. František Korbel, Ph. D. PS P ČR,

3 Ústavní princip publicity Listina základních práv a svobod Čl. 17 (politická práva) (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro: - ochranu práv a svobod druhých, - bezpečnost státu, - veřejnou bezpečnost, - ochranu veřejného zdraví a - ochranu mravnosti. (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Čl. 41 (ustanovení společná) (1)Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. → Právo na informace lze vymáhat přímo Čl. 4 (obecná ustanovení) (4)Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. → Omezení se vykládají restriktivně

4 Mezinárodní záruky práva na informace Všeobecná deklarace lidských práv (usnesení VS OSN z ) čl svoboda přesvědčení a projevu …zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (120/1976 Sb.) čl. 19 – svoboda projevu "Každý má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem, prostřednictvím umění nebo jakýmikoli jinými prostředky podle vlastní volby.„ Omezení může stanovit zákon, jsou-li nezbytná k: – respektování práv nebo pověsti jiných, – ochraně národní bezpečnosti, – ochraně veřejného pořádku, – ochraně veřejného zdraví, – ochraně morálky.

5 Mezinárodní záruky práva na informace Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (209/1992 Sb.) čl. 10 – svoboda projevu "Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice." Omezení může stanovit zákon, jsou-li v demokratické společnosti nezbytná k: – národní nebo veřejné bezpečnosti, – územní celistvosti, – předcházení nepokojům a zločinnosti, – ochrany zdraví nebo morálky, – ochrany pověsti nebo práv jiných, – zabránění úniku důvěrných informací, – zachování autority a nestrannosti soudní moci.

6 Ústavní princip ochrany informací Listina - o chrana soukromí a osobnostních práv Čl. 7 (1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem. Čl.10 (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

7 Mezinárodní záruky ochrany informací Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod čl. 8 – Právo na respektování rodinného a soukromého života 1. Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. 2.Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu: - bezpečnosti, - hospodářského blahobytu země, - předcházení nepokojům a zločinnosti, - ochrany zdraví nebo morálky nebo - ochrany práv a svobod jiných. → stejně jako u práva na informace nejde o práva absolutní!

8 Sporné oblasti právo osob na informace zájem státu na ochraně informací právo osob na ochranu informací

9 Teorie vážení zájmů Případnou konkurenci dvou základních práv realizovaných normami stejné právní síly sledujícími dva odlišné cíle lze řešit použitím teorie vážení zájmů tj. zkoumat podle principu proporcionality, jaké přínosy a jaká negativa s sebou nese ta či ona přednost jednomu ze základních práv.

10 Teorie vážení zájmů Úmluva Rady Evropy o přístupu k úředním dokumentům, Tromsø, , článek 3 odst. 2 Přístup k informacím může být odmítnut, pokud by zpřístupnění informace poškodilo nebo by mohlo pravděpodobně poškodit některý z chráněných zájmů, pokud ovšem v otázce zpřístupnění nepřevažuje veřejný zájem.

11 Judikatura Evropského soudu pro lidská práva akcentující vážení zájmů R. Fressoz a R. Roire proti Francii, 1999 Rozhodujícím kritériem je, zda se informace týkají „otázek veřejného zájmu“ a zda přispívají k jejich veřejné diskusi. Pokud ano, je omezení stěží představitelné. Rozhodně jej nemůže odůvodnit pouhá ochrana soukromí (zejm. u politiků, ale i jiných více či méně veřejně vystupujících osob, jako např. umělců, sportovců, úředníků, špičkových manažerů ad.). von Hannover proti Německu, 2004 Rozlišuje se, zda má šíření informací myšlenkový přínos k disku- tovaným otázkám, či zda je vyvoláno pouze bulvárním, příp. úzce komerčním zájmem. V takových případech staví naopak jako vyšší hodnotu ochranu soukromí osob.

12 Jestliže je informace součástí veřejné sféry, dopadá na ni základní právo na informace dle čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy. Součástí veřejné sféry je to, co může být předmětem legitimního veřejného zájmu. V zásadě na všem, co může souviset s fungováním moci ve státě. Nález Ústavního soudu I. ÚS 517/10 (členství soudců v KSČ)

13 Test proporcionality v judikatuře Krajský soud v Praze, rozsudky sp. zn. 45 A 4/2012, 45 A 10/2012 (poskytnutí informací o platech úředníků a učitelů z veřejných rozpočtů) 1. Test vhodnosti: co žádost sleduje, je legitimní? 2. Test potřebnosti: lze cíle dosáhnout jinak? 3. Vážení zájmů: význam konkurujících si práv? Potvrzeno NSS 1 As 169/2012, 1 As 142/2012

14 Výkladové závěry 1.Restriktivní výklad důvodů pro omezení základních práv (NSS 3 Ads 33/2006, 5 A 119/2001, 6 As 18/2009 aj.) 2. Princip proporcionality a pečlivé vážení důsledků a společenských zájmů v každé konkrétní věci (NSS 1 As 169/2012, 1 As 142/2012 aj.) 3. „Zdravý selský rozum“

15 § 2 – Povinnost poskytovat informace → povinné subjekty částečné informační povinnosti (1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. → povinn é subjekty ú pln é informačn í povinnosti (srov. Rozsudek KS Praha 44 Ca 179/2002: …„ v š e, co maj í, nebo by měly m í t “ ) (2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.

16 Judikatura k samosprávným celkům V případech, kdy jsou informace poskytovány v rámci samostatné působnosti kraje, zákon nebrání tomu, aby žádost o poskytnutí informací vyřídil a odpovídající informace poskytl krajský úřad, a to i v případě, že žádost o poskytnutí informací byla směřována vůči jinému orgánu kraje (např. radě kraje). (Názor potvrzen usnesením i I.ÚS 1105/12, IV. ÚS 281/11) Rozsudek NSS z , 4 Ans 13/2008 (2217/2011 Sb. NSS) (žadatel proti Radě Jihomoravského kraje)

17 Prohlášení politických představitelů Není povinností povinných subjektů jakkoliv blíže a podrobněji vysvětlovat či odůvodňovat závěry, tvrzení, stanoviska či názory svých představitelů (§ 2/4 InfZ). Pokud však mají k dispozici dokumenty, které s těmito závěry, tvrzeními, stanovisky či názory souvisí, protože na jejich základě byly učiněny, je třeba, aby je povinné subjekty k žádosti poskytly, nebrání-li tomu jiný zákonem daný důvod. Rozsudek NSS z , 14A s 23/2010 Žadatel proti MMR

18 Lze zveřejňovat záznamy z jednání zastupitelstva? Základ: § 93/3 ZO: Zasedání zastupitelstva obce je veřejné. Diskusní otázky: -ochrana osobních údajů veřejných funkcionářů -ochrana osobních údajů občanů -ochrana dalších chráněných informací

19 § 5 – Zveřejňování informací „(7) Povinný subjekt může zveřejnit informace i dalšími způsoby a s výjimkami uvedenými v tomto zákoně může zveřejnit i další informace.“ Výjimky dle InfZ: utajované informace (§ 7) osobní údaje (§ 8a ) obchodní tajemství (§ 9) informace o majetkových poměrech (§ 10) informace chráněné § 11 Výjimky dle dalších zákonů, např.: bankovní tajemství zvláštní skutečnosti aj.

20 § 8a – Ochrana osobních a osobnostních práv „Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu.“ - reakce na čl. 10 Listiny - souhlas - zákonné licence dle § 5 odst. 2, § 9 ZOOÚ - občanskoprávní licence - veřejně přístupné registry dle § 5 odst. 5 InfZ - základní osobní údaje dle § 8b InfZ

21 Zákonné licence - § 5/2 ZOOÚ e) jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním předpisem. Tím není dotčeno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů, f) pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života, g) pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení,

22 Občanskoprávní licence - § 12 OZ „(2) Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona. (3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.“

23 „Věcí veřejnou jsou veškeré agendy státních institucí jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, tj. např. činnost politiků místních i celostátních, úředníků, soudců, advokátů, popř. kandidátů či čekatelů na tyto funkce; věcí veřejnou je ovšem i umění včetně novinářských aktivit a showbyznysu a dále vše, co na sebe upoutává veřejnou pozornost. Tyto veřejné záležitosti, resp. veřejná činnost jednotlivých osob, mohou být veřejně posuzovány.“ Nález I. ÚS 453/03 (I. B. v. M. Z.)

24 Nové občanskoprávní licence dle NOZ § 86 Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.

25 Nové občanskoprávní licence dle NOZ § 84 Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením. § 85 (1)Rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením. (2)Svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.

26 Nové občanskoprávní licence dle NOZ § 88 (1) Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. (2) Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.

27 Nové občanskoprávní licence dle NOZ § 89 Zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka. Příklady, proporcionalita, vážení zájmů

28 Děkuji Vám za pozornost. František Korbel tel


Stáhnout ppt "Právo na informace vers. ochrana soukromí Mgr. František Korbel, Ph. D. PS P ČR, 9. 4. 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google