Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

OBILNINY. I. skupina Pšenice (Triticum) Ječmen (Hordeum) Žito (Secale) Oves (Avena) Tritikale (Triticale) II. skupina Kukuřice (Zea) Proso (Panicum) Čirok.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "OBILNINY. I. skupina Pšenice (Triticum) Ječmen (Hordeum) Žito (Secale) Oves (Avena) Tritikale (Triticale) II. skupina Kukuřice (Zea) Proso (Panicum) Čirok."— Transkript prezentace:

1 OBILNINY

2 I. skupina Pšenice (Triticum) Ječmen (Hordeum) Žito (Secale) Oves (Avena) Tritikale (Triticale) II. skupina Kukuřice (Zea) Proso (Panicum) Čirok (Sorghum) Rýže (Oryza) Bér (Setaria)- čumíza, mohár Pohanka (Fagopyrum) Laskavec (Amaranthus) OBILNINY

3 I. skupinaII. skupina na spodní straně obilky je podélná rýha obilka je bez rýhy při klíčení se vytváří více zárodečných kořínků při klíčení se vytváří pouze jeden zárodečný kořínek stéblo je duté, pouze kolénka jsou vyplněna dření stéblo je vyplněno dření v klásku jsou nejvíce plodné dolní kvítky v klásku jsou nejvíce plodné horní kvítky vytvářejí ozimé a jarní formy vytvářejí pouze jarní formy

4 I. skupinaII. skupina v době jarovizace vyžadují nižší teploty v době jarovizace vyžadují vyšší teploty při fotoperiodické reakci vyžadují dlouhý den při fotoperiodické reakci vyžadují krátký světelný den nebo jsou k délce dne neutrální počáteční vývin je rychlejší, odnože se tvoří již po druhém až třetím listu počáteční vývin je pomalý, odnože tvoří po čtvrtém až osmém listu

5 Pšenice (Triticum) 2n=14pšenice jednozrnka (Triticum monococcum L.) 2n=28pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum SCHRANK) pšenice tvrdá (Triticum durum DESF.) 2n=42 pšenice obecná (Triticum aestivum L.) klasosinatost var.- lutescens bílýbezosinatý - milturumčervenýbezosinatý - ferrugineumčervenýosinatý - erythrospermumbílýosinatý pšenice špalda (Triticum spelta L.)

6 Pšenice - Triticum Nejvýznamnější obilnina - zabezpečuje výživu převážné části lidstva Nejstarší obilnina - asi 18. tis. let (planá pšenice) Vznik zkřížením Aegilops speltoides s divokou pšenicí jednozrnkou Vznik pšenice seté se předpokládá asi 6 tis. let před Kristem v oblasti Středního východu

7 Podmínky pro pěstování pšenice Nejrozšířenější obilnina Široký areál pěstování - rozsáhlá genetická rozmanitost Obilnina teplejších a převážně sušších agroklimatických podmínek - kontinentální klima Teplejší a sušší klimatické podmínky příznivě ovlivňují syntézu bílkovin (lepku)

8 Pšeničné produkty Mouka - značení mouk: - V ČR hl. slovním popisem: Hladká, hladká speciál (00) Polohrubá Hrubá - V technologické praxi je běžné značení mouk podle obsahu popelovin: T 530, T 650, T 700, T 1050, T 1000 Typ mouky je označen číslem, které udává tisícinásobek obsahu popela : př. T 650 obsahuje cca 0,65% popela Otruby - odpad vzniklý při mletí, - obalové vrstvy

9 Žito (Secale) 2n=14 žito seté (Secale cereale L.) Žitovec (Triticale) -mezirodový kříženec pšenice a žita - 2n=42 hexaploidní - 2n=56 oktoploidní

10 Žito - Secale cereale Mladší obilnina než pšenice a ječmen Obilovina méně příznivých klimatických a půdních podmínek Vyznačuje se mezi obilovinami nejvyšší mrazuvzdorností Nenáročnost na předplodinu Fytosanitární účinek

11 Žitné produkty Mouka Žitná světlá (výražková) - T 600 Žitná tmavá (chlebová) - T Žitná mouka se používá k výrobě chleba, míchá se s moukou pšeničnou - V ČR je typický poměr mouk 2/3 žitné a 1/3 pšeničné (SR ½ žitné a ½ pšeničné mouky) - Žitná mouka v žitných a žitnopšeničných chlebech má hlavní zásluhu na jejich pomalejším stárnutí a větší vláčnosti střídy - Technologie výroby chleba - Žitné (žitnopšeničné) placky- do těsta se nepřidává kvas nebo kvasinky a nedochází ke kynutí těsta

12 Žitovec - Triticale Kříženec pšenice a žita Obilní druh záměrně vytvořený člověkem Vyniká vysokou krmnou hodnotou - využívá se jako krmivo Nejvhodnější obilní druh k produkci bioetanolu Tolerantnost k horším podmínkám a horší předplodině

13 Ječmen (Hordeum) 2n=14, 2n=28, 2n=42 Ječmen víceřadý (Hordeum vulgare convar. vulgare L.) - tetrastichon – šestiřadý čtyřřadého typu - hexastichon – šestiřadý typ Ječmen dvouřadý (Hordeum vulgare convar. distichon L.)

14 Ječmen po pšenici nejstarší obilnina (původ Asie, „úrodný půlměsíc“) dříve se hlavně využíval k výživě lidí (ječný chléb a měřici piva dostal dělník při stavbě Cheopsovy pyramidy 3000 let př.n. l.) protizánětlivé a antiseptické účinky, posiluje imunitu, snižuje cholesterol (beta-glukany)

15 Ječmen a jeho využití krmivo, slad, kroupy, whisky sladovnické odrůdy – ČR, SR jen jarní, ostatní země jarní i ozimé Slady: Světlý slad – běžný tip piv Bavorský slad –– míchání bavorského se světlým sladem na tmavá piva karamelová chuť – přidávané speciální slady Termíny : Přepěňování piva – vyběhnutí piva z láhve (Gushing efekt) – Fusarium – významná vada při výrobě piva Sladový květ – kořínky – výroba léčiv, droždí, krmivo Mláto – nerozpustné zbytky endospermu, pluch, nemá obsahovat celá zrna. 100 kg sypání (sladu) 120 – 130 kg mláta s vlhkostí 75 % Zajímavosti: 100 kg ječmene - 60 kg sladu 100 l piva-ČR 17 kg sladu (ostatní svět 8-15 kg sladu) ½ litru piva obilek ječmene a 2-3 chmelové hlávky

16 Oves (Avena) 2n=42 Oves setý (Avena sativa L.) Oves nahý (Avena nuda L.)

17 Oves - Avena sativa Vysoká nutriční hodnota daná vysokým obsahem bílkovin a tuku - vynikající potravinářská i krmná obilnina Potravinářství - ovesné vločky, müsli, kaše, cereální nápoje, extrudované výrobky,... Vláknina s vysokým obsahem rozpustných složek - dietetické účinky Vysoký obsah minerálních látek (Mg, Ca, Fe, Zn...) a vitamínů (skupina B, E a antioxidanty) Krmivo - zejména pro koně (obrok), mladá, plemenná nebo nemocná zvířata Vysokou krmnou hodnotou se vyznačuje i ovesná sláma

18 Kukuřice (Zea) Kukuřice obecná (Zea mays convar. indurata) Kukuřice koňský zub (Zea mays convar. identata) Kukuřice pukancová (Zea mays convar. microsperma) Kukuřice cukrová (Zea mays convar. saccharata)

19 Kukuřice - využití objemné krmivo - siláž (velmi často jako monodieta pro hovězí dobytek) zrno se šrotuje do krmných směsí především pro prasata a drůbež lidská výživa - popcorn, kukuřičné lupínky, zavařená nebo zmrazená - mouka (hodně vlákniny) výroba lihu (burbon), škrobu a oleje (z kukuřičných klíčků)

20 Rýže - Oryza po pšenici druhá nejpěstovanější plodina světa dva kulturní druhy - rýže setá (O. sativa) (3 poddruhy – japonská, jávská a indická) - rýže africká (červená) (O. glaberrima)

21 Rýže – využití nejvýznamnější potravina světa (je pluchatá – loupe se) výroba škrobu (kosmetika) krémy (kosmetika) výroba lihu Saké – víno, Arak - kořala

22 Ostatní cereálie Proso Patří mezi nejstarší člověkem využívané obiloviny Loupané = jáhly: příznivý poměr živin, rychlá příprava Potravinářské využití - kaše, polévky Teplomilná a suchovzdorná plodina Krátkodenní

23 Čirok Teplomilná a suchovzdorná plodina Krátkodenní Čirok zrnový z obilek se vyrábí mouka nebo krupice - výroba kaší, pečiva Čirok cukrový krmná plodina, potravinářství - sirupy, cukrovinky, alkohol... Čirok technický výroba kartáčů, ryžáků, štětek, košťat... zrno se zkrmuje

24 Pseudocereálie Pohanka Vynikající potravina - příznivá skladba bílkovin a tuků, minerální látky, rutin, vitamíny Dietetické účinky, posiluje imunitní systém, zvyšuje pružnost cévních stěn, reguluje krevní srážlivost Vhodná pro pacienty trpící celiakií (bezlepková dieta) - výroba kaší Amaranthus Vitamíny sk. B, lehká stravitelnost, posílení imunity, dietetické účinky

25 Stavba rostliny klas list internodium kolénko (nod) sekundární kořeny

26 1- hlavní stéblo 2- odnož I. řádu 3- odnož II. řádu 4- odnož III. řádu 5- odnožovací uzel 6- sekundární kořeny 7- oddenkový článek 8- obilka 9- primární kořeny Odnožování obilnin

27 Klasové vřeteno s kláskyKlásek pšenice

28 klásek kvítek pluška plucha semeník blizna prašník plenky pleva Stavba klásků a kvítků nitka

29 Květenství obilnin I.řádu pšenice, oves žito ječmen víceřadý ječmen dvouřadý

30 Stavba obilky Obalové vrstvy (8%)- oplodí (perikarp) - jednovrstevná pokožka (epidermis) vrstvy podpokožkových buněk - vrstva příčných a hadicovitých buněk - osemení (testa) (vrstva barevných a skelných buněk) Endosperm (89 %)- aleuronová vrstva (bílkoviny) - vlastní endosperm (škrobová zrna) Zárodek (1,5 –3 %)- štítek (scutellum) - první děloha - apikální část (vzrostný vrchol – plumula, základy listů, listová pochva – koleoptile) - bazální část (zárodečný kořínek – radicula, kořenová pochva – koleorhiza, kořenová čepička – calyptra)

31 Stavba obilky oplodí osemení aleuronová vrstva endosperm palisádové buňky štítek pochva listu (koleoptile) vzrostný vrchol mezokotyl základ kořínku kořenová čepička

32 Obilka - nahá (pšenice, žito, žitovec, nahý oves) - pluchatá (ječmen, oves pluchatý) Květenství- klas (pšenice, ječmen, žito, žitovec, samičí květenství kukuřice) - lata (oves, samčí květenství kukuřice) Klíčení nahé obilky

33 Tvar a velikost oušek a jazýčků

34 Růst a vývoj obilnin Růstové fáze:klíčení vzcházení odnožování kvetení sloupkování metání zrání - mléčná - vosková - žlutá - plná Makrofenologická stupnice dle Feekese (Holandsko) 12 fází Mikrofenologická stupnice dle Kupermanové: - etapy organogeneze vzrostného vrcholu

35 Růst obilnin Životní cyklus obilnin dělíme na období: vegetativní - (klíčení, vzcházení, odnožování) generativní - (sloupkování, metání, kvetení a zrání) klíčení zakořeňování a vzcházení tvorba listů a odnožování diferenciace vrcholového meristému (základu budoucího klasu a laty) diferenciace a růst stébel a listů stébla diferenciace a růst generativních orgánů oplodnění zygoty a tvorba obilky

36 Růst obilnin Růstové a diferenciační (vývojové) procesy rozdělujeme do: fází růstu (makrofenologie) etap organogeneze (mikrofenologie)

37 Růst obilnin Makrofenologická stupnice pro obilniny mezinárodní značení - Zadoksova stupnice

38 Růst obilnin Mikrofenologická stupnice obilnin (dle Kupermanové)

39 Růst obilnin Mikrofenologická stupnice obilnin (dle Kupermanové) Pokračování

40 Vzrostné vrcholy ječmene v prvních 7 etapách

41 Vzrostné vrcholy pšenice v prvních 7 etapách

42 Pšenice

43 Růst obilnin P ři klíčení obilky vyrůstá nejprve hlavní kořínek a za ním ostatní zárodečné kořínky. B rzy na to proráží obaly obilky hlavní pupen, jež je chráněn koleoptylí a proniká nad povrch půdy. Klíčení a vzcházení

44 Růst obilnin N a bázi vzrostného vrcholu se vytvářejí další listy. V úžlabí každého z nich (za listovou pochvou) se založí adventivní pupen - základ budoucí odnože. P od vzrostným vrcholem se vytvářejí iniciály budoucích kolének a na spodu každé odnože vyrůstají samostatné adventivní kořeny. Odnožování obilnin první skupiny nastává zpravidla, když rostlina vytvořila druhý až třetí list. Odnožování

45 Růst obilnin Odnožování Rostliny vytvářejí obvykle více odnoží, než jich je v době zralosti rostliny. plodné odnože plodné odnože - vytvářejí klasy sterilní odnože sterilní odnože - netvoří klasy vůbec Odnožování je jedním velmi důležitých období ontogeneze obilnin, kdy se formuje počet klasů na plošnou jednotku.

46 Růst obilnin O bjevení prvního kolénka nad povrchem půdy na hlavním stéble. Z ačátek sloupkování je důkazem přechodu z vegetativního období do generativního období. N a stéble vznikají jednotlivá internodia. F áze sloupkování je nejrychlejším obdobím růstu obilní rostliny. Sloupkování

47 Růst rostlin P o dokončení diferenciace všech součástí květenství zduří pochva posledního listu, později praskne a květenství ji opustí - rostlina metá. Metání

48 Růst obilnin K dyž dozrají pohlavní orgány, dochází ke kvetení. Kvetení cizosprašné (žito, kukuřice, čirok a pohanka) samosprašné (pšenice, ječmen, oves, proso a rýže)

49 Růst obilnin Zrání Zralosti obilnin mléčná zralost vosková zralost žlutá zralost plná zralost mrtvá zralost Jiné členění zralosti technická - sklizeň pro přesně vymezený účel (zelené krmení, siláž, atd.) fyziologická - rostlina prakticky ukončila svůj vegetační cyklus vynucená - způsobena extrémně nepříznivými podmínkami (např. suchem)

50 Rámcová doba dozrávání jednotlivých obilnin

51 Výnos zrna obilnin je tvořen těmito výnosovými prvky 1. Počtem rostlin na jednotce plochy 2. Počtem klasů na rostlině 3. Počtem zrn v klasu 4. Hmotností obilek - HTS (hmotnost 1000 semen) Hospodářský výnos zrna v t. ha -1 lze pak zkráceně vypočítat z tohoto vztahu: K ……. počet klasů na m 2 Z ……. průměrný počet zrn v klase A ……. hmotnost tisíce zrn v g

52 Hmotnost obilek je ovlivněna 1.Mohutností a délkou aktivní funkce asimilačního aparátu horní částí rostliny 2.Schopností převést asimiláty do obilek3.Délkou období tvorby obilek4.Podmínkami počasí a výživou v době dozrávání (vláha, teplota, živiny) 5.Výskytem chorob a škůdců (listových a klasových chorob)

53 Potravinářská pšenice Základní hodnoty: -vlhkost14 % -objemová hmotnost 780 g/l -příměsi4 % -nečistoty0,0 % -mokrý lepek v sušině25 % -obsah N-látek v sušině12 % -sedimentační hodnota51 – 55 ml -číslo poklesu(viskotest)200 (160) s

54 Příměsi -Propad sítem 2,2 x 22 mm -Zrna mechanicky poškozená (zlomky méně než ½) -Zrna v pluchách -Zrna poškozená sušením, zapařená, fyziologicky rozpraskaná -Zrna nedozrálá (vosková zralost) -Zrna žita, žitovce, ječmene Nečistoty -Anorganické (zemina, písek, kaménky aj.) -Organické (semena kulturních a planě rostoucích rostlin, části stébel, klasů, plevy aj.)

55 Lepek - ve vodě nerozpustné bílkoviny pšenice (gliadiny a gluteniny) - mokrý lepek se získává vypíráním zadělaného těsta (pšeničný šrot + roztok NaCl) - množství a kvalita lepku je dána geneticky a pěstitelskými podmínkami Sedimentační test (SDS-test ) - hodnocení jakosti a množství lepkových bílkovin - objem sedimentu pšeničného šrotu, získaného ze suspenze tohoto šrotu a roztoku dodecylsulfátu sodného v slabě kyselém prostředí kyseliny octové během určeného času Číslo poklesu (viskotest, pádové číslo) - určuje aktivitu alfa-amylázy v zrnu - ztekucení zmazovatělého škrobu, ve vodní lázni se 60 sekund suspenze promíchává míchadlem, pak se měří čas (v sekundách) klesání míchadla zmazovatělou suspenzí

56 Ječmen sladovnický Základní hodnoty: -barva zrnasvětle žlutá -plucha zrnajemná, jemně vrásčitá -vlhkost15 % -podíl zrna nad sítem (2,5 x 22 mm)90 % -zrna poškozená2 % -zrna se zahnědlými špičkami2 % -zrna porostlá0 % -celkový odpad3 % -klíčivost98 % -dusíkaté látky11 %

57 Potravinářské žito Základní hodnoty - vlhkost14 % - objemová hmotnost730g/l - příměsi (pšenice, ječmen, tritikale)4 % - nečistoty0% - číslo poklesu (viskotest)120 – 170 s

58

59

60

61

62

63

64

65

66

67

68

69 Agrotechnika obilnin 1. předplodiny (zařazení v osevním postupu) 2. založení porostu (předseťová příprava a setí) 3. ošetřování porostu za vegetace : herbicidy fungicidy insekticidy regulátory růstu výživa 4. sklizeň, jakostní parametry sklizeného produktu 5. zpeněžování produkce, ekonomika pěstování


Stáhnout ppt "OBILNINY. I. skupina Pšenice (Triticum) Ječmen (Hordeum) Žito (Secale) Oves (Avena) Tritikale (Triticale) II. skupina Kukuřice (Zea) Proso (Panicum) Čirok."

Podobné prezentace


Reklamy Google