Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

SOCIOLOGIE B2 PhDr. Petra Anýžová, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "SOCIOLOGIE B2 PhDr. Petra Anýžová, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 SOCIOLOGIE B2 PhDr. Petra Anýžová, Ph.D.

2 Výuka Seznámení se s přípravou a využitím sociologického výzkumu v podnikové a společenské praxi Dovednosti budou využívány i při zpracování aplikačních částí bakalářských prací a realizaci systému výzkumných šetření VŠFS 1 h přednášek/1 h cvičení/distanční studium Poskytování studijních materiálů

3 ATESTACE Prezenční studium: 80 % účast na cvičení, prezentace zápočtových prací Distanční studium: čtyři úkoly (POTy), 2h přednášky Zápočet: návrh projektu sociologického výzkumu (3 – 5 str.) = prezenční forma/prezentace na hodině (obhajoba projektu) ZK: písemný test, 3 – 4 otevřené otázky (zápočet je nutná podmínka)

4 LITERATURA Zich, F.: Úvod do sociologického výzkumu. Praha, Eupress, Reichel, J.: Kapitoly metodologie sociálních výzkumů, Praha, GRADA, Disman,M.: Jak se vyrábí sociologická znalost, Praha: Karolinum, Řezanková, H.: Analýza dotazníkových šetření. Praha: Profesional publishing, Hendl, J.: Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, Hendl, J.: Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál, Punch, K.: Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, 2006.

5 OSNOVA Přednášky: 1.Vědecké a sociologické myšlení 2.Empirický výzkum a jeho fáze 3.Kvantitativní sociologický výzkum 4.Techniky sběru dat 5.Statistická procedura a její použití 6.Závěrečná zpráva 7.Kvalitativní výzkum

6 1

7 Moderní věda Vědecké myšlení Sociologické myšlení Kritické myšlení

8 Věda, teorie a výzkum Věda představuje: a)soubor utříděných poznatků b)proces vytváření těchto poznatků Základním cílem vědy je vytváření teorií Teorie jsou systémem pojmů a tvrzení, umožňujícím porozumět fenoménům světa, vysvětlovat, předpovídat, kritizovat Vědecký výzkum slouží vědě k získávání nových poznatků a prověřování dílčích částí teorie Výzkum je systematické, kontrolované, empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy Sociologický výzkum – zahrnuje systematické šetření, popis, analýzu a výklad společenských jevů založených na sběru informací o konkrétním předmětu sociologického zájmu

9 Věda Kumulace poznání – 4. miliony let vývoje k Homo sapiens Asi 6 tisíc let dějin člověka na zemi Vznik vědy - historické etapy – starověk, středověk, novověk (moderní, postmoderní)

10 Epocha novověké vědy – (moderní) 1. etapa renesanční vědy: (14 – 16. století) návrat k antice, humanismus, umění, kultura antropocentrismus kosmický determinismus – vláda přírody svět jako koloběh, nemá počátek ani konec existuje-li bůh, je obecným přírodním zákonem Panteismus – jednota boha a přírody Determinismus – věci mají svoji příčinu

11 Renesance - znaky, představitelé Znaky renesance pojem renesance (= „znovuzrození“) úsilí o světskou kulturu (autoři literárních a dalších uměleckých děl se obraceli hlavně k pozemskému životu, oslavovali člověka a jeho rozum ⇒ obrat k člověku) individualismus – pocit sebevědomí jedince (víra ve vlastní síly); člověk se stává centrem zájmu sebe sama (antropocentris­mus) inspirace a vzory v antické kultuře, kultura měšťanstva a měst svoboda myšlení a tvorby bez ohledu na náboženství, nenáboženský charakter myšlení ⇒ světskost počátky renesance - Itálie Přestavitelé: Astronomové: Koperník, Galileo.G. Bruno a jejich dílo.

12 Epocha novověké vědy 2. etapa karteziánská: (17. až 19. století, nástup průmyslové společnosti) racionalita jako idea příčinnosti racionální a empirické nástroje zkoumání dvě vlny novověké vědy a jí příslušné metody zkoumání: * karteziánská (Descartes ) - dedukce * baconovská (Bacon) - indukce nezpochybnitelné závěry ? – omezenost poznání 19. století – pozitivismus - A. Comte

13 Epocha postnovověké vědy (20. století) Rozpad karteziánské racionality, nástup neoracionalismu (teorie relativity) – důsledky: ▫ Absolutní teorémy ztrácejí univerzální platnost. ▫ Soudobá věda může úspěšně „teoretizovat“, bude-li zároveň experimentovat a naopak. ▫ Vzniká nový obraz vědy, epistemologická revoluce. determinismus je aplikovaným racionalismem věda se rozvíjí v cyklech: cyklus vědecké poznání 1 - praxe 1 - vědecké poznání 2 -praxe 2 … absolutní výpověď střídá relativismus (Bachelard) vědecký obraz světa se příčí „zdravému selskému“ rozumu

14 Soudobé vědecké poznání Rysy soudobého vědeckého poznání: nová logika vědeckého poznání podmíněné poznání relativismus výpovědí exponenciální růst vědeckých informací diferenciace a integrace vědeckého poznání (nové vědecké objevy, týmová práce, transformace poznatků do praxe)

15 Moderní věda Vznik moderní vědy –věda jako produkt i předpoklad modernizace Věda obsahuje dvě vyvážené složky = empirie + teorie EMPIRIE TEORIE EMPIRICKÝ VÝZKUM -Přímé pozorování reality -Proces získávání informací o sociální realitě -Snaha o popis jevu sociální reality METODY ZKOUMÁNÍ TEORETICKÝ SYSTÉM -Rozumové úsilí -Zobecnění, abstrakce, idealizace poznatků -Snaha o interpretaci sociálních jevů -Formulace zákonitostí METODOLOGIE TEORIE

16 Empirie Empirie je zkušenost nebo souhrn prožitků a poznatků, které člověk získává během svého života, jsou vřazeny do jeho hierarchie hodnot. Je založena na smyslových vjemech. Empirie konstitutivní je zkušenost, na jejímž základě si člověk vytváří své postoje, názory a vztahy.konstitutivní Empirie korektivní je zkušenost, díky které měníme naše dosavadní názory a postoje, vytváříme si na základě nové zkušenosti naprosto protikladný názor či postoj.korektivní Empirie jako zkušenost se dotýká všech věcí, s kterými v nějaké podobě přišel člověk do styku.

17 Teorie Výkladový, či predikční systém nějakého problému. Uspořádaná množina tvrzení. Teorie je opakem praxe. Teorie je dosažený stupeň systematizovaného poznání určité oblasti (Velký sociologický slovník s. 1289) Skládá se: ▫ Z pojmů, a jejich definicemi a vztahy ▫ Teorie musí být úplná – zahrnovat všechny objekty patřící do sledované oblasti ▫ Konzistentní (nesmí být vnitřně rozporná) Teorie vědecké a nevědecké Podle vzniku: teorie induktivní – deduktivní Metateorie - teorie vyvozená z jedné, nebo několika teorií Funkce teorie: explanační a predikční

18 Vztah teorie a empirie Teorie a empirie by měly být v souladu a doplňovat se (R. K. Merton): EMPIRIETEORIE Iniciuje teorii Ověřuje teorii Přeformulovává Objasňuje Definuje prostor zkoumání Řídí empirický výzkum Systematizuje výsledky výzkumu Abstraktní empiricismus (Lazarsfeld) Velké teorie (T. Parsons) nebezpečí Chaos jednotlivin Spekulace

19 Vztah empirie a teorie Je zprostředkován empirií (jako zkušeností) z konkrétního praktického jednání lidí Teorie vzniká v procesu poznávání a jeho ověřování v praxi (činnosti) Teorie je produktem vědeckého poznání (výzkumu)

20 Metodologie a filozofie vědy Celkový obraz vědy: Teoretický systém: teorie poznání Teorie středního dosahu: R. K. Merton Empirický výzkum: metody a techniky empirického výzkumu FILOZOFIE VĚDY METODOLOGIEMETODOLOGIE

21 Věda a její paradigmatický základ Věda je to, co za vědu považují vědci v daném oboru Podle T. Kuhna je vědou ten obor, kde skupina vědců zastává shodné paradigma – tzv. koncept „normální vědy“ Je sociologie „normální vědou“? Jaká má paradigmata? Jsou tzv. exaktní vědy jednotné z hlediska paradigma?

22 Vědecké paradigma T. Kuhn „paradigma normální vědy“ 1982 Základem každé vědy jsou paradigmata a hypotézy Paradigma: ▫ předobraz, vzor vědy, jazyk vědy, pojmy, poznatky, metody ve vědě, problémy k řešení ▫ označuje ve vědě v jistém čase nebo v určité vědecké skupině převládající způsob nahlížení a interpretaci reality ▫ určuje, co si zaslouží pozornost, jak to bude zkoumáno a proč, z jakých poznatků se bude vycházet a jakým jazykem se to vysvětlí ▫ revolucí ve vědě je změna jeho paradigmatu (příklad: teorie relativity ve fyzice – zpochybnění Newtonova pohledu)

23 Teorie vědeckých revolucí T.S. Kuhna

24 Sociologický výzkum Sociologický výzkum Který svět zkoumáme?

25 O poznávání světa, o tom laickém i vědeckém Svět lze poznávat perspektivou běžného každodenního prožívání – role informací, zkušeností, intuice, hodnot, subjektivity – v tomto případě jde o laické poznání. Je takové poznání dostačující? Jaká jsou jeho omezení? Poznávací proces světa lze systematizovat a organizovat s využitím exaktních metod a postupů – v tomto případě jde o vědecké poznání. Rozdíly každodenního a vědeckého poznání: Jazyk blízký skutečnosti x abstraktní jazyk Vyhýbání se pochybnostem x systematizace pochybností Rutinní jednání x reflektované metodické jednání Neorganizované poznávání x organizované poznávání

26 Věda versus common sense Individuální sociální zkušenost je omezená, selektivní, sociálně podmíněná, rozporná atp. „Co dělá vědu vědou?“ Specifický předmět studia (to, co věda zkoumá) Nepřenositelnost a obsahově jednoznačná terminologie Vlastní teorie, metody a techniky poznání Systematizace vlastních poznatků = snaha o eliminaci intersubjektivity (  objektivita výzkumníka) = diferencovanost, kritičnost, systematičnost, disciplinovanost, exaktnost, ověřitelnost, platnost výroků v čase, diskuze, trpělivost

27 Vědecké myšlení „Věda je pouze jedním z řady narativních příběhů lidské existence a nabízí určitý druh pravděpodobnostního vysvětlení reality.“ (Urban 2008) Sociální realita je celek (složitý, mnohoznačný, komplexní), ve kterém dochází ke vzájemnému podmiňování různých dimenzí  je nutné se zabývat širšími kontexty a souvislostmi okolo sociálních jevů = tzv. funkční korelace x  věda si je těchto limitů dobře vědoma, proto pragmaticky zužuje, redukuje své pole působnosti v jednotlivých disciplínách, stanovuje si přesný předmět svého studia  parciální vědecké poznání Pokoušíme se odpovědět na otázku: Proč? Z čeho to vyplývá? Důležitost pozorování věcí a jejich interpretace, interpretace jejich vztahů a modelování předpokládaných vztahů, příčin

28 Sociologické myšlení Schopnost badatele odhlédnout od individuálního a vnímat sociální podstatu Objektivita (neutralita, nadhled) Interpretovat jevy jako obecné (i když jsou nositely jednotlivci) Vztah jevů ke kontextům ekonomiky, historie, kultury, náboženství, psychologie atp. = rekonstruktualizace (promýšlení z více stran) Transdisciplinarita – funkční provázanost věd, integrace jevů, systémové vazby a interpretace Alternativnost – umění připustit více interpretací zkoumaného jevu Praktická zkušenost - etika ‚primum non nocere‘ (nepoškozovat) Sociologická imaginace (témata, indikátory, interpretace) „Sociologie se zabývá vysvětlováním toho, co vypadá samozřejmé (například jak funguje naše společnost) lidem, kteří si myslí, že je to jednoduché, a kteří nechápou, jak je to ve skutečnosti složité.“ (R.Osborne)

29 Pojem a předmět sociologie Sociologie – společenská věda, která systematicky zkoumá sociální život jednotlivců, skupin a moderních společností Vymezení jejího předmětu je velmi problematické vzhledem k různým paradigmatům Sociologie je komplexní věda o společnosti jako celostním systému, o chování a jednání jednotlivých lidí ve společenských kontextech, o struktuře společnosti, o sociálních interakcích, sociálních skupinách, sociálních faktech a jevech, sociální změně, zákonitostech vývoje, o sociálních institucích, sociální komunikaci To vše může být předmětem sociologie společenství, pospolitost a nebo druh, společník, spoluúčastník zdůvodněná řeč, rozum, myšlení, vědomí, řád SOCIO-LOGIE

30 Co je vlastně (vědecký) problém? úkol, rozpor, který má být vyřešen sporná, dosud nerozhodnutá otázka vědecká, dosud nevyřešená otázka

31 Problémy současného lidstva očima studentů Chudoba Nerovné postavení žen Přelidnění světa Terorismus Globalizace Práce – ztráta významu Nezaměstnanost Pandemické nemoci Drogy Rasismus Životní prostředí, lesy, oteplování Nerovnoměrnost vývoje Suroviny Etnické a náboženské konflikty Imigrace, migrace Kriminalita Krize rodiny, rozvodovost

32 Sociální problémy postmoderní společnosti Růst diferenciace Individualizace Snižování sociální koheze, pokles významu samoregulačních sociálních procesů – sociální kontroly Růst veřejně nekontrolovaných ekonomických procesů Úpadek kulturnosti, tradice, růst pragmatismu Krize rodiny Pokles významu občanské společnosti Pokles významu veřejné a politické aktivity Sociálně patologické jevy, xenofobie, problém identity Ubývání živé práce Překotné změny, nejistota

33 Sociologie a výzkum Vědu poznáváme nejdříve v podobě jejího praktického užití (aplikaci) Věda v praktickém životě – co víme o autě, ve kterém jezdíme, co víme o složení léků, které užíváme, co víme o mechanice pračky, kterou pereme,…….? 1.Čím složitější je společnost v níž žijeme, tím méně je srozumitelná pro lidi 2.Nesrozumitelnost a nesamozřejmost - naši závislost na technice si uvědomíme až tehdy, narazíme-li na problém 3.Zamýšlené a nezamýšlené efekty vědy pro společnost Sociologie se objevuje veřejnosti nejprve ve svých praktických aplikacích – výzkumy veřejného mínění, výsledky výzkumů, anket

34 Sociologie a výzkum Co už možná o praktických aplikací sociologie víme? Víme, že prováděné výzkumy prakticky působí (ovlivňují) veřejnost Výzkumy volebního chování a princip reflexivity Výzkumy volebního chování působí zejména na „nerozhodnuté“ voliče – jak velký podíl elektorátu tvoří „nerozhodnutí“? Závažná otázka zní: nemůže zveřejnění výsledků o volebních preferencích ovlivnit tuto nerozhodnutou skupinu voličů a vychýlit tak možný výsledek voleb? R. K. Merton: existuje rozpor mezi tím, jak by věci vypadaly, kdyby všechno šlo „svou cestou“, a jak probíhají, když se lidé dozvědí, že by „nějak“ probíhat mohli Princip sebenaplňujícího se proroctví – jde o předpověď, která se naplní nikoli proto, že „objektivní stav věcí“ vede k určitému výsledku, ale proto, že je vyslovena a ovlivní jednání lidí

35 Sociologie a výzkum Odhad volebních preferencí a spirála mlčení Proč některé předpovědi volebních výsledků selhávají? 1.Společnost hrozí jedincům, kteří se názorově příliš odlišují, izolací. 2.Jednotlivci pociťují z možné izolace strach 3.Strach z izolace vede jedince k tomu, že se snaží vyhodnocovat názorové klima ve svém okolí, aby zjistili, co si myslí většina Lidé se tedy snaží být konformní, být v souladu s většinovým názorem a skrývat názory, které jsou v menšině – vzniká spirála mlčení: názory vnímané jako dominantní získávají silnější pozice, menšinové názory ustupují

36 Sociologie a výzkum Stručný historický exkurz Standardní sociologický výzkum se objevuje až ve 20. letech 20. století, pokusy prozkoumat reálnou situací lidí a skupin se objevují na počátku 19. století V první polovině 19. století byla provedena řada studií mapujících sociální problémy – těžiště bylo v nově vznikající dělnické třídě a jejich přizpůsobování novým životním podmínkám (problém maladaptace) Využívali se zejména techniky rozhovoru a pozorování, zřídka dotazníku (proč?) Dnes se těmto typům výzkumů říká survey (přehledová studie) Charles Booth vydal v letech dílo Život a práce obyvatel Londýna

37 Sociologie a výzkum Obrovský rozmach empirického výzkumu se objevuje ve spojení s tzv. chicágskou školou (R. E. Park; E. W. Burgess) Chicago se stalo laboratoří sociologických výzkumů – sociologický výzkum se silněji opíral o přímý kontakt s respondenty – vzniká metoda případových studií tzv. case study Otevírá se řada nových témat: studium tuláků, ghetto ve velkoměstě, gang mladých delikventů, gambleři, obyvatelé slumů V dalších letech se sociologie soustředí na výzkum masové komunikace Dnes vedle sebe existují „průmysl zábavy a informací“ a „průmysl analýzy informací“ V posledních letech se stále silněji prosazuje kvalitativní přístup – narativní sociologie

38 Výzkumná specifika v sociologickém (sociálním) výzkumu – iluze dokonalosti vědeckého poznání v sociálních vědách 1) Předmět poznání – sociální jev - zkoumáme vždy v redukované podobě – sociální svět je proměnlivý a složitý 2) Empirické údaje jsou poznamenány vysokou mírou nepřesnosti – faktor subjektivity (výzkumník x respondent) – Thomasův teorém definice situace 3) Výzkumné závěry v sociálních vědách mohou mít jen pravděpodobnostní charakter – přiznejme si, že vědecké výsledky v exaktních oborech jsou přesnější, spolehlivější, mají univerzálnější platnost, produkují nálezy determinisitického charakteru

39 Funkce výzkumu Vědecká Explikační Utilitární Humanizační Edukační Propagační - marketingová

40 Funkce výzkumu - Propagační Výzkum sociálního profilu studentů/absolventů VŠFS VŠFS znamená kvalitní vzdělání – to si myslí po prvních dvou semestrech studia na VŠFS 93 % oslovených posluchačů (z celkového počtu 701 respondentů). Právě přesvědčení, že VŠFS poskytuje kvalitní vzdělání a vysokou odbornou úroveň pedagogů je jedním z hlavních důvodů k zahájení studia na VŠFS. Opět bych si vybral VŠFS – pokud by se naši studenti po zkušenostech s prvním rokem studia na VŠFS měli rozhodovat pro studium na vysoké škole, opět by se pro VŠFS rozhodlo celkem 83 % našich posluchačů. Po tříleté zkušenosti se studiem na VŠFS by tato škola zůstala první volbou vysokoškolských studií pro 82 % posluchačů.

41 Funkce výzkumu - Propagační Výzkum sociálního profilu studentů/absolventů VŠFS Podmínky studia na VŠFS – naši studenti hodnotili na konci prvního ročníku celkové podmínky studia na VŠFS na škále 1-5 (1 – nejlepší; 5- nejhorší). Celkový průměr tohoto kritéria dosáhl podle odpovědí velmi pozitivního průměru 1,92. Před studiem na VŠFS zkušenosti s jinou VŠ – celkem 24 % současných posluchačů bakalářského studia na VŠFS má zkušenost s předchozím studiem na jiné vysoké škole. Tento podíl studentů srovnával a hodnotil na škále 1-5 (1 – nejlepší; 5- nejhorší) různé oblasti na VŠFS a předchozí VŠ. Podle odpovědí je hodnocen přístup pedagogů ke studentům na VŠFS celkovým průměrem 1,99, zatímco stejná oblast na předcházející VŠ výrazně méně příznivěji, a to průměrem 3,24. Práce studijního oddělení dosahuje na VŠFS podle odpovědí průměru 1,71 oproti průměru 3,03 na ostatních školách.

42 Funkce výzkumu - Propagační Výzkum sociálního profilu studentů/absolventů VŠFS Absolventi jsou rádi, že studovali VŠFS – význam absolvování VŠFS manifestuje celkem 82 % všech držitelů akademických titulů z VŠFS Absolventi VŠFS mají práci - zkušenosti se získáním zaměstnání absolventů VŠFS jsou příznivé. Celkem 57 % našich absolventů pracovalo již během studia, každý třetí našel po absolutoriu VŠFS zaměstnání bez větších problému (10 % zcela bez problémů).

43 Funkce výzkumu - Propagační Výzkum studentů vysokých škol v ČR Studium na VŠFS je dobrou přípravou na povolání – podle výzkumu studentů českých vysokých škol 79 % studentů VŠFS považuje své studium za dobrou přípravu na povolání, v tomto hodnocení se neliší od studentů veřejných vysokých škol s ekonomickým a sociálně-vědním zaměřením ani od svého největšího konkurenta mezi veřejnými vysokými školami. VŠFS naplňuje očekávání studentů i pokud jde o osobní rozvoj – studenti VŠFS se od studentů veřejných vysokých škol i svého největšího konkurenta mezi veřejnými vysokými školami neliší ani v hodnocení studia z hlediska naplnění jejich očekávaní týkajících se osobního rozvoje.

44 Funkce výzkumu - Propagační Výzkum studentů vysokých škol v ČR Studenti VŠFS pozitivně hodnotí své učitele – 95 % studentů VŠFS se domnívá, že na jejich škole převažují komunikativní a dostupní učitelé. V tomto ohledu vidí podmínky pro studium jako příznivější než studenti na veřejných vysokých školách podobného zaměření (93 %), zejména pak ve srovnání se studenty navštěvujícími školu, která je největším konkurentem VŠFS mezi veřejnými vysokými školami (91 %). Studenti VŠFS se setkávají s arogantními, přezíravými a neosobními učiteli v mnohem menší míře než studenti na jiných školách – 29 % studentů VŠFS se nikdy nesetkalo arogantním, přezíravým a neosobním učitelem a dalších 64 % se s takovými učiteli setkává jen občas. Studenti na veřejných vysokých školách podobného zaměření jsou na tom hůře: s arogantním, přezíravým a neosobním učitelem se nikdy nesetkalo jen 18 % studentů a občas se s takovými učiteli setkává 70 % studentů (velmi často dokonce téměř 10 %). Ještě hůře jsou na tom studenti navštěvující školu, která je největším konkurentem VŠFS: s arogantním, přezíravým a neosobním učitelem se nikdy nesetkalo jen 8 % studentů, občas se takovými učiteli setkává 76 % studentů, velmi často dokonce 14 % studentů).

45 Funkce výzkumu - Propagační Výzkum studentů vysokých škol v ČR VŠFS je studenty vnímána jako škola poskytující konkurenceschopné vzdělání - v komplexním hodnocení školy ze strany studentů si VŠFS vede stejně dobře jako veřejné vysoké školy s podobným zaměřením, ale výrazně lépe než hlavní konkurent VŠFS mezi veřejnými vysokými školami. Ještě lépe si VŠFS vede v hodnocení studia z hlediska přípravy na povolání, osobního rozvoje a přístupu učitelů - z tohoto hlediska je svými studenty VŠFS hodnocena lépe než veřejné vysoké školy. Studenti VŠFS očekávají ve srovnání se studenty veřejných vysokých škol podobného zaměření vyšší příjmy – obecně platí, že studenti soukromých vysokých škol očekávají ve srovnání se studenty veřejných vysokých škol vyšší příjmy; to platí i pro studenty VŠFS, kteří očekávají tři roky po absolvování školy významně vyšší příjmy než studenti veřejných vysokých škol s ekonomickým a sociálně-vědním zaměřením.

46 Funkce výzkumu - Propagační Mezinárodní srovnávací výzkum studentů v EU – Trendence 2011 Studenti VŠFS se každoročně zúčastňují šetření, které ve 24 zemích Evropy organizuje německý institut Trendence. Výsledky z roku 2011 opakovaně ukazují, že studenti VŠFS si vybírají tuto školu, protože očekávají vysokou kvalitu a praktickou orientaci výuky. Po zkušenostech ze studia pak 68 % studentů VŠFS označuje úroveň výuky jako vysokou, zatímco studenti ostatních škol v ČR takto hodnotí své školy jen z 64 % Podle názoru studentů VŠFS poskytuje nezbytné znalosti pro uplatnění na pracovním trhu – tento názor sdílí 60,4 % studentů VŠFS, což je na Evropské úrovni a výše než uvádějí studenti ostatních škol v ČR.

47 2

48 Empirický výzkum a jeho fáze Etapy výzkumu Základní a aplikovaný výzkum Kvantitativní a kvalitativní výzkum Úvodní projekt výzkumu

49 Sociologický vědecký výzkum Zdroj sociálních informací: poznatky, sdělení a zprávy vytvářené a využívané ve společnosti – o společnosti, o vztazích mezi lidmi, lidském chování, názorech, mínění, potřebách a zájmech Vědecká metoda práce: systematický a plánovitý proces vypracovávání nových vědeckých poznatků ▫ Objektivita zkoumání ▫ Systematický sběr informací ▫ Logická interpretace ▫ Systém pravděpodobnosti ▫ Relevantnost, ověřitelnost, žádná spekulace ▫ Tvůrčí činnost ▫ Opakovatelnost, průkaznost, přesnost ▫ Objevování nových jevů ▫ Explanace, zpětná vazba

50 Druhy výzkumů Základní dělení: ▫ Základní výzkum (cíl vysvětlit všeobecné principy a zákonistosti společenského vývoje, podstata sociálních jevů – řeší vědecký problém) ▫ Aplikovaný výzkum (reaguje na požadavky praxe, každodenní život) ▫ Metodologický výzkum (výzkum používané metody) ▫ Komplexní (co nejvíce aspektů a úhlů pohledu) ▫ Parciální (jen jeden aspekt) – případové studie ▫ Intenzivní (do hloubky) – kvalitativní výzkum ▫ Extenzivní (ne tak do hloubky, deskripce) – výzkum veřejného mínění

51 Druhy výzkumů Časové hledisko: ▫ Jednorázové (popis jevu v určitém okamžiku)  s jednou skupinou – dotazníkové šetření, případová studie  s více skupinami – experimentální výzkumy, komparativní výzkumy (ISRD, WVS, EVS, ISSP, ESS, Galup, Eurobarometr) ▫ Opakované výzkumy (sledování souvislostí, vývoj, náročnější, dražší, sledování hlubší)  Longitudinální výzkumy – (stejná skupina, stejné téma, „různá“ technika – dlouhodobý)  Panelové výzkumy (stejná skupina = panel, různá témata, stejná technika -> změny názorů po volební kampani)  Replikační/opakovaný výzkum (jiná skupina, stejné téma i technika -> volební preference, marketing) = problém „úmrtnosti panelu“, profesionalizace panelu (panelový efekt)

52 Fáze sociologického výzkumu Fáze přípravná (komerční) zakázka, objednávka, rozhodnutí výzkumné agentury 1.Orientace v problému (literatura), teoretický podklad = námět výzkumu (výběr předmětu a objektu zkoumání) 2.Operacionalizace sociálních jevů, formulace problémových okruhů a jejich dovedení do podoby otázek = dotazník (výzkumný nástroj), test pilotáží či v předvýzkumu 3.Zpracování projektu výzkumu a jeho metodologická příprava = projekt výzkumu + metodicko-organizační přípava (sestavení výběrového plánu, rozpis na konkrétní tazatele (kvóty, instrukce k náhodné procházce, zajištění pomůcek a sdělení pokynů)  Projekt výzkumu (teoretická a metodologická východiska výzkumu, shrnutí dosavadních poznatků v dané oblasti, formulace výkumného cíle, problémových okruhů a hypotéz, metodologické principy, metodika šetření (výběrový postup), dotazník

53 Fáze sociologického výzkumu Fáze realizační 1.Sběr empirických dat v terénu (různé metody dotazování – standardizované rozhovory v terénu, CATI atp., výběrový vzorek - cca 1000 respondentů, 5 – 10 dní) 2.Úpravy těchto dat pro potřeby statistického zpracování (kontrola dat, dodržení kvót, správnost vyplnění dotazníků, kódový klíč u otevřených otázek, zadavání dat do počítače, jejich „čištění“) Fáze vyhodnocovací 1.Statistická analýza dat (třídění prvního, druhého a třetího stupně, ověřování hypotéz x explorace, data mining) 2.Interpretace výsledků (závěrečná zpráva: úvodní a metodologické poznámky, přehled hlavních zjištění, podrobné statistické výstupy - tabulky, grafy, doporučení) 3.Prezentace výsledků 4.Archivace (sekundární analýzy)

54 Úvodní projekt výzkumu = výsledek přípravné fáze výzkumu  záleží na potřebách zadavatele, pozor na jazyk, teoretickou argumentaci, rozsah, grafickou úpravu  Zich, F.: Úvod do sociologického výzkumu. Praha, Eupress, Úvod Cíl Předmět (téma) Metodika Výzkumný soubor (objekt) Harmonogram Rozpočet

55 Úvodní projekt výzkumu 1.Název projektu ▫ Reference, zadavatel, zpracovatel, externí odborníci, řešitelský tým (zkušenosti, CV) ▫ Zadání a problém 2.Teoretický background – kdo a co se o tom tématu už zjistilo, proč je potřeba ve výzkumu daného tématu pokračovat, kdo dělal (a jak) předešlé výzkumy, přínos projektu 3.Cíle výzkumu – k čemu má výzkum sloužit na začátku, proč stojí zato se tomu věnovat, pojí se s tím i výzkumná strategie, orientace v tématu 4.Předmět (výběr tématu, hypotézy, operacionalizace) 5.Metodika (výzkumné techniky a metody + měřící nástroj, způsob zpracování dat) 6.Objekt výzkumu – metoda výběru, výzkumná strategie, organizace sběru dat 7.Harmonogram (termíny etap, cca ½ roku, marketing 14 dní) 8.Rozpočet – tazatelé, materiál, literatura, papíry, tisk, distibuce = služby, plat, cestovné, školení (vedení dokumantace), pojistné, režijní náklady

56 Projekt výzkumu (+ příklad) – prof. Zich 1) Teoretická část a) Obecnější charakteristika tématu - zdůvodnění výběru tematiky, aktuálnost b) Definice problému – na co se v rámci tématu konkrétně zaměřím, co budu řešit? c) Cíle - záměr výzkumu a výzkumné otázky d) Hypotéza – vstupní předpoklad e) Aktuální stav řešené problematiky – kdo, kde a jak se tematikou zabýval/zabývá? 2) Metodická část a) Jak získat data? Techniky sběru empirických dat - rozhovor, dotazník, pozorování, experiment? b) Koho zkoumat? Vymezení souboru objektu zkoumání c) Jak vybrat vzorek? Výběrový postup d) Jak zpracovat data? Způsob analýzy dat 3) Plán výzkumu a) časový plán b) finanční plán c) organizace výzkumu – personální zajištění d) výstupy – publikace, konference, semináře

57 Možné téma na výběr: Nezamýšlené efekty reklamního sdělení 1) Přesah cílové skupiny mimo cílovou skupinu původně zamýšlenou – pozitivní a negativní efekty 2) Modifikace dopadu na cílovou skupinu mimo dopad zamýšlený - pozitivní a negativní efekty Zadavatelé reklamy a tvůrci kampaní plánují efekty marketingových sdělení Dochází při tom k neplánovaným a nezamýšleným dopadům

58 Možné téma:

59 Projekt výzkumu – teoretická část

60 Projekt výzkumu – 1. část - úvod 1.Název projektu ▫ Reference, zadavatel, zpracovatel, externí odborníci, řešitelský tým (zkušenosti, CV) ▫ Zadání a problém 2.Teoretický background – kdo a co se o tom tématu už zjistilo, proč je potřeba ve výzkumu daného tématu pokračovat, kdo dělal (a jak) předešlé výzkumy, přínos projektu  obecnější charakteristika tématu - zdůvodnění výběru tematiky, aktuálnost

61 Projekt výzkumu – 2. část - předmět zkoumání Definice problému – na co se v rámci tématu konkrétně zaměřím, co budu řešit? Předmět sociologického zkoumání: ▫ Sociální jevy ▫ Sociální vztahy ▫ Sociální procesy ▫ Sociální struktury

62 Projekt výzkumu – 3. část – výzkumné otázky Výběr tematických okruhů V teorii existuje přirozený systém vztahů mezi prvky V sociálních vědách tento systím NENÍ uzavřený, nelze ho jednoznačně vymezit -> výzkumník je tak nucen neustále něco redukovat – ujasnění předmětu výzkumu (závisí na charakteru a typu výzkumu, financích) užívání drog individuální zkušenost výchova medicína společenské klima obchod s drogami právní prostředí sociální prostředí

63 Praktický příklad: výzkum volebního chování Teorie politických systémů, volebního chování, atp. Empirie Problém Nízká volební účast Hypotéza Omezený výběr Sběr dat Pre- a Post-election study Analýza Statistická anal. dat Interpretace Omezený výběr programů, nikoli subjektů Praxe Úprava priorit volebních programů

64 Hypotézy Formulace výzkumných otázek (nápady, myšlenky), předpoklady o zkoumaném jevu, měly by se testovat ve výzkumu Obecné  konkrétní  pracovní (operacionální) hypotézy (východisková  pracovní  statistická)  O.: „Lidé z různých prostředí užívají drogy v různé míře.“  K.: „Ve městech se drogy užívají více než na venkově.“  P.: „Podíl lidí užívajících marihuanu je v sídlech nad obyvatel vyšší než v menších sídlech.“

65 Hypotézy Dělení podle obsahu: 1.Deskriptivní hypotéza – předpokládá něco o stavu sociálního jevu 2.Relační hypotéza – vztahy jevů 3.Funkční hypotéza – funkce jevu ve struktuře 4.Klasifikační hypotéza – uspořádává naše přestavy o jevu 5.Explanační hypotéza – předpokládá vysvětlení jevu – kauzalita, latentní proměnné

66 Vstupní hypotéza výzkumu pohraničí (prof. Zich) Existující přeshraniční vlivy zejména Německa a Rakouska jsou intenzivní a prohlubují sociální nerovnosti / pohraničních regionů. Zahraniční vlivy a vlivy vyplývající z kontaktů obyvatelstva ovlivňují ekonomické a sociální a kulturní nerovnosti obyvatelstva pohraničí sousedních zemí nerovnoměrně v závislosti na sociální pozici lidí. Proces odstraňování asymetrií probíhá silněji u „středních vrstev“ (kvalifikovaní) a naopak prohlubují se nerovnosti „dolních vrstev“ (méně kvalifikovaní a nekvalifikovaní).

67 Verifikace hypotéz Verifikace - hypotézy zamítáme, nebo přijímáme s určitou mírou pravděpodobnosti, to znamená, že se připouští, že existují případy, které hypotézu nepotvrzují. Hypotézy přijímáme s určitou spolehlivostí a chybou. Verifikace znamená, že získaná data potvrzují platnost hypotézy, ale neznamená to, že potvrzený výrok je všeobecně platný na všechny možné případy. Nebylo získáno dostatek dat vyvracejících hypotézu

68 Falzifikace hypotéz Falzifikace vychází z předpokladu, že hypotézy nelze beze zbytku dokázat, ale je možné je s jistotou zamítnout. Falzifikace tedy znamená, že byla získána data (údaj) vyvracející hypotézu. Pokud nebyla získána data vyvracející hypotézu není hypotéza ověřenaů. Jestliže teorie (hypotéza) přečká dostatečný počet pokusů o falzifikaci může být považována za „osvědčenou“, nikoliv za dokázanou. (K. R. Popper)

69 Hypotézy K. Popper (pol. 18. století, neopozitivismus, teorie falzifikace): „teorie o existenci objektivních fakt“ (= něco, co je reálně pravda a vnějšně to existuje) x Víděňský kruh (Carnap, teorie verifikace) Ověřitelnost teoretického poznání: abstraktní pojmy nelze měřit (tzn. operacionalizovat), neexistuje možnost to spočítat („duše davu, Bůh“ atp.)  teorie verifikace nedokáže ověřit na objektivních faktech tyto výroky  tzn. existují teorie, jež nelze za současných technických poznatků ověřit Příklad: všechny vrány jsou černé K. Popper – teorie falzifikace: jakmile to dokážu vyvrátit, doberu se k pravdě = potvrzovat (verifikovat) ve vědě nelze „pravda“ je to, co ještě nebylo vyvráceno  po mnoha pokusech vyvracování pravdivostní hodnota (důvěryhodnost) výroku roste  hypotézu nelze nikdy potvrdit, pouze nejsme schopni ji (zatím) vyvrátit!

70 Projekt výzkumu – 4. část - cíle výzkumu = záměr výzkumu 1.Orientace v problematice 2.Popis, deskripce ▫ Podrobněji popsat už nám známou věc (popsat populaci ČR) ▫ Kvantitativní dotazníkové šetření, sekundární analýza 3.Vysvětlení, explanace ▫ Kauzální vysvětlení příčin a následků ▫ Longitudinální výzkumy, experiment 4.Sociotechnika ▫ Aplikované v praxi (spokojenost s prací, firemní kultura) ▫ Hodnotící výzkum – zpětné ověření dopadu našich doporučení 5.Explorace ▫ Objevit něco nového ▫ Kvalitativní výzkum – doporučení se pak ověřují kvantitativně

71 Kvantitativní sociologický výzkum Operacionalizace Empirické metody a techniky Statistické znaky a jejich hodnota

72 Projekt výzkumu – metodická část

73 Projekt výzkumu – 5. část - operacionalizace Teorie by měla být ověřitelná a vnitřně konzistentní (nerozporná) Nutnost mít schopnost převést teorii na úroveň empiricky měřitelných/ověřitelných indikátorů Objekt zkoumání je příliš komplexní  musíme měřit znaky skrze indikátory (tzn. například otázky v dotazníku) Hledáme ten nejlepší a nejvhodnější indikátor Příklady: Věk respondenta = otázky na věk v dotazníku, občanský průkaz, matrika Spokojenost se životem = otázka v dotzaníku, pozorování resp. JEV Životní úroveň INDIKÁTOR Čistý příjem operacionalizace nepřímé měření

74 Operacionalizace Převést neměřitelný jev do měřitelné podoby (jeho znaky) Teoretický jev (drogy, město, venkov) převést  podoba empiricky zachytitelných indikátorů Vlastní intuitivní představa pojmu Specifikace jeho dimenze (vlastnosti) Konkrétní indikátory - otázky Výběr indikátorů – jen některé otázky Shrnout indikátory do jednoho celku – souhrnný index analýza

75 Příklad operacionalizace (dekompozice) pojmu: „sociální status“ V souladu s teorií stratifikace je pojem definován jako pozice jednotlivce na vertikální škále sociálního prostoru. Pozice je určována pomocí složek: - příjem - dosažené vzdělání - postavení v řízení - složitost vykonávané práce - způsob života - prestiž povolání

76 Cvičení operacionalizace Vzdělání Spokojenost studentů na škole Sociální status studenta Vybavenost učeben počítači pojemsložkyvlastnostiznakindikátordotazník

77 Výběr indikátorů Kritéria výběru: 1.Teoretická kritéria ▫ Odpovídá indikátor pojmu? ▫ Je relevantní vůči cílům? ▫ Odhaluje něco nového? (badatelsky) 2.Empirická kritéria ▫ Osvědčil se již ve výzkumu? ▫ Koreluje s jinými indikátory? (zastupitelnost) ▫ Je vhodný do kulturního prostředí? 3.Pragmatická kritéria ▫ Nároky na čas, na finance, na organizaci? (délka dotazníku)

78 Projekt výzkumu – 6. část – metody a techniky sběru dat Jak získat data? Techniky sběru empirických dat - rozhovor, dotazník, pozorování, experiment?

79 Empirické metody Empirické procedury Empirické techniky

80 Základní empirické metody sociálního výzkumu  Kvantitativní a kvalitativní přístup: KVANTITATIVNÍ PŘÍSTUPKVALITATIVNÍ PŘÍSTUP Úloha výzkumuPřípravná, vysvětlující, potvrzující, popisující Explorace, interpretace, porozumění, emergence Vstupní informaceNa začátku nic neníHypotézy z teorie, praxe Metodologický cílSpolehlivost měřeníPravdivost, platnost Výzkumný cílGeneralizacePlastické popisy NevýhodaRedukce předmětuRedukce objektu Vztah výzkumníka a zkoumaného Odtažitý, distanceBlízký, participace PoziceVněUvnitř Výzkumná strategieStrukturovanáNestrukturovaná Pole zjištěníNomotetickéIdiografické Zobrazení soc. realityStatickéProcesuální Povaha datTvrdá, reliabilníBohatá, hluboká ZaměřeníMakrosociologieMikrosociologie

81 Základní procedury empirického výzkumu Procedury: souhrn specializovaných postupů organizace výzkumu, výběru objektu zkoumání, sběru informací a jejich vyhodnocení 1.Monografická – explorace, maximální přehled o zvolené problematice, hodně informací, kombinace výzkumných technik, předvýzkum 2.Statistická – deskripce, statistická data, vývojové tendence, společenské zákonistosti, závislosti jevů, kvantita 3.Typologická – teoreticko-empirický přístup, ideální typy a následné přiřazování kategorií 4.Experimentální – kauzalita, předmět výzkumu se zkoumá aktivním působením na objekt výzkumu, cílevědomé vytváření nových podmínek podle hypotéz, mikrosociologie 5.Historická – vývoj, srovnávací analýza dat, konkrétní historické události, dokumentace

82 Empirické techniky v sociologii Pozorování Rozhovor Písemné dotazování Měření Škálování Obsahová analýza písemných pramenů Experiment

83 Kvalitativní techniky sběru dat Pozorování  mikrosociologie, neznámé prostředí výzkumu/tématika; hlubší poznání situace, sledování každodenního života objektu,  problém adaptace do skupiny, záznamy, vhodná volba pozorovatele, efekty pozorování (hawthornský efekt), objektivita pozorovatele, etika, časově náročné, systematičnost, standardizace podmínek, výcvik, průběžné zprávy  zúčastněné, nezúčastněné/otevřené, skryté  slavné výzkumy: W. F. Whyte (Street corner of society – party a gangy v Chicagu ve 30. l.), N. Anderson (The Hobo – amrický tulák ve vlacích), E. Chinoy (průmyslový podnik v Detroitu), K. Doktor (průmyslové podniky v Polsku)

84 Kvalitativní techniky sběru dat Experiment ▫ kvalitativní, zachycení kauzality jevů, ▫ participativní strategie, ▫ manipulace s podmínkami, ▫ opakování, odhaluje intervenující skryté proměnné, ▫ experimentální a kontrolní skupina

85 Kvalitativní techniky sběru dat Sociometrie jevem skupinové interakce je přitažlivost a odpudivost mezi jednotlivými členy skupiny skupinové interakce jsou tak vlastně projevem složité sítě vztahů ve skupině a jsou východiskem pro sociometrii Sociometrie je vědecká metoda zjišťování pozic jedinců ve skupině (nositelů prestiže), jejich vzájemných vztahů na základě sympatií a antipatií = J. L. Moreno Sociometrický test = individuální výběr partnerů z dané skupiny pro např. trávení volného času, obývání společného pokoje, řešení náročných pracovních problémů, životních situací atp. – grafickým vyjádřením tohoto testu je sociogram, kde se označují jednotlivé pozice daných osob Osoba populární, oblíbená, trpěná, izolovaná, odmítaná, vedoucího skupiny aj. Typy vůdců: Autokratický lídr (řešení krizových situací), liberální lídr (kreativní práce), demokratický lídr (tlumí konflikty ve skupině)

86 Kvalitativní/kvantitativní techniky sběru dat Techniky sběru dat: konkrétní, speciální informace zjišťování faktů a manipulace s nimi, které se odvíjí od zvolené výzkumné metody a procedury Analýza dokumentů (obsahová a sekundární analýza/kvantitativní i kvalitativní)  Obsahová analýza – kvantitativní analýza četností obsahů ve sledovaných jednotkách (tisk, televize, mediální studia); popis obsahu a formy slov, kreseb, zvuků aj., problém intersubjektivity  Sekundární analýza – kvantitativní, dříve získaná data, která jsou podle nového cíle výzkumu třeba přeskupit, znovu analyzovat reinterpretovat (např. komparace) x primární analýza (analýzuji primární data s původním/prvním cílem výzkumu)  Rychle se rozvíjí, levnější, rychlejší, problém zprostředkované informace s chybami  Zdokonalení systému archivace dat (socg. datový archiv SDA v SOU AV ČR, archivy se začaly sdružovat CECSDA, pravidla pro archivaci DDI), mezinárodní datové archivy na internetu (ESS)

87 Kvantitativní techniky sběru dat Anketa – organizačně a finančně nejvýhodnější, jednoduchá, stručná, zajímavá, písemné dotazování (anketní lístky - samovýběr), není reprezentativní – nedefinovaná populace, motivace?, návratnost?, identifikace respondentů?; průzkumy trhu, veřejného mínění atp. Dotazník – interakce tazatele a respondenta, formulace otázek Rozhovor (interview) Různě kvalitní přístupy využívající dotazník: ▫ Vědecký výzkum ▫ Odborný výzkum ▫ Výzkumy veřejného mínění ▫ Marketingový výzkum (názory nespecifikované skupiny obyvatel) ▫ Anketa Respondent: osoba odpovídající v sociologickém výzkumu na otázky kladené v rozhovoru nebo prostřednictvím dotazníku, účastník výzkumu Tazatel: osoba kladoucí příslušné dotazy v dotazníku, distribující dotazník/anketu

88 Dotazníkové šetření Přímý kontakt, zprostředkování formulářem, Interakce tazatele a respondenta, zdroje chyb u tazatele (osobnost, chování, kontext a atmosféra dotazování), motivace respondenta a jeho reakce, srozumitelnost otázek, objektivní charakteristiky = co nejvyšší standardizace podmínek Anonymita, menší finanční náročnost, objektivita Klady + : reprezentativita (velká populace), mnoho otázek a témat, dobrá standardizace Zápory - : malá návratnost (její zvýšení je drahé), povrchnější výsledky o velké populaci, standardizace může být i nevýhoda, neflexibilita, důležitý je předvýzkum a pilotáž

89 Dotazníkové šetření Varianty dotazníkového šetření: ▫ Samovyplňovací papírový dotazník (PAP) – relativně levný, snadná distribuce, záruka anonymity, problém spolupráce dalších osob, nízká návratnost ▫ Rozhovor (face-to-face FTF) – předčítaný dotazník, u složitějších dotazníků, otevřené otázky, nákladný, náročný na tazatele, méně anonymní, vliv tazatele větší, tlak na odpověď (návratnost), kontrola situace okamžitá ▫ Elektronický dotazník CASI ▫ Telefonický dotazník CATI

90 Příprava dotazníku Úvod ▫ Zadavatel, zpracovatel (není vždy vhodné) ▫ Identifikace projektu (číslo, název úkolu, číslo tazatele) ▫ Název dotazníku ▫ Číslo dotazníku ▫ Instrukce  oslovení, žádost o spolupráci, význam projektu, reprezentativita, způsob výběru, garance anonymity, způsob vyplnění (příp. odeslání), poděkování, podpisy autorit  lepší menší formát (A5)

91 Formát dotazníku Formální stránka: ▫ Uzavřené a otevřené otázky (kódy), polootevřené ▫ Jednoduché otázky, baterie otázek ▫ Výběrové otázky, výčtové otázky ▫ Filtrovaná otázka, filtrační otázka (pozor na počty respondentů) Každá otázka má své unikátní označení – kód, odpovědi také (viz kvantifikace) + implicitní kódy (99 = nevím, 8 = odmítl odpovědět) Čitelnost, velká písmena, přehlednost Místo pro záznam odpovědi Grafické uspořádání

92 Dotazník - otázky Jednoduché otázky  momentální stav ve sledované oblasti  sledování vývoje

93 Dotazník - otázky Baterie otázek

94 Formát dotazníku Obsahová stránka: ▫ Meritorní otázky - jdou k jádru věci ▫ Identifikační otázky - označují třídící proměnné v analýze, např. volíte x nevolíte, záleží na výzkumníkovi ▫ Doplňkové otázky – kontrolní dotazy (důvěryhodnost, odvádí pozornost), trikové otázky ▫ Projektivní otázky – (psychologické, ztotožňování s různými situacemi, asociace, hypotetické situace, zmírnění citlivých dotazů; těžká interpretace) ▫ Sociodemografické otázky – základní sociodemografické ukazatele (pohlaví, vzdělání, věk, velikost bydliště, kraj) ▫ Citlivé otázky – záleží na kontextu a lidech (příjem, nepříjemné zkušenosti atp.)  pokrytí tématických okruhů, ověřování hypotéz

95 Formulace otázek Pravidla tvoření a formulace otázek: 1. Ekonomičnost – je otázka pro výzkum nezbytná? 2.Jednoznačnost – neptáme se na více věcí najednou? Chápou respondenti otázky stejně? 3.Objektivita – nesugestivní, nezavádějící, neutrální (nesvádí ke stylizaci) 4.Slušnost – citlivá témata, vhodné umístění v dotazníku 5.Srozumitelnost – délka, odbornost otázky 6.Bez negací (gramatická struktura) 7.Nenáročné na znalosti 8.Nevyžadující morální postoje (sociální desirabilita) 9.Věcnost – měří otázka to, co potřebujeme? 10. Vyhodnotitelnost - konkrétnost, vhodné a úplné odpovědi 11. Logická klasifikace odpovědí 12. Atraktivnost Řazení otázek

96 Na úvod lehké, zajímavé, aktivizující – neohrožující anonymitu Doprostřed – těžké i nepříjemné otázky (do 2/3 dotazníku) Ke konci – rizikové dotazy Na konec – lehčí identifikační dotazy, sociodemografické dotazy Závěr – volné výpovědi, doplňky, poděkování

97 Nároky na odpověď Vyčerpání variability jevu Krátké, jednoduché Vyhýbat se zařazení odpovědi „nevím“ (v rozhovoru tuto odpověď tazatel nečte) Kategorie se nesmí překrývat – jenoznačné zařazení respondenta

98 Dotazník – ověření v přípravné fázi Pilotáž – drobné ověřování měřící techniky, vhodné formy dotazování, kontrola operacionalizace, optimalizace otázek Terénní sonda – menší empirické šetření před výzkumem kvůli pochopení specifik dané situace + doplnění dat (besedy, pozorování, rozhovory – nereprezentativní) Předvýzkum – ověření navržené metodiky a technik, výběrového postupu i nahrávání a zpracování dat

99 3

100 Projekt výzkumu – 7. část – objekt výzkumu a jak ho vybrat Koho zkoumat? Vymezení souboru objektu zkoumání Jak vybrat vzorek? Výběrový postup

101 Objekt sociologického výzkumu Objekty: ▫ Jedinci (sociodemografika + názory) ▫ Celé domácnosti, skupiny ▫ Sídla (obyv., kriminalita, nezaměstnanost) ▫ Okresy, kraje, státy Při výběru respondentů se užívá pravidel statistiky Statistická: ▫ Jednotka – konkrétní případ, nositel znaků, o kterém chceme něco zjistit [příklad: žena nad 30 let žijící v Praze] ▫ Znak – vlastnost na objektu, která nás zajímá [věk, sídlo] ▫ Soubor – množina jednotek, spojuje je to, že jsou nositelé vlastností, které nás zajímají (čím více znaků si stanovím, tím menší soubor budu mít) [skupina žen nad 30 let žijících v Praze] ▫ Šetření – způsob zjišťování informací o jednotkách

102 Populace a výběrový soubor Konečná populace: výzkumník zná danou populaci, jmenovitě každou jednotku (známá množina jednotek)  vyčerpávající šetření (mikrocenzy, sčítání lidu ČSÚ) (Otevřená) populace: např. celá populace ČR nad 18 let (nevím jmenovitě, kdo tam patří) ▫ Ne všichni mají šanci být vybráni do základní populace: bezdomovci, vězni, hospitalizovaní, dětské domovy, workoholici, atp.

103 Základní a výběrový soubor Základní soubor/populace: přesné konkrétní určení, kdo nás zajímá – např. populace mladých 15 let (ČR) ▫ Soubor jednotek, které mají (stejnou?) šanci být vybráni do výběrového souboru ▫ Základní soubor by se měl co nejvíce rovnat populaci Výběrový soubor: souhrn vybraných jedinců (ze základní populace), na kterém se provádí sociologický výzkum – z jejich výpovědí se pak usuzuje na chování celé populace (resp. základního souboru) – např. náhodně/kvótně vybraných respondentů do výzkumu  výběrové šetření

104 Výběrové procedury TYPY VÝBĚRŮ: ▫ Pravděpodobnostní – každá jednotka má šanci být součástí výběru (nemusí mít stejnou šanci) ▫ Nepravděpodobnostní – některé jednotky nemají šanci stát se členem souboru, vliv subjektivních metod Náhodné (pravděpodobnostní): dodržování principu náhodnosti, každý člen zkoumané populace má stejnou šanci dostat se do výběrového souboru, opora výběru! ▫ prostý nahodný výběr (s vracením a bez vracení), systematický náhodný výběr, stratifikovaný (rozdělení do skupin), výběr skupin (skupiny jsou dány již předem – např. třídy), náhodná procházka, vícestupňový výběr (dnes podle obvodů pro sčítání lidu) atp.

105 Výběrové procedury Kvazipravděpodobnostní výběr: ▫ kvótní výběr Nenáhodné (empirické): výběr podle specifických potřeb výzkumníků (např. marketing), záměrný výběr určitých skupin (subkultura, firmy, zájmové skupiny) ▫ snowball výběr, anketa

106 Kvótní výběr nemá oporu výběru, pokud chceme jeho reprezentativitu – vezmeme si dostupné demografické znaky ČR (pohlaví, věk, vzdělání, ekon. Aktivita, velikost bydliště, kraj) a přeneseme je na náš výběrový soubor  vznik tzv. KVÓT (volné x vázané) ▫ Příklad: 10 osob  5 žen, 5 mužů  2 ZŠ, 3 SŠ s M, 3 SŠ bez M, 2 VŠ  x (15 – 29), x (30 – 44), x (45 – 59), x (60 – 74), x (více jak 74) tazatel dostane kvóty a má pokyny je náhodně naplnit = reprezentativní struktura je to dodržena, ALE vnitřní struktura souboru není dokonale reprezentativní (viz postoje, názory, hodnoty, zkušenosti atp.) nadhodnocuje se výběr, nižší náklady výzkumu nelze spočítat návratnost dotazníků (ani nevíme, kdo odmítl) = o procesu výběru nelze nic říct hrozba skupinového efektu (tazatel se ptá známých - vychýlení), stratifikační efekt (tazatel sám vyloučí sporné skupiny – na hraně kvót), těžko zachytitelné extrémní skupiny

107 Reprezentativita  Výběrový soubor by měl být reprezentativní a dostatečně velký Reprezentativita – výběrový soubor reprodukuje vlastnosti základního souboru, je identický ve všech znacích a vlastnostech (kopie klíčových parametrů: věk, pohlaví, vzdělání, profese, zájem atp. – tyto demografické údaje se kontrolují skrze výsledky statistického šetření) – rozdíl je jen ve velikosti a neznámých vlastnostech (postoje, názory) = nejlépe k tomu slouží náhodný výběr + všechny jednotky mají šanci se do výběrového souboru dostat

108 Velikost výběrového souboru Velikost výběrového souboru – ovlivněný potřebami výzkumníků, jak hluboko v analýze chtějí jít – potřeba zastoupení specifických skupin  Velikost intervalu spolehlivosti  Hladina významnosti  Variabilita (heterogenita) Velikost souboru pro 1 kvantitativní znak N = (α * VK) / Δ α = kvantil N rozdělení na hladině α α (0,05) = 1, 96 VK = rozptyl jevu (hodnota nejvariabilnějšího znaku z ČSÚ) Δ = výběrová chyba

109 Projekt výzkumu – 7. část – zpracování dat Jak zpracovat data? Způsob analýzy dat

110 Kvantifikace a měření v sociologickém výzkumu Kvantifikace je číselné vyjádření nějaké skutečnosti (jevu, vlastnosti jevu) VÝHODY KVANTIFIKACE:  PŘEKONÁVÁ MNOHOZNAČNOST SLOV  ČÍSLA POSKYTUJÍ PŘEHLEDNÝ VÝSLEDEK POZOROVÁNÍ  KVANTIFIKACE UMOŽŇUJE POUŽITÍ STATISTICKÝCH ANALYTICKÝCH POSTUPŮ

111 Co tedy měříme? Měříme vlastnosti sociálního jevu (objektu). Tímto jevem může být jedinec, skupina, událost Schéma měření: Objektvlastnostznakhodnota znaku Objektsložky vlastnosti znaky hodnota znaku. Měření je zjišťování hodnoty znaku Ke každému respondentovi, ke každé otázce v dotazníku i ke každé odpovědi je nutné přiřadit vlastní číslo (= ZNAK)

112 Druhy znaků V závislosti na kvalitativní stránce vlastnosti která je měřena rozlišujeme: ▫ Nominální měření/znak (kvalitativní, čítání): číslice nemá reálnou hodnotu, je to jen označení slovního vyjádření (očíslovávání) - dichotomické – např. muž, žena - polytomické – např. povolání ▫ Ordinální měření/znak (pořadové, škálování: jak často čtete noviny? Denně (5), často (4), občas (3), málo (2), nikdy (1/0) ): číslice mají reálnou hodnotu, lze je seřadit, ale neznáme skutečné vzdálenosti mezi číslicemi – subjektivní rozhodnutí respondenta, za dodržení logických předpokladů je to pravá kvantifikace ▫ Kardinální měření/znak (kvantitativní, otázka na věk, příjem, měření času, frekvence výskytu, bodování): číslice mají reálnou hodnotu a mají mezi sebou stejné vzdálenosti (např. 1 rok, 1.000,- Kč)

113 Příklad - index míry akceptování korupčních norem Měřená vlastnost: tolerance obyvatel ke korupčnímu jednání Znaky (otázky) ▫ „ ten kdo může, ale nebere úplatky, jen zbytečně škodí sobě i své rodině“ ▫ „dávat úplatky je vždy normální“ ▫ „každý je úplatný, závisí jen na výši úplatku“ Souhlas s výroky na škále 1 (souhlasím zcela) - 4 (zcela nesouhlasím) = hodnota znaku

114 Příprava dat na zpracování 1.Evidence a kontrola ▫ Přenos dat do počítače ▫ Zpracování seznamu proměnných (název, číslo, otázka, labely hodnot, mising values) ▫ Charakteristika proměnných (nominální, ordinální, kardinální) 2.Čištění dat, oprava chyb ▫ Třídění prvního stupně jako důvod k opravě, některé chyby lze opravit podle logické úvahy (překlepy) ▫ Relevance odpovědi? ▫ Kódování jako missing (chybějící údaje) 3.Kódový klíč pro otevřené otázky

115 4

116 Statistické charakteristiky popisu dat - jedna proměnná Tabulky ▫ Frekvenční tabulky – tabulka třídění 1. stupně  Absolutní četnosti  Relativní četnosti  Kumulativní relativní četnosti  Kvartily, kvintily, decily (intervaly v daných kategoriích)  Míry šikmosti a špičatosti distribuce

117 Statistické charakteristiky popisu dat - jedna proměnná ▫ Míry centrální tendence – polohy:  Medián (hodnota prostředního členu uspořádaného souboru)  Modus (nejčetnější hodnota proměnné)  Aritmetický průměr ▫ Míry variability:  Variační rozpětí (MIN – MAX)  Mezikvartilové rozpětí (Q1 – Q3)  Průměrná odchylka od průměru  Rozptyl  Směrodatná odchylka (méně zdůrazňuje odlehlá pozorování)  Variační koeficient (0 – 1) - porovnává proměnné se stejnou metrikou s různými průměry

118 k

119 Statistické charakteristiky popisu dat - jedna proměnná Grafy ▫ Tyčové/sloupcové grafy ▫ Boxplot ▫ Histogram ▫ Koláčové grafy ▫ Spojnicové grafy

120 k

121 Výstupy: spokojenost s politickou situací Spokojenost s politickou situací v ČR, CVVM červen 2012

122 Výstupy: vývoj spokojenosti s politickou situací Vývoj spokojenosti/nespokojenosti českých občanů s politickou situací (únor 2004 až červen 2012)

123 Statistické charakteristiky popisu dat - dvě proměnné Kontingenční tabulka 1.Analýza podsouboru, porovnávání 2.Analýza asociace proměnných (závislosti 2 proměnných) 1.Analýza podsouboru ▫ Ve sloupcích nezávisle proměnná, v řádcích závisle proměnná ▫ Absolutní četnosti ▫ Relativní četnosti  Celkové rel. četnosti (typologie)  Sloupcové rel. četnosti  Řádkové rel. četnosti 2.Analýza asociace – vztah mezi znaky (přímá x nepřímá závislost) ▫ Lineární asociace (plynulý růst obou proměnných) x nelineární asociace ▫ Obousměrná asociace (korelace) x jednosměrná asociace (regresní analýza) Graf  scatterplot

124 Testování hypotéz Hypotéza o nezávislosti (chi-kvadrát test): ▫ Ho: proměnné jsou nezávislé (zamítnutí hypotézy znamená zjištění vztahu mezi proměnnými = hladina významnosti je menší než 0,05) ▫ Ne více než 20 % četností menších než 5 (absolutní četnost respondentů), v žádné kategorii nesmí být nula respondentů ▫ Princip chi-kvadrát testu: porovnávám zjištěné četnosti s očekávanými četnostmi ▫ Koeficienty dokáží měřit i sílu závislosti, kontingenční tabulka to nedokáže ▫ Adjustovaná (standardizovaná) rezidua – pro každé políčko tabulky zvlášť, pokud se blíží k nule = dokazují nezávislost proměnných v daných kategoriích, vysoká rezidua je výhodné interpretovat (zajímavá zjištění)

125 Latentní proměnná Interpretace závislostí – analýza kontingenční tabulky [rozpracování „elaboration model“ u Jeřábka, původně P. F. Lazarsfeld] Analyzovali jsme vztah v kontingenční tabulce – nestojí za tím vztahem ale vliv nějaké třetí proměnné = skrytý vliv (je to tam náhodně? Výsledek výběrové chyby?)  je nutné upřesnit asociaci Kontrola pro třetí faktor (= parciální korelace, kontingenční tabulka pro tři proměnné – příkaz PIVOT) XYZXYZ XY Z

126 Požadavky na získaná data Pravdivost – odpovídá respondent skutečně to co si myslí Validita – zjišťujeme to co se domníváme, že zjišťujeme, rozumí nám respondent? Reliabilita – dosáhneme opakovanou otázkou stejnou hodnotu znaku Spolehlivost – jsou získaná data stejně platná pro celý soubor dotazovaných

127 Reliabilita a validita Reliabilita: ▫ náhodná chyba ▫ značí spolehlivost použitých technik – stabilita výsledků v čase, přesnost, konzistentnost měření ▫ záruka opakovatelnosti výzkumu  v případě, že se stav pozorovaného objektu nezměnil, dosahuje se stejného výsledku měření ▫ konzistence testu, opakování v čase: test/retest ▫ paralelní měření: stejná otázka položená jiným způsobem ▫ intersubjektivita posuzovatelů: otevřená otázka - kódování kodérů ▫ mezipoložková reliabilita škály: Cronbachovo Alfa (baterie položek) Validita: ▫ výzkum měřil opravdu tu vlastnost, kterou zamýšlel a plánoval – pravdivost ▫ operacionalizace pokryla všechny dimenze jevu ▫ skutečný stav věcí

128 Validita empirických dat Měříme skutečně to co se domníváme, že měříme?

129 zkreslení Kvalita měření X = T + Es + En JEV Životní úroveň INDIKÁTOR Čistý příjem Operacionalizace Nepřímé měření Výsledná naměřená hodnota Skutečná hodnota vlastnosti, kterou chceme měřit Systematická chyba měření BIAS Nesystematická chyba měření VARIANCE

130 Kvalita měření Citlivost k efektům kontextu  omezená spolehlivost

131 Chyby měření Es = systematická chyba měření (BIAS), - odchylka měření od pravdivé hodnoty - statistické zkreslení, - stejné u každého měření  validita En = nesystematická chyba měření (VARIANCE), - každé měření má svůj rozptyl - náhodná odchylka – nelze předpokládat, kam se vydá - kolísá v nějakém intervalu  reliabilita

132 Chyby měřění Každá systematická i nesystematická chyba měření je způsobena dvěma chybami: 1.Chyba pozorování – rozdíly odpovědí respondentů od pravdivých hodnot ▫ Respondent error (respondent) ▫ Interviewer error (tazatel) ▫ Instrument error (měřící nástroj) ▫ Mode error (metoda sběru dat)  horší při modelování (vztahy a souvislosti, jiný druh kauzality) 2.Chyba nepozorování –neuskutečněné měření u části populace (otázka náhrady je sporná) ▫ Sampling error – výběrová chyba ▫ Coverage error – chyba pokrytí ▫ Non-response error – chyba výpadků návratnosti  horší při deskripci (jednoduchý popis, reprezentativnost)

133 Standardizace Nastolení standardních podmínek měření pro všechny dotazované respondenty Nástroj odstranění chyb měření Zajištění reliability výzkumu (spolehlivost) Standardizace u: ▫ Podmínky sběru dat (stejná administrace dotazníku) ▫ Standadizovaná techniky (stejné otázky i odpovědi pro všechny) ▫ Stejné vyhodnocování (bodování, skórování) ▫ Statistická standardizace - standardizované míry se mohou vzájemně porovnávat („normalizace výsledků“ – je to správné?)

134 Projekt výzkumu – plán výzkumu

135 Projekt výzkumu – 8. část – plán výzkumu a)časový plán – harmonogram (termíny etap, cca ½ roku, marketing 14 dní) b)finanční plán – rozpočet tazatelé, materiál, literatura, papíry, tisk, distibuce = služby, plat, cestovné, školení (vedení dokumantace), pojistné, režijní náklady a)organizace výzkumu – personální zajištění b)plánované výstupy – publikace, konference, semináře,  závěrečná zpráva

136 Struktura závěrečné zprávy Vymezení problému, východiska výzkumu (cíle, předmět, hypotézy, předběžná zkoumání) Metodika šetření (techniky sběru dat, vzorek, výsledky předvýzkumu) Výsledky výzkumu (interpretace, závěry, doporučení – analýzy řadit podle složitosti od univariačních až k vícerozměrným analýzám) Metodologická reflexe a heuristika (co nového v dalším bádání) Přílohy (dotazník, systematické třídění, tabulky, grafy, volné výpovědi respondentů)

137 Závěrečná zpráva Funkce: ▫ Rychle a stručně informovat CO, KDE, JAK a S JAKÝM VÝSLEDKEM bylo zkoumáno ▫ Možnost zopakovat výzkum (popsat metodiku odvozování proměnných, transformace) ▫ Různé typy zpráv:  Velká, úplná  Malá (stručný úvod, hlavní závěry, metodika v příloze) ▫ Prezentace ▫ Řazení témat různé – podle logiky otázek ▫ Formální a jazyková stránka závěrečné zprávy ▫ Propojení dat s komentářem ▫ Tabulky a grafy

138 Interpretace Na základě výsledků analýzy chceme vypovídat o základním souboru (musíme si být vědomi výběrové chyby, intervalu spolehlivosti, hladiny spolehlivosti α) Interpretace: ▫ Předpoklad o tom, proč výsledky vypadají takto ▫ Důležité je to, co se skrývá za čísly v analýzách ▫ Je důležité řádně oddělovat výsledky čistých dat a samotnou interpretaci ▫ Každé číslo je jen orientace! (chyby jsou úplně všude) ▫ Je dobrý datový soubor? (důležité v sekundární analýze)

139 Sociotechnická doporučení Podložená, zdůvodněná daty (znalosti souvislosti – už ověřené v teoriích) Konkrétní Adresná (kdo, co, vůči komu) Odhad latentních funkcí (i dobrá rada může mít vážné důsledky) Možnost konzultace s experty, se zadavatelem (participativní výzkum, akční výzkum), s respondenty (firemní kultura)

140 4

141 Kvalitativní výzkum Přehled metod kvalitativního výzkumu Způsoby kombinace dvou výzkumů Metody pozorování, hloubkový rozhovor, skupinový rozhovor, biografický výzkum

142 Kvalita versus kvantita KVANTITATIVNÍ PŘÍSTUPKVALITATIVNÍ PŘÍSTUP Úloha výzkumuPřípravná, vysvětlující, potvrzující, popisující Explorace, interpretace, porozumění, emergence Vstupní informaceNa začátku nic neníHypotézy z teorie, praxe Metodologický cílSpolehlivost měřeníPravdivost, platnost Výzkumný cílGeneralizacePlastické popisy NevýhodaRedukce předmětuRedukce objektu Vztah výzkumníka a zkoumaného Odtažitý, distanceBlízký, participace PoziceVněUvnitř Výzkumná strategieStrukturovanáNestrukturovaná Pole zjištěníNomotetickéIdiografické Zobrazení soc. realityStatickéProcesuální Povaha datTvrdá, reliabilníBohatá, hluboká ZaměřeníMakrosociologieMikrosociologie

143 Kvalita versus kvantita Kvalitativní výzkum nám pomáhá rozumět pozorované realitě x kvantitativní výzkum testuje validitu tohoto porozumění VÝHODY, přednosti KVALITYNEVÝHODY KVALITY Podrobný popis a vhled, kontexty, lokální podmínky Získané znalosti nemusí být zobecnitelné Přirozené prostředí fenoménuJe těžké provádět predikci Studuje procesyJe obtížné testovat hypotézy a teorie Umožňuje navrhovat teorieSběr dat a analýza jsou časově náročné Nalézá nové hypotézyVliv výzkumníka, intersubjektivita, manipulace tématu respondenty Výzkumná flexibilitaTěžko se replikuje Pomáhá při počáteční exploraciNeprůhlednost metodologie (výběr tématu, vzorek lidí) Zdroj: Jan Hendl, 2008: Kvalitativní výzkum

144 5 tradic kvalitativního přístupu v sociologii s QUALITATIVE APPROACH Biografický výzkum Fenomenologi cké studie Zakotvená teorie Etnografický výzkum Případová studie Zdroj: Creswell, 1997: Qualitative Inquiry and Research Design. Choosing Among Five Traditions.

145 Případová studie (Case Study) Věda: sociální a politické vědy, sociologie města Popis: ▫ Detailní studium jednoho případu nebo několika málo případů ▫ Velké množství dat, zachycení složitosti, popis vztahů – porovnání s jinými případy ▫ Osobní případová studie (minulost jedince, postoje, příčiny jednání, zkušenosti, historie života), studie komunity, sociálních skupin, organizací a institucí (evaluace, procesy změn), zkoumání rolí a vztahů, aktivit, událostí, programů Metody: ▫ Rozhovory, pozorování, dokumenty, statistická šetření, audiovizuální materiály Postup: ▫ Určí se případ (místně i časově), objekt, výzkumné otázky, sběr dat, metody a analýza ▫ Sběr dat a dokumentace (hodně dat) – hledají se pravidelnosti, doplňují se poznání a vytváří se datová základ i interpretaci ▫ Základní tvrzení a zobecnění

146 Etnografický výzkum (Ethnography) Věda: antropologie, sociologie Popis: ▫ Dokumentování každodennosti jedinců, dění ve skupině, aktivity, chování, slovní vyjádření, artefakty = portrét sociální skupiny ▫ Perspektivy členů na dané události, obsahy jejich myšlenek, interakce, sociální praktiky (při sdílení stejné kultury) ▫ Získat holistický obraz určité skupiny, instituce, společnosti ▫ Porozumět tomu, co je důvěrně známé – připisované významy daným událostem Metody: ▫ Pozorování (zúčastněné, skryté, otevřené), rozhovory, studium dokumentů, fotografií, obsahová analýza, narativní vyprávění = zachování přirozenosti! Cíl: ▫ Makroetnografie (zachycení praktik skupiny ve vztahu k celé kultuře), (mikroetnografie) pohled na izolovanou menší sociální skupinu, interpretativní et., kritická et. (vyprávění, problematické téma – feminismus)

147 Zakotvená teorie (Grounded Theory Study) Věda: sociologie Popis: ▫ Glaser, Strauss 1967: socg. medicíny: interakce s umírajícím, sdílení informací o stavu nemocného = specifický návod na strategii výzkumu i analýzu dat por vytvoření teorie (aplikovaná oblast výzkumu) ▫ Vytvoření/návrh teorie, která je zakotvená v datech získaných běhen studie ▫ Soustředí se na jednání a interakce jedinců a procesy v daném prostředí ▫ Zdůvodnění teorie, bohaté poznámky, explanatorní potenciál Metody: ▫ Rozhovory, pozorování, dokumenty Postup: ▫ Kreativní generování hypotéz ▫ Více vstupů do terénu (jen počáteční představy), analýza dat mezi tím – studie jednotlivých případů, zaznamenávání dat  sběr dat trvá, dokud bude teorie vznikat (= saturace teorie) – jinak výběr nových případů  komparace případů, testování poznatků, validizace dat – zobecnění tvrzení a formulace dalších hypotéz

148 Fenomenologické zkoumání (Phenomelogical Study) Věda: filozofie, psychologie Popis: ▫ Analýza prožité zkušenosti se specifickým fenoménem u jedince či skupiny ▫ Snaha vstoupit do vnitřního světa jedince kvůli porozumění významům, zachycení přirozeného jazyka (vyloučit předsudky výzkumníka) ▫ Popis a interpretace sdělených prožitků, výsledkem je text Metody: ▫ Opakovaný kvalitativní rozhovor (účastník reflektuje svoji zkušenost a vypráví o jejím významu), nestrukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami, prostředí rozhovoru je klidné a bezpečné Postup: ▫ Nezačíná se s výzkumnou otázkou, určuje se směr zaměření a širší definice fenoménu, výzkumná otázka vznikne až v průběhu sběru dat a jejich analýzy ▫ Snaha pochopit významy daných zkušeností ▫ Analýza hned po prvním rozhovori

149 Biografický výzkum (Biography) Věda: antropologie, literatura, historie, psychologie, sociologie Popis: ▫ Zvláštní verze případové studie (jen jedna osoba nebo jen pár jedinců) ▫ Biografie jako napsaná historie života jedince/skupiny/instituce ▫ Rekonstrukce a interpretace průběhu života jedince někým jiným (posloupnost faktických životních událostí) ▫ zaměření.: vnitřní perspektiva jedince, interakce jedince v sociálním kontextu, zkušenosti jedinců v různých rolích v průběhu života Metody: ▫ Narativní rozhovor (sledování po delší dobu/i s odstupy), pozorování, dopisy, deníky, zápisníky, soudní dokumenty, cestovní zprávy, autobiografie, materiál jiných osob Postup: ▫ Důležitý vztah výzkumníka a zkoumaného jedince ▫ Určení cíle výzkumu, množina zkoumaných zážitků, životní etapy  shromažďování materiálu  uspořádání podle témat  zkoumání významů ve vyprávění, vysvětlení interakcí, kulturních aspektů, ideologií, kontextů  více jedinců = komparace, vytváření typů a teorií

150 Metody kvalitativního výzkumu s Zúčastněné, Nezúčastněné Skryté, otevřené Nestandardizované, nestrukturované, velký prostor, flexibilita, porozumění zkušenosti, scénář, body k diskuzi Články, knihy, osobní dokumenty rozbor významu, organizace a použití Osobní nahrávky, video, filmy, seriály, zprávy přesná transkripce přirozených interakcí PozorováníInterviewTexty a dokumenty Audiovizuální materiály

151 Proces kvalitativního výzkumu 1.Úvod (téma, definice, jeho důležitost, účel studia, teoretický background, výzkumné otázky – lze neustále modifikovat, limity studie) 2.Design výzkumu (definice cílové populace, etika, dosažitelnost, výběr metody, výzkumný nástroj) 3.Sběr dat (validita – je zajištěna tzv. saturací tématu – výzkumník už od dalšího respondenta nezjistí nic nového = nasycení informacemi) 4.Analýza dat (redukce dat na téma a kategorie, hledání shody s teorií, nové vytváření, práce s literaturou) 5.Zpráva – obsahuje podrobný popis místa zkoumání, rozsáhlé citace z rozhovorů, poznámky výzkumníka, fotografie, audiovizuální záznamy, deníky, osobní komentáře, úřední dokumenty, úryvky z knih atp. Přímo v terénu lze modifikovat celý výzkumný plán, analýza dat a jejich sběr probíhá současně a opakují se s novými informacemi, závěry se přezkoumávají, zohledňující se názory pozorovaných jedinců

152 Pozorování etnografické, případové studie snaha zjistit, co se skutečně děje, popis prostředí potvrzení (doplnění) výsledků z rozhovoru, popisná metoda u výzkumu, etnografie nestačí se pozorovat všechno, něco uniká – v případě několika událostí na ráz, potřeba odborníka na speciální místa, elektronické záznamy málo prozkoumaný jev, rozdíly pohledy členů a nečlenů, osoby mezi skupinami

153 Pozorování S Zúčastněné pozorování: popis děje, účastníků, místa a času, důvod děje, pozorovatel je skrytý a účastní se dění, osobní vztah s pozorovanými, vnitřní perspektiva účastníků, kombinace s rozhovory, záznamy a deníky Nezúčastněné pozorování: minimalizace kontaktů s pozorovanými subjekty, redukce vlivu angažovanosti pozorovatele, odstup a neutrální přístup, chování pozorovatele málo rušivé, záznam chování jedince či skupiny, horší záznam postojů a vnímání účastníků – jen co dělají a říkají, validizace zúčastněným pozorováním

154 Pozorování SKRYTÉOTEVŘENÉ ZÚČASTNĚNÉÚplný účastník Účastník jako pozorovatel NEZÚČASTNĚNÉÚplný pozorovatel Pozorovatel jako účastník Strukturovaný či nestrukturovaný Umělé či přirozené prostředí

155 Dotazování STRUKTUROVANÝ ROZHOVOR NESTRUKTUROVANÝ ROZHOVOR POLOSTRUKTUROVANÝ ROZHOVOR KVANTITA KVALITA MARKETING

156 Hloubkový rozhovor s kvantita (uzavřené otázky, pevná struktura, velký vzorek, „lehká analýza“, plynulost, ovlivňování rozhovorů pohledem výzkumníka) kvalita (otevřené otázky, osnova, přesný scénář, přizpůsobení respondentovi, lze přezkoušet porozumění otázkám, subjektivní pohledy respondenta se zaznamenají, flexibilita) kvalita (nestrukturované, volná vyprávění, příhody, náročná analýza, flexibilní) strukturované dotazníky polostrukturované dotazníky volné rozhovory

157 Prvky rozhovoru ROZHOVOR TAZATELRESPONDENTVZTAH T-RÚKOLMÍSTODOBA TRVÁNÍ Atmosféra, spontánnost, příjemnost Zainteresován Důvěra, respekt, uvození rozhovoru Směr dotazování Doma, pracoviště, kavárna 45 min – 3 hodiny

158 Pravidla „správných otázek“ Otázky jsou jasné Otázky jsou citlivé s ohledem na kulturní zázemí Otázky jsou skutečně otevřené ▫ Jaký máte názor na tento obrázek? Vs Jak se Vám líbí tento obrázek? ▫ Když řeknu káva, co Vás napadne? Otázky jsou neutrální Klademe vždy pouze jednu otázku Minulost – přítomnost – budoucnost Náročné otázky

159 Pravidla „správného dotazování“ Seznámení s cíli výzkumu Důkladná příprava, nácvik rozhovoru Interpersonální inteligence Obvykle vykat Koncentrace a disciplína Nepřitakávat Nevměšovat osobní názory, postoje Flexibilita, pohotovost (ad hoc otázky) Možnost dělat poznámky během ▫ Ale neztratit kontakt! Po rozhovoru zkompletovat zjištění Citlivost k pohlaví, kultuře a věku

160 „Správné pořadí“ otázek s Sondáž (probing) – 15 min povídání o dotazovaném Neproblémové otázky na začátek (současnost, zkušenosti) Podrobnosti o jevu, zkušenosti Interpretace, názory, pocity Znalosti a dovednosti (možnost záporných reakcí) Budoucnost a minulost Demografické a identifikační otázky na konec

161 Metoda focus group Metoda moderovaného skupinového rozhovoru/diskuze Soustředí se na specifické demografické či zájmové skupiny populace (= rekrutace/marketing) Většinou uměle sestavená skupina (více či méně homogenní)  využití její přirozené dynamiky v diskuzi Cílem je odhalit a porozumět důvodům, které leží pod povrchem fenoménu nebo otestovat předběžné ideje či očekávání klienta Metoda skupinového rozhovoru je mnohdy doplňována některými dalšími technikami, jako jsou například asociační testy, projektivní techniky či metodami větného doplňování

162 Focus group s Individuum Výhody + Využití skupinové dynamiky (dobré pro projektivní a kreativní techniky) Za krátkou dobu hodně informací Flexibilita při dotazování, pluralita pohledů Diskurz segmentu populace Nevýhody – Není možné jít do hloubky pohledu každého respondenta Je zapotřebí dobrá organizace Mikroskupina Makroskupina

163 Focus group s Moderace Moderátor (flexibilní, kreativní, společenský, vnímavý) Respondenti (6 – 8 lidí, rekrutace) Atmosféra (otevřenost, demokratičnost) Skupinová dynamika (všichni mluví, vyvolává se, kulatý stůl, neanalyzovat v průběhu, 1,5 h – 4 h) Úkol (o čem se mluví, scénář, časové úseky, modifikace podle klienta) Klient (brief, výzkumné cíle, scénář)

164 Focus group Vlastní řizení skupiny (moderátor): ▫ Pozvat do studia 6 – 12 osob, které prošly rekrutací ▫ Uvedení respondentů do tématu (záleží na tématu), vzájemné seznámení moderátora a členů skupiny ▫ Je třeba zdůraznit respondentům, že jejich odpovědi nemohou být špatné nebo dobré, ale pouze pravdivé a otevřené nebo naopak ▫ Je dobré respondentům zdůraznit, že cílem diskuse není jen s někým souhlasit nebo naopak nesouhlasit  eliminace tlaku skupiny ▫ Upozornění na záznam videokamerou ▫ Tichý (druhý) pozorovatel (gesta, mimika, dynamika atp.) ▫ Zahřátí před diskuzí – společné zájmy, lehká konverzace, jmenovky ▫ Pozitivní uvolněné atmosféra ▫ Základního popud k diskuzi (základní problém) ▫ Role moderátora – pozornost při diskuzi – flexibilita ▫ Přechodová otázka, klíčové otázky, podnětové argumenty, shrnující otázky, rozhovor o diskuzi na závěr ▫ Dárky na závěr


Stáhnout ppt "SOCIOLOGIE B2 PhDr. Petra Anýžová, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google