Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MÍSTNÍ SPRÁVA I. MÍSTNÍ SPRÁVA I. PrF MU v Brně © petr průcha, 2015.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MÍSTNÍ SPRÁVA I. MÍSTNÍ SPRÁVA I. PrF MU v Brně © petr průcha, 2015."— Transkript prezentace:

1 MÍSTNÍ SPRÁVA I. MÍSTNÍ SPRÁVA I. PrF MU v Brně © petr průcha, 2015

2 I. ORGANIZAČNÍ OTÁZKY, úvod do výuky Obsahové zaměření předmětu pojem a podstata místní správy, pojem a podstata místní správy, charakteristika vývoje místní správy na našem území od pol. 19. stol., charakteristika vývoje místní správy na našem území od pol. 19. stol., principy organizace evropských systémů místní správy, principy organizace evropských systémů místní správy, režim místní správy ve smyslu Evropské charty místní samosprávy, režim místní správy ve smyslu Evropské charty místní samosprávy, dosažený stav postupu reformy územní veřejné správy dosažený stav postupu reformy územní veřejné správy ústavně právní základy organizace a činnosti místní správy, ústavně právní základy organizace a činnosti místní správy, zákonná úprava právního postavení obcí, zákonná úprava právního postavení obcí, zákonná úprava právního postavení krajů, zákonná úprava právního postavení krajů, vztahy obcí a krajů, vztahy obcí a krajů, normotvorná pravomoc obcí, normotvorná pravomoc obcí, sankční pravomoc obcí, sankční pravomoc obcí, základy právní úpravy regionálního rozvoje a jeho podpory, základy právní úpravy regionálního rozvoje a jeho podpory, záruky zákonnosti v místní správě záruky zákonnosti v místní správě

3 Základní tematické okruhy písemných prací Obsah pojmu „místní správa“ a jeho legislativní vyjádření Obsah pojmu „místní správa“ a jeho legislativní vyjádření Vztahy pojmů místní správa a územní správa, místní samospráva a územní samospráva Vztahy pojmů místní správa a územní správa, místní samospráva a územní samospráva Vývoj územní samosprávy na našem území od r do r Vývoj územní samosprávy na našem území od r do r Územní samospráva v období I. republiky Územní samospráva v období I. republiky Vývoj místní a územní správy od konce druhé světové války Vývoj místní a územní správy od konce druhé světové války Charakteristika smíšeného modelu veřejné správy Charakteristika smíšeného modelu veřejné správy Reflexe principů ECHMS v našich aktuálních podmínkách Reflexe principů ECHMS v našich aktuálních podmínkách Reforma územní veřejné správy v letech 1990 až 2002 Reforma územní veřejné správy v letech 1990 až 2002 Ústavní pojetí územní samosprávy Ústavní pojetí územní samosprávy Autonomie územní samosprávy a promítnutí tohoto principu do aktuálního právního postavení obcí Autonomie územní samosprávy a promítnutí tohoto principu do aktuálního právního postavení obcí Postavení a poslání zastupitelstva obce Postavení a poslání zastupitelstva obce Vztahy zastupitelstva obce, rady obce a dalších orgánů obce Vztahy zastupitelstva obce, rady obce a dalších orgánů obce Rozložení působnosti a pravomoci orgánů obcí, u nichž se nezřizuje rada; výhody a nevýhody Rozložení působnosti a pravomoci orgánů obcí, u nichž se nezřizuje rada; výhody a nevýhody Otázka tzv. přímé volby starosty Otázka tzv. přímé volby starosty Vztahy starosty a tajemníka obecního úřadu Vztahy starosty a tajemníka obecního úřadu Postavení úředníků územních samosprávných celků Postavení úředníků územních samosprávných celků Samostatná a přenesená působnost obcí, vzájemný poměr Samostatná a přenesená působnost obcí, vzájemný poměr Kategorizace obcí, výhody a nevýhody Kategorizace obcí, výhody a nevýhody Postavení městských částí či městských obvodů v územně členěném statutárním městě Postavení městských částí či městských obvodů v územně členěném statutárním městě Hlavní město Praha jako územní samosprávná korporace Hlavní město Praha jako územní samosprávná korporace Ústavně právní a zákonná východiska obecní normotvorby Ústavně právní a zákonná východiska obecní normotvorby Limity obecní normotvorby dovozované z judikatury Ústavního soudu Limity obecní normotvorby dovozované z judikatury Ústavního soudu Sankční pravomoc obcí v režimu samostatné působnosti Sankční pravomoc obcí v režimu samostatné působnosti Sankční pravomoc obcí v režimu přenesené působnosti Sankční pravomoc obcí v režimu přenesené působnosti Vztahy obcí a krajů Vztahy obcí a krajů Výhody a nevýhody organizačního uspořádání regionů soudržnosti Výhody a nevýhody organizačního uspořádání regionů soudržnosti Povaha výkonu veřejné správy v činnosti regionů soudržnosti Povaha výkonu veřejné správy v činnosti regionů soudržnosti Vztahy územních samosprávných celků a regionů soudržnosti Vztahy územních samosprávných celků a regionů soudržnosti Zhodnocení režimu dozoru nad výkonem působnosti obcí Zhodnocení režimu dozoru nad výkonem působnosti obcí Výhody a nevýhody režimu zásahů státu do výkonu samosprávy Výhody a nevýhody režimu zásahů státu do výkonu samosprávy

4 . Studijní prameny Studijní prameny Průcha, P.: Místní správa, MU Brno, 2011 Průcha, P.: Místní správa, MU Brno, 2011 Koudelka, Z., Ondruš, R., Průcha, P.: Zákon o obcích, komentář, 4. doplněné a přepracované vydání, Linde Praha, 2009 Koudelka, Z., Ondruš, R., Průcha, P.: Zákon o obcích, komentář, 4. doplněné a přepracované vydání, Linde Praha, 2009 Kopecký, M.: Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva, Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha 2010 Kopecký, M.: Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva, Wolters Kluwer ČR, a.s., Praha 2010 Místní správa v liberálních demokraciích :úvodní náčrt. Edited by J. A. Chandler, Translated by Jan Svatoň - Soňa Skulová, Brno, Doplněk, 1998 Místní správa v liberálních demokraciích :úvodní náčrt. Edited by J. A. Chandler, Translated by Jan Svatoň - Soňa Skulová, Brno, Doplněk, 1998 Evropská charta místní samosprávy (sdělení MZV č. 181/1999 Sb.) Evropská charta místní samosprávy (sdělení MZV č. 181/1999 Sb.) platná právní úprava, související judikatura platná právní úprava, související judikatura Ukončení předmětu Ukončení předmětu Vyžaduje se osobní účast ve výuce, zpracování seminární práce k dílčímu tématu (dle vlastního výběru zpracovatele) v rozsahu 8 – 10 stran. Předmět je ukončován kolokviem – ústní pohovor ve 3 – 5 členné skupince. Vyžaduje se osobní účast ve výuce, zpracování seminární práce k dílčímu tématu (dle vlastního výběru zpracovatele) v rozsahu 8 – 10 stran. Předmět je ukončován kolokviem – ústní pohovor ve 3 – 5 členné skupince.

5 Vyloučení používání právních předpisů při přípravě a výkonu kolokvia Vyhlašuji, Vyhlašuji, že jsem jako garant předmětu v souladu s čl. 11 odst. 2 Směrnice děkana č. 7/2012 O studiu v bakalářských a magisterských studijních programech rozhodl, že při přípravě a výkonu kolokvia z předmětu „Místní správa“ ve šk. r. 2013/14, nebude možné používat právní předpisy. že jsem jako garant předmětu v souladu s čl. 11 odst. 2 Směrnice děkana č. 7/2012 O studiu v bakalářských a magisterských studijních programech rozhodl, že při přípravě a výkonu kolokvia z předmětu „Místní správa“ ve šk. r. 2013/14, nebude možné používat právní předpisy. V Brně dne Prof.JUDr. Petr Průcha, CSc. V Brně dne Prof.JUDr. Petr Průcha, CSc. Příloha: výtah z textu směrnice Příloha: výtah z textu směrnice Směrnice děkana č. 7/2012 Směrnice děkana č. 7/2012 O studiu v bakalářských a magisterských studijních programech O studiu v bakalářských a magisterských studijních programech Článek 11 Používání právních předpisů při ukončení předmětů (1) Student má právo používat při přípravě a výkonu zkoušky, zápočtu a kolokvia nekomentované právní předpisy. U státní závěrečné zkoušky se právo používat nekomentované právní předpisy vztahuje na přípravu k výkonu zkoušky. V jejím průběhu lze použít nekomentované právní předpisy jen na výzvu zkoušejícího. (1) Student má právo používat při přípravě a výkonu zkoušky, zápočtu a kolokvia nekomentované právní předpisy. U státní závěrečné zkoušky se právo používat nekomentované právní předpisy vztahuje na přípravu k výkonu zkoušky. V jejím průběhu lze použít nekomentované právní předpisy jen na výzvu zkoušejícího. (2) Používání nekomentovaných právních předpisů může vyloučit garant předmětu v případě, že tento postup bude vyhlášen do 14 dnů od zahájení výukového období semestru, ve kterém má být předmět danou formou ukončen. (2) Používání nekomentovaných právních předpisů může vyloučit garant předmětu v případě, že tento postup bude vyhlášen do 14 dnů od zahájení výukového období semestru, ve kterém má být předmět danou formou ukončen.

6 II. POJEM A PODSTATA MÍSTNÍ SPRÁVY a její místo či vymezení v rámci institutu veřejné správy Organizační a funkční pojetí místní správa nejnižší úrovní územní veřejné správy místní správa nejnižší úrovní územní veřejné správy místní a územní správa protipólem správy centrální, resp. ústřední místní a územní správa protipólem správy centrální, resp. ústřední místní, resp. územní, státní správa (jako specializovaná VS) a místní, resp. územní, samospráva (jako VS s tzv. všeobecnou působností) místní, resp. územní, státní správa (jako specializovaná VS) a místní, resp. územní, samospráva (jako VS s tzv. všeobecnou působností)

7 Místní, resp. územní, samospráva místní, resp. územní, samospráva v našich podmínkách – představována tzv. smíšeným modelem místní, resp. územní, samospráva v našich podmínkách – představována tzv. smíšeným modelem organizačně pouze samospráva, s přenesenou působností ( nejblíže k tzv. rakouskému modelu ) organizačně pouze samospráva, s přenesenou působností ( nejblíže k tzv. rakouskému modelu )

8 Místní a územní správa jako předmět zájmu vědy a studia Výchozí teorie samosprávy Výchozí teorie samosprávy přirozenoprávní – samospráva stavěna před vznik státu jako přirozená forma pospolitostní organizace občanů přirozenoprávní – samospráva stavěna před vznik státu jako přirozená forma pospolitostní organizace občanů státoprávní – stát je základem samosprávy státoprávní – stát je základem samosprávy politická – základ v pouhé občanské laické účasti politická – základ v pouhé občanské laické účasti Problémy územní samosprávy, ve spojení s veřejnou správou, se zabývají vysoké školy, národní i mezinárodní vědecké instituce, vlády, orgány Rady Evropy, OECD, EU. Problémy územní samosprávy, ve spojení s veřejnou správou, se zabývají vysoké školy, národní i mezinárodní vědecké instituce, vlády, orgány Rady Evropy, OECD, EU. Z institucí je jmenovitě třeba připomenout následující : Z institucí je jmenovitě třeba připomenout následující : Mezinárodní ústav správních věd (IIAS), Brusel Mezinárodní ústav správních věd (IIAS), Brusel Evropský ústav veřejné správy (EIPA), Maastricht Evropský ústav veřejné správy (EIPA), Maastricht Německá vysoká škola správních věd ve Speyeru Německá vysoká škola správních věd ve Speyeru Státní škola pro veřejnou správu (Francie) - (ENA – École nationale d´ administration) Státní škola pro veřejnou správu (Francie) - (ENA – École nationale d´ administration) Národní škola veřejné správy (Polsko – založena v r. 1990) Národní škola veřejné správy (Polsko – založena v r. 1990)

9 III. CHARAKTERISTIKA VÝVOJE MÍSTNÍ SPRÁVY NA NAŠEM ÚZEMÍ období před vznikem samostatného československého státu - Stadionovo prozatímní obecní zřízení – č. 170/1849 – „Die Grundfeste des freien Staates ist die freie Gemeinde“ ( Základem svobodného státu je svobodná obec.) období před vznikem samostatného československého státu - Stadionovo prozatímní obecní zřízení – č. 170/1849 – „Die Grundfeste des freien Staates ist die freie Gemeinde“ ( Základem svobodného státu je svobodná obec.) období I. republiky, dále po válce do r důraz na obecní samosprávu (byť s „národními výbory“), vedle obcí v několika případech dále tzv. vojenské újezdy období I. republiky, dále po válce do r důraz na obecní samosprávu (byť s „národními výbory“), vedle obcí v několika případech dále tzv. vojenské újezdy 1949 – místní správa ve formě správy státní (soustava „národních výborů“) 1949 – místní správa ve formě správy státní (soustava „národních výborů“) od r revitalizace územní samosprávy, demokratická transformace, reforma a modernizace od r revitalizace územní samosprávy, demokratická transformace, reforma a modernizace

10 K vývoji územněsprávního členění od od historické země (Čechy, Morava, Slezsko) 3 historické země (Čechy, Morava, Slezsko) 10 krajů + Praha 10 krajů + Praha 111 okresů 111 okresů po r kraje opuštěny (pokusy o župy), v ČSR historické země + Slovensko a autonomní Podkarpatská Rus po r kraje opuštěny (pokusy o župy), v ČSR historické země + Slovensko a autonomní Podkarpatská Rus od (zák.č. 125/1927 Sb.z. a nař.) od (zák.č. 125/1927 Sb.z. a nař.) 2 historické země (Česká a Moravskoslezská) 2 historické země (Česká a Moravskoslezská) 148 okresů ( ) 148 okresů ( ) od do 8/9. května 1945 od do 8/9. května 1945 Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava od od země zrušeny země zrušeny 13 krajů + Praha 13 krajů + Praha 179 okresů 179 okresů od od krajů + Praha 7 krajů + Praha 75 okresů 75 okresů

11 Samosprávné země Československa v letech amosprávnéČeskoslovenska amosprávnéČeskoslovenska Před rokem 1918 byla země podkarpatská součástí uherské části monarchie.uherské části

12 ..

13 Země na půdorysu dnešní ČR - v letech 1918 – 1938, Šedě země česká, země moravskoslezská - zeleně je vyznačena její moravská část, žlutě její slezská část, červeně moravské enklávy ve Slezskumoravskáslezskámoravské enklávy ve Slezsku

14 .

15 . K vývoji právní úpravy zákon č. 2/1918 Sb., jímž se zřizují nejvyšší Správní úřady ve státě československém zákon č. 2/1918 Sb., jímž se zřizují nejvyšší Správní úřady ve státě československém ústavní dekret presidenta republiky č. 18/1944 Úředního věstníku československého, o národních výborech a prozatímním Národním shromáždění (vyz vyhláška MV č. 43/1945 Sb.) ústavní dekret presidenta republiky č. 18/1944 Úředního věstníku československého, o národních výborech a prozatímním Národním shromáždění (vyz vyhláška MV č. 43/1945 Sb.) vl. nařízení č. 4/1945 Sb., o volbě a pravomoci národních výborů vl. nařízení č. 4/1945 Sb., o volbě a pravomoci národních výborů dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb., o územní organizaci správy, vykonávané národními výbory dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb., o územní organizaci správy, vykonávané národními výbory zákon č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení zákon č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení na území dnešní ČR – 13 krajů plus Praha na území dnešní ČR – 13 krajů plus Praha ústavní zákon č. 12/1954 Sb., o národních výborech ústavní zákon č. 12/1954 Sb., o národních výborech zákon č. 13/1954 Sb., o národních výborech zákon č. 13/1954 Sb., o národních výborech zákon č. 36/1960 Sb., o územním členěním státu zákon č. 36/1960 Sb., o územním členěním státu na území dnešní ČR – 7 krajů plus Praha na území dnešní ČR – 7 krajů plus Praha zákon č. 65/1960 Sb., o národních výborech zákon č. 65/1960 Sb., o národních výborech zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech ústavní zákon č. 294/1990 Sb. (a navazující úprava – viz další témata) ústavní zákon č. 294/1990 Sb. (a navazující úprava – viz další témata)

16 Současný stav územněsprávního členění a místní, resp. územní správy územněsprávní členění (vč. stavu dle zákona č. 36/1960 Sb., ve znění pozdějších předpisů) obce (po r cca obcí) 75 okresů, od okres Jeseník (bez organizace všeobecné veřejné správy) 7 krajů obce, kraje - jako výsledek reforem po přelomu r. 1989/90 od r přes obcí, od r. 2000/ krajů + Praha 5 vojenských újezdů zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky ( Boletice, Brdy, Březová, Hradiště, Libavá - zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky ) regiony soudržnosti (v návaznosti na zákon č. 248/2000 Sb.) 7 tzv. „NUTSů 2“ a hl.m. Praha

17 Samosprávné kraje s vyznačením okresů

18 IV. VÝVOJOVÉ MODELY ORGANIZACE EVROPSKÝCH SYSTÉMŮ MÍSTNÍ SPRÁVY smíšený - německý (pův. pruský, později tzv. rakouský model (většina evropských zemí - Německo, Rakousko, Belgie, Holandsko, Itálie, Polsko, Slovensko, Maďarsko, severské země) smíšený - německý (pův. pruský, později tzv. rakouský model (většina evropských zemí - Německo, Rakousko, Belgie, Holandsko, Itálie, Polsko, Slovensko, Maďarsko, severské země) dělený - nejblíže k tzv. francouzskému modelu (dnes se již blíží smíšenému modelu) dělený - nejblíže k tzv. francouzskému modelu (dnes se již blíží smíšenému modelu) výlučně samosprávný (self gowernment) – (na základní úrovni – obce) – anglický, resp. anglosaský model (na vyšších úrovních (okresy, hrabství), taktéž státní správa – kombinace samosprávy a státní správy výlučně samosprávný (self gowernment) – (na základní úrovni – obce) – anglický, resp. anglosaský model (na vyšších úrovních (okresy, hrabství), taktéž státní správa – kombinace samosprávy a státní správy

19 V. REFORMA MÍSTNÍ, resp. ÚZEMNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY A JÍ DOSAŽENÝ STAV bezprostředně předchozí, resp. poslední vývoj bezprostředně předchozí, resp. poslední vývoj západoevropské státy (kontinuita), reformy, tč. spíše modernizace západoevropské státy (kontinuita), reformy, tč. spíše modernizace východoevropské státy (diskontinuita - nyní tzv. demokratická transformace, reformy, modernizace), východoevropské státy (diskontinuita - nyní tzv. demokratická transformace, reformy, modernizace), společné - europeizace (zejména ECHMS), souvisí s modernizací, tento proces u zemí Rady Evropy, intenzivnější však u zemí EU společné - europeizace (zejména ECHMS), souvisí s modernizací, tento proces u zemí Rady Evropy, intenzivnější však u zemí EU

20 VI. AKTUÁLNÍ STAV ÚZEMNÍ SPRÁVY V NAŠICH PODMÍNKÁCH. VI. AKTUÁLNÍ STAV ÚZEMNÍ SPRÁVY V NAŠICH PODMÍNKÁCH. územní členění (vč. stavu dle zákona č. 36/1960 Sb., ve znění pozdějších předpisů) obce, kraje - jako výsledek reforem po přelomu r. 1989/90 specifika obecního „uspořádání“ (kategorizace obcí – tři kategorie, specifikem statutární města a hlavní město Praha)

21 VII. ORGANIZACE OBCÍ kategorizace obcí kategorizace obcí obce (běžné) (6 251) obce (běžné) (6 251) obce s pověřeným obecním úřadem (388) obce s pověřeným obecním úřadem (388) obce s rozšířenou působností (205) obce s rozšířenou působností (205) městysy, města městysy, města statutární města (25) statutární města (25) hlavní město Praha hlavní město Praha pozn. : na úroveň obcí navazuje úroveň okresů (bez organizace všeobecné územní veřejné správy) a dále úroveň krajů, dotvářející „územní samosprávu“ pozn. : na úroveň obcí navazuje úroveň okresů (bez organizace všeobecné územní veřejné správy) a dále úroveň krajů, dotvářející „územní samosprávu“

22 VIII. NADOBECNÍ ÚROVEŇ Okresy (zachovány) Okresy (zachovány) okresní úřady - zrušeny okresní úřady - zrušeny (stát v jistém smyslu rezignoval na to, mít v území své „expozitury“ výkonu státní správy s všeobecnou působností) „zůstaly“ jene některé územně dekoncentrované orgány státní správy s okresní působností „zůstaly“ jene některé územně dekoncentrované orgány státní správy s okresní působností Okresní správy sociálního zabezpečení Okresní správy sociálního zabezpečení

23 Okresy jako „vložené“ správní obvody pro výkon územní veřejné správy okresy okresy od – 75 okresů od – 75 okresů

24 . okresy okresy od – okres Jeseník od – okres Jeseník (vyčleněn z okresu Šumperk)

25 Kraje kraje podle právní úpravy z r kraje podle právní úpravy z r samosprávné kraje podle právní úpravy z r. 1997, uvedeny do života na přelomu r. 2000/2001 samosprávné kraje podle právní úpravy z r. 1997, uvedeny do života na přelomu r. 2000/2001

26

27 IX. DALŠÍ ÚZEMNĚ VYMEZOVANÉ JEDNOTKY Tzv. vojenské újezdy Podle aktuálně platné právní úpravy jde o celkem pět vojenských újezdů, a to vojenské újezdy Podle aktuálně platné právní úpravy jde o celkem pět vojenských újezdů, a to vojenské újezdy Boletice (Jihočeský kraj), Boletice (Jihočeský kraj), Brdy (Středočeský kraj), Brdy (Středočeský kraj), Březina (Jihomoravský kraj), Březina (Jihomoravský kraj), Hradiště (Karlovarský kraj) a Hradiště (Karlovarský kraj) a Libavá (Olomoucký kraj) Libavá (Olomoucký kraj)

28 . bližší specifikace bližší specifikace vojenský újezd Boletice, okres Český Krumlov, Jihočeský kraj, vojenský újezd Boletice, okres Český Krumlov, Jihočeský kraj,ojenský újezd Boleticeokres Český KrumlovJihočeský krajojenský újezd Boleticeokres Český KrumlovJihočeský kraj sídlo újezdu: Boletice (základní sídelní jednotka na území vojenského újezdu), Boleticezákladní sídelní jednotkaBoleticezákladní sídelní jednotka vojenský újezd Brdy, okres Příbram, Středočeský kraj vojenský újezd Brdy, okres Příbram, Středočeský kraj vojenský újezd Brdyokres PříbramStředočeský kraj vojenský újezd Brdyokres PříbramStředočeský kraj sídlo újezdu: Jince (mimo území vojenského újezdu) sídlo újezdu: Jince (mimo území vojenského újezdu)Jince vojenský újezd Březina, okres Vyškov, Jihomoravský kraj vojenský újezd Březina, okres Vyškov, Jihomoravský kraj vojenský újezd Březinaokres VyškovJihomoravský kraj vojenský újezd Březinaokres VyškovJihomoravský kraj sídlo újezdu: město Vyškov (mimo území vojenského újezdu) sídlo újezdu: město Vyškov (mimo území vojenského újezdu)Vyškov vojenský újezd Hradiště, okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj vojenský újezd Hradiště, okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj vojenský újezd Hradištěokres Karlovy VaryKarlovarský kraj vojenský újezd Hradištěokres Karlovy VaryKarlovarský kraj sídlo újezdu: město Karlovy Vary (mimo území vojenského újezdu) sídlo újezdu: město Karlovy Vary (mimo území vojenského újezdu)Karlovy VaryKarlovy Vary vojenský újezd Libavá, okres Olomouc, Olomoucký kraj, vojenský újezd Libavá, okres Olomouc, Olomoucký kraj, vojenský újezd Libaváokres OlomoucOlomoucký kraj vojenský újezd Libaváokres OlomoucOlomoucký kraj sídlo újezdu: Město Libavá (které však není městem ani obcí, ale katastrálním územím v rámci vojenského újezdu) sídlo újezdu: Město Libavá (které však není městem ani obcí, ale katastrálním územím v rámci vojenského újezdu)Město Libavá katastrálním územímMěsto Libavá katastrálním územím zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, speciálně jeho část šestá (§ 30 až § 40), která vojenské újezdy definuje jako územní správní jednotky státu Zákon stanoví též sídla vojenských újezdů (zpravidla mimo jejich území) a příslušnost k okresu i kraji (v § 73a). zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, speciálně jeho část šestá (§ 30 až § 40), která vojenské újezdy definuje jako územní správní jednotky státu Zákon stanoví též sídla vojenských újezdů (zpravidla mimo jejich území) a příslušnost k okresu i kraji (v § 73a).

29 Vojenské újezdy

30 X. REGIONY SOUDRŽNOSTI - NUTS 2 Praha (hl.m. Praha), Praha (hl.m. Praha), Střední Čechy (Středočeský kraj), Střední Čechy (Středočeský kraj), Jihozápad (Jihočeský kraj, Plzeňský kraj) Jihozápad (Jihočeský kraj, Plzeňský kraj) Severozápad (Karlovarský kraj, Ústecký kraj) Severozápad (Karlovarský kraj, Ústecký kraj) Severovýchod (Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj), Severovýchod (Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj), Jihovýchod (Jihomoravský kraj, kraj Vysočina), Jihovýchod (Jihomoravský kraj, kraj Vysočina), Střední Morava (Olomoucký kraj, Zlínský kraj), Střední Morava (Olomoucký kraj, Zlínský kraj), Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj) Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj)

31 Regiony soudržnosti

32 XI. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ v poloze vnější v poloze vnější vztah státu a samosprávy (dozor, kontrola, dopady regulatorní reformy) vztah státu a samosprávy (dozor, kontrola, dopady regulatorní reformy) vztah samosprávy a občanů (uspokojování potřeb občanů, formy podílu občanů na územní samosprávě, vše ve spojení s ochranou a uplatňováním základních práv a svobod) vztah samosprávy a občanů (uspokojování potřeb občanů, formy podílu občanů na územní samosprávě, vše ve spojení s ochranou a uplatňováním základních práv a svobod) vztah samosprávy a soukromého sektoru (tzv. partnerství veřejného a soukromého sektoru) vztah samosprávy a soukromého sektoru (tzv. partnerství veřejného a soukromého sektoru) v poloze vnitřní v poloze vnitřní územní samospráva ve smyslu institucionálním územní samospráva ve smyslu institucionálním úrovňovost úrovňovost počty, vzájemné vztahy počty, vzájemné vztahy

33 SHRNUTÍ, ZÁVĚR


Stáhnout ppt "MÍSTNÍ SPRÁVA I. MÍSTNÍ SPRÁVA I. PrF MU v Brně © petr průcha, 2015."

Podobné prezentace


Reklamy Google