Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY IV. Sjezd československých spisovatelů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY IV. Sjezd československých spisovatelů."— Transkript prezentace:

1 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY IV. Sjezd československých spisovatelů Obraz společensko-politického klimatu na příkladu vývoje spisovatelské obce

2 Krize komunistického vládnutí Od poloviny 60. let nazrává krize komunistického systému. Mimo jiné se - za podpory veřejnosti - projevuje emancipační úsilí kulturních svazů. Napětí mezi kulturou a komunistickou mocí se promítlo především do jednání IV. sjezdu spisovatelů v červnu Otevřená kritika politických poměrů šokovala vedení KSČ.

3 Co předcházelo Svaz československých spisovatelů vznikl jako instituce na troskách předchozích spisovatelských sdružení, která byla rozbita a velká část členů vyloučena a uvězněna nebo se ocitla v emigraci. Po únoru 1948 zakázán mimo jiné i Syndikát českých spisovatelů (1711 členů). Sjezd národní kultury v dubnu 1948: –Vyhlášena stranická linie komunistickými ideology (Kopecký, Nejedlý, Štoll) –1948 založen komunistický Svaz československých spisovatelů - organizace přísně výběrová (300 členů včetně Slováků)

4 Zdeněk Nejedlý na I. sjezdu v roce 1949,,…je hlavní otázka: na čí straně barikády kdo stojí… Vystupuje li dnes někdo pro tzv. čisté umění…, ocitá se na druhé straně barikády, neboť co to dnes znamená? Tu největší službu reakci.“ Obr. 1

5 Předseda svazu Jan Drda Odmítl…,, licoměrné volání po absolutní svobodě a nezávislosti“ a ohlásil,, radostný svazek s dělnickou třídou“. Obr. 2

6 Svaz československých spisovatelů Byl institucí zřízenou jakožto propagační instituce režimu, která měla spisovatele především hlídat. Samotná idea Svazu spisovatelů je hluboce zvrácená. Pochází ze sovětského a nacistického systému. V SSSR rozhodnutím strany z roku 1932 nařízeno rozpustit všechna sdružení spisovatelů vzniklá ve 20. letech. V srpnu 1934 se konal I. sjezd sovětských spisovatelů (nejvyšší orgán Svazu spisovatelů SSSR), kde se určilo, kteří spisovatelé smějí psát, zatímco stovky jejich kolegů byly ve vězení, zavražděny nebo v exilu. Stěžejním tématem byl také nově vytvořený pojem socialistický realismus Velmi podobné to bylo v nacistickém Německu, kde vznikla Říšská komora pro písemnictví.

7 Konference o poezii Leden 1950 Ladislav Štoll - Třicet let bojů za českou socialistickou poezii Následují čistky, další zákazy publikování, likvidační kritiky, občanské pronásledování, soudní procesy Obr. 3

8 Období Chruščovova tání po smrti Stalina a po XX. sjezdu KSSS II. sjezd československých spisovatelů, jaro 1956: opatrná (požadavek uvolnění cenzury) až odvážná prohlášení. J. Seifert se zastal vězněných spisovatelů! F.Hrubín:,,Žijme a tvořme tak, aby se od nás lidé neodvraceli…, aby si nás vážili jako opravdových tvůrců, nikým a ničím nepodplatitelných“. Host do domu – Trefulka, Skácel, L. Kundera, O. Mikulášek Kultúrny život – Tatarka, Mňačko, Novomeský Rozporné aktivity V. Nezvala Pokusy o rehabilitaci avantgardy –Tatarkův Démon súhlasu analyzoval rozvrat poúnorové morálky –Jan Grossman psal o krizi v literatuře, Josef Vohryzek odmítal převahu ideologické tvorby – Publikují kritičtí marxisté Sviták a Kosík –V roce 1958 publikovány Škvoreckého Zbabělci. Kniha se stala hromosvodem ideologicky motivovaných útoků přívrženců tvrdé linie.

9 Jaroslav Seifert Obr. 4

10 Protiútok dogmatiků – dočasný obrat Čistka po celostátní konferenci svazu spisovatelů v březnu 1959, která se znovu konala v režii Štolla Postiženi: Fikar, Kocourek, Grossman, Hiršal, Bednář Hrabal, Škvorecký, Radok Kritice bylo také podrobeno chápání spisovatelů jako,,svědomí národa“, jež bylo hlavním argumentem Seifertova projevu na II. spisovatelském sjezdu. Ladislav Štoll – Literatura a kulturní revoluce Glazarová, Štoll, Skála, Pluhař, Taufer - opory Po roce 1962 nastalo nové a rozsáhlejší uvolnění

11 Počátky liberalizace literárního života (proměny let ) Druhá vlna kritiky stalinismu po XXII. Sjezdu KSSS v roce 1961 (XII. sjezd KSČ v prosinci 1962) 196O – amnestie některých politických vězňů Proměna kulturního ovzduší Někteří spisovatelé se stávají mluvčími společenských reforem Ladislav Mňačko – Opožděné reportáže (1963) Kafkovská konference v Liblicích v květnu 1963 III. sjezd čs. spisovatelů - opatrné až odvážnější požadavky na menší vliv politiky v kultuře a snaha o nápravu některých křivd stalinismu 1965 – kulturní rezoluce sjezdu KSČ odmítla stalinské pojetí kultury, zároveň ale upozorňovala na „nebezpečí zlehčování socialistické ideologie“, do mocenské sféry ČSSR po téměř desetiletí dorazilo moskevské „tání“ Zároveň pokračuje represe – proces se Škutinou 1962, Miroslavem Liďákem- Haďákem, zásah proti studentskému majáles 1965 (Ginsberg), ad.

12 Spory o svazové časopisy Tvář a Literární noviny Tvář – Násilné přerušení kulturní kontinuity způsobilo, že se zde prolínaly různé věkové skupiny a názorové proudy E. Mandler, Jiří Němec, J. Kolář, J. Beneš, I. Sviták, L. Hejdánek, J. Jedlička, B. Doležal, V. Havel, V. Linhartová, B. Hrabal, J. Patočka, J. Hanč, J. Lopatka, A. Brousek, Z. Hejda, J. Gruša, I. Wernisch , obnovena 1968, zanikla 1969 Nemarxistický profil časopisu provokoval ideologickou komisi ÚV KSČ a některé členy vedení Svazu spisovatelů Obhájci – K. Kosík, I. Klíma, M. Kundera, M. Jungmann, P. Kohout, tajemník Svazu J. Šotola, kandidát ÚV KSČ J. Procházka Politický tlak a snížení rozpočtu vedly k zastavení časopisu Ovšem posléze vznikají Sešity, Orientace a na Slovensku Romboid

13 Obr. 5

14 LN, od 50. let kulturně – politický týdeník, v 60. letech suplují neexistenci kriticky zaměřeného politického týdeníku. Spisovatelé a esejisté z LN, jako M. Kundera, Vaculík, Kosík, Klíma, Liehm získali nebývalou veřejnou prestiž. Následují zásahy Hlavní správy tiskového dohledu a tlak ideologické komise ÚV KSČ. Milan Jungmann s L. Vaculíkem museli počátkem roku 1967 opustit redakci, neboť ÚV KSČ jejich odchodem podmínil další vydávání časopisu.

15 Bývalí stalinisté Mezi většinou kriticky smýšlejících spisovatelů - komunistů převládalo mínění, že socialismus, zbavený deformací a chyb, je v zásadě správná věc, jíž po příslušných reformách patří budoucnost. Pro některé je to otázka řešení dilematu mezi někdejší vírou ve Stalina a vystřízlivěním, které mnohdy vyústilo v pocity viny a mravní spoluzodpovědnosti. Ostatně významná část veřejnosti sdílí podobné názory. Obr. 6: Milan Kundera

16 Literární noviny Obr. 7

17 Legalizace cenzury Nový tiskový zákon z umocnil napětí mezi KSČ a spisovatelskou obcí Cenzurní praxe legalizována ustavením Ústřední publikační správy Konflikty spisovatelů s mocí následují A. Lustig, L. Pachman v době šestidenní války kritizují oficiální politiku státu L. Mňačko emigruje do Izraele J. Beneš odsouzen na 5 let za to, že spolupracoval se Svědectvím!

18 IV. sjezd československých spisovatelů

19 Obr. 8

20 Hlavní konflikt s mocí – 4.sjezd Ideologové KSČ – obavy z vlivu V. Černého a Tigridova Svědectví na spolupracovníky zaniklé Tváře Nejdiskutovanější kritické projevy – M. Kundera, L. Vaculík, P. Kohout, I. Klíma, V. Havel, K. Kosík, A. J. Liehm M. Kundera: citoval Schauerovy Naše dvě otázky - české literatuře, izolované nacismem a stalinismem hrozí ztráta historické paměti.,,Lidé, kteří žijí jen ve své nezprostředkované přítomnosti, bez vědomí historické kontinuity a bez kultury, jsou sto proměnit svou vlast v pustinu bez historie, bez paměti, bez ozvěn a bez krásy“ Ostře se vyslovil proti veškeré cenzuře

21 Ludvík Vaculík, Milan Kundera, Ivan Klíma Obr. 9

22 Pavel Kohout, Alexandr Kliment, Ivan Klíma Ve svých příspěvcích hovořili o cenzuře, požadovali v souladu s ústavou svobodu slova a tisku. Po projevu A. Klimenta přečetl P. Kohout překlad ostře kritického dopisu A. Solženicyna sjezdu sovětských spisovatelů. Dopis odsuzoval sovětskou kulturní politiku V reakci na reformní projevy sjezd demonstrativně opustila delegace ÚV KSČ vedená dogmatikem, tajemníkem ÚV Jiřím Hendrychem

23 A. Solženicyn Adresoval všem delegátům 4. sjezdu sovětských spisovatelů dopis vyzývající je k diskusi o cenzuře a jiných omezeních v literatuře SSSR, stejně jako o zodpovědnosti vedení Svazu za pronásledování sisovatelů. Ačkoli bylo přečtení dopisu a jeho projednávání zakázáno, stal se hlavním námětem neoficiálních rozhovorů. Obr. 10

24 Hrozící rozvrat sjezdového jednání Odvrátil Eduard Goldstücker Názorové rozštěpení – I. Skála, J. Hájek a další protestovali proti nesocialistickému charakteru některých projevů. Po příspěvku L. Vaculíka někteří autoři oddaní stranické linii opustili sál i sjezd.

25 Vrcholem spisovatelské revolty se pak podle mnohých stal – druhý den přednesený – projev Ludvíka Vaculíka (členem Svazu od 1967), který byl jakýmsi zúčtováním s 20 lety komunistické vlády: Společnost je ovládána hrstkou mocných V občanech se pěstuje poddanská duše Demokracie a právo jsou soustavně porušovány „…za dvacet let nebyla u nás vyřešena žádná lidská otázka – od primárních potřeb, jako jsou byty, školy,prosperita hospodářství, až po potřeby jemnější, které nedemokratické systémy řešit nemohou, jako je pocit plné platnosti ve společnosti, podřízení politických rozhodnutí kritériím etiky, víra ve smysluplnost i malé práce, potřeba důvěry mezi lidmi, vzestup vzdělanosti celých mas (…) jméno naší republiky ztratilo dobrý zvuk. Vidím, že jsme nedodali lidstvu žádné původní myšlenky (…), opakujeme chyby z Východu i Západu…“

26 Ludvík Vaculík Obr. 11

27 Vaculíkův projev definitivně uzavřel jakoukoliv cestu k možnému kompromisu a šance na urovnání poměrů mezi stranou a kulturní inteligencí přestala existovat. Autoři se zde – navzdory nevyhnutelnému existenčnímu riziku (nejvýznamnější řečníci byli vyloučeni z KSČ, Literární noviny od září fakticky přestaly existovat) – otevřeně postavili oficiální politické praxi KSČ.

28 Reakce KSČ Z KSČ vyloučeni Vaculík, Klíma, Liehm Kundera – disciplinární řízení Kohout – stranická důtka Mňačko vyloučen ze strany a zbaven občanství, potrestán i J. Procházka. Zásah proti LN (dříve Tváři a také výměna redakční rady kulturně- historické revue Dějiny a současnost) se stal jedním z posledních rázných činů, kterým se vládnoucí moc před lednem 1968 snažila udržet kontrolu nad ideovým životem společnosti I když sjezdová rezoluce kompromisní, z kandidátky do vedení Svazu vyškrtnuti P. Kohout, I. Klíma, V. Havel, L. Vaculík. Společnost však již v pohybu – viz tzv. strahovské události a konání I. beatového festivalu v Lucerně v prosinci 1967, v době kdy ÚV KSČ řeší odvolání Antonína Novotného z funkce I. tajemníka.

29 Použité zdroje a literatura Janoušek, P.: Dějiny české literatury III. (1958 – 1969), Academia Lehár, J.,Stich, A, Janáčková, J., Holý, J.: Česká literatura od počátků k dnešku, NLN Harna, J.: České a československé dějiny III. Dokumenty a materiály, Fortuna IV. sjezd Svazu československých spisovatelů /Protokol/, Československý spisovatel Cuhra, J., Ellinger J., Gjuričová, A., Smetana, V.: České země v evropských dějinách, Paseka Kasack, W.: Slovník ruské literatury 20. století, Votobia OBRÁZKY –Obr. 1 : –Obr. 2: –Obr. 3: –Obr. 4: –Obr. 5: –Obr. 6: evrope_85187.htmlhttp://www.tyden.cz/rubriky/kultura/minulost-milana-kundery/kunderova-minulost-budi-rozruch-v- evrope_85187.html –Obr. 7: –Obr. 8: –Obr. 9: Vaculik, Klima, Kundera - –Obr. 10: –Obr. 11:

30 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu OBZORY Autor: Michal Hrdlička Předmět: Datum:


Stáhnout ppt "Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY IV. Sjezd československých spisovatelů."

Podobné prezentace


Reklamy Google