Ústřední vojenský zdravotní ústav ČESKÉ BUDĚJOVICE Ptačí chřipka major MVDr.Dušan SAJTLER major MVDr.Dušan SAJTLER.

Prezentace na téma: "Ústřední vojenský zdravotní ústav ČESKÉ BUDĚJOVICE Ptačí chřipka major MVDr.Dušan SAJTLER major MVDr.Dušan SAJTLER."— Transkript prezentace:

1 Ústřední vojenský zdravotní ústav ČESKÉ BUDĚJOVICE Ptačí chřipka major MVDr.Dušan SAJTLER major MVDr.Dušan SAJTLER

2 Původce ptačí chřipky  virus o průměru 80 - 120nm  dvojitý lipidový obal  povrchové glykoproteiny hemaglutinin a neuraminidáza  8 segmentů RNA kóduje 10 proteinů  ptačí chřipku způsobují viry typu A, subtypy obsahující H5 a H7  hemaglutinin umožňuje vazbu s buňkou hostitele a indukuje tvorbu protilátek  schopnost vysoké antigenní variability  relativně nestabilní ( pH,UV, vysušení, T +70˚C a více )

3 Rezervoár virů chřipky  vodní ptactvo z řádů Anseriformes a Charadriiformes, ale především divoké kachny  kachny jsou nejméně vnímavé vůči onemocnění – obvykle bezpříznakové infekce, virus není podroben selekčnímu tlaku protilátkové imunity a jeho antigenní změny jsou pomalé a minimální  virus se množí v jejich střevech a výkaly se dostává ve velkém množství do vody  další druhy ptáků a savců jsou infikováni příležitostně vodou nebo přímým kontaktem (trus, kapénky sekretů) Vrubozobí Dlouhokřídlí

4 Antigenní variabilita viru  antigenní posun – drift, drobné mutace pouze v rámci vlastního genomu  antigenní zvrat - shift je výměna genetického materiálu mezi dvěma rozdílnými viry v jedné hostitelské buňce – může vzniknout nová varianta pandemický virus pandemický virus lidský virus x ptačí virus

5 Virus ptačí chřipky H5N1  virus typu A, podtypu H5N1 je vysoce patogenní pro ptáky (HPAI – high pathogenity avian influenza), ale není pandemický, ovšem může se za určitých okolností přenášet z ptáků na člověka, ale ne z člověka na člověka  genetická analýza potvrdila, že se jedná o ptačí virus – všech 8 segmentů RNA je ptačích, přesto byly zjištěny mutace, které jsou snadněji přenosné z ptáků na člověka  mechanizmus přenosu ptačího viru na člověka není dosud objasněna  onemocnění ptačí chřipkou se u člověka projeví cca po 7 dnech od kontaktu člověka s nemocnou drůbeží – hlavní příznaky jsou vysoká teplota, bolesti hlavy, kašel a obtíže při dýchání  rok 1996 Čína provincie Guandong (Goos/GD96) byla poprvé zachycena vysoce patogenní varianta H5N1 – reassortment a genetický drift zvyšuje patogenitu  rok 1997 - v Hongkongu vzniká ohnisko nákazy s původcem ptačí chřipky H5N1 v chovu drůbeže, kde se nakazí 18 lidí, z nichž 6 umírá (1,5 milionů drůbeže je utraceno)  od roku 2003 vznikají další ohniska H5N1v chovech a u volně žijících ptáků mnoha státech Asie (Korea, Čína,Vietnam, Kambodža, Laos, Thajsko, Japonsko, Indonésie, Kazachstán, Mongolsko) a v Rusku  ptačí chřipka se již potvrdila v Africe (Nigerie, Egypt?) a v několika evropských státech ( Turecko a Rumunsko – chovy drůbeže, Řecko, Bulharsko, Chorvatsko, Slovinsko, Maďarsko, Itálie, Rakousko, Německo, Francie – volně žijící ptáci. Velká Británie zachytila jednoho papouška v karanténě).

6 Veterinární aspekty šíření viru ptačí chřipky  migrace ptactva  vysoký stupeň urbanizace přirozených míst odpočinku ptactva při návratu z teplých oblastí – jihovýchodní pobřeží Asie  úzký kontakt obyvatel asijských států s drůbeží a prasaty – domácnost a hospodářství pod jednou střechou  kohoutí zápasy  nízká úroveň veterinárních opatření v mnoha asijských velkochovech  rozsáhlé vodní plochy – rýžová pole, jezera, řeky moře  nákupy živé drůbeže z tržnic a jejich zpracování v domácnosti  rostoucí životní úroveň obyvatel Číny – (80. léta 1 kuře ročně, 90. léta 1 kuře za měsíc, dnes 1 kuře denně)  export drůbeže (ilegální export - import)  export – import exotického ptactva  virus není inaktivován mražením nebo chlazením

7

8 Klinický obraz nemocné drůbeže  inkubační doba 3 – 7 dní  snížená aktivita, skleslost  pokles příjmu potravy a vody  výrazný pokles až zastavení produkce vajec, deformace vajec, slabá až chybějící skořápka  načepýřené peří  vysoký úhyn až 100 % do 24-48 hodin  otok a cyanóza hřebínku  edém hlavy nebo okolí očí  ztížené dýchání (výtok z nosu, kašel)  vodnatý průjem  krváceniny na běhácích  rozsáhlé krváceniny vnitřních orgánů  dehydratace

9 Ohnisko nákazy a ochranná pásma  úřední potvrzení ptačí chřipky je možné pouze laboratorně (národní laboratoř a referenční laboratoř)  ohnisko – území vymezené MVO  ochranné pásmo okruh o poloměru 3 km  kontrolované pásmo – okruh o poloměru 10 km  nárazníkové pásmo – oblast podle chovatelských a geografických podmínek s omezením přemísťování  v ohnisku je usmrcena všechna drůbež zákonem povoleným způsobem (řeší KC SVS)  odsun kadáverů, částí těl nebo vajec a neškodné odstranění (SVS učené asanační podniky)  předběžné čištění a dezinfekce (řídí úřední veterinář)  použitý dezinfekční prostředek musí zůstat na místech aplikace nejméně 24 hodin  závěrečné čištění a dezinfekce – odstranění tuku a špíny a dezinfekce (řídí úřední veterinář)  po 7 dnech znovu odmaštění, oplach a dezinfekce  ošetření hnoje a podestýlky způsobem, který spolehlivě ničí virus – spálení, pára 70˚C, fermentace 20˚C 42 dnů a zabezpečení proti přístupu ptáků a savců VLA Weybridge

10 Veterinární ochrana území ČR proti zavlečení, vzniku a šíření nákazy  Státní veterinární správa – výkon státního dozoru na úseku epizootologie – zodpovídá za sledování nákaz a jejich zdolávání  Ústřední nákazová komise - ministr zemědělství a ústřední orgány státní správy, kterých se nějakým způsobem dotýká veterinární péče na úseku zdolávání nákaz hospodářských a volně žijících zvířat  Integrovaný záchranný systém (Orgány IZS - krizové štáby, MV, MO, starostové, primátoři. Složky IZS – Hasičský záchranný sbor, Policie ČR a AČR) Složky IZS – Hasičský záchranný sbor, Policie ČR a AČR)  Mimořádná veterinární opatření (ochrana velkochovů, malochovů, import drůbeže a exotického ptactva, svody drůbeže, evidence chovů, přesuny drůbeže, monitoring uhynulých ptáků)  Pohotovostní plány (řeší postupy likvidace ohniska a zamezení dalšího šíření nákazy)

11 Osobní ochrana  Virus se šíří přímým kontaktem, kontaminovaným materiálem, trusem a kapénkovou infekcí na krátkou vzdálenost (cca 1m).  Pracovníci, kteří pracují v prostředí, kde je riziko kontaktu s virem ptačí chřipky, se musí adekvátně chránit proti infekci  pracovní oděv pokrývající i hlavu (kombinéza s kapucou)  obuv, kterou lze dezinfikovat (gumové holínky)  dvoje rukavice – chirurgické a rukavice se zdrsnělým povrchem, omyvatelné, které lze dezinfikovat  vhodný typ respirátoru (TH2P, TH3P, N95)  ochranné brýle  přísné dodržování osobní hygieny (hygienické smyčky, mytí a dezinfekce rukou, zákaz kouření, konzumace potravin, pití, žvýkání apod.)

12 Použitá literatura Stanislav Rozsypal, Úvod do molekulární biologie, díl třetí Stanislav Rozsypal, Úvod do molekulární biologie, díl třetí World Health Organization, Avian influenza : assesing the pandemic threat,2005 World Health Organization, Avian influenza : assesing the pandemic threat,2005 G.Russ, Slovenská akadémia vied Bratislava, Pandémia vtáčej chrípky nastane, až keď sa ľudia budú infikovať navzájom G.Russ, Slovenská akadémia vied Bratislava, Pandémia vtáčej chrípky nastane, až keď sa ľudia budú infikovať navzájom Veterinární zákon číslo 166/1999Sb. Veterinární zákon číslo 166/1999Sb. Vyhláška 299/2003Sb. Vyhláška 299/2003Sb. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje, Ptačí chřipka, http://www.khsova.cz/obcanum/ptaci_chripka.php Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje, Ptačí chřipka, http://www.khsova.cz/obcanum/ptaci_chripka.phpwww.khsova.cz/obcanum/ptaci_chripka.php http://www.vakciny.net/CIZINA/CLANKY/_CM/akt_2004_07.htm http://www.vakciny.net/CIZINA/CLANKY/_CM/akt_2004_07.htm Pohotovostní plány SVS Pohotovostní plány SVS Helena Jiřincová, Ptačí chřipka, Zprávy CEM(SZÚ Praha)2005,14(9):436-438 http://www.szu.cz/cem/zpravy/zpr0905/aktu.htm Helena Jiřincová, Ptačí chřipka, Zprávy CEM(SZÚ Praha)2005,14(9):436-438 http://www.szu.cz/cem/zpravy/zpr0905/aktu.htm http://www.szu.cz/cem/zpravy/zpr0905/aktu.htm FAO, H5N1 outbreaks in 2005 and major flyways of migratory birds FAO, H5N1 outbreaks in 2005 and major flyways of migratory birds Helena Jiřincová, Ptačí chřipka v roce 2004, Zpráva CEM(SZÚ,Praha)2004:14(1)36-7 Helena Jiřincová, Ptačí chřipka v roce 2004, Zpráva CEM(SZÚ,Praha)2004:14(1)36-7 http://www.agnr.umd.edu/avianflu/ Avian Influenza Virus Program, Virginia – Maryland Regional College of Veterinary Medicine http://www.agnr.umd.edu/avianflu/ Avian Influenza Virus Program, Virginia – Maryland Regional College of Veterinary Medicine http://www.agnr.umd.edu/avianflu/ http://www.svscr.cz Ptačí chřipka : Otázky a odpovědi. Zásady osobní ochrany při sběru uhynulých ptáků a odběrů vzorků na AI. Aktualizace nákazové situace AI. http://www.svscr.cz Ptačí chřipka : Otázky a odpovědi. Zásady osobní ochrany při sběru uhynulých ptáků a odběrů vzorků na AI. Aktualizace nákazové situace AI. http://www.svscr.cz

13 Děkuji za pozornost