Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

OBCE A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Mgr. Petr Moucha. Nový občanský zákoník 2  Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník  Nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014  Ruší.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "OBCE A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Mgr. Petr Moucha. Nový občanský zákoník 2  Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník  Nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014  Ruší."— Transkript prezentace:

1 OBCE A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Mgr. Petr Moucha

2 Nový občanský zákoník 2  Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník  Nabyl účinnosti dne  Ruší mimo jiné starý občanský zákoník a Obchodní zákoník či zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

3 Vztah zákona č. 128/2000 Sb., o obecním zřízení, a NOZ 3  Podle § 20 odst. 2 NOZ právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny;  Ustanovení NOZ se na obce použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob.  To znamená, že primární úprava postavení a jednání obce zůstává v zákoně o obcích.  Podpůrně se i na obce vztahuje nový občanský zákoník.  Některé otázky zákon o obcích neřeší, posoudí se podle NOZ.

4 Obec jako osoba zakládající právnické osoby 4  Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak.  Lze založit např. společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost.  Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.  Přechodné ustanovení: ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s jeho donucujícími ustanoveními, se zrušují.

5 Obec jako osoba zakládající právnické osoby 5  Obchodní korporace jsou povinny přizpůsobit do 30. června 2014 společenské smlouvy úpravě zákona o obchodních korporacích a doručit je do sbírky listin vedené obchodním rejstříkem.  Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti.  Uplyne-li dodatečná lhůta marně, může soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zrušit obchodní korporaci a nařídit její likvidaci.

6 Principy právního jednání 6  Povinnost poctivého jednání  každý má povinnost jednat v právním styku poctivě – v souladu s kritériem čestnosti, absence zlé vůle, podvodného úmyslu  zákaz těžit z nepoctivého jednání, nebo vyvolaného či kontrolovaného protiprávního stavu  presumpce poctivosti a dobré víry

7 Principy právního jednání 7  Jednání průměrného člověka:  Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.  Jednání profesionála:  kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena X jinak to jde k jeho tíži.

8 Jednání za právnickou osobu 8  Zákonné zastoupení  člen statutárního orgánu, může být i právnická osoba  zaměstnanec, člen nebo člen jiného nezapsaného orgánu  osoba pověřená při provozu závodu určitou činnosti či jiná osoba v provozovně  Smluvní zastoupení  zmocněnec  prokurista

9 Zákonné zastoupení 9  Zákonné zastoupení zaměstnancem (§ 166 odst. 1 NOZ )  rozsah obvyklý vzhledem k pracovnímu zařazení nebo funkci  rozhoduje stav jak se jeví veřejnosti  omezující vnitřní předpisy mají účinky, jen když jsou třetí osobě známé  Zákonné zastoupení zástupcem podnikatele (§ 430 NOZ)  osoba pověřená určitou činností při provozu podniku, zastupuje podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází  jednání jiné osoby v provozovně podnikatele zavazuje, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna  upraveno překročení oprávnění (§ 431 NOZ)

10 Předsmluvní odpovědnost 10  Smluvní právo – zásada svobodné vůle, která se projevuje již při vzniku závazku.  Nikdo není povinen smlouvu uzavřít, dokud není rozhodnutý, že tak skutečně chce učinit.  Je třeba však regulovat nepoctivé nebo zavádějící jednání při uzavření smlouvy.

11 Předsmluvní odpovědnost 11  NOZ definuje povinnosti, které strany musí při jednání předcházejícím uzavření smlouvy dodržet.  Budou-li porušeny, ta která strana jedná nepoctivě (§ 6).  Vznikne-li druhé straně újma, má nárok na náhradu (§2910)

12 Předsmluvní odpovědnost 12  Předstíraný úmysl uzavřít smlouvu – „jednání na oko“  Ten kdo z vlastní iniciativy zahájí jednání o smlouvě a nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má v úmyslu smlouvu uzavřít, je odpovědný za škodu vzniklou v důsledku toho, že ke vzniku závazku nedošlo.

13 Předsmluvní odpovědnost 13  Neuzavření smlouvy – „za pět minut 12“  Nárok na náhradu škody v důvodu bezdůvodného neuzavření smlouvy. V případě, že jednání dospělo tak daleko, kdy se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné.  Výše náhrady – ztráta z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Není nutné prokázat ztrátu z konkrétní smlouvy.

14 Předsmluvní odpovědnost 14  Nesplnění informační povinnosti  K jednání patří i zjišťování údajů o skutečnostech podstatných pro konečné rozhodnutí o tom, jestli strany smlouvu uzavřou či nikoliv.  § 1728 NOZ – povinnost sdělit si veškeré skutkové a právní okolnosti, které jim jsou nebo musí být známy, aby se mohly přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu.  Porušení povinnosti – může založit nárok na náhradu škody.

15 Nájemní smlouvy 15  Nájem upraven v §§ 2201 – 2331  Nájem – přenechání věci k dočasnému užívání za úhradu nájemného.  Pronajmout lze věci  nemovité  movité nezuživatelné  část věci  i věc, co vznikne až v budoucnu.

16 Doba nájmu 16  Určitá či neurčitá  Není-li doba sjednána či den skončení nájmu, je smlouva uzavřena na neurčito.  Je-li dohodnuta doba určitá déle než na 50 let, je sjednána doba neurčitá, v prvních 50 letech lze vypovědět jen ze sjednaných výpovědních důvodů.

17 Údržba § 2207 a násl. 17  Běžná údržba – nájemce, pokud se k ní nezavázal pronajímatel.  Ostatní údržba a opravy – pronajímatel, nezavázal-li se k některému druhu údržby či opravy nájemce.

18 Podnájem 18  Podnájem možný se souhlasem pronajímatele. U písemné smlouvy i souhlas písemný.  U bytů a domů – právo dát do podnájmu část bytu, pokud nájemce trvale v bytě bydlí – i bez souhlasu. Jinak jen se souhlasem.  Žádost o souhlas i souhlas – písemná forma.  Nevyjádření se pronajímatele do 1 měsíce od žádosti – souhlas daný.  Lze však ujednat zákaz podnájmu.

19 Nájem bytu a domu 19  Nepřihlíží se k ujednání, která zkracují nájemcova práva podle ustanovení předmětného pododdílu.  Strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného.  Jistota – nesmí být vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného.  Byt užívat řádně a v souladu s nájemní smlouvou. Nájemce může i podnikat a pracovat, pokud to nepůsobí zvýšené zatížení pro byt.

20 Úpravy a změny bytu 20  Nájemce je povinen strpět úpravu bytu nebo domu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu, jen nesníží-li hodnotu bydlení a lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo provádí-li ji pronajímatel na příkaz orgánu veřejné moci, anebo hrozí-li přímo zvlášť závažná újma. V ostatních případech lze změnu provést jen se souhlasem nájemce.

21 Členové nájemcovi domácnosti 21  Nájemce má právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli; neučiní-li to nájemce ani do dvou měsíců, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost.  Pronajímatel má právo vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti. To neplatí, jedná-li se o osobu blízkou anebo další případy zvláštního zřetele hodné. Pro souhlas pronajímatele s přijetím osoby jiné než blízké za člena nájemcovy domácnosti se vyžaduje písemná forma.  Pronajímatel má právo požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách.  Sníží-li se počet členů nájemcovy domácnosti, oznámí to nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu.

22 Následky smrti nájemce 22  Zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.  Nájem bytu po jeho přechodu podle skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel. To neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, dosáhla ke dni přechodu nájmu věku sedmdesáti let. Stejně tak to neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, nedosáhla ke dni přechodu nájmu věku osmnácti let; v tomto případě skončí nájem nejpozději dnem, kdy tato osoba dosáhne věku dvaceti let, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak.

23 Následky smrti nájemce 23  Nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice. Osoby, které žily s nájemcem ve společné domácnosti až do jeho smrti, jsou s nájemcovým dědicem zavázány společně a nerozdílně z dluhů, které z nájmu vznikly před nájemcovou smrtí.  Pronajímatel může nájem vypovědět bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicem nebo kdo spravuje pozůstalost.  Nájemcův dědic může nájem vypovědět s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl o smrti nájemce, o svém dědickém právu a o tom, že práva a povinnosti z nájmu nepřešla na člena nájemcovy domácnosti, nejpozději však do šesti měsíců od nájemcovy smrti. Právo vypovědět nájem má i ten, kdo spravuje pozůstalost.

24 Skončení nájmu 24  Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.  Výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.  Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

25 Skončení nájmu 25  Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval.

26 Skončení nájmu 26  Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době,  poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu,  je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází,  má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo  je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.  Pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že  má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno,  potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.

27 Skončení nájmu 27  Nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.  Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.  Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.  Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

28 Nájem nebytových prostor 28  NOZ nahrazuje dosavadní zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.  Dle přechodných ustanovení NOZ se nová právní úprava vztahuje též na již existující nájemní vztahy.  obcí je samozřejmě nutno vždy dodržet požadavky stanovené obecním zřízením.  Nově není nutné uvádět předmět podnikání nájemce  Je povolen nájem prostor, které vzniknou teprve v budoucnu.  Výpovědní důvody jsou de facto shodné s dosavadními výpovědními důvody.  Zavedení časového limitu pro zpochybnění podané výpovědi.

29 Nájem nebytových prostor 29  Nejpozději do jednoho měsíce od doručení výpovědi má vypovídaná strana právo uplatnit proti výpovědi námitky, a to písemnou formou.  Pokud nejsou námitky vzneseny včas, právo na přezkum výpovědi zaniká.  Pokud vypovídající strana do měsíce od doručení námitek nevezme svoji výpověď zpět, má vypovídaná strana právo do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi, požádat o přezkoumání soud.

30 Nájem nebytových prostor 30  U nájmu prostor pro podnikatelské účely - právo nájemce (při výpovědi pronajímatele, z jiných důvodů než pro porušení povinností nájemce) na náhradu za výhodu pronajímatele, nebo nového nájemce, kterou získali převzetím zákaznické základny, kterou vypovězený nájemce vybudoval.

31 Pachtovní smlouva 31  Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci.  Přenechá-li strana druhé smluvní straně jednou smlouvou více věcí, z nichž některé slouží k užívání a jiné k požívání, posoudí se smlouva podle povahy hlavní věci.

32 Pachtovní smlouva 32  Je-li pacht ujednán alespoň na dobu tří let, může strana vyzvat v době ne kratší než šest měsíců před uplynutím ujednané doby druhou stranu, aby sdělila, zda hodlá v pachtu pokračovat, s tím, že vysloví-li druhá strana do tří měsíců od doručení výzvy svůj souhlas, prodlouží se pacht o dobu, na kterou byl původně ujednán; jinak pacht skončí v původně ujednané době.  Pacht ujednaný na dobu neurčitou lze vypovědět v šestiměsíční výpovědní době tak, aby skončil koncem pachtovního roku. Byla-li smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i výpověď písemnou formu.  Má se za to, že u zemědělského pachtu je pachtovní rok období od 1. října do 30. září následujícího roku, u ostatních pachtů jde o kalendářní rok.  Nevrátí-li pachtýř propachtovanou věc při skončení pachtu propachtovateli, náleží propachtovateli pachtovné, jako by pacht trval; plody a užitky vytěžené pachtýřem v té době se počítají jako užitky za celý rok.

33 Věcná práva – stavba součástí pozemku 33 „Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen "stavba") s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech“.  Pro stavby, které ke dni účinnosti nového občanského zákoníku již existují, se uplatní přechodná ustanovení, která rozlišují následující případy:  a) stavba i pozemek jsou ve vlastnictví jedné osoby:  Stavba se stane součástí pozemku. To znamená, že dnem účinnosti zákona se již nejedná o dvě samostatné věci, od tohoto okamžiku tudíž bude možno disponovat již jen pozemkem, přičemž všechny tyto dispozice se budou týkat i staveb na něm umístěných (výjimka bude platit pro tzv. dočasné stavby).

34 Stavba součástí pozemku 34  b) stavba a pozemek mají rozdílného vlastníka:  Stavba nepřechází automaticky do vlastnictví vlastníka pozemku! Ust. § 3056 NOZ zakládá vlastníkovi pozemku předkupní právo ke stavbě a stejně tak vlastníkovi stavby předkupní právo k pozemku (resp. příslušné části pozemku), na němž stavba stojí.  V praxi to znamená, že bude-li chtít kterýkoli z vlastníků disponovat svojí věcí (stavbou či pozemkem), bude mít povinnost nabídnout ji nejprve druhému vlastníkovi k odkoupení. Nebude-li předkupní právo oprávněným subjektem využito, zůstane zachováno a bude zatěžovat věc i nadále (bude tedy působit i vůči nabyvateli převáděného pozemku či stavby).  Pokud bude předkupní právo využito (vlastník pozemku koupí stavbu na něm umístěnou či vlastník stavby koupí pozemek, na němž stavba stojí), stane se stavba součástí pozemku jako v případě a).

35 §  Kdo v dobré víře zřídil na cizím pozemku stavbu, má právo domáhat se po vlastníku pozemku, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal, aby mu pozemek převedl za obvyklou cenu. Také vlastník pozemku má právo po zřizovateli stavby požadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu.  Soud na návrh některé ze stran přikáže pozemek do vlastnictví zřizovatele stavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu.

36 Právo stavby § 1240 a násl. 36  Nový institut, jedná se o nový typ nemovité věci.  Nabývá se smlouvou, vydržením, rozhodnutím orgánu.  Zapisuje se do katastru.  Lze zřídit jen dočasně. Max. na 99 let.

37 Právo stavby 37  Právo lze převést i zatížit.  Přechází na dědice i právního nástupce.  Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku k právu stavby. Lze ujednat odlišně, ujednání se zapisuje do katastru.

38 Co je nemovitá věc? 38  Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.  (2) Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité.

39 Nový občanský zákoník řeší i: 39  Bytové spoluvlastnictví  Výstavbu domu s jednotkami  Práva a povinnosti vlastníka jednotky  Správu domu a pozemku  Společenství vlastníků  Věcná břemena  Zástavní právo

40 Smlouva o dílo 40  Závazek zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a závazek objednatele dílo převzít a zaplatit cenu.  Cena – alespoň dohodnout způsob určení ceny nebo odhadem.  Lze uzavřít smlouvu s vůlí neurčit cenu díla – platí cena za totožné či srovnatelné dílo a za obdobných smluvních podmínek.

41 Smlouva o dílo - provádění 41  Dílo se provádí osobně anebo pod svým osobním dohledem. Může být však provedení vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele.  Provádí se s potřebnou péčí v ujednaném čase.  Zhotovitel postupuje samostatně. Příkazy objednatele – jen když to je dojednáno nebo zvyklosti.

42 Smlouva o dílo – součinnost objednatele 42  Je-li nutná součinnost, zhotovitel poskytne objednateli přiměřenou lhůtu k poskytnutí.  Po uplynutí lhůty  právo zajistit si náhradní plnění na účet objednatele,  odstoupit od smlouvy po předchozím upozornění.

43 Smlouva o dílo – právo kontroly provádění díla 43  Požadavek nápravy – provádět dílo řádným způsobem.  Právo objednatele odstoupit od smlouvy - Pokud v přiměřené lhůtě zhotovitel neučiní nápravu, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

44 Smlouva o dílo - provádění 44  Povinnost zhotovitele upozornit bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci předanou objednatelem k provedení díla.  Přerušení provádění u – u nevhodné věci či příkazu. Trvá-li objednatel na pokračování, lze toto požadovat v písemné formě.  Lhůta dokončení se prodlužuje o přerušení.  Objednatel pak nemá práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci či příkazu.  Zhotovitel může od smlouvy odstoupit.

45 Smlouva o dílo – provedení díla 45  Dílo je provedeno – je-li dokončeno a předáno.  Dílo se přebírá s výhradami nebo bez výhrad.  Bez výhrad – nepřizná soud objednateli právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.  Lze předávat i postupně.

46 Smlouva o dílo - cena 46  Právo na zaplacení – provedením díla.  Je-li přejímáno dílo po částech – právo na zaplacení části při provedení části díla.  I když nejsou stanoveny zálohy – lze požadovat přiměřenou část odměny, když je dílo prováděno po částech nebo se značnými náklady.

47 Smlouva o dílo - vady díla. 47  Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.  Práva z vadného plnění – platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.  Objednatel není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

48 Smlouva o dílo – vady díla 48  Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

49 Smlouva o dílo - záruka 49  Záruka může být poskytnuta.  Použijí se obdobně ustanovení o záruce v kupní smlouvě.  Záruka běží ode dne předání díla.

50 Stavba jako předmět díla 50 Použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby obecná ustanovení o smlouvě o dílo, není-li řečeno jinak. §§ Objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

51 Obsah smlouvy 51  Zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.  Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. (nepojmenované smlouvy)

52 Smlouva o smlouvě budoucí 52  Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.  Zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.  Nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud.  Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

53 Příkazní smlouva 53  Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.  Obstarává-li někdo určité záležitosti jako podnikatel, má povinnost, byl-li o obstarání takové záležitosti požádán, dát druhé straně bez zbytečného odkladu výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere nebo ne; jinak nahradí škodu tím způsobenou.  Příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas.  Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti.

54 Vlastnictví 54  Vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.  Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

55 Bytové spoluvlastnictví 55  Upraveno v §§ 1158 a násl.  Bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty.  Jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.

56 Společné části 56  Společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně.  Společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.  Neurčí-li se podíly na společných částech se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění bytu nebo jako stejné, platí, že jsou stanoveny poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě.  Jsou-li podíly na společných částech určeny jinak než poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě nebo než jako stejné, má vlastník jednotky právo domáhat se změny tohoto určení, pokud se okolnosti změnily tak podstatně, že určení jeho podílu na společných částech je zjevně nespravedlivé.  Nedojde-li na návrh vlastníka jednotky ke změně prohlášení (§ 1169), změní prohlášení soud.

57 Správa domu a pozemku 57  Upraveno v §§ 1189  Osobou odpovědnou za správu domu a pozemku je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.  Společenství vlastníků nově upraveno NOZ.

58 Omezení vlastnického práva 58  Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.  Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

59 Omezení vlastnického práva 59  Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést.  Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě.

60 Omezení vlastnického práva 60  Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu.  Způsobila-li movitá věc na cizím pozemku škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou jistotu nebo náhradu škody.

61 Omezení vlastnického práva 61  Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.  Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.  Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

62 Omezení vlastnického práva 62  Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil.  Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.  Uvedené výše se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

63 Omezení vlastnického práva 63  Vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek.  Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.  Je-li pro níže položený pozemek nutný přítok vody, může soused na vlastníku výše položeného pozemku požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje.

64 Omezení vlastnického práva 64  Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak;  Soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.

65 Omezení vlastnického práva 65  Nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.  Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.

66 Postavení obce při nálezu věci 66  Ztracenou věc vrátí nálezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného.  Nelze-li z okolností poznat, komu má být věc vrácena, a nepovažuje-li se věc za opuštěnou, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu nález obci, na jejímž území byla nalezena, zpravidla do tří dnů;  Byla-li však věc nalezena ve veřejné budově nebo ve veřejném dopravním prostředku, odevzdá nálezce nález provozovateli těchto zařízení, který se zachová podle jiných právních předpisů, a není-li jich, postupuje, jako by byl nálezcem.

67 Postavení obce při nálezu věci 67  Obec vyhlásí nález obvyklým způsobem. Nepřihlásí-li se v přiměřené době ten, kdo věc ztratil a má-li věc značnou hodnotu, učiní obec vhodné opatření, aby nález vešel v širší známost.  Zjistí-li obec sama vlastníka, zejména z nezaměnitelného označení věci, oznámí mu nález a vyzve ho, aby si věc převzal.  Obec rozhodne, jak bude nalezená věc uschována. Souhlasí-li s tím nálezce či jiná osoba a je-li to vhodné, může obec rozhodnout, že věc bude uschována u této osoby. Věci značné hodnoty, zejména peníze o vyšší částce, obec odevzdá zpravidla do soudní úschovy nebo je uloží jiným vhodným způsobem.  Věc, která se nedá uschovat bez patrné škody nebo kterou lze uschovat jen s nepoměrnými náklady, obec prodá ve veřejné dražbě. S neprodejnou věcí obec naloží libovolným způsobem; to neplatí, jde-li o věc, o níž nelze mít pochybnost o její výjimečnosti a hodnotě.

68 Postavení obce při nálezu věci 68  Věc nebo výtěžek za ni stržený vydá obec včetně plodů a užitků a po odečtení nákladů a nálezného tomu, kdo věc ztratil, nebo vlastníkovi, pokud se přihlásí do jednoho roku od vyhlášení nálezu.  Nálezné náleží nálezci i tehdy, když lze vlastníka zřejmě poznat ze znamení na věci, nebo z jiných okolností.  Nálezné činí desetinu ceny nálezu. Má-li však ztracená věc hodnotu jen pro toho, kdo ji ztratil, nebo pro jejího vlastníka, náleží nálezci nálezné podle slušného uvážení.

69 Postavení obce při nálezu věci 69  Nepřihlásí-li se nikdo o věc do jednoho roku od vyhlášení nálezu, může nálezce, obec nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, nakládat s věcí jako poctivý držitel. Spočívá-li však nález v penězích, mohou je tyto osoby jen užívat; to platí i o výtěžku za věc strženém.  Přihlásí-li se ten, kdo věc ztratil, nebo její vlastník po uplynutí doby jednoho roku od vyhlášení nálezu a před uplynutím tří let od vyhlášení nálezu, vydá se mu věc nebo výtěžek za ni stržený po zaplacení nákladů a nálezného.  Uplynou-li tři roky od vyhlášení nálezu, nabude nálezce, obec nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, vlastnické právo k věci nebo k výtěžku za ni strženému.

70 Postavení obce při nálezu věci 70  Je-li nalezeno zvíře, u něhož je zjevné, že mělo vlastníka, oznámí nálezce nález bez zbytečného odkladu obci, nelze-li z okolností poznat, komu má být vráceno.  Osoba, která nalezené zvíře opatruje, o ně pečuje jako řádný hospodář, dokud se jej neujme vlastník.  Je-li nalezeno zvíře zjevně určené k zájmovému chovu a nepřihlásí-li se o ně nikdo do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, nabude k němu nálezce vlastnické právo.

71 Postavení obce při nálezu věci 71  Prohlásí-li nálezce obci, že zvíře nabýt nechce, a svěří-li obec zvíře neodvolatelně osobě, která provozuje útulek pro zvířata, může tato osoba se zvířetem volně nakládat, pokud se o ně nikdo nepřihlásí do čtyř měsíců ode dne, kdy jí bylo zvíře svěřeno. Byl-li nález vyhlášen až po předání zvířete, počne lhůta běžet od vyhlášení nálezu.  Prohlásí-li nálezce obci, že nalezenou věc nabýt nechce, přechází jeho právo věc nebo výtěžek za ni stržený užívat a nabýt na obec, na jejímž území byla nalezena.  Nabytím vlastnického práva vzniká obci povinnost zaplatit nálezci nálezné.

72 Postavení obce při nálezu věci 72  Nálezci, který nález neoznámí, přisvojí si jej nebo jinak poruší své povinnosti, nenáleží úhrada a nálezné, ani nemůže nález užívat nebo nabýt k němu vlastnické právo podle ustanovení tohoto zákona o nálezu. Tím není dotčena jeho povinnost nahradit škodu.  Nalezne-li nějakou věc několik osob zároveň, jsou oprávněny i zavázány společně a nerozdílně. Spolunálezcem je i ten, kdo věc spatřil a snažil se ji dosíci, třebaže se jí dříve uchopil někdo jiný.

73 Postavení obce při nálezu věci 73  O nálezu věci zakopané, zazděné nebo jinak skryté platí totéž, co o nálezu ztracené věci. Nálezci však nenáleží nálezné, když vlastník o úkrytu věci věděl.  Není-li zřejmé, komu skrytá věc patří, oznámí nálezce její nalezení vlastníkovi pozemku a obci, na jejímž území byla nalezena.  Nepřipadne-li skrytá věc podle jiných právních předpisů do vlastnictví státu, kraje nebo obce, ujedná si nálezce s vlastníkem pozemku, kdo z nich si věc ponechá a vyplatí druhému polovinu ceny věci. Neshodnou-li se, náleží věc vlastníku pozemku a ten nálezci zaplatí polovinu její ceny.  Osoba zjednaná k nalezení ztracené nebo skryté věci není nálezcem a náleží jí jen odměna za hledání, byla-li ujednána

74 Zákonné zastoupení a opatrovnictví 74  Zákonné zastoupení i opatrovnictví sleduje ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv.  Zákonný zástupce nebo opatrovník není oprávněn za zastoupeného právně jednat v záležitostech týkajících se vzniku a zániku manželství, výkonu rodičovských povinností a práv, jakož i pořízení pro případ smrti nebo prohlášení o vydědění a jejich odvolání.  Zákonný zástupce nesmí odejmout zastoupenému věc zvláštní obliby, ledaže to odůvodňuje ohrožení jeho života či zdraví, a jedná-li se o nezletilého, který není plně svéprávný, také jiný závažný důvod. Věc zvláštní obliby musí být zastoupenému ponechána i při jeho umístění ve zdravotnickém zařízení, v zařízení sociálních služeb, zařízení sociálně-právní ochrany dětí nebo podobném zařízení.  Dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného či ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, anebo hrozí-li takový střet, jmenuje soud zastoupenému kolizního opatrovníka.  Spravuje-li zákonný zástupce nebo opatrovník jmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu.

75 Obec a veřejný opatrovník 75  Podle NOZ soud jmenuje člověku opatrovníka tehdy, je-li to potřeba k ochraně zájmů této osoby, nebo vyžaduje-li to zájem veřejný Nový občanský zákoník uvádí příklady, za kterých tak soud učiní.  Opatrovníka je především nutno ustanovit osobě, jejíž svéprávnost je omezena.  Opatrovník bude ustanoven též tomu, o kom není známo, kde pobývá. V tomto případě se jedná o známou osobou, ale neznámého pobytu.  Opatrovník bude ustanoven i neznámému člověku zúčastněnému na určitém právním jednání nebo tomu, jemuž zdravotní stav působí potíže při správě jmění nebo hájení práv.  Opatrovník však může být ustanoven i k ochraně veřejného zájmu.  Veřejným opatrovníkem má způsobilost dle nového občanského zákoníku být obec, kde má opatrovanec bydliště, anebo právnická osoba zřízená touto obcí k plnění podobných úkolů.

76 Obec a veřejný opatrovník 76  Pokud opatrovník rozhoduje o opatrovancových záležitostech, je povinen srozumitelně mu vysvětlit povahu a následky rozhodnutí.  Opatrovník je dále při plnění svých povinností povinen naplňovat opatrovancova právní prohlášení a dbát jeho názorů, i když je opatrovanec projevil v minulosti. To se vztahuje i k jeho přesvědčení nebo vyznání.  Opatrovník zároveň dbá, aby způsob opatrovancova života nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby odpovídal i zvláštním opatrovancovým představám a přáním.

77 Práva a povinnosti manželů 77  Manželé mají rovné povinnosti a rovná práva.  Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.  Manžel má právo na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech.  Manžel je povinen při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a které žije spolu s manžely v rodinné domácnosti, a popřípadě dalších členů rodiny.

78 Uspokojování potřeb rodiny 78  Každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.  Nemají-li manželé rodinnou domácnost, nese každý z nich náklady své domácnosti; to je nezbavuje povinnosti navzájem si pomáhat a podporovat se.  Žije-li s jedním z manželů společné dítě manželů, vůči kterému mají oba vyživovací povinnost, popřípadě nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a které je svěřeno do péče manželů nebo jednoho z nich, a druhý manžel opustí rodinnou domácnost, aniž k tomu má důvod zvláštního zřetele hodný, a odmítá se vrátit, je tento manžel povinen přispívat i na náklady rodinné domácnosti. Důvod opuštění rodinné domácnosti, popřípadě důvod odmítání návratu, posoudí soud podle zásad slušnosti a dobrých mravů.

79 Rozhodování o záležitostech rodiny 79  O záležitostech rodiny, včetně volby umístění rodinné domácnosti, popřípadě domácnosti jednoho z manželů a dalších členů rodiny, především dětí, které nenabyly plné svéprávnosti, a o způsobu života rodiny, se mají manželé dohodnout.  Nedohodnou-li se manželé o podstatné záležitosti rodiny, může soud na návrh jednoho z nich nahradit svým rozhodnutím souhlas druhého manžela, odmítá-li svůj souhlas v takové záležitosti rodinného života bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem rodiny, anebo není-li schopen vůli projevit. Soud však vede manžele především k dohodě.

80 Obstarávání záležitostí rodiny 80  Záležitosti rodiny obstarávají manželé společně, nebo je obstarává jeden z nich.  V běžných záležitostech rodiny právní jednání jednoho manžela zavazuje a opravňuje oba manžele společně a nerozdílně, to neplatí, sdělil-li manžel, který právně nejednal, předem třetí osobě, že s právním jednáním nesouhlasí. Také soud může na návrh manžela pro něho vyloučit následky budoucího právního jednání druhého manžela vůči třetím osobám. Taková opatření se netýkají právních jednání, jimiž manžel obstarává běžně nezbytné životní potřeby rodiny a jejích členů, zejména dětí, které nenabyly plné svéprávnosti.  V ostatních záležitostech rodiny právní jednání jednoho manžela zavazuje a opravňuje oba manžele společně a nerozdílně, dal-li druhý manžel k právnímu jednání manžela souhlas; ustanovení § 692 odst. 2 se použije obdobně. Nedovolá-li se však manžel, který s právním jednáním druhého manžela nesouhlasí, pomoci soudu předem, může se dovolat neplatnosti takového právního jednání.  Nežijí-li manželé spolu za situace uvedené v § 691 odst. 2, právní jednání jednoho manžela v záležitostech rodiny druhého manžela bez jeho souhlasu nezavazuje ani neopravňuje.

81 Vzájemné zastupování mezi manžely 81  Manžel má právo zastupovat svého manžela v jeho běžných záležitostech.  Manžel právo uvedené nemá, sdělí-li předem manžel, který má být zastoupen, tomu, s nímž jeho manžel má právně jednat nebo má v úmyslu právně jednat, že se zastoupením nesouhlasí, anebo zruší-li soud na návrh manžela zástupčí právo druhého manžela.  Právo uvedené manžel nemá ani tehdy, nežijí-li manželé spolu za situace uvedené v § 691 odst. 2.

82 Manželské majetkové právo 82  To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.  Společné jmění podléhá  zákonnému režimu,  nebo smluvenému režimu,  anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

83 Smluvený režim 83  Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu.  Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny.

84 Smluvený režim 84  může spočívat v režimu  oddělených jmění,  v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství,  jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.

85 Ochrana třetí osoby 85  Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění.  Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742. To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství.  Zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění, kdyby ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo.  Je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo; přitom se použije § 742.

86 Rozvod manželství 86  Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.  Stále dva druhy  Sporný rozvod  Nesporný rozvod

87 Příbuzenství a švagrovství 87  Příbuzenství je vztah osob založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý osvojením.  Osoby jsou příbuzné v linii přímé, pochází-li jedna od druhé.  Osoby jsou příbuzné ve vedlejší linii, mají-li společného předka, ale přitom nepocházejí jedna od druhé.  Vznikem manželství vznikne švagrovství mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela; v jaké linii a v jakém stupni je někdo příbuzný s jedním manželem, v takové linii a v takovém stupni je sešvagřen s druhým manželem. Zanikne-li manželství smrtí jednoho z manželů, švagrovství tím nezaniká.

88 Popření otcovství 88  Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Otcovství popírá vůči dítěti a matce, jsou-li oba naživu, a nežije-li jeden z nich, vůči druhému; není-li naživu žádný z nich, manžel toto právo nemá.  Byla-li svéprávnost manžela před uplynutím popěrné šestileté lhůty omezena tak, že sám otcovství popřít nemůže, může je popřít jeho opatrovník, kterého pro tento účel jmenuje soud, a to ve lhůtě šesti měsíců od jmenování soudem.

89 Konec Děkuji za pozornost. Mgr. Petr Moucha 89


Stáhnout ppt "OBCE A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Mgr. Petr Moucha. Nový občanský zákoník 2  Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník  Nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014  Ruší."

Podobné prezentace


Reklamy Google