Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Ekonomická, finanční, právní a insolvenční andragogika určená lektorům, poradcům a dalším účastníkům vzdělávání - CZ.1.07/3.2.11/02.0094 Vzdělávací program:

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Ekonomická, finanční, právní a insolvenční andragogika určená lektorům, poradcům a dalším účastníkům vzdělávání - CZ.1.07/3.2.11/02.0094 Vzdělávací program:"— Transkript prezentace:

1 1 Ekonomická, finanční, právní a insolvenční andragogika určená lektorům, poradcům a dalším účastníkům vzdělávání - CZ.1.07/3.2.11/ Vzdělávací program: Právní aspekty insolvence pro poradce Procesy předcházející insolvenci. Insolvenční řízení z pohledu insolvenčního správce. Trestněprávní aspekty insolvence JUDr. Pavel Berger

2 1.1. Likvidace společnosti Právní úprava je obsažena v zejména v zákoně č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění. Likvidace společnosti je zákonem upravený postup, v jehož rámci dochází k mimosoudnímu vyrovnání majetkových vztahů právnické osoby, který nastupuje obligatorně, pokud zákon výslovně neurčuje, že likvidace není třeba (§ 68 odst. 2 ObchZ). Účelem likvidace je vyjasnit majetkové poměry společnosti a „vyčistit“ její majetkové vztahy. Z tohoto důvodu se vstupem do likvidace zastavuje aktivní komerční činnost společnosti a veškerá její aktivita vede pouze k ukončení dosavadních obchodů a ke zjištění a vypořádání jejich aktiv a pasiv. Obchodní zákoník rozlišuje likvidaci společnosti na: a) nucenou likvidaci společnosti, b) dobrovolnou likvidaci společnosti. 2

3 1.1. Likvidace společnosti Do likvidace vstupuje společnost ke dni, k němuž je zrušena (§ 70 odst. 2 ObchZ). Vstup do likvidace i osoba likvidátora se zapisují do obchodního rejstříku. Návrh na zápis vstupu obchodní společnosti do likvidace podává likvidátor. K řízení je věcně a místně příslušným krajský soud, který vede obchodní rejstřík a v jehož obvodu má obchodní společnost sídlo. Pokud návrh na zápis vstupu obchodní společnosti do likvidace do obchodního rejstříku likvidátor včas nepodá, zajistí rejstříkový soud řízení o povolení tohoto zápisu i bez návrhu, jakmile se o vstupu obchodní společnosti do likvidace dozví. Po dobu likvidace se pro název užívá firma společnosti s dovětkem „v likvidaci“. Likvidace není nezvratný proces. 3

4 1.1. Likvidace společnosti Jmenováním likvidátora na něj přechází v rámci ust. § 72 ObchZ působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti Působnost statutárních orgánů přechází v podstatném rozsahu na likvidátora. Statutární orgán se při jmenování likvidátora se z obchodního rejstříku nevymazává. Jestliže z jakýchkoli důvodů zanikne funkce likvidátora, aniž by byl nahrazen k témuž dni likvidátorem novým, jedná až do jmenování nového likvidátora jménem společnosti statutární orgán - může však činit pouze úkony potřebné pro provedení likvida Likvidátorova působnost se omezuje celkovým účelem likvidace (§ 72 ObchZ). Cílem je dovést obchodní jmění společnosti vymožením jejich pohledávek a zapravením dluhů do podoby likvidačního zůstatku, jakožto čistého majetkového zůstatku, který z likvidace vyplyne (§ 75 odst. 1 ObchZ). 4

5 1.1. Likvidace společnosti Likvidátor činí toliko takové úkony, které směřují k likvidaci společnosti (§ 72 ObchZ). Může sice uzavírat nové smlouvy, avšak pouze takové, jejichž cílem je ukončení nevyřízených obchodů, zachování majetku společnosti (zabezpečení ostrahy, pojištění majetku apod.), nebo i jeho využití, příkladmo nájmem volných nebytových prostor atd. V žádném případě se ale nemůže jednat o pokračování v provozu podniku. Likvidátor tedy při výkonu své působnosti plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků a vykonává práva společnosti. Novela zákona č. 370/2000 Sb., přiřadila do oprávnění likvidátora jednat jménem společnosti ve věcech zápisu do obchodního rejstříku. Toto nové ustanovení je důležité zejména v případech, kdy statutární orgán společnosti sice nebyl vymazán z obchodního rejstříku, avšak fakticky svoji funkci nevykonává a v případech, kdy zanikla funkce statutárního orgánu nebo jeho členů a nebyly zvoleny orgány nové. 5

6 1.1. Likvidace společnosti Odměnu likvidátora určuje orgán společnosti, který likvidátora jmenoval, přičemž likvidátorovi lze přiznat právo na vyplacení zálohy (§ 71 odst. 6 ObchZ). Na přiznání zálohy však není právní nárok a tudíž záleží jen na orgánu či osobách, které likvidátora jmenovaly, zda zálohu přiznají. Podle ust. § 71 odst. 4 ObchZ, bez ohledu na způsob určení likvidátora může soud na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem odvolat likvidátora, který porušuje své povinnosti a nahradit ho jinou osobou. Zjistí-li likvidátor předlužení likvidované společnosti, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh (§ 72 odst. 2 ObchZ). Povinnost podat insolvenční návrh však mají při předlužení společnosti i statutární orgány společnosti. Při nepodání návrhu odpovídá likvidátor věřitelům za škodu. Jestliže je prohlášen konkurz na majetek právnické osoby, která je v likvidaci, likvidace se po dobu jeho trvání přerušuje. Likvidátor po tuto dobu vykonává svou působnost pouze v rozsahu, v jakém nepřešla na insolvenčního správce. 6

7 1.1. Likvidace společnosti Likvidátor oznámí vstup obchodní společnosti do likvidace všem známým věřitelům. Zároveň je povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit nejméně 2 x za sebou (alespoň s dvoutýdenním časovým odstupem) rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce. ObchZ nestanoví důsledky toho, že věřitel nepřihlásí pohledávku ve stanovené lhůtě. Z ustanovení o postupu likvidace však lze dovodit, že v uvedené lhůtě nemůže být likvidace ukončena a takovou pohledávku lze uplatnit i kdykoliv později až do zániku společnosti. Pokud věřitel takto pohledávku neuplatnil a likvidace skončí, aniž na takovou pohledávku byl vzat zřetel, zůstává takovému věřiteli právo domáhat se uspokojení pohledávky na společnících z titulu ručení podle § 56 odst. 6 ObchZ. 7

8 1.1. Likvidace společnosti Likvidátor podle dikce § 74 odst. 1 ObchZ sestaví ke dni vstupu obch. společnosti do likvidace tzv. zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění. Účetní závěrku předcházející dni vstupu do likvidace oproti tomu sestavuje statutární orgán obch. společnosti. Pokud statutární orgán nesplní svou povinnost, přenáší zákon tuto povinnost na likvidátora. Statutární orgán však odpovídá za škodu, která tím vznikne. Podle ust. § 74 odst. 2 ObchZ je likvidátor povinen zaslat soupis jmění každému společníkovi a věřiteli společnosti, kteří o to požádají. Věřitel či společník, který o zaslání soupisu požádá, by však měl počítat s úhradou nákladů na jeho pořízení a zaslání. Podle ust. § 74 odst. 3 ObchZ uspokojí v průběhu likvidace likvidátor přednostně mzdové nároky zaměstnanců společnosti, není-li povinen podat insolvenční návrh. Přednostní pořadí však nemají pohledávky na vyplacení odměn za práce konané na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. 8

9 1.1. Likvidace společnosti Samotné přihlášení pohledávek věřiteli má význam toliko technický, neboť se nijak nedotýká existence pohledávky. Přihláška pohledávky do likvidace je jednostranným právním úkonem věřitele, ze kterého musí být zjevné, kdo ho učinil a kdy a čeho se týká. S ohledem na právní jistotu věřitele lze doporučit písemnou formu přihlášky pohledávky. Přihlášku je nutné specifikovat alespoň co do přihlašované výše, právního důvodu jejich vzniku a splatnosti pohledávky. Jelikož likvidátor převzal účetnictví od statutárního orgánu společnosti, jehož vedení nemohl žádným způsobem ovlivnit, je žádoucí přihlašovanou pohledávku doložit v kopiích listinami prokazujícími právní důvod vzniku přihlašované pohledávky, zejména smlouvami včetně všech jejich dodatků, daňovými doklady, fakturami apod. Nutno však mít na zřeteli, že vystavená faktura či daňový doklad nejsou právním důvodem vzniku pohledávky, avšak slouží toliko jako podpůrný prostředek k doložení pohledávky přihlašované věřitelem. 9

10 1.1. Likvidace společnosti Vstupem společnosti do likvidace, přihlášením pohledávek do likvidace, ani jejich zaevidováním likvidátorem se promlčecí doba pohledávek nestaví ani nepřerušuje, nýbrž běží dále, jako by likvidace nebyla. Pokud se týká promlčení pohledávek vzniklých z obchodních vztahů, jakož i účinků promlčení, počátku a trvání promlčecí doby, včetně stavení a přetržení promlčecí doby, vše se řídí ust. § 387 a násl. ObchZ. Nestanoví - li ObchZ pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba v obchodních vztazích 4 roky. Podle ust. § 401 ObchZ, může strana, vůči níž se právo promlčuje (v případě přihlášky pohledávky do likvidace je uvedenou stranou společnost v likvidaci, jejímž jménem jedná likvidátor) písemným prohlášením druhé straně prodloužit promlčecí dobu, a to i opakovaně - celková promlčecí doba však nesmí být delší než 10 let od doby, kdy počala poprvé běžet. 10

11 1.1. Likvidace společnosti Promlčení pohledávek vzniklých z pracovněprávních vztahů se řídí ust. § 329 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který upravuje promlčecí lhůty s odkazem na zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jako „OZ“). Z toho vyplývá, že pohledávky z pracovněprávních vztahů se promlčují ve stejném režimu jako pohledávky z občanskoprávních vztahů. Právo (pohledávka) z občanskoprávních vztahů se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době stanovené OZ. Podle ust. § 101 OZ, pokud není v ustanoveních OZ uvedeno jinak, je promlčecí doba v občanskoprávních vztazích tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. OZ pro některé případy stanoví výjimky z tříleté promlčecí doby. Podle ust. § 408 ObchZ skončí - bez ohledu na jiná ustanovení OBZ - promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. 11

12 1.1. Likvidace společnosti Vstupem společnosti do likvidace se nepřerušují žádná soudní řízení, ve kterých vystupovala společnost. Tato soudní řízení tedy probíhají dále s tím, že namísto statutárního orgánu jedná jménem společnosti likvidátor, ale účastníkem soudního řízení zůstává nadále společnost. V průběhu likvidace je nadále možné vést proti společnosti výkon rozhodnutí nebo exekuci k uspokojení pohledávky věřitele. Jak již bylo výše uvedeno, likvidátor není v likvidaci vázán žádnými pravidly pro uspokojení pohledávek (vyjma mzdových nároků zaměstnanců podle § 74 odst. 3 ObchZ), na rozdíl od řízení insolvenčního. Likvidační zůstatek lze mezi společníky dělit jen po uspokojení všech známých věřitelů společnosti, přičemž na jeho výplatu nelze společníkům poskytnout žádné zálohy. Zůstávají-li některé pohledávky přihlášených věřitelů sporné, lze společníkům vyplatit podíly na likvidačním zůstatku jen tehdy, jestliže bylo věřiteli sporné pohledávky poskytnuto odpovídající zajištění. 12

13 1.1. Likvidace společnosti Pokud by eventuálně došlo k situaci, že by likvidátor uspokojoval přednostně některé pohledávky na úkor některých věřitelů bylo by možno takovým právním úkonům likvidátora odporovat žalobou podle ust. § 42a OZ, nebo v případě následného prohlášení insolvence podle ust. § 239 insolvenčního zákona. Podle ust. § 42a OZ se věřitel může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují jeho vykonatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Odporovat je možno i právním úkonům dle § 116 a 117 OZ. Skutečným výsledkem s úspěchem podané odporovací žaloby je možnost věřitele požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku. 13

14 1.1. Likvidace společnosti Ke dni skončení likvidace uzavře likvidátor účetní knihy a sestaví účetní závěrku. Vypracuje taktéž zprávu o průběhu likvidace a návrh na rozdělení likvidačního zůstatku. Jejich schválením ve společnosti proces likvidace končí. Jakmile likvidace skončí, podává likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. K návrhu na výmaz společnosti z obchodního rejstříku přiloží likvidátor potvrzení územně příslušného státního oblastního archivu, že s ním bylo projednáno zabezpečení archivu a dokumentů zanikající společnosti. Ke dni skončení likvidace uzavře likvidátor účetní knihy a sestaví účetní závěrku. Vypracuje taktéž zprávu o průběhu likvidace a návrh na rozdělení likvidačního zůstatku. Jejich schválením ve společnosti proces likvidace končí. Jakmile likvidace skončí, podává likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. K návrhu na výmaz společnosti z obchodního rejstříku přiloží likvidátor potvrzení územně příslušného státního oblastního archivu, že s ním bylo projednáno zabezpečení archivu a dokumentů zanikající společnosti. 14

15 1.1. Likvidace společnosti Pokud eventuálně dojde k situaci, kdy by se po skončení likvidace, popřípadě po výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku objevil nový majetek rozhodne soud na návrh státního orgánu, společníka, věřitele nebo dlužníka o obnovení likvidace společnosti a jmenuje likvidátora. Po právní moci rozhodnutí zapíše rejstříkový soud do obchodního rejstříku, že došlo k obnovení likvidace společnosti, a osobu likvidátora, a nebo že došlo k obnovení společnosti, že společnost je v likvidaci, a osobu likvidátora. Po skončení obnovené likvidace musí dojít k výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku. 15

16 1.1. Likvidace společnosti Pokud eventuálně dojde k situaci, kdy by se po skončení likvidace, popřípadě po výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku objevil nový majetek rozhodne soud na návrh státního orgánu, společníka, věřitele nebo dlužníka o obnovení likvidace společnosti a jmenuje likvidátora. Po právní moci rozhodnutí zapíše rejstříkový soud do obchodního rejstříku, že došlo k obnovení likvidace společnosti, a osobu likvidátora, a nebo že došlo k obnovení společnosti, že společnost je v likvidaci, a osobu likvidátora. Po skončení obnovené likvidace musí dojít k výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku. 16

17 1.1. Likvidace společnosti Nový občanský zákoník – právnické osoby obecně zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) – účinnost od Obecnou úpravu likvidace nalezneme v rámci úpravy právnických osob (Díl 3, Oddíl 1) - § 187 až 209. § 187 (1) Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona. (2) Právnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou. Vstoupí-li právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku do likvidace, navrhne likvidátor bez zbytečného odkladu zápis vstupu do likvidace do veřejného rejstříku. Po dobu likvidace užívá právnická osoba svůj název s dodatkem "v likvidaci". 17

18 1.1. Likvidace společnosti Nový občanský zákoník – právnické osoby obecně Okamžikem svého povolání nabývá likvidátor působnosti statutárního orgánu (§ 193 NOZ). Avšak dochází avšak k omezení jednatelského oprávnění jednatele: § 188 Vstoupí-li právnická osoba do likvidace, nesmí za ni nikdo právně jednat mimo rozsah stanovený v § 196 od okamžiku, kdy se o jejím vstupu do likvidace dozvěděl nebo kdy se o něm dozvědět měl a mohl. § 196 (1) Činnost likvidátora může sledovat jen účel, jaký odpovídá povaze a cíli likvidace. (2) Nabyla-li právnická osoba dědictví nebo odkaz s podmínkou, doložením času nebo s příkazem, tato omezení likvidátor dodrží. Jestliže však právnická osoba obdržela účelově vázané prostředky z veřejných rozpočtů, použije likvidátor tyto prostředky podle rozhodnutí orgánu, který je poskytl; obdobně likvidátor postupuje, jestliže právnická osoba obdržela prostředky účelově vázané k dosažení veřejně prospěšného účelu. 18

19 1.1. Likvidace společnosti Nový občanský zákoník – právnické osoby obecně Za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu. Uplatní se tedy ustanovení § 159 o péči řádného hospodáře. Likvidátor sestaví ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby. Soupis jmění pak vydá každému věřiteli, který o to požádá. Zjistí-li likvidátor v průběhu likvidace, že právnická osoba je v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh. Zaměstnanci právnické osoby mají právo na přednostní uspokojení svých pohledávek, není-li právnická osoba v úpadku (§ 197). Jakmile likvidátor vše dokončí vše, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku. K témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku. Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli, nebo jejím odmítnutím. Likvidátor podá do třiceti dnů od skončení likvidace návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku. 19

20 1.1. Likvidace společnosti Nový občanský zákoník – spolky Spolek (dříve „občanské sdružení) je druhem právnické osoby i podmnožinou korporace (korporace – sdružení osob). Likvidace spolku je upravena v § 269 až 273, subsidiárně se použijí i ustanovení o likvidaci právnické osoby. Likvidátor zpeněží likvidační podstatu pouze v tom rozsahu, v jakém to je pro splnění dluhů spolku nezbytné. 20

21 1.1. Likvidace společnosti Nový občanský zákoník – spolky § 272 (1) Likvidátor naloží s likvidačním zůstatkem podle stanov. Určí-li stanovy spolku se statusem veřejné prospěšnosti, že má být likvidační zůstatek použit k jiným než veřejně prospěšným cílům, nepřihlíží se k tomu. (2) Nelze-li s likvidačním zůstatkem naložit podle stanov, nabídne likvidátor likvidační zůstatek spolku s účelem obdobným. Není-li to možné, nabídne likvidátor likvidační zůstatek obci, na jejímž území má spolek sídlo. Nepřijme-li obec nabídku do dvou měsíců, nabývá likvidační zůstatek kraj, na jehož území má spolek sídlo. Získá-li likvidační zůstatek obec nebo kraj, použije jej jen k veřejně prospěšnému cíli. Je tedy zřejmé, že v případě spolku (či jiné právnické osoby) se statusem veřejné prospěšnosti nelze rozdělit likvidační zůstatek mezi jeho členy, neboť by takové rozdělení jistě nebylo k veřejně prospěšným účelům. 21

22 1.1. Likvidace společnosti Zákon o obchodních korporacích zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Na likvidaci obchodních korporacích se použije obecná úprava likvidace právnických osob obsažená v občanském zákoníku (§ 187 až 209). Oproti tomu úprava likvidace spolků se na obchodní korporace nepoužije. Úpravu některých dílčích aspektů likvidace obchodních korporací nalezneme v:  § 37 až 39 - úprava podílu na likvidačním zůstatku  § 94 - některé povinnosti likvidátora  § likvidace společnosti s ručením omezeným  § 549 až likvidace akciové společnosti  § 756, 757, likvidace družstva 22

23 1.1. Likvidace společnosti Zákon o obchodních korporacích § 37 odst. 1 ZOK stanoví, že „při zrušení obchodní korporace s likvidací má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku; nestanoví-li společenská smlouva nebo dohoda společníků jinak, vyplácí se tento podíl v penězích“. I u obchodních korporací je tedy možné, aby společenská smlouva určila jiný způsob vypořádání – např. převzetí likvidační podstaty. Podle § 37 odst. 2 ZOK se „ nejprve likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili svou vkladovou povinnost. Nestačí-li likvidační zůstatek na toto rozdělení, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených vkladů“. Jak vyplývá z § 38 odst. 3, jsou všechna ustanovení § 37 dispozitivní. Jejich účinek je tedy možné vyloučit odchylnou úpravou např. ve společenské smlouvě. 23

24 1.1. Likvidace společnosti Zákon o obchodních korporacích Po rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky podle výše, v jaké splnili vkladovou povinnost, se zbylá část likvidačního zůstatku rozdělí dle pravidel v § 38. § 38 (1) Zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi společníky rovným dílem a u kapitálových společností a družstva podle jejich podílů. (2) Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po schválení návrhu na použití likvidačního zůstatku. Není-li návrh použití likvidačního zůstatku schválen, rozhodne o jeho rozdělení soud na návrh likvidátora nebo společníka. (3) Určí-li tak společenská smlouva, ustanovení odstavce 1 a § 37 se nepoužijí. 24

25 1.1. Likvidace společnosti Zákon o obchodních korporacích Ustanovení § 38 odst. 1 se však neuplatní v případě akciové společnosti, pro kterou se uplatní úprava v § 549 odst. 3. – „Části likvidačního zůstatku se dělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií.“ § 549 (1) Právo na podíl na likvidačním zůstatku je samostatně převoditelné ode dne, kdy společnost vstoupila do likvidace, ledaže stanovy určí jinak. (2) V případě, že likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité hodnoty akcií, dělí se na část připadající vlastníkům prioritních akcií a na část připadající vlastníkům ostatních akcií v rozsahu určeném stanovami; je-li více druhů akcií, jejichž zvýhodnění se vztahuje k likvidačnímu zůstatku, dělí se likvidační zůstatek i na část připadající vlastníkům těchto akcií. (3) Části likvidačního zůstatku se dělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií. 25


Stáhnout ppt "1 Ekonomická, finanční, právní a insolvenční andragogika určená lektorům, poradcům a dalším účastníkům vzdělávání - CZ.1.07/3.2.11/02.0094 Vzdělávací program:"

Podobné prezentace


Reklamy Google