Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

A její transpozice do českého práva.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "A její transpozice do českého práva.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních."— Transkript prezentace:

1 a její transpozice do českého práva

2  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32011L00 07:CS:NOT

3  Vyřizování většiny obchodních transakcí v Evropské unii (EU) se uskutečňuje prostřednictvím odložených plateb, kdy dodavatel poskytne zákazníkovi čas na zaplacení faktury. Často se ovšem stává, že faktury jsou propláceny až dlouhou dobu po uplynutí stanovené lhůty, což má negativní dopad na likviditu a finanční řízení podniků. Tato směrnice ve snaze zamezit takovým situacím zavádí rámec týkající se lhůt splatnosti v obchodních transakcích.

4  Opožděná platba představuje porušení smlouvy, které je pro dlužníky finančně přitažlivé vzhledem k nízkým nebo žádným úrokům z prodlení nebo pomalému řízení k dosažení nápravy. Je nezbytné změnit tento trend a od opožděných plateb odrazovat, a proto je nezbytná rozhodná změna ve prospěch kultury včasné platby včetně ustanovení, že vyloučení nároku na účtování úroků by mělo být vždy považováno za hrubě nespravedlivou smluvní podmínku nebo praxi. Součástí by mělo být rovněž zavedení konkrétních ustanovení o lhůtách splatnosti a o náhradách věřitelům za vzniklé náklady a mimo jiné ustanovení o tom, že vyloučení nároku na náhradu nákladů spojených s vymáháním by mělo být považováno za hrubě nespravedlivé, neprokáže-li se něco jiného.

5  Směrnice se vztahuje na veškeré platby, které jsou úhradou za obchodní transakce mezi podniky nebo mezi podniky a orgány veřejné moci. Z oblasti působnosti se vylučují: dluhy, které jsou předmětem řízení o úpadku; řízení, jejichž cílem je restrukturalizace dluhu; transakce se spotřebiteli; úroky ve spojení s jinými platbami (např. platby podle právních předpisů upravujících šeky a směnky, platby představující náhradu škody, včetně plateb od pojišťoven).

6  V případě opoždění platby má věřitel nárok na úrok z prodlení pod podmínkou, že splnil své smluvní a zákonné povinnosti a že neobdržel splatnou částku k dohodnutému datu. Nárok na úrok z prodlení vzniká ode dne, který následuje po dni splatnosti nebo po dni uplynutí lhůty splatnosti, které jsou stanoveny ve smlouvě.  Lhůta splatnosti nesmí překročit 60 kalendářních dnů, pokud nejsou ve smlouvě výslovně dohodnuty jiné podmínky, a za předpokladu, že to vůči věřiteli není hrubě nespravedlivé.  Jestliže den ani lhůta splatnosti nejsou ve smlouvě stanoveny, má věřitel nárok na úrok z prodlení, pokud po uplynutí 30 kalendářních dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby, neobdrží splatnou částku.  Věřitel má nárok obdržet od dlužníka náhradu za veškeré náklady spojené s vymáháním.

7 čl. 12 stanoví povinnost členských států implementovat příslušná ustanovení směrnice do svých národních právních předpisů nejpozději do 16. března 2013 neprovedením směrnice do právního řádu České republiky hrozí sankce ze strany Evropské unie (NOZ přitom nabude účinnosti až 1. ledna 2014).

8  (1) Ve vztahu mezi podnikateli nebo ve vztahu mezi podnikateli a veřejnoprávními korporacemi nebo podnikateli a státními příspěvkovými organizacemi, jehož předmětem je úplatná dodávka zboží nebo služeb, vzniká věřiteli právo na úrok z prodlení stanovený předpisy práva občanského (§ 369) dnem následujícím po dni splatnosti nebo po uplynutí lhůty k placení ceny dodávky stanovenými smlouvou, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 3.  (2) Není-li den nebo lhůta splatnosti ceny dodávky stanovena smlouvou, vznikne právo na úrok z prodlení, aniž je zapotřebí výzvy k plnění,  a) uplynutím 30 dnů ode dne, kdy dlužník obdržel fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení,  b) není-li možno určit den obdržení faktury nebo obdobné žádosti o zaplacení, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby,  c) obdrží-li dlužník fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení dříve než zboží nebo služby, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby, nebo  d) jestliže zákon nebo smlouva ukládá převzetí nebo ověření shody zboží nebo služby se smlouvou a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení před nebo při převzetí nebo před nebo při ověření shody, uplynutím 30 dnů po tomto pozdějším datu. 

9  (2) Není-li den nebo lhůta splatnosti ceny dodávky stanovena smlouvou, vznikne právo na úrok z prodlení, aniž je zapotřebí výzvy k plnění,  a) uplynutím 30 dnů ode dne, kdy dlužník obdržel fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení,  b) není-li možno určit den obdržení faktury nebo obdobné žádosti o zaplacení, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby,  c) obdrží-li dlužník fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení dříve než zboží nebo služby, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby, nebo  d) jestliže zákon nebo smlouva ukládá převzetí nebo ověření shody zboží nebo služby se smlouvou a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení před nebo při převzetí nebo před nebo při ověření shody, uplynutím 30 dnů po tomto pozdějším datu. 

10  (3) Věřitel má právo požadovat úroky z prodlení jenom v míře, v jaké splnil své zákonné a smluvní povinnosti a jestliže neobdržel dlužnou částku v době její splatnosti, ledaže dlužník není odpovědný za prodlení.  (4) Dohoda stran odchylná od odstavců 2 a 3 a dohoda o výši úroku odchylná od výše stanovené předpisy práva občanského (§ 369), která je i s ohledem na konkrétní okolnosti případu, praxi zavedenou mezi stranami a na obchodní zvyklosti zřejmě zneužívající ve vztahu k věřiteli, je neplatná. Jestliže soud zjistí, že dohoda podle věty prvé je zneužívající a neexistuje objektivní důvod pro úpravu ve smlouvě odchylnou od odstavců 2 a 3 nebo o odchylné výši úroku, použijí se odstavce 2 a 3 a výše úroku stanovená předpisy obecného občanského práva; právo na náhradu škody podle § 369 odst. 2 není dotčeno.  (5) Žalobu z důvodu, že smluvní podmínky určené pro obecné používání jsou zřejmě zneužívající ve smyslu odstavce 4, může podat a účastníkem řízení být i právnická osoba založená s cílem hájit zájmy středních a malých podniků

11  Žalobu z důvodu, že smluvní podmínky určené pro obecné používání jsou zřejmě zneužívající ve smyslu odstavce 4, může podat a účastníkem řízení být i právnická osoba založená s cílem hájit zájmy středních a malých podniků  Čl. 7 odst. 5 Směrnice

12  Pojem je primárně nutné vykládat v souladu se směrnicí, která indikuje, že pro posouzení, zda je konkrétní smluvní ujednání hrubě nespravedlivé, bude třeba zkoumat například okolnosti týkající se dodávaného zboží nebo poskytované služby nebo (nad rámec problematiky splatnosti faktur) skutečnost, zda jsou dány objektivní důvody od odchýlení se od zákonné sazby úroku z prodlení apod.

13  § 1970 Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14  § 1972 (1) Věřitel má právo dovolat se neúčinnosti ujednání o úroku z prodlení, které se odchyluje od zákona tak, že se zřetelem ke všem okolnostem a podmínkám případu zhoršuje jeho postavení, aniž je pro takovou odchylku spravedlivý důvod. Prohlásí-li soud ujednání za neúčinné, použijí se namísto něho ustanovení zákona, ledaže soud rozhodne v zájmu spravedlivého řešení jinak. (2) Právo dovolat se neúčinnosti obchodních podmínek v rozsahu odporujícím odstavci 1 má i právnická osoba založená k ochraně zájmů malých a středních podnikatelů.

15  § 1963  (1) Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Bylo-li však ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, je cena splatná do třiceti dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření. To platí i pro závazek podnikatele a veřejnoprávní korporace, popřípadě právnické osoby touto korporací založené, i když nejsou podnikateli.  (2) Smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší šedesáti dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Je-li však obsahem závazku podnikatele povinnost dodat zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci, smluvní strany si mohou ujednat delší dobu splatnosti jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku, a doba splatnosti nesmí přesáhnout šedesát dní.

16  § 1972  (1) Věřitel má právo dovolat se neúčinnosti ujednání o úroku z prodlení, které se odchyluje od zákona tak, že se zřetelem ke všem okolnostem a podmínkám případu zhoršuje jeho postavení, aniž je pro takovou odchylku spravedlivý důvod. Prohlásí-li soud ujednání za neúčinné, použijí se namísto něho ustanovení zákona, ledaže soud rozhodne v zájmu spravedlivého řešení jinak.   (2) Právo dovolat se neúčinnosti obchodních podmínek v rozsahu odporujícím odstavci 1 má i právnická osoba založená k ochraně zájmů malých a středních podnikatelů.

17  Před 15. červencem 1994 činily úroky z prodlení (dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 45/1964 Sb., v tehdy platném znění), 3 % ročně. Šlo o pevnou sazbu, která nebyla odvozována od žádné sazby České národní banky.  Od 15. července 1994 do 27. dubna 2005 činila výše úroků z prodlení ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Procentní sazba úroků zůstávala pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změnila diskontní sazba ČNB.

18  Od 28. dubna 2005 do 30. června 2010 výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, byla a je (a jde-li o prodlení započaté do včetně stále bude) výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úroková sazba za prodlení se tedy event. měnila, mění a bude měnit vždy k 1. lednu nebo 1. červenci kalendářního roku.

19 Od 1. července 2010 odpovídá výše úroků z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení. Tato sazba se dále navyšuje zvýšené o 7 %. Procentní sazba úroků zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní repo sazba ČNB. (Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro poslední den toho kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž prodlení nastalo.)


Stáhnout ppt "A její transpozice do českého práva.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních."

Podobné prezentace


Reklamy Google