Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Cizinci v České republice Kohlová Zuzana Šulcová Hana HKSN.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Cizinci v České republice Kohlová Zuzana Šulcová Hana HKSN."— Transkript prezentace:

1 Cizinci v České republice Kohlová Zuzana Šulcová Hana HKSN

2 Obsah práce 1.Cizinci v ČR 1.definice „cizince“ podle legislativy a druhy pobytů 2.národnostní menšiny v ČR 3.statistiky (ČSÚ) 4.turisti 2.Pohled Čechů na cizince 1.média a dosavadní výzkumy 2.kvalitativní výzkum

3 Cizinec FO, která není státním občanem České republiky, včetně občana EU. Tzn. –osoby s jiným než českým státním občanstvím –osoby bez státního občanství –osoby s více občanstvími, z nichž žádné není státním občanstvím ČR

4 Pobyt cizince v ČR přechodný trvalý ROZLIŠOVANÉ KATEGORIE A TYPY POBYTU CIZINCŮ 1. OBČANÉ ZEMÍ EU, NORSKA, ŠVÝCARSKA, ISLANDU A LICHTENŠTEJNSKA (zkráceně „občané EU“) a jejich rodinní příslušníci - registrovaní bez povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu - občané EU pobývající na území ČR na základě povolení: –k přechodnému pobytu –k trvalému pobytu

5 2. OBČANÉ ZEMÍ MIMO EU (zkráceně „občané třetích zemí“) občané třetích zemí pobývající v ČR krátkodobě (obecně do 90 dnů) - na základě mezinárodní smlouvy o bezvízovém styku občané třetích zemí pobývající v ČR na základě krátkodobých víz do 90 dní občané třetích zemí pobývající v ČR na základě víz nad 90 dnů občané třetích zemí s povolením k dlouhodobému pobytu občané třetích zemí pobývající v ČR na základě povolení k trvalému pobytu. cizinci s platným azylem = úspěšní žadatelé o azyl O trvalý pobyt lze požádat obecně: – za 5 let nepřetržitého pobytu na vízum nad 90 dní nebo povolení k dlouhodobému pobytu v ČR bez dalších podmínek – po 2,5 letech, pokud jde o úspěšné absolventy pilotního projektu MPSV "Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků„ –osoba, která o pobyt žádá za účelem soužití se svým rodinným příslušníkem, který je občanem ČR s trvalým pobytem v ČR....

6 3. CIZINCI BEZ OHLEDU NA HRANICE EU registrovaní žadatelé o azyl (není možné zakázat občanu EU, aby o azyl požádal). cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany - jedná se o opatření při hromadném exodu v důsledku ozbrojeného konfliktu, živelné pohromy nebo soustavného porušování lidských práv v zemi původu, které by mělo chránit exulanty a poskytnout jim dočasné útočiště do doby odeznění kritické situace. nelegálně pobývající cizinci v ČR Azylanti V rámci zákona o azylu se rozlišují dvě formy pobytového statusu: a) osoba žádající o mezinárodní ochranu b) azylant (= osoba, které již byl status uprchlíka přiznán) Existují i další formy ochrany. Uprchlíci jsou většinou kvůli dezinformovanosti a stereotypům nahlíženi negativně, což vyúsťuje v diskriminaci při hledání zaměstnání, zvýšené problémy s chudobou, bydlením,... V roce 2009 v ČR o mezinárodní ochranu zažádalo osob, 75 osobám byl azyl udělen (cca 6 %). Platný azyl mělo osob.

7

8 Migrace Zahraniční migrace 2008 přistěhovalí: cizích státních příslušníků vystěhovalí:3 821 cizích státních příslušníků migrační saldo (přistěhovalí - vystěhovalí) bylo osob. Celkový obrat migrace (přistěhovalí + vystěhovalí cizinci) činil osob. Vnitřní migrace V rámci vnitřní migrace se v ČR přestěhovalo cizinců. Nelegální migrace 2009: zaznamenáno případů nelegální migrace cizinců. Nedovoleným způsobem překročilo státní hranici 190 cizinců (nejvíce Syřanů – 17 %, další země Ukrajina, Čína, Srí Lanka, Vietnam, Nigérie, Palestina) U osob bylo zjištěno porušování pobytového režimu (nejvíce Ukrajinci – 62 %) číslo se oproti roku 2000 více než 10x snížilo

9

10 Další národnosti Zajímavost: po jednom občanu ze San Marina, Surinamu, Vanuatu, Lesotho, Haiti, Bhútán, Gabon. Tádžikistán 142 Turkmenistán 44 Uzbekistán Kyrgyzstán 600 Německo Bosna a Hercegovina Moldávie8 800Chorvatsko2 400 Bulharsko7 000Nizozemí2 400 USA6 000Francie2 300 Mongolsko5 600Arménie2 100 Čína5 500Srbsko2 000 Bělorusko4 400Makedonie1 900 VB4 400Černá Hora1 800 Rumunsko4 400Turecko1 400 Kazachstán4 300Japonsko1 500 Rakousko2 900Korea1 300 Itálie2 600Indie1 200

11 Ukrajinci Největší část cizinců, kteří mají v ČR povolení k dlouhodobému pobytu a jejich počet každým rokem stoupá. pracovní migrace Velkou roli hraje geografická blízkost, ale i kulturní a jazyková blízkost obou národů převažují mladí ženatí muži s dětmi. Obecně relativně vyšší vzdělanostní úroveň Ukrajinců nekoresponduje s typem vykonávaných prací zaměstnanost tradičně převažuje ve stavebnictví a komunálních službách, ženy se uplatňují jako šičky, prodavačky, švadleny a v zemědělství. Někdy dochází k tomu, že společnost, která Ukrajince oficiálně zaměstná, odebere dotyčnému doklady (povolení k pobytu, pas). Tím je snadněji vtíratelný a musí odevzdávat část platu tzv. „klientovi“ ukrajinskému občanovi.

12 Slováci žijí v České republice podstatně větší množství, než jaké statistiky zařazují do kolonky „cizinec“ Slováci tvoří 70 procent zaměstnaných cizinců (včetně živnostníků) ze všech států EU. Rovněž jim patří první místo v počtu osob, kterým bylo uděleno české občanství. Uplatňují se na podobná místa jako čeští občané, tj.na stálá zaměstnání. Přestože významný počet Slováků pracuje ve stavebnictví, nepřevažují zde práce sezónního charakteru. Dle informaci Správy služeb zaměstnanosti MPSV ČR v současné době nejvíce zaměstnanců ze Slovenska je Moravě. Slovenští studenti (Významným mezníkem pro slovenské studenti byl rok 1999, kdy byly slovenským studentům uděleny stejné podmínky pro studium v ČR bez školného a s možnosti používat slovenský jazyk v průběhu studia).

13 Vietnamci Vietnamci začali přicházet do České republiky jako studenti a pracovní síla v roce 1956 na základě mezivládní dohody o pomoci poválečnému Vietnamu na rozdíl například od Ukrajinců přijíždějí většinou natrvalo, a to s celými rodinami. Vietnamec je pro českou společnost především trhovec a články v novinách obvykle jen potvrzují archetyp českého Vietnamce jako úslužného obchodníka, který ve snaze prodávat co nejlevněji a přitom vydělat jaksi samozřejmě překračuje zákon. Přestože tu někdy žijí i desítky let, do většinové společnosti se příliš nezačleňují. Většina Čechů se s Vietnamci takřka nestýká a setkává se s nimi většinou jen na tržištích, nebo obchodech.

14 Rusové do České republiky migrují především ze socioekonomických a obchodních důvodů. Pracují zde tedy zejména jako podnikatelé a zajišťují velkou poptávku po nemovitostech. Většina Rusů v České republice je movitých, což je dáno hlavně tím, že zde mají možnost vlastnit právě již zmiňované nemovitosti. Geografické usídlení Rusů v České republice je téměř celoplošné, ale největší koncentrace ruského obyvatelstva je hlavně v Karlových Varech a Praze.

15 Turismus Turista je člověk, který cestuje za zábavou, poučením, sportem či rekreací a vrací se zase do svého stálého bydliště vycestuje z místa trvalého pobytu do cílové oblasti (destinace) nejméně na 24 hodin a nejvýše na jeden rok, přičemž nemá z této destinace příjem Rozlišujeme turisty domácí a zahraniční

16 Počty zahraničních turistů

17 Žebříček počtu zahraničních turistů do ČR podle národností za rok 2010 Pořadínárodnostpočetmeziroční změna v % 1.Němci Rusové Britové Poláci Italové Američani Slováci Francouzi Španělé Holanďané

18 Celkem loni Českou republiku navštívilo zahraničních turistů nejvíce zahraničních turistů ( ) tradičně přijelo do Prahy Prahu následoval Karlovarský ( ) a Jihomoravský kraj ( ), naopak nejhůře dopadly Vysočina (46 067) a Pardubický kraj (45 304) Hlavním důvodem návštěvy ČR byla u zahraničních turistů rekreace a zábava (44 %), návštěva příbuzných a známých (19 %) a na třetím místě se umístila obchodní cesta (19 %) Důvod návštěvy ČR (průzkum agentury CzechTourism ) studie se zúčastnilo bezmála 4,5 tisíce respondentů z Německa, Polska, Velké Británie a Itálie Němci jezdí do Česka nejradši za levnými nákupy. S tím je také spojena také řada předsudků německých turistů, kteří v České republice, zjednodušeně řečeno, vidí hlavně chudou zemi levných cigaret a sádrových trpaslíků Poláky lákají hlavně vyhlášené tuzemské lyžařské areály. „Střední třída Poláků přijíždí do českých hor ve velkém množství

19 Dosavadní výzkumy týkající se vztahu a názorů Čechů o cizincích

20 Agentura STEM, 1341 respondentů starších 18 let (2008)

21 CVVM, 1119 respondentů starších 15 let (2010)

22 Mediální obraz cizinců v ČR Média a menšiny (agentura Newton média 2009) výzkum zaměřený na to, jak o devíti vybraných národnostech žijících v ČR informovala v roce 2008 česká média Agentura Newton zpracovala stručný přehled, jak česká média informovala v roce 2008 o cizincích žijících v ČR Průzkum se zaměřil na devět vybraných národností, kterými byli Ukrajinci, Slováci, Vietnamci, Rusové, Poláci, Moldavané, Bulhaři a Číňané

23 Informování médií o vybraných národnostech v ČR osob devíti národností a bylo publikováno příspěvků, ve kterých byly tyto národnosti zmiňovány že nejvýraznější diskrepance v oblasti mediální pozornosti nastává v případě Ukrajinců

24 národnosti a mediální zabarvení informací o nich

25 Kontext, ve kterém se o Vietnamcích a Ukrajincích v roce 2008 v českých médiích nejvíce psalo, byl negativní. Pozitivům týkajících se života Vietnamců a Ukrajinců v ČR bylo v médiích vyčleněno výrazně méně

26 Počet hanlivého označení „rákosník" v období v českých médiích

27 Postoje české společnosti k cizincům Centrum pro výzkum veřejného mínění, březen 2011 CVVM zkoumalo názory české společnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící na území ČR Byly zjišťovány postoje k tomu, zda je cizinců v ČR příliš mnoho či nikoliv,zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim měla česká republiky umožnit usazování se natrvalo, jestli má ČR vůbec přijímat uprchlíky a jaké důvody pro přijímání cizinců jsou přijatelné pro českou veřejnost

28

29

30

31

32

33

34 Kvalitativní výzkum polostandardizovaný rozhovor 10 respondentů respondenti: od 21 – 75 let –vzdělání: 1x ZŠ 2x SŠ 7x VŠ

35 Otázky 1.Jaký je váš vztah k cizincům pobývajícím v České republice? Spíše neutrální postoje nebo kladné postoje Několikrát zmíněno, že nezáleží na národnosti, ale na osobnosti. Cizinci by se měli přizpůsobit, když tu chtějí žít.

36 2. Jste pro otevřené hranice, příchod imigrantů do země? Nikdo z respondentů není pro úplné zakázaní imigrace do ČR, všichni, kromě jednoho si myslí, že by se imigrace měla nějak regulovat mít nějaké omezení. Ve třech případech dotazovaní zmiňují jako důvod omezení kriminalitu, a práci na černo. Závěr se celkově shoduje s výzkumem veřejného mínění z března 2011.

37 3. Jak vnímáte kulturní odlišnosti cizinců? nejčastější odpovědi jsou: –nevadí mi –nevadí mi, pokud nás nijak neomezují a nejsou příliš viditelné –Příliš žádné odlišnosti nevnímám, nejsem s nimi tolik v kontaktu

38 4. S kterými národnostmi jste v kontaktu a jaký k nim zaujímáte postoj? Respondenti se stýkají s těmito cizinci: Slováky, Vietnamci, Ukrajinci, Poláky, Rusy a Armény.Všichni dotazovaní jsou ve styku s Vietnamci, na které mají neutrální názor. Potvrdil se pozitivní vztah Čechů ke Slovákům, nikdo z dotazovaných neuvedl, že by k nim měl vztah negativní. Potvrdil se náš předpoklad, že mnoho Čechů vyká Vietnamcům (4 případy z 10)

39 5. Jaký je váš vztah k turistům? U respondentů převažuje kladný postoj k turistům, vůbec jim nevadí nebo je zde dokonce vítají, vidí v nich zdroj obživy, oživení Objevuje se spíše kritika nás Čechů v často nesprávnému chování k turistům viz znalost jazyka, ochota pomoci, šizení v obchodech…

40 6. Liší se váš postoj k turistům x cizincům pobývajících v ČR? Postoj respondentů k turistům oproti cizincům pobývajícím na území české republiky se ve většině případů neliší. Většina dotázaných (7/10) mezi nimi nerozlišuje. Ostatní vnímají pozitivněji turisty.


Stáhnout ppt "Cizinci v České republice Kohlová Zuzana Šulcová Hana HKSN."

Podobné prezentace


Reklamy Google