Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Evropská integrace její vývoj a instituce 4. přednáška - 5. 12. 2015 Mgr. Lukáš Vacík AZ Smart.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Evropská integrace její vývoj a instituce 4. přednáška - 5. 12. 2015 Mgr. Lukáš Vacík AZ Smart."— Transkript prezentace:

1 Evropská integrace její vývoj a instituce 4. přednáška Mgr. Lukáš Vacík AZ Smart

2 Literatura týkající se EU Fiala, Pitrová – Evropská unie CDK Konig, P., Lacina, L., Přenosil, J.: Učebnice evropské integrace, Barrister and Principal Plechanovová, B: Evropská unie na počátku 21. st. reformní procesy a institucionální změna, Karolinum

3 Internetové stránky cs.htmhttp://ec.europa.eu/ceskarepublika/index_ cs.htm unie/http://www.euroskop.cz/8/sekce/evropska- unie/

4 Zdroje a literatura https://www.euroskop.cz/76/sekce/instituc e-eu/https://www.euroskop.cz/76/sekce/instituc e-eu/ y/evropska_unie/instituce_evropske_unie/i ndex.htmlhttp://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztah y/evropska_unie/instituce_evropske_unie/i ndex.html a mnohé další – viz. tématický plán kurzu

5 Teorie a procesy evropské integrace Základní klasifikace integrace Teoretické uchopení Identifikace integračních procesů Skrze tzv.“PARADIGMA“ –Úhel pohledu –Určitý pohled na daný problém –Bere v úvahu konkrétní okolnosti

6 Integrační paradigmata Základní 2 přístupy: –NADNÁRODNÍ paradigma / přístup XXX –MEZIVLÁDNÍ paradigma / přístup

7 NADNÁRODNÍ paradigma / přístup Pouze nadnárodní autorita může stabilizovat a usměrnit zájmy jednotlivých členů Členové odevzdají ve prospěch centra část své suverenity Cíl: politické či federální unie

8 NADNÁRODNÍ paradigma / přístup FEDERALISMUS –Snaha o omezení nebezpečí plynoucích z národních států –Odkaz na historii Evropy NEOFUNKCIONALISMUS –Ztráta suverenity musí být přijatelná –Snaha o zabránění konfliktům

9 MEZIVLÁDNÍ paradigma / přístup Nedotknutelnost suverénního postavení národních států a jejich vlád Důraz kladen na oblast zahraniční a bezpečnostní politiky Podobnost s realistickým přístupem v MV

10 MEZIVLÁDNÍ paradigma / přístup TEORIE VZÁJEMNÉ ZÁVISLOSTI –Existence a vznik nových vazeb mezi novými státy VÍCEÚROVŇOVÉ VLÁDNUTÍ –Různé úrovně vládnutí –Lokální, regionální, národní, nadnárodní

11 Počátky evropské integrace 1946 – W. Churchill –Potřeba institucionální struktury v Evropě 1948 – Marschallův plán –Ekonomická podpora USA všem evropským státům postižených válkou 1949 – založení NATO –Organizace Severoalantické smlouvy –Podpis Washingtonské smlouvy –Snaha o zastavení rozpínání SSSR do Evropy –Integrace Německa – bezpečnostní rozměr

12 Počátky evropské integrace Založení RADY EVROPY !!!! POZOR !!!! –Stojí zcela mimo jakoukoliv institucionální strukturu evropské organizace –Celo-evropská MO zabývající se otázkami demokracie, rozvoje LP a kulturního dialogu – vznik EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA (Štrasburk)

13 Počátky evropské integrace Rozdělení NĚMECKA –Vítězné mocnosti spravovaly území poraženého Německa – 4 zóny (VB, FR, USA, SSSR) –1948 – měnová reforma a vyhlášení SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO –Blokáda BERLÍNA –1949 vznik 2 rozdílných států: SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO (USA, VB, FRA) Východní NĚMECKÁ DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA (SSSR)

14 Motivy vedoucí k evropské integraci Evropská integrace / soudržnost jako: –Překonání evropského nacionalismu (hrůzná bilance válek) –Obava ze SSSR / komunismu v Evropě –Integrace Německa –Vyvážení síly USA v poválečném uspořádání světa –Hledání bezpečnosti v Západní Evropě

15 50. léta – 3 Společenství Klíčové období pro celou evropskou integraci Vznik 3 Společenství mající dopad na současnou podobu Evropské unie –ESUO –EURATOM –EHS

16 Schumanův plán (1950) Francouzská iniciativa na společnou výrobu v oblastí uhlí a oceli Vznik společného trhu Odmítání ze strany VB

17 ESUO (1951) Evropské společenství uhlí a oceli Podpis Pařížské smlouvy 1952 – ratifikace smlouvy Orgány ESUO: –Vysoký úřad (nadnárodní) –Rada (mezivládní) –Poradní výbor –Soudní dvůr

18 Římské smlouvy (1957) Obsahují 2 smlouvy: –EURATOM –EHS

19 EURATOM Společný trh s nukleárním materiálem Mírové využití Nezávislý rozvoj nukleárního průmyslu

20 Evropské hospodářské společenství (EHS) 6 států: FRA, NĚM, ITA, BENELUX Hospodářský rozměr integrace Vybudování společného trhu Volný pohyb 4 základních svobod: –Osob –Kapitálu –Zboží –Služeb Základní cíl: vytvoření celní unie Vznik KOMISE Rada ministrů – hlavní orgán

21 Evropské obranné společenství (EOS) Známé jako „Plevenův plán“ Snaha Francie o evropskou integrace v oblasti obrany a bezpečnosti Snaha o integraci Německa do evropských obranných struktur Nakonec nevstoupila v platnost – paradoxně neratifikovala Francie Tuto iniciativu zastínilo NATO

22 Západoevropská unie (WEU) 1954 – Bruselská smlouva Navázala na neúspěch Plevenova plánu (EOS) Iniciovala VB Poválečné uspořádání Evropy Bezpečnostní rozměr integrace Paralelní působení vedle NATO

23 60. léta – krize Společenství Spor VB a Francie Odmítnutí rozšíření Roztříštěnost společenství Politika prázdných křesel Haagský summit

24 1. Rozšíření ES Též nazýváno „severním“ 1961 VB, Irsko a Dánsko požádaly o vstup do ES 1963 Byly odmítnuty Francií z ekonomických důvodů (de Gaulle) 1967 – znovu požádaly o vstup – opět zamítnuto

25 Krize ES Komise se snažila o rozšíření svých pravomocí a pole působnosti (úspěch EHS) Komise si chtěla zajistit vlastní finanční prostředky Požadavek na většinové hlasování

26 Politika prázdných křesel Období 1965 – 1966 Francie nesouhlasila s většinovým hlasováním v Radě ministrů Stáhla své představitele Zablokování všech jednání a hlasování v ES Požadavek jednomyslného hlasování (Fra) XXX odmítavý postoj Komise

27 Lucemburský kompromis (1966) Přistoupení na francouzský požadavek jednomyslného rozhodování Posílení pozice Rady (právo VETA) Navrácení Francie do struktur ES

28 Slučovací smlouva (1967) Sloučení 3 samostatných společenství (ESUO, EUROATOM a EHS) do jednoho Společenství Zavedení pouze jedněch společných institucionálních orgánů –Komise –Rada –Shromáždění –Soudní dvůr Vznik EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (ES)

29 Haagský summit (1969) Naplnění cílů zakládajících smluv ES Naplnění celní unie Heslo: –Dokončení (vnitřního trhu) –Prohloubení (integrace) –Rozšíření (ES) Francouzským prezidentem se stává G.Pompidou (střídá Ch. de Gaulla) – změna francouzské politiky

30 70. léta – období reforem Wernerův plán Davignonova zpráva Severní rozšíření Vznik Evropské rady Volby do Evropského parlamentu

31 1. Rozšíření ES (Severní) 1973 Po 2 předchozích neúspěšných pokusech (1963,1967) Velká Británie, Irsko a Dánsko vstupuje do ES Norsko nevstupuje (občané v referendu zamítli vstup do ES) Období výrazné ekonomické recese ve VB – „britský problém“

32 Wernerův plán Týkající se měnové spolupráce Předpoklad do budoucna na vytvoření měnové unie Nebyl nakonec přijat

33 Davignonova zpráva Týkala se společné koordinace v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky „Evropská politická spolupráce“ –Mezivládní charakter –Setkávání MZV

34 Vznik Evropské rady 1974 Setkávání nejvyšších představitelů členských zemí ES (prezidenti, premiéři) Poprvé navrženo na summitu v Paříži 1972 Institucionalizováno na summitu v Paříži 1974 Oficiální vznik nejvyššího institucionálního orgánu ES/EU – „EVROPSKÉ RADY“

35 Volby do Evropského parlamentu První přímé volby do Evropského parlamentu Následně každých 5 let vždy v červnu (1984, 1989, 1994, 1999, 2004, 2009, 2014) Před r – zastávali funkci euro- poslanců poslanci národních parlamentů – dualita funkcí

36 80. léta – směrem k unii Spinelliho iniciativa 2. rozšíření ES Britský problém Dohoda z Fontainebleau Delorsova Komise Bílá kniha o vnitřním trhu Schengenská dohoda Jednotný evropský akt 3. rozšíření ES Delorsova zpráva

37 Spinelliho iniciativa Iniciativa z Evropského parlamentu Snaha o vytvoření federalistické evropské vlády – Komise Návrh Evropské unie – politická unie na federalistickém modelu

38 2. rozšíření ES 1981 „jižní“ rozšíření Rozšíření ES o Řecko Ekonomická slabost Nutnost politické stability (do 60. let diktatura) Konflikt s Tureckem

39 Britský problém Neadekvátní příspěvky VB do evropského společného rozpočtu Problém s přijité podmínek společné zemědělské politiky M.Thatcherová – nesouhlas a bojkot těchto požadavků

40 Dohoda z Fontainebleau (1984) Revize britských požadavků v otázce platební bilance do rozpočtu VB Zvýšení příjmové části ES rozpočtu → vrácení části VB příspěvku zpět

41 Delorsova Komise Posílení nadnárodního rozměru ES Další integrace – Hospodářská a měnová unie (HMU) –Naplnění 4 základních ES svobod –Posílení pozice Komise v institucionálních procesech

42 Bílá kniha o vnitřním trhu (1985) Hlavní cíl: vybodování vnitřního trhu Seznam omezeních a překážek k volnému pohybu 4 základních svobod Stanovení termínu k dokončení vnitřního trhu: 1993

43 Schengenská dohoda Mezivládní dohoda Německa, Francie, BENELUXu ke zjednodušení hraničních kontrol – později k úplnému odstranění Naopak posílení kontrol na vnějších hranicích ES

44 Jednotný evropský akt (JEA) Podepsán 1985 – platí 1986 Potřeba institucionálních reforem Snaha o omezení národních zájmů členských států a posílení Komise

45 3. rozšíření ES (1987) Rozšíření ES o Španělsko a Portugalsko Opět „jižní“ rozšíření Ekonomická i politická stabilizace regionů Důraz kladen na zemědělství v daných státech – potřeba restrukturalizace společné zemědělské politiky

46 Delorsova zpráva Téma Hospodářské měnové unie Postupné zavedení společné měny 3 stádia

47 90. léta – vznik EU Maastrichtská smlouva 4. rozšíření EU Amsterodamská smlouva Příprava 5. rozšíření EU Kodaňská kritéria

48 Maastrichtská smlouva (1993) Podepsána 1992 – ratifikována 1993 „Smlouva o EU“ Vychází z mezivládní konference 1990 –Dokončení společného trhu –Politická jednota ES Použití pojmu „EU“ Lucemburský návrh – model chrámu (nadnárodní charakter EU) –1.pilíř – všechna ES, HMU a společný trh (nadnárodní) –2.pilíř – SZBP (mezivládní) –3.pilíř – vnitro + justice (mezivládní)

49 Maastrichtská smlouva (1993)

50 Občanství EU –Federalistický model –Doplňuje národní občanství (nenahrazuje ho) Nově nástroje 2. a 3. pilíře Institucionální reforma subsidiarity –Princip subsidiarity – přenesení EU pravomocí na co nejnižší úroveň rozhodování –Princip spolurozhodování pro EP v rámci legislativního procesu

51 4. rozšíření EU (1995) Označeno za „severské“ Rozšíření EU o Švédsko, Finsko, Rakousko Norsko v referendu odmítlo Bezproblémové a rychlé rozšíření Ekonomicky i politicky vyspělé regiony

52 Amsterodamská smlouva (1999) Podepsána 1997 – ratifikována 1999 Revize předchozích smluvních textů Část 3. pilíře přenesena do 1. pilíře Více-rychlostní integrace Mechanismus konstruktivní absence v Radě (2.pilíř) Reforma evropského občanství – všechny úřední jazyky EU

53 Příprava 5. rozšíření EU Založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Zřízení finančního nástroje Pomoc při hospodářské obnově Polska a Maďarska (PHARE) Podpis asociačních dohod Summit v Madridu (1995) –Strategie rozšíření EU o země SVE

54 Kodaňská kritéria (1993) Dokument „Směrem k užší spolupráci se zeměmi SVE“ Přístupová kritéria do EU: –Demokratická – politická rovina –Fungující tržní hospodářství –Plnění cílů hospodářské, politické a měnové unie

55 Agenda 2000 (1997) Zpráva Komise o připravenosti zemí SVE na integraci do EU Doporučení otevření vstupních rozhovorů s ČR, Maďarskem, Polskem, Slovinskem a Estonskem Vznik Lucemburské a Helsinské přístupové skupiny

56 Smlouva z Nice (2001) Podepsána 2001 – ratifikována 2003 Reviduje Maastrichskou smlouvu a smlouvy a ES Zaniká ESUO Příprava EU na 5. rozšíření o 10 nových států

57 5. Rozšíření EU (2004) „východní“ rozšíření Největší rozšíření Rozšíření EU o 10 zemí ze SVE: –ČR, Polsko, Slovensko Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Kypr, Malta

58 Smlouva o ústavě pro Evropu (2005) „Ústavní smlouva“ Podepsána 2004 NERATIFIKOVÁNA (odmítla Francie a Nizozemí) Nikdy nevstoupila v platnost Snaha o vytvoření nového základního dokumentu EU Nahrazení složitých smluvních struktur jedním dokumentem

59 6. rozšíření EU 2007 Rozšíření EU o Bulharsko a Rumunsko Nesplnily kodaňská kritéria pro rozšíření 2004

60 Lisabonská smlouva (2009) Podepsána 2007 – ratifikována 2009 Vychází z Ústavní smlouvy Neruší základní smlouvy EU – pouze je novelizuje Obsahuje: –Smlouvu o Evropské unii –Smlouvu o fungování Evropské unie EU nahrazuje ES a je jejich nástupkyní

61 7. Rozšíření EU Chorvatsko vstoupilo do EU –Na dlouhou dobu poslední rozšíření Dnes má EU 28 členských států

62 EVROPSKÉ INSTITUCE Základní informace o EU

63 Ojedinělé hospodářské a politické společenství 28 evropských zemí Unie se zasloužila o zachování míru, stability a prosperity Milionům lidí pomohla zvýšit životní úroveň a dala vzniknout společné evropské měně Evropská unie je založena na zásadách právního státu –Veškerá činnost se odvíjí od smluv, s nimiž všechny členské země vyslovily dobrovolný a demokratický souhlas –Tyto závazné dohody stanovují cíle EU v mnoha oblastech její činnosti Jedním z hlavních cílů je podpora dodržování lidských práv jak v rámci Unie, tak na celém světě

64 Symboly Evropské unie Evropská unie používá několik symbolů, z nichž nejznámější je kruh zlatých hvězd na modrém pozadí Evropská vlajka –Dvanáct hvězd v kruhu symbolizuje ideál jednoty, solidarity a harmonie mezi národy Evropy Evropská hymna –Melodie hymny je převzata z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena, kterou složil v roce 1823 Den Evropy –9. května –Myšlenky, ze kterých vzešla Evropská unie, byly poprvé prezentovány francouzským ministrem zahraničí Robertem Schumanem 9. května Proto se tento den slaví jako Den Evropy Motto EU –Mottem Evropské unie je „Jednotná v rozmanitosti“. –Vyjadřuje společné odhodlání Evropanů, kteří prostřednictvím EU usilují o mír a prosperitu a zároveň jsou obohacováni různými kulturami, tradicemi a jazyky tohoto kontinentu

65 Nobelova cena za mír 2012 Nobelova cena za mír byla v roce 2012 udělena Evropské unii Cena byla EU udělena za prosazování míru, demokracie, usmíření a lidských práv v Evropě Ve svém prohlášení z 12. října 2012 norský výbor Nobelovy ceny za mír uvedl, že svým rozhodnutím chtěl vyzdvihnout stabilizační úlohu, kterou EU hrála při přeměně velké části Evropy z kontinentu poznamenaného válkou na kontinent míru Nejvýznamnějším úspěchem Unie je podle výboru „úspěšný boj za mír a usmíření a za demokracii a lidská práva“ Činnost Evropské unie reprezentuje myšlenku „bratrství mezi národy“ a přibližuje se podobě „mírových shromáždění“, na které Alfred Nobel v souvislosti s cenou za mír ve své závěti z roku 1895 odkazuje. Evropská unie je 21. mezinárodní organizací, která tuto cenu od roku 1901 získala

66 Fakta a čísla o EU Rozloha EU – km² –(8. na světě) Počet obyvatel: 507,7 mil. (2013) –7 % světové populace –3. na světě – po Číně a Indii HDP u EU27 je vyšší než v USA –1. na světě – USD na osobu –20 % světového dovozu i vývozu –Největší světový exportér –2. největší světový importér –Současná EU nezaměstnanost okolo 8 % –50 % energetické závislosti EU na dovozu 24 úředních jazyků EU –Každý občan EU z každého členského státu má právo na komunikaci a dokumenty ve svém mateřském jazyce

67 Nejdůležitější instituce EU Evropská Komise Evropský parlament Evropská Rada Rada Evropské unie Soudní dvůr Evropské unie Účetní dvůr Evropské unie Evropský hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská centrální banka Evropská investiční banka Agentury EU

68 Evropská Komise Nadnárodní paradigma Je jedním z hlavních orgánů EU Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku Připravuje návrhy nových evropských právních předpisů Má na starosti provádění politik EU a využívání finančních prostředků Unie Je odborným orgánem EU (eliminace politického vlivu) Její funkce je připodobňována k exekutivnímu orgánu - je zakotvena v primárním právu

69 Evropská Komise Složení EK –28 komisařů (1 za každý stát) –Předseda (Jean Claude Juncker) –4 Místopředsedové Funkční období na 5 let –Nyní období Předsedu Komise jmenuje Evropská rada –po dohodě s předsedou také jmenuje jednotlivé komisaře Jmenování komise musí schválit Evropský parlament –Komise je mu odpovědná –Může ji rozpustit Každý komisař má své portfólium –Za ČR – Věra Jourová (spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví) Sídlo EK –Brusel –Lucemburk –Zastoupení v každém čl. státě EU

70 Evropská Komise Vývoj EK –Slučovací smlouva 1965 ESUO + EURATOM + EHS –Delorsova Komise Nejsilnější Hospodářská oblast + měnové otázky –1999 – Santerova Komise Musela odstoupit – finanční skandál

71 Evropská Komise Role a pravomoci Komise: –Komise zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku –Dohlíží na řádné provádění politik EU: předkládá návrhy právních předpisů Parlamentu a Radě (právo iniciativy) spravuje rozpočet EU a přerozdělování finančních prostředků (finanční rámec) dohlíží na dodržování evropského práva spolu s Evropským soudním dvorem (strážkyně smluv) reprezentuje Evropskou unii na mezinárodní scéně (např. při uzavírání dohod mezi EU a ostatními zeměmi)

72 Evropský parlament Evropský parlament volí občané v přímých volbách Členové Evropského parlamentu „evropští poslanci“ zastupují jejich zájmy Parlament je vedle Rady jedním z hlavních orgánů EU, který přijímá právní předpisy

73 Evropský parlament Složení EP –751 europoslanců od roku 2014 –(766 europoslanců do roku 2014) –Předseda (Martin Schulz) –Místopředsedové –ČR má 21 europoslanců ( ) V období – 24 europoslanců V období – 22 europoslanců Volební období na 5 let –Bez možnosti předčasných voleb Sídla: –Brusel –Štrasburk –Lucemburk

74 Evropský parlament Struktura –Plénum (všichni poslanci) –Výbory (dle portfólií) –Komise Frakce EP (politické strany) –Frakce (politické skupiny) působící v Evropském parlamentu jsou vyjádřením nadnárodní povahy této instituce –Jednotliví poslanci jsou krom příslušnosti ke konkrétním výborům identifikovatelní především podle toho, ke které náleží frakci –Formálně se přitom nehledí na jejich stranickou příslušnost k domovské („národní") politické straně –V současnosti existuje v Evropském parlamentu 7 frakcí: Evropská lidová strana – křesťanští demokraté Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance Skupina Evropských konzervativců a reformistů Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice Evropa Svobody a Demokracie Nezařazení poslanci

75 Evropský parlament Volby do EP –Od roku 1979 každých 5 let (1979,1985,1989,1994,1999,2004,2009) Do r – poslanci z národních parlamentů –přímé všeobecné hlasování - ve většině případů systémem poměrného zastoupení Volby do EP 23. a 24. května 2014 v ČR –Výrazně malá volební účast (18,2 % voličů) –Snížen počet europoslanců na 21 (v r – 24 mandátů, v r – 22 mandátů) –Zástupci 7 politických stran: ANO se ziskem 16,3 % - 4 mandáty TOP09 se ziskem 16 % - 4 mandáty ČSSD se ziskem 14,2 % - 4 mandáty KSČM se ziskem 11 % - 3 mandáty KDU-ČSL se ziskem 10 % - 3 mandáty ODS se ziskem 7,7 % - 2 mandáty Svobodní občané – 5,2 % - 1 mandát Další volby v r. 2019

76 Evropský parlament Europoslanci za ČR v období –ANO Pavel Telička, Pert Ježek, Dita Charanzová, Martina Dlabajová –TOP 09 Jiří Pospíšil, Juděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Jaromír Štětina –ČSSD Jan Keller, Olga Sehnalová, Pavel Poc, Miroslav Poche –KSČM Miloslav Ransdorf, Jiří Maštálka, Kateřina Konečná –KDU-ČSL Pavel Svoboda, Michaela Šojdrová, Tomáš Zdechovský –ODS Evžen Tošenovský, Jan Zahradil –Strana svobodných občanů Petr Mach

77 Evropský parlament Frakce EP Frakce (politické skupiny) působící v Evropském parlamentu jsou vyjádřením nadnárodní povahy této instituce Jednotliví poslanci jsou krom příslušnosti ke konkrétním výborům identifikovatelní především podle toho, ke které náleží frakci Formálně se přitom nehledí na jejich stranickou příslušnost k domovské („národní") politické straně V současnosti existuje v Evropském parlamentu sedm frakcí.

78 Evropský parlament EP má 3 hlavní úlohy: –společně s Radou projednává a schvaluje právní předpisy EU –vykonává dohled nad dalšími orgány EU, zejména Evropskou komisí, a kontroluje tak demokratičnost jejich fungování –společně s Radou projednává a přijímá rozpočet EU Výrazné posílení EP po Lisabonské smlouvě

79 Evropská Rada Jedná se o vrcholný orgán současné EU Setkávání nejvyšších představitelů členských států Do roku 1986 se tyto jednání odehrávaly jen na základě politické dohody –instituce Evropské rady byla do primárního práva EU ukotvena až přijetím JEA –stanovilo frekvenci jejího setkávání –její vliv na zahraničně-politickou prezentaci EU Evropská rada je orgánem s kompetencí pro všechny tři pilíře Zasedání Evropské rady jsou v podstatě vrcholnými schůzkami představitelů EU –rozhoduje se na nich o obecných politických prioritách a důležitých iniciativách –během roku se většinou konají čtyři zasedání –vede je stálý předseda.

80 Evropská Rada Vývoj Evropské Rady –Evropská rada se začala neformálně scházet od roku 1974 – Pařížská smlouva –působila jako diskusní fórum vedoucích představitelů EU –Velmi rychle se z ní stal orgán, který určoval cíle a priority pro státy ES –Oficiální postavení jí bylo přiznáno v roce 1992 –V roce 2009 se pak stala jedním ze sedmi vedoucích orgánů Evropské unie

81 Evropská Rada Zasedání Evropské Rady: –Evropská rada zasedá 4 x ročně –Její předseda však může v případě nutnosti svolat mimořádnou schůzku –Zasedání se zpravidla konají v Bruselu Sídlo Evropské Rady: –Brusel (administrativní aparát) Členství v Evropské Radě: –Vedoucí představitelé států a vlád členských států EU prezident premiér –Předseda Komise –Předseda Evropské rady –Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU

82 Evropská Rada Předsednictví Evropské Rady –Lisabonská smlouva ustanovila post „Stálého předsedy Evropské rady“ Označován jako „Evropský Prezident“ V současnosti Donald Tusk Zvolen na funkčního období (2014 – 2016) –Dříve rotující předsednictví Evropské rady Nyní v Radě Evropské Unie

83 Evropská Rada Úkoly a funkce Evropské rady –Evropská rada má dvojí úlohu: stanovuje obecný politický směr a priority EU zabývá složitějšími nebo citlivými otázkami, které se nedají řešit na úrovni mezivládní spolupráce –I když má Evropská rada zásadní vliv na stanovení politického programu Unie, nemá pravomoc schvalovat právní předpisy.

84 Evropská Rada Hlasování v Evropské Radě –Rozhodnutí jsou přijímána na základě konsenzu –Smlouva však stanoví případy kdy se hlasuje: jednomyslně kvalifikovanou většinou. –Hlasovací právo nemá: Předseda Evropské rady Předseda Komise Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku

85 Rada Evropské Unie „Rada“ nebo „Rada EU“ Dříve „Rada ministrů“ Setkávají se zde ministři členských států EU Přijímají právní předpisy Koordinují chod jednotlivých politik

86 Rada Evropské Unie Členství v Radě –Rada nemá stálé členy –Členské státy posílají na každé zasedání Rady toho ministra, který odpovídá za politickou oblast, jež bude projednávána např. ministra životního prostředí, pokud se bude jednat o problematice životního prostředí toto zasedání pak ponese název „Rada (ve složení) pro životní prostředí“ –Nejčastěji se schází MZV či MF (ECOFIN) Sídlo: –Brusel –Úřednický aparát COREPER –Výbor stálých zástupců v Bruselu –Před-jednává pozice pro Radu –Funguje v rámci Rady EU –Nižší úroveň než Rada EU –COREPER II a COREPER I

87 Rada Evropské Unie Funkce a úkoly Rady: –schvaluje zákony EU –koordinuje hlavní směry hospodářských politik členských států EU –podepisuje dohody mezi EU a dalšími zeměmi –schvaluje roční rozpočet EU –rozvíjí zahraniční a obrannou politiku EU –koordinuje spolupráci mezi soudními orgány a policejními složkami členských států

88 Rada Evropské Unie Předsednictví v Radě –Rada pro zahraniční věci má svého stálého předsedu Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Federica Mogheriniová (Itálie) –Všem dalším zasedáním Rady předsedá příslušný ministr ze země, která byla pověřena předsednictvím v EU –Předsednictví v EU Vždy jeden stát Období 6 měsíců Trojúhelník: minulé – současné – budoucí předsednictví (spolupráce pro kontinuitu) ČR leden – červen 2009 Nyní Itálie ( ), poté Lotyšsko ( ) Např. jestliže se zasedání Rady pro životní prostředí uskuteční v době, kdy je předsednickou zemí Itálie, bude tomuto zasedání předsedat Italský ministr životního prostředí a zasedání se bude konat v Římě

89 Rada Evropské Unie Hlasování v Radě –Obecně na základě kvalifikované většiny – celkem 345 hlasů –Čím má stát více obyvatel, tím více hlasů mu připadá –Počet hlasů je upraven ve prospěch zemí s menším počtem obyvatel –Kvalifikované většiny se dosáhne: pokud většina (někdy i dvě třetiny) z 28 členských států hlasuje pro pokud je odevzdáno alespoň 255 z 345 hlasů –Každý členský stát požádat, aby bylo ověřeno, zda většina představuje alespoň 62 % obyvatelstva Unie Pokud tato podmínka není splněna, návrh nemůže být přijat –Při hlasování o citlivých otázkách (např. bezpečnosti, vnějších vztazích nebo daňové problematice) musí Rada přijmout rozhodnutí jednomyslně –Od roku 2014 bude zavedeno tzv. hlasování dvojí většinou

90 Soudní dvůr Evropské unie Soudní dvůr Evropské unie provádí výklad právních předpisů EU a zajišťuje tedy jejich jednotné uplatňování ve všech státech EU Rovněž řeší spory mezi vládami jednotlivých členských států EU a orgány EU Na Soudní dvůr se mohou obrátit i jednotlivci, podniky nebo organizace, pokud se domnívají, že některý z orgánů EU porušil jejich práva

91 Soudní dvůr Evropské unie Složení Soudu –28 soudců –9 „generálních advokátů“ předkládají stanoviska k případům předloženým Soudu tento úkol vykonávají veřejně a nestranným způsobem –Soudci a generální advokáti jsou jmenováni na funkční období šesti let s možností opětovného jmenování –O kandidátech rozhodují vlády jednotlivých členských států EU Sídlo: –Lucemburk

92 Soudní dvůr Evropské unie Soudní dvůr Evropské unie zahrnuje 3 soudní orgány: –Soudní dvůr (1952) Nejstarší, hlavní případy –Tribunál (1988) Řeší případy předložené jednotlivci, podniky nebo některými organizacemi Případy týkající se práva v oblasti hospodářské soutěže –Soud pro veřejnou službu (2004) Rozhoduje spory mezi Evropskou unií a jejími zaměstnanci

93 Soudní dvůr Evropské unie Druhy případů Soudního dvora Soudní dvůr vynáší rozsudky případech, které mu byly předloženy Mezi 5 nejběžnějších patří: –řízení o předběžné otázce pokud soud některého ze členských států požádá Soudní dvůr, aby upřesnil výklad práva EU –žaloba pro nesplnění povinnosti žaloba vedená proti členskému státu EU, který neuplatňuje některý z právních předpisů EU –žaloba na neplatnost žaloba, jejímž účelem je zrušit platnost právních předpisů EU, které porušují smlouvy nebo základní práva EU –žaloba pro nečinnost žaloba vedená proti orgánům EU, které nepřijaly rozhodnutí, jež po nich bylo požadováno –přímé žaloby podané jednotlivci, podniky nebo organizacemi proti určitým rozhodnutím nebo krokům EU

94 Účetní dvůr Evropské unie Evropský účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví EU zvyšuje kvalitu finančního řízení EU podává zprávy o nakládání s veřejnými finančními prostředky

95 Účetní dvůr Evropské unie Zřízen v roce 1975 Sídlí v Lucemburku 28 členů –Jmenuje ho Rada –Funkční období 6 let (možno znovu-jmenovat) –Předseda volen na období 3 let

96 Účetní dvůr Evropské unie Účel a pravomoci ÚD –Efektivní využití peněz daňových poplatníků v EU –provádí kontrolu („audit“) všech jednotlivců nebo organizací v EU –Často provádí kontroly přímo na místě –O svých šetřeních vydává podrobné zprávy – předkládá je Komisi a vládám členských států EU ÚD není oprávněn podnikat sám žádné právní kroky Pokud jeho auditoři zjistí podvod nebo nesrovnalosti, předají tyto informace Evropskému úřadu pro boj proti podvodům – OLAF Auditoři často provádějí kontroly v orgánech EU, členských státech a ve státech čerpajících podporu z EU Každoročně Evropskému parlamentu a Radě předává zprávu o uplynulém finančním roce „Výroční absolutorium“

97 Evropský hospodářský a sociální výbor (ECOSOC) Sídlo - Brusel Zástupci evropských zaměstnavatelů, pracujících a dalších zájmových skupin mohou vyjádřit svůj názor na záležitosti EU prostřednictvím Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) poradní shromáždění předkládající svá stanoviska důležitým orgánům EU: –Radě –Komisi –Evropskému parlamentu

98 Evropský hospodářský a sociální výbor Má 353 členů Členy navrhují vlády jednotlivých členských států - jmenuje je Rada Evropské unie Funkční období 5 let (možnost znovu-jmenování) Členové ECOSOCu nejsou za svou činnost placeni Členové se dělí do 3 skupin: –zaměstnavatelé –zaměstnanci –různé zájmové skupiny (zemědělci, spotřebitelé atd.) Počet členů reprezentujících jednotlivé státy závisí na počtu jejich obyvatel: –Francie, Itálie, Německo, Spojené království Velké Británie a Severního Irska – 24 členů –Polsko, Španělsko – 21 členů –Rumunsko – 15 členů –Belgie, Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko – 12 členů –Dánsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Litva, Slovensko – 9 členů –Estonsko, Lotyšsko, Slovinsko – 7 členů –Kypr, Lucembursko – 6 členů –Malta – 5 členů

99 Evropský hospodářský a sociální výbor Úkoly a funkce ECOSOCu: –zřízen jako fórum - projednávání záležitosti týkající se jednotného trhu –umožňuje evropským zájmovým skupinám (např. odborovým svazům, zaměstnavatelům nebo zemědělcům) vyjadřovat se oficiálně k legislativním návrhům EU –Ročně vydá v průměru 170 poradních dokumentů a stanovisek –Všechna stanoviska jsou předávána rozhodovacím orgánům EU - poté zveřejňována v Úředním věstníku EU

100 Výbor regionů Výbor regionů je poradním orgánem reprezentuje regionální a místní samosprávné celky v Evropské unii

101 Výbor regionů Sídlo – Brusel 353 členů –stejný počet náhradníků Členy a náhradníky jmenuje Rada na návrhy států EU Funkční období 5 let Státy vybírají své zástupce dle vlastního uvážení –Delegace jednotlivých států však musejí odrážet politické, zeměpisné a regionální/místní rozložení v daném státě Členové mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku nebo jsou ve svém regionu významnými činiteli

102 Výbor regionů Struktura: –pořádá 5 plenárních zasedání ročně - přijímána stanoviska. –Výbor je rozdělen do 6 komisí: územní soudržnost hospodářská a sociální politika vzdělávání, mládež, kultura a výzkum životní prostředí, změna klimatu a energetika občanství, správa, institucionální a vnější věci přírodní zdroje Výbor také přijímá usnesení k nejdůležitějším politickým otázkám Ve Výboru regionů jsou zastoupena 4 politická uskupení odpovídající hlavním politickým směrům v EP: Evropská lidová strana Strana evropských socialistů Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Unie pro Evropu národů – Evropská aliance Lisabonská smlouva posiluje úlohu Výboru regionů

103 Evropská centrální banka (ECB) Spravuje euro (jednotnou měnu EU) Udržuje cenovou stabilitu v EU odpovídá za utváření a realizaci hospodářské a měnové politiky EU

104 Evropská centrální banka Sídlí ve Frankfurtu na Mohanem Je jedním z orgánů Evropské unie ECB pracuje s centrálními bankami všech 28 členských států EU Společně tvoří tzv. „Evropský systém centrálních bank (ESCB)“ Rovněž rozvíjí úzkou spolupráci mezi centrálními bankami států tzv. eurozóny –17 členských států EU, jež přijaly euro. –Spolupráce této menší a těsnější skupiny bank je označována termínem Eurosystém

105 Evropská centrální banka Evropská centrální banka (ECB) je jedním z orgánů Evropské unie Obecným účelem ECB je: –pečovat o cenovou stabilitu (tj. udržovat inflaci na nízké úrovni), zejména v zemích, které používají euro –udržovat stabilitu finančního systému – zajišťovat řádný dohled nad finančními trhy a institucemi Mezi hlavní úkoly ECB patří: stanovovat hlavní úrokové sazby platné v eurozóně a kontrolovat množství peněz v oběhu spravovat devizové rezervy eurozóny a nakupovat nebo prodávat měny, pokud je to nutné pro udržení stability směnných kurzů pomáhat náležitému dohledu orgánů členským států nad finančními trhy a institucemi a pomáhat bezproblémovému fungování platebního styku povolovat centrálním bankám v zemích eurozóny vydávat eurobankovky sledovat vývoj cen a hodnotit jeho možná rizika pro cenovou stabilitu

106 Evropská centrální banka ECB je zcela nezávislým orgánem Ani ECB ani národní centrální banky Eurosystému ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů nemůže žádat ani přijímat pokyny od žádného jiného orgánu Tuto zásadu jsou povinny dodržovat všechny orgány EU a vlády členských států

107 Evropská investiční banka (EIB) EIB vlastní všech 28 členských států EU Banka si půjčuje peníze na kapitálových trzích a poskytuje nízkoúročené úvěry na projekty, jejichž cílem je zvýšit kvalitu infrastruktury, energetických dodávek nebo životního prostředí nejen v EU, ale i v sousedních a rozvojových zemích

108 Evropská investiční banka EIB podporuje projekty v zemích EU investuje v budoucích členských státech a partnerských zemích Peníze si spíše půjčuje na kapitálových trzích, než aby čerpala z rozpočtu EU finanční prostředky jsou pak půjčovány za výhodných podmínek na projekty sledující politické cíle EU. EIB je nezisková banka a úvěry poskytuje za téměř nulovou úrokovou sazbu

109 Agentury EU Agentury a decentralizované organizace EU lze rozdělit do několika kategorií: Decentralizované agentury a organizace –Více než 30 agentur –Hrají důležitou roli při realizaci politik EU –Zejména úkoly technické, vědecké, provozní či regulační povahy –Např. FRONTEX, EDA EURATOM – agentury a ostatní orgány –Vytvořeny pro pomoc plnit cíle stanovené Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) –Např. EURATOM Výkonné agentury –Jsou pověřené některými úkoly při správě jednoho nebo více programů Unie –Zřizují se na dobu určitou a nacházejí se v Bruselu nebo Lucemburku, kde sídlí i Komise –Např. TEN-T

110 Zdroje a literatura https://www.euroskop.cz/76/sekce/instituc e-eu/https://www.euroskop.cz/76/sekce/instituc e-eu/ y/evropska_unie/instituce_evropske_unie/i ndex.htmlhttp://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztah y/evropska_unie/instituce_evropske_unie/i ndex.html a mnohé další – viz. tématický plán kurzu


Stáhnout ppt "Evropská integrace její vývoj a instituce 4. přednáška - 5. 12. 2015 Mgr. Lukáš Vacík AZ Smart."

Podobné prezentace


Reklamy Google