Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Závazkové právo JUDr. Lukáš Glaser Jihočeský kraj 2014.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Závazkové právo JUDr. Lukáš Glaser Jihočeský kraj 2014."— Transkript prezentace:

1 Závazkové právo JUDr. Lukáš Glaser Jihočeský kraj 2014

2 Závazkové právo NOZ se smluvnímu právu věnuje v ustanoveních § 1724 NOZ až § 2893 NOZ, v nichž podrobně upravuje všechny podstatné otázky smluvního vztahu, od jeho vzniku, obsahu, případné změny, až po zánik. Obecné úpravě závazkových vztahů se věnuje § 1721 až § 2054 NOZ. Jako závazek se označuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jehož obsahem jsou práva a povinnosti těchto osob v rámci tohoto vztahu. Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit (§ 1721 NOZ). Závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti (§ 1722 NOZ). Důvodem vzniku závazku je nejčastěji smlouva. Odstranění dvojkolejnosti soukromého práva Předmětem NOZ je úprava soukromoprávních vztahů jako je např. koupě, dar, dílo, nájem apod., neřeší pak úpravu veřejnoprávní, tedy veřejnoprávní smlouvy

3 Nové typy smluv Výměnek (zaopatření pro zbytek života za převod nemovitosti) Pacht – nájem, který opravňuje pronajímatele brát z věci plody a užitky Výprosa – bezplatné poskytnutí věci na blíže neurčenou dobu Péče o zdraví – závazek pečovat o zdraví ošetřovaného mandátní smlouva podle obchodního zákoníku a příkazní smlouva podle občanského zákoníku jsou nahrazovány jednotnou úpravou příkazní smlouvy (§ 2430 NOZ) – např. zástupce zadavatele dle ZVZ licenční smlouva se již vztahuje na všechna práva duševního vlastnictví, včetně práv autorských (dosud je autorskoprávní licence v režimu autorského zákona, to se od ruší) – důležité např. pro autorská práva k projektovým dokumentacím ke stavbám

4 Zásady závazkového práva Ustanovení o smluvním právu jsou zásadně dispozitivní; Pravidla pro vznik, změnu a zánik závazku jsou méně přísná – NOZ např. umožňuje vznik smlouvy tzv. faktickou akceptací návrhu na uzavření smlouvy (nabídky), což znamená, že adresát nabídky ji může přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění, to však lze pouze tehdy, pokud tento způsob navrhovatel připustil v nabídce nebo jedná-li se o praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé (viz § 1744 NOZ). I pozdní přijetí nabídky má účinky přijetí včasného, pokud se navrhovatel začne chovat ve shodě s nabídkou (§ 1743 NOZ). Zásada bezformálnosti – Podle § 559 NOZ má každý právo si pro právní jednání zvolit libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním s druhou stranou nebo zákonem (např. při zřízení či převodu věcných práv k nemovitostem – § 560 NOZ). – podle § 1906 NOZ tato ujednání musí mít písemnou formu, pokud byl i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu promlčeném – Nedostatek písemné formy nečiní smlouvu neplatnou! (§ 582 NOZ - „není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.“) Právní jednání je třeba v pochybnostech pokládat spíše za platné než neplatné (§ 574 NOZ) Poctivost jednání v obchodním styku – V § 4 až § 8 NOZ v obecných ustanoveních je vyslovena obecná povinnost jednat v právním styku poctivě. Je zde také vyjádřen obecný předpoklad, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka, který je schopna používat s běžnou péčí a opatrností a každý to od ní může oprávněně očekávat. Tomu odpovídá i předpoklad, že ten, kdo jednal, jednal poctivě a v dobré víře.

5 Novinky ve smluvním právu Nová úprava předsmluvní odpovědnosti (§ 1728, 1729 NOZ) – NOZ stanoví, že určité povinnosti vznikají již zahájením jednání o uzavření smlouvy a které strany při jednání předcházejícím uzavření smlouvy musí dodržet. Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž proto má spravedlivý důvod (odmítnutí „za pět minut dvanáct“) - kdy nastane tento okamžik při procesu schvalování v orgánech obce – Za škodu odpovídá i tem kdo neměl v úmyslu smlouvu uzavřít („jednání na oko“) – Nepoctivě jednající strana musí druhé straně nahradit škodu. Škůdce je povinen nahradit poškozené straně škodu nejvýše v rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech, není tedy nutné prokázat ztrátu z neuzavření konkrétní smlouvy. – Rovněž obce by v tomto ohledu měly obezřetně zvažovat okolnosti svých kontraktačních jednání, neboť veřejnoprávní povaha obcí nepochybně sama o sobě nevylučuje případný vznik jejich předsmluvní odpovědnosti (tato otázka může být aktuální např. v souvislosti s tzv. revokací usnesení zastupitelstva o prodeji obecního majetku, kdy v některých případech se takový postup skutečně může vůči druhé straně jevit jako „nepoctivý“). Uzavírání smlouvy dle NOZ – NOZ nepožaduje, aby smlouva vznikla na základě konsensu stran o celém obsahu smlouvy, a připouští její uzavření s tím, že se akceptace nepatrně liší dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky a navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne – rozhodující je dosažení konsenzu! – Uzavřít smlouvu lze i faktickým konáním! Uzavření smlouvy o smlouvě budoucí – V právní úpravě smlouvy o smlouvě budoucí je novinkou možnost jejího uzavření ústně. Již není nutné mít dohodnuty všechny podstatné náležitosti smlouvy budoucí, čímž se de facto smazával rozdíl mezi smlouvou předběžnou a definitivní, bude stačit, když bude ujednán obsah „obecným způsobem“. Nesplnění zákonné informační povinnosti – V § 1728 odst. 2 NOZ se stanoví povinnost stran sdělit si v průběhu procesu uzavírání smlouvy veškeré skutkové i právní okolnosti, které jim jsou nebo musí být známy, tak aby se obě mohly přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu. Pokud jedna ze stran ví, že její smluvní partner uzavřením smlouvy sleduje určitý cíl (např. koupě pozemku za účelem stavby rodinného domu), ale přesto mu zamlčí určité údaje, o nichž ví nebo musí vědět, že by jej od založení závazku odradily, nejedná poctivě. Vznikne-li v důsledku toho druhé straně škoda, je povinen k její náhradě (§ 2910 NOZ).

6 Novinky ve smluvním právu Absence zákazu vzdání se práv do budoucna – Stranám nic nebrání např. vzdát se či zúžit rozsah práva odstoupit od smlouvy, vydat bezdůvodné obohacení, požadovat úrok z prodlení apod. Stejně tak lze smluvně při neexistenci slabší strany předem prodloužit či zkrátit promlčecí lhůty, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let. Strany si mohou sjednat například výši úroku z prodlení (§ 1970 NOZ), úročení příslušenství (§ 1806 NOZ) a další. Spravedlivé řešení změny poměrů (§ 1765 NOZ) – Dojde-li po uzavření smlouvy k podstatné změně okolností, která způsobí zvlášť hrubý nepoměr v právech a povinnostech stran, má podle § 1765 a násl. NOZ dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně toho, aby bylo obnoveno jednání o smlouvě za účelem její změny. Dotčená strana však musí prokázat, že změnu okolností nemohla v době uzavření smlouvy rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Za hrubý nepoměr zákon považuje znevýhodnění jedné strany buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění. Pokud se nedohodnou – rozhodne soud (či závazek zruší) Staronová úprava splatnosti závazků – NOZ obsahuje ve svém § 1963 NOZ i splatnost závazků vyplývajících z právních jednání, která je obecně stanovena na 30 dnů ode dne obdržení zboží nebo služby, podle tohoto co nastane později, případně převzetí zboží nebo služby. Nová právní úprava umožňuje tuto lhůtu prodloužit o více než 60 dnů, pokud to ovšem vůči věřiteli není hrubě nespravedlivé. Naopak v případě, že je zboží nebo služba dodána veřejnoprávní korporaci (obce, kraje), pak může být lhůta splatnosti prodloužena maximálně na 60 dní, pouze však do 60 dní, tzn., že pokud je smluvní stranou obec nebo kraj, lze splatnost prodloužit maximálně na 60 dnů.

7 Novinky ve smluvním právu Neplatnost právních jednání – V případě nedodržení formy smlouvy je možné podle § 582 NOZ dodatečně smlouvu zhojit, případné zhojení nedostatku formy závisí na dohodě smluvních stran. – NOZ spočívá na tom pohledu, že na jednání je nutné hledět spíše jako na platné než neplatné (§ 574 NOZ). – NOZ představuje zřetelný ústup od absolutní neplatnosti právního úkonu k neplatnosti relativní (viz § 586 NOZ). – Uplatní se všude tam, kde zákon spojuje s vadou neplatnost právního jednání a přitom nejde o některý případ absolutní neplatnosti, který je v zákoně výslovně uveden. – Naproti tomu je právní úprava absolutní neplatnosti upravena v § 580 NOZ. Za absolutně neplatné právní jednání je nutné považovat takové jednání, které se příčí dobrým mravům, je v rozporu se zákonem při současném zjevném narušení veřejného pořádku nebo zavazuje-li právní jednání k od počátku nemožnému plnění. + § 41 zákona o obcích – Stejně jako v současné právní úpravě lze oddělit neplatných jednání od těch, které jsou nezávadné (§ 576 NOZ). Postoupení smlouvy – Nově se v § 1895 a násl. NOZ připouští, aby si jedna ze stran smlouvy postoupila svá práva a povinnosti novému subjektu, pokud s tím druhá strana souhlasí. Tato záměna osob je možná jen, pokud zatím nedošlo ke splnění závazku. – Nutný souhlas postoupené strany – Nesmí být dosud plněno – Postoupení je účinné od souhlasu s postoupením

8 Novinky ve smluvním právu Změny v obchodních podmínkách – Strany si mohou část smlouvy sjednat odkazem na obchodní podmínky – Měly by být stranám známy, tj. přiloženy ke smlouvě – Strany se od nich mohou ve smlouvě odchýlit, pak platí toto odchýlení – Ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla očekávat, jsou neúčinné, leda s nimi strana vyslovila souhlas. – Možnost jednostranné změny obchodních podmínek (§ 1752 NOZ) Úroky z prodlení – Obecná úprava úroků je obsažena v ustanoveních § 1802 až 1806 NOZ. Není-li ujednána výše úroků, platí se úroky ve výši stanovené právním předpisem, jinak ve výši obvyklé - požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. – Ustanovení § 1806 NOZ připouští, aby si strany ujednaly placení úroků z úroků již splatných

9 Proces uzavírání smluv Nejčastěji návrh (nabídka) a přijetí – dispozitivní úprava § 1770 NOZ x § 159 a násl. správního řádu Návrh a nabídka se nemusí zcela shodovat, naopak mohou být nepodstatné změny – vhodné upravit ve smlouvě tak, že uzavření smlouvy s jakýmikoliv odchylkami není možné Úprava potvrzujících dopisů – pokud strany sjednají smlouvu jinak než písemně, pak si mohou potvrdit obsah závazku (§ 1757 odst. 2 NOZ) – záleží na vůli stran –u obcí pravděpodobně neaplikovatelné Předsmluvní odpovědnost (povinnost jednat poctivě x volnost neuzavřít smlouvu (§ 1728 NOZ) Nesplnění informační povinnosti Zneužití důvěrných informací (§ 1730 NOZ) – náhrada škody Pozor na domněnku doby doručení (§ 573 NOZ) - nově platí, že pošle-li se zásilka poštou v tuzemsku a je-li skutečně doručena, má se zato, že došla třetí pracovní den po odeslání – je-li tedy skutečně doručeno, přesouvá se důkazní břemeno nedojití na adresáta. I tuto podmínku lze však vyloučit smluvně.

10 Lichva a neúměrné zkrácení Lichva - § 1796 NOZ – neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru – následkem je neplatnost smlouvy – výjimkou je pokud takovou smlouvu uzavře podnikatel Neúměrné zkrácení – 1793 NOZ – vzájemný dluh – hrubý nepoměr – není stanovena žádná přesná hranice – na rozdíl od lichvy (žádné zneužití, žádná neplatnost) – Strana může požadovat zrušení smlouvy (u soudu) a navrácení do původního stavu, ledaže druhá strana doplní oč byla nárokující strana zkrácena se zřetelem k ceně obvyklé – Lhůta – jeden rok od uzavření smlouvy – Nelze tehdy, pokud druhá strana nevěděla a vědět nemusela

11 Promlčení a prekluze Promlčení je v NOZ upraveno zejména v § 609 až § 653 NOZ obecně, následně pak částečně v jednotlivých speciálních ustanoveních. Obecně 3 roky, nejdéle 10 let Lze sjednat promlčení lhůtu kratší i delší (1-15 let) Pravidlo je ovšem omezeno, a to z důvodu ochrany slabší strany V případě, že dlužník uzná svůj dluh, právo se promlčí za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo (§ 638 NOZ). Právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci se promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno (§ 640 NOZ). Prekluze je upravena v § 654 NOZ. Podstatou právní úpravy prekluze v NOZ je to, že se právo prekluduje pouze v případech, které jsou v NOZ výslovně stanoveny (např. § 1187 odst. 1 NOZ-zánik práva při převodu bytové jednotky, § 1325 NOZ – zánik předkupního práva při zastavení podílu v korporaci). K zániku se přihlédne i bez námitky.

12 Smlouvy a schvalování v orgánech obce Každé smluvní ujednání by mělo být schváleno v některém orgánu obce (ZO, RO, starosta) Vazba na § 41 zákona o obcích – bez schválení v ZO a RO jsou úkony od počátku neplatné – případ absolutní neplatnosti § 41 odst.1 zákona o obcích – doložka o schválení v orgánu obce zakládá vyvratitelnou domněnku, že ke schválení v orgánu obce došlo – má rozhodný vliv na dobrou víru druhé smluvní strany Vyšší nároky na odborníky (§ 5 NOZ) – „kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, má se za to, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná li bez odborné péče, jde to k jeho tíži.“ – možný vliv na odpovědnost zastupitele vůči obci

13 Zrušení rozhodnutí orgánu obce a vliv na platnost smlouvy Rozhodnutí zastupitelstva či rady obce o právním jednání konstituuje právní vůli obce být určitým způsobem vázána, přičemž judikaturou soudů je chápáno jako materiálně právní podmínka právního jednání obce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 30 Cdo 3049/2007 nebo usnesení ze dne , sp. zn. 28 Cdo 4219/2011). Vztah k tzv. předsmluvní odpovědnosti – Každá osoba, která vstupuje s obcí do jednání o uzavření smlouvy, si musí být vědoma popsaných zákonných podmínek, především podmínky předchozího schválení smlouvy radou nebo zastupitelstvem obce (připomeňme zásadu, podle níž neznalost zákona neomlouvá) – To znamená, že hypotéza ustanovení § 1729 odst. 1 nového občanského zákoníku (Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné.) může být v podmínkách obcí naplněna nejdříve v okamžiku, kdy rada nebo zastupitelstvo obce svým usnesením schválí uzavření konkrétní smlouvy. Až od tohoto okamžiku totiž lze s ohledem na popsaný zákonem předvídaný postup obce mít za to, že uzavření smlouvy se jeví jako vysoce pravděpodobné.

14 Zrušení rozhodnutí orgánu obce a vliv na platnost smlouvy – O případném vzniku povinnosti obce nahradit škodu podle § 1729 odst. 2 NOZ pro neuzavření smlouvy proto lze uvažovat až poté, kdy právní jednání bylo zastupitelstvem nebo radou schváleno – Může jít o situace, kdy osoba zastupující obec navenek bezdůvodně nejedná, nebo o případy, v nichž zastupitelstvo nebo rada následně zruší své usnesení, jímž uzavření smlouvy předem schválily, aniž by k takovému postupu existoval legitimní důvod. – Stejně tak lze za ospravedlnitelný důvod pro neuzavření smlouvy považovat např. dodatečné zjištění, že při rozhodování o právním jednání došlo na straně obce k procesním pochybením, pro která by uzavřená smlouva mohla být neplatná (např. vadné zveřejnění záměru kupní cena odporující § 39 odst. 2 zákona o obcích). Informační povinnost obce – Případné upozornění druhé smluvní strany na nutnost schválení smlouvy zastupitelstvem nebo radou obce není - s ohledem na to, že utváření vůle obce je zákonem o obcích přesně popsaný postup - k zabránění vzniku povinnosti nahradit škodu podle § 1729 odst. 2 nezbytné. Ustanovení § 1728 odst. 2 NOZ sice předpokládá informování i o právních okolnostech, nicméně zřejmě je nelze chápat tak, že smluvní strany se musejí vzájemně informovat o právní úpravě vytváření a jednání navenek, která je zjevná a patrná již z textu zákona. Předmětem informování by měly být především právní okolnosti, které se vážou k předmětu smlouvy a které nejsou zjevné.

15 Obce a veřejné zakázky Přechodné ustanovení zákona o veřejných zakázkách (Část šedesátá čtvrtá, Čl. LXXV zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva): „Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zahájeno zadávací řízení, řídí se soukromá práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené na základě tohoto zadávacího řízení, včetně práv a povinností z porušení této smlouvy, dosavadními právními předpisy, ledaže zadavatel v zadávacích podmínkách určí jinak. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich soukromá práva a povinnosti budou řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“ U zakázek malého rozsahu – pojem zadávání se vztahuje pouze k podlimitním a nadlimitním veřejným zakázkám – nutno reflektovat úmysl zákonodárce a obecná výkladová pravidla – tj. bude se postupovat stejně jako v předchozím odstavci Změny dosavadních smluv uzavřených na základě ZVZ – pokud se jedná o více práce do 20%, lze dodatek ke smlouvě stále v režimu starých zákonů, pokud to však bude upraveno novou smlouvou, pak je nutné využít NOZ Pokud je uzavřena rámcová smlouva, pak ani jednotlivé vztahy uzavřené již za účinnosti NOZ, které blíže určují jednotlivá plnění nepodléhají NOZ I v případě smluv na VZ lze uvažovat o opt inu na NOZ – ale vždy za podmínek dle § 82 odst. 7 ZVZ – pokud by taková změna smlouvy byla podstatná, nelze ji učinit

16 Obce jako vlastníci nemovitostí Zásada „superficies solo cedit“ (povrch ustupuje půdě) Nutné reflektovat přechodná ustanovení, pokud je obec vlastníkem a pozemek/stavba je ve vlastnictví další osoby Pokud je pozemek a stavba ve vlastnictví obce stavba se stane součástí pozemku, což znamená, že dále se bude dát disponovat pouze s pozemkem, a automaticky se dispozice bude dotýkat i staveb na něm Pokud má stavba a pozemek rozdílného vlastníka stavba nepřechází automaticky do vlastnictví vlastníka pozemku § 3056 NOZ zakládá pouze předkupní právo Pokud obec pojme úmysl pozemek či stavbu prodat, musí ji nabídnout vlastníkovi stavby nebo pozemku, pokud ten ho nevyužije, může být věc prodána, pokud ho využije, pak se stane vlastníkem stavby a pozemku a nadále může disponovat pouze s pozemkem.

17 Prameny obcanskyzakonik.justice.cz Prezentace z konference „Obec a právo“ na téma obce a nový občanský zákoník Prezentace Nový občanský zákoník ve vazbě na obecní zřízení, advokátní kancelář KVB Příručka k NOZ vypracovaná kolektivem autorů KÚ JČK Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) Důvodová zpráva NOZ ASPI (modul rekodifikace) Adam Furek: NOZ: Důsledky zrušení rozhodnutí zastupitelstva o uzavření smlouvy

18 Děkuji za pozornost JUDr. Lukáš Glaser


Stáhnout ppt "Závazkové právo JUDr. Lukáš Glaser Jihočeský kraj 2014."

Podobné prezentace


Reklamy Google