Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Produkty pro soukromé hrady a zámky Spolupráce s cestovními kancelářemi a agenturami Produkty pro soukromé hrady a zámky Spolupráce s cestovními kancelářemi.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Produkty pro soukromé hrady a zámky Spolupráce s cestovními kancelářemi a agenturami Produkty pro soukromé hrady a zámky Spolupráce s cestovními kancelářemi."— Transkript prezentace:

1 Produkty pro soukromé hrady a zámky Spolupráce s cestovními kancelářemi a agenturami Produkty pro soukromé hrady a zámky Spolupráce s cestovními kancelářemi a agenturami PhDr. Jolana Kopřiva Myslivcová členka představenstva ACK ČR, předsedkyně sekce Památek a významných turistických cílů 20. listopadu 2012

2 Cestovní ruch  právem často označovaný přímo za turistický průmysl  tvoří rovněž nesmírně široký komplex činností  podílí se na něm celá řada subjektů. Cílem tohoto oboru je:  umožnit  organizovat  zpříjemnit občanům cestování, ať již rekreační či poznávací. Hlavním subjektem je v cestovním ruchu cestující občan. K uspokojení jeho přání a potřeb se postupně vytvořila celá široká škála profesí a profesionálních podnikatelských subjektů.

3 Česká republika  má vzhledem ke své malé rozloze velmi vysokou koncentraci návštěvnických atraktivit pro zahraniční i tuzemské turisty.  Z více než 40 tisíc kulturních památek v České republice je aktivně zapojeno do cestovního ruchu jen relativně malé množství.  značný potenciál zůstává na rozdíl od vyspělých turistických destinací Evropy pro cestovní ruch nepoužit a tak není využito ani jeho ekonomické zhodnocení. Někdy se jeví, že cestovní ruch a vazba na kulturní dědictví je v úvahách ekonomů velmi okrajovou oblastí. Avšak současná finanční krize nám dává velkou příležitost si uvědomit možnosti příjezdového i domácího cestovního ruchu a jejich dopad na naši ekonomiku.

4 Je tento autokar dnes vhodný pro cestu do Chorvatska? Za posledních pár desetiletí se změnil  cestovní ruch jako takový,  způsob cestování,  rozsah i kvalita cestování, Změnil se klient – turista, změnily se jeho nároky a potřeby….

5 Jaký způsob nabídky a poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu byl úspěšný před 20 nebo 30 lety, rozhodně dnes neobstojí. (platí nejen regionálně pro Českou republiku, ale i z globálního pohledu)

6 Trendem dnešního turismu je takzvaný zážitkový cestovní ruch Nároky turisty 21. století se zejména díky internetu velmi změnily. Člověk má velmi mnoho informací a může srovnávat nabídky různých destinací i jednotlivých poskytovatelů služeb, stejně tak úroveň poskytovaných služeb.

7 Nový trend  zahraniční i domácí klienty klasické prohlídky objektů často neuspokojují  zápis na Seznam UNESCO není pro návštěvnost místa samospasitelný  návštěvníci touží po zážitcích - moderně pojaté interaktivní výstavní expozice - cizojazyčné komentáře slovní i textové - pořádání zajímavých akcí - přizpůsobit dlouhé historické výklady zájmům klientů - dokázat zaujmout rodiny s dětmi např. aktivním zapojením dětí do prožitků při prohlídce Někdy se jeví, že cestovní ruch a vazba na kulturní dědictví je v úvahách ekonomů velmi okrajovou oblastí. Avšak současná finanční krize nám dává velkou příležitost si uvědomit možnosti příjezdového i domácího cestovního ruchu a jejich dopad na naši ekonomiku.

8 Jaký je vztah?  Turista a provozovatel památkového objektu  Turista a místní samospráva  Turista a podnikatelé v obci (městě)  Turista a rezidenti  Turista a cestovní kancelář, cestovní agentura, informační centrum

9 Jak budeme pohlížet na turistu v památkovém objektu? Kdo to je turista? Turista – vetřelec, který šoupajícími nohami v bačkorách víří prach? Turista – hrdina, který přináší peníze? Turista – člověk, který touží poznat bohatství dané země? ?????????? TURISTA??????????

10 Turista je náš HOST … uvítejme ho, jako hosta u nás doma  Není vetřelec, který v destinaci narušuje život místních obyvatel (vykoupil zásoby potravin v místní samoobsluze, v památkovém objektu jen šoupajícími se nohami v bačkorách víří prach, neustále po nás něco chce)  Je pro danou lokalitu mimo jiné i ekonomickým přínosem (vytváří pracovní příležitosti, přináší do místa finanční prostředky)

11 I rezidenti mají z příjezdu turisty zisk!!!. "vydělám své peníze na turismu např. provozováním penzionu a většinu z nich utratím doma u místního podnikatele. "Nepojedu do velkého města, aby nikdo neviděl, co si kupuji, ale koupím, objednám službu doma". Pozor na nepřejícnost!!!

12 Co dovolíme turistovi v památkovém objektu? NIC – nejlépe, pokud vůbec nepřijede … VŠECHNO – v nádherné zámecké jídelně může „sehrát i šlehačkovou bitvu“ Tje TURISTA JE HOST, ať se chová jako host

13 Rizika ze strany návštěvníků – touha po pohodlí Rizika ze strany podnikatelů - zisk

14  Zpráva pro Světovou komisi OSN pro životní prostředí a rozvoj (WCED) - Naše společná budoucnost, 1987 „Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje , který uspokojuje potřeby přítomnosti  aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.“  významný etický princip odpovědnosti vůči budoucím generacím.

15 Naším úkolem je:  hledat tvůrčí rozvoj památkového fondu, aby se stal aktivní součástí incomingového i domácího cestovního ruchu (samotné památkové objekty se do jisté míry stávají klasickým turistickým produktem)  jde o udržení a zvýšení návštěvnosti České republiky a tím i památkových objektů. (je nutné uplatňovat všechny dostupné marketingové nástroje) CÍL ZÍSKAT TURISTU, aby k nám přijel CÍL ZÍSKAT TURISTU, aby k nám přijel Je slovo MARKETING pro kulturní památku „neslušné slovo“?

16  Můžete mít sebelepší produkt, sebekvalitnější služby, ale pokud nastanou následující varianty vztahu klienta k Vám, je to špatně:  nikdo se o Vás nedozví …. (sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, zůstaneš tam, stále platí, že komu není rady, tomu není pomoci.... )  lidé se o Vás dozví, ale služba nebo produkt není až tak atraktivní a nezaujmete je … (špatné)  lidé se o Vás dozví, zaujmete je, jsou velmi spokojeni, ale nikomu to neřeknou (velmi špatné)  lidé se o Vás dozví, zaujmete je, ale jsou nespokojeni, nikdy si Vás už neobjednají a řeknou to všem (nejhorší varianta)

17 PROMOTION, PROMOTION, PROMOTION PROMOTION, PROMOTION Propagace destinace (i památkových objektů) Podpora cestovního ruchu v daném regionu Reklama na poskytované služby

18 Příklad: vize - rozhodnu se živit se lovem ryb ….  Strategie – vědět jak je budu lovit ( kopí, šípy a luk, prut, sítě, granát) - každá strategie má jiné výsledky a jinou efektivitu – může být i špatná  Marketing – kde se vyskytují, jaké mají zvyky, jaké mají potřeby – co žerou v jakém čase připlouvají a podobně )  Reklama – lákání, házení žrádla do vody, návnada na háčku, žížala,těsto, ryba (návnadou oslovuji vždy jen určitou skupinu ryb )  Výlov - splnění cíle - zhodnocení a změna strategie, marketingu, reklamy  Konkurence – stejná strategie, dělá to co já, ale má jiný výsledek. Čím je to? má jiný Marketing, jinou Reklamu (dohnat konkurenci? )

19 Máte dojem, že to je to triviální ? Pobouřilo Vás to? Zdá se Vám to logické ? Dopřejte klidu rybám a začněte „lovit“ Vaše turisty !!! Vše co děláme a jak se chováme, je náš marketing

20 Podle čeho se lidi rozhodují při nákupu?  1) Emoce – emoční rozhodnutí ( člověka osloví určitá potřeba…)  2) Logické zdůvodnění ( sám hledá další důvody proč tu věc mít ) Pro nákup je vždy rozhodující emoční rozhodnutí Na emoce působí a ovlivňují je vjemy Vjem je smyslový obraz v našem mozku – představa Nákupní chování a rozhodování lidí. Nákupní chování a rozhodování lidí.

21 Věčný boj s konkurencí??? Princip partnerství ????? Partner ????? CESTOVNÍ KANCELÁŘ – CESTOVNÍ AGENTURA

22 Bariéry partnerství vzájemné nepochopení …. CK - proč mám nabízet památku, když z toho nic nemám? X PA - proč mám živit příživníka - cestovku? I toto je názor a jeho majitel na něj má své právo „průvodce se skupinou? Hmm…Průvodce, který podává výklad turistům nemá pro náš objekt žádnou přidanou hodnotu“…

23 S cestovní kanceláří či agenturou nebo bez? Cestovní kancelář  nakupuje od poskytovatele služeb (např. památkového objektu) jeho služby,  které kombinuje s dalšími službami (pojištění, doprava, průvodce, program apod.).  vzniká tak produkt (tzv. zájezd ve smyslu zákona č. 159), který je zařazen do prodejního katalogu (tištěný, internetový), který je určen pro konečného klienta nebo cestovní agenturu, která za provizi prodává produkt dále

24 Prodej produktu prostřednictvím cestovní kanceláře (silné stránky)  oslovení poměrně široké skupiny potenciálních klientů (ČR i zahraničí)  CK prodává více zájezdů současně může na reklamu vynaložit mnohem více finančních prostředků  CK má hustou síť provizních prodejců - retailerů - cestovních agentur,  CK disponují profesionálním zázemím cestovní kanceláře, zejména mají školené vyškolené pracovníky (produkční, rezervační a prodejní oddělení)  za prodej produktu platí objekt cestovní kanceláři nebo cestovní agentuře (např. slevou na vstupném)  ušetří čas, finanční prostředky (pokud prodává objekt sám, musí mít svůj vlastní marketing)

25 Mezi slabé stránky prodeje prostřednictvím cestovní kanceláře patří  jednotliví pracovníci prodeje CK nemají osobní motivaci k prodeji konkrétní památky  někteří pracovníci cestovní kanceláře neznají detailně památku a jeho okolí  památky bývají zařazeny v s jednotnou grafickou formou, zařízení má tak. menší možnost se odlišit od konkurence Důležité je, že pokud se rozhodnete pro spolupráci s CK a CA, je třeba chápat tento vztah jako vztah partnerský založený na principu vzájemné výhodnosti.

26 X závody ? spolupráce?nebo CO S TÍM ???

27 Cestovní kanceláře a cestovní agentury stále více vnímají výzvu našeho kulturního dědictví v celém širokém spektru památek a turistických cílů  památky UNESCO  církevní památky  technické památky  hrady  zámky  muzea  galerie Nejen Praha, ale každý region České republiky má dostatečný potenciál, aby oslovil cestovní ruch

28 Problémy, které trápí cestovní kanceláře Fakturace vstupného Žádná sleva ze vstupného Kvalita místních průvodců Absence „méně ovbyklých jazyků“ Informace – ŽÁDNÉ nebo POZDĚ

29 Spolková činnost má tradici - spolek Vltavan vzájemně se podporující spolek plavců, rybářů a pobřežných Asociace cestovních kanceláří České republiky založena v roce 1990  Incomingová sekce  Sekce památek a významných turistických cílů

30 Udržitelnost oboru Vzdělávání Informatika Rozvoj ekonomické činnosti Partnerství & Podpora Význam asociací a profesních svazů v 21. století

31  Vznikla na jaře roku dnes více než 30 členů sekce památek  Do práce sekce se zapojily hrady, zámky, muzea, galerie, zoologické i botanické zahrady a další významné turistické cíle Za všechny jmenujme:  Středočeská galerie, Alšova Jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou  Muzeum hlavního města Prahy, Poštovní muzeum v Praze, Židovské muzeum Praha,  Loreta, Římskokatolická farnost Sedlec,  Památník Lidice, Památník Terezín  Zámek Jemniště, zámek Napajedla  České muzeum Stříbra v Kutné Hoře, Hornické muzeum v Příbrami, Prazdroj, Moser  DinoPark, Galerie Epicure, Jinřišská věž v Praze, Čokoládový dům,  Muzeum skla a bižuterie v Jablonci n.N., Muzeum K. A. Polánka v Žatci  Muzeum v Mělníce, muzeum papíru Velké Losiny, Speculum Alchemiae Prague  Botanická zahrada v Liberci, Botanická zahrada v Tróji, ZOO Jihlava Sekce památek a významných turistických cílů ACK ČR

32  Propojovat cestovní kanceláře a cestovní agentury a významné turistické cíle  Obohatit programovou nabídku pro cestovní kanceláře a agentury  Zajistit informovanost o dění v památkách pro laickou i odbornou veřejnost  Přivést do památek a turistických cílů více tuzemských i zahraničních návštěvníků Cíle Sekce památek a významných turistických cílů

33

34 Děkuji za pozornost PhDr. Jolana Kopřiva Myslivcová ACK ČR, členka představenstva, předsedkyně sekce památek a významných turistických cílů


Stáhnout ppt "Produkty pro soukromé hrady a zámky Spolupráce s cestovními kancelářemi a agenturami Produkty pro soukromé hrady a zámky Spolupráce s cestovními kancelářemi."

Podobné prezentace


Reklamy Google