Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Počítačová grafika MENU  Druhy obrázků a grafických programů Druhy obrázků a grafických programůDruhy obrázků a grafických programů  Rastrové obrázky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Počítačová grafika MENU  Druhy obrázků a grafických programů Druhy obrázků a grafických programůDruhy obrázků a grafických programů  Rastrové obrázky."— Transkript prezentace:

1 Počítačová grafika MENU  Druhy obrázků a grafických programů Druhy obrázků a grafických programůDruhy obrázků a grafických programů  Rastrové obrázky Rastrové obrázkyRastrové obrázky  Vektorové obrázky Vektorové obrázkyVektorové obrázky  Skenování fotografií Skenování fotografiíSkenování fotografií  Barevné modely RGB a CMYK Barevné modely RGB a CMYKBarevné modely RGB a CMYK  Otázky a úkoly – ze všeho  Otázky a úkoly – ze všeho  Konec Konec

2 Druhy obrázků a grafických programů Získávání obrázků Získávání obrázků Rozdělení práce s obrázky Rozdělení práce s obrázky Rastrové a vektorové obrázky Rastrové a vektorové obrázky Tablet Již víme, že vše v počítači je uloženo ve formě souboru. Tedy i obrázek je datový soubor určitého typu. Na rozdíl např. od textových souborů je většina typů souborů s obrázky standardizována, můžeme je vytvářet a upravovat mnoha různými programy, nejen jedním určitým programem, v němž byl obrázek vytvořen. MENU

3 Získávání obrázků Sami si je namalujeme v některém programu pro vytváření obrázků Nasnímáme (naskenujeme) fotografie nebo na papíru namalované obrázky pomocí skeneru. Získáme již hotový obrázek ve formě souboru. Na disketě od známého, na CD, DVD, USB disku nebo si jej stáhneme z Internetu. Obrázky v podobě souborů získáme několika způsoby: MENUZPĚT

4 Rozdělení práce s obrázky Práci s obrázky pomocí počítače můžeme rozdělit na dva odlišné způsoby: Vytvářené obrázky (a příslušné programy) se dělí podle způsobu vzniku podoby obrázku na dva druhy: Z tohoto rozdělení plynou tři druhy programů pro práci s obrázky na: Vytváření (malování) obrázků. Úpravu fotografií a koláže. Vektorové obrázky. Rastrové obrázky (také se jim říká bitmapové). Vytváření vektorových obrázků (CorelDRAW, Zoner Callisto). Vytváření rastrových obrázků (Fractal Design Painter, Malování). Úpravu a koláže (Adobe Photoshop, Paint Shop Pro) MENUZPĚT

5 Rastrové a vektorové obrázky MENUDALŠÍZPĚT Rastrové obrázky se skládají z mnoha bodů. Počet těchto bodů závisí na rozlišení obrázku. Každý z těchto bodů je popsán několika bity a tyto body vytvářejí velmi jemnou mřížku (rastr nebo mapu), proto se jim říká rastrové nebo bitmapové. Vektorové obrázky se neskládají z bodů, ale z křivek, které jsou dány svým matematickým popisem. Jde tedy o kombinaci nějakých obrazců (říká se jim souhrnně objekty), z kterých je poskládán výsledný obrázek. Pozn.: Víme, že všechny tiskárny tisknou jen velké množství jemných bodů. Program pro práci s vektorovými obrázky proto při tisku vypočítá body pro tisk všech objektů obrázku při využití nejvyššího možného rozlišení použité tiskárny.

6 Změna velikosti bitmapových obrázků MENUDALŠÍZPĚT Rastrový obrázek: Skládá se z určitého počtu bodů. Tento počet (rozlišení obrázku) je dán při pořízení do počítače. Jestliže takový obrázek zmenšíme, je nutné nějaké body vypustit (body se nemohou zmenšovat). Tím dojde ke ztrátě detailů a někdy i zkreslení barev. Jestliže bitmapový obrázek zvětšujeme, opět nedochází ke změně velikosti jednotlivých bodů, ale začnou se od sebe vzdalovat. Aby obrázek nebyl zrnitý, musí se program chybějící body dopočítat (většinou vezme dva sousední body a mezi ně dá průměrný odstín z těchto dvou bodů). Tedy i zde dochází ke snížení kvality obrázku. Jestliže rastrový obrázek nezvětšujeme, ale jen se na něj díváme z větší blízkosti (lupou), vidíme při zvyšujícím se zvětšení lupy stále lépe zrnitou, bodovou strukturu bitmapového obrázku. Na 10x zvětšeném detailu původního bitmapového obrázku je to jasně vidět.

7 Zvětšený obrázek - detail

8 Změna velikosti vektorových obrázků Vektorový obrázek: Tento obrázek můžeme zvětšovat, zmenšovat a dívat se na něj třeba mikroskopem a jeho kvalita se nemění. Je to dáno tím, že se neskládá z jednotlivých bodů, ale z velkého (a až třeba ) množství objektů, které jsou určeny matematickým popisem (rovnicemi, vzorci). Program lehce dosadí do vzorců jiná čísla a přepočítá objekt tak, aby se zachoval jeho tvar. Např. pokud je u obdélníku určen poměr stran, je tím jeho tvar přesně určen, ať je malý či obrovský. Vektorový způsob práce (skládání obrázků z křivek) je zcela nutný tam, kde potřebujeme měnit velikost obrázku v širokém rozmezí. Proto jsou dnes např. všechna písma v počítači uložena vektorovým způsobem. MENUZPĚT

9 TABLET Ve všech dále uvedených programech používáme k malování téměř výhradně myš. Protože kreslení s ní chce pevnou ruku a nikdy se nedá dosáhnout podobné jistoty práce jako s tužkou na papíru, používá se místo myši tablet. Tablet je podložka s perem. Pohyb a tlak pera na podložku se přenáší na obrazovku, podobně jako bychom po ní kreslili tužkou. Pero tabletu obsahuje tlačítka, takže je možné používat tablet jako úplnou náhradu myši (malé tablety se dají koupit od Kč. MENUZPĚT

10 Rastrové obrázky Rozměry obrázku v bodech Hloubka barev Velikost obrázku v bajtech Rozlišení Použitelnost obrázků pro tisk Typy souborů s obrázky Barevné modely RGB a CMYK MENU

11 Rozlišení obrázku U tiskáren bychom těžko udávali kvalitu údajem, kolik bodů celkem jsou schopny vytisknout. Dobře se dá však použít údaj, jak jemně mohou tisknout, tedy kolik bodů na jednotku vzdálenosti mohou natisknout (samozřejmě čím více, tím lépe). Tuto jednotku vytvořili v USA, proto je jednotkou vzdálenosti jeden palec (Inch = 2,54 cm). Jednotka udávající kvalitu tisku se pak jmenuje DPI (Dot Per Inch = bodů na palec). Kvalita tiskárny se určuje rozlišením, např. 600 x 600 DPI nebo 1200 x 600 DPI (rozlišení nemusí být v obou směrech stejné). Rozlišení (jednotka DPI = bodů na palec) udává kvalitu (jemnost) tisku menuDALŠÍ

12 Z kolika bodů se bude skládat obrázek velký 5 x 2,5 cm při rozlišení 250 DPI? Převedeme si jeho velikost na palce (pro jednoduchost 1 palec = 2,5 cm), tj. obrázek je velký 2 x 1 palec. 250 DPI znamená 250 bodů na palec, tedy obrázek obsahuje 2x250 x 1x250 bodů = bodů. Obrázek 5 cm, 250 DPI. Kolik bodů? 250 DPI znamená 25O bodů na jeden palec 1 palec = 2,54 cm, proto 5 cm jsou asi 2 palce. 250 bodů na palec x 2 palce = 500 bodů. Tentýž obrázek (5 cm široký) při rozlišení 25 DPI obsahuje na šířku jen 50 bodů. Bude zrnitý, rozmazaný. menuDALŠÍZPĚT Č.1: Č.2:

13 Kolik bajtů zabere obrázek při určitém rozlišení? Kolik bajtů v paměti počítače by zabral výše uvedený malý (5x2,5 cm) obrázek č.1? Samozřejmě tu bude záviset na hloubce barev. Např. při výše uvedeném rozlišení 250 DPI a hloubce barev 256 odstínů šedi barev to bude bodů x 1B/bod = B. Velikost souboru s obrázkem určíme takto: Převedeme si rozměry na palce: 5 cm jsou asi 2 palce, 2,5 cm =1 Určíme počet bodů obrázku: 2 palce x 250 bodů na palec = 500 bodů, 1 x 250 = 250 bodů. Obrázek tedy bude mít 500 x 250 bodů. Celkem bodů. Z hloubky barev odvodíme počet bajtů na jeden bod. 256 odstínů šedi spotřebuje 1 B/bod. Známe počet bodů obrázku a víme kolik bajtů spotřebuje jeden bod, stačí tyto údaje vynásobit a víme, kolik zabere soubor s obrázkem v paměti. ZPĚT

14 Kolik bajtů zabere obrázek při určitém rozlišení? ZPĚT Obrázek označený číslem 2 má stejnou velikost, ale rozlišení jen 25 DPI. Jaká bude velikost souboru s obrázkem v tomto případě? Jeho rozměry v palcích budou stejné tedy asi 2 x 1 palec. Počet bodů bude jiný (obrázek č.2 má jiné rozlišení): 2 palce x 25 bodů na palec = 50 bodů na šířku, na výšku pak 1 x 25 = 25 bodů. Celkem se obrázek č.2 skládá z 50 x 25 bodů = 1250 bodů. Hloubka barev je stejná, tedy každý bod zabere 1 bajt. Velikost souboru = 1250 x 1 B/bod = 1250 B, tedy 1,25 KB. Obrázek č.3 má rozlišení 100 DPI. Kolik bude mít bajtů? Obrázek č.4 má rozlišení 1000 DPI. Kolik zabere místa? Vypočítejte velikost obrázků v barevné hloubce 16,7 mil. barev.

15 Velikost souborů s obrázky při určitém rozlišení Obrázek při rozlišení 25 DPI zabere v paměti počítače 1,25 KB, při rozlišení 100 DPI 20 KB, při rozlišení 250 DPI 125 KB a při DPI 2000 KB. Z těchto čísel a z ukázkových obrázků odvodíme tento závěr: Používáme takové rozlišení, jaké je potřebné. Malé rozlišení způsobí, že obrázek bude zrnitý, rozmazaný, zbytečně velké rozlišení (liší se obrázky v 250 DPI a 1000 DPI?) způsobuje, že soubor s obrázkem bude zabírat příliš mnoho místa v paměti počítače a práce s ním bude zbytečně pomalá. menu ZPĚT

16 Zobrazení na jednotlivých zařízeních Obrázek z příkladu č.1 má rozměry v bodech (pixelech) 500 x 250 bodů. Jeho velikost na monitoru závisí na nastavených rozměrech pracovní plochy obrazovky, při 800 x 600 bodů bude obrázek na šířku více než přes polovinu obrazovky. menuDALŠÍ Potřebné hodnoty rozlišení a hloubka barev pro jednotlivá zařízení:  Monitor počítače: 75 až 120 DPI, 16,7 mil. barev  Barevná inkoustová tiskárna: s udávaným rozlišením 600 x 600 DPI. Stačí 200 DPI, 16,7 mil. barev. Většinou vyhoví i 150 DPI – je třeba vyzkoušet na konkrétním tisku.  Černobílá laserová tiskárna: s udávaným rozlišením 600 x 600 DPI. Stačí 200 DPI (150 DPI), 256 odstínů šedi.  Profesionální tisk – ve velkém nákladu. Tiskařské firmy tisknou na tzv. ofsetových strojích. Potřebné rozlišení obrázků závisí na konkrétním případu, většinou se pohybuje kolem 350 DPI, samozřejmě při 16,7 mil. barev. Velikost obrázku na obrazovce závisí na počtu bodů ze kterého se skládá (na jeho rozlišení). Protože má monitor menší rozlišení než tiskárny (cca 75 až 100 DPI), budou obrázky určené pro tisk vypadat na monitoru větší, než při tisku.

17 menuZPĚT Proč u laserové tiskárny 600 x 600 DPI stačí rozlišené obrázku jen 200 DPI? I přesto, že bude rozlišení 200 DPI bude tisk dobrý. Tiskárna tiskne jen čistě černé body. Šedý bod obrázku je tvořen skupinou několika černých a několika bílých bodů. Proto potřebné rozlišení obrázku je nižší než udávané rozlišení tiskárny. (Toto platí u inkoustových a laserových tiskáren). Pro tisk na určité tiskárně musí mít obrázek vždy přiměřené rozlišení, jinak nebude kvalitně vytisknut (bude zrnitý).

18 Použitelnost obrázků pro tisk menu Příklad č.1: Příklad č.1: Obrázek stažený z Internetu, jeho velikost je 250 x 100 bodů, hloubka barev 16,7 mil. barev. Jak veliký jej můžeme vytisknout, aby byl pěkný? Příklad č.2: Příklad č.2: Jakou velikost v bodech musí mít obrázek, který chceme tisknout přes celou A4 (tj. 29,7 x 21 cm) na laserové tiskárně 600 DPI? Kolik místa zabere tento obrázek v paměti počítače? Příklad č.3: Příklad č.3: Opět obrázek přes celou A4, ale nyní ho chceme zpracovat pro profesionální tisk, ofsetový tisk. Potřebné rozlišení je 350 DPI a hloubka barev 16,7 mil. barev. Příklad č.4: Příklad č.4: Skenujeme fotografii, která má velikost 9 x 13 cm. Chceme ji vytisknout téměř přes celou A4. Potřebné rozlišení při tisku je 150 DPI. Jakým rozlišením jej naskenujeme?

19 Příklad č.1 Na obrazovce monitoru (při jeho počtu bodů 800 x 600) bude pěkný a přes třetino obrazovky. Pro kvalitní tisk na inkoustové tiskárně ho však můžeme vytisknout maximálně do velikosti cca 4 x 2 cm. Proč? Potřebné rozlišení obrázku pro tisk na inkoustové tiskárně je 150 DPI. Obrázek má 250 bodů. Může mít tedy šířku 250/150 = 1,66 palce (1,66 x 2,54), tj. cca 4cm. ZPĚT

20 Příklad č.2 ZPĚT Potřebné rozlišení je minimálně 150 DPI. Velikost strany v palcích je 29,7/2,54 x 21/2,54 = 11,7 x 8,3 palce. Velikost obrázku v bodech je tedy (11,7 x 150) x (8,3 x 150) = 1755 x 1245 bodů. Celkem bude obrázek obsahovat bodů. Z potřebné hloubky barev 256 odstínů šedi plyne, že jeden bod spotřebuje jeden bajt, velikost souboru v paměti počítače tedy bude cca 2 MB.

21 Příklad č.3 ZPĚT Velikost obrázku v bodech bude (11,7 x 350) x (8,3 x 350) = 4096 x 2905 bodů. Celkem bude obrázek obsahovat bodů. Z hloubky barev 16,7 mil. barev plyne, že jeden bod obrázku spotřebuje 3 bajty. Velikost souboru s obrázkem v paměti počítače tedy bude cca 35 MB. Z rozdílů velikosti souborů s obrázkem jasně plyne, že pokud chceme pracovat s obrázky na profesionální úrovni, musíme mít nejen dobré znalosti, ale také o třídu kvalitnější počítač než pro úpravu obrázků pro domácí nebo kancelářský tisk.

22 Příklad č.4 ZPĚT Pokud chceme obrázek dvakrát zvětšit, musíme ho naskenovat na 300 DPI, aby po zvětšení bylo výsledná rozlišení dostačující. Proto 300 DPI = 2 x 150 DPI Z praxe: obrázky z internetu jsou použitelné pro tisk jen velmi omezeně – mají nízké rozlišení a vycházejí při tisku velmi malé Totéž platí o různých CD discích s „tisíci obrázky“. Jejich velikost bývá 640x480 bodů, dají se tedy opět tisknout jen poměrně malé. Při skenování musíme vědět, na jaké tiskárně a jak velký obrázek budeme tisknout. Kdybychom chtěli skenovat obrázek 9x13 cm a vložit ho do našich www stránek asi v poloviční velikosti, než je originál, stačilo by nám jej naskenovat v rozlišení 75 DPI. Případně i 50 DPI.

23 Typy souborů s obrázky Do této chvíle jsme počítali velikost souborů s obrázkem v paměti počítače, tj. při jeho zpracování. My však samozřejmě obrázky také ukládáme na disk. Již víme, že mnohé typy souborů s obrázky jsou standardizované, těchto typů je mnoho, můžeme si je rozdělit do dvou skupin: Soubory s obrázky komprimované (komprimace=„zhuštění“ obrázku, body stejné barvy se popíší matematicky, což zabere několikrát méně místa než jejich „šňůra“ za sebou). Obrázky nekomprimované. Dnes se používají méně než komprimované, zástupcem je typ označený BMP. Komprimované obrázky si pak můžeme rozdělit na dvě skupiny: Obrázky komprimované bezztrátově (Zástupci: formáty PCX, TIFF, GIF …) dosahovaná komprimace je asi 1:10 (vždy závisí na konkrétním obrázku). Obrázky komprimované ztrátově. (Zástupci: formáty JPEG, PNG …) při ztrátové komprimaci dojde k nepatrným úpravám obrázku tak, aby se dal dobře zkomprimovat. Sníží se tím jeho kvalita, většinou ale zcela nepozorovatelně. Dosahovaná komprese je až 1:50, výjimečně i více. Poslední příklad č.5 menuDALŠÍ

24 Příklad č.5 menu Obrázek 10 x 7,5 cm, rozlišení 200 DPI, hloubka barev 16,7 mil. barev. Kolik zabere místa v paměti počítače kolik po uložení na disk s kompresí 1:20? 10 x 7,5 cm je asi 4 x 3 palce. Obrázek tedy bude mít 4 x 200 x 3 x 200 = 800 x 600 = bodů. Pro hloubku barev 16,7 mil. barev spotřebuje jeden bod 3B, v paměti tedy zabere x 3 = B. Po uložení s kompresí 1:20 bude mít soubor na disku velikost B, tj. asi 72KB. Poznámka: Konec výpočtů! Pokud chceme uvědoměle a jistě pracovat s obrázky a nebýt jak „Alenka v říši divů“, musíme výše uvedené znalosti znát a používat. Typické „záhady“ Proč je to zrnité, kdy na počítači to bylo pěkné? (protože je rozlišení obrázku pro tisk malé). Proč ten počítač skenuje fotku už 5. hodinu? (nastaveno nejlepší rozlišení) Proč ten obrázek otáčí už 10 minut? (Naskenován na vysoké rozlišení) Atd. atd…….

25 Barevné modely RGB a CMYK Model RGB: Bílé světlo se skládá z několika základních barev, z barvy červené (Red), zelené (Green) a modré (Blue). Podle počátečních pímen anglických názvů barev se tomuto modelu říká RGB. Bílé světlo vzniká jejich smícháním (je to hezky vidět na duze). Pokud nebudou zastoupeny všechny složky rovnoměrně, nebude výsledkem bílá barva, ale nějaká jiná, určena podílem jednotlivých složek. Libovolnou barvu lze složit ze tří paprsků – červeného, zeleného a modrého. Z paprsků vytváří barvy monitor a používá je ke snímání skener. menuDALŠÍ

26 Barevné modely RGB a CMYK menuDALŠÍZPĚT Model CMYK: Tiskárna nemá žádné paprsky, ale nějaký inkoust nebo toner. Nemůžeme míchat barvy modelem RGB, protože k tomu je zapotřebí dokonalé čistoty všech složek, která se dá docílit u světelného paprsku, ale ne u nějaké hmotné látky. Podobně jako sčítáním paprsků lze docílit libovolné barvy odečítáním barevných náplní. Tyto náplně nemohou mít barvy RGB, ale k nim doplňkové. Jsou to barvy azurová (Cyan), purpurová (Magenta) a žlutá (Yelow). Jejich smícháním vznikne černá, pokud není zastoupena žádná z nich, dostaneme bílou. Jelikož je nehospodárné vytvářet černé znaky mícháním tří poměrně drahých náplní, přidává se do tiskáren ještě náplň čtvrtá, která obsahuje černý inkoust (blacK). Proto model CMYK.

27 Barevné modely RGB a CMYK Pokud smícháme vždy dvě základní barvy (tzv. primární) barvy, dostaneme tzv. sekundární barvu. Purpurová a žlutá vytvoří červenou, žlutá a azurová zelenou a azurová s purpurovou tmavě modrou. Tato barva se nazývá doplňkovou barvou vždy té barvy, která se na jejím vzniku nezúčastnila. Poznámka: Z rozdílnosti vytváření barev na monitoru a na tiskárně plynou velké problémy s dodržením přesných barev předlohy při tisku. Některé odstíny, které lze vytvořit modelem RGB, není možné vytvořit modelem CMYK. menuZPĚT

28 Vytváření rastrových obrázků menuDALŠÍZPĚT Se systémem Windows je dodáván program Malování, který umožňuje vytváření rastrových obrázků. Tyto obrázky vytváříme pomocí kreslicích nástrojů: tužky, pera, fixu, štětce, spreje, plechovky s barvou, gumy. Další nástroje jsou typické pro práci s počítačem (přechody, efekty). Pracujeme tak, že: 1. zvolíme nástroj, 2. nastavíme jeho vlastnosti, 3. malujeme. Vlastnosti jednotlivých nástrojů se liší, vycházejí z toho, co je možné u určitého nástroje nastavit. U tužky je to např. šířka čáry a její barva, u Spreje šířka stopy a intenzita krytí, u Plechovky jen barva, kterou vylije na určitou oblast…

29 Vytváření rastrových obrázků menuZPĚT Namalovat pěkný obrázek pomocí nástrojů programu Malování není jednoduché, protože obsahuje velmi málo nástrojů. Kreslení přímo v počítači není příliš rozšířené, spíše se počítač používá na úpravu fotografií a koláže. Z typicky kreslících programů je nejrozšířenější program Fractal Design Painter. Pomocí kreslících nástrojů můžeme vytvořit jednoduchý obrázek. Kreslící nástroje špičkových programů: Různé druhy štětců, fixů, kříd, uhlů a dalších malířských nástrojů (můžeme definovat sílu a tvar hrotu nástroje). Napodobení kreslení vodovými barvami, olejem, temperami a dalšími technikami.

30 Skenování fotografií Skenování fotografií je jejich nasnímání do podoby počítačového souboru pomocí skeneru (scanneru – oba dva zápisy jsou správné). Dnešní skenery využívají standardizovaný ovladač, který je označen Twain. Libovolný grafický program je díky standardnímu rozhraní TWAIN schopen spolupracovat s libovolným skenerem. Postup snímání fotografie: zapneme skener a vložíme do něj fotografii, rovně, samozřejmě obrázkem dolů spustíme grafický program nebo program ve kterém budeme skenovat necháme si případně zobrazit náhled obsahu skeneru myší orámujeme oblast skenování nastavíme rozlišení nastavíme hloubku barev dáme skenovat uložíme obrázek Skenování v naší učebně MENU

31 Skenování v naší učebně ZPĚT Postup snímání fotografie v učebně č.4: zapneme skener a vložíme do něj fotografii, rovně, samozřejmě obrázkem dolů spustíme program MP Navigator zvolíme si v menu, že chceme Scan Photo/Document dále si zvolíme, jestli chceme skenovat obrázek, text, barevný obrázek nastavíme rozlišení (u obrázku 75 – 600DPI, u textu 300 – 600DPI klikneme na tlačítko Scan a počkáme, než se nám obrázek naskenuje a ukáže se nám náhled pokud chceme vidět, jestli jsme to naskenovali správně, klikneme na obrázek dvojklikem a obrázek se nám zvětší pokud potřebujeme obrázek otočit, klikneme na ikonku otočení uložíme kliknutím na tlačítko Save to PC, pokud chceme obrázek uložit jako obrázek, na Save to PDF pokud chceme obrázek uložit jako text. vybereme si adresář (tlačítko Browse), a napíšeme název souboru pod kterým to chceme uložit. klikneme na tlačítko Save MENU

32 Rozměry obrázku v bodech Co je to bit (b) a bajt (B), kilobajt (KB), megabajt (MB) a gigabajt (GB) Rastrový obrázek je množina bodů, kdy každý bod má nějakou barvu. Počet bodů vodorovně x počet bodů svisle jsou jeho rozměry v bodech (např. 640 x 480 bodů), jejich násobek samozřejmě celkový počet bodů obrázku (např. 640 x 480 = bodů). menuZPĚT

33 Hloubka barev menu Každý bod obrázku musí být přesně určen, musí být stanoveno, jakou má barvu. Barevná hloubka je vlastně paleta, ze které můžeme vybírat barvy pro jednotlivé body obrázku. Jestliže např. namalujeme čistě černo – bílý obrázek (černý fix na bílém papíře), je barevná hloubka dvě barvy (černá a bílá). Kolik asi je potřeba mít k dispozici barev, abychom mohli uložit barevnou fotografii? Biologové tvrdí, že lidské oko od sebe odliší 4 miliardy odstínů barev. Protože by však nutnost uložit o každém bodu, kterou ze 4 miliard barev nabývá, kladla příliš velké nároky na výkon počítače a kapacitu jeho disků, vznikly v průběhu práce s počítačovou grafikou barevné palety (hloubky), které umožňují zobrazit obrázky věrně při nižších nárocích na místo v počítači. Kolik bajtů na bod?

34 Kolik bajtů na bod Pro zapsání informace o barvě jednoho bodu obrázku samozřejmě spotřebujeme určitý počet bitů a tedy i bajtů. Již víme, že 256 různých možností zakódujeme 8 bity (osmi nulami a jedničkami), tedy 1 B (bajtem), protože 2 8 = 256 Pro barevnou hloubku 256 barev (nebo 256 odstínů šedé barvy) tedy potřebujeme 1 B/bod (1 bajt na každý bod obrázku). Obrázky, ve kterých každý jednotlivý bod může nabývat jednu ze 16,7 miliónů barev (3 B/bod), jsou velmi pěkné a věrné. V počítači se nejlépe ukládá po celých bajtech, proto se dnes nejčastěji používá barevná hloubka 16,7 miliónů barev. To je 2 24, tedy 3 B/bod (3 bajty na bod) ZPĚT Používané barevné hloubky a jejich využití

35 Používané barevné hloubky a jejich využití (počet bajtů na bod) Poznámka: „Černobílá“ fotografie není samozřejmě jen z černých a bílých bodů, obsahuje i různé šedé body (většinou 256 odstínů šedi). Skutečně černo – bílá je kresba černým fixem na bílém papíru. ZPĚT Čím více barev je v obrázku obsaženo, tím více bajtů spotřebujeme u každého bodu informace o jeho barvě (Např. při převodu z barevné fotografie na fotografii černobílou klesne velikost souboru s obrázkem na třetinu. 2 barvy – černo-bílá kresba – 1 bit/bod, tedy 1/8 B/bod. Takový obrázek se označuje jako pérovka, v angličtině Lineart. 256 barev – barevná tlačítka a barevné prvky WWW stránek – 1 B/bod. V angličtině 256 colors. 256 odstínů šedi – „černobílé“ fotografie – 1 B/bod. Tuto hloubku najdeme často označenou jako Greyscale. 16,7 miliónů barev – barevné fotografie – 3 B/bod. Tato barevná hloubka se označuje jako True Color, nebo RGB Color.

36 Velikost obrázku v bajtech Umíme již spočítat velikost obrázku v bodech a víme, kolik bajtů spotřebuje každý bod obrázku při určité barevné hloubce. Můžeme tedy vypočítat, kolik bajtů zabere určitý obrázek v paměti počítače. Příklad 1: obrázek 640 x 480 bodů v hloubce 256 barevobrázek 640 x 480 bodů v hloubce 256 barev Příklad 2: obrázek 800 x 600 bodů v hloubce barev 16,7 mil. barevobrázek 800 x 600 bodů v hloubce barev 16,7 mil. barev menuZPĚT

37 Příklad 1 ZPĚT Počet bodů obrázku: 640 x 480 = bodů. Každý bod spotřebuje (viz tabulka) 1 bajt na bod. Velikost souboru s obrázkem: = bodů x 1B/bod = B, tj. asi 300 KB.

38 Příklad 2 ZPĚT Počet bodů obrázku: 800 x 600 = bodů. Každý bod spotřebuje (viz tabulka) 3 bajty na bod. Velikost souboru s obrázkem: = bodů x 3B/bod = B, tj. asi 1,44 MB.


Stáhnout ppt "Počítačová grafika MENU  Druhy obrázků a grafických programů Druhy obrázků a grafických programůDruhy obrázků a grafických programů  Rastrové obrázky."

Podobné prezentace


Reklamy Google