Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Číslo projektu Název školy Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice, příspěvková organizace Název materiálu Česká literatura po roce.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Číslo projektu Název školy Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice, příspěvková organizace Název materiálu Česká literatura po roce."— Transkript prezentace:

1 Číslo projektu Název školy Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice, příspěvková organizace Název materiálu Česká literatura po roce 1945 Autor Mgr. Věra Pilousová Tematický okruh 6. Česká poezie po roce 1945, Jaroslav Seifert II. Ročník čtvrtý středních škol Datum tvorby 1.pololetí školního roku 2012/2013 AnotaceZopakování vývoje díla Jaroslava Seiferta ze 3.ročníku (30. a 40.léta). Ohlas války v jeho poezii. Sbírky Přilba hlíny, práce s textem básní Květnové noci, Píseň o Viktorce, Šel malíř chudě do světa. Materiál je určen k práci s texty v hodinách, aktivizuje žáky při výkladu, směřuje k rozvoji čtenářské gramotnosti žáků, pozorné práci s textem prohlubuje orientaci ve vývoji poezie. Metodický pokynPrezentace slouží k práci s učebnicí Literatura pro IV. ročníku SŠ a doplňuje její výklad o texty, které nejsou obsaženy v Pracovním sešitě k učebnici. Je určena jako výklad do hodiny i jako materiál k samostudiu. Klíčová slova:Přehled vývoje díla J. Seiferta v 30. a 40. letech. Ohlas války v jeho poezii, sbírky Přilba hlíny, práce s textem básní Květnové noci, Píseň o Viktorce, Šel malíř chudě do světa; básnické jazykové prostředky: metafora, synekdocha, paralelismus

2 ČESKÁ POEZIE PO ROCE 1945

3 JAROSLAV SEIFERT ( ) 1984 Nobelova cena za literaturu překladatel, básník jaroslav-seifert.jpg

4 Z díla: (probráno ve 3. ročníku) 2) Období poetismu – hravost a fantazie Několik období vývoje a současně vrcholů tvorby: 1)Období proletářského umění : originální pojetí proletářské poezie Na vlnách TSF (1925), Slavík zpívá špatně (1926) Město v slzách (1921), Samá láska (1923) Poštovní holub (1929)

5 b) občanská a bojovná poezie, oslava Prahy a) intimní lyrika s nostalgií a motivem uplývání času Jablko z klína (1933), Jaro, sbohem (1937) Zhasněte světla (1938), Vějíř Boženy Němcové (1940), Světlem oděná(1940), Kamenný most (1944) 3) Období od konce dvacátých let do konce padesátých Ruce Venušiny (1936),

6 Úkoly: 2. období poetismu – hravost a fantazie 3. období b)občanská a bojovná poezie 1. období proletářského umění – osobité pojetí Zařaďte následující ukázky básní do období vývoje tvorby Jaroslava Seiferta: 3.období a) Intimní lyrika s nostalgií a motivem času

7 1. Však vidět krásy zrod, oplakat její zmar a u tekoucích vod vyčkat květ nových jar, jež znovu ohluší to věčné váhání, Miloské Venuši dát hlavu do dlaní. Ach běda, to je pravé jeho poslání. Ruce Venušiny Zařaďte ukázku do období vývoje poezie J. Seiferta 3. období – a) Intimní lyrika s motivem uplývajícího času

8 2. Krásná jako kvítka na modranském džbánku Je ta země, která vlastí je ti, Krásná jako kvítka na modranském džbánku, Sladká jako střída dalamánku, Do nějž nůž si vnořil k rukojeti. Stokrát zklamán, rady nevěda si, znovu vždycky navracíš se domů, stokrát zklamán, rady nevěda si, k zemi bohaté a plné krásy, K chudé jako jaro v čerstvém lomu. Píseň o rodné zemi Zařaďte ukázku do období vývoje poezie J. Seiferta: 3. období – b) občanská a bojovná poezie (Zhasněte světla (1938)

9 3. Bílým šátkem mává, kdo se loučí každého dne se něco končí, něco překrásného končí. ….. Setři si slzy a usměj se uplakanýma očima, každého dne se něco počíná, něco překrásného počíná. Píseň Zařaďte ukázku do období vývoje poezie J. Seiferta: 2. období pod vlivem poetismu – Poštovní holub (1929) Vyhledejte v textu paralelismus a epiforu:

10 4. jsem ten, jenž v revoluci střelí první, jsem ale také ten, jenž první padne a který první přiklekne, by zavázal raněným rány, zázračný jako Bůh, a mocný jako Bůh, jsem víc, jsem ještě mnohem víc, a přece nejsem nic. Báseň nejpokornější 1. období proletářského umění – Město v slzách (1921) Zařaďte ukázku do období vývoje poezie J. Seiferta: Vyhledejte v textu anaforu a epiforu:

11 5. Lásku, která oblékla se v smích, skrývajíc se v řasách na očích. Když má ještě vločky v kadeři, vidím kvésti růže na keři. Zaslechl jsem lásku odcházet, když se prvně rtů mých dotkl ret. Kdo mé naději však zabrání -ani strach, že přijde zklamání, abych nekles pod tvá kolena. Nejkrásnější bývá šílená. Píseň o lásce 3. období – a) Intimní lyrika s motivem uplývajícího času – Jaro, sbohem (1937)

12 Vojenské velení Rudé armády urychleně organizovalo osvobození Čech ze severu - první jednotky překročily hranice v ranních hodinách 9. května Pražané se 5. května 1945 tomuto řádění vzepřeli a jako mohutné lidové povstání ubránili to nejcennější v Praze – vysíláním z osvobozeného Českého rozhlasu koordinovali boje v ulicích a žádali o vyslání urychlené vojenské pomoci.

13 6. Když se nám stýská po dálce říkáme si: VLNY MOŘE svou lásku vyznáváme v růžové obálce A líbajíc potom měkké dívčí vlasy říkáme si: VLNY VLASŮ Dívky se koupaly v moři v neděli dopoledne moře a jejich vlasy v jedinou vlnu splynou …… Vlny a vlny se vlní a vlní a na pobřeží zhynou Moře 2. období pod vlivem poetismu- Na vlnách TSF (1925)

14 ČESKÁ POEZIE PO ROCE 1945

15 Znáte historické okolnosti konce II. světové války u nás? V okolních zemích válka už skončila, jen Praha a okolí byla v moci německých vojsk. Podle úmluv spojenců byla Praha v sovětské osvobozovací zóně - na západě Čech však už stály vojenské jednotky USA (Plzeňsko). Německé vojenské jednotky se snažily na poslední chvíli způsobit v Praze co největší škody a probít se západ do amerického zajetí. Historicko-politický kontext (1945 – 1948)

16 Květnové povstání pražského lidu 5. – 9. května povstalci používali zbraně uschované přes celou válku a ukořisťěný materiál německé armádě - pro rozlišení si dávali na paži pásek v českých národních barvách a malovali vlajku ČSR na německé přilby.

17 Stavění barikád.

18 Pamětní deska na budově Českého rozhlasu v Praze 2da762ea17/IMG_6897.JPG

19 Povstalec v akci - pro rozlišení používali státní symboly na oděvu a výstroji (trikolóra na přilbě).

20 Oběti mezi Pražany byly značné - nevyhnuly se ani čistě civilnímu obyvatelstvu.

21 Požár na Starém Městě pražském - boj o historický střed města. Požáry nezachvátily jen střed města, ale rozhořely se i jinde.

22 Osvobození Prahy Rudou armádou nábřeží.

23 Je po boji - rozebírání barikád se zúčastnili Pražané, ale i zajatí Němci.

24 Národní muzeum zničené boji.

25

26 Škody byly způsobeny po celé Praze - nároží Václavského náměstí.

27 Škody byly způsobeny po celé Praze.

28 Německá armáda se na poslední chvíli snažila zničit i symboly české státnosti - ostřelování staroměstké radnice skončilo úplným zničením budovy z poč. 19. století.

29 Velké škody utrpěl i slavný pražský orloj.

30 Kvetoucí stromy vítaly jaro a konec války.

31 STŘEDNÍ GENERACE BÁSNÍKŮ: J. SEIFERT II. 6. ČESKÁ POEZIE PO ROCE 1945

32 Z tvorby těsně po válce: Těsně po válce tvoří spontánně básně vracející se k válce a vyjadřující nadšení z osvobození. Je v nich odraz obecné euforie z osvobození a květnových dnů 1945 a smutek nad mrtvými z barikád. Hrdost a pocit štěstí z nově nabyté svobody, hold statečné Praze, kvetoucím stromům a osvoboditelům.

33

34 Z tvorby: 3. období pokračuje po válce Za války téměř nepublikoval, žurnalistické práci se znovu naplno věnoval od května 1945 do r Byl redaktorem deníku Práce, vedl literární měsíčník Kytice a v nakladatelství Práce redigoval edici poezie. sbírka obsahuje 3 cykly básní: Říp v okně (z let ) odraz krize po mnichovské zradě Osm dní – (básně ze září 1937), smutek od úmrtí T. G. Masaryka Přilba hlíny (1945) S otevřenou náručí ( básně z května 1945 a pozdější) básníkova reakce na konec války, dramaticky vzrušená reportáž Květnové noci, obraz 5 dlouhých nocí před příchodem svobody

35 Snad přece jenom jednou za život je dopřáno nám spatřit budoucnost jenom jedna věrná smrt nás hlídá. Noc první, růžová, vám polštář čechrala z kamení dlažeb. S otevřenou náručí (1945) Přilba hlíny (1945) Květnové noci I

36 Kosi zpívali a kaštan nesl svícny obřadně, když už se stmívalo. Noc druhá, zelená, kdy padal teplý déšť na vaše helmice, ta byla plná hvězd, jak bývají noci májové. Noc třetí sršela však jiskrami, čtvrtá noc měla příchuť popela a páchla po kouři jak rozbořený krb.

37 Co bylo poté, to již nevíme, to již se tančilo, a to se plakalo a bílým sestřičkám se strašně chtělo spát, však přece ještě šly a ještě tančily a na nosítkách usychala krev. Noc první byla plná nadějí, noc druhá byla plná nadějí, noc třetí byla plná nadějí a čtvrtá noc….

38 To muži svírali své granáty tak jako ňadra žen, noc třetí byla plná nadějí, noc čtvrtá byla ze všech nejhorší. A kdo dal tankům křídla? Kdo? Noc čtvrtá byla ze všech nejdelší, to volali, že hoří Pražský hrad. Však časně zrána ruka obhroublá mně padla do mých.

39 Jak se jmenoval ten rudý voják, už jsem zapomněl, však jeho ruku držím dodneška. Noc pátá poté byla bílým dnem.

40 Slovníček použitých básnických prostředků: 4 anafora opakování slov na začátku veršů metonymie epifora synekdocha opakování slov na konci veršů nebo celků označení celku jeho částí, věcná souvislost kvantity přenesení významu na základě věcné souvislosti paralelismus obdobná gramatická stavba více veršů

41 Přehled úkolů k textu Květnové noci I:: 1 ) Najděte slova, která odrážejí konkrétní reálie květnových dnů ) Všimněte si působivých metafor 3) Vyhledejte v textu synekdochy 4) Všimněte si kompoziční stavby básně

42 Noc první, růžová, vám polštář čechrala z kamení dlažeb 1) Najděte slova, která odrážejí konkrétní reálie květnových dnů 1945: Kosi zpívali a kaštan nesl svícny obřadně, když už se stmívalo. Noc druhá, zelená, kdy padal teplý déšť na vaše helmice, ta byla plná hvězd, jak bývají noci májové. Noc třetí sršela však jiskrami, čtvrtá noc měla příchuť popela a páchla po kouři jak rozbořený krb. barikády v ulicích kvetoucí stromy hořící domy Úkoly a řešení::

43 Co bylo poté, to již nevíme, to již se tančilo, a to se plakalo a bílým sestřičkám se strašně chtělo spát, však přece ještě šly a ještě tančily a na nosítkách usychala krev. Noc první byla plná nadějí, noc druhá byla plná nadějí, noc třetí byla plná nadějí a čtvrtá noc…. 1) Najděte slova, která odrážejí konkrétní reálie květnových dnů 1945: únava a velké nadšení ranění a mrtví víra ve vítězství

44 Noc první, růžová, vám polštář čechrala z kamení dlažeb.…. 2) Všimněte si působivých metafor : A kdo dal tankům křídla? Kdo? Noc čtvrtá byla ze všech nejdelší, to volali, že hoří Pražský hrad.... Noc pátá poté byla bílým dnem..

45 3) Vyhledejte v textu synekdochy: Noc druhá, zelená, kdy padal teplý déšť na vaše helmice, ta byla plná hvězd, jak bývají noci májové. Noc třetí sršela však jiskrami, čtvrtá noc měla příchuť popela a páchla po kouři jak rozbořený krb. A kdo dal tankům křídla? Kdo? Noc čtvrtá byla ze všech nejdelší, to volali, že hoří Pražský hrad. Však časně zrána ruka obhroublá mně padla do mých.

46 4) Všimněte si kompoziční stavby básně Noc první byla plná nadějí, noc druhá byla plná nadějí, noc třetí byla plná nadějí a čtvrtá noc…. Opakují se paralelismy a přívlastky noci se obměňují a jsou řazeny podle principu gradace noc třetí byla plná nadějí, noc čtvrtá byla ze všech nejhorší. …. Noc pátá poté byla bílým dnem.

47 V zlověstnou noc, kdy naše zdi se chvěly pod třeskem pum, kdy záře požárů nám naše město v popel obracely, chtělo se nám už zpívat o jaru. Je k ránu již a úsvit plaší stíny a město čeká, úzkost ve zdech svých víc nežli růže krve kalužiny, víc nežli píseň je sten raněných. Květnové noci II

48 Muži a chlapci, co jste dali městu, to bude věčně s tímto městem stát. Co bylo krásy v prostém vašem gestu: zdvihnouti pušku a jít bojovat. A úder, úder pěsti neurvalé nutí nás k tvrdé odvetě. Vstoupil jste v krásné město, generále, a pro nás nejkrásnější na světě.

49 V zlověstnou noc, kdy naše zdi se chvěly pod třeskem pum, kdy záře požárů nám naše město v popel obracely, chtělo se nám už zpívat o jaru. Je k ránu již a úsvit plaší stíny a město čeká, úzkost ve zdech svých víc nežli růže krve kalužiny, víc nežli píseň je sten raněných. 1) Najděte v textu metonymii a paralelismus Květnové noci II

50 Z tvorby: Verše k obrázkům Mikoláše Alše, jeho ilustrace v slabikáři miloval už od dětství. Verše uspořádal podle ročního cyklu od jara do zimy. Šel malíř chudě do světa (1949)

51 Mráčku se zlatým okrajem, ustaň v tom věčném spěchu! -Nemohu, letím, malý jsem, už sotva popadám dechu. Pak rozhlédla se po kraji, ležícím ve vůkolí: -Snad na tě ptáci sedají, Když už je křídla bolí? -Ptáků se bojím, dojatě obláček dívce na to. -- Schovávám jako ve vatě perličky rosy a zlato. …. Rozhovor s obláčkem Přestala dívka trávu žnout, rtem chví jí výčitka němá: - Chtěla bych s tebou mráčku,plout to nebe konce však nemá!

52

53 Chlapec a hvězdy (1956) Verše k obrázkům Josefa Lady

54 Básnický cyklus o sedmi zpěvech Vrací se k osobnosti B. Němcové –ke 130. výročí narození Teskně laděné verše na téma lásky a stesku závěr 4. zpěvu patří k nejkrásnějším veršům milostné poezie. Píseň o Viktorce (1950) Píseň o síle a osudovosti lásky Dvě příběhové linie: smutný osud Viktorky a tragický úděl Boženy Němcové. V posledním zpěvu se osudy obou žen prolínají ve smrti

55

56 - Vrostlas mi dávno do tepen, můj úžas vchází do úžasu. Když s tebou jdu, jsem oslepen, musím se opřít o tvou krásu. Můj úžas vchází do úžasu, vrostlas mi dávno do tepen - Co když je láska plamenem, jenž vyšlehává z překvapení, až shoří vše, co bylo v něm, zmizí a bude po plameni, jenž vyšlehával z překvapení a byl jen pouhým plamenem? Píseň o Viktorce (1950): 4. zpěv (závěrečná část)

57 - Na něžnou křivku ňader tvých je těžko hledět bez závrati. Hráč vroucně housle k tváři zdvih, a pobožně chce na ně hráti. Je těžko hledět bez závrati na něžnou křivku ňader tvých. - Když se jen dotkneš ruky mé a dlaň tvá lehce padne do mé, struny, o kterých nevíme, ozvou se tiše, povědomé. Když dlaň tvá lehce padne do mé, když se jen dotkneš ruky mé.

58 Svět nikdy nebyl bez růží, kdo spíš než milenci to vědí, a řinčelo-li oruží z ocele kruté nebo z mědi, kdo spíš než milenci to vědí, svět nikdy nebyl bez růží. Ty, lásko, pozdravena buď, buď věčná, skutečností jsi-li. A jsi-li snem, jen neprobuď mé oči, i když je den bílý. Člověk je šťasten, třeba šílí, ty, lásko, pozdravena buď!

59 7. zpěv (závěrečná část) S vráskami v tváři povadlé usedla si tam smutná paní a psala prstem v zadumání do rosy na opěradle. Pak s troškou sebevědomí řekla si náhle: Vždyť už chvátám, a šťastné páry míjela tam, líbající se pod stromy.

60 A její šat už nešustí, už dotančila. A ret pálí slzami, které líbávali dříve jí muži nad ústy. Vždyť přichází již z daleka a jenom málo dní je před ní. Vlastně už čeká na poslední, vlastně už na nic nečeká.

61 Ivan Skála, 1950 Hodnocení skladby soudobou kritikou: „Je to kniha, jejíž obsah prudce a spravedlivě pobouří čtenáře, který ji otevřel… Do prázdné slupky formální dovednosti vtěluje Seifert svou lhostejnost k životu pracujícího člověka, svůj nihilismus měšťáka, svou nevraživost k současnosti …. Seifert závidí ptákům zpěv i křídla. Nevidí a nechce vidět křídla, která narůstají našemu pracujícímu člověku v rozletu za socialistickou budoucností…“.

62 Verše jsou stroficky členěné a s písňovou intonací, rým je v naší ukázce střídavý abab,nebo obkročný a b b a, i sdružený a a Úkoly a řešení:: 3) Co je nápadné v kompoziční výstavbě veršů 4. zpěvu? V kompozici 4. zpěvu se objevuje opakování veršů: 1. a 6, 2. a 5. s malou obměnou 1) Na které Seifertovo dílo skladba motivicky navazuje? Na Vějíř Boženy Němcové (1940) k 120. výročí narození B.N. 2) Všimněte si básnické stavby veršů, melodičnosti a rýmu

63 oxymoron: Člověk je šťasten, třeba šílí, Úkoly a řešení:: 4) Vyhledejte v textu oxymoron, personifikaci a anaforu Odmítla ji jako nepřátelskou, že neodpovídá socialistickému realismu a je vysmívá se pracujícímu člověku 5) Jak přijala skladbu soudobá kritika? personifikace: ocel krutá anafora: vlastně, vlastně – na začátku veršů

64 Ve sbírce Přilba hlíny (1945), četli jsme básně Květnové noci. Šel malíř chudě do světa (1949) Mikolášem Alšem a Chlapec a hvězdy (1956) Josefem Ladou. Do skupiny básníků střední generace. Do které skupiny zařadíme Jaroslava Seiferta v období po roce 1945? Ve které sbírce vyjádřil své zážitky z osvobození? SHRNUTÍ Které jeho sbírky byly inspirovány obrazy našich malířů? Ve kterých dílech připomenul osobnost B. Němcové? Ve sbírce Vějíř B. Němcové (1940) a sbírce Píseň o Viktorce(1950).

65 Soukal, Josef a kol.: Literatura pro 4. ročník SOŠ, SPN 2005 Sochrová, Marie: Čítanka III. K literaruře v kostce, Fragment 2000 Sochrová, Marie: Čítanka IV. K literaruře v kostce, Fragment 2004 Machala, Lubomír a kol.:Panorama české literatury, Olomouc 1994 Hošek, Milan a kol. Literatura pro 4. ročník SŠ, Didaktis 2010 Seifert, Jaroslav: Dílo IV, Československý spisovatel, Praha 1956 Použité zdroje: Literatura

66 Použité zdroje: Obrázky 1 jaroslav-seifert.jpg

67 Použité zdroje: Obrázky 2


Stáhnout ppt "Číslo projektu Název školy Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice, příspěvková organizace Název materiálu Česká literatura po roce."

Podobné prezentace


Reklamy Google