Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

BOZP v odvětví zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "BOZP v odvětví zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR."— Transkript prezentace:

1 BOZP v odvětví zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

2 2 Zásadní problémy, které řešíme NÍZKÉ POČTY ZAMĚSTNANCŮ OCHRANNÉ POMŮCKY A JEJICH POUŽÍVÁNÍ

3 3 Nízké počty zaměstnanců Praktické dopady  snížení bezpečí zaměstnanců i pacientů  stresující pracovní podmínky,  zvyšující se % případů násilí od pacientů, ale také od spolupracovníků - šikana Legislativní dopady  Porušování Zákoníku práce  Porušování Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

4 4 PROČ? Zdravotnictví - ekonomické důvody – opatření uplatněné mezi lety 2010 až 2013, které nebyly do současnosti vyrovnané  Úhrady za péči nemocnicím: rok mld. 816 mil. rok mld. 051 mil. rok mld. 766 mil. rok mld. 742 mil.  Úpravy DPH dvojí zvýšení DPH přeřazení zdravotnických prostředků a zdravotnického materiálu do vyšší sazby Kvalifikovaný odhad dopadu zvýšení sazeb DPH činí pro rok 2013 oproti roku 2011 pro celý systém zdravotnictví 3,8 mld. Kč. Jen u nemocnic činí předpokládaný dopad přibližně 647 mil. Kč oproti roku 2012 – jedná se o velice konzervativní odhad.  Opatření ČNB Celkový efekt devalvace tak činí velmi zhruba ztrátu zdravotního systému ve výši 400 až mil. Kč ročně.  Dvojí zvýšení platů rok 2011 akce Děkujeme-odcházíme – 2,5 mld./ročně rok 2012 Hegerovo zvýšení o 6,25 % - 4,5 mld.

5 5 PROČ? Sociální služby – ekonomické důvody - objem financí mezi lety 2007 až 2013, které vzhledem k inflaci, nebyly do současnosti vyrovnané

6 6 Sociální služby  nedostatek financí  vyšší počet služeb  změny ve složení klientů  bez personálních standardů

7 7 Personální vyhláška ve zdravotnictví  Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR již při tvorbě vyhlášky č. 99/2012 Sb. vítal a ocenil snahu MZ o vytvoření personálních standardů. Současně ale vyslovil obavu z navrženého, které vnímal jako změny vedoucích k redukci počtu zaměstnanců – zdravotnických pracovníků, a tím ke snížení kvality poskytované zdravotní péče.  Musíme konstatovat, že naše obavy se potvrdily. Mnoho poskytovatelů zdravotních služeb s odvoláním na znění vyhlášky přistoupilo ke snížení počtu zdravotnických pracovníků až na právě vyhláškou stanovená minima. V řadě zařízení se z minimálního počtu zákonitě stalo maximum.  Př. z vyhlášky: v době ústavní pohotovosti je možné, aby na lůžkách dlouhodobé péče zajišťovala činnosti u 40 pacientů jedna sestra!!!!

8 8 Dotazníky OSZSP ČR k personální situaci v nemocnicích  Realizace dvou dotazníkových šetření 2014, 2015  Přibližně stejný počet respondentů  Stejně formulované dotazy o kolik pacientů se stará jedna sestra? pracují zaměstnanci ve zdravotnictví souběžně na více odděleních? změnilo se u vás personální obsazení? můžete se o své pacienty starat jak byste chtěli a měli? je vás na vaši práci dostatek? mají finanční úspory vliv na kvalitu péče a počet zaměstnanců? můžete v průběhu pracovní směny čerpat přestávky v práci? je vaše práce vyčerpávající?

9 9 Počet sester pečujících o pacienty  Z dotazníku vyplývá, že nejčastěji se setry na lůžkách intenzivní péče starají o 2 – 3 pacienty, a to v každé směně. Tento výsledek je srovnatelný s loňským. Při směně ve svátek, či na noční směně v letošním roce výrazněji roste procento udávající péči o 4 pacienty (12 – 17% v letošním roce oproti 11 – 14% v loňském roce). Výrazně se však snížil počet respondentů, kteří pečují o 5 nebo 5 a více pacientů. Vloni toto udávalo až 13%, letos pouze 1 – 5%.  Z dotazníku vyplývá, že se sestry na lůžkách standardní péče ve všech směnách nejčastěji starají o 11 – 15 pacientů. Stejně jako na lůžkách intenzivní péče, i zde je vidět vzrůstají počet pacientů při práci ve svátek nebo na noční směně. Na těchto směnách mají sestry nejčastěji na starost 16 – 20; a dokonce více než 31 pacientů. Tyto výsledky jsou téměř shodné s těmi loňskými. V letošním roce však více (32%) respondentů odpovědělo, že na noční směně pracuje na lůžkách standardní péče pouze 1 všeobecná sestra (příp. pouze 1 porodní asistentka), přičemž vloni jich bylo 24%. Také letos 1% dotazovaných odpovědělo, že zde noční směnu vykonává pouze 1 zdravotnický asistent.  Z dotazníku vyplývá, že se na lůžkách následné péče sestry na denní směně nejčastěji starají o 16 – 20 pacientů (27 a 28%) a o 11 – 15; příp. do 10 pacientů. Na nočních směnách nejčastěji pečují o 31 a více pacientů (37%). V porovnání s loňským rokem je počet pacientů na jednu sestru v různých směnách stabilnější. Také letos více než 30% respondentů uvedlo, že na noční směně pracuje pouze jedna všeobecná sestra.

10 10 Souběh práce zaměstnanců na jiných odděleních a srovnání personálního obsazení  Na otázku, zda vykonává nějaký zaměstnanec souběžně práci na jiném oddělení, odpovědělo v loňském roce kladně 28% respondentů, v letošním to bylo již téměř polovina (46,5%). >Nejčastěji vykonávají souběžně práci zaměstnanci lůžek intenzivní péče (58%), lůžek následné péče (54%), lůžek sociální péče a porodních sálů (50%). Nejméně pak zaměstnanci laboratoří (29%). Oproti loňsku tak došlo k výraznému nárůstu. >Jedná se zejména o výpomoc na jiných odděleních, v ambulanci, na operačním sále apod. Často tak má na starosti chod celého oddělení pouze jedna sestra (PA, ZA).  39% respondentů udává, že se personálního obsazení od roku 2013 nezměnilo. Avšak 44% dotazovaných uvedlo snížení počtu personálu, a to zejména na lůžkách standardní péče (49%), v kategorii „jiné“ 48% a na lůžkách intenzivní péče (42%). Ke zvýšení počtu personálu došlo u 10%, přičemž nejvýrazněji stoupl počet zaměstnanců v laboratořích (21%) a na lůžkách sociální péče (19%). V porovnání s minulým dotazníkovým šetřením došlo k výraznějšímu nárůstu odpovědí „ano, snížilo“ a to na všech typech pracovišť, s výjimkou lůžek sociální péče, kde naopak došlo ke zvýšení počtu pracovníků. S ohledem na zřizovatele lze říci, že u všech zřizovatelů došlo k poklesu počtu personálu přibližně ve stejném procentuálním zastoupení ( %).  Celkově nejvyšší pokles zaměstnanců byl zaznamenán stejně jako loňský rok u profese všeobecných sester (89%), a to na všech pracovištích kromě laboratoří.

11 11 Mohou se zdravotníci starat o pacienty jak by měli a chtěli?  Většina respondentů (70%) odpověděla, že se nemohou o pacienty postarat tak dobře jak by chtěli nebo měli. Nejčastěji to byli sanitáři a ošetřovatelé (83% a 82%), dále zdrav. asistenti, všeobecné sestry a porodní asistentky (71 – 74%). Tuto skutečnost uvedli všichni (100%) pracovníci na lůžkách sociální péče a většina (71 – 82%) zaměstnanců léčeben, lůžek následné a lůžek standardní péče. To, že se o své pacienty mohou postarat, uvedlo pouze 18% zdravotníků, nejvíce laborantů (44%). V porovnání s dotazníkovým šetřením v minulém roce se situace na všech pracovištích (mimo laboratoř a ambulanci) zhoršila  Při hodnocení dostatečnosti počtu personálu většina (75%) respondentů uvedla, že je nezbytné okamžité navýšení personálu. Možnost „jiné“ označilo 12% dotazovaných, kteří při bližší specifikaci stejně jako v loňském roce uváděli, že žádají o navýšení stavu registrovaných všeobecných sester, pomocného personálu, případně pouze posílení víkendových a nočních služeb; či navýšit počty personálu dle aktuálního stavu oddělení.

12 12 Vliv objemu financí na kvalitu zdravotní péče a počet zaměstnanců  Většina (72%) dotazovaných udává, že finanční úspory mají dopad na kvalitu poskytované péče, a to v přibližně stejném procentuálním zastoupení u všech zřizovatelů a na všech typech pracovišť kromě léčeben, kde záporně (tedy že finanční úspory nemají dopad na kvalitu péče) odpovědělo nejvíce (34%) respondentů. Při specifikaci respondenti nejčastěji uváděli dopad na odměňování zaměstnanců (85%) a na zdravotnický materiál (66%).  Na rozdíl od minulého roku, se letos mnozí (83%) respondenti domnívají, že finanční úspory mají vliv také na počet zaměstnanců, přičemž v minulosti toto uvedlo pouze 21%.  Dále respondenti v letošním roce upozorňovali na nabírání méně kvalifikovaných a tudíž „levnějších“ zaměstnanců.

13 13 Přestávky v práci, pocit vyčerpání, vztahy  Přestávku na jídlo a oddech čerpá pravidelně pouze 23% dotazovaných. Nepravidelně (ne v každé směně) čerpá přestávku 42% respondentů. Přestávku nečerpá, ale formálně ji vykazuje 33%, a to nejčastěji zdrav. asistenti, všeobecné sestry a porodní asistentky (34 – 43%).  Vyčerpání po práci pociťuje 98% dotazovaných, přičemž 60% často a 38% občas. Odpověď „ano, často“ označilo 99% zaměstnanců na lůžku sociální péče, 65% zaměstnanců na lůžku standardní péče, 64% zaměstnanců na lůžku následné péče a 60% pracovníků psychiatrie, operačních a porodních sálů, sterilizace apod. Položku „ano, občas“ označilo 63% zaměstnanců v laboratoři a 51% zdravotníků v léčebnách. Oproti minulému roku došlo převážně k mírnému nárůstu častého pocitu vyčerpanosti  Porovnáním dotazníkových šetření z obou let lze bohužel říci, že ke zhoršení vztahů mezi kolegy došlo na všech pracovištích (s výjimkou laboratoří a léčeben) a u všech profesí (s výjimkou porodních asistentek). Rovněž vztahy s nadřízenými se oproti roku 2014 zhoršily na všech odděleních (kromě lůžek soc. péče a laboratoří) a u všech profesí (s výjimkou porodních asistentek a laborantů).

14 14 Co dalšího trápí zdravotníky  Respondenti nejčastěji poukazovali na velmi náročnou administrativu, nedostatek personálu, málo odpočinku, či nízké finanční ohodnocení.  Sestry mají minimální čas na pacienty a komunikaci s nimi, jelikož na mnoha odděleních je na prvním místě řádné vedení dokumentace a audity, nikoliv řádná péče o pacienty.  Mnohé trápí také atmosféra na pracovišti, špatná komunikace s vedením a neúcta k sesterskému povolání jako takovému. Personál vyčerpává nadmíra stresu a pocit demotivace.  Mnoho zdravotníků kritizuje špatně nastavený systém vzdělávání sester, především zrušení oboru Všeobecná sestra na středních školách a zavedení oboru Zdravotnický asistent apod.  Celkově převládá pocit, že se situace ve zdravotnictví neustále zhoršuje.

15 15 internetové šetření „kde jsou české sestry“  v obchodech  v bankách  v soukromých firmách  podnikají  v zahraničí  všude, jsou to holky šikovný

16 16 Samostatná kapitola „přetěžování„ zaměstnanců - lékaři  přesčasová práce a její objem >dohody o provedení práce >„migrace“ pracovníků mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními.

17 17  Je práce ve zdravotnictví a sociálních službách bezpečná?  Lze dodržet zákoník práce? přestávky v práci přesčasová práce  Lze dodržet přílohu č. 5 k NV č. 361/2007 Sb.?

18 18 Další problémy  osobní ochranné pomůcky  ochranný oděv  nedostatek vhodných pomůcek na manipulaci s pacienty

19 19 Návrhy OS na řešení  zvýšit objem financí do obou resortů, aby práce v nich byla bezpečná a byly dodržovány právní předpisy  řešit výši odměn za práci, stabilizovat personál  úprava personální vyhlášky ve zdravotnictví, kterou je nutné finančně podpořit  stanovení personálních standardů pro sociální služby za podmínky profinancování potřebného počtu zaměstanců  změny v organizaci práce lékařů  sledovat výkon práce na zaměstnance – souběh pracovních poměrů >

20 20 děkuji za pozornost a pomoc děkuji za pozornost a pomoc


Stáhnout ppt "BOZP v odvětví zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR."

Podobné prezentace


Reklamy Google