CHOPN – příčiny, epidemiologie, sociální a ekonomický dopad MUDr. Jana Skoupá MDC, 1. LD UK Praha Praha, 20.11.2014.

Prezentace na téma: "CHOPN – příčiny, epidemiologie, sociální a ekonomický dopad MUDr. Jana Skoupá MDC, 1. LD UK Praha Praha, 20.11.2014."— Transkript prezentace:

1 CHOPN – příčiny, epidemiologie, sociální a ekonomický dopad MUDr. Jana Skoupá MDC, 1. LD UK Praha Praha, 20.11.2014

2 Chronické neinfekční choroby (NCDs) celosvětově NCDs dnes zodpovědné za více jak 60 % úmrtí celosvětově Kardiovaskulární (cca 30 % úmrtí), Nádory (13 %) Chronické respirační choroby (7 %) Diabetes (2 %) NCDs dnes zodpovědné za 48 % ztrátu DALY* Ztráta vyšší než u infekčních chorob (40 %) Demografické změny povedou k rostoucí důležitosti NCDs v budoucnosti Zdroj: The global economic burden of NCDs. A report by the World Economic Forum 2011 * DALY = disability adjusted life-years

3 Náklady CHOPN 2010 a odhad 2030 (celosvětově) Zdroj: The global economic burden of NCDs. A report by the World Economic Forum 2011 Celkové náklady 2010: 2 108 Mld. USD Celkové náklady 2030: 4 796 Mld. USD PŘÍBLIŽNĚ 90 % NÁKLADŮ ZDRAVOTNÍCH!

4 CHOPN – rostoucí podíl na ztrátě DALY Zdroj: WHO: Burden od disease-DALY 2004 DALY = disability adjusted life-years

5 Příčiny/rizika Aktivní a pasivní kouření Genetické faktory – Hereditární defekty, např. α 1 -antitrypsinu Pracovní vlivy – Riziko až 31 % u nekuřáků (stavebnictví, zemědělství a další) Znečištění ovzduší Pohlaví a věk – Fyziologické snižování plicních funkcí od 30-40 let – Muži v souvislosti s kouřením Infekce Bronchiální hyperreaktivita Sociální a ekonomické faktory – Souvislost s kouřením a výší ročních příjmů* (snížení FVC Indie 68 % vs. Norsko /Kanada 8,4 %) Zdroj: European Lung Whitebook 2013 * Burney P, BMJ 2013

6 Kouření U 40-50 % dlouhodobých kuřáků (celoživotních) se rozvine CHOPN v porovnání s 10 % u nekuřáků – Význam edukace a odvykání 1 – Význam počtu vykouřených cigaret na prevalenci CHOPN 2 Zdroj: 1. Fletcher C. BMJ 1977 2.Eur Respir Mon 1998 Bílé sloupce = nekuřáci, černé sloupce = >20 cig/den

7 Epidemiologie CHOPN Většina studií (62 %) u populace nad 40 let – Riziko CHOPN ve věku nad 65 let pětinásobné vs. věk ˂ 40 let Různá diagnostická kritéria ve studiích Zdroj: Raherison C, Eur Resp Rev 2009

8 Epidemiologie CHOPN – věkové rozložení Zdroj: Raherison C, Eur Resp Rev 2009

9 Epidemiologie CHOPN v ČR Prevalence v populaci odhadovaná na přibližně 8 % 1 Dispenzarizováno pouze 2 % celkové populace (8 % všech s CHOPN) 2 – 123 529 mužů (62 %) – 86 604 žen (38 %) Publikace Vondra et al. (1993) uvádí prevalenci přibližně 7,7 % Zdroj: 1. Kašák V, Postgraduální medicína 2013 2. Činnost oboru pneumologie a ftizeologie v roce 2011. ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 23/2012 3. Vondra V et al. Cas Lek Cesk 1993

10 Mortalita a hospitalizace = důsledek CHOPN MORTALITA CHOPN A BRONCHIEKTASIE HOSPITALITALIZACE CHOPN A BRONCHIEKTASIE Zdroj: EFA

11 Pacient s CHOPN = pacient s komorbiditami Česká data na základě studie BURDEN – Nákladová studie s cílem zjištění nákladů na exacerbaci CHOPN – Retrospektivně/prospektivní design – Zahrnuto 180 pacientů, trvání CHOPN cca 9 let, 65 % mužů – Stádia II – IV zastoupena rovnoměrně Vysoká míra komorbidit Zdroj: Skoupá J et al. Farmakoekonomika 2010

12 (Psycho)Sociální dopady CHOPN Vysoký podíl anxiety u pacientů s CHOPN (až 51 % vs. 5 % u populace bez choroby) 1 Ztráta role pacienty v rodině, partnerství U osob v produktivním věku se ztrátou zaměstnání, představuje CHOPN finanční problémy Symptomy choroby (produktivní kašel a další) ovlivňují sociální interakce Ve studii uvedlo více jak 60 % léčených s CHOPN sociální izolaci 2 Větší potíže v sociální komunikaci než kontrolní kohorta stejně starých 3 Pociťují nepochopení závažnosti svého stavu okolím 4 Zdroj: 1. Bernes. Psychosom Med 2003 2. Rennard S. Eur Respir J 2002 3. Scharloo M. J Asthma 2000 4. Oliver S. Fam Pract 2001

13 Studie BURDEN Zdroj: Skoupá J et al. nepublikovaná data Třetina v produktivním věku

14 Kvalita života a CHOPN Kvalita života hodnocená ve studii BURDEN ve skupině bez/s exacerbací. Ve skupině s exacerbací hodnoceno za jejím začátku a po úpravě. Měření dotazníkem EQ5D. Hodnota 1,00 = plné zdraví. Zdroj: Skoupá J et al. Poster ISPOR 2009

15 Ekonomické důsledky Řada zahraničních publikací uvádí exacerbace jako zdroj zvýšených nákladů 1 Náklady rostou s frekvencí a závažností exacerbace Zdroj: Pasquale M, International J of COPD 2012

16 Studie BURDEN – půlroční náklady Průměrné náklady na exacerbaci 50 – 60 000 Kč Zdroj: Skoupá J et al. Farmakoekonomika 2010 EXA = pacient s exacerbací KONT = pacient bez exacerbace

17 Čím závažnější stádium, tím vyšší náklady exacerbace Zdroj: Skoupá J et al. Poster ISPOR 2009

18 Diference ročních nákladů s/bez exacerbace (Kč) Náklady na pacienta a rok Zdroj: Propočet podle Skoupá J et al. Poster ISPOR 2009

19 Diference ročních nákladů vztaženo na dispenzarizované (v Mil Kč) Zdroj: Propočet podle Skoupá J et al. Poster ISPOR 2009 a počtu dispenzarizovaných dle uzis 2012 Odhadované celkové náklady: Bez EXA 8 Mld. Kč S 1 EXA 10 Mld. Kč

20 Závěry CHOPN – rostoucí problematika (stárnutí populace, vysoké % kuřáků v ČR) CHOPN – v ČR zjevně poddiagnostikováno, podléčeno CHOPN – choroba spíše na okraji zájmu(?) CHOPN – ovlivňuje kvalitu života pacientů CHOPN – způsobuje sociální izolaci pacientů CHOPN – zodpovědná za značné náklady i v důsledku exacerbací Pro pacienty i systém výhodné setrvání v méně závažných stádiích choroby Pro pacienty i systém je výhodné bránit exacerbacím (snižuje náklady, zlepšuje QoL)

21 Děkuji za pozornost jana.skoupa@lf1.cuni.cz