Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

9/21/20161 Evropská potravinová legislativa Praha, duben / květen 2010 Mgr. Markéta Chýlková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "9/21/20161 Evropská potravinová legislativa Praha, duben / květen 2010 Mgr. Markéta Chýlková."— Transkript prezentace:

1 9/21/20161 Evropská potravinová legislativa Praha, duben / květen 2010 Mgr. Markéta Chýlková

2 Všeobecný přehled

3 Evropská společenství – Evropská unie – členský stát Evropské společenství Evropské společenství – původně Evropské hospodářské společenství (EHS) založené 6-ti zakládajícími státy podepsáním první ze dvou smluv v Římě roku 1957, přejmenováno Maastrichtskou smlouvou z r. 1992 na Evropské společenství (ES) Evropská společenství – tři společenství – výše zmíněné a během doby nejvýznamnější (EHS), Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) založené 1952 smlouvou podepsanou r. 1951(platnost uplynula roku 2002 a její relevantní zbylá ustanovení přešla do smluv ES), a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom nebo také ESAE), založené podepsáním druhé ze smluv v Římě roku 1957 Od roku 1965 byl běžně používán název Evropské společenství = > mají právní subjektivitu = > 1. pilíř Evropské unie = > ratifikací Lisabonské smlouvy Evropské společenství zaniká a nástupcem se stává EU (Euratom bude existovat i nadále)

4 Evropská unie  7.2.1992 (platnost 1.1.1993) v Maastrichtu Evropská unie – historie, smlouvy, struktura 1952 Pařížská smlouva 1958 Římské smlouvy 1967 Slučovací smlouva 1993 Maastrichtská smlouva 1999 Amsterodamská smlouva 2003 Smlouva z Nice 2009 Lisabonská smlouva Evropská společenství (ES)* * ES: ESUO, EHS, Euratom Evropská unie (EU) Evropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství ES Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Společná bezpečnostní a zahraniční politika (SZBP) "tři pilíře" – ES (ESUO, EHS/Euratom), SZBP, PJS Spravedlnost a vnitřní věci Policejní a justiční spolupráce (PJS)

5 Evropská společenství Společná zahraniční a bezpeč. politika Policej. a just. spol. v trest. věcech -udržování míru -lidská práva -demokracie -pomoc třetím zemím -posílení bezpečnosti EU a jejích cílů - přeshraniční aspekty ochrany - tři evropská společenství - hospodářská a měnová politika - zemědělská politika - vízová, azylová a přistěhovalecká pol. - dopravní politika - daňová politika - zaměstnanost - obchodní politika - sociální a vzděláva- cí politika - politika mládeže - kulturní politika - politika ochrany zdraví a spotřebitele -průmyslová pol. -pol. hosp. a sociál. soudržnosti - věda a výzkum - ochrana ŽP -boj proti rasismu a xenofobii -boj proti obchodu s ženami a dětmi -boj proti organizo- vanému zločinu -boj proti terorismu a obchodu s droga- mi -spolupráce neprobíhá na zákl. rozhodovacích procedur, ale na zákl. spolupráce jednotlivých států EVROPSKÁ UNIE

6 Právní charakter ES / EU Evropské společenství = autonomní entita s vlastními suverénními právy a právním řádem  institucionální struktura – aktivity ES reflektují celoevropské zájmy (odrážejí se v cílech ES)  přenášení pravomocí na instituce Společenství – jde dál, než je obvyklé u mezinárodních společenství, kde si čl. státy obvykle svá práva ponechávají  vytvoření vlastního právního řádu – nezávislý na právních řádech jednotlivých členských států  bezprostřední aplikovatelnost práva Společenství – umožňuje plnou a jednotnou použitelnost ve všech čl. státech + umožňuje zakládat práva a povinnosti subjektům těchto států  přednost práva Společenství – právo ES nemůže být členským státem ani změněno, ani zrušeno a v kolizních případech má před ním přednost Evropská unie = státní uspořádání sui generis - nemá právní subjektivitu  právní zastřešení tří evropských společenství  neplatí zásady autonomie, bezprostřední použitelnosti a přednosti práva ES

7 Lisabonská smlouva ve zkratce podepsána 13. prosince 2007 v Lisabonu ratifikována 3. listopadu 2009 vstup v platnost 1. prosince 2009  post stálého předsedy Evropské rady (2 a ½ roku)  post "ministra zahraničí"  od r. 2014 klesne počet eurokomisařů na 2/3  od jednomyslnosti se přechází ke kvalifikované většině a EP má v legislativním procesu stejné postavení jako Rada  „kvalifikovaná většina“ je nově stanovena: od roku 2014 je k jejímu dosažení třeba souhlasu 55 % členských států, které dohromady reprezentují 65 % obyvatel EU  pilíře se sloučí a nadále bude existovat jeden jediný subjekt EU  dává právní závaznost Chartě základních práv občanů EU

8 = > acquis communautiare prameny sekundárního práva stanoviska a doporučení – nejsou právně závazná, mají pouze politickou váhu rozhodnutí – vztahují se pouze na ty subjekty, jimž jsou adresována směrnice – zavazují členské státy provést k určitému datu požadované změny – nástroj harmonizace Prameny práva ES prameny primárního práva 4 zakládající smlouvy (o ESUI, EHS, Euratomu a EU) mezinárodní smlouvy ES (smlouvy o přidružení) dohody mezi členskými státy nepsané prameny práva nařízení – obecně a přímo závazná, stávají se součástí právního řádu ihned po přijetí

9 Legislativní proces v ES  EP nemá zákonodárnou pravomoc  obecné legislativní pravidlo = procedura spolurozhodování  současnost – na legislativním procesu se stejnou měrou podílejí všechny instituce zapojené do tvorby vůle Společenství  4 roviny:  závazné obecné právní akty – procedura konzultace, spolupráce, spolurozhodování a souhlasu (právní akt může vzniknout pouze tehdy, pokud předtím získal souhlas EP)  prováděcí opatření – zvláštní procedury  závazná individuální opatření a nezávazné právní akty – zjednodušené procedury (není pro zahájení legislativního procesu třeba návrhu Komise)  ESUO – určité zvláštnosti

10 Instituce EU  institucionální systém EU – Evropská rada  instituce ES – EP, Rada EU, EK, ESD, Evropský účetní dvůr, ECB, Evropská investiční banka, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů Evropská rada (hlavy států/vlády + předseda EK) Evropský parlament Evropská investiční banka Rada EU (ministři) Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská centrální banka Evropská komise Soudní dvůr ES Účetní dvůr

11 Procedura konzultace  nejpůvodnější a nejjednodušší  determinována dělbou práce mezi Komisí a Radou EU: Komise navrhuje, Rada přijímá KomiseNávrh Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropský parlament Stanovisko Přijetí rozhodnutí Radou po posouzení právního aktu v COREPER

12 Procedura spolupráce  posílení možnosti EP ovlivňovat rozhodovací proces v ES  zavádí především 2. čtení v EP a Radě, vede k určitému urychlení procesu Komise Návrh Stanovisko Výbor regionů Evropský parlament Hosp. a sociální výbor Společný postoj Rada EU Evropský parlament Pozměň. návrh přijatý absolutní většinou Zamítnutí absolutní většinou Přijetí / bez vyjádření Rada EU Přijetí společného postoje kvalifikovanou většinou Přijetí společného postoje výhradně jednomyslně Komise Rada EU Přijetí pozměň. návrhu EP Přijetí kvalifikovanou většinou Zamítnutí pozměň. návrhu EP Přijetí výhradně jednomyslně

13 Procedura spolurozhodování  EP i Rada EU mají stejně silné zbraně – 3 čtení  Rada EU nemůže potvrdit společný postoj, musí být nalezena shoda v opačném případě Komise Návrh Výbor regionů Evropský parlament Hosp. a sociální výbor Stanovisko Rada EU Společný postoj Evropský parlament /druhé čtení/ Bez pozměň. návrhů EP nebo přijetí všech pozměň. návrhů Radou => přijetí aktu Přijetí nebo bez vyjádření Pozměň. návrh přijatý absolutní většinou Zamítnutí absolutní většinou Rada EU Přijetí společného postoje kvalifikovanou většinou Ukončení legislativního procesu Komise Rada EU Přijetí pozměň. návrhu EP Zamítnutí pozměň. návrhu EP Přijetí kvalifik. většinou Přijetí výhradně jednohlasně zamítnutí pozměň. návrhů Smírčí výbor Rada / EP Shoda Shody není dosaženo Potvrzení výsledku Radou a EP (třetí čtení) Právní akt se považuje za nepřijatý; ukončení legislativního procesu

14 Systém právní ochrany ES -těžištěm Evropský soudní dvůr (ESD) a Soud prvního stupně -typy:  řízení o porušení smlouvy – zda se členský stát provinil vůči povinnostem uloženým právem ES, vždy předchází předběžné řízení  žaloba na neplatnost – sleduje zrušení závazných právních aktů Rady, Komise, EP a ECB (spory mezi institucemi řeší výhradně ESD)  žaloba na nečinnost – právní ochrana proti Radě, Komise, EP a ECB v případech, kdy protiprávně zanedbávají akt ES  žaloba na náhradu škody – v případech, kdy chybou úředníka ES vznikla škoda  žaloba zaměstnanců  řízení o opravných prostředcích – proti rozhodnutím Soudu prvního stupně v právních otázkách se lze odvolat k ESD  předběžná právní ochrana – žádost o odklad uplatnění napadeného opatření  řízení o předběžné otázce – zajistit jednotný výklad práva ES, soudy čl. států se obracejí na ESD = > odpovědnost členských států za právní akty a za nečinnost = > odpovědnost za porušení práva společenství národními soudy

15 Základní potravinová legislativa ES  oblasti potravinářství se dotýká více než 1000 nejrůznějších právních předpisů  základní předpis – nařízení EP a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin  bezpečnost potravin – hygienický balíček  kodexové normy - Codex Alimentarius

16 Codex Alimentarius  kodexové normy – obecné (hygiena, značení výrobku, certifikační systémy atd.) + specifické (jednotlivé komodity – ovoce, tuky atd.)  východisko všech potravinových předpisů v podobě obecných norem o bezpečnosti potravin s cílem:  ochrany zdraví spotřebitelů  zajištění poctivých obchodních praktik v obchodování s potravinami  koordinace prací na všech potravinových normách  potraviny uvedené na trh pro místní spotřebu nebo export musí být bezpečné a kvalitní  zpracovaly: Organizace pro potraviny a zemědělství (FAO) Světová zdravotnická organizace (WHO)  členy 170 zemí světa

17 „general food law“ Nařízení EP a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin definice, pravidla a principy pokrývající všechny stupně výroby a distribuce potravin a krmiv analýza rizik transparentnost návrh nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebiteli (30.1.2008)  kombinuje směrnici 2000/13/EC a2000/13/EC směrnici 90/496/EEC do jednoho právního90/496/EEC nástroje  jako doplněk zjednodušuje strukturu horizontální legislativy na označování uvedené ve směrnici 2000/13/EC tím, že ji přepracovává a nahrazuje definice dané stávající legislativou  vysoká ochrana lidského zdraví a života  taková pravidla, aby mohl evropský spotřebitel dostat komplexní informace o složení a obsahu výrobku  rámec pro vytvoření jednotného přístupu ve vývoji potravinové legislativy  obecný rámec pro ty oblasti, které jsou pokryté specifickými harmonizovanými pravidly, nicméně jejich fungování na vnitřním trhu je založeno na vzájemném uznávání Evropské potravinové právo

18 Hygienický balíček - realizace opatření uvedených v Bílé knize bezpečnosti potravin v zájmu dosažení maximální ochrany zdraví a zajištění zdravotní nezávadnosti (bezpečnosti potravin) => soubor legislativních opatření:  nařízení EP a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin  nařízení EP a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu  nařízení EP a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě  nařízení EP a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat

19 Implementace v České republice  přizpůsobení legislativy proběhlo ještě před vstupem ČR do EU  v současnosti záleží na typu právního předpisu přijatého ES (nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení) Základní právní norma :  zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů  vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů;  komoditní vyhlášky + vyhlášky, které provádějí jednotlivá ustanovení zákona o potravinách  podpůrně zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči

20 Systém práva v České republice  právní normy – právně závazná pravidla chování vynutitelná veřejnou mocí = > obsaženy v pramenech práva (právních normativních aktech)  všechny publikované právní předpisy jsou součástí právního řádu  liší se: a)stupněm právní síly (normativní akt nižšího stupně právní síly nesmí být v rozporu s normativním aktem vyššího stupně právní síly, např. zákon s ústavním zákonem, prováděcí právní předpis se zákonem) b)prvotností (odvozeností) normativního právní aktu (odvozené normativní akty nesmí být v rozporu s prvotním normativním aktem, např. prováděcí právní předpis se zákonem)  platnost a účinnost = podmínka závaznosti právních norem  podmínka platnosti = vydána příslušným příslušným pravomocným orgánem + vyhlášena předepsaným způsobem  působnost právních norem a)věcná (okruh vztahů, na něž se vztahuje) b)prostorová (místní působení, příp. ohraničení časové) c)osobní (okruh osob, na něž se vztahuje)

21  způsob publikace – podle subjektu, který je oprávněn vyhlásit předpis  ve Sbírce zákonů  na úřední desce a ve Věstníku právních předpisů kraje  prameny práva  právní obyčej  soudní precedent  normativní smlouvy  zákony a jiné právní normativní akty  prameny práva ČR (platí kritérium právní síly)  zákony a další právní předpisy  ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o LP a ZS včetně nálezů ÚS  systematika práva  mezinárodní smlouvy – vyhlašovány ve Sbírce mezinárodních smluv - MS o LP a ZS – pro ČR bezprostředně závazné + mají přednost před zákonem

22 Normy a standardy v právním systému

23 Technické normy EU  tvorbou jsou pověřeny normalizační instituce:  CEN..... všeobecná normalizace  CENELEC..... elektrotechnická a elektronická normalizace  ETSI..... normalizace v telekomunikacích  jiné  přejímání mezinárodních norem ISO a IEC – pro členy normalizačních organizací z jedn. čl. států EU platí povinnost udělit těmto normám statut státních norem  politika podpory jakosti EU od poloviny 80. let  zjednodušení a sjednocení procedur a vytvoření podmínek pro zvýšení důvěry spotřebitelů a konečných uživatelů v jakost výrobků a jejich bezpečné užívání  globální koncepce s cílem vytvořit jednotné označení shody CE pro regulovanou oblast ve všech zemích EU (regulovaná oblast, neregulovaná oblast a zemědělské a potravinářské výrobky)

24 Technické normy v právním systému ČR  norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech  česká technická norma: dokument schválený pověřenou právnickou osobou pro opakované nebo stálé použití, vytvořený podle zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku ÚNMZ upravuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů každá vyhlášená je platná od 1.1.1995 nejsou obecně závazné stává se harmonizovanou ČSN, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány ES jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem ES společnou dohodou notifikovaných osob

25 Tvorba a vydávání českých technických norem  zaručuje v rámci zákona stát, resp. pověřená osoba nebo ÚNMZ  náklady na zpracování hradí ten, kdo požaduje jejich zpracování  námět na zpracování české technické normy může podat kdokoliv; prostřednictvím ÚNMZ lze navrhnout i zpracování mezinárodní nebo evropské normy  ČR je návrh posuzován v příslušné národní Tech. normalizační komisi  celková doba nutná k vypracování evropské či mezinárodní normy je v průměru tři roky  působí zdáním, že jsou zbytečné, nicméně mohou být vypracovány všude tam, kde je potřebné stanovit pravidla správné a uznávané praxe v oboru, oblasti nebo profese a kde tato pravidla nejsou dostatečně vymezena právními předpisy  "Splnění harmonizované normy se v rozsahu jejího obsahu považuje za splnění požadavků stanovených technickým předpisem, k němuž se harmonizovaná norma vztahuje."

26 Postavení norem / standardů  nejsou povinné, ale:  umožňují mít celosvětovou platnost - usnadňují obchodování zboží  jejich certifikace poskytuje určitou garanci  akreditace certifikačních orgánů dávají jistotu, že všechny certifikační orgány postupují obdobně (resp. se stejným výsledkem)  standardy pro řízení – pomáhají nastavit systém řízení v podniku tak, aby byl efektivní ve vztahu k problematice, které se standard týká  systémy  managementu jakosti (ISO 9000:2000)  environmentálního managementu  managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci  integrovaný management  managementu zabezpečení informací  managamentu jakosti v různých oborech  národních a nadnárodních oceňování jakosti

27 Vybrané požadavky aktuální legislativy

28 Uvádění informací na potravinách zdroje:  legislativa = > splnění požadavků + předběžná opatrnost  analýza rizika = > doplnění informací ve vztahu k bezpečnosti  parametry výrobního procesu = > technologie zpracování + metrologie  princip zajištění bezpečnosti v řetězci = > sledovatelnost  vlastnosti produktu = > fyzikálně chemické a postup zajištění jejich naplnění Cíle označování potravin  zajištění bezpečnosti potravin  informování o výživové hodnotě  informování o kvalitativních znacích potraviny  zajištění sledovatelnosti produktů  zvýšení prodejnosti výrobků

29 Informace uváděné na etiketách potravin Výživové vlastnosti Ostatní informace zdravotní a výživová tvrzení nutriční značení  přírodní minerální vody  doplňky stravy přidávání minerálů a vitamínů  potraviny pro speciální výživu  potraviny pro kojence a malé děti  potraviny pro snižování váhy  potraviny pro zvláštní lékařské účely  potraviny pro sportovce  potraviny pro diabetiky přídatné látky apod. alergeny dobrovolné nutriční značení  GMO  bio  Klasa  chráněná označení původu  novel foods  informace vyplývající z jiných právních předpisů

30 30 Uvádění zdravotních a výživových tvrzení  nařízení EP a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin - harmonizovaná pravidla pro používání zdravotních a výživových tvrzení (jako např. "nízký obsah tuku", "s vysokým obsahem vlákniny" apod.) na potravinách založená na nutričních profilech  zajistit, že každé tvrzení učiněné na obalu potraviny je jasné, správné a založené na obecně přijímaných vědeckých důkazech – umožní spotřebiteli informovanou a smysluplnou volbu potravin a nápojů, zároveň by mělo přispět k větší ochraně lidského zdraví  zajistit férovou soutěž, propagaci a inovace v oblasti potravin, podporuje volný oběh výrobků, na nichž jsou uváděna tvrzení, v rámci EU  Metodický pokyn k implementaci nařízení z 14.12.2007 (Standing Committee on the food chain and animal health)  Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR ze září 2007 – Oznámení o seznamu vnitrostátních sdružení odborníků v oblasti lékařství, výživy nebo dietologie podle článku 11 Nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin

31 31 Princip nařízení 1924/2006 Výživová tvrzení Zdravotní tvrzení Nutriční profily (čl. 4) – termín pro stanovení do 19.1.2009 Seznam schválených nutričních tvrzení (příloha I) Seznam schválených generických zdravotních tvrzení podle čl. 13 Registrační řízení podle čl. 18 Registrační řízení podle čl. 15, 16 a 19 Podložena obecně uznávanými daty Tvrzení o snížení rizika vzniku onemocnění a tvrzení týkající se vývoje a zdraví dětí (čl. 14) Tvrzení založená na nových vědeckých poznatcích a tvrzení patentově chráněná (čl. 13 odst. 5)

32 32 Zdravotní tvrzení podle čl. 13 odst. 1 ("funkční tvrzení") popisují nebo odkazují na a) význam substance pro růst a vývoj organismu a jeho fyziologické funkce b) psychologické a behaviorální funkce c) snižování nebo kontrolu hmotnosti nebo snížení pocitu hladu či zvýšení pocitu sytosti anebo snížení množství energie ve stravě = obecně známá a používaná tvrzení → seznam do ledna 2010 Tvrzení podle čl. 13 odst. 5 (lze je použít, pokud byla schválena v registračním procesu podle č. 18 – zjednodušený proces – a zařazena na seznam povolených tvrzení EU, přičemž bude existovat i seznam zamítnutých tvrzení) a) tvrzení založená na nových vědeckých poznatcích (nová funkční tvrzení) b) tvrzení s patentovou ochranou dat (ochrana dat 5 let, pokud jiný žadatel nezíská dříve pro dané tvrzení schválení bez odkazu na údaje původního žadatele) Tvrzení podle čl. 14 (lze je používat, pokud byla schválena v registračním procesu podle čl. 15, 16, 17 a 19 a zařazena na seznam povolených tvrzení EU, přičemž bude existovat i seznam zamítnutých tvrzení) a) tvrzení o snižování rizika onemocnění (na etiketě nebo v reklamě musí být uvedeno, že na vzniku onemocnění se podílí více rizikových faktorů a že úprava jednoho rizikového faktoru může a nemusí mít příznivý účinek) b) tvrzení týkající se vývoje a zdraví dětí (přechodné období pro tvrzení používaná před platností nařízení, pokud byla podána žádost na národní autoritu do 19.1.2008, až do vyřízení žádosti) Zdravotní tvrzení Nutriční profily (čl. 4) – termín pro stanovení do 19.1.2009 Nepřípustná a) tvrzení naznačující, že nekonzumováním dané potraviny by mohlo být ohroženo zdraví zdravotní b) tvrzení, která odkazují na míru nebo množství úbytku hmotnosti tvrzení c) tvrzení odkazující se na doporučení jednotlivých lékařů nebo dalších odborníků ve zdravotnictví a sdružení, pokud nejsou na národním pozitivním seznamu

33 33 Výživové tvrzení Nutriční profily (čl. 4) – termín pro stanovení do 19.1.2009 Jakékoli tvrzení, které uvádí, navrhuje nebo naznačuje, že potravina má určité příznivé výživové vlastnosti díky  energii (energetické hodnotě), kterou - obsahuje; - obsahuje ve snížené nebo zvýšené míře; - neobsahuje, a / nebo  výživovým nebo jiným látkám, které - obsahuje; - obsahuje ve snížené nebo zvýšené míře; nebo - neobsahuje  týká se veškeré komerční komunikace (etiket, reklamy, prezentace, jídelních lístků, názvů výrobků...)  obecné zásad a pravidla pro všechna tvrzení textová, grafická i symbolická (nesmí být lživá, klamavá, nabádat k nadměrné konzumaci, nesmí zpochybňovat význam vyvážené stravy....) seznam povolených výživových tvrzení v Příloze I nařízení

34 34 Hranice mezi jednotlivými typy tvrzení Výživová tvrzení vs zdravotní tvrzení "funkční" podle čl. 13 odst. 1 Tvrzení "funkční" vs tvrzení o snižování rizika onemocnění Tvrzení podle čl. 13 vs tvrzení o snižování rizika onemocnění Látka / Výživové tvrzeníFunkční zdravotní tvrzení podle čl. 13 odst. 1 Obsahuje laktobacillus caseiObsahuje probiotika Funkční zdravotní tvrzení podle čl. 13 odst. 1Tvrzení o snižování rizika onemocnění (čl. 14) Udržuje zdravou hladinu cholesteroluSnižuje hladinu cholesterolu v krvi Zdravotní tvrzení podle čl. 13- týká se normálních tělesných funkcí - může zmiňovat nějaký rizikový faktor onemocnění, aniž by bylo uváděno nebo naznačováno jeho snižování Např.: "...udržuje [uvedení běžné životní funkce organismu]" Zdravotní tvrzení podle čl. 14- týká se snižování rizikového faktoru onemocnění - může a nemusí zmiňovat název příslušného onemocnění Např.: "...snižuje [uvedení rizikového faktoru]"

35 35 Hranice mezi jednotlivými typy tvrzení 1. Výživová tvrzení 2. Zdravotní tvrzení 3. Tvrzení o složkách 4. Jinak regulovaná tvrzení 5. Reklamní tvrzení (slogany) PříkladyPříklady "Zdroj vápníku" "Vysoký obsah vlákniny" "Vápník pomáhá vývoji silných zubů a kostí" "Potravina X přispívá ke snížení rizika vzniku kardiovaskulár. chorob" "100 % ovocný" "S čerstvým mlékem" "Bez konzervačních látek" "Organický" "Vhodný pro vegetariány" "Produkt X vám dává křídla" "Produkt Y udělá vaše děti šťastnými"

36 36 Nutriční profily (čl. 4) – termín pro stanovení do 19.1.2009  EK měla podle čl. 4 nařízení stanovit nutriční profily obecně pro potraviny nebo speciální pro určité kategorie potravin, které nesou zdravotní nebo výživové tvrzení  limit pro obsah cukrů, nasycených tuků a sodíku ve 100 g, 100 ml nebo porci či kcal (???)  výjimka z NP – doplňky stravy, potraviny pro zvláštní výživu.... Pokud výrobek nevyhoví v jednom nutričním profilu  žádné zdravotní tvrzení  výživové tvrzení + upozornění na vysoký obsah látky, u které byl překročen limit stanovený nutričním profilem např.: "bramborové lupínky s nízkým obsahem soli" (povolené nutriční tvrzení) "S vysokým obsahem tuku" (obsah tuku přesáhl limit stanovený v NP) → upozornění na nevyhovující NP musí být uvedeno v blízkosti povoleného výživového tvrzení stejnou velikostí písma Pokud výrobek nevyhoví ve více než jednom nutričním profilu  žádné tvrzení

37 37 Přechodná období a probíhající procesy  přechodná období  pro všechny typy tvrzení obecně skončilo 31.7.2009  většina končí 19.1.2010 s výj. názvů a ochranných známek (19.1.2022)  nutriční profily 19.1.2011  probíhající procesy  stanovení nutričních profilů (navrhuje se zrušení tohoto článku nařízení)  rozšiřování přílohy I o nová výživová tvrzení  tvorba seznamu EU podle čl. 13 odst. 1 (seznam o 44 tis. tvrzení rozdělen do 4 částí, poslední v létě 2011) – zatím EFSA zveřejnila dva balíčky vědeckých názorů na necelou tisícovku tvrzení  posuzování individuálních žádostí o tvrzení podle čl. 13 odst. 5 a čl. 14 (téměř 300 žádostí, z nichž pozitivní posudky pouze 15, některé žádosti staženy)

38 Nařízení Komise (ES) č. 983/2009 ze dne 21. října 2009 o schválení a zamítnutí určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, která se týkajíc snížení rizika onemocnění a vývoj a zdraví dětí postup dle čl. 17 odst. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin - ukončené procesy 1.10.2009  první balíček stanovisek EFSA k obecným funkčním zdravotním tvrzením  vědecká doporučení pro 523 tvrzení týkajících se více než 200 potravin a potr. složek (vitaminy, minerál. látky, vláknina, tuky, sacharidy, probiotika a bylinné látky) Nařízení Komise (EU) č. 116/2010 ze dne 9. února 2010, kterým se mění nařízení EP a Rady (ES) č. 1924/2006, pokud jde o seznam výživových tvrzení 25.2.2010  druhý balíček stanovisek EFSA k obecným funkčním zdravotním tvrzením  vědecká doporučení pro 416 tvrzení rozdělená do 31 skupin  pozitivní hodnocení pouze v případech, kdy byla tvrzení podložena dostatečnými vědec. důkazy Nařízení Komise (ES) č. 984/2009 ze dne 21. října 2009 o zamítnutí schválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin kromě tvrzení o snížení rizika onemocnění a tvrzení týkajících se vývoje a zdraví dětí postup dle čl. 18 odst. 5 účinné 20. dnem po vyhlášení = 10. listopadu 2009 přechodné období 6 měsíců = do 10. května 2010

39 Související národní právní úprava – oznamovací povinnost výrobce:  zdravotní tvrzení - před prvním uvedením potraviny na trh Ministerstvu zdravotnictví (odbor ochrany a podpory veřejného zdraví) a v kopii Ministerstvu zemědělství  výživové tvrzení – před prvním uvedením potraviny na trh Ministerstvu zemědělství (odbor potravinářské výroby a legislativy) a v kopii Ministerstvu zdravotnictví - formulář zde: http://www.mze.cz/Index.aspx?deploy=3121&typ=2 &ch=75&ids=3121&val=3121 http://www.mze.cz/Index.aspx?deploy=3121&typ=2 &ch=75&ids=3121&val=3121

40 Přidávání vitamínů a minerálních látek  celá řada nutrientů a ostatních látek, které smějí být používány při výrobě potravin (vitamíny, minerály, aminokyseliny, vláknina apod.)  vyhláška č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin, ve znění vyhlášky č. 352/2009 Sb.  nařízení EP a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin  harmonizovaná pravidla vztahující se k doplňování vitamínů, minerálních látek a dalších látek do potravin  efektivní fungování vnitřního trhu za současného vysokého stupně ochrany spotřebitelů  přidávání vitaminů, minerálních látek nebo dalších látek do potravin  do potravin nelze přidávat jednotlivě nebo jejich směsi omamné nebo psychotropní látky, prekursory drog, další látky, u nichž byl prokázán toxický, genotoxický, teratogenní, halucinogenní, omamný či jiný nepříznivý účinek na lidský organismus  příloha č. 4 vyhlášky – seznam dalších látek zakázaných při výrobě potravin

41 Nařízení EP a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin Rejstřík Společenství (čl. 9) Omezení týkající se přidávání vitamínů a minerálních látek Příloha I Vitamíny a minerály, které mohou být přidávány do potravin Kritéria pro čistotu Příloha II Formy vitamínů a minerálních látek, které mohou být přidávány do potravin potraviny uvedené na trh nebo opatřené etiketou před 1.7.2007, které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou na trhu zůstat do data jejich spotřeby, ne však déle než do 31.12.2009 Požadavky na přidávání vitamínů a minerálních látek Příloha III Látky, jejichž používání v potravinách je zakázáno, omezeno nebo podléhá přezkumu Společenství Podmínky pro přidávání vitamínů a minerálních látek Označování, obchodní úprava a reklama

42 Food Improvement Agents Package (FIAP)  harmonizace legislativy týkající se enzymů a zlepšení dosavadních pravidel pro používání aromat (a ingrediencí s aromatizujícími vlastnostmi) a aditiv  zjednodušené společné postupy pro aditiva, enzymy a aromata, které budou založeny na vědeckých odůvodněních EFSA Nařízení EP a R. (ES) č. 1331/2008 ze dne 16.prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin Nařízení EP a R. (ES) č. 1332/2008 ze dne 16.prosince 2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 200/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97 Nařízení EP a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES Nařízení EP a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16.prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách procedurální podmínky + kritéria pro zahrnutí jednotlivých látek do seznamů Společenství + pravidla aktualizace komunitární seznam všech enzymů používaných z technologických důvodů + potraviny, do nichž byly použity enzymy, musí být označeny

43 Nařízení EP a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16.prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách  rozdělení do funkčních tříd (jedna látka lze i pro více funkcí)  v zápisu: název + E číslo; potraviny, do nichž lze látku přidávat, podmínky, za nichž ji lze používat; případná omezení jejího prodeje konečnému spotřebiteli  zvláštní podmínky pro používání v nezpracovaných potravinách, ve výživě pro kojence a malé děti a pro používání barviv pro označení  členské státy mohou zakazovat používání některých kategorií aditiv v tradičních potravinách produkovaných na jejich území  specifické požadavky na označování (prodej konečnému spotřebiteli)  specifické požadavky na označování potravin obsahujících některá potravinářská barviva  přechodná opatření pro označování – 20.leden 2010 / 20.červenec 2010  do 20.1.2009 povolené přídatné látky podléhají novému posouzení – Program hodnocení v Úředním věstníku EU

44  Příloha I – funkční třídy potravinářských přídatných látek v potravinách a potravinářských přídatných látek v potravinářských přídatných látkách a potravinářských enzymech (definováno 26 různých kategorií)  Příloha II – seznam obsahující potravinářské přídatné látky schválené pro použití v potravinách a podmínky použití  Příloha III - seznam potravinářských přídatných látek schválených pro použití v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech a látkách určených k aromatizaci potravin a podmínky jejich použití  Příloha IV – tradiční potraviny, u nichž některé členské státy mohou zachovat zákaz používání některých kategorií potravinářských přídatných látek  Příloha V – seznam potravinářských barviv, na která odkazuje čl. 24 a u nichž musí označení potravin obsahovat doplňující informace = > od 20. července 2010 – "název nebo číslo E barviva/barviv: mohou nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí" (E 110, E 104, E 122, E 129, E 102, E 124)

45 Vybrané otázky aktuální legislativy

46 Informace o přídatných látkách  "éčka" - přídatné látky určené ke zlepšení vlastností potravin  lze použít nejvýše do hodnoty nejvyššího povoleného množství (ve stavu, v jakém jsou uváděny na trh)  kde není stanovena hodnota nejvyššího povoleného množství, lze použít při výrobě potravin v množství nezbytně nutném k dosažení zamýšleného technologického účinku při zachování zásad správné výrobní praxe  každá látka prochází důkladným testováním  umožňují výrobu potravin s vlastnostmi, které spotřebitelé mnohdy požadují  přírodní, přírodně identická (chemickým složením shodná s přírodními) a syntetická  legislativa ČR: vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin vyhláška č. 54/2002 Sb., kterou se stanoví zdravotní požadavky na identitu a čistotu přídatných látek, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 447/2004 Sb., o požadavcích na množství a druhy látek určených k aromatizaci potravin, podmínky jejich použití, požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a podmínky použití chininu a kofeinu

47 Škodlivost éček ze subjektivního pohledu ↓ Přírodní látka, získaná přírodní cestou ↓ Látka vyskytující se v přírodě, získaná synteticky ↓ Syntetická přísada, bez známých vedlejších účinků ↓ Přísada nevhodná pro děti, alergiky, osoby citlivé na chemii v potravě... ↓ Přísada, která je v podezření jako příčina alergií, hyperaktivity, stresu... ↓ Přísada, která pravděpodobně způsobuje alergie, hyperaktivitu, stres... ↓ Přísada, která má pravděpodobně karcinogenními účinky ↓ Látka ohrožující zdraví Přehled potravin, u nichž je použití přídatných látek zakázáno Cukr Káva s výjimkou ochucené instantní kávy a kávových extraktů Máslo Med Mléko a neochucená smetana Nearomatizovaný čaj Neemulgované tuky a oleje Neochucené kysané mléčné výrobky s živou kulturou Neochucené podmáslí Nezpracovaných potravin Plnotučné, polotučné a odtučněné mléko, pasterované nebo sterilované včetně ošetřeného vysokou teplotou a smetany Přírodní minerální voda a balená pramenitá voda Sušené těstoviny kromě bezlepkových těstovin nebo těstovin určených pro hypoproteinové diety

48 Databáze potravinářských aditiv  česká databáze – www.bezkonzervantu.cz (TetraPak, odborný garant SZÚ)www.bezkonzervantu.cz  kompletní databáze éček povolených k použití v ČR  na základě E-kódu na potravině lze zjistit: * název látky označené příslušným E-kódem, * skupinu přídatných látek, do které příslušná látka patří, * technologickou funkci ve výrobku (účel, pro nějž se do výrobku přidává), * případné účinky (negativní i pozitivní) na lidský organismus  databáze FAO / WHO – "GSFA Online" (Codex Alimentarius)  kodexový všeobecný standard pro potravinářská aditiva GSFA udává podmínky, za kterých lze používat potravinářská aditiva  zprávy a toxikologické monografie JECFA (Společný výbor expertů FAO/WHO pro potravinářská aditiva)  16 kategorií potravin  potravinářská aditiva v abecedním pořádku  funkční skupina / skupiny, do které aditivum spadá  číslo v závorce za aditivem je z INS (International Numbering System)

49 Uvádění složek v potravinách (QUID)  množství složky v hmotnost. nebo objem. procentech popř. g/100 g nebo ml/100 ml se uvede v blízkosti názvu nebo u příslušné složky, s výj. lihovin, v případě, že a)název složky nebo skupiny složek se použije v názvu potraviny, pod nímž se potravina uvádí do oběhu nebo ji spotřebitel obvykle s tímto názvem spojuje, b)složka nebo skupina složek je v označení zdůrazněna slovně, obrazově nebo graficky, c)složka nebo skupina složek je základní pro charakteristiku potraviny a pro její odlišení od výrobků, se kterými by mohla být zaměnitelná pro svůj název nebo vzhled.  množství musí odpovídat množství složky nebo skupiny složek v okamžiku jejich zpracování  upravuje § 9 vyhlášky č. 113/2005 Sb.  např. oplatka s čokoládou s oříškovou náplní – musí být uvedeno množství toho, co je zdůrazněno + pro spotřebitele je rozhodným údajem obsah čokolády a náplně (oplatka to pravděpodobně není) = > z pohledu kontroly musí být uveden obsah čokolády a náplně

50 Alergeny  označování potravin musí poskytnout zřetelné informace o přísadách a složkách, které jsou klasifikovány jako potencionální alergeny  § 8 odst. 10 vyhlášky č. 113/2005 Sb. : "Alergenní složka uvedená v příloze č. 1 nebo jakákoli látka z ní pocházející, která byla použita při výrobě potraviny a je v konečném výrobku stále obsažena, a to i ve změněné formě, se zřetelně označí názvem alergenní složky ve složení potraviny. Toto označení není povinné, pokud název, pod kterým je potravina prodávána, jednoznačně odkazuje na tuto alergenní složku."  příloha č. 1 vyhlášky č. 113/2005 Sb. : 14 skupin potencionálních alergenů (obiloviny s obsahem glutenu, korýši, vejce, ryby, arašídy, sója, mléko a mléčné výrobky včetně laktózy, skořápkové plody, celer, hořčice, sezamová semena, oxid siřičitý a siřičitany, vlčí bob, měkkýši – lze v případě potřeby rozšiřovat)  neplatí žádné výjimky pro jejich uvádění na etiketách  slovy: "může obsahovat stopy..."  přísady vyráběné z látek uvedených v příloze musí být jako takové deklarovány (např. lecitin ze sójových bobů)  legislativa se vztahuje i na látky, které nejsou alergeny, ale mají podobný efekt (gluten, laktóza, siřičitany)

51  základní pojmy :  otrava z potravin – týká se všech jedinců  potravinová alergie – zapojen imunitní systém (IgE, EgG)  potravinová intolerance – bez účasti imunitního systému, nesnášenlivost (glutenu, laktózy)  averze vůči potravinám – psychologický jev, psychosomatická porucha  alergeny – specifický přístup  anafylaktický šok – těžká dušnost, pokles krevního tlaku, oběhové selhání  gastrointestinální obtíže – žaludeční bolesti, zvracení, bolesti břicha, křeče, průjem, i otok a svědění rtů a dutiny ústní  dýchací obtíže – astma, otok hrtanu, kýchání, ucpaný nos, rýma  kožní obtíže – svědění, zčervenání, kopřivka, ekzém, zánět spojivek  snížení alergenicity – snížením koncentrace alergenu (vysoká rafinace olejů, fermentace, loupání ovoce atd.), destrukcí primární struktury (hluboká hydrolýza), poškozením struktury (tepelné zpracování, sušení, chlazení apod.)  jiné látky působící nepřiměřené reakce organismu – jablka, broskve, rajčata, hrách, kapusta, zelí, čokoláda, koření, siřičitany, benzoáty, parabeny, aspartam, některé aromatizující látky apod.

52 Nutriční značení  nutriční označování = všechny údaje uvedené na etiketě týkající se energetické hodnoty, bílkovin, sacharidů, tuků, vlákniny, sodíku a vitamínů a minerálních látek uvedených v příloze  vyhláška č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potraviny, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb.  výživová tvrzení se mohou týkat jen energetické hodnoty, uvedených živin a látek, které patří do některé skupiny uvedených živin nebo jsou jejich složkami  pokud je uvedeno výživové tvrzení, uvádění výživové hodnoty povinně  koeficienty pro výpočet energetické hodnoty (pro 1 g látky)  údaje o energetické hodnotě a obsahu živin nebo jejich složek musí být vyjádřeny číselně za použití vyhláškou stanovených jednotek  údaje uvedeny pro 100 g / 100 ml, lze i na podávanou dávku nebo porci (musí být ale uveden počet v balení)  údaje o vitamínech a minerálních látkách musí být uvedeny v % doporučené denní dávky (lze i graficky)  vztah na potravinu ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu nebo připravenou podle návodu výrobce

53 Směrnice Rady ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin (90/496/EHS) (změna 2003/120/ES a 2008/100/ES) povinné, uvede-li výrobce údaj o výživové hodnotě potraviny (čl. 2 odst. 2) (uvádění výživové hodnoty je ve stanovených případech uloženo § 6 odst. 1 písm. m) zákona o potravinách) Pokud se údaj o výživové hodnotě vztahuje na cukry, nasycené mastné kyseliny, vlákninu nebo sodík, musí se údaje uvádět podle skupiny 2. Příloha Vitamíny a minerální látky, které mohou být uváděny, a jejich doporučené denní dávky (RDA)  směrnice Komise 2008/100/ES ze dne 28. října 2008, kterou se mění směrnice Rady 90/496/EHS, pokud jde o doporučené denní dávky, převodní faktory pro energetickou hodnotu a definice Skupina 1 ("big 4") a) energetická hodnota b) obsah bílkovin, sacharidů a tuků Skupina 2 ("big 8") a) energetická hodnota b) obsah bílkovin, sacharidů, cukrů, tuků, nasycených mastných kyselin, vlákniny a sodíku nepovinné (čl. 2 odst. 1)

54  uvedení údajů na jednom místě v tabulce s přiřazenými číselnými hodnotami, s výj. malých obalů (lineární forma) Jak zjistit obsah energie a ostatních výživných látek ? "big 4" - energie – přepočítávací koeficienty - ostatní nutrienty – výpočet podle surovin (od dodavatele) - analytická metoda - tabulky "big 8" energie bílkoviny sacharidy tuky tabulky např. ÚZPI nebo ministerstvo zemědělství USA http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp /search/ http://www.agronavigator.cz / software NUTRICOM (přes Společnost pro výživu) akreditované laboratoře (např. SVU) analýza obsahu cukrů – do 2 tis. Kč sodíku do 300 Kč, nas. matné kyseliny 1200 Kč

55 55 Dobrovolné nutriční značení  přes požadavky na nutriční značení dané směrnicí 90/496/EHS má spotřebitel problémy pochopit údaje na obalech  v rámci EU několik systémů, které umožňují spotřebiteli lepší přehled o nutričních informacích uváděných na obalech

56 56 GDA: doporučená denní množství  5 klíčových nutrientů (na dospělou osobu - žádná specifická doporučení o příjmu energie X obecně akceptovaná spotřeba energie 2000 kcal (na dospělou středně aktivní ženu) * GDA pro sůl/ekvivalent  přední strana obalu (část obalu, na kterou se spotřebitel dívá v okamžiku nákupu)  zadní strana obalu (část obalu, kterou spotřebitel v okamžiku nákupu nevnímá, nedívá se na ni ) EnergieCukryTukyNasycené tukySodík* 200090 g70 g20 g2,4 g

57 57 Uvádění GDA na obalech  energie „kalorie“ + hodnota „energie“ + hodnota + kcal „kcal“ + hodnota  umístění ikonek horizontální vertikální (kde to vyžaduje balení, např. kelímky)  dodatečné GDA (doplňkové ikonky) uvádějí se s 3 mm mezerou zprava měly by být založeny na hodnotách CIAA  velikost ikonek ne méně než 8 bodů (pixelů) šířka jedné ikonky min. 8 mm a výška min. 12 mm ideálně by se umístění ikonek nemělo měnit ani při změně obalu apod.  další požadavky (barevnost, kontrast...)

58 58 Doporučené výživové dávky (RDA)  takový denní přívod živin, který kryje potřebu většiny zdravých příslušníků populace  zohledňují a zahrnují odlišnosti výživových potřeb u jednotlivců (v jednotlivých státech či mezinárodních organizacích existují rozdíly)  v ČR vydává Státní zdravotní ústav (SZÚ)  vedle základních živin (bílkoviny, sacharidy, tuky) jsou vydána doporučení pro vybrané min. látky, stopové prvky a vitaminy + doporučení i pro energ. příjem  obecně: podle věku, pohlaví a tělesné zátěže se liší energetický příjem, ale poměr jednotlivých základních živin by se měl zachovat, a to takto: bílkovin - 0,8–1,0 g/kg tělesné hmotnosti, tj. 18–20 % energetického příjmu; tuků - 1 g/kg tělesné hmotnosti, tj. 30–35 % energetického příjmu; sacharidů - asi 55 % denní energetické dávky  pyramidy potravin

59 Jiné interpretační systémy založené na barevném kódování nebo vyjádřeních typu "vysoký", "střední" a "nízký"  barevné kódování (semafory) – založeny na doporučeních FSA (UK) - barvy ukazují množství tuku, nasycených tuků, cukrů a soli na 100 g nebo na porci + množství výživných látek v porci  semaforově odlišené GDA – hybridní systém kombinující GDA s barevným kódováním - % vyjádření GDA pro energii a některé nutrienty + barevné označení, zda obsahuje vysoké, střední nebo malé množství  "nutripass" (nutriční průkazka) – barevně kódované GDA (Intermarche, Francie) - vyjadřují obsah nutrientů ve vztahu k denní spotřebě + barevná indikace jedn. nutrientů - zelená = méně než 5 % na porci - žlutá = 5 % až 25 % na porci - oranžová = více než 25 % na porci

60 Loga vztahující se ke zdraví  na potravinách, které splňují určitá výživová kritéria  pomáhají spotřebiteli vybrat si a nakoupit zdravější variantu potraviny  na evropském trhu několik: Švédsko + severské země – "keyhole"  označuje "nejzdravější" potravinu v dané kategorii  zelená (nebo černá klíčová dírka) = nižší obsah tuků, nasycených kyselin a TFA, cukrů a sodíku + vyšší obsah vlákniny Nizozemí – energetické logo na přední straně obalu - obsah kalorií na porci

61 Návrh nařízení EP a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům [2008/0028(COD)]  ze dne 30. ledna 2008  sjednocuje a aktualizuje 2 oblasti právních předpisů týkajících se obecného a nutričního označování potravin - směrnice 2000/13/EHS a 90/496/ES  Bílá kniha o strategii pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou (nutriční označování jako prostředek podpory schopnosti spotřebitelů zvolit si vyváženou stravu)  původní návrh – např. povinné nutriční označování v hlavním zorném poli etikety; velikost písma 3 mm, informace o alergenních složkách přístupné i u nebalených potravin; označování země původu nebo provenience potravin na základě dobrovolnosti, členské státy mohou přijímat vlastní pravidla označování původu; členské státy mohou vytvářet vnitrostátní systémy nezávazných pravidel atd.

62 Průběh projednávání  procedura spolurozhodování – projednává Rada EU a EP  1. pol. 2009 – české předsednictví – 6 schůzek: velikost fontu 1,2 mm (malé „x“), diskuse o min. velikosti obalu (výjimka pro obaly menší než 10 cm²), diskuse nad povinným nutričním označováním, „stejné zorné pole“ atd.  2. pol. 2009 - švédské předsednictví – 5 schůzek: min. vel. písma pro obaly menší než 25 cm² se navrhuje na 0,9 mm, nový čl. 48a – přechodné období („until stocks last“)  1. pol. 2010 – španělské předsednictví – plánováno 12 schůzek ponechat značení původu na dosavadním principu min. vel. písma pro obaly menší než 50 cm² se navrhuje na 0,9 mm množství energie a živin vyjádřeno na 100 g/ml a dobrovolně na porci národní schémata – navrhuje se vypustit bez náhrady

63 Evropský parlament*: Název: Návrh nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům Původní návrh: COM(2008)0040 Datum publikace: 30.1.2008 Hlavní výbor: ENVI Committee Zpravodaj: R. Sommer (EPP, Německo) Timetable: návrh zprávy : 11.11.2009 diskuse nad návrhem zprávy: 3.-5.11.2009 termín pro pozměň. návrhy: 9.12.2009 diskuse nad pozměň. návrhy: 25.-27.1.2010 hlasování ve výboru: 16.3.2010 1. čtení v plénu: květen 2010 Konzult. výbor: IMCO názor v polovině září ________________ *toto je rozvržení známé ke dni publikace v EP, bude aktualizován, jakmile to bude možné

64 Co lze v letošním roce očekávat ?  novela zákona o vodách  nový zákon o odpadech  novela nařízení vlády č. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů  aktualizace Všeobecných požadavků na systém kritických bodů (HACCP) a podmínky pro jeho certifikaci zveřejněný ve Věstníku MZe č. 1/2001  diskuse nad značením země původu výrobků

65 Užitečné odkazy www.foodnet.cz www.gda.cz www.nutricnibublina.cz www.mze.cz http://www.unmz.cz/urad/unmz www.agronavigator.cz http://www.szpi.gov.cz/ http://www.biospotrebitel.cz/page.php?selected=1275 http://ec.europa.eu/agriculture/quality/door http://ec.europa.eu/index_cs.htm http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm http://www.europarl.europa.eu/ http://www.efsa.europa.eu/EFSA/efsa_locale-1178620753812_home.htm http://www.gdafacts.eu/asp2/guideline-daily-amounts.asp www.eufic.org

66 66 DĚKUJI ZA POZORNOST Mgr. Markéta Chýlková Potravinářská komora České republiky Federation of the Food nad Drink Industries of the Czech Republic Počernická 96272, 108 00 Praha 10 – Malešice tel./fax: (+420) 296 41 11 87 info: http://www.foodnet.czhttp://www.foodnet.cz mail: foodnet@foodnet.cz, chylkova@foodnet.czfoodnet@foodnet.czchylkova@foodnet.cz


Stáhnout ppt "9/21/20161 Evropská potravinová legislativa Praha, duben / květen 2010 Mgr. Markéta Chýlková."

Podobné prezentace


Reklamy Google