Jaderná energetika a havarijní připravenost. JADERNÁ ENERGETIKA, PRINCIP JADERNÉ ELEKTRÁRNY Jaderný reaktor a jeho hlavní části.

Prezentace na téma: "Jaderná energetika a havarijní připravenost. JADERNÁ ENERGETIKA, PRINCIP JADERNÉ ELEKTRÁRNY Jaderný reaktor a jeho hlavní části."— Transkript prezentace:

1 Jaderná energetika a havarijní připravenost

2 JADERNÁ ENERGETIKA, PRINCIP JADERNÉ ELEKTRÁRNY Jaderný reaktor a jeho hlavní části

3 Jaderný reaktor Je zařízení, které umožňuje přeměnu jaderné energie na tepelnou pomocí řízené štěpné řetězové reakce. K uvolňování tepla dochází štěpením jaderného paliva umístěného v aktivní zóně reaktoru. Konstrukce reaktoru zabezpečuje odvod tepla uvolněného štěpením tak, aby nedošlo k poškození reaktoru a k úniku radioaktivity do okolí.

4 Jaderné palivo Obsahuje štěpný materiál, ve kterém dochází ke štěpení a uvolňování tepla. Podle typu reaktoru může mít různý tvar (tableta, tyčka kruhového průřezu, tyčka čtvercového průřezu). K materiálům štěpitelným neutrony patří izotopy 235 U, 233 U, 239 Pu. Materiály množivé: přírodní uran, 232 Th, 238 U.

5 Regulační orgány Slouží k řízení výkonu reaktoru. Jejich pomocí se mění reaktivita aktivní zóny reaktoru. Základním systémem pro ovládání reaktivity jsou buď řídící tyče nebo regulační kazety. Kromě regulace výkonu kompenzují reaktivitu a umožňují havarijní – rychlé odstavení reaktoru.

6 Aktivní zóna Část reaktoru v níž se mění jaderná energie na tepelnou. Součástí aktivní zóny jsou v závislosti na typu reaktoru buď palivové soubory nebo palivové články, regulační orgány, vnitroreaktorové měření, neutronové zdroje. Aktivní zónou proudí chladivo, které z ní odvádí teplo k dalšímu využití a udržuje tak teplotu paliva v bezpečných mezích. Součástí aktivní zóny může být moderátor, nebo funkci moderátoru plní chladivo. Musí zajistit optimální konfiguraci paliva a moderátoru, správnou funkci regulačních orgánů a proudění chladiva kolem palivových souborů, spolehlivé měření parametrů (neutronový tok, teplota chladiva…).

7 Moderátor Snižuje s malými ztrátami kinetickou energii rychlých neutronů vzniklých štěpením paliva postupně až na energii odpovídající tepelným neutronům, které jsou vhodné pro štěpení v tepelných reaktorech. Je tvořen prvky s malým atomovým číslem, aby zpomalení neutronu proběhlo na co nejmenší dráze (používá se „obyčejná“ voda, těžká voda, grafit, polyfenily). V rychlých reaktorech se ke štěpení využívá štěpných rychlých neutronů, proto tyto reaktory nemohou mít moderátor.

8 Chladivo Odvádí teplo z aktivní zóny tak, že proudí kolem palivových článků a odnímá z jejich pokrytí teplo vzniklé štěpením jaderného paliva. Podle typu reaktoru může být chladivo zároveň moderátorem. Podle typu reaktoru je možno jako chladivo použít: plyny (CO 2, He), kapaliny (H 2 O, D 2 O, organické sloučeniny), roztavené soli (např. směs fluoridu lithného a fluoridu berylnitého s přídavkem fluoridu zirkoničitého), tekuté kovy (Na, Hg, slitiny vizmutu a olova). Je radioaktivní – radionuklidy se do něj dostávají ve formě produktů štěpení paliva, produktů aktivace chladiva a produktů koroze.

9 Vnitřní vestavby Jsou nosnou konstrukcí aktivní zóny, usměrňují průtok chladiva reaktorem od jeho vstupu až po výstup. Palivové soubory nebo palivové články musí být umístěny v aktivní zóně tak, aby byl umožněn průtok chladiva aktivní zónou a tím spolehlivý odvod tepla z povrchu (pokrytí) palivových článků. Musí být umožněn snadný pohyb regulačních orgánů aktivní zónou a jejich ochrana před dynamickými účinky chladiva, musí být zajištěno bezpečné a spolehlivé vyvedení vnitroreaktorových měření mimo reaktor. Tyto úkoly plní vnitřní vestavby reaktoru (obvykle svařované konstrukce z nerezové oceli, plní částečně funkci reflektoru a tepelného a radiačního stínění tělesa tlakové nádoby reaktoru).

10 Reflektor Materiál obklopující aktivní zónu, který umožňuje snižovat únik neutronů a tím příznivě ovlivňovat prostorové rozložení neutronového toku a teplot v aktivní zóně. U tepelných reaktorů je reflektor ze stejného materiálu jako moderátor, částečně mohou jeho funkci plnit konstrukce vnitřních vestaveb reaktorů. U rychlých reaktorů se vzhledem k vysokým neutronovým tokům na hranicích aktivní zóny nepoužívá reflektor, ale tzv. reprodukční zóna (vrstva materiálu – přírodní nebo ochuzený uran - v níž dochází záchytem neutronů k produkci nového štěpného materiálu).

11 Systém odvodu tepla Zajišťuje odvod tepla z aktivní zóny reaktoru do dalších technologických částí – buď přímo do parní turbíny, kde se mění na mechanickou energii, nebo do parogenerátoru, kde se využije k ohřevu napájecí vody na stav páry, která se pak odvádí do parní turbíny. U energetických reaktorů tvoří podstatnou část jaderné elektrárny.

12 Jednookruhová elektrárna V jednookruhové elektrárně s varným, popř. vysokoteplotním reaktorem se tepelná energie uvolněná štěpením jaderného paliva v reaktoru mění přímo na mechanickou energii v turbíně. Jako chladivo se ve varných reaktorech používá voda, která se v aktivní zóně reaktoru uvede do varu a mění na páru.

13 Dvouokruhová elektrárna Ve dvouokruhových elektrárnách se tepelná energie získaná v aktivní zóně reaktoru přenáší prostřednictvím parogenerátoru do turbíny, kde se mění na mechanickou. Jaderná elektrárna je rozdělena do dvou okruhů – primárního a sekundárního.

14 Rozdělení jaderných reaktorů Jednotlivé typy jaderných energetických reaktorů jsou dány kombinací paliva, chladiva a moderátoru. Ne všechny kombinace jsou možné a ekonomicky proveditelné a neumožňují dosáhnout stanovených cílů.

15 Schéma JE Temelín 1.reaktor (VVER 1000, 3000 MWt, 1090 (1060) MWe, vlastní spotřeba 69 MWe, výška tlakové nádoby 10,9m, průměr 4,5 m) aktivní zóna: výška 3,6 m, průměr 3,1 m, 163 palivových kazet, 312 proutků v jedné kazetě, celkem 92 t UO 2 s obohaceným (max. 5%) uranem, čtyřletý palivový cyklus, objem chladiva 337 m 3, tlak 15,7 MPa, teplota vstup/výstup 290/320 °C 2.hlavní cirkulační čerpadlo (21 200 m 3 /h, 4 čerpadla na 1 blok) 3.parogenerátor (4 parogenerátory na 1 blok, pára na výstupu 6,3 MPa/279 °C) 4.kompenzátor objemu 5.separátor 6.vysokotlaká část turbiny (1 díl) 7.nízkotlaká část turbiny (3 díly) 8.kondenzátor 9.čerpadlo kondenzátu 10.regenerace 11.napájecí čerpadlo 12.elektrický generátor (alternátor 1111 MWe, 24 kV, chlazení vodou a vodíkem) 13.transformátor 14.chladící věž (2 věže na 1 blok, výška 155 m, dolní průměr 131 m, horní průměr 83 m, průtok/odpar vody 17/0,4 m 3 /s) 15.čerpací stanice 16.ochranná obálka - kontejnment (výška válce 38 m, vnitřní průměr 45 m, stěna z předpjatého betonu tloušťky 1,2 m, nerezová vnitřní výstelka ocel 8 mm).

16 Plynné výpusti Při provozu jaderné elektrárny vznikají štěpením (jader) paliva tzv. štěpné produkty a aktivací neutrony tzv. aktivační produkty (ve vlastním palivu, v pokrytí článků, v chladivu primárního okruhu a v produktech koroze materiálů). Při doplňování chladiva i netěsnostmi primárního okruhu unikají do objemu ochranné obálky zejména radioaktivní plyny, které jsou přes filtrační systémy vypouštěné ventilačním komínem do ovzduší. U elektráren typu PWR převažují v plynných výpustech radioizotopy xenonu a kryptonu (vznikají štěpením), 41 Ar a 14 C (vznikají aktivací) a tritium (vzniká štěpením i aktivací). V menší míře se vyskytují radioizotopy jódu v plynné i aerosolové formě (vznikají štěpením) a v malé míře i aerosoly vzniklé aktivací konstrukčních materiálů a jejich korozí (např. 54 Mn, 59 Fe, 60 Co, 51 Cr).

17 Kapalné výpusti Vyměněné chladivo se speciálním čištěním zbaví všech škodlivých příměsí a radionuklidů (s výjimkou tritia) a vypouští se s ostatními vyčištěnými odpadními vodami do povrchových vodotečí. V kapalných výpustech dominuje tritium, ostatní radionuklidy jsou zanedbatelné. S výjimkou tritia nejsou po rozptýlení v životním prostředí již radionuklidy měřitelné. Proto se k ohodnocení vlivu výpustí na okolí (ozáření kritické skupiny obyvatel) používají výsledky z nepřetržitého měření výpustí v komíně a odpadovém kanále a ze vhodného rozptylového modelu se počítá ozáření všemi možnými expozičními cestami. Jedná se především o vnější ozáření z oblaku a z depozitu radionuklidů vypadlých na zem (nebo vymytých srážkami) a o vnitřní ozáření v důsledku inhalace vzduchu a ingesce vody a potravin. Vyhláška č. 307/2002 Sb. stanovuje, že efektivní roční dávka jednotlivce z kritické skupiny obyvatel nesmí být větší než 200  Sv v důsledku plynných výpustí a 50  Sv v důsledku kapalných výpustí, tj. celkem 250  Sv (stejný požadavek je obsažen i v legislativě ostatních západoevropských zemích).

18 Pevné odpady Vniklé pevné odpady jsou zpracovávány tak, aby jejich konečné množství bylo co nejmenší (třídění, zpracování a úprava) a potom jsou ukládány (SKO Petrůvky - neaktivní, SÚRAO Dukovany – nízko a středně aktivní odpady).

19 Vyhořelé jaderné palivo Po vyjmutí z reaktoru je použité jaderné palivo nejprve skladováno poblíž reaktoru v tzv. bazénu skladování (cca 10 let) a potom je vloženo do obalového souboru (v ČR typu CASTOR) a odvezeno do skladu vyhořelého jaderného paliva (zde bude do okamžiku přepracování nebo konečného uložení).

20 Vliv jaderné energetiky na životní prostředí fáze jaderně energetického cyklu hlavní otázky radiační ochrany ochrana horníků před inhalací produktů přeměny radonu a před vnějším ozářením (vliv srovnatelný s jinou důlní činností) těžba uranové rudyochrana horníků před inhalací produktů přeměny radonu a před vnějším ozářením (vliv srovnatelný s jinou důlní činností) zpracování rud yeliminace vlivu radia, které je při zpracování odpadem (kalojemy) obohacovací proces a výroba palivaznačná chemická toxicita meziproduktů (zejména UF6) provoz jaderných elektrárenoptimalizace ozáření pracovníků při opravách při odstávkách organizačně technická připravenost pro ochranu obyvatel za mimořádných stavů zařízení likvidace vyhořelého paliva, jeho přepracování a uložení odpadu technicky i finančně náročné konečné uložení odpadu Přírodní uran je tvořen 238 U (hmotnostních 99,27%), 235 U (0,72%) a 234 U (0,005%). 1 g přírodního uranu má aktivitu 12,3 kBq.

21 HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOST Vnitřní havarijní plán, havarijní řád a ochranná opatření

22 Havarijní připravenost (HP) HP se rozumí schopnost rozpoznat vznik radiační mimořádné situace a při jejím vzniku plnit opatření stanovená havarijními plány. HP se dokladuje SÚJB schváleným havarijním plánem (vnitřním, vnějším, havarijním řádem) a vypracovanými zásahovými instrukcemi. K zajištění HP se vytváří technicko-organizační a personální podmínky pro: – zjišťování vzniku MU, – posuzování závažnosti MU, – vyhlášení MU, – řízení a provádění zásahu, – způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob, – přípravu zaměstnanců a dalších osob, – ověřování HP.

23 Zásahové postupy Stanoví zásady a cíle činností a časovou posloupnost při řešení jednotlivých předvídatelných MU, včetně vážných radiačních havárií, kterými jsou radiační havárie vyžadující zavádění neodkladných ochranných opatření. Obsahují vždy organizační strukturu pro řízení a provedení zásahu s vymezením základních povinností zaměstnanců určených držitelem povolení a dalších osob včetně způsobů zajištění součinnosti mezi nimi a způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob.

24 Zásahové instrukce Jsou písemně zpracované konkrétní popisy jednotlivých činností předem určených zaměstnanců a dalších osob podílejících se na řízení a provedení zásahu. Stanoví zejména: – účel a cíl dané činnosti, – specifikaci a popis činnosti, – organizační zajištění, popřípadě součinnost s dalšími zasahujícími zaměstnanci a osobami včetně způsobu jejich vzájemného spojení, – seznam potřebného technického, přístrojového, zdravotnického a dalšího materiálového vybavení pro řízení a provedení zásahu a místa jeho uložení, – seznam potřebných ochranných pomůcek a místo jejich uložení, – Způsob a rozsah dokumentování činností provedených podle zásahové instrukce.

25 Vnitřní havarijní plán (VHP) Je to soubor plánovaných opatření k likvidaci radiační nehody nebo radiační havárie a k omezení jejich následků zpracovaný pro prostory jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se vykonávají radiační činnosti. Požadavky na VHP stanoví vyhl. č. 2/2004 o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se ZIZ a o požadavcích na obsah VHP a havarijního řádu. Dokument, zpracovávaný držitelem povolení / žadatelem k provozu pracoviště III. nebo IV. kategorie, k nakládání se zdroji ionizujícího záření nebo k nakládání s radioaktivními odpady. Schvalovaný SÚJB.

26 Požadavky na VHP VHP obsahuje: – Úvodní část (základní údaje o žadateli/držiteli povolení, předmět a rozsah prováděné činnosti, místo provádění činnosti a doba jejího trvání). – Uvažované MU v rámci jednotlivých stupňů s uvedením způsobů jejich zjišťování. – Způsoby a systémy vyhlášení MU. – Způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob. – Způsoby ověřování havarijní připravenosti. – Zásahové postupy. – Způsoby zdravotnického zajištění zaměstnanců a dalších osob. – Seznam orgánů státní správy a dalších dotčených orgánů.

27 Havarijní řád (HŘ) Zpracovává se pro přepravu jaderných materiálů a radioaktivních látek. Obsahuje: – Úvodní část (základní údaje týkající se žadatele o povolení včetně komunikačního spojení, předmět, rozsah přepravy a doba jejího trvání). – Podrobný popis přepravovaného materiálu. – Popis obalového souboru. – Uvažované MU v rámci jednotlivých stupňů s uvedením způsobů jejich zjišťování a posuzování jejich závažnosti. – Způsoby a systémy vyhlášení MU. – Způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob. – Zásahové postupy. – Způsoby zdravotnického zajištění zaměstnanců a dalších osob. – Způsob předávání údajů SÚJB. – Seznam zásahových instrukcí. – Seznam orgánů státní správy a dalších orgánů s uvedením způsobů jejich informování.

28 Ochranná opatření Ochranná opatření (OO) jsou zásahy omezující ozáření osob a životního prostředí při radiační mimořádné situaci. Provádějí se vždy, jsou-li odůvodněna větším přínosem, než jsou náklady na opatření a škody jimi působené. Při rozhodování o zavedení OO jsou uplatňovány tzv. směrné hodnoty. Pro jednotlivé radiační činnosti nebo ZIZ, s nimiž je spojeno nebezpeční vzniku radiační mimořádné situace se stanovují zásahové úrovně specifické prodanou radiační činnost nebo ZIZ v havarijních plánech. Existují specifické údaje, které mají vliv na stanovení zásahových úrovní: – přítomnost specifických skupin obyvatel (nemocnice, domovy důchodců, vězení..), – dopravní situace, – vysoká hustota obyvatel, – přítomnost velké sídelní jednotky.

29 Druhy OO OO se dělí na: – Neodkladná OO – Následná OO Zóna havarijního plánování je území v okolí JE, v němž se uplatňují požadavky havarijního plánování. – Návrh na stanovení ZHP předkládá SÚJB držitel povolení, pokud u něj nelze vyloučit radiační havárii s pravděpodobností vzniku větší nebo rovnou 10 -7 /rok. Návrh obsahuje (NV č. 11/1999 Sb. o ZHP) – výčet možných radiačních havárií – popis předpokládaného vývoje a průběhu radiačních havárií – výčet následků radiačních havárií – geografické vymezení ZHP

30 Neodkladná ochranná opatření Neodkladná OO zahrnují: Ukrytí Jódovou profylaxi Evakuaci Neodkladné OO se vždy považuje za odůvodněné, jestliže by předpokládané ozáření jakéhokoliv jedince mohlo vést k bezprostřednímu poškození zdraví. Zavádějí se vždy, jestliže se očekává, že absorbované dávky by mohly v průběhu méně než 2 dnů u kterékoliv osoby překročit úrovně uvedené v tabulce č. 1. a) Dávka za dobu nižší než 2 dny b) V případě poškození plodu (těhotné ženy) je uvažována již dávka vyšší než 0,1 Gy tabulka č. 1, úrovně, při jejichž překročení se očekává, že zásah bude proveden za jakýchkoliv okolností orgán, tkáň očekávaná dávka E, H T a ) [Gy] celé tělo1b)1b) plíce6 kůže3 štítná žláza5 oční čočka2 gonády1

31 Neodkladná ochranná opatření Pokud by neodkladným OO po dobu nejdéle 7 dnů mohlo být odvráceno nebo sníženo u kritické skupiny obyvatel ozáření v rozsahu převyšující dolní meze rozpětí směrných hodnot zásahových úrovní stanovených v tabulce č. 2, potom se realizace OO zvažuje s ohledem na rozsah, proveditelnost a nákladnost opatření a jejich případné důsledky, při překročení horní meze se ochranná opatření zpravidla zavádějí. tabulka č. 2, směrné hodnoty zásahových úrovní pro neodkladná opatření opatření rozpětí dávek efektivních dávek ekvivalentních dávek v jednotlivých orgánech a tkáních ukrytí a jódová profylaxe5 mSv až 50 mSv50 mSv až 500 mSv evakuace obyvatelstva50 mSv až 500 mSv500 mSv až 5000 mSv

32 Neodkladná ochranná opatření K provedení a hodnocení rozsahu neodkladných ochranných opatření jsou zpřesňujícím vodítkem následující směrné hodnoty: Pro ukrytí odvrácená efektivní dávka 10 mSv z období ukrytí ne delší než 2 dny. Pro jódovou profylaxi odvrácený úvazek ekvivalentní dávky ve štítné žláze způsobený radioizotopy jódu 100 mSv. Pro evakuaci odvrácená efektivní dávka 100 mSv za období evakuace ne delší než 1 týden.

33 Následná ochranná opatření Následná OO zahrnují: přesídlení, regulaci požívání radionuklidy kontaminovaných potravin a vody, regulaci používání radionuklidy kontaminovaných krmiv. Pro následná OO jsou směrné hodnoty zásahových úrovní stanoveny v tabulce č. 3. S těmito hodnotami se porovnávají předpokládané efektivní nebo ekvivalentní dávky, které by byly obdrženy při neuskutečnění odpovídajících OO. tabulka č. 3, směrné hodnoty zásahových úrovní pro následná opatření opatření rozpětí dávek efektivních dávek ekvivalentních dávek v jednotlivých orgánech a tkáních regulaci požívání radionuklidy znečistěných potravin, vody a krmiv 5 mSv až 50 mSv50 mSv až 500 mSv přesídlení obyvatelstva50 mSv až 500 mSvnestanovuje se

34 Následná ochranná opatření Pro regulaci výroby a dovozu potravin a uvádění potravin na trh jsou pro radioaktivní kontaminaci potravin při radiační havárii nebo radiační mimořádné situaci stanoveny nejvyšší přípustné radioaktivní kontaminace potravin uvedené v Nařízení Rady (EURATOM) 2218/89. potraviny pro kojence mléčné výrobky jiné potraviny, s výjimkou méně významných tekuté potraviny krmiva isotopy stroncia, 90 Sr75125750125 isotopy jódu, 131 I1505002000500 isotopy plutonia a transplutoniové prvky, 239 Pu, 241 Am 1208020 ostatní nuklidy s poločasem přeměny překračující 10 dnů, 134 Cs, 137 Cs 400100012501000

35 Následná ochranná opatření K rozhodnutí o přesídlení jsou zpřesňujícím vodítkem následující směrné hodnoty zásahových úrovní: – Pro zahájení přechodného přesídlení odvrácená efektivní dávka 30 mSv pro období 1 měsíc. – Pro ukončení přechodného přesídlení očekávaná efektivní dávka 10 mSv pro období 1 měsíc. Jestliže se v průběhu 1 až 2 let ukáže, že celkové efektivní dávky za 1 měsíc neklesají pod zásahovou úroveň pro přechodné přesídlení, musí být zvažováno trvalé přesídlení.

36 Zásahové úrovně pro přetrvávající ozáření Pokud není stanoveno jinak, použije se rozpětí směrných hodnot pro přípravu a provádění zásahů k odvrácení nebo snížení přetrvávajícího ozáření hodnoty 5 mSv a 50 mSv pro průměrné efektivní dávky u jednotlivců z kritické skupiny obyvatel za kalendářní rok: Očekává-li se, že zásahem odvrácená efektivní dávka překročí 5 mSv za rok, realizace zásahu se zvažuje s ohledem na jeho rozsah, proveditelnost, nákladnost a jeho případné důsledky. Očekává-li se, že zásahem odvrácená efektivní dávka překročí 50 mSv za rok, zásah se zpravidla provede.

37 Zásahové úrovně pro přetrvávající ozáření Pro radioaktivní kontaminaci potravin z přetrvávajícího ozáření po havárii na černobylské jaderné elektrárny jsou stanoveny (Nařízení Rady (ES) 733/2008) nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin. Tyto úrovně se použijí pro regulaci výroby, dovozu a uvádění na trh potravin, kromě období radiační mimořádné situace, kdy se použijí hodnoty uvedené v Nařízení Rady (EURATOM) 2218/89. mléko a mléčné výrobky, potraviny určené pro zvláštní výživu kojenců ostatní dotčené produkty stanovení nejvyšší kumulované radioaktivity 134 Cs a 137 Cs 370600

38 Přehled pohavarijních nařízení číslonázevplatnost/ stavpozn: Nařízení Rady (EHS) č. 2219/89o zvláštních podmínkách pro vývoz potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace platné-řeší pouze vývoz -nejvyšší přípustné úrovně jsou v 3954/87 Nařízení Komise (EURATOM) č. 770/90 kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace platné/ doplňuje 3954/87 -řeší pouze nejvyšší přípustné úrovně krmiv Nařízení Rady (EURATOM) č. 2218/89 kterým se mění nařízení (EURATOM)č. 3954/87, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situaci platné-řeší přijímaní dle postupu článku 30 nařízení EHS 804/68 – ad hoc výbor Nařízení Komise (EURATOM) č. 944/89 kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace méně významných potravin po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace platné/ doplňuje 3954/87 Nařízení Rady (EURATOM) č. 3954/87 kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu mimořádné situace platné/ pozměněno 2218/89 -řeší i dovoz -a nejvyšší přípustné úrovně

39 Přehled počernobylských nařízení číslonázevplatnost/ stav pozn: Nařízení rady (EEC) č. 3955/87kterým se stanový dovoz zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii JE Černobyl neplatné Nařízení rady (EEC) č. 4003/89kterým se mění nařízení 3955/87neplatné Nařízení rady (EHS) č. 737/90o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii JE v Černobylu platné-ruší nařízení EHS 3955/87 ve znění 4003/89 -nařízením EC 686/95 byl prodloužena platnost do 31.3.2000 -nařízením 616/2000 byl původní platnost do 31.3.2000 prodloužena do 31.3.2010 -nařízením 1609/2000 byly vyloučeny čaje a určené byliny Nařízení rady (EC) č. 686/95prodloužení nařízení (EEC) č. 737/90platné-nařízením EC 686/95 byl prodloužena platnost do 31.3.2000 Nařízení Rady (ES) č. 1048/2009 kterým se mění nařízení (ES) č. 733/2008 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii JE v Černobylu platné-platnost do 31.3.2020

40 číslonázevplatnost/ stav pozn: Nařízení komise (ES) č. 1661/1999 kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii JE v Černobylu platné-ruší nařízení 1983/88 -upravuje nařízení EHS 737/90 -změněna příloha II. a III. dle EHS 1621/2001 -zavedení kontroly hub -nutnost kontroly certifikátů -finanční stránka odběrů a analýz Nařízení rady (ES) č. 616/2000kterým se mění nařízení EHS 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii JE v Černobylu platné- původní platnost EHS 737/90 - 31.3.2000 prodloužena do 31.3.2010 Nařízení Komise (ES) č. 1609/2000 kterým se stanoví seznam produktů vyňatých z oblasti působnosti nařízení Rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii JE v Černobylu platné Nařízení Komise (ES) č. 1621/2001 kterým se mění nařízení (ES) č. 1661/1999, pokud jde o vývozní certifikáty požadované pro zemědělské produkty a seznam celních úřadů schvalujících prohlášení o propuštění produktů do volného oběhu ve Společenství platné Nařízení Komise (ES) č. 1635/2006 kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii JE v Černobylu platné Nařízení rady (ES) č. 733/2008o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii JE v Černobylu platné-kodifikované změní Nařízení 737/90 -prodloužena platnost Nařízení 737/90 do 31.3.2020

41 Radiační nehody a havárie

42 Mimořádná událost (MU) (vyhl. č. 318/02 ve znění vyhl. č. 2/04 Sb.) Událost důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany, která vede nebo může vést k nepřípustnému ozáření zaměstnanců popřípadě dalších osob nebo k nepřípustnému uvolnění radioaktivních (RA) látek nebo ionizujícího záření (IZ) do prostor jaderného zařízení nebo pracoviště nebo do životního prostředí (ŽP), případně ke vzniku radiační nehody nebo radiační havárie a tím ke vzniku radiační mimořádné situace.

43 Klasifikační stupně mimořádné události Pro posuzování závažnosti mimořádných událostí se tyto události, ke kterým může dojít při provádění radiační činnosti na jaderném zařízení nebo na pracovišti a při přepravě, člení do tří základní stupňů. MU prvního stupně MU druhého stupně MU třetího stupně

44 Mimořádná událost prvního stupně Událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému ozáření zaměstnanců a dalších osob nebo nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek do prostor jaderného zařízení nebo pracoviště, která má omezený, lokální charakter a k jejímu řešení jsou dostačující síly a prostředky obsluhy nebo pracovní směny a při přepravě nedojde k úniku RA látek do ŽP.

45 Mimořádná událost druhého stupně Událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému ozáření zaměstnanců a dalších osob nebo nepřípustnému uvolnění RA látek do ŽP, která nevyžaduje zavádění neodkladných opatření k ochraně obyvatelstva a ŽP, jejíž řešení vyžaduje aktivaci zasahujících osob držitele povolení a k jejímu zvládnutí jsou dostačující síly a prostředky držitele povolení, případně síly a prostředky smluvně zajištěné držitelem povolení.

46 Mimořádná událost třetího stupně Událost, která vede nebo může vést k nepřípustnému ozáření zaměstnanců a dalších osob nebo nepřípustnému uvolnění RA látek do ŽP, vyžadujícímu zavádění neodkladných opatření k ochraně obyvatelstva a ŽP, stanovená ve vnějším havarijním plánu a v havarijním plánu kraje. MU 3 je radiační havárií a její řešení vyžaduje kromě aktivace zasahujících osob držitele povolení a zasahujících osob podle vnějšího havarijního plánu kraje zapojení dalších dotčených orgánů.

47 Vysvětlení pojmů Radiační nehoda - událost, která má za následek nepřípustné uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření nebo nepřípustné ozáření fyzických osob. Radiační havárie - radiační nehoda, jejíž následky vyžadují naléhavá opatření na ochranu obyvatelstva a životního prostředí. Radiační mimořádná situace – situace, která následuje po radiační havárii nebo po takové nehodě nebo po takovém zvýšení úrovně radioaktivity nebo ozáření, které vyžadují naléhavá opatření na ochranu fyzických osob.

48 Stupnice INES (The International Nuclear Event Scale) Černobyl Kyštym Windscale, Three Mile Island Tokaimura, Paks, Saint Laurent, Jaslovské Bohunice A1

49 Stupeň OBLAST DOPADU DOPAD VNĚ LOKALITY DOPAD UVNITŘ LOKALITYDOPAD NA HLOUBKOVOU OCHRANU 7 VELMI TĚŽKÁ HAVÁRIE ROZSÁHLÝ ÚNIK: ŠIROCE ROZŠÍŘENÉ DOPADY NA ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 6 TĚŽKÁ HAVÁRIE ZÁVAŽNÝ ÚNIK: PRAVDĚPODOBNÉ NASAZENÍ VEŠKERÝCH PLÁNOVANÝCH PROTIOPATŘENÍ 5 HAVÁRIE S RIZIKEM VNĚ ZAŘÍZENÍ OMEZENÝ ÚNIK: PRAVDĚPODOBNÉ ČÁSTEČNÉ NASAZENÍ PLÁNOVANÝCH PROTIOPATŘENÍ VÁŽNÉ POŠKOZENÍ AKTIVNÍ ZÓNY REAKTORU/ RADIAČNÍCH BARIÉR 4 HAVÁRIE BEZ VÁŽNĚJŠÍHO RIZIKA VNĚ ZAŘÍZENÍ MENŠÍ ÚNIK: OZÁŘENÍ OBYVATELSTVA ŘÁDOVĚ V POVOLENÝCH MEZÍCH VÝZNAMNÉ POŠKOZENÍ AKTIVNÍ ZÓNY REAKTORU /RADIAČNÍCH BARIÉR/ SMRTELNÉ OZÁŘENÍ ZAMĚSTNANCŮ 3. VÁŽNÁ NEHODA VELMI MALÝ ÚNIK: OZÁŘENÍ OBYVATELSTVA ZLOMKEM POVOLENÝCH LIMITŮ VELKÉ ROZŠÍŘENÍ KONTAMINACE /AKUTNÍ ÚČINKY NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ TÉMĚŘ HAVARIJNÍ STAV NEZŮSTALY ŽÁDNÉ BEZPEČNOSTNÍ BARIÉRY 2. NEHODA VÝZNAMNÉ ROZŠÍŘENÍ KONTAMINACE/ NADMĚRNÉ OZÁŘENÍ ZAMĚSTNANCE NEHODA S VÝZNAMNÝM POŠKOZENÍM BEZPEČNOSTNÍCH OPATŘENÍ 1. ANOMÁLIE ANOMÁLIE OD SCHVÁLENÉHO PROVOZNÍHO REŽIMU 0 ODCHYLKA ŽÁDNÝ BEZPEČNOSTNÍ VÝZNAM OBECNÝ POPIS STUPNICE

50 POUŽÍVÁNÍ STUPNICE Stupeň/popisPovaha událostiPříklady 7 VELMI TĚŽKÁ HAVÁRIE Únik značné části radioaktivních materiálů z velkého zařízení (například z aktivní zóny energetického reaktoru) do okolí. Typicky obsahujících směs radioaktivních štěpných produktů s dlouhými i krátkými poločasy rozpadu (s aktivitou přesahující desítky tisíc TBq 131 I). Takový únik by vyústil do možnosti akutních zdravotních účinků, zpožděných zdravotních účinků v rozsáhlé oblasti zasahující více než jednu zemi, dlouhodobé důsledky pro životní prostředí. Jaderná elektrárna Černobyl, SSSR (nyní Ukrajina), 1986 6 TĚŽKÁ HAVÁRIE Únik radioaktivních materiálů do okolí (s aktivitou tisíce až desítky tisíc TBq 131 I). Takový únik by pravděpodobně vyústil do plného uplatnění protiopatření zahrnutých v místních havarijních plánech ke zmenšení pravděpodobnosti zdravotních následků. Kyštym, Přepracovatelský závod, SSSR (nyní v Ruské Federaci), 1957 5 HAVÁRIE S RIZIKEM VNĚ ZAŘÍZENÍ Únik radioaktivních materiálů do okolí (s aktivitou stovek až tisíců TBq 131 I). Takový únik by pravděpodobně vyústil do částečného uplatnění protiopatření zahrnutých v místních havarijních plánech ke zmenšení pravděpodobnosti zdravotních následků. Těžké poškození jaderného zařízení. Může to zahrnovat těžké poškození velké části aktivní zóny energetického reaktoru, velká havárie s kritičností, nebo velký požár či exploze uvolňující velké množství radioaktivity uvnitř zařízení. Windscale Pile, Velká Británie, 1957 Three Mile Island Jaderná elektrárna, USA, 1979 4 HAVÁRIE BEZ VÁŽNĚJŠÍHO RI ZIKA VNĚ ZAŘÍZENÍ Únik radioaktivních materiálů do okolí s následkem dávky pro kritickou skupinu v řádu několika milisievertů. a S takovým rozsahem úniku by pravděpodobně obecně nebyly spojovány žádné vnější ochranné zásahy s výjimkou místní kontroly potravin. Významné poškození zařízení. Taková havárie může zahrnovat poškození vedoucí k velkým potížím uvnitř zařízení, jako je částečné tavení aktivní zóny v energetickém jaderném reaktoru a srovnatelné události v zařízeních bez reaktoru. Takové ozáření jednoho nebo více zaměstnanců, že je vysoká pravděpodobnost rychlého úmrtí. Windscale Pile, Přepracovatelský závod, Velká Británie, 1973 Saint Laurent, jaderná elektrárna, Francie, 1980 Buenos Aires, kritický soubor, Argentina, 1983

51 POUŽÍVÁNÍ STUPNICE Stupeň/popisPovaha událostiPříklady 3. VÁŽNÁ NEHODA Únik radioaktivních materiálů do okolí s následkem dávky pro kritickou skupinu v řádu desetin milisievertů a. Při takovém úniku nemusí být vnější ochranná opatření zapotřebí. Událost uvnitř zařízení s důsledkem takového ozáření zaměstnanců, že by způsobilo akutní zdravotní následky a/nebo událost s výsledkem těžkého rozšíření kontaminace, například několika tisíc TBq aktivity uvolněné v sekundárním kontejnmentu, kde lze materiál vrátit do vyhovujících skladovacích prostor. Nehoda, při níž by další porucha bezpečnostních systémů mohla vést k havarijním podmínkám, nebo situace, ve které by nebyly bezpečnostní systémy schopné zabránit havárii, pokud by nastaly určité iniciační události. Vandellos, jaderná elektrárna, Španělsko, 1989 2. NEHODA Nehoda s významným selháním bezpečnostních opatření, ale se zbývající dostatečnou hloubkovou ochranou k vypořádání se dodatečnými poruchami. To zahrnuje události, kde by skutečné události byly klasifikovány stupněm 1, ale odhalují významné dodatečné organizační nedostatky nebo nedostatky v kultuře bezpečnosti. Událost, která vyústila v dávku pracovníkovi, překračující povolený roční limit a/nebo událost, která vede k přítomnosti významných množství radioaktivity uvnitř zařízení v prostorách, kde to projekt nepředpokládal, a které vyžadují nápravná opatření. 1. ANOMÁLIE Anomálie od schváleného režimu, ale se zbývající významnou hloubkovou ochranou. K tomu může dojít v důsledku poruchy zařízení, lidské chyby nebo nedostatků postupů a mohou nastat v jakékoliv oblasti, kterou stupnice pokrývá, například provoz jaderné elektrárny, transport radioaktivního materiálu, manipulace s jaderným palivem a skladování odpadů. Mezi příklady patří: porušení technických podmínek nebo přepravních předpisů, nehody bez přímých důsledků, které odhalí nedostatky v organizačním systému nebo kultuře bezpečnosti, defekty v potrubí, menší než předpokládá kontrolní program. 0 ODCHYLKA Odchylky, kde nejsou porušeny limity a podmínky provozu, a na které se, v souladu s adekvátními postupy, přiměřeně reaguje. Mezi příklady patří: jednoduchá náhodná porucha v redundantním systému, odhalená v průběhu periodických kontrol nebo zkoušek, plánované rychlé odstavení reaktoru, které probíhá normálně, neúmyslná aktivace bezpečnostních systémů, bez významných následků, úniky v rámci LaP, menší rozšíření kontaminace uvnitř kontrolovaného pásma bez širších důsledků pro kulturu bezpečnosti.

52 Three Mile Island 28. března 1979 ráno vypadla dodávka vody do jednoho ze dvou parogenerátorů elektrárny. Reaktor byl havarijně odstaven, příčinou zaseklého ventilu, který reguluje tlak v tomto okruhu, ale začal pomalý únik chladící vody z primárního chladícího okruhu, který nebyl včas odhalen. Následkem toho došlo ke značné ztrátě chladicí vody a následkem toho k rozsáhlému tavení aktivní zóny. Zvládnutí celé situace trvalo celý týden, v horní části reaktoru se totiž vytvořila bublina obsahující vodík a ta bránila dochlazování aktivní zóny. Únik radioaktivity mimo elektrárnu byl velice nízký a nevyžadoval žádná zvláštní opatření. Reaktor byl natrvalo vyřazen z provozu. Nikdo nepřišel o život, nikdo nebyl zraněn ani postižen vyšší dávkou radiace. Ovšem panika, kterou vyvolali televizní reportéři obléhající brány elektrárny, vyděsila celé Spojené státy. Případ "Harrisburg" měl obrovský negativní dopad na jaderný program USA. Likvidace nehody trvala dvanáct let a vyžádala si desetkrát vyšší náklady než stavba původního bloku.

53 Windscale Windscale byl grafitový rektor ve Velké Británii sloužící výhradně k produkci plutonia pro vojenské účely. Ráno 8. října 1957 však došlo vinou nepozornosti obsluhy k přehřátí několika palivových článků v aktivní zóně. Následovalo vznícení jejich povlaků z hořčíkové slitiny a vzniklý požár byl uhašen až za čtyři dny. Oheň mezitím zničil 8% paliva v reaktoru a uvolněné radioaktivní látky se rozptýlily přes komín nad Anglii, Wales a severní Evropu. Havárie se obešla bez zranění. Na území 520 km 2 v okolí elektrárny byl vyhlášen zákaz spotřeby mléka, ten byl odvolán po 44 dnech. Provoz reaktoru již nebyl obnoven. Událost však překvapivě ve své době nevzbudila prakticky žádnou pozornost, přestože její dopad na obyvatele byl oproti nehodě v Three Mile Island mnohem větší.

54 Černobyl Jaderná havárie vznikla v důsledku experimentu, který měl v reaktoru jaderné elektrárny ověřit setrvačný doběh turbogenerátoru. Zkouška měla být provedena těsně před odstavením reaktoru z provozu. V průběhu testu ale došlo k několika vážným chybám a lidským selháním, na jejímž konci byla katastrofální jaderná havárie. Radioaktivní zamoření z jaderné elektrárny Černobyl zasáhlo značnou část Evropy. Podle zprávy Černobylského fóra (oficiální zpráva reprezentativní skupiny odborníků OSN a dalších institucí) bylo v důsledku havárie jaderné elektrárny zhruba 200 000 kilometrů čtverečních v Evropě kontaminováno 137 Cs aktivitou vyšší než 37 kBq na metr čtvereční. Radioaktivní zamoření zasažených území se značně lišilo vlivem meteorologických podmínek – dešťové srážky zvyšovaly stupeň zasažení. Z největší část (více než 70 %) se týkalo Běloruska, Ukrajiny a Ruska. Většina uniklých radioizotopů stroncia a plutonia spadla na území vzdáleného do 100 km od havarovaného reaktoru.

55 Porovnání zdrojových členů [PBq] WindscaleThree Mile IslandČernobyl 133 Xe143706500 131 I10,00051800 137 Cs0,05-85 90 Sr0,0002-10 239 Pu0,002-0,03

56 Jaslovské Bohunice Reaktor A-1 v Jaslovských Bohunicích se 25. prosince 1972 stal první jadernou elektrárnou v Československu, která začala dodávat do sítě elektřinu. Ve druhé polovině 70. let došlo v elektrárně A-1 ke dvěma vážným haváriím. Druhá skončila částečným roztavením paliva, takže po ní reaktor nebyl už nikdy zprovozněn. 5. ledna 1976 unikl do haly reaktoru vysoce radioaktivní oxid uhličitý. Příčinou bylo nedostatečné zasunutí palivových článků. Byl vydán příkaz k evakuaci objektu, ale dva zaměstnanci se nezachránili. Utíkali totiž k nouzovému východu, který byl uzamčen (vedení elektrárny tím chtělo zabránit četným krádežím).

57 Jaslovské Bohunice Další, ještě závažnější nehoda se stala 22. února 1977. Obsluha si tehdy všimla, že v palivovém článku určeném k navážení se roztrhl sáček se silikagelem, který měl vysoušet vlhkost. Rozsypanou hmotu však pracovníci elektrárny odstranili jen zčásti. Silikagel pak ucpal kanály, jimiž proudilo chladivo a reaktor se v těchto místech začal přehřívat - chladící plyn jím nemohl proudit a palivový článek se začal tavit. Protavila se i stěna kanálku, ve kterém byl článek zasunut, a nastal únik radioaktivní vody. Její nedostatek způsobil, že se začaly tavit další palivové články. Nakonec se jich roztavila asi čtvrtina.

58 Kyštym Chemická exploze v přepracovatelském závodě v důsledku ztráty chlazení kontejneru s vysoce aktivním odpadem (0,74 EBq). 90% úniku deponováno lokálně, 74 PBq vytvořilo oblak. Hlavní radionuklidy: 144 Ce, 95 Zr, 90 Sr, 106 Ru Max. dávkový příkon v okolí: 6 mSv/h Max. dávka: – 0,2 Sv z vnějšího ozáření – 0,5 Sv z vnitřního ozáření 6000 osob evakuováno, 10 000 osob přesídleno. Dlouhodobá regulace potravních řetězců.

59 Jihouralská radioaktivní stopa 90 Sr délka cca 300 km, 120 km 2 s úrovní kontaminace vyšší než 370 kBq/m 2, 1000 km 2 s úrovní kontaminace vyšší než 37 kBq/m 2

60 Tokaimura 30.9.1999 došlo v závodě na obohacování uranu k ozáření 3 pracovníků vysokými dávkami neutronů. Příčinou byla změna ve výrobním postupu (použito obohacení 18,8 % místo dosavadních 5 %, pracovníci si nebyli vědomi nebezpečí kritičnosti a rozdílného obohacení). Předpisy byly změněny bez souhlasu dozoru, do srážecí nádrže bylo nalito příliš velké množství roztoku dusičnanu uranu a došlo k dosažení kritičnosti, byl spatřen modro-bílý záblesk. Trvání 19 h. 2 oběti (10 - 17 Sv), (6 - 10 Sv). 1 osoba s akutní nemocí s ozáření (1 - 4.5 Sv). 59 osob s významnými dávkami (10 - 100 mSv). Max. dávka v okolí: 21 mSv (70 % neutrony, 30% gama). Evakuace (350 m); ukrytí (10 km).

61 Radiační nehody se zdroji IZ Jsou častější než nehody a havárie na jaderných zařízeních s reaktory. – na rozdíl od jaderných havárií jsou následky obvykle omezeny na malý okruh osob, – je zde vysoké riziko deterministických účinků, – pouze zcela výjimečně mohou přerůst v radiační havárii. Pracoviště se ZIZ: – ztráta ZIZ, či kontroly nad ním, uvolnění kontaminovaných předmětů do ŽP - kontaminace pracoviště, pracovníků, – zdravotnictví - chybné ozáření pacientů. Mimo pracoviště - záchyty/nálezy, krádeže, úmyslné zneužití ZIZ: – hutě, šroty, spalovny, – hranice, transporty, – veřejná prostranství, – vytipované cíle.

62 Los Barrios, Španělsko – 1998 V květnu 1998 prošel zdroj 137 Cs přes monitorovací zařízení firmy Acerinox, zabývající se přepracováním starého železa, a nebyl zachycen. Když byl zdroj roztaven, uvolnil se do ovzduší radioaktivní mrak. Detektory v komínech tento radioaktivní únik nezachytily a radioaktivita byla nakonec detekována až ve Francii, Itálii, Švýcarsku, Německu a v Rakousku. Hladina radioaktivity byla až 1 000-krát vyšší než normálně a to i na našem území. Nehoda vedla ke kontaminaci továrny na přepracování starého železa a dvou oceláren, kam byla tavenina poslána. Podle výzkumu nezávislých laboratoří popel vytvořený továrnou firmy Acerinox obsahoval mezi 640 Bq/g až 1420 Bq/g (norma Euratom je 10 Bq/g), což už je množství které může ohrožovat obyvatelstvo. 6 lidí bylo vystaveno nízké dávce radiace. Odhadované náklady na dekontaminaci, sklad radioaktivního odpadu a ušlé zisky byly kolem 26 milionů amerických dolarů (hlavně kvůli ušlým ziskům).

63 Radiosotope Termolelectric Generator (RTG) V podstatě radionuklidový zářič (10 15 Bq 90 Sr – beta zářič). Teplo uvolněné radioaktivní přeměnou je přeměněno v elektřinu pomocí termočlánku – „baterie“. Majáky, bezobslužné naváděcí systémy pro letadla. Možnost kontaminace osob i prostředí, ozáření osob v blízkosti zdroje. 651 RTG v Ruské Federaci; neznámé množství v jiných bývalých sovět. republikách. 6 nehod s RTG zaznamenáno v letech 1999 – 2003 (Gruzie). Problém s likvidací (uložením).

64 San Salvador - 1999 Porucha průmyslového ozařovače 60 Co (660 TBq) – starý 15 let, finanční problémy, porucha pneumatického ovládání, ve vodící trubici zaseklý zářič. Alarm pracoval, vypojen, 3 pracovníci ručně odstraňovali závadu, došlo k vážnému ozáření. Rekonstrukce dávek, analýza klinického stavu, biologická dozimetrie. Důsledky: – Pracovník A zemřel do 6,5 měsíce (poškození plic ozářením). – Pracovníci B, C – amputace části končetin. Poučení z průběhu terapie: – psychické problémy, stres - odloučení od rodiny, dlouhodobé bolesti.

65 Yanango, Peru - 1999 Svařování, radiografie potrubí u hydroelektrárny, 192 Ir (7,4 TBq). Spěch, radiografové opustili ZIZ bez kontroly, nebyla zapojena vodící trubka, zdroj se oddělil od kamery – proč nevysvětleno. Svářeč si nestíněný zdroj dal do kapsy (cca 7 hod.) – několik hodin ve svém domě; návštěva lékaře – nepoznal ozáření. Neúspěšná radiografie – detekována ztráta zářiče; po 10 hod. zářič zajištěn. Svářeč v nemocnici po cca 20 hod. od nálezu zářiče. Důsledky: – Svářeč - lokální dávka na kůži (2 – 3 cm od centra léze) až 100 Gy; femur, femorální artérie (5 – 15) Gy; tělo – (1,2 – 1,5) Gy. – Po půl roce amputace končetiny.

66 Radiační havárie v Goiânii Goiânia: hlavní město státu Goiâs, Brazílie. Obyvatelstvo: cca jeden milión. K nehodě došlo v chudinské čtvrti ve staré neprovozované nemocnici.

67 Goiânia Na konci roku 1985 se soukromý radioterapeutický ústav přestěhoval do nové budovy, ve staré budově zapomněli teleterapeutické zařízení s 137 Cs. Neohlásili stěhování dozoru, stará budova byla částečně zdemolována. Nuklid 137 Cs (poločas 30 let) Aktivita (9/87) 50,9 TBq (1375 Ci) FormaCsCl v prášku Hmotnost93 g (CsCl); 19.3 g ( 137 Cs) 13. září 1987 dvě osoby vnikly do staré budovy. – Vyňaly kryt se zdrojem z hlavice zařízení, kryt se zdrojem odnesly domů a pokusily se ho rozebrat, přitom porušily pouzdro zdroje. – Části zdroje o velikosti rýžových zrn se dostaly do několika rodin, zbytek krytu byl prodán do šrotu.

68 Goiânia V průběhu pěti dnů se u lidí objevily zažívací potíže. Vznikla domněnka, že by mohly souviset s nalezeným předmětem. – kousky zdroje byly předány městské hygienické službě Vyšetřování vedlo ke zjištění nehody.

69 Goiânia

70 Monitorování velkého počtu osob. Dekontaminace osob. Třídění podle velikosti dávky a lékařské ošetření. Mapování kontaminace na velké ploše. Uzavření kontaminovaných oblasti. Pokus o dekontaminaci domů, veřejných prostranství, vozidel. Co nešlo dekontaminovat zlikvidováno, nebo odvezeno. Skrývka kontaminované půdy.

71 Goiânia - statistika Monitorované osoby 112 800 Kontaminované osoby 271 – Kontaminace oděvu a obuvi 120 – Vnitřní a vnější kontaminace 151 Lokální poškození (popáleniny) 28 Hospitalizováno 20 Poškození kostní dřeně 14 Nemoc z ozáření 8 Úmrtí 4

72 Goiânia - další čísla Dekontaminační práce : 730 dělníků Počet postižených domů : 98 – 41 evakuováno – 6 demolic – 53 opraveno Počet dekontaminovaných veřejných prostranství : 58 – chodníky, náměstí obchody a bary Počet dekontaminovaných vozidel : 64

73 Goiânia - radioaktivní odpad Skladiště : – 20 km od města – kapacita 4000-5000 m 3 Obaly pro skladování odpadu : – 4500 kovových sudů (200 l) – 1400 kovových boxů (5 t) – 10 přepravních kontejnerů (32m 3 ) – 6 sestavy betonových sil Konečný objem : 3500 m 3, tj. více než 275 nákladních aut

74 Skladiště odpadu

75 75 Nehody – lékařská pracoviště Příčinou těchto nehod je často lidský faktor (chybné kalibrace, chybné nastavení podmínek ozáření, záměna pacienta), selhání techniky, a další technické či organizační problémy. IAEA uvádí, že v období 1974 až 2001 bylo v různých zemích ozářeno asi 2 tisíce pacientů, z nichž na následky přezáření téměř 40 zemřelo; 3 případy: 1996 - nemocnice v San José (Costa Rica): – po výměně terapeutického zářiče 60 Co v byla udělána chyba při výpočtu dávkového příkonu pro plánování ozáření pacientů; nemocnici San José (Costa Rica), – v průběhu 9 měsíců (než chyba byla zjištěna) - přezářeno 115 pacientů (dávkami o 50 až 60% vyššími, než bylo plánováno), – v tomto období 49 pacientů zemřelo, 17 z nich na přezáření.

76 Nehody – lékařská pracoviště 2000 – nemocnice v Panama City (Panama): – chybné ozáření 28 pacientů; 5 pravděpodobně v důsledku přezáření zemřelo, – chyba byla způsobena změnou konfigurace a počtu stínících bloků (při ozařování se jimi vymezuje pole zájmu a chrání zdravá tkáň), což, při ne zcela korektním zadání, software plánovacího systému nesprávně interpretoval a vypočetl chybnou dávku/ozařovací čas. 2001 – nemocnice v Bialystoku (Polsko) – v důsledku výpadku u lineárního urychlovače automaticky přerušeno ozařování pacienta, – po obnovení dodávky proudu byl tento pacient „dozářen“ a 4 další ozařování, – 2 z těchto pacientů cílili palčivé svědění, byla provedena dozimetrická kontrola podmínek ozařování a bylo zjištěno, že realizované dávky byly vyšší než plánované, monitorovací systém nepracoval správně v důsledku poškození jedné elektronické součástky zabezpečovacího systému po výpadku proudu.

77 Radiační monitorovací síť Monitorování

78 Základní pojmy (vyhl. č. 307/02 sb. ve znění vyhl. č. 499/05 sb. o radiační ochraně) Monitorování - cílené měření veličin charakterizující ozáření, pole záření nebo radionuklidy a hodnocení výsledků těchto měření pro účely usměrňování ozáření. Zevní ozáření – ozáření osoby ionizujícím zářením ze zdrojů, které se nacházejí mimo ni. Vnitřní ozáření - ozáření osoby ionizujícím zářením z radionuklidů vyskytujících se v těle této osoby, zpravidla jako důsledek příjmu radionuklidů požitím, vdechnutím nebo přes (poraněnou) kůži.

79 Referenční úrovně → → hodnoty nebo kritéria rozhodné pro určité předem stanovené postupy nebo opatření: záznamová úroveň, vyšetřovací úroveň, zásahová úroveň.

80 Záznamová úroveň Úroveň, při jejíž překročení je třeba údaj zaznamenat a evidovat, odděluje hodnoty zasluhující pozornost od hodnot bezvýznamných, zpravidla se stanovuje jako 1/10 limitů a metody monitorování se volí tak, aby nejmenší detekovatelná hodnota měřené veličiny radiační ochrany byla menší než takto stanovená záznamová úroveň.

81 Vyšetřovací úroveň Překročení je podnětem k následnému šetření o příčinách a možných důsledcích zjištěného výkyvu sledované veličiny radiační ochrany, zpravidla se stanovuje jako 3/10 limitů ozáření nebo jako horní mez obvykle se vyskytujících se hodnot.

82 Zásahová úroveň Překročení je podnětem k zahájení nebo zavedení opatření ke změně zjištěného výkyvu sledované veličiny radiační ochrany, v programu monitorování se uvádí také přesně, o jaký zásah se jedná a jakým postupem se o něm rozhoduje, pro jednotlivou měřenou veličinu nebo parametr může být stanoveno i několik na sebe navazujících zásahových úrovní, odpovídajících navazujícím zásahům postupně významnějším podle toho, jak roste význam zjištěného výkyvu sledované veličiny.

83 Druhy monitorování S ohledem na způsob a rozsah nakládání se zdroji ionizujícího záření (ZIZ) nebo s radioaktivními odpady rozlišujeme monitorování: monitorování pracoviště, osobní monitorování, monitorování výpustí, monitorování okolí.

84 Program monitorování Program monitorování musí být navržen takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby za provozu pracoviště umožňoval ověření požadavků limitování ozáření, prokazování, že radiační ochrana je optimalizována a dalších požadavků na bezpečný provoz pracovišť, zejména odchylek od běžného provozu. Program monitorování musí zahrnovat monitorování pro běžný provoz, pro předvídatelné odchylky od běžného provozu i pro radiační nehody a havárie: vymezení veličin, které budou monitorovány, způsob, rozsah a frekvence měření, návody na vyhodnocení výsledků, hodnoty referenčních úrovní a přehled příslušných opatření při jejich překročení, specifikaci metod měření, specifikaci používaných typů měřících přístrojů a pomůcek a jejich parametrů.

85 Monitorování se podle povahy věci navrhuje a zavádí jako: rutinní: –kontinuální (soustavné, nepřetržité), –periodické (pravidelné). operativní (při určité činnosti, cílem je zhodnotit a zajistit přijatelnost této činnosti z hlediska systému limitování).

86 Monitorování pracoviště Uskutečňuje se sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů na pracovišti, zavádí se na všech pracovištích I. až IV. kategorie, kromě pracovišť I. kategorie, kde se používají výhradně drobné zdroje ionizujícího záření, monitorování radioaktivní kontaminace se volí na pracovištích s otevřenými zdroji ionizujícího záření tak, aby umožnilo signalizovat provozní odchylky od běžného provozu, nebo selhání bariér bránících rozptylu radioaktivních látek, pravidelné monitorování ovzduší soustavným měřením objemových aktivit radionuklidů v ovzduší se vždy zavádí na pracovních místech IV. kategorie a těch pracovištích s otevřenými zářiči III. kategorie, u nichž je to vyžadováno SÚJB v podmínkách povolení.

87 Osobní monitorování Slouží k určení osobních dávek sledováním, měřením a hodnocením individuálního zevního i vnitřního ozáření jednotlivých osob zpravidla osobními dozimetry, zajišťuje se osobními dozimetry pro všechny pracovníky kategorie A a pro osoby, které podle vnitřního havarijního plánu na pracovišti zasahují při radiačních nehodách nebo při živelních pohromách, pokud není stanoveno jinak v podmínkách povolení nebo schváleném programu monitorování, pro pracovníky kategorie A je kontrolní období pro vyhodnocování osobního dozimetru 1 měsíc, vyhodnocování provádí oprávněná dozimetrická služba. osobní dozimetr se nosí na přední levé straně hrudníku (referenčním místě), pokud v programu monitorování není stanoveno jinak, při používání ochranné stínící zástěry se nosí vně zástěry.

88 Osobní monitorování V případě překročení vyšetřovací úrovně se osobní dávkový ekvivalent vně zástěry sníží o hodnotu odpovídající zeslabení v zástěře, když dozimetr umístěný na referenčním místě nedovoluje odhad E a H T, pro které jsou stanoveny limity, je pracovník vybaven dalším dozimetrem, který svými vlastnostmi nebo umístěním takový odhad umožní, osobní dozimetr musí měřit všechny druhy ionizujícího záření podílející se na zevním ozáření pracovníka, když tuto podmínku nesplní jeden dozimetr, pracovník se vybavuje dalšími dozimetry, pokud není v programu monitorování povolen jiný způsob monitorování, na pracovištích, kde nelze vyloučit nehodu jsou pracovníci vybavováni operativními dozimetry, které jsou schopny signalizovat překročení nastavené úrovně, může-li zdroj ionizujícího záření způsobit jednorázovým ozářením překročit pětinásobek limitů pro radiační pracovníky, musí monitorování umožnit stanovení dávek a jejich distribuci v těle včetně rekonstrukce nehody.

89 Osobní dozimetry

90 Osobní monitorování Na pracovištích, kde může dojít k vnitřnímu ozáření pracovníků, se příjmy radionuklidů, popřípadě úvazky E od vnitřního ozáření jednotlivých pracovníků zjišťují zpravidla: –měřením aktivity v těle pracovníka (celotělový počítač, fastscan), –měření v exkretech (stolice, moč, hlen, vydechovaný vzduch). Při práci s otevřenými radionuklidovými zářiči je měření aktivity radionuklidů v těle pracovníka nebo jeho exkretech požadováno na pracovištích IV. kategorie vždy a na pracovištích III. kategorie, je-li tak stanoveno v programu monitorování.

91

92 Osobní monitorování V případě podezření, že došlo k neplánovanému jednorázovému ozáření pracovníka, provádí se okamžitě vyhodnocení osobních dozimetrů a dozimetrické hodnocení dané události, radiačním pracovníkům musí zaměstnavatel zajistit, aby měli přístup k výsledkům svého osobního monitorování včetně výsledků měření, na jejichž základě byly odhadnuty dávky, nebo k odhadům jejich dávek provedených na základě monitorování pracoviště.

93 Monitorování výpustí Monitorování výpustí a jiných cest uvolňování radionuklidů do životního prostředí se uskutečňuje sledováním, měřením, zaznamenáváním a hodnocením veličin a parametrů charakterizujících uvolňované látky, zejména jejich celkovou, hmotnostní nebo objemovou aktivitu, zavádí se na všech pracovištích, kde dochází ke zneškodňování látek znečištěných radionuklidy jejich řízeným uvolňováním nebo kde existuje možnost úniku závažného množství radionuklidů do okolí, slouží ke kontrole dodržování povolených výpustí nebo podmínek povolení a k včasnému zjištění a zhodnocení případných úniků a jejich důsledků na obyvatelstvo v okolí pracoviště a na životní prostředí.

94 Monitorování výpustí Monitorování výpustí a jiných cest uvolňování radioaktivních látek do životního prostředí z pracovišť IV. kategorie a z těch pracovišť III. kategorie, u nichž je to požadováno SÚJB v podmínkách povolení, zahrnuje jak soustavné bilanční měření všech radionuklidů, které se nezanedbatelně podílejí na ozáření obyvatelstva, tak i nepřetržité měření reprezentativních radionuklidů, které jsou schopné rychle signalizovat odchylky od běžného provozu, existuje-li možnost nepřípustného úniku radionuklidů do ovzduší, zajišťuje se také soustavné monitorování všech potenciálních cest těchto úniků.

95 Monitorování okolí (pracoviště) Uskutečňuje se sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů v okolí pracoviště a to zejména: –dávkových příkonů, –aktivit, –objemových aktivit, –hmotnostních aktivit, zavádí se na všech pracovištích IV. kategorie a na těch pracovištích III. kategorie, u nichž je to vyžadováno SÚJB v podmínkách povolení, kde existuje možnost úniku závažného množství radionuklidů do okolí, slouží ke kontrole dodržování povolených výpustí a k včasnému zjištění a zhodnocení případných úniků a jejich důsledků na obyvatelstvo v okolí pracoviště a na životní prostředí.

96 Monitorování okolí (pracoviště) Za běžného provozu slouží pro potvrzování bezpečnosti provozu ve vztahu k okolí, zabezpečuje se sítí předem vybraných pozorovacích bodů a tras, v nichž se na základě měření dávkových ekvivalentů od zevního ozáření a na základě odběru vzorků a stanovení obsahu radionuklidů v ovzduší, vodotečích a ve vybraných složkách životního prostředí a v potravinách vypočítává velikost a rozložení efektivních dávek a jejich úvazků, zahajuje se 1 až 2 roky před jejich uvedením do provozu s cílem získání podkladů o původním stavu okolí budoucího zdroje.

97 RADIAČNÍ MONITOROVACÍ SÍŤ Vyhláška č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní monitorovací sítě ve znění vyhlášky č. 27/2006 Sb.

98 Monitorovací síť zajišťuje monitorování radiační situace na území ČR, včetně přenosu dat a správy informačního systému pro: – hodnocení radiační situace pro potřeby sledování a posuzování stavu ozáření, – rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření v případě radiační havárie, – mezinárodní výměnu informací, – zveřejňování a poskytování informací a dat o radiační situaci na území ČR. Monitorování je zajišťováno: – Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (Úřad), – příslušnými ministerstvy, – držiteli povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. Kategorie, – právnickými a podnikajícími fyzickými osobami v rozsahu a způsobem určeným ve smlouvě o zajištění, plnění úkolů vyplývajících z krizového plánu Úřadu.

99 Organizace monitorovací sítě Stálé složky monitorovací sítě Pracují nepřetržitě za obvyklé radiační situace a za radiační mimořádné situace. Pohotovostní složky monitorovací sítě Aktivují se při podezření na vznik nebo při vzniku radiační mimořádné situace. Pohotovostní složky monitorovací sítě mohou být současně zařazeny mezi stálé složky monitorovací sítě.

100 Stálé složky monitorovací sítě Síť včasného zjištění (SVZ), součástí je teledozimetrický systém, Síť termoluminiscenčních dozimetrů (síť TLD), Měřící místa kontaminace ovzduší (MMKO), Měřící místa kontaminace potravin (MMKP), Měřící místa kontaminace vody (MMKV), Měřící místa na hraničních přechodech (MMHP), Mobilní skupiny (MS), Letecké skupiny (LeS), Laboratorní skupiny (LS), Centrální laboratoř monitorovací sítě (CLMS), Meteorologická služba (MeS).

101 Pohotovostní složky monitorovací sítě Mobilní skupiny, které provádějí monitorování dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů v terénu, odběry vzorků složek životního prostředí a rozmístění a výměnu dozimetrů v síti TLD. Laboratorní skupiny, které zajišťují odběry vzorků z životního prostředí, provádějí spektrometrické, popř. radiochemické analýzy vzorků ŽP s cílem stanovit v nich aktivity radionuklidů. Letecké prostředky průzkumu pro monitorování dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů v terénu. MMKV, kterými jsou prostředky pro stanovení aktivity radionuklidů ve vodě, v říčních sedimentech, ve vodních makrofytech a vzorcích ryb. MMKP, kterými jsou prostředky pro stanovení aktivity radionuklidů v článcích potravních řetězců. Měřící místa na hraničních přechodech, kterými jsou prostředky pro získávání údajů o dávkových příkonech, radionuklidové kontaminaci osob, dopravních prostředků, zboží, předmětů a materiálů Měřící místa na uzávěrách, kterými jsou prostředky pro získání údajů o dávkových příkonech a radionuklidové kontaminaci osob, dopravních prostředků, předmětů a materiálů na hranicích uzavřených oblastí a v okolí místa radiační havárie.

102 Podíl jednotlivých subjektů na RMS SÚJB - SVZ, síť TLD, MMKO, MS, LeS, LS, CLMS. Ministerstvo financí, obrany, vnitra, zemědělství a životního prostředí zajišťují nebo se podílejí na systému přenosu dat a na činnosti složek monitorovací sítě v souladu se zákonem v rozsahu a způsobem stanovenými smlouvou. Držitelé povolení k provozu jaderního zařízení nebo pracoviště IV. kategorie - SVZ, síť TLD, MMKO, MS, LS. Smluvní osoby - MMKV, MMKP, LS, MS.

103 Normální režim je monitorování za obvyklé radiační situace a : –podílejí se na něm stálé složky monitorovací sítě, –monitorování je zaměřeno zejména na sledování časové a prostorové distribuce dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů ve složkách ŽP za účelem stanovení dlouhodobých trendů a včasného zjištění odchylek od nich slouží zároveň k udržování organizační, technické a personální připravenosti složek monitorovací sítě k monitorování v havarijním režimu, –monitorování v normálním režimu v období po radiační havárii slouží též k hodnocení jejich dlouhodobých vlivů. Havarijní režim je monitorování za radiační mimořádné situace nebo při podezření na její vznik a podílejí se na něm stálé i pohotovostní složky monitorovací sítě. RMS pracuje v normálním a havarijním režimu

104 Monitorování v havarijním režimu Je zaměřeno zejména na: potvrzení vzniku radiační mimořádné situace, jedná-li se o radiační mimořádnou událost na území ČR i odhad dalšího vývoje radiační havárie a šíření radionuklidů do okolí jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie na němž k havárii došlo, identifikaci a charakterizaci nastalého úniku, odhad dávek osob, hodnocení vzniklé radiační situace a přípravu podkladů pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření osob, včetně určení území, kde jsou tato opatření z hlediska vzniklé radiační mimořádné situace doporučována, hodnocení účinnosti realizovaných ochranných opatření, předpověď vývoje radiační situace.

105 Monitorování v havarijním režimu Probíhá ve dvou fázích: V první fázi, která zahrnuje období před únikem radionuklidů do ŽP, období, kdy radionuklidy unikají do ŽP, a období těsně po ukončení úniku a používají se především jednodušší metody monitorování, zejména měření dávkových příkonů a dávek, monitorování je zaměřeno na rychlé získání podkladů pro rozhodování o neodkladných ochranných opatřeních. V druhé fázi, která zahrnuje období po ukončení úniku, a používají se náročnější a citlivé metody zaměřené na stanovení aktivit radionuklidů ve složkách ŽP, monitorování je zaměřeno na získání podkladů pro rozhodování o následných ochranných opatřeních. Přístroje používané v rámci činnosti monitorovací sítě a určené SÚJB jsou podrobovány pravidelné kalibraci, a vyžaduje-li to zvláštní předpis, také ověřování.

106 Způsob přenosu dat Data z monitorování předávaná Úřadu do informačního systému systémem přenosu dat se přenášejí ve formě datových souborů prostřednictvím příslušných technických nosičů a to: –nepřetržitě v případě monitorování zajišťovaného SVZ, –neprodleně po stanovení výsledků monitorování v ostatních případech monitorování. Data z monitorování v havarijním režimu se navíc přenášejí způsobem určeným úřadem. Data z informačního systému se předávají Úřadu po zpracování a kontrole výsledků monitorování ve formě datových souborů prostřednictvím příslušných technických nosičů, a to: –ke zveřejnění v ČR, anebo, –do zahraničí v souladu se zákonem a s ustanovením příslušných mezinárodních smluv.

107 Zajištění činnosti RMS Úřad za účelem koordinace monitorování, systému přenosu dat a zajištění informačního systému: Řídí činnost stálých složek monitorovací sítě za obvyklé radiační situace, zejména koordinuje zpracování metodik pro složky monitorovací sítě a činnosti spojené s vývojem a ověřováním nových metod monitorování Řídí přechod monitorovací sítě do havarijního režimu při vzniku radiační mimořádné situace, tj. koordinuje přiměřeně vzniklé situaci činnost stálých složek a aktivuje pohotovostní složky Řídí činnost stálých a pohotovostních složek monitorovací sítě za radiační mimořádné situace a zabezpečuje stanovení konkrétního rozsahu a způsobu monitorování přiměřeně podle vzniklé situace Řídí přechod monitorovací sítě do normálního režimu při ukončení radiační mimořádné situace, tj. koordinuje přiměřeně situaci činnost stálých složek a ukončuje činnost pohotovostních složek Řídí a určuje rozsah a způsob zapojení jednotlivých složek monitorovací sítě, které mohou být realizovány na základě smlouvy, při havarijních cvičeních a při ověřování nových metod monitorování.

108 RMS - obvyklá radiační situace SVZ, která sestává z 54 měřících bodů s automatizovaným provozem a přenosem naměřených hodnot. Provoz zajišťují RC SÚJB, SÚRO, ČHMÚ, HZS ČR, Síť 17 stálých měřících míst AČR s automatizovaným provozem. Na činnost stálých míst navazuje soustava pohotovostních míst, která se uvádějí do činnosti za havarijní situace také na pokyn KŠ SUJB, Teritoriální síť TLD tvořená 184 měřícími místy rozmístěnými na území ČR, provozovaná RC SÚJB a SÚRO, Lokální sítě TLD s celkem 21 měřícími místy v okolí JE Dukovany a JE Temelín, provozované RC SÚJB a SÚRO, lokální sítě s 88 měřícími místy v okolí JE Dukovany a JE Temelín provozované LRKO jaderných elektráren, teritoriální sít 10 MMKO, provozované RC SÚJB, SÚRO, ČHMÚ, SÚJCHBO, lokální sítě MMKO provozované LRKO (ETE 7+1 záložní, EDU 6), síť 13 laboratoří (RC SÚJB, SÚRO, LRKO EDU a ETE, VÚV TGM, SVÚ, SÚRO) - analýzy vody, potravních řetězců, spadů, aerosolů, spektrometrie.

109 Síť včasného zjištění

110 Měřící místa kontaminace ovzduší 1. Cheb 2. Ústí nad Labem 3. Praha 4. Plzeň 5. Kamenná 6. Hradec Králové 7. Ostrava 8. Holešov 9. Brno 10. České Budějovice 11. Okolí JE Temelín 12. Okolí JE Dukovany

111 Síť termoluminiscenčních dozimetrů

112 Mobilní skupiny

113 Laboratorní skupiny

114 Letecké skupiny