Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekonomika kultury Vztah státu ke kultuře. Lze akceptovat názory, které naznačují, že kultura je „ cosi “ zbytného a ekonomicky neužitečného?

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekonomika kultury Vztah státu ke kultuře. Lze akceptovat názory, které naznačují, že kultura je „ cosi “ zbytného a ekonomicky neužitečného?"— Transkript prezentace:

1 Ekonomika kultury Vztah státu ke kultuře

2 Lze akceptovat názory, které naznačují, že kultura je „ cosi “ zbytného a ekonomicky neužitečného?

3 Kultura a kulturní politika Základní dokumenty a legislativa Základní pojmy Modely kulturních politik Nástroje podpory kultury Kultura v ČR –determinanty vývoje po roce 89 a současnost –památková péče Srovnání se zahraničím

4 Kultura a kulturní politika Základní dokumenty a legislativa

5 Kultura a kulturní politika Základní dokumenty a legislativa

6 Kultura a kulturní politika charakter statku pojetí kultury vymezení kultury funkce kultury cíle kulturní politiky vznik kultury jako odvětví Základní pojmy

7 proces kulturní emancipace jedince a společnosti Pojetí kultury specifická sféra společenského života

8 Základní pojmy

9 Definice kultury v EU

10 uměníumění kulturní průmyslkulturní průmysl tvůrčí průmysltvůrčí průmysl příbuzná průmyslová odvětvípříbuzná průmyslová odvětví výtvarné umění scénické umění kulturní dědictví film a video televize a rozhlas videohry hudba knihy a tisk design architektura reklama výrobci PC, výrobci MP3 přehrávačů, mobilních telefonů apod. Ekonomika kultury v EU, 2006

11 Obecné pojetí kultury EU Kulturní odvětví neprůmyslová ereprodukovatelné zboží a služby -Produkují nereprodukovatelné zboží a služby, které jsou konzumovány na místě (výstavy, představení, muzea, knihovny, archívy) průmyslová k masové reprodukci - produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (knihy, filmy, zvukové nahrávky, film a video, video hry) Tvůrčí odvětví „tvůrčí „ investice do produkce „nekulturního“ zboží, kreativita je zdrojem inovace (módní návrhářství, design interiérů a produktů, architektura, reklama)

12 Základní pojmy Vymezení kulturního sektoru jako specifického ekonomického odvětví umění, média a veškeré kulturní dědictví včetně profesionálních aktivit veřejných či soukromých institucí a organizací, s hraničním přesahem do oblastí jako je design, architektura, kulturní turismus aj. (Wiesand, Söndermann) muzea, galerie, divadla, koncertní haly, tvořiví umělci, umění v komunitě, řemesla, média, trh umění, vydavatelství, hudební průmysl (Myerscough) celkový počet zaměstnanců v kultuře a celkový počet jedinců věnujících se činnosti v kultuře mimo kulturní průmysl (O’Brien, Feist) – snadno statisticky měřitelný koncept provedení uměleckého díla, jednotlivé druhy umění a literatura; jejich reprodukce, knihy, časopisy, noviny, film, rádio, televize, nosiče, reklama v kultuře, muzea, knihovny, divadla, kluby a galerie (Pratt)

13 Základní pojmy Vymezení kulturního sektoru jako specifického ekonomického odvětví výroba kulturních statků, především vytváření nových produktů jako základu pro propagování hodnoty tvořivosti napříč sektorem (O’Connor) průmysl se základem v individuální tvořivosti, dovednostech a talentu, s potenciálem pro vytváření bohatství a pracovních příležitostí napříč generacemi a rozvoj myšlenkového kapitálu - reklama, trh s umění a starožitnostmi, design, film a video, hudba, vydavatelství, televize, architektura, řemesla, módní návrhářství, zábavní počítačový software, provedení uměleckého díla, počítačové služby, rádio, s přesahem do sektoru turismu, muzeí a galerií, pohostinství, kulturního dědictví a sportu (DCMS) aktivity zahrnující moment tvořivosti, zaměřené na formulaci a předávání symbolických významů, s výstupy obsahujícími alespoň potenciálně myšlenkový kapitál (Throsby)

14 Základní pojmy integrační edukativní (výchovná a vzdělávací) sociální reprezentační hospodářská Funkce kultury

15

16 Základní pojmy Funkce kultury Integrační funkce Sociální funkce Edukativní funkce Hospodářská funkce Sociální funkce

17 Základní pojmy Funkce kultury Sociální funkce Edukativní funkce Hospodářská funkce

18 Základní pojmy Vliv kultury na revitalizaci měst a místní rozvoj Sociální funkce Hospodářská funkce

19 Základní pojmy Vztah kultury a cestovního ruchu

20 Základní pojmy Vztah kultury a cestovního ruchu

21 Základní pojmy „Makroekonomický model kultury“

22 Základní pojmy OBRAT Odvětví dosáhlo v roce 2003 obratu přesahujícího 654 miliard eur. Obrat průmyslu výroby automobilů činil v roce miliard eur a obrat výrobců ICT dosáhl v roce miliard eur (EU-15). Hospodářská funkce kultury Změřitelný společensko-hospodářský vliv kulturního a tvůrčího odvětví (EU30)

23 Základní pojmy Hospodářská funkce kultury Změřitelný společensko-hospodářský vliv kulturního a tvůrčího odvětví (EU30) PŘIDANÁ HODNOTA K HDP EU V roce 2003 toto odvětví přispělo k HDP EU 2,6%. Ve stejném roce: Obchod s nemovitostmi se podílel 2,1% na HDP EU. Odvětví spojené s potravinami a nápoji se podílelo na HDP EU 1,9%. Oděvní průmysl se podílel na HDP EU 0,5%. Průmysl spojený s chemikáliemi, kaučukem a umělými hmotami se podílel na HDP EU 2,3%

24 Základní pojmy PODÍL NA RŮSTU Celkový růst přidané hodnoty tohoto odvětví činil za období ,7%. Růst odvětví v letech byl o 12,3% vyšší než celkový růst hospodářství. Hospodářská funkce kultury Změřitelný společensko-hospodářský vliv kulturního a tvůrčího odvětví (EU30)

25 Základní pojmy Hospodářská funkce kultury Změřitelný společensko-hospodářský vliv kulturního a tvůrčího odvětví (EU30) ZAMĚSTNANOST V roce 2004 v odvětví pracovalo 5,8 milionů lidí, což odpovídá 3,1% celkového množství zaměstnaných osob v EU25. Zatímco celková zaměstnanost v EU se v letech snížila, zaměstnanost v tomto odvětví vzrostla (+1,85%). 46,8 pracovníků má nejméně univerzitní diplom (oproti 25,7% z celkové zaměstnanosti) Podíl svobodných povolání je ve srovnání s celkovou zaměstnaností více než dvojnásobný (28,8% oproti 14,1%) Odvětví vykazuje 17% pracovníků na dobu určitou (13,3% v celkové zaměstnanosti) Podíl pracovníků na částečný úvazek je vyšší (jeden pracovník ze čtyř, oproti 17,6% celkové zaměstnanosti)

26 Základní pojmy Cíle kulturní politiky garantovat ochranu svobody tvorby umělců vytvářet podmínky pro realizaci kulturních aktivit občanů vytvářet podmínky pro decentralizaci a deetatizaci rozhodování v celém kulturním systému garantovat rovnost přístupu občanů ke kulturnímu garantovat ochranu kulturního dědictví a podporovat péči o ně podporovat výchovu a osvětu v systému tvorby i užívání kulturních statků brzdit negativní vlivy komercionalizace kultury In Kulturní politika, Praha, únor 2001

27 Základní pojmy Cíle kulturní politiky In Kulturní politika, Praha, 2006

28 Základní pojmy Cíle kulturní politiky In Kulturní politika, Praha, CÍL 1 – EKONOMICKÁ A SPOLEČENSKÁ DIMENZE  Využít přínosů umění a kulturního dědictví a s nimi spojené kreativity pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů a činností. CÍL 2 – OBČANSKÁ DIMENZE - ROZVOJ OSOBNOSTI  Zvýraznit roli kultury v individuálním profesním a osobnostním růstu občanů, zejména pro rozvoj tvořivosti, kultivaci demokratických hodnot a individuálních postojů a pro posilování odpovědnosti za zděděné i vytvářené hodnoty. CÍL 3 – ROLE STÁTU, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE ZACHOVÁNÍ A TVORBY KULTURNÍCH HODNOT  Poskytovat přímou i nepřímou podporu uchování existujících kulturních hodnot a nakládání s nimi, stejně jako tvorbě hodnot nových. CÍL 4 –ROLE STÁTU PŘI TVORBĚ PRAVIDEL  Vytvářet transparentní a nediskriminační prostředí pro kulturní aktivity a jejich podporu z úrovně státu, krajů a obcí.

29 Modely kulturních politik pojetí kulturních politik vlád míra státní podpory Faktory rozdílnosti kulturních odvětví v různých zemích ekonomický mechanismus primitivní společnost centrálně plánovaná ekonomika tržní ekonomika jiný způsob zabezpečení kulturních činností

30 Modely kulturních politik Vztah státu ke kultuře ULEHČOVATEL PATRON ARCHITEKT KONSTRUKTÉR

31 Modely kulturních politik Vztah státu ke kultuře nezávislé postavení umělců podpora tvorby obecně donátoři kořeny spočívající v tržní tradici a soukromé filantropii soběstačnost např. : USA ULEHČOVATEL

32 Modely kulturních politik Vztah státu ke kultuře vytváření uměleckých rad podpora jednak tvorby, ale především vysoké úrovně produkce odstup státu od umění stát rozhoduje o celkovém objemu finančních prostředků na kulturu určení cílové částky pro umělce realizují rady důraz na větší soběstačnost např. : Velká Británie PATRON

33 Modely kulturních politik Vztah státu ke kultuře podpora umění skrze státní instituce ministerstva či odbory podpora spíše umělecké produkce určitého typu než tvorby jako takové v souladu s cíli politiky příjemcem podpory - umělecké komunity (svazy) silná vazba na podporu z veřejných prostředků např. : Francie ARCHITEKT

34 Modely kulturních politik Vztah státu ke kultuře státní řízení a vlastnictví uměleckých institucí státní rozhodování o objemu i dopadu finanční podpory absolutní závislost umělců členství ve svazech umělců např. : ČR před 1989 KONSTRUKTÉR

35 Modely kulturních politik

36 Nástroje podpory kultury Zdroje přímé podpory získáním prostředků od ziskových subjektů a jejich přerozdělení směrem k subjektům podporovaným formou různých dotací a grantů z veřejných rozpočtů získáním prostředků ze zdrojů nezávislých na rozpočtovém procesu Zdroje nepřímé podpory různé sociální podpory daňové úlevy pro umělce a instituce daňové úlevy a zproštění daní u charitativních dárců a příjemců darů

37 Výdaje veřejných rozpočtů na kulturu celkem

38 Výdaje veřejných rozpočtů na kulturu – souvislosti a propočty (v mld. Kč)

39 Výdaje veřejných rozpočtů na kulturu (v tis. Kč)

40 MK ČR: Vývoj poskytnutých dotací a příspěvků na provoz zřizovaným příspěvkovým organizacím podle odvětví

41 Kultura v ČR Determinanty vývoje před rokem 1989 Obecné charakteristiky odvětví kultury předimenzovaná síť kulturních institucí a zařízení vše bylo dotováno byla podporována teze: „kultura podporuje politiku strany a vlády“ ekonomický mechanismus CPE (etatizace a deekonomizace kultury) Přechod na ekonomický mechanismus v tržních podmínkách

42 Kultura v ČR Determinanty vývoje po roce 1989 Neuspokojivý stav v odvětví kultury! Co způsobil přechod na ekonomický mechanismus v tržních podmínkách? obecné faktory specifické faktory

43 Kultura v ČR Požadavky na změny v oblasti kultury Zrušit zásadu: „může se dělat jenom to, co je povoleno“ a nahradit ji zásadou: „může se cokoli, co není zákonem zakázáno!“ Znemožnit snahy kulturu řídit a kulturní instituce odstátnit! Umožnit svobodné sdružování občanů a otevřené kulturní styky se zahraničím!

44 Kultura v ČR Administrativní rámec Umění Knihovny a knižní kultura Muzea a galerie Památky Kinematografie a audiovize Provádění autorského práva + Církve a náboženské společnosti

45 Kultura v ČR Instituce a projekty hustá síť kulturních památek nemovitostí - z toho 191 národních kulturních památek movitých kulturních památek 575 památkových rezervací a městských památkových zón hrady a zámky - 10 mil. návštěvníků ročně síť muzeí a galerií, 64 miliónů sbírkových předmětů; 7,5 mil. návštěvníků ročně muzea 675 – včetně poboček z toho 93 soukromých a NNO síť knihoven – z toho (6 166) veřejných; 20,1 mil. návštěvníků ročně divadla 4,4 mil. návštěvníků ročně kina 12, 1 mil. návštěvníků ročně 157 titulů v oblasti baletu a tance výstav Kvantitu známe, kvalitu poznáme?

46 Kultura v ČR Současný stav hlavním zdrojem financování kultury jsou veřejné rozpočty činnosti v kultuře jsou svojí povahou ztrátové vlastní hospodářská činnost neziskových právnických osob je buď zákonem vyloučena nebo omezena zřizovatelé příspěvkových organizací udržují výši příspěvku na skutečnosti roku %obce na financování kultury přispívají cca 4-5 % z svých rozpočtů 2-3 %v současné době rozpočty USC přispívají na kulturu 2-3 % ze svých rozpočtů 1%stát přispívá cca 1% ze svého rozpočtu

47 Kultura v ČR Současný stav – Trh práce - užší pojetí zaměstnancůV zařízeních poskytujících veřejné kulturní služby je zaměstnáno cca zaměstnanců, kteří dosahují minimálně středoškolského nebo vysokoškolského vzdělání. 10 – zaměstnancůPodle vykázaných výdajů na platy v kultuře, lze soudit že v na obecních úřadech a organizačních složkách obcí je zaměstnáno dalších cca 10 – zaměstnanců, kteří se zabývají zajištěním veřejných služeb v kultuře. Průměrný (hrubý) plat v kultuře se v roce 2006 pohyboval mezi – Kč. 35 – Celkový potenciál tedy činí cca 35 – pracovních míst ve veřejných službách v kultuře

48 Podíl sektoru kultura na trhu práce 3,3 % vlastní zaměstnanost externí spolupracovníci poptávka po výrobcích a službách využití dalších pracovních sil z jiných odvětvích Počet zaměstnanců – téměř 2 % (1,88 %) Externí pracovníci Kultura v ČR Současný stav – Trh práce v ČR– širší pojetí

49 Kultura v ČR Podíl sektoru na zaměstnanosti

50 Objem produkce 2005 v běžných cenách milionů Kč 1,6 % celkové produkce ČR Z toho: vydavatelství 29 % činnost společenských organizací vč. Církví 19,5 % tvorba a vysílání TV a rozhlasových programů 16,8 % Kultura v ČR

51 Hrubá přidaná hodnota milionů Kč představuje 1,7 % celkového objemu HPH české ekonomiky Z toho 62 % tvoří: Výroba televizních a rozhlasových pořadů 22 % Vydavatelství 21,9 % Divadla, koncerty a umělecká tvůrčí činnost 17 % Dynamika HPH v roce 2005 proti roku 2003 narostla o 24 % (ČR celkem 15 %) Kultura v ČR

52 Hrubá přidaná hodnota Kultura v ČR

53 Ekonomický výkon PRAHA 55 % + 2 kraje 15 % Jihomoravský – BRNO a Moravskoslezský OSTRAVA (70 %) Ostatních 11 krajů 30 % Kultura v ČR

54 Výdaje, produkce, HPH 2005 Veřejné výdaje na kulturu Veřejné výdaje na kulturu – stát, kraje, města, obce milionů KčProdukce milionů Kč Hrubá přidaná hodnota milionů Kč Kultura v ČR

55 ? Kultura = ztrátová Ministerstvo = zátěžové 1999 – 2005 výdaje SR 0,77 %–0,49 % 2006 – 2009 výdaje SR 0,50 % – 0,61 % 2010 na kulturu 0,58 % (s církvemi 0,69 %) 2010 celkové výdaje VR na kulturu 0,72 % HDP Image Kultura v ČR Současný stav

56 Kultura v ČR Současný stav

57 Stát není jediný… Podíly státních a veřejných výdajů 2003–2010 (od vzniku krajů) Ministerstvo 30 – 35 % Kraje 10 – 13 % Obce a města 54 – 64 % PRAHA 8,9 – 10,9 % (+ čerpá i od státu) Kultura v ČR Současný stav

58 Kultura v ČR Současný stav

59 Ekonomické ukazatele Překonávají předsudek: ! ! ! Kultura v ČR není ztrátová ! ! ! ! ! ! ! Má i ekonomický potenciál ! ! ! ! Kultura v ČR

60 Co se nepodařilo? Nepodařilo se zvýšit výdaje na kulturu na úroveň 1% ze státního rozpočtu a tak se přiblížit standardu zemí EU. Navzdory pozitivnímu posunu přetrvávají problémy při prosazování kooperativního a zvláště víceletého grantového financování, zejména na úrovni krajů a obcí. Grantové systémy často vykazují nedostatečnou vazbu na programové cíle, to vyvolává pochybnosti o účelnosti využívání omezených zdrojů a komplikuje rozhodování. Naprostý nedostatek prostředků, který se navíc stále prohlubuje, zpochybňuje programový cíl veřejné podpory profesionální umělecké tvorby, která se v souběhu s růstem cen všech vstupů a zavedením nové soustavy odměňování dostává do vážných problémů existenční povahy.

61 Kultura v ČR Očekávané směry vývoje zavést programové financování důsledněji podporovat financování činností před podporou institucí vyřešit postavení kulturních fondů (státní fond kultury) rozvíjet vícezdrojové financování zdokonalit ochranu kulturního a historického dědictví modernizovat a motivovat ke změnám knihovnický a muzejní systém (tendence k vyšší efektivnosti) (viz vize Národního technického muzea – uvedená v Událostech dne ; nebo srovnej knihovnický systém v USA) …...

62 Kultura v ČR Památková péče v ČR a její financování Jak se změnila vlastnická struktura památek po roce 1989?

63 Kultura v ČR Památková péče v ČR a její financování

64 Kultura a ekonomická krize  „Krácení kapitoly Kulturních aktivit Ministerstva kultury je zvláště zarážející v době předsednictví ČR Radě Evropské unie a v roce, který byl vyhlášen rokem kreativity a inovací - tedy hlavních atributů živého umění. Navíc je prokázáno, že kulturní aktivity přispívají k růstu konkurenceschopnosti a ozdravení ekonomické základny státu a mohou výrazně přispět k řešení důsledků současné globální ekonomické krize.“

65 Kultura a ekonomická krize  Praha, 16. března Členové odborné grantové komise Ministerstva kultury pro profesionální tanec, pohybové a nonverbální divadlo na svém zasedání v pátek 13. března 2009 podali rezignaci. Důvodem jejich odstoupení je snížení celkové částky na projekty jejich oboru o 35%. Toto razantní snížení by znamenalo reálnou likvidaci projektů a činností v oblasti tance, pohybového a nonverbálního divadla, za což odmítli nést odborníci z grantové komise odpovědnost.  Krácení rozpočtu nebylo provedeno systémově, nebyly brány ohledy na potřeby jednotlivých oborů a možnost dorovnat jejich podporu z jiných zdrojů – programů či odborů MK. Takže např. Program státní podpory profesionálních divadel, orchestrů a pěveckých sborů má k dispozici 100% loňské částky, tedy 81,7mil. Oproti tomu částka určená na dotace pro oblast profesionálního tance a pohybového divadla pro celé území ČR byla snížena na pouhých 7,8mil. Kč.  Schválený rozpočet MK na rok 2009 byl celkově krácen o 5,8%, což jej opět citelně vzdaluje od plánovaného 1% na kulturu (v letošním roce podíl k celkovým výdajům státního rozpočtu dosahuje 0,73%, bez započtení výdajů na církve dokonce pouze 0,59%).

66 Kultura a ekonomická krize  Právě kulturní obsah dává možnost trávení volného času občanů z hlediska přežívající představy oné pověstné (luxusní) nadstavby ale je důležitý ekonomicky a samozřejmě společensky. Kultura zvyšuje kvalitu a atraktivitu našeho životního prostoru ale obsah zabalený jako produkt - výstava, představení, nahrávky, filmy... může přinést státnímu rozpočtu i užitek prostřednictvím odvodů a dát řadě lidí příležitost k obživě. Proto je třeba studovat, jak to celé funguje a hledat řešení, navíc, když kulturní a tvůrčí průmysly, jejichž jádrem je právě umění, představují v EU 4,5 % HDP! Právě to v sobotu na Evropském kulturním kongresu oznámila komisařka pro kulturu Androulla Vassiliou. Evropském kulturním kongresu Wroclav, Polsko

67 Srovnání se zahraničím

68

69

70

71 Americký model podpory kultury

72 Srovnání se zahraničím Nizozemský model podpory kultury neexistuje samostatné ministerstvo sektor má 3 divize –kulturní dědictví –umění –sdělovací prostředky (knihovny, literatura) komise (priority kulturní politiky) finance prostřednictvím fondů programové financování

73 Srovnání se zahraničím Nizozemský model podpory kultury

74 Srovnání se zahraničím Kanadský model podpory kultury Kanadská rada pro umění - Canada Council for the Encouragent of the Arts (1957) Nadace pro umění (nezávislost Rady na vládě) vznik z dědické daně autonomní postavení

75 Srovnání se zahraničím Britský model podpory kultury Vládní organizace pro národní dědictví Umělecká rada (1945) - Arts Coucil - ACGB princip odstupu státu od kultury neformální a neokázalý způsob patronátu umění členové jsou nezávislí členové jsou však jmenování (kritérium odbornosti) vládou rozpočet přidělen vládou (cca 190 mil liber) 10 regionálních rad „Next steps“

76 Srovnání se zahraničím Britský model podpory kultury

77 Srovnání se zahraničím Německý model podpory kultury Německá kulturní rada Německé centrum pro kulturu

78 Srovnání se zahraničím Německý model podpory kultury

79 ZÁVĚR Kultura jako odvětví byla chápána spíše jako oblast která nemá svůj ekonomický potenciál. V současné době ekonomický pohled na kulturu, který by nebyl vnímán jako negativum, začíná převládat a ekonomicko- hospodářská funkce kultury je akcentována, zachování její specifické povahy.

80 Literatura kulturu/

81


Stáhnout ppt "Ekonomika kultury Vztah státu ke kultuře. Lze akceptovat názory, které naznačují, že kultura je „ cosi “ zbytného a ekonomicky neužitečného?"

Podobné prezentace


Reklamy Google