Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vnitřní trh EU: vznik, vývoj, současný stav FSV UK, LS 2009 - 2010 Prof. Ing. Luděk Urban, CSc, Jean Monnet Professor

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vnitřní trh EU: vznik, vývoj, současný stav FSV UK, LS 2009 - 2010 Prof. Ing. Luděk Urban, CSc, Jean Monnet Professor"— Transkript prezentace:

1 Vnitřní trh EU: vznik, vývoj, současný stav FSV UK, LS Prof. Ing. Luděk Urban, CSc, Jean Monnet Professor

2 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Literatura Fiala,P., Pitrová,M., Evropská unie, Brno 2003, kap. 15 Týč,V., Základy práv Evropské unie pro ekonomy, 3.vyd., Linde Paha 2003, kap. V, VI, X, XI, XIII Urban, L., Evropský vnitřní trh a příprava České republiky na začlenění, Linde Praha 2002, kap. 1,2,3 Šlosarčík, I., Politický a právní rámec evropské integrace, Europeum 2005, kap Europarliament, Fact Sheets on the European Union, Part III, 3.1.0, Baldwin,R., Wyplosz, Ch., Ekonomie evropské integrace, Grada 2008, kap.2 Pelkmans, J., European Integration. Methods and Economic Analysis, Third Edition,FT Prentice Hall, 2006, Part 2 Internal Market Moussis,N., Access to European Union. Law, economics, policies, 14th edition, European Study Service 2006, Part II,Ch. 5, 6 Moussis, N., Guide to European Policies 6th Revised edition 2000, Part II,Ch. 4, 5 Molle, W., The Economics of European Integration, Fifth edition 2006, Ashgate,Part 2, Common Market Wallace, H., Wallace, W., Pollack,M.A., Policy Making in the European Union, Fifth edition, Oxford University Press, 2005, Part II The Single Market Tsoukalis, L., The New European Economy Revisited, 1997, kap. 1,2,3,4 EC, The Internal Market – Ten Years without Frontiers, 2003, An Agenda for a Growing Europe, The Sapir Report, Oxford University Press 2003,

3 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Tváří v tvář výzvám. Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost. Zpráva skupiny odborníků na vysoké úrovni vedené panem Wimem Kokem, Listopad 2004 EK, Společně k růstu a zaměstnanosti. Nový začátek lisabonské strategie. Sdělení předsedy Barrosa po dohodě s místopředsedou Verheugenem, Steps towards a deeper economic integration : the Internal Market in the 21st century.A contribution to the Single Market Review. EC, European Economy, Economic Papers, No 271, January 2007, Sdělení Komise, Jednotný trh pro Evropu ve 21.století, Brusel, listopad 2007 Internetové zdroje : portál Lisabonské strategie : přehled evropské legislativy - portál EK

4 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Obsah 1.Společný trh a jeho místo v projektu evropské integrace 2.Obrat k dokončení vnitřního trhu v polovině 80.let, druhý pokus 3.Vývoj vnitřního trhu po roce 1992 : zjišťování dopadů léta : další kroky programu vnitřního trhu 5.Vnitřní trh EU po roce Vnitřní trh pro 21.století 7.Vnitřní trh EU : závěr 8.Lisabonská smlouva a vnitřní trh 9.Legislativa vnitřního trhu EU a rozšíření Unie o nové státy (2004)

5 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Úvod 1.Vnitřní trh ( pod názvem „společný trh“ ) představuje hlavní záměr Římské smlouvy 2.Konečný cíl programu vnitřního trhu: zvýšit ekonomickou prosperitu ( odstraněním překážek, které bránily využití ekonomického potenciálu ), mikroekonomické efekty, přispět ke „stále užšímu spojení evropských národů“, nejen ekonomický rozměr 3.Nejnáročnější úkol Společenství ( časová náročnost, překážky, Bílá kniha (1985), stále „nedokončen“, Původní pojetí vnitřního trhu (1957), Jednotný vnitřní trh (1987), „flanking policies“ 4.Program deregulace a liberalizace, vzájemné otevírání trhů, 5.Program měnové unie ( 1989 ) jako logické završení vnitřního trhu, optimální měnová oblast 6.Přijetí legislativy vnitřního trhu podmínkou pro přijetí kandidátských zemí do Unie

6 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 1. Společný trh a jeho místo v projektu evropské integrace Spory o podobu evropské integrace : Velká Británie vs. kontinentální země Pásmo volného obchodu vs. společný trh, Pásmo volného obchodu není východiskem hlubší ekonomické integrace (pouze obchod zbožím, mezivládní spolupráce, bez společných institucí) Přístup kontinentálních zemí : od samého začátku orientace na společný trh : odstranění všech ekonomických bariér mezi členskými zeměmi s cílem dosáhnout efektivního využití ekonomického potenciálu Smlouva o zřízení společenství uhlí a oceli : čl. 1 : založeno „na společném trhu, společných cílech, společných institucích“ (čl.1), 1955 : Messinská deklarace : budování Evropy především „v ekonomické sféře“, Sjednocená Evropa bude vytvořena „budováním společných institucí, postupným propojováním národních ekonomik, vytvářením společného trhu a postupnou harmonizací sociální politiky“,

7 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU „Ustavení evropského společného trhu bez vnitřních cel a veškerých kvantitativních omezení je cílem kroků v oblasti hospodářské politiky“, Konkétní opatření : odstranit překážky obchodního propojení, společné tarify vůči třetím zemím, harmonizace ve finanční, hospodářské a sociální oblasti, koordinace měnových politik, volný pohyb pracovních sil, zajištění volné soutěže na společném trhu, společné instituce, zvláštní pozornost harmonizaci v sociálních otázkách (délka pracovní doby, placené přesčasy, délka dovolené aj.) Pozvání Velké Británie 1957 : Římská smlouva o společném trhu: 1.Úkolem Společenství je „zřízení společného trhu“ (čl.2), 2.Cíle a nástroje : „Zřízení společného trhu a postupné sbližování hospodářské politiky členských států“ (čl.2) nejsou cílem, ale nástrojem, který podpoří „harmonický rozvoj hospodářské činnosti, nepřetržitý a vyrovnaný hospodářský růst, větší stabilitu, urychlené zvyšování životní úrovně,jakož i těsnější vztahy mezi státy, které Společenství tvoří“ (čl.2), 3.Preambule : „stále užší spojení mezi evropskými národy“, 4.Společný trh je základem ekonomického společenství, EHS, čtyři svobody, s minimem sociálně politických požadavků, bez regionální a ekologické dimenze,

8 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 5.Evropský integrační proces je procesem vytváření fungujícího společného trhu, který je doplněn Maastrichtskou smlouvou o společnou měnu, kritérium postupu integračního procesu, 6.Vyžaduje „sbližování vnitrostátních právních řádů v rozsahu potřebném pro fungování společného trhu“ (čl.3h, čl. 100), 7.Vyžaduje zavedení systému zajišťujícího, že „soutěž na společném trhu nebude narušována“ (čl. 3f), 8.Jestliže se ukáže, že k tomu, aby ve fungování společného trhu bylo dosaženo některého z cílů a jestliže ŘS nestanoví potřebnou pravomoc k takové akci, „učiní vhodná opatření Rada jednomyslným usnesením na návrh Komise“(čl. 235), 9.Časový horizont : postupně v průběhu dvanáctiletého období (čl. 8.1), do konce roku 1969, 10.Rozhodování : směrnice nutné k zavedení a fungování společného trhu : jednomyslné usnesení Rady (čl. 100), 11.Přijímání směrnic : v průběhu první etapy jednomyslně, později kvalifikovanou většinou (čl. 101), 12.Celní unie : nejpodrobněji rozpracována (čl.9-37), společný celní sazebník do konce přechodného období, 13.Volný pohyb pracovníků : zajistit odstranění diskriminace nejpozději do konce přechodného období, obdobně volný pohyb služeb, 14.Volný pohyb kapitálu : v průběhu přechodného období zrušit omezení pohybu kapitálu „v míře nutné k dobrému chodu společného trhu“ (čl. 67),

9 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 15.Členské státy v „zájmu společného trhu“ uvedou v soulad právní předpisy týkající se nepřímých daní (čl. 99), 16.Členské státy koordinují své hospodářské politiky (čl )

10 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 3. Co se podařilo do začátku roku 1970? Dokončena celní unie (k ) : odstraněny cla a kvóty, společný celní sazebník pro obchod s třetími zeměmi, Ale : ŘS : zůstaly překážky v obchodě, které mají „obdobný účinek“ jako cla a kvóty, mimotarifní bariéry (NTB), odlišné národní technické předpisy, Cassis de Dijon (až 1979) Uvolněn pohyb pracovníků mezi členskými zeměmi, zákaz diskriminace, ale regulován přístup k profesím, Volný pohyb služeb přes hranice : zákaz diskriminace, ale národní regulace, Nejmenší pokrok u volného pohybu kapitálu : obava z odlivu kapitálu, kontrola platební bilance, Zavedena pravidla na ochranu hospodářské soutěže (na trhu zboží), Ale : sektory ve výlučné správě státu, státní podpory, Zavedena daň z přidané hodnoty (1967), bez harmonizace daňových sazeb, Financování rozpočtu : vlastní zdroje (1970) Hodnocení : J.Pelkmans (2001): „The common market therefore amounted to a kind of customs union in the goods market supplemented by the CAP and competition policy for goods“, „The free movements of services, capital and persons was so throttled that they assumed little economic meaning“, „Historically, and in comparison with many other attempts of economic regionalism, this was a major accomplishment. The problem,however, is that the treaty aspires to do so much more“ (p.35)

11 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Společný trh neexistoval ani 1970, ani 1985, v „hlavních rysech“ vytvořen teprve 1992 Roztříštěnost ES na jednotlivé národní trhy, stagnace evropského integračního procesu, „euroskleróza“ 4. Proč byl neúspěšný první pokus o vytvoření společného trhu ? Dva důvody : 1.Nadměrný optimismus, nejasné formulace ŘS (dávky a opatření s obdobným účinkem jako cla a kvóty), odstranění diskriminace neznamená plné uvolnění pohybu mezi zeměmi, 2.Co nebylo možno předvídat : šokové události 70.let, lucemburský kompromis 1966 Přínos : rozvoj vzájemného obchodu průmyslovým a zemědělským zbožím : : vzájemný vzrostl obchod devítinásobně, obchod s třetími zeměmi trojnásobně

12 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 2. Obrat k dokončení vnitřního trhu v polovině 80.let, druhý pokus 1. Co předcházelo : narůstající projevy nespokojenosti, nositelé 1982 : ER v Kodani, dokončení vnitřního trhu vysoká priorita, 1984 : ER v Fontainebleau, potvrzeno, 1985 : ER v Bruselu : „action to achieve a single market by 1992 thereby creating a more favourable environment for stimulating enterprise, competition and trade“, : Kulatý stůl evropských průmyslníků, Volvo a Philips : Iniciativa Německa a Itálie, slavnostní deklarace o Evropské unii, dokončit vnitřní trh, 4. EP Společné : roztříštěná Evropa omezuje výkonnost Evropy, její konkurenceschopnost, prestiž, dokončení vnitřního trhu 2. Nové směry v ekonomické teorii a v praktické hospodářské politice, odklon od keynesiánství a intervencionistické hospodářské politiky, deregulace, privatizace, větší prostor trhu 3. Nová Komise v čele s J.Delorsem, 4. Tři dokumenty : Bílá kniha, 1985, „Completing the Internal Market“ Jednotný evropský akt, přijetí 1987, The Cost of Non-Europe : Cecchiniho zpráva, 1988

13 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 5. Bílá kniha (1985) : analýza nedokončeného společného trhu, tři hlavní bariéry : fyzické, technické a daňové, podrobný program opatření (návrh přes 280 směrnic), čtyři svobody včetně veřejných zakázek, duševního vlastnictví, pravidel soutěže, dopravy, překážek podnikání, nepřímého zdanění (DPH a spotřební daně) Vize Bílé knihy : „By 1992,Community citizens would for the first time be free to move within the Community without systematic checks on their identity or personal belongings, goods would be freed of all controls at internal borders, community manufacturers would be able to market freely their goods on the basis of mutually agreed standards throughout the Community, and enterprises would be relieved of the current obstacles to providing cross-border services“ (p.1) „The Commission is firmly convinced that the completion of the Internal Market will provide an indipensable base for increasing the prosperity of the Community as a whole“ (p.8)

14 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Závěr : křižovatka „Europe stands at the crossroads. We either go ahead – with resolution and determination – or we drop back into mediocrity. We can now either resolve to complete the integration of the economies of Europe, or, through the lack of political will to face the immense problems involved, we can simply allow Europe to develop into no more than a free trade area“ (p.55). Co nebylo v Bílé knize : sociální legislativa, reakce evropských odborů, Sociální charta 1989, odstraňování velkých rozdílů mezi členskými zeměmi, (hospodářská a sociální soudržnost, až Jednotný evropský akt), ochrana životního prostředí, podpora výzkumu a technického vývoje, ochrana spotřebitele, přirozené monopoly, měnová unie 6. Jednotný evropský akt : Definice vnitřního trhu : „oblast bez vnitřních hranic“, v níž je zajištěn „volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu“, Časový horizont : konec roku 1992, Rozhodovací procedura v Radě : kvalifikovaná většina u legislativy týkající se vnitřního trhu, Vztahuje se také na úpravy společného celního sazebníku, volného pohybu služeb, volného pohybu kapitálu, sbližování legislativy, Jednomyslnost : daně, volný pohyb osob, práva a zájmy osob v zaměstnaneckém poměru,

15 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Rozšíření náplně vnitřního trhu za rámec Bílé knihy (widening): sociální politika, ekonomická a sociální soudržnost, ochrana životního prostředí, výzkum a technický vývoj, zmínka o hospodářské a měnové unii, poprvé : evropská politická spolupráce, Vnitřní trh se nevyčerpává čtyřmi svobodami, Bílá kniha 1995, kapitoly předvstupního jednání ( mezi nimi : Právo společností, Duševní vlastnictví, Audiovize, Malé a střední podniky, Účetnictví, Finanční kontrola aj.), Hodnocení programu vnitřního trhu : dalekosáhlá liberalizace a deregulace : odstranění zjevných, umělých administrativních překážek ekonomického vývoje, odstranění národních regulativních opatření a nahrazení národních předpisů společnými pravidly, Jak : vzájemné uznávání, harmonizace, bez nových institucí, Podpora programu : nová vlna hospodářskopolitického uvažování, bez dodatečných nároků na evropský rozpočet, mnoho opatření technického rázu, bez nových institucí, dokončení úkolů ŘS

16 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 7. Vysvětlovací kampaň : 1988, The Cost of Non-Europe, Cecchiniho zpráva: náklady, které musí nést Evropa, pokud zůstává rozdělena na národní oddělené trhy, pokus o zjištění očekávaných efektů pro podniky, odhad dopadů na makroekonomické ukazatele, Hodnocení ex ante : dodatečný růst HDP ES : 4,5 %, 1,8 mil.nových pracovních míst, pokles spotřebních cen o 6,1 % Optimistická očekávání : obchod, růst, zaměstnanost, úspory, ohlas u podnikatelů a veřejnosti 8. Spill-over effect : jeden krok integračního procesu vyžaduje další kroky (ochrana zdraví a bezpečnosti práce, ochrana životního prostředí, strukturální fondy)

17 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 3. Vnitřní trh po roce 1992 : zjišťování dopadů Efekty programu na dokončení vnitřního trhu : dva dokumenty EK Bílá kniha. Růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost. Výzvy a cesty vpřed do 21. století, 1993, české vydání 1994 The Impact and Effectiveness of the Single Market, 1996 Ad 1) Přínosy programu : Odstraněno 70 milionů celních dokladů, Při mezinárodní dopravě ušetřeno 3 % nákladů, Počet akvizic a fúzí se ztrojnásobil, Dvakrát víc evropských podniků se podílelo na akvizicích a fúzích v třetích zemích, V odvětvích dříve chráněných se obchod v ES zdvojnásobil, Investice v letech vzrostly o třetinu, Bylo vytvořeno 9 milionů pracovních míst ( ), Růst se každým rokem zvyšoval o půl procentního bodu (str. 10) Současně : „Za posledních 20 let Se snížilo potenciální tempo růstu evropské ekonomiky (ze zhruba 4 % na zhruba 2,5 % ročně), Nezaměstnanost od cyklu k cyklu soustavně vzrůstala, Míra investic klesla o pět procentních bodů, Naše konkurenceschopnost ve vztahu k USA a Japonsku se zhoršila, pokud jde: Zaměstnanost, Náš podíl na vývozních trzích, Výzkum, vývoj a inovace a o převádění jejich výsledků do zboží uváděného na trh, Vývoj nových výrobků“ (str. 9).

18 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU „Byl proces vytváření jednotného trhu pouhým okázalým gestem? Pravdou je, že i když jsme se měnili my, ostatní svět se měnil ještě rychleji“ (str. 10) Co navrhovala Bílá kniha (1993)? Zvýšit podíl investic, Přeorientovat státní podporu na růstová odvětví, Na výzkum a vývoj vyčlenit 3 % HDP, Vytvořit síť evropských vědeckých parků, Vytvořit informační dálnice, Upravit daně pro malé a střední podniky, aby mohly vytvářet nová pracovní místa, Zavést větší pružnost ve mzdách, Vytvořit podněty pro práci na částečný úvazek Celkově : malý efekt na růst a zaměstnanost, Proč? Cyklický pokles na začátku 90.let, měnové turbulence, sjednocení Německa, nedokončený vnitřní trh, priority Ad 2) 1996 : The Impact and Effectiveness of the Single Market“, Hodnotící zpráva EK o dopadech programu vnitřního trhu (ex post), období do konce roku 1994, mikro a makroekonomické důsledky,

19 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Handicapy zprávy : krátké období, nízká míra zavedení směrnic, mimořádné události, lze vůbec „izolovat“ účinky dokončeného vnitřního trhu ? Přínosy programu : HDP celého Společenství vyšší o více než 1 %, Zaměstnanost vyšší o tisíc osob, Inflační míra o 1 až 1,5 % nižší, Velká přitažlivost pro zahraniční investory : v roce % světového přílivu zahraničních investic směřovalo do 12 zemí ES ( proti 28,2 % v letech ), Země ES na nižší ekonomické úrovni se vyvíjely rychleji než země vyspělé, Intenzita obchodu uvnitř ES se značně zvýšila : vzájemný export vzrostl proti předchozímu desetiletí o 14 % u výrobků zpracovatelského průmyslu, o 7,6 % u služeb, Veřejné zakázky směřující z jedné země do druhé se zdvojnásobily, Obchodníci a provozovatelé nákladní dopravy ušetřili více než 5 mld ECU odpadnutím kontrol na hranicích Analýza přiznává dvě slabiny : Přínos zatím pro větší a velké podniky, Zavedení směrnic je časově náročné

20 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Pokus o zhodnocení : Nebyla naplněna optimistická očekávání, pokud jde o růst a zaměstnanost, Nepotvrdily se obavy euroskeptiků : Postavení periferních zemí, „Pevnost Evropa“, Uniformita výrobků jako důsledek harmonizace technických norem Země ES si sice v období vedly lépe než jejich obchodní rivalové ( přírůstky HDP na obyvatele, přírůstky produktivity práce ), ale plný a očekávaný efekt vnitřního trhu se do poloviny 90. let nedostavil, Příčiny : vnitřní i vnější Zjištěné efekty ( mikroekonomické a makroekonomické ) : Účinky vnitřního trhu na obchod : podle teorie komparativních výhod se země specializují a obchodní styky mezi nimi se odvíjejí na základě obchodu mezi odvětvími ( „interindustry trade“ na rozdíl od „intraindustry trade“ ), V období rostl převážně obchod uvnitř odvětví, členské země vyvážejí i dovážejí stejné výrobky, adaptace firem uvnitř odvětví, převažuje obchod s diferencovanými výrobky

21 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Účinky vnitřního trhu na toky investic : obrovský příliv, jak ze zemí ES, tak z třetích zemí, 1992 : 50 % celosvětového objemu zahraničních investic, polovina amerických investic v zahraničí, hlavní příjemci, dvě třetiny do sektoru služeb, velká část cestou fúzí nebo akvizicí, Účinek na koncentraci výroby : ve většině sektorů zůstal menší počet větších a silnějších subjektů, stupeň koncentrace na domácím trhu a na vnitřním trhu, Účinek na konkurenční prostředí : tlak konkurence po otevření vnitřního trhu silnější, jak pokud jde o cenu, tak i kvalitu zboží a služeb, Odvětví se silnou konkurencí, odvětví orientovaná na domácí trh, Zmnožení případů chování podniků porušujících pravidla soutěže Změny v chování podniků : potřeba vypracovat strategii přesahující domácí trh a zohledňující celoevropskou dimenzi, Vnitřní trh a cenový vývoj : cenové sbližování, nejzřetelněji u spotřebního zboží a průmyslového zařízení, méně u energie, cen stavebních prací a některých domácích služeb, Sbližování cen závisí na intenzitě obchodu a konkurenci dalších zemí Náklady na reklamu Sbližování cen je dlouhodobou záležitostí, čím je určitá země déle členem ES, tím jsou rozdíly menší

22 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Makroekonomické účinky : růst, zaměstnanost, sbližování ekonomické úrovně, mobilita pracovníků Ekonomický růst : rozdíly mezi původním odhadem a skutečným přírůstkem HDP, Srovnání s USA a Japonskem Zaměstnanost : nezaměstnanost ve skutečnosti vzrostla, tendence ve vývoji zaměstnanosti, Sbližování ekonomické úrovně : ve třech případech ( Portugalsko, Španělsko a Irsko ) byl vnitřní trh spojen s reálnou konvergencí, případ Irska a Řecka, Volný pohyb osob : zvýšení z 5,1 na 5,4 mil.osob, počet migrujících osob ze Španělska, Portugalska, Řecka a Irska se značně snížil

23 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Příčiny nízkých efektů vnitřního trhu : 1.Zavádění přijaté legislativy : na konci roku 1992 pouze 75 % schválené legislativy vnitřního trhu převedeno do právní soustavy členských zemí, V roce 1996 již 92 %, avšak pouze 56 % z právních aktů promítnuto do legislativy všech členských zemí Na jaře 1997 : 217 právních aktů, které měly členské země převést podle Bílé knihy, zatím žádná členská země v úplnosti nepřevzala Snížení efektů vnitřního trhu 2.Praktické provádění zavedené legislativy : přijetí včas, avšak neprávně implementována nebo interpretována, 3.Mnoho směrnic citlivých pro vnitřní trh nebylo vůbec přijato ( odstranění kontroly občanů na hranicích mezi členskými zeměmi, statut evropské společnosti, liberalizace dopravních služeb, harmonizace nepřímých daní ) 4.V Bílé knize nebyla řada oblastí vnitřního trhu vůbec ošetřena : liberalizace sektoru veřejných služeb, telekomunikací, energie, zemního plynu, poštovních služeb, dokončení transevropských sítí

24 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Závěr : vnitřní trh, ač v roce 1993 „spuštěn“a „dokončen“, nelze ani po tomto datu považovat za dokončený, ani právní rámec, ani zavedení v členských zemích Analýza z roku 1996 základem pro vypracování „Akčního plánu vnitřního trhu“(1997) s termínem do konce roku 1998, k zahájení závěrečné fáze přechodu k měnové unii Dvě opatření : SLIM : Simpler Legislation for Internal Market, „zeštíhlení“ legislativy (1997), Akční plán vnitřního trhu : 1997, do Čtyři oblasti : včasné a přesné zavádění přijaté legislativy, odstranění zbývajících deformací trhu (daně a hospodářská soutěž), zbývající bariéry integrace ( trhy služeb a síťová odvětví), orientace vnitřního trhu směrem k občanům (odstranit špatnou informovanost o možnostech na vnitřním trhu) Kontrola postupu členských zemí : od roku 1997 dvakrát ročně „Single Market Scoreboard“, Legislativní „deficit“ : nesmí překročit 1,5 % počtu přijaté legislativy (2000)

25 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU léta : další kroky programu vnitřního trhu 1. Přechod k hospodářské a měnové unii Jaký je vztah mezi vnitřním trhem a měnovou unií ? 1. Římská smlouva mluví o společném trhu, nikoli o měnové unii, potřeba úzké měnové integrace nebyla pociťována, změna postoje ES koncem 60. let, první pokus o měnovou unii a jeho ztroskotání, 2.Obnovení úvah o měnové unii v druhé polovině 80.let, pod vlivem dvou událostí : úspěchy Evropského měnového systému, rozhodnutí o dokončení vnitřního trhu. Přechod k měnové unii se nastoluje jako další logický krok v integračním procesu Evropský parlament ( 1999 ) : „Úspěch vnitřního trhu si vyžaduje konvergenci měnových politik a vnitřní trh v plném smyslu toho slova zahrnuje měnovou unii“. 3.Zapsáno v Maastrichtské smlouvě : úkolem Společenství se stává „vytvořit společný trh a hospodářskou a měnovou unii“ 4.Mezi vnitřním trhem a měnovou unií existují úzké vztahy : vnitřní trh bez měnové unie je neúplný, vnitřní trh v plném slova smyslu musí zahrnovat také měnovou unii. Samostatná měnová politika obchodně integrovaných členských zemí podkopává vnitřní trh. Na druhé straně, k úspěšnému dovršení konstrukce měnové unie nelze přistoupit, dokud není vnitřní trh v hrubých rysech dokončen.

26 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 2. Propojení Evropy liberalizací dopravy, síťových odvětví (telekomunikace, energetika), pošt Proč liberalizace tak opožděně: státní monopoly, absence konkurence, obavy, 1. Doprava : nejvýraznější změna v letecké dopravě, otevření domácích trhů, nákladní automobilová doprava, železniční doprava 2. Telekomunikace : otevření národních trhů (1998), 3. Energetika : zemní plyn a elektrická energie, postupné otevírání trhů, dodávky pro podniky (2004) a pro domácnosti (2007), volba dodavatelů, 3.Koordinovaná strategie zaměstnanosti (1997, lucemburský proces), Hlavní směry, návrh priorit, národní plány Cardiffský proces (1998), monitorování a hodnocení reforem na trhu zboží a kapitálu, Kolínský proces (1999) : dialog hlavních aktérů makroekonomické politiky 4. Propojení finančních trhů : : Akční plán finančních služeb, vytvoření celoevropského trhu finančních služeb do roku 2005 (viz dále)

27 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 5. Strategie pro evropský vnitřní trh, přijata 1999 na období do konce roku 2003 Čtyři oblasti : 1. zlepšit kvalitu života občanů ES, 2. zvyšovat efektivnost trhů výrobků a kapitálu, 3. zlepšovat prostředí, které obklopuje podniky, 4. využít vymožeností vnitřního trhu v měnícím se světě, Hlavním kritériem funkčního vnitřního trhu : zlepšení podmínek každodenního života (zaměstnance, zaměstnavatele, investora, daňového poplatníka, spotřebitele, studenta a další), lepší fungování trhů, hlavně finančních, podmínek fungování podniků. Přijetí nových zemí ze střední a Východní Evropy nesmí ohrozit stabilitu vnitřního trhu,

28 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 5. Vnitřní trh po roce Zprávy o stavu vnitřního trhu : 1. The Internal Market -Ten Years without Frontiers (2002), 2. Vize vnitřního trhu v podání Evropského parlamentu (2004) Internal Market Scoreboard (každoročně) 4. Wim Kokova zpráva (2004) Ad 1) Deset let vnitřního trhu, 2003 Shrnutí výsledků , zpráva EK první od roku 1996, hlavně pozitivní přínosy Celkové přínosy pro Unii : celkový HDP o 1,8 % vyšší, pro jednu domácnost přírůstek 7500 €, od roku ,5 mil. nových pracovních míst, export do třetích zemí se zvýšil, přitažlivost pro zahraniční investory, Ale : bez údajů o dynamice celého období, nic o struktuře zahraničního obchodu, o konkurenceschopnosti v high-tech, Přínosy pro občana a spotřebitele : větší výběr výrobků a služeb, pokles cen výrobků, zejména potravin, cen služeb (telekomunikačních a leteckých služeb), mobilita občanů, Přínosy pro podniky : odpadly hraniční kontroly, přínos vzájemného uznávání, rozšíření obchodu mezi členskými zeměmi, přínosy pro malé a střední podniky

29 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Frits Bolkestein, člen Komise odpovědný za vnitřní trh (2003): „Vnitřní trh změnil Evropu během deseti let k nepoznání. Pomohl vytvořit miliony pracovních míst a stovky miliard dodatečné prosperity vyjádřené v euru. Odstranil bariéry a otevřel dveře. Evropané mohou žít, studovat, pracovat nebo žít na penzi v kterékoli evropské zemi chtějí. Spotřebitelé mají rozsáhlejší výběr vysoce kvalitních výrobků. Podniky mají přístup k mnohem širším trhům. Evropa je mnohem lépe ochraňována proti ekonomickým propadům. Musíme se však postarat o to, aby vnitřní trh fungoval ještě lépe“ Co chybí : trh služeb, veřejné zakázky, dokončení liberalizace síťových odvětví, finanční služby přes hranice Shrnutí : populární brožura Ad 2) Vize vnitřního trhu (podle Evropského parlamentu, 2004): Téměř dokonalý vnitřní trh by se neměl v ničem podstatném lišit od „domácích“ trhů členských zemí : Bude se opírat o společnou měnu, Bude mít harmonizovanou daňovou soustavu, Bude disponovat integrovanou infrastrukturou (dopravní, energetickou, telekomunikační), Zajistí plnou svobodu pohybu osob po celém teritoriu Unie, Vytvoří právní nástroje umožňující, aby podniky mohly efektivně operovat na kterémkoli místě vnitřního trhu

30 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Zatím chybí : Harmonizace nepřímých daní, zejména takový systém DPH, který bude mít blízké sazby, což umožní výběr daní v zemi původu, Dokončení celoevropské dopravní, energetické a telekomunikační sítě, Úplné odstranění kontrol osob na hranicích a neomezené právo pobývat v kterékoli členské zemi, Překážky pro přeshraniční působení firem a jednotlivců v sektoru služeb

31 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 2. Záměry programu vnitřního trhu po roce 2000 : Pokračovat v dokončování vnitřního trhu 1. Lisabonská strategie (2000), 2. Strategie vnitřního trhu na období (2003) 3. The Sapir Report - An Agenda for a Growing Europe (2004), 4. Wim Kokova zpráva, Tváří v tvář výzvám. Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost, EK, listopad 2004, 5. Nový začátek lisabonské strategie. Společně k růstu a zaměstnanosti. Sdělení předsedy Barrosa po dohodě s místopředsedou Verheugenem, EK, únor 2005 Zjednodušit legislativu vnitřního trhu „Existující regulatorní prostředí v EU je nadměrně komplexní a v důsledku toho představuje překážku pro růst“ (2005), Iniciativa „Better regulation“ (2002), Tři směry : Stáhnout nebo upravit připravované legislativní návrhy, Zjednodušit existující unijní legislativu (tříletý program), „Vyšší kvalita“ nových legislativních návrhů : Impact Assessment, zejména s ohledem na lisabonskou strategii Působit na včasné zavádění legislativy vnitřního trhu : Standardní doba pro zavedení legislativy : dva roky, cíl : 98,5 %, deficit 1,5 %, Skutečnost : 3,6 % (2005), infringments : kolem 700 (1992), zhruba 1600 (2003), většina se táhne čtyři roky

32 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Ad 1) Lisabonská strategie Program komplexních a radikálních reforem, které mají z Evropy vytvořit vysoce ekonomicky výkonnou a konkurenceschopnou ekonomiku, aniž bude ohrožena sociální soudržnost a aniž bude znehodnoceno životní prostředí Ekonomické reformy nemohou jít mimo vnitřní trh, spojení LS a dalšího dokončování vnitřního trhu Závěr ER v Lisabonu : urychleně pracovat na „dobudování vnitřního trhu v některých odvětvích a na zlepšení jeho dosud nízké výkonnosti v jiných“, Dospět „k plně funkčnímu trhu“ Ekonomický pilíř : tři směry (verze z roku 2000) Ekonomická reforma a dokončování vnitřního trhu Odstranit překážky volného pohybu služeb, Dokončit liberalizaci zemního plynu, elektrické energie,dopravy a poštovních služeb, Aktualizovat pravidla pro veřejné zakázky, Zjednodušit právní rámec vnitřního trhu, Konkurenční prostředí na vnitřním trhu : objem státních podpor snížit na 1 % HDP, místo toho podporovat řešení problémů průřezového významu (zaměstnanost, rozvoj regionů, životní prostředí aj.)

33 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Vytvoření integrovaných finančních trhů Problém : roztříštěnost evropských kapitálových trhů, nedostatečná nabídka rizikového kapitálu, Do roku 2005 dokončit Akční plán finančních služeb : lepší přístup ke kapitálu hlavně pro malé a střední podniky, Akční plán rizikového kapitálu (do konce 2003), Dokončit soubor daňových předpisů (úkol z roku 1999) Odstranění překážek pro podnikání, hlavně u malých a středních podniků Vyhodnotit, jaká doba a jaké náklady jsou nutné k založení nové firmy, Připravit Evropskou chartu malých firem, Využít prostředků Evropské investiční banky Vedle toho další směry LS : Lepší koordinace makroekonomických politik, Aktivní politika zaměstnanosti, Modernizace evropského sociálního modelu Shrnutí : jde vesměs o úkoly vytyčené již dříve

34 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Ad 2) Strategie vnitřního trhu na období Tři výzvy : 1.Začlenění nových zemí, zajistit bezporuchové fungování vnitřního trhu, 2.Lisabonská strategie vyžaduje řadu radikálních opatření také ve fungování vnitřního trhu, 3.Stárnutí evropské populace a rizika pro evropský sociální model (hlavně penzijní systémy) Strategie byla shrnuta do těchto deseti bodů : Implementace legislativy vnitřního trhu : urychlit zavádění legislativy vnitřního trhu do národního právního systému, obecnou a závaznou lhůtou pro zavedení směrnice má být 24 měsíců, Integrace trhů služeb : služby se dnes podílejí 70 % na HDP zemí EU, avšak pouze 20 % tvoří jejich podíl ve vzájemném obchodu. Komise hodlá předložit do konce roku 2003 směrnici, která by se opírala o vzájemné uznávání, spolupráci veřejné správy, harmonizaci, kde je to nezbytné a která by zavedla jakýsi Evropský kodex chování v sektoru služeb, Volný pohyb zboží naráží nadále na technické překážky, čímž se také vysvětluje, že obchod s třetími zeměmi roste v posledních letech rychleji než vnitrounijní obchod. Také cenové sbližování se téměř zastavilo. Řešení se vidí v rozsáhlejším uplatňování zásady vzájemného uznávání,

35 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Demografická výzva : účinnější vnitřní trh by měl přispět k vyššímu růstu produktu i zaměstnanosti a tím ulehčit situaci penzijních systémů. Předpokládá se snadnější převod penzí mezi členskými státy a úprava zdanění penzijních fondů zřízených v jiných členských zemích. Stárnutí populace a rostoucím nárokům na národní zdravotní systémy by se mělo také čelit tím, že zdravotních služeb bude možno využívat v jiných členských zemích, Lepší přístup k základním službám : po otevření síťových služeb hodlá Komise pokračovat v otevírání dalších sektorů, jmenovitě dodávek vody. Mají být také upravena pravidla hospodářské soutěže a státní podpory v případech spolupráce veřejných a soukromých subjektů, Zlepšení podmínek pro podnikání : většina opatření ve prospěch podnikání a inovační činnosti je v rukou členských států. Na úrovni Společenství je nutno ke zlepšení situace učinit některé kroky: přijetí komunitárního patentu a ochrana intelektuálního vlastnictví, úprava auditu, aby vytvářel důvěru investorů, usnadnit přeshraniční fúze, Zjednodušení regulativního rámce : Komise chce prověřit legislativu vnitřního trhu se záměrem nalézt přístup, který nejlépe odpovídá v určité situaci : například harmonizace nebo vzájemné uznávání, „nový přístup“ nebo detailnější směrnice, regulace nebo samoregulace, směrnice nebo nařízení,

36 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Redukce daňových překážek : u přímých daní hodlá Komise upravit zdaňování mateřských a dceřinných společností a zdanění fúzujících podniků a tím odstranit dvojité zdanění.Hodlá také zjednodušit pravidla výběru DPH a dospět ke stavu, kdy se bude tato daň platit v zemi původu, Otevřenější trhy veřejných zakázek : zatím jen 10 % zakázek bylo provedeno přes hranice, ačkoli veřejné zakázky tvoří 16 % evropského HDP. Komise hodlá v roce 2004 změnit situaci akčním plánem, který zajistí, že podstatná část transakcí spojených a veřejnými zakázkami se bude od roku 2006 provádět elektronicky, Poskytování lepších informací jak občanům, tak podnikům : polovina občanů EU a více než polovina podnikatelů není dostatečně informována o svých právech a příležitostech, které nabízí vnitřní trh. Za tím účelem hodlá Komise zřídit nový webový portál, v němž budou poskytovány praktické informace a rady občanům i podnikatelům, bezplatnou telefonní službu ( ) poskytující informace o nejrůznějších aspektech života a vývoje EU. Tím by se však neměla snížit odpovědnost každého členského státu za informování vlastních občanů.

37 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU SOLVIT : řešení problémů vnitřního trhu vznikajících při přeshraničním styku občanů a podniků (2002), informační služba s kontaktními místy v každém členském státě (národní SOLVIT centra, propojení zemí), 3. Sapir Report (2004) Zpráva skupiny nezávislých odborníků objednaná v roce 2002 EK (R. Prodi), Problém : pokrok ekonomické integrace od konce 80.let : makroekonomická stabilita a soudržnost, ale bez uspokojivého růstu, Zadání : zhodnotit systém hospodářských politik EU a navrhnout strategii, která by zajistila vyšší růst, při udržení stability a soudržnosti v rozšířené Unii, Udržitelnost evropského modelu a nové výzvy: demografické trendy, nové technologie, globalizace, rizika Doporučení : 1.Vnitřní trh učinit dynamičtější, 2.Podpořit investice do znalostí, 3.Zlepšit rámec makroekonomické politiky potřebný pro HMU, 4.Přebudovat politiky zaměřené na konvergenci a restrukturalizaci, 5.Větší efektivnost rozhodování a regulací, 6.Přebudovat rozpočet EU

38 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Návrhy : Trh výrobků : odstranit překážky vstupu do odvětví (administrativní, finanční aj.), soutěžní politika nesmí bránit vstupu, Trhy práce : usnadnit mobilitu mezi členskými státy (neztratit získaná práva a neohrozit získané standardy v péči o zdraví, důchodech, podpoře v nezaměstnanosti), pružně upravovat kvalifikaci měnícím se potřebám trhu, Trh finančních služeb : podpora Akčního plánu finančních služeb a Akčního plánu rizikového kapitálu, Trvalé zvyšování kvalifikace a znalostí jak u zaměstnanců, tak u zaměstnavatelů : nové technologie, vývoj trhů, Investice do znalostí : vysoké školy a výzkum, vytvoření Evropské agentury pro vědu a výzkum (EASR) Shrnutí : vlažné přijetí Komisí, některá doporučení převzata do Wim Kokovy zprávy a do navrhované rozpočtové perspektivy

39 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 4. Wim Kokova zpráva (2004) Odpovědnost za vnitřní trh, kap. 2, Hodnocení vnitřního trhu: (str. 25) 1.„Rozhodující mechanismus, který vytváří ekonomický růst“, 2.Snaha dokončit vnitřní trh se zbožím a se službami se „zbrzdila a jejich pozitivní účinky slábnou“, 3.Program vnitřního trhu je „považován za zastaralou záležitost a nedostává se mu takové priority, jakou by zasluhoval. Toto je osudná politická chyba“, 4.Slabiny : vnitřní trh se zbožím se od roku 2001 zmenšoval, což platí také pro trh služeb, cenová konvergence pomalá a cenové rozdíly mezi zeměmi jsou větší než v USA, EU je stále méně přitažlivějším místem pro investice, více peněz z EU odchází než přichází, 5.Pomalá transpozice právních předpisů : snižuje konkurenceschopnost, zavedená legislativa není v souladu s původní směrnicí, Doporučení : 1.Odstranit překážky volného pohybu služeb, 70 % HDP, ale jen 20 % vzájemného obchodu. Velký rozsah právních a administrativních překážek, Evropa rozdělena do národních trhů, Objem vnitřního obchodu službami je nižší než před deseti lety, Překážky odstranit do konce roku 2005,

40 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 2.Odstranit bariéry v hospodářské soutěži, hlavně v síťových odvětvích, 3.Volný pohyb zboží : stále místní pravidla, v rozporu se zásadou vzájemného uznávání, 4. Finanční trhy : 2005, 5. Infrastruktura : dopravní, energetická, telekomunikační, zatím sever- jih, nyní západ –východ, 6. Prostředí pro podnikatele : snížit administrativní zátěž, do konce roku 2005 výrazně snížit dobu, náklady a úsilí nutné k založení podniku 7. Trh práce : nalezení rovnováhy mezi pružností a sociálním zabezpečením, celoživotní vzdělávání, aktivní strategie stárnutí Navrhuje se soustředit činnost do pěti oblastí : 1.Znalostní společnost : výzkum a vývoj nejvyšší priorita, podpora používání nových technologií, učinit Evropu přitažlivou pro vědce, 2.Vnitřní trh : dokončení vnitřního trhu pro volný pohyb zboží a kapitálu, vytvoření jednotného trhu služeb, 3.Podnikatelské prostředí : administrativní zátěž podniků, rychlé zakládání nových podniků, prostředí pro podporu podniků, 4.Trh práce : celoživotní vzdělávání, aktivní stárnutí, partnerství pro růst a zaměstnanost, 5.Ekologická udržitelnost : ekologické inovace, zlepšování produktivity prostřednictvím ekologické činnosti

41 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 5. Barroso : Společně k růstu a zaměstnanosti. Nový začátek lisabonské strategie, únor 2005 „Potřebujeme dynamické hospodářství, které bude sloužit jako základna k dosažení našich cílů v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí. Proto se obnovená lisabonská strategie zaměřuje na růst a zaměstnanost. V souladu s těmito cíli musíme zajistit, aby : - Evropa byla přitažlivější pro investory a pracující, - Motorem evropského růstu byly znalosti a inovace, - Naše politiky umožňovaly podnikům vytvářet více pracovních míst a lepší pracovní místa. -Vytýčení růstu a zaměstnanosti jako bezprostředního cíle jde ruku v ruce s podporou cílů v sociální oblasti či v oblasti životního prostředí“ (str. 4) Rozšíření a prohloubení jednotného trhu Vnitřní obchod zbožím stagnuje, cenová konvergence se zastavila, Dobudování jednotného trhu : v oblasti služeb, regulovaných povolání, energetiky, dopravy, veřejných zakázek, finančních služeb

42 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Otevřené a konkurenční prostředí na trzích v Evropě i mimo ni Omezit a přesměrovat státní podpory Zlepšování evropských a vnitrostátních právních předpisů Posuzovat účinky nových legislativních předpisů na hospodářskou soutěž a konkurenceschopnost (legislativa REACH), Impact Assessment Rozšíření a zlepšení evropské infrastruktury Pomalý pokrok

43 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 6. Vnitřní trh pro 21.století 1. Zarámování : 1. Sdělení Komise (květen 2006) : „Program pro občany přinášející výsledky pro Evropu“ 50 let od Římské smlouvy, jiný svět, „Je na čase provést důkladnou revizi („fundamental review“) hospodářské integrace, a zejména jednotného trhu“, Proč : záměry původního programu : zvýšení růstu a zaměstnanosti, využití přínosu z většího rozsahu výroby, efekt zesílené konkurence, přínosy pro spotřebitele, 2006 : nové podmínky Politické změny : konec rozdělení Evropy, Čína a Rusko jako obchodní partneři, Ekonomické změny : posun od zpracovatelského průmyslu ke službám, nástup ekonomik s nízkými náklady, přesun k ekonomice znalostí, Technologické : nové technologie, ICT, Sociální : stárnutí populace Nutno zjistit : jak čelit novým výzvám, kde zůstaly mezery, máme pro realizaci jednotného trhu ten nejúčinnější mechanismus odpovídající novým podmínkám? Nezbytné pro obnovení důvěry v Evropu,

44 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Komise se zavazuje předložit v roce 2007 předběžnou zprávu o jednotném trhu v 21.století, s konkrétními návrhy, 2.Vyhlášení veřejné konzultace o budoucím vnitřním trhu (duben-červen 2006), 2. Studie připravená pro reformu vnitřního trhu (leden 2007): „Steps towards a deeper economic integration : the Internal Market in the 21st century. A contribution to the Single Market Review“, EC, DG for Economic and Financial Affairs, January 2007, 88 stran Celkové hodnocení : „While the Internal Market has contributed to promote integration and, to a certain extent, competition within the EU, its potential has not been fully exploited. Initial expectations that the Internal market would be a launching pad for a more dynamic, innovative and competitive economy at the world level have not been met“ (p.6) Tři otázky : 1. Jak se od poloviny 80.let změnilo prostředí, v němž funguje vnitřní trh, 2.Jaké efekty dal zatím vnitřní trh, 3.Proč se očekávání spojená s vnitřním trhem nenaplnila

45 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Ad 1) Změny : Rozšíření Unie, Hospodářská a měnová unie, Demografické změny, Zvýšená úloha sektoru služeb a síťových odvětví, Globalizace Ad 2) Přínosy : hlavně mikroekonomické : vzájemný obchod, přeshraniční investice, fúze, cenová konvergence, konkurence a inovační činnost, Ale : míra integrace : státy USA jsou obchodně více integrovány, mobilita zdrojů v Evropě, zpomalení integrace trhů, soutěžní prostředí : přesuny zdrojů mezi zeměmi, velké start-up, velké cenové rozdíly mezi zeměmi, vnější prostředí : přitažlivost pro zahraniční investory (v high-tech), přítomnost evropských firem na asijských trzích, inovace : VT se nestal hybnou silou inovací, „Innovation gap“, situace Evropského výzkumného prostoru, fragmentace

46 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Ad 3) Proč není potenciál VT využíván : I po 15 letech od “dokončení“ existuje na VT mnoho bariér, Příčiny : 1.Neupokojivá transpozice předpisů do národní legislativy, Cíl : 1,5 %, (2006 : 1,9 %), nejhůře v zemích eurozóny, nesprávná interpretace, infringements, 2. Nástroje používané na VT nejsou zcela funkční (vzájemné uznávání), 3. Bariéry v určitých sektorech : výroba vojenského materiálu, sektor služeb, finanční sektor, síťová odvětví, daňové systémy, 4. Neexistuje vnitřní trh znalostí, do programu VT nikdy nebyl zahrnut, ochrana duševního vlastnictví, evropský patent, 5.VT se neadaptoval na změněné podmínky (nové technologie, znalostní ekonomika, globalizace) „The contribution of the Internal Market to the transformation of the EU into a more dynamic, innovative and competitive economy at world level was insufficient because : 1.existing instrument to remove non-tariff barriers to cross-border transactions and factor movements are not fully adequate, 2. some markets remain fragmented, 3. the Internal Market has failed to fully adapt to a changing environment“ (p. 76)

47 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Vize vnitřního trhu pro 21.století, osm návrhů (2007) : 1. VT v sektoru služeb a znalostí je předpokladem pro růst produktivity, zavedení a využití ICT v dalších sektorech : velkoobchod, maloobchod, finanční služby, služby podnikům, 2. Funkční VT přispívá k vyrovnanějšímu fungování HMU, podněty pro adaptace na trzích, včetně trhů práce, lepší adaptace na vnější šoky, 3. Rozšíření EU přináší nové příležitosti pro občany i podniky, zároveň zvětšuje heterogenitu VT a prostor pro spory mezi členskými státy (zdanění podniků, pohyb pracovníků, reforma SZP), 4.Pravidla VT musí zohledňovat globalizaci : off-shoring, podpora výzkumu, standardy EU, 5. Zahraniční obchod EU a VT : přístup na trhy třetích zemí, 6. Synergie politik VT a politiky na ochranu soutěže, inovační politiky, 7. Reformy na VT musí brát v úvahu adaptační náklady, aby reformy byly průchodné, 8. Regulace trhů musí být citlivá : různé přístupy k regulaci (pro celou ekonomiku, pro sektor, samoregulace, nezávislé regulační agentury aj.)

48 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 3. Sdělení Komise (únor 2007) „A Single Market for Citizens“, Interim report to the 2007 Spring European Council První varianta vize vnitřního trhu pro 21.století, Hlavní motto : až doposud se těžiště prohlubování vnitřního trhu soustřeďovalo na odstraňování překážek mezi členskými státy, nyní přesun : „To make markets work better and deliver even more tangible benefits for European citizens, entrepeneurs, workers and consumers alike in an enlarged Europe“, „The goal of the 21st century single market is to make market work better for the benefit of European citizens, consumers and businesses, and to promote a more competitive and sustanainable Europe“, Výzvy vnitřního trhu EU v 21.století : Globalizace : příležitost, ale také silnější konkurenční tlaky,mizí rozdíl mezi domácím a vnějším trhem, Strukturální změny : vznik znalostní ekonomiky, rostoucí váha sektoru služeb v ekonomice, sílící závislost v dodávkách energie, klimatické změny, stárnoucí populace, Rozsáhlejší a diverzifikovanější EU : 27 členských států proti 12 v roce 1992

49 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Finální verze vize vnitřního trhu pro 21.století má být předložena na jarním zasedání ER 2008, „If the internal market is to meet the economic challenge, we must ensure that our policies are fully attuned to the needs of our time“ Jako příloha : výsledky vnitřního trhu : , přínos pro občany a pro podniky 4. Sdělení Komise :“Jednotný trh pro Evropu ve 21. století“ (listopad 2007) Verze předkládaná pro posouzení v Radě a pro jarní zasedání ER 2008 Neobsahuje tradiční program legislativních opatření (jako Bílá kniha 1985), cílem je podpořit flexibilitu a přizpůsobivost jednotného trhu na nové podmínky, zajistit právní a regulativní rámec, Vedle tohoto sdělení několik příloh, včetně rozsáhlého shrnutí výsledků VT

50 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Směry „revize“ : 1. Zajistit větší přínos pro občany, spotřebitele a malé a střední podniky : reagovat na očekávání a obavy občanů, přinášet výsledky v podobě nižších cen, vyšší kvality, rozmanitosti, dostupnosti a bezpečnosti zboží, usnadňovat podmínky pro malé a střední podniky, 2.Využívat možností globalizace : maximalizovat potenciál VT jako odrazový můstek pro vstup podniků na světový trh, jako atraktivní místo pro investory a jako jedna z autorit, která je v globálním světě příkladem při vytváření pravidel a norem, 3.Otevírat nové oblasti vědění a inovací : podporovat sektory s nabídkou zboží a služeb, k jejichž vzniku jsou zapotřebí obsáhlé vědomosti a složité technologie, jde o sektory, které jsou hnacím prvkem budoucího růstu, 4.Výrazný sociální a ekologický rozměr : zohledňovat sociální a ekologické dopady, které doprovázejí otevírání trhů a doplňovat je o opatření, která občanům i podnikům nabízejí nové příležitosti, Nový přístup : (vedle prosazování evropského práva a jeho vymáhání a spolupráce orgánů na různých úrovních) :

51 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Sledování trhů a odvětví (monitoring) : Sledovat, jak fungují hlavní trhy zboží a služeb, hlavně ty, kde existuje velký potenciál hospodářského růstu, vytváření nových pracovních míst a přínosů pro spotřebitele (zjišťovat, proč trhy fungují neuspokojivě a v čem přetrvávají překážky : nedostatečná integrace, nízká úroveň konkurence, nízká inovativnost, špatné regulativní prostředí aj.), na základě této identifikace navrhovat postupy, jak učinit tyto trhy výkonnější a konkurenceschopnější, Jak byly vybrány tyto sektory : podle přínosu k růstu, zaměstnanosti, růstu přidané hodnoty, podílu na vývozu atd., dále podle přírůstků produktivity a uspokojení spotřebitelů. Vybráno devět sektorů s vysokým podílem na zaměstnanosti (30,5 %) a přidané hodnotě (22,9 %), mezi nimi převážně ze sektoru služeb (distribuce, finanční služby, služby podnikům) Na základě toho bude od roku 2009 každoročně vydáván Consumer Scoreboard: hodnotící přehled z hlediska spotřebitele prostřednictvím základních ukazatelů (reklamace, ceny spokojenost zákazníků, bezpečnost aj.),

52 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 7. Vnitřní trh EU : závěr 1. Stav integrace na čtyřech trzích : Trh zboží : vysoký stupeň integrace, zůstávají národní překážky, srovnání s USA, Trh služeb : integrace na trhu dopravních, finančních služeb, rozdělení na národní trhy zůstává u velké skupiny ostatních služeb, Trh pracovních sil : otevření národních trhů, malý rozsah mobility mezi členskými státy, Trh kapitálu : velký pokrok díky zavedení společné měny, existuje evropský kapitálový trh? Stav v ostatních sférách vnitřního trhu 2. Příčiny pomalého postupu : „Ochrana“ národních zájmů (směrnice o službách, evropský patent, směrnice o převzetí podniku), Wim Kok : „osudná politická chyba“, není považován za prioritu 3. Efekt měřený vyšším růstem a vyšší zaměstnaností se nedostavil (Sapir), Odpověď : Lisabonská strategie, Barroso (2005) : ve hře je osud „evropského modelu“ a místo Evropy v globálním světě

53 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 4.EU „strávila“ rozšíření (2004), aniž byl ohrožen vnitřní trh, 5.Vnitřní trh nikdy nelze považovat za „dokončený“: Bolkestein (2003) : „The mistake that is often made is to think that after ten years the Internal Market is completed. This is to misunderstand the Internal Market. It is not a finite task that we shall at some time point be able regard as done. It is a continuous process that will require constant attention. Even after we had filled the obvious gaps, the work of repair, maintenance and up-dating will continue“

54 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 8. Vnitřní trh EU a Lisabonská smlouva 1. Hlavní změny obsažené v Lisabonské smlouvě se netýkají ekonomické integrace, ale institucí EU, jejich funkcí a fungování : 1.Vnitřní bezpečnost : nové pravomoci v oblasti justice a vnitra : EK, EP, ESD, rozšíření QMV, 2. Společná zahraniční politika : president EU, „ministr zahraničí,“ 3. Rozšíření Unie : nový způsob hlasování v Radě, odstranění veta zhruba v 50 oblastech, agenda EK, vtažení národních parlamentů, Formální rozdíly mezi evropskou ústavou a Lisabonskou smlouvou : 1. Ústava : nahrazuje všechny předchozí smlouvy, konsolidovaný text, 2. Lisabonská smlouva : doplňky Římské a Maastrichtské smlouvy, dvě smlouvy : Smlouva o Evropské unii, Smlouva o fungování Evropské unie, 3. Odstranění symbolů, 2.Základní inovace : rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy, tři úrovně Smlouva o fungování Evropské unie, Část první, čl. 2-6

55 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 1.Pravomoci výlučné : ve vymezených oblastech vydává Unie právně závazné akty, Celní unie, stanovování pravidel nezbytných pro fungování vnitřního trhu, měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je euro, zachování biologických mořských druhů v rámci společné rybolovné politiky, společná obchodní politika, 2. Pravomoci sdílené : závazné právní akty vydávají jak Unie, tak členské státy: Vnitřní trh, sociální politika (vymezená ve Smlouvě), hospodářská, sociální a územní soudržnost, zemědělství a rybolov ( s výjimkou uvedenou shora), životní prostředí, ochrana spotřebitele, doprava, transevropské sítě, energetika, prostor svobody, bezpečnosti a práva, společné otázky bezpečnosti v otázkách veřejného zdraví, Činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, vesmíru : Unie může vymezovat a provádět programy, nesmí však bránit členským státům ve výkonu jejich pravomocí, Společná politika v oblasti rozvojové spolupráce a humanitání pomoci (nesmí bránit členským státům ve výkonu jejich pravomocí), Členské státy koordinují své hospodářské politiky prostřednictvím Hlavních směrů těchto politik, provádějí opatření ke koordinaci politiky zaměstnanosti, mohou dávat podněty ke koordinaci sociálních politik

56 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 3.Pravomoci provádět činnosti, jimiž se podporuje,koordinuje a doplňuje činnost členských států : Ochrana a zlepšování veřejného zdraví, průmysl, kultura, cestovní ruch, všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání, mládež a sport, civilní ochrana, správní spolupráce 3.Lisabonská smlouva o vnitřním trhu Změny v používaných pojmech : Společenství, Evropské společenství….Unie, Evropská společenství…Evropská unie, Smlouva o založení Evropského společenství (Římská smlouva…Smlouva o fungování Evropské unie), Smlouva o Evropské unii…Smlouvy Společný trh…vnitřní trh, Členské státy, na něž se vztahuje výjimka…členské státy, jejichž měnou je euro, Soudní dvůr…Soudní dvůr Evropské unie

57 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Vnitřní trh, článek 2 (Smlouva o Evropské unii, Hlava I, čl. 3, doslovné znění) 1. Cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel, 2. Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti, 3.Unie vytváří vnitřní trh. Usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování ochrany životního prostředí. Podporuje vědecký a technický pokrok, Bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte, Podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy, Respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví,

58 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 4.Unie vytváří hospodářskou a měnovou unii, jejíž měnou je euro, 5.Ve svých vztazích s okolním světem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy a přispívá k ochraně svých občanů. Přispívá k míru, bezpečnosti, udržitelnému rozvoji této planety, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby, ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodržování Charty Organizace spojených národů, 6.Unie sleduje své cíle vhodnými prostředky na základě pravomocí, které jsou jí Smlouvami svěřeny

59 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Legislativa vnitřního trhu (viz Smlouva o fungování Evropské unie): články o čtyřech svobodách prakticky beze změn, Změny spíše v doprovodných politikách : Sociální politika : koordinace ano, nikoli harmonizace, Životní prostředí : spojení ekologie s klimatickými změnami, Nově : Energetika : spojení s klimatickými změnami, bezpečnost zásobování, Nově : Evropský výzkumný prostor, QMV : strukturální fondy, společná dopravní politika, energetika, ochrana duševního vlastnictví aj. Dvě důležité změny : 1. Znění článku o hospodářské soutěži a její postavení : není mezi cíli, „zásada otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží“, zásah Francie (Sarkozy), Je vyváženo zvláštním Protokolem o vnitřním trhu a hospodářské soutěži : čl. 2 „zahrnuje systém, v němž hospodářská soutěž není narušována“, 2.„Ochrana občanů Unie“ : jak interpretovat, francouzské vysvětlení : ochrana proti hrozbám globalizace, proti přesunu podniků, Nebezpečí : odchod od prosazování konkurenčních trhů, s volnou soutěží, příklon k ochranářství a protekcionismu

60 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU 9. Legislativa vnitřního trhu EU a rozšíření Unie o nové země (2004) Fáze jednání o přistoupení nových zemí : Tři kodaňská kritéria (stabilita demokratických institucí, tržní ekonomika schopná se vyrovnat s konkurenčním prostředím vnitřního trhu, převzetí veškeré legislativy EU, včetně cílů politické, hospodářské a měnové unie), 1993, Předvstupní strategie (1994) : hlavní priorita : příprava na začlenění do vnitřního trhu EU, harmonizace domácích právních předpisů, Bílá kniha „Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie“(1995) Dvě části : 1. Charakteristika vnitřního trhu, jeho zásad a fungování, 2. Přehled legislativy vnitřního trhu EU shrnutý do kapitol, nejen čtyři svobody Program PHARE : pomoc při přebírání legislativy vnitřního trhu a při budování nových institucí, Posudek Komise o připravenosti přidružených zemí na jednání o vstupu (1997), pět zemí včetně ČR shledáno jako zralé pro jednání o přistoupení, Zahájeno jednání o vstupu pěti zemí (1998), veškerá legislativa shrnuta do 31 kapitol, Jednání podle kapitol, „uzavření“ kapitoly,

61 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Zásady : 1.Neexistují výjimky při přebírání legislativy EU, jmenovitě u kapitol týkajících se vnitřního trhu, 2.Kandidátské země mají za úkol před přijetím převzít maximum legislativy EU, Národní programy, 3.Přechodná období při zavádění unijní legislativy do národního práva : časový odklad, přesně termínovaný, z vážných důvodů, 4.Přechodná období vyžádaná novými zeměmi a zeměmi EU, 5.Přechodná období vyžádaná ČR : volný pohyb kapitálu (5-7 let), zavedení DPH u vybraných služeb se sociálním dopadem (do konce 2007), vybrané směrnice týkající se životního prostředí, energetika, zemědělství, 6.Přechodná období vyžádaná starými zeměmi EU : volný pohyb pracovníků (až 7 let, závisí na přijímající zemi), postupný náběh přímých plateb pro zemědělce, omezený vstup na trh nákladní automobilové dopravy ( 5 let)

62 Prof. Ing. Luděk Urban, CScVnitřní trh EU Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Vnitřní trh EU: vznik, vývoj, současný stav FSV UK, LS 2009 - 2010 Prof. Ing. Luděk Urban, CSc, Jean Monnet Professor"

Podobné prezentace


Reklamy Google