Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Blanka Žánová Název DUM: VY_32_Inovace_5.3.8 Život na vesnici a ve městě Téma: Člověk a jeho svět - Dějiny.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Blanka Žánová Název DUM: VY_32_Inovace_5.3.8 Život na vesnici a ve městě Téma: Člověk a jeho svět - Dějiny."— Transkript prezentace:

1 Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Blanka Žánová Název DUM: VY_32_Inovace_5.3.8 Život na vesnici a ve městě Téma: Člověk a jeho svět - Dějiny ČR Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Anotace: Výkladová hodina pro žáky 5.ročníku, významné okamžiky českých dějin. Materiál je určen pro práci s interaktivní tabulí, pro dataprojektor nebo do počítačové učebny.

2  Podoba vsi : -Středověká ves byla malá, průměrně v ní bylo mezi 15 až 30 usedlostmi -Poloha a tvar vesnických sídlišť byly dány tvarem terénu a především možností přístupu k vodě -Existovaly dva základní typy vsí 1) Ulicové - soustředěné podél cesty nebo potoka 2) Návesní - s usedlostmi postavenými kolem návsi. Život na vesnici

3  Dělili se podle majetku (kolik vlastnili půdy a dobytka) Rozdělení obyvatel sedláci rolníci bezzemci Pronajímali si půdu od sedláků nebo obce

4  Další obyvatelé  Zcela nemajetní lidé Čeledíni a děvečky Chudina a žebráci Pracovali za stravu a byt u sedláka Žili z milodarů

5  Podoba obytných domů - Venkovské domy byly stavěny z vepřovic – sušených cihel - Největší místností domu byla světnice, ve které se vařilo, jedlo i spalo. Ve světnici se nalézaly dřevěné lavice, pec, truhla a stůl se židlemi. Podlahu tvořila udupaná hlína - Vývojem zobecněl trojprostorový dům s vytápěnou obytnou místností a síní, která byla jak obytným, tak pracovním prostorem - Třetí část domu měla různé určení – komora, chlév či špýchar. „vepřovice“ později nahradily pálené cihly

6  Podoba usedlosti - Zemědělská usedlost se soustřeďovala kolem oploceného, případně zídkami vymezeného dvora - Stálo zde obytné stavení a různé hospodářské stavby, od různých kůlen a přístřešků po stáje a stodoly - Na vlastní usedlost navazoval záhumenek nebo zahrada, kde se pěstovala zelenina a plodiny vyžadující zvýšenou pozornost nebo ochranu.

7  Panský dvůr - Majitelé vsi měli často v jejím areálu panský či „poplužní“ dvůr, který byl základem jejich vlastního zemědělského hospodaření - Zpravidla byly takové dvorce i lehce opevněny - nezámožní šlechtici, kteří vlastnili jen jedinou ves nebo jen její díl, v takovém dvorci i sídlili - K velkému rozvoji panských dvorů došlo od 15. století

8  Vesnický kostel -Byl zpravidla nejvýstavnější stavbou ve vsi -V jeho bezprostředním okolí, které bylo jakýmsi shromaždištěm, se řešily nejrůznější záležitosti -v blízkosti stála krčma, případně krámek místního kupce -Ještě ve 14. století stála řada dřevěných kostelů, ale ty byly přestavovány, aby farní svatostánek byl dostatečně důstojným. -Snad každý farní kostel měl už na počátku 15. století alespoň jeden zvon

9  Samospráva vesnice - Základním správním celkem byla rychta, která zahrnovala několik blízkých vsí, případně jednu větší vesnici - V čele byl rychtář a několik konšelů či přísežných - Jejich pravomoci byly podstatně menší než u městské samosprávy, také proto, že byli jmenováni vrchností - Představitelé vsi měli především za úkol obstarávat komunikaci mezi vrchností a poddanými - Starali se o plnění příkazů vrchnosti, vyřizovali i drobné spory mezi sousedy a také vybírali různé dávky a poplatky

10  - V průběhu času některé vsi zanikly - přírodní podmínky pro hospodaření nebyly v daném místě alespoň ucházející - Z některých vsí zůstaly jen panské dvory, ze kterých pak byly obhospodařovány pozemky původní vesnice - Mnoho vsí zaniklo i díky válečnému drancování. Zaniklé vsi

11  -Od pondělí do soboty venkované pracovali na poli, neděle byla den sváteční, čas bohoslužby ale i zábavy -Největším svátkem vesnice byly hody a posvícení, Vánoce a Velikonoce -Pravidelné tzv. „draní peří“, kterému se věnovaly ženy a děti, bylo příležitostí k vyprávění různých příběhů, zejména pohádek, které se tak dochovaly dodnes Život na vesnici

12   Zejména v období žní tvořila velkou část denní náplně tzv. robota  několikadenní práce v týdnu na poli vrchnosti zadarmo  Vedle toho museli poddaní odvádět i část z toho, co sami vypěstovali Povinnosti vesničanů

13  -Strava byla mnohem skromnější než dnes – nejdůležitějším pokrmem byl chleba -tmavý chléb byl méně výživný, a proto jej jedli chudší, bílý chléb byl výsadou bohatých -Hodně se jedly polévky, koláče, buchty, luštěniny a různé kaše, maso, později také brambory Jídlo na vesnici

14   To, jak kvalitně se člověk stravoval, bylo přímo odvozeno od jeho společenského postavení  Stejná strava mohla být pro někoho hlavním a jediným pokrmem, pro jiného byla pouhou přílohou  Strava většiny obyvatelstva byla značně jednotvárná a její hodnota spočívala více než v kvalitě v její kvantitě, dobře se najíst znamenalo především najíst se dosyta Jídlo na vesnici

15   Vlastnictví majetku  Vepřovice a dřevo  Kostel  Chléb Co sis zapamatoval? Obyvatelé vesnice se dělili podle Nejčastější stavební materiál při stavbě domů na vesnici byly Nejvýstavnější stavbou na vesnici byl Nejdůležitějším pokrmem byl

16   Chceš vědět víc?

17    NEZNÁMÝ. život na středověké vsi [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  NEZNÁMÝ. Jak žili ve středověku [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:  CHALUPA, Petr a Věra ŠTIKOVÁ. Vlastivěda 5: Česká republika jako součást Evropy. Brno: Nová škola, s.r.o., ISBN  HRONEK, Milan. Vlastivěda 5. Olomouc: Prodos, ISBN Citace


Stáhnout ppt "Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Blanka Žánová Název DUM: VY_32_Inovace_5.3.8 Život na vesnici a ve městě Téma: Člověk a jeho svět - Dějiny."

Podobné prezentace


Reklamy Google