Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Právo sociálního zabezpečení 1 Vybrané problémy (Obor: RPN) JUDr. Martin Šimák, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Právo sociálního zabezpečení 1 Vybrané problémy (Obor: RPN) JUDr. Martin Šimák, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Právo sociálního zabezpečení 1 Vybrané problémy (Obor: RPN) JUDr. Martin Šimák, Ph.D.

2 Schéma systému sociálního zabezpečení Sociální zabezpečení Sociální pojištění Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Státní sociální podpora Sociální péče Zdravotní péče + pojištění

3 Trocha historie….  křesťanství – Desatero  filantropie („láska k člověku“), altruismus  církve  chudinská péče obcí, domovské právo – péče primárně o vlastní obyvatele, právo žebroty  špitály (zřizovány při klášterech) - středověké i pozdější útulky pro nemocné, staré, chudé…  chudobince

4 Trocha historie….  Bismarckova reforma (Německo) – 1. ucelený systém důchodového, úrazového a zdravotního pojištění  Taafeho reforma (Rakousko)  1918 – recepční norma nově vzniklé ČSR  právní dualismus  20. léta 20. století – tvorba vlastních nových zákonů v oblasti SZ  přerušení vývoje válečnými událostmi  po r – sovětský model SZ, paternalismus

5 Prvky právních vztahů sociálního zabezpečení  prvky: subjekty, objekt, obsah A) Osoby (subjekty)  nositelé práv a povinností poskytovatelé SZ (dávek, služeb) – stát (orgány sociálního zabezpečení), obce, kraje, PO i FO soukromého práva příjemci SZ – pouze fyzické osoby  mají resp. mohou mít trojí právní způsobilost: 1) právní osobnost (způsobilost mít práva a povinnosti, právní subjektivita) 2) svéprávnost (způsobilost k právním úkonům, zahrnuje i způsobilost k protiprávním úkonům)

6 Právní vztahy v sociálním zabezpečení 1) Právní osobnost (§ 15 NOZ) u orgánů sociálního zabezpečení se nezkoumá u fyzických osob – vzniká narozením, zaniká smrtí 2) Způsobilost právně jednat (svéprávnost) - § 15/2 NOZ u poskytovatelů dávek - orgánů sociálního zabezpečení - se nezkoumá (jejich pravomoc je daná zákonem) u poskytovatelů soc. služeb – plná svéprávnost vzniká zletilostí (§ 30 NOZ) u fyzických osob – právní úprava není jednotná: v nemocenském pojištění: analogie se zákoníkem práce (vzniká dosažením 15 let věku – ust. § 6 ZP; § 112 ZNP)

7 § 29 správního řádu - procesní způsobilost  (1) Každý je způsobilý činit v řízení úkony samostatně (dále jen „procesní způsobilost“) v tom rozsahu, v jakém mu zákon přiznává svéprávnost. Ustanovení § 28 se použije obdobně.  (2) Osoby omezené ve svéprávnosti nemají procesní způsobilost v rozsahu tohoto omezení.20  (3) Správní orgán může dát příležitost fyzické osobě, která nemá procesní způsobilost, aby se v průběhu řízení k věci vyjádřila.  (4) V řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své názory, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn názor nezletilého dítěte ve věci. Za tím účelem správní orgán poskytne dítěti možnost, aby bylo vyslyšeno buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce nebo příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Vyžaduje- li to zájem dítěte, lze jeho názor zjistit i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte. V takovém případě správní orgán k úkonu přibere jinou vhodnou dospělou osobu. K názoru dítěte správní orgán přihlíží s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti.  (5) Úkony týkající se společných věcí nebo práv činí účastníci společně, pokud ze zvláštního zákona21 nevyplývá něco jiného.

8 Právní vztahy v sociálním zabezpečení v důchodovém pojištění:  plná svéprávnost vzniká dosažením zletilosti – tj. od 18 let věku (ust. § 3 ZDP → ust. § 30, § 49 NOZ)  v řízení o přiznání ID – ukončením povinné školní docházky ve státní sociální podpoře:  vzniká dosažením svéprávnosti (§ 67 odst. 4 ZSSP)  v řízení o rodičovský příspěvek a porodné – vzniká i u nezletilého rodiče staršího 16ti let (ust. § 67 ZSSP)

9 Právní vztahy v sociálním zabezpečení v sociální péči:  vázáno na schopnost samostatně jednat (svéprávnost)  PV dle zákona č. 108/2006 Sb. (příspěvek na péči - § 23/1, sociální služby - § 91/6),  PV dle zákona č. 111/2006 Sb. (dávky pomoci v hmotné nouzi - § 70)  PV dle zákona č. 329/2011 Sb. (dávky pro osoby se zdravotním postižením - § 19, § 20 odst. 2, § 22 odst. 3)

10 Právní vztahy v sociálním zabezpečení  Osoby, které nejsou plně svéprávné (§ 30, 31 NOZ) zastoupeny zákonným zástupcem (tj. u dítěte zpravidla rodič, jinak opatrovník)  Zastoupení - § 436 a násl. NOZ  Zastoupení dítěte - § 892 NOZ 3) Způsobilost protiprávně jednat (= způs. nést odpovědnost za vlastní protiprávní jednání) v rozsahu způsobilosti právně jednat

11 Omezení svéprávnosti  přiznání svéprávnosti nezletilému (§ 37 NOZ)  zastoupení členem domácnosti ( § 48 NOZ)  omezení svéprávnosti (§ 55 a násl. NOZ)

12 Právo sociálního zabezpečení 1 Lidská práva, sociální práva JUDr. Martin Šimák, Ph.D.

13 Lidská práva – pojetí, význam  zahrnují aspekt etický, historický, náboženský, filozofický, politický, sociální a právní  lidská práva jsou:  rovná (zákaz diskriminace)  nezcizitelná  nezadatelná  nepromlčitelná  nezrušitelná  univerzální (má je „každý“)  přirozená (nadpozitivní)

14 Lidská práva - historie  provází lidstvo od samých počátků existence, souvisí s vývojem státu a společnosti  zárodky lidských práv:  sumerské a babylonské městské státy (4.,3. tis. př. Kr.),  antické Řecko, Řím (753 př. Kr. – 486 po Kr.)  křesťanské i židovské prameny (např. Bible – Nový Zákon – obsahuje koncepci lidské důstojnosti, také zásady Desatera nesou poselství úcty a respektu k osobnosti člověka, k jeho životu, majetku)  středověk – dílo T. Akvinského - myšlenky o právu na život, na vlastnictví a práci, spravedlivý soudní proces apod.

15 Lidská práva - historie  ideje lidských práv a snahy o jejich písemné zakotvení se začínají široce prosazovat s nástupem novověku  lidskými právy se zabývají významní myslitelé – Thomas Hobbes, John Locke, J.J. Rousseau – otázky přirozenosti lidských práv, lidské rovnosti apod.  prosazuje se individualistické pojetí lidských práv – práva svědčí konkrétnímu autonomnímu jedinci, nevyplývají z příslušnosti ke společenské vrstvě ani se neodvozují od vztahu k bohu

16 Lidská práva - historie  idea lidských práv - do právních řádů států od 2. pol. 18. stol.  Prohlášení nezávislosti USA  1789 – Deklarace práv člověka a občana…..  právní dualismus - 2 základní koncepce (teorie) v nahlížení na lidská práva a chápání jejich původu: a) přirozenoprávní teorie b) pozitivněprávní teorie

17 Lidská práva  iusnaturalismus (ius naturale) vs. iuspositivismus (ius positivum)  základní lidská práva a svobody = zvláštní kategorie  rozmach a zakotvení do mezinárodních dokumentů – po 2. světové válce  3 generace (skupiny):  první generace (negativní práva) - základní lidská práva, občanská práva, politická práva  druhá generace (pozitivní práva) – hospodářská, sociální, kulturní práva  třetí generace (kolektivní práva) – právo na mír, na rozvoj, na ekonomickou prosperitu, na čisté životní prostředí atd.

18 Sociální práva  Všeobecná deklarace lidských práv (čl. 22 – 25)  Listina základních práv a svobod (hlava čtvrtá, čl )  ochrana a naplňování sociálních práv = cíl sociálního zabezpečení  patří do tzv. druhé generace lidských práv neuniverzální ekonomicky podmíněná obsahově neurčitá (adekvátní bydlení, přiměřená odměna za práci…) obtížně vymahatelná

19 Sociální práva  právo na práci (čl. 26 LZPS)  právo na vzdělání a přípravu na povolání (čl. 33 LZPS)  právo na uspokojivé pracovní podmínky (odměna, bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní podmínky, rovná příležitost pro kariérní postup, odpočinek) – čl. 28  právo na životní úroveň – minimální mzda  právo na rodinu (čl. 32 LZPS)  právo na sociální zabezpečení (čl. 30, 31 LZPS)  právo na svobodu sdružování (čl. 27 LZPS)

20 Rada Evropy  má 47 členských států  založena 1949 (Londýnská dohoda)  Orgány: výbor ministrů Sekretariát – generální tajemník Parlamentní shromáždění Komisař pro lidská práva Soud pro lidská práva  činnost hrazena z příspěvků členských států (ČR v r – 2,45 mil. EUR)

21 Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod  přijata členskými státy Rady Evropy v Římě  dne  celkem 59 článků + dodatkové protokoly  právo na život  zákaz mučení  zákaz otroctví a nucených prací  právo na spravedlivé řízení (fair trial)  uložení trestu jen na základě zákona (nulla poena…)  svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání, projevu, shromažďování, sdružování…

22 Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod  právo uzavřít manželství  zákaz diskriminace  právo na vzdělání (DP, čl.2)  zákaz dlužnického vězení (P č. 4, čl. 1)  zákaz vyhoštění občana (P č. 4, čl. 3)  Zrušení trestu smrti (P č. 13, čl.1)  čl možnost smluvních stran odstoupit od závazků (vyjma práva na život dle čl. 2), daných Úmluvou, v případě války, či jiného veřejného ohrožení

23 Evropský soud pro lidská práva  Hlava II., čl. 19 a násl. Úmluvy  Sídlo: Štrasburk  každý členský stát je zastoupen 1 soudcem  soudci jsou voleni Parlamentním shromážděním  funkční období – 9 let, pouze jedenkrát  Soud projednává případy ve složení: samosoudce výbor (3 soudci) senát (7) velký senát (17)

24 Evropský soud pro lidská práva  pravomoci soudu podléhají všechny otázky týkající se provádění (aplikace) a výkladu (interpretace) Úmluvy, konkrétně: a)Čl. 33 – mezistátní stížnost – každá smluvní strana může předložit Soudu každé údajné porušení ustanovení Úmluvy a jejích protokolů jinou smluvní stranou b)Čl. 34 – individuální stížnost - Soud může přijímat stížnosti každé fyzické osoby, nevládní organizace nebo skupiny osob považujících se za poškozené v důsledku porušení práv přiznaných Úmluvou a jejími protokoly jednou ze smluvních stran, smluvní strany přitom nesmí nijak bránit účinnému výkonu tohoto práva

25 Evropský soud pro lidská práva  Soud může posuzovat věc až po vyčerpání všech vnitrostátních právních prostředků nápravy podle všeobecně uznávaných pravidel mezinárodního práva a ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato konečné vnitrostátní rozhodnutí  Soud neposuzuje stížnosti anonymní nebo opakovaně podané  pokud soud shledá porušení Úmluvy, přizná poškozené straně spravedlivé zadostiučinění  rozsudek senátu může být přezkoumán velkým senátem  rozsudek senátu/ velkého senátu je konečný  smluvní státy jsou zavázány respektovat konečný rozsudek  na výkon rozsudku dohlíží Výbor ministrů

26 Evropský soud pro lidská práva  spravedlivé zadostiučinění = finanční kompenzace majetkové nebo nemajetkové újmy  Stát (např. v ČR vláda) je povinen zadostiučinění ve stanovené lhůtě vyplatit  Stát dále zajistí, že rozsudek soudu bude přeložen do ČJ a distribuován orgánům, které se na porušení úmluvy podílely  Výbor ministrů může požadovat i změnu právních předpisů, pokud byly příčinou porušení Úmluvy nebo se na něm podílely

27 XY vs. Česká republika  uageisocode":["ENG"],"respondent":["CZE"],"documentcoll ectionid2":["JUDGMENTS"]} uageisocode":["ENG"],"respondent":["CZE"],"documentcoll ectionid2":["JUDGMENTS"]} 

28 Evropská sociální charta  vyhlášena v Turínu Radou Evropy  č. 14/2000 Sb.m.s.  revize Charty – 1996  četné dodatky k Chartě  zprávy o plnění Charty v ČR – předkládá vláda

29 Evropská sociální charta  právo na ochranu zdraví (čl. 11)  právo na sociální zabezpečení (čl. 12)  právo na sociální a lékařskou pomoc (čl. 13)  právo využívat služby sociální péče (čl. 14)  právo rodiny na sociální, právní a hospodářskou ochranu (čl. 16)

30 OSN  Spojené národy (název navrhl F.D Roosevelt leden 1942 – společné válečné úsilí 26 států proti Ose)  Společnost národů – předchůdkyně, zal. r v rámci Versailleské smlouvy („podpora mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“)  Konference San Francisco, 1945 (návrh USA, SSSR, Číny a VB)  Přijata Charta OSN (51 států), (ratifikace)  24.října = den Spojených národů

31 Cíle OSN  definované v Chartě, jsou následující: udržovat mezinárodní mír a bezpečnost; rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů; spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod; být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů.

32 Zásady činnosti OSN  všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné;  zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty;  zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti;  vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům;  zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí;  žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu.

33 OSN  193 členských států  Členství v OSN - přístupné všem mírumilovným státům ochotným přijmout povinnosti vyplývající z Charty a odhodlaným a schopným tyto povinnosti plnit  Oficiální jazyky OSN: angličtina, čínština, francouzština, ruština a španělština  rozpočet OSN schvaluje Valné shromáždění vždy na dvouleté období

34 Orgány OSN  Valné shromáždění prosazuje smírná řešení krizových situací schvaluje rozpočet OSN, volí nestálé členy RB  Rada bezpečnosti  udržuje mezinárodní mír a bezpečnost  vyzývá strany konfliktů k mírovému řešení  vyzývá členské státy, aby se při naplňování rozhodnutí Rady bezpečnosti uchylovaly k opatřením vylučujícím použití ozbrojené síly (kupříkladu k sankcím) ;  schvaluje použití síly v zájmu udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti

35 Orgány OSN  Ekonomická a sociální rada (ECOSOC)  ústřední diskusní fórum k projednávání mezinárodních ekonomických a sociálních otázek a formulaci politických doporučení členským státům a celému systému OSN;  vypracovává studie a zprávy a předkládá doporučení týkající se mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních, vzdělávacích, zdravotních a dalších otázek;  podporuje respektování a dodržování lidských práv a základních svobod;  podílí se na přípravě velkých mezinárodních konferencí v sociální a ekonomické oblasti a v příbuzných oborech a podporuje a koordinuje následné využití závěrů těchto konferencí;.

36 Orgány OSN  Mezinárodní soudní dvůr řeší spory a otázky předložené členskými státy a dále záležitosti stanovené Chartou OSN nebo mezinárodními smlouvami a konvencemi Při řešení sporů ICJ uplatňuje pravidla plynoucí z:  mezinárodních úmluv stanovujících pravidla výslovně uznávaná státy, jichž se spor týká;  mezinárodních zvyklostí a obecně uznávaných postupů, které jsou přijímány jako zákon;  obecných zákonných principů uznávaných státy;  soudních rozhodnutí a stanovisek nejkvalifikovanějších právních znalců jednotlivých zemí

37 Orgány OSN  Poručenská rada – původně vykonávala dohled nad správou 11 tzv. svěřeneckých území a jejich přípravu na samostatnost  Sekretariát – generální tajemník OSN

38 Mezinárodní organizace práce (MOP, ILO)  specializovaná organizace, jejímž hlavním cílem je prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných lidských a pracovních práv  založena roku 1919  roku 1946 se stala první specializovanou agenturou OSN (dalšími jsou např. UNESCO – …pro výchovu, vědu a kulturu, FAO – …pro výživu a zemědělství, WHO.... )  za svou činnost získala Nobelovu cenu míru (1969)  sídlo: Ženeva, 183 členů

39 Mezinárodní organizace práce  Úkoly, cíle: formuluje mezinárodní politické přístupy a programy na zlepšení pracovních a životních podmínek vytváří mezinárodní pracovní standardy organizuje rozsáhlý program technické spolupráce a provozuje školicí, vzdělávací a výzkumné programy.  zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů mají v rámci ILO při formulaci jejích politik a programů stejný hlas jako zástupci států

40 Mezinárodní organizace práce  ILO se skládá ze tří orgánů: Mezinárodní konference práce – každoroční zasedání delegací vlád společně se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců z členských států; konference určuje mezinárodní pracovní standardy a slouží jako fórum, na němž se řeší sociální a pracovní otázky globálního významu; přijímá úmluvy, protokoly a doporučení Správní rada – schází se dvakrát za rok, řídí činnost ILO, připravuje program a rozpočet organizace a posuzuje případy porušování standardů ILO. Mezinárodní pracovní úřad – slouží jako stálý sekretariát organizace.

41 Konvence MOP  Č Odškodnění pracovních úrazů (zemědělství), 1921  Č Odškodnění pracovníků (úrazy), 1925  Č Odškodnění pracovníků (nemoci z povolání), 1925  Č Rovnost zacházení (odškodnění úrazů), 1925  Č.37 - Invalidní pojištění (průmysl atd.), 1933  Č Invalidní pojištění (zemědělství), 1933  Č Pojištění pozůstalých (průmysl, atd.), 1933  Č Odškodnění pracovníků (nemoci z povolání) - revidovaná, 1934  Č Sociální zabezpečení (minimální standardy), 1952  Č Invalidní, starobní a pozůstalostní dávky, 1967  Č Zdravotní péče a dávky v nemoci, 1969

42 Specifické formy rozhodnutí v sociálním zabezpečení  Subsidiární aplikace správního řádu – zákona č. 500/2004 Sb.  Odchylky od správního řádu – zvláštní zákony (187/2006 Sb., 582/1991 Sb., 117/1995 Sb., 108/2006 Sb., 111/2006 Sb., 329/2011 Sb.)  řízení dávková (o přiznání, o změně dávky)  řízení v jiných věcech (nedávkových) – pokuty, vznik trvání pojistného poměru, regresní náhrady, povinnost vrátit přeplatek…

43 Výkaz nedoplatků  § 104 g zákona č. 582/1991 Sb.  Vykazuje dlužné částky na pojistném a penále na SZ  Vydává OSSZ  Obsah: označení zaměstnavatele, označení OSSZ, výši nedoplatků ke dni XY, poučení o vykonatelnosti, poučení o námitkách, datum vyhotovení  Vykonatelný dnem vyhotovení  Opravný prostředek – námitky ve lhůtě 8 dní od doručení VN

44 Výkaz nedoplatků  Námitky se podávají k OSSZ, která VN vydala  Námitky musí obsahovat odůvodnění  Námitky nemají odkladný účinek  OSSZ rozhodne do 30 dnů od doručení - VN potvrdí nebo zruší  Pokud OSSZ do 30 dnů nerozhodne, VN se ex lege ruší  Na vydání VN se nevztahuje správní řád

45 Platební výměr  § 104c zákona  Forma rozhodnutí ve smyslu správního řádu  Rozhoduje se jím o dlužném pojistném na SZ, zálohách, přirážce k pojistnému  Obsah: označení zaměstnavatele, označení OSSZ, poučení o vykonatelnosti, poučení o povinnosti platit penále  PV je vykonatelný od 16. dne od doručení, bez ohledu na právní moc  Opravný prostředek – odvolání, lhůta 15 dnů  Odvolací orgán - ČSSZ

46 Rozhodnutí o přirážce k pojistnému  Přirážka k pojistnému - § 21 zákona č. 589/1992 Sb.  Ukládá ji OSSZ formou rozhodnutí  Ukládá se zaměstnavateli, pokud výrobní zařízení dle rozhodnutí OIP nevyhovuje předpisům o zajištění BOZP nebo předpisům zdravotnickým, hygienickým….  Tzn. provoz zaměstnavatele generuje zvýšené riziko poškození zdraví zaměstnanců  Výše c- až 5 % z VZ za jednotlivé měsíce  Rozhodnutí o přirážce se doručuje též orgánu, který rozhodl o nedostatcích provozu zaměstnavatele (§104d zák. č. 582/1991 Sb.)

47 Odpovědnostní vztahy  mají sankční povahu  vznikají sekundárně jako důsledek porušení primárních povinností  sankční povaha spočívá např. v povinnosti: platit penále z dluhu na pojistném zaplatit pokutu za porušení povinnosti přihlásit zaměstnance k nemocenskému pojištění vrátit přeplatek na dávce  2 druhy odpovědnosti: 1) subjektivní odpovědnost 2) objektivní odpovědnost

48 Podmínky vzniku odpovědnosti a)protiprávní jednání subjektu (tj. porušení povinnosti, komisivní nebo omisivní) b)škoda příp. hrozba vzniku škody (např. vznik přeplatku na dávce, nedoplatku na pojistném) c)příčinná souvislost d)zavinění (alespoň nedbalost) – pouze v případě subjektivní odpovědnosti zavinění prokazuje orgán SZ neprokáže-li, nevzniká odpovědnost ani povinnost (např. vrátit přeplatek)

49 Odpovědnost v sociálním zabezpečení  v příp. tzv. objektivní odpovědnosti postačí: a) porušení povinnosti (např. oznamovací) b) vznik škody (např. přeplatku na dávce, nedoplatku na pojistném) c) příčinná souvislost  zavinění se nezkoumá  velký význam v SZ má úprava odpovědnosti za přeplatek n a dávce

50 Příklady subjektivní odpovědnosti  povinnost vrátit přeplatek na dávce sociální péče (příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku)  dle § 28 zák. č. 329 / 2011 Sb.  pokud příjemce přijal dávku, ačkoliv musel z okolností předpokládat nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce  nárok na vrácení zaniká v objektivní lhůtě 10 let (tj. ode dne výplaty dávky)  o povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje úřad práce

51 Příklady subjektivní odpovědnosti  povinnost vrátit přeplatek na dávce státní sociální podpory  dle § 62 zák. č. 117 / 1995 Sb. (kromě přeplatku na rodičovském příspěvku)  o povinnosti vrátit rozhoduje úřad práce  částku přeplatku lze srazit i z později vyplácené (i jiné) dávky SSP  nárok na vrácení zaniká (prekluze) uplynutím 3 let ode dne výplaty dávky (objektivní lhůta)

52 Příklady subjektivní odpovědnosti  povinnost vrátit přeplatek na důchodu (SD, ID…)  dle ust. § 118a odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb.  nárok na vrácení zaniká ((prekluze) uplynutím 5 let ode dne výplaty dávky (tj. objektivní lhůta)  o povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, který dávku (přeplatek) vyplatil  přeplatek lze srazit v rámci exekuce např. ze mzdy, platu nebo i z jiného vypláceného důchodu

53 Příklady subjektivní odpovědnosti  povinnost vrátit přeplatek na dávce nemocenského pojištění  z důvodu nesplnění uložené povinnosti  dle ust. § 124 odst. 1 zák. č. 187/2006 Sb.  nárok na vrácení zaniká ((prekluze) uplynutím 5 let ode dne výplaty dávky (tj. objektivní lhůta)  o povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, který dávku (přeplatek) vyplatil (tj. OSSZ, MSSZ, PSSZ)

54 Příklady objektivní odpovědnosti  povinnost vrátit přeplatek na nemocenském  dle ust. § 124 odst. 2 zák. č. 187/2006 Sb.  např. výplata nemocenského pojištěnci, kterému vznikl nárok na výplatu starobního důchodu nebo pracujícímu pojištěnci, který současně pobírá starobní důchod, bylo vypláceno nemocenské i po uplynutí podpůrčí doby (70 resp. 63 dní)

55 Příklady objektivní odpovědnosti  povinnost vrátit přeplatek na starobním důchodu  dle ust. § 118a odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb.  při nesplnění zákonných podmínek pro výplatu starobního důchodu, byl-li důchod již vyplacen – např. předčasný důchod vs. příjem z výdělečné činnosti  přeplatek na sirotčím důchodu - v případě výplaty důchodu po zániku nároku z důvodu dosažení 26. roku věku  přeplatek na vdovském/vdoveckém důchodu - v případě výplaty důchodu po zániku nároku z důvodu uzavření nového manželství

56 Příklady objektivní odpovědnosti  povinnost vrátit přeplatek na rodičovském příspěvku  při nesplnění podmínek nároku na rodičovský příspěvek (ust. § 62 ZSSP) – např. umístění dítěte do MŠ na dobu delší než připouští ZSSP  jsou-li splněny zákonné podmínky vzniku odpovědnosti, tzn.: včetně prokázání zavinění u subjektivní odpovědnosti resp. jde o případ objektivní odpovědnosti → vzniká povinnost příjemce vrátit neprávem vyplacené částky dávek, zaplatit nedoplatek…..

57 Příklady objektivní odpovědnosti  povinnost zaplatit nedoplatek na pojistném + penále (0,05 % za 1 den prodlení) při nezaplacení pojistného na SZ včas a ve správné výši dle ust. § 20 zákona č. 589/1992 Sb. vedle povinnosti doplatit dlužné pojistné (jistinu) vzniká i nová povinnost zaplatit penále (0,025 % za 1 den prodlení)


Stáhnout ppt "Právo sociálního zabezpečení 1 Vybrané problémy (Obor: RPN) JUDr. Martin Šimák, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google