Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod do filozofie 1/Filozofie 1 Mgr. Marek Timko, Ph.D. 6 Vrcholní a pozdní scholastika 11.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod do filozofie 1/Filozofie 1 Mgr. Marek Timko, Ph.D. 6 Vrcholní a pozdní scholastika 11."— Transkript prezentace:

1 Úvod do filozofie 1/Filozofie 1 Mgr. Marek Timko, Ph.D. 6 Vrcholní a pozdní scholastika 11

2 Albert Veliký (1193 nebo 1207 – 1280) - nejvýznamnější německý představitel vrcholné scholastiky; - učitel církve, patron vědců a studentů přírodních věd; - pro svoji všestrannost nazýván „doktor universalis“; - jeho souborné dílo → 21 sv. (zejména komentáře Aristotela a Bible); - počátek experimentálních metod ve vědeckém poznávání.

3 Tomáš Akvinský (1225–1274) - italský dominikánský teolog a filosof, zvaný „doctor angelicus“; - jeden z 36 „otců církve“; - r prohlášen za svatého. Hlavní dílo: Suma teologická; Suma proti pohanům; O jsoucnu a bytnosti → rozlišení mezi esencí (bytností) a existencí (jsoucnem)!

4 Esence a existence - esence (essentia, „bytnost“, druhové určení) – je popsána definicí věci, není identická s existencí (pozice umírněného realismu); - Bůh → esence = existence (Bůh je tím, který jest!); - esence stvořených věcí neimplikuje jejich existenci (mohou být i nebýt → opět ti jednorožci!); - Bůh svět stále tvoří, působí tak, že k esenci se pojí i existence (stvořeného), existence je společná všemu, co existuje (kameni, člověku i Bohu); - skutečnost má hierarchickou podobu.

5 Pokus o syntézu víry a rozumu 5 odkazů (cest) k Boží existenci: 1) z pohybu (změny) lze usuzovat, že musí existovat prvotní impuls; 2) vše má svou příčinu, musí však existovat prvotní příčina; 3) věci existují nebo neexistují; to, že existují, způsobuje nějaká nutnost; 4) skutečnost je rozdělena dle stupňů dokonalosti, musí však existovat nejvyšší stupeň dokonalosti; 5) v uspořádání věcí je smysl, stejně jako ve směřování věcí, musí však existovat něco, co dané věci řídí.

6 Člověk a duše - vliv Aristotela → duše je formujícím principem těla; - lidská duše je netělesná (na látce nezávislá), nezničitelná a nesmrtelná; - má tři „mohutnosti“: vegetativní, smyslovou a rozumovou (s tím souvisí i 4 tradiční morální ctnosti + 3 ctnosti křesťanské: víra, láska a naděje); - intelekt je nad vůlí, vůle je však svobodná! - správné poznání → shoda obrazu v mysli se skutečností.

7 Problém transsubstanciace… aneb kolik Ježíšova těla je v chlebu a kolik krve ve víně? Tři přístupy: 1.) konsubstanciace - podstata chleba a vína zůstává zachována spolu s podstatou Kristova těla a krve; 2.) anihilace – podstata chleba a vína zaniká a je nahrazena podstatou Kristova těla a krve; 3.) konverze – podstata chleba a vína je proměněna v podstatu Kristova těla a krve (!).

8 Pro kterou možnost se rozhodl Tomáš?

9 - po „přepodstatnění“ (po pronesení slov, která řekl Ježíš při poslední večeři nad chlebem a vínem) přestanou chléb a víno existovat → promění se v tělo a krev Krista; - dochází tím k naprosté proměně podstaty chleba a vína v podstatu Kristova těla a krve, případky (vlastnosti) chleba a vína zůstanou zachovány (našim smyslům se jeví jako chléb a víno); - Kristovo tělo a krev je přítomno, ale z toho neplyne, že jsou umístěny (fyzicky) ve svátosti.

10 Roger Bacon (1214–1294) - anglický filosofem a vědec (zvaný „doctor mirabilis“); - zastánce nominalismu; - kritika Alberta V. i Tomáše. A.; - vyzdvihuje význam praktické zkušenosti a experimentu proti logické dedukci (a „argumentací“ církevními autoritami); - matematika je základem všech věd! Dílo: Opus maius (Větší dílo), Opus minus (Menší dílo), Opus tertium (Třetí dílo).

11 Čaroděj nebo vizionář? „Bude možné stavět obrovské lodi, které budou schopné plout bez veslařů… a také vozy, které budou schopny pohybu bez koňského potahu… a stroje k létání s jediným člověkem u řízení… a nástroje, ne příliš veliké, schopné zdvihnout a sundat jakkoli velkou zátěž… a dokonce i mechanismy schopné překonávat moře a řeky v nejhlubších hlubinách.“ (O obdivuhodné moci umění a přírody)

12 Jan Duns Scotus (asi 1265–1308) - skotský františkánský mnich, teolog a filosof, zvaný „doctor marianus“ (kvůli obhajobě neposkvrněného početí Marie) a „doctor subtilis“ (spatra a břitce vyvrátil 200 důvodů, jež dominikáni postavili proti učení o neposkvrněném početí). - kritizuje averroisty i Aristotela → k poznání světa není třeba zvláštního Božího osvícení.

13 - vůle není podřízena rozumu, ale rozum vůli! - jenom vůle je svobodná a aktivní; - proč se stal Bůh člověkem? → protože chtěl (ale mohl se klidně stát i kamenem!) - poznání je podmíněno smyslovou zkušeností, záměrem (intencí) poznávajícího, ale také principy logiky (rozlišuje mezi intenzí a extenzí pojmu!). - první významný obhájce o neposkvrněném početí (sám však o něm netvrdil víc, než že je pravděpodobné!).

14 Vilém Ockham (asi 1287–1349) - anglický františkánský teolog, významný logik, nominalistický filosof a politický myslitel zvaný „doctor invincibilis“ (neporazitelný); - žák Dunse Scota; - Boha nelze poznat rozumem, ale jenom zjevením → oddělení rozumu od víry (filosofie od teologie) a odmítnutí racionálních důkazů Boží existence. Dogmata jsou protirozumová.

15 - Bůh je absolutně svobodný, i cizoložství a krádež může proměnit v ctnost, může potrestat člověka, který nehřešil a hříšníka může odměnit! - skutečné jsou jenom individua, univerzálie jsou jen umělé výtvory rozumu, znamení (signa), vyjadřována slovy (nomina); - univerzálie neexistují ani „ante res“ – jinak by nebylo možné udržet dogma o stvoření z ničeho! - neexistují žádné „relace“ (samostatně), nýbrž jen věci k sobě vztažené → vztah je pouze v našich hlavách!

16 Occamova břitva… aneb Jak oholit ptákovinu! - připisuje se mu tzv. princip úspornosti (vysvětlení) → Ockamova břitva: „Entity se nemají zmnožovat více, než je nutné.“ „Nemá se postulovat množství (příčin), není-li to nezbytné.“ (Duns Scotus) Tedy: Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované.

17 Mistr Eckhart (1260–1327) a západní mystika - německý teolog, filosof a dominikán; Dílo: Komentář k Sentencím (Petra Lombardského), Opus tripartitum, Naučení. - cílem života je sjednocení s Bohem (ne skrze rozumové poznání, ale kontemplací)! - mystická zkušenost → možnost ontologické jednoty s Bohem! - „návrat k počátku“→ před Adama i před stvoření!

18 - „Bůh“ (Gott) – stvořitel vs. „božství“ (Gottheit) → Gottheit je Grund, počátek a základ Boha: „Bůh a božství jsou navzájem tak odlišné jako nebe a země. (…) Bůh koná, božství nekoná, nemá co by konalo. (…) Bůh a božství se liší činností a nečinností.“ - vyhrocuje pozici negativní teologie: „Bůh je beze jména, neboť nikdo o něm nemůže nic říct ani pochopit. (…) Jestliže tedy říkám, že Bůh je dobrý, není to pravda; já jsem dobrý, ale Bůh není dobrý (…) Jestliže říkám, že Bůh je moudrý, není to pravda; jsem moudřejší než on. Jestliže dále říkám: Bůh je jsoucí, není to pravda; je bytí nad bytím a nadbytostná negace.“

19 - sjednocení s Bohem → jako kapka vody v oceánu; - mystická cesta: 1.) oproštění od světa, 2.) oproštění od sebe sama. - člověk je předurčen, aby byl v Bohu (ne aby žil na světě); - skutečný člověk (tj. duše) je věčný → ke spáse dochází, až se člověk vymaní z času (čas i „časné věci“, vášně, ba i sama „chuť času“ je překážkou); - teze o zrození Krista v duši věřícího → (pozor, hereze!)

20


Stáhnout ppt "Úvod do filozofie 1/Filozofie 1 Mgr. Marek Timko, Ph.D. 6 Vrcholní a pozdní scholastika 11."

Podobné prezentace


Reklamy Google