Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Země Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Země Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým."— Transkript prezentace:

1 Země Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Vznik a vývoj Země mlhovina (mezihvězdný obal prachu a plynu) → shlukování → planetesimály → protoplanety → planety → 4,6 miliardy let Země → součástí sluneční soustavy, v jejím ohnisku hvězda – Slunce Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

3 Planety Země, Merkur, Venuše, Mars → pevný obal – tvořený horninami pozemského typu Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Pluto → plynného charakteru - složením podobné Slunci Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

4 Země před 4,3 miliardy let → silná sopečná činnost roztavená Země: → hustší látky do hloubky → řidší vystupují k povrchu jádro – z Fe, Ni plášť – kolem jádra řidší horniny kůra – nejlehčí horniny odplynění hornin → druhotné ovzduší (zejména CO 2, vodní pára a N ) Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

5 Země - místo života před 4 miliardami let pokles teploty ovzduší → vodní pára se sráží do kapek → liják nepřetržitě prší milióny let → horký povrch Země → vypařování → mraky → déšť zemský povrch se ochlazuje → voda zalévá část zemské kůry → tvoří se se moře a oceány souvislá vrstva oblačnosti se trhá – na Zemi poprvé svítí Slunce Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

6 Země

7 GEOSFÉRY Geofyzikální model Země → pevné zemské těleso se skládá z několika vrstev – GEOSFÉR geosféry vznikly díky rotaci Země geosféry se liší složením, hustotou, tlakem a teplotou → jsou uspořádány souřadně vnitřní jádro vnější jádro Mo WG zemská kůra spodní plášť km 670 km km km km svrchní plášť

8 Geosféry Zemské jádro – 31 % hmoty Země – ryzí kovy Fe, Ni Zemský plášť – 67,5 % hmoty Země – Weichert-Guttenbergova plocha nespojitosti (diskontinuita)- asi km hluboko, odděluje plášť Země od zemského jádra – spodní část z oxidů a sulfidů železa, hořčíku – svrchní část obsahuje křemičitany železa a hořčíku Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

9 Zemská kůra – 1,5 % hmoty Země – periferní (obvodový) obal Země – na území ČR široká km – pevné horniny - na kontinentech stavba pestřejší – Mohorovičičova plocha nespojitosti - v hloubce asi 25 až 60 km, odděluje zemský plášť od kůry Země – Conradova nespojitost - odděluje od sebe čedičovou a žulovou vrstvu v zemské kůře Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

10 Země ve faktech zhruba kulovitý tvar poloměr → k polární oblasti: 6 356,9 km → k rovníku: 6 378,4 km povrch: 1/3 kontinent 2/3 oceán pohyby Země: → kolem Slunce - 365,25 dne → kolem vlastní osy - 23h 56min 6 vteřin Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

11 Další Geosféry Litosféra Pedosféra Atmosféra Hydrosféra Biosféra Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

12 pevný horninový obal Země část svrchního pláště a zemská kůra mocnost km člení na litosférické desky (pevninské, oceánské): – jsou na plastické vrstvě zemského pláště → tzv. astenosféra ( km pod povrchem Země) – pohybují se 0, m za rok – pohyb litosférických desek způsobuje: zemětřesení, sopečnou činnost, pevninotvorné a horninotvorné pohyby Litosféra Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

13

14

15

16

17 Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

18 Který oceán zaujímá největší % z plochy Země? – Tichý o. (35,6 %) – Atlantský o. (18,2 %), Indický o. (14,6 %), Severní ledový o. (2,6 %) Který kontinent zaujímá největší % z plochy Země? – Asie (8,6 %) – S. Amerika (4,5 %), J. Amerika (3,5 %), Afrika (6 %), Antarktis (2,5 %), Evropa (2 %), Austrálie (1,5 %) Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

19 Pedosféra vzniká zvětráváním hornin a nerostů svrchní části zemské kůry → zvětralinový plášť (půdotvorný substrát, matečná hornina) → z něj postupně vzniká půda na vzniku půdy se podílejí živé a odumřelé organismy, klimatické podmínky, morfologie terénu a čas svrchní část půdy – zemědělsky obdělávané = ORNICE vrstva půdy pod ornicí = SPODINA Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

20 Složení půdy anorganické částice zvětralých hornin a nerostů živé organismy (edafon) odpadní produkty těchto organismů (např. žížal) humus (soubor organických látek z rozkládajících se těl odumřelých organismů) půdní voda a půdní vzduch vyplňuje volné prostory mezi pevnými částicemi Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

21 Dělení půd Podle zrnitosti: – jemnozem: pevné částice menší než 2 mm – drť (skelet): pevné částice větší než 2 mm Půdní druhy: – lehké (písčité) půdy – těžké (jílovité) půdy – středně těžké (hlinité) půdy Klimatogenní typy půd: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

22  Arktické půdy a půdy tunder → v létě rozmrzá maximálně 1 m do hloubky (mechy, lišejníky, některé byliny, zakrslé břízy), chudé pastviny pro soby

23  Podzoly a podzolové půdy -S. Amerika (Kanada), Eurasie (Skandinávie, Rusko) -smrkové, borové lesy, nad horní hranicí lesa kosodřevina -malá úrodnost, vyplavování živin, většinou zůstávají zalesněné

24  Hnědé lesní půdy - nejrozšířenější typ ve střední Evropě - většinou listnaté lesy - méně náročné zemědělské plodiny, ovocné stromy, vinná réva - půda vyžaduje hnojení a vápnění

25  Hnědozemě → nížiny, kotliny, kvalitní zemědělské půdy ve střední Evropě  Černozemě → travnaté stepi a lesostepi mírného pásu, vysoký obsah živin → nejúrodnější půdy světa (v ČR Hornomoravský úval v dolním Povltaví, středním Polabí a dolním Poohří)

26  Kaštanové půdy → suché stepi, zavlažované lze obdělávat, nezavlažované slouží jako pastviny  Pouštní a polopouštní půdy → půdy písčité, hlinité, štěrkovité, kamenité - chudé pastviny, při zavlažování (bavlník, rýže)  Žlutozemě a červenozemě → subtropy trop - zbarvení ovlivněné sloučeninami Fe a Al - sladké brambory, tabák, čajovník, citrusy, cukrová třtina Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

27 SAVANA TROPY

28 Atmosféra vzdušný obal Země, složení se vyvíjelo postupně rozptyluje sluneční záření zamezuje unikátní tepla ze Země do kosmického prostoru Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

29 Členění atmosféry km mocnost vrstvy v km meziplanetární prostor exosféra ionosféra mezosféra ozonosféra10 25stratosféra39 11 troposféra11 povrch Země Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

30 Troposféra mocnost 11 km, nad póly km, nad rovníkem km většina meteorologických jevů a dějů (vodní páry → oblaka → srážky) žijí v ní organismy složení vzduchu v troposféře: – N 2 (78 %); O 2 (21 %); vzácné plyny → argon (Ar), neon (Ne), helium (He), krypton (Kr), xenon (Xe) (necelé 1 %); CO 2 (0,032 %); H 2 ; CH 4 ; O 3 – H 2 O→vodní pára, vodní kapky; ledové krystalky – prach (vulkanický, půdní…); mikroorganismy; škodlivé látky Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

31 Ozonosféra vysoká koncentrace O 3 (ozón), minimum vodních par a prachu pozemského původu molekuly O 3 pohlcují krátkovlnné, především ultrafialové záření, které má zhoubný vliv na tkáně živých organismů prochází cca 1 % ultrafialového záření ze Slunce výfuky aut, letadel, výroba umělých hmot a chladících zařízení → ničení molekul O 3 → řídnutí ozonosféry, pronikání ultrafialového záření vznik nežádoucí koncentrace O 3 v troposféře O 3 je jedovatý plyn pro vše živé (omezuje ZŽP) Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

32 Hydrosféra vodní obal Země tvořený: – povrchová voda (oceány, moře, jezera, vodní nádrže, řeky, mokřady, mořský led, ledovce, sněhová pokrývka) – podpovrchová (půdní, podzemní) – v atmosféře (vodní páry) – v živých organismech přes 97 % H 2 O oceánů a moří – slaná voda méně než 3 % H 2 O sladké, z toho více než 2 % v pevném stavu (věčný sníh a led) pro život je tedy méně než 1 % z celkového množství H 2 O na Zemi Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

33 oběh vody mezi oceány a světadíly → velký oběh vody v rámci kontinentů nebo oceánů → malý oběh průměrné roční srážky jsou vyšší nad oceány než nad pevninami Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

34 Nejdelší řeka? – v ČR Vltava (433 km) – ve světě: 1. Amazonka (7 025 km), 2. Nil (6 671 km) Největší plocha jezera? – v ČR Černé jezero na Šumavě (0,1847 km 2 ) x vodní nádrž Lipenská přehrada (48,70 km 2 ) na Vltavě – ve světě: Kaspické moře ( km 2 ), Hořejší jezero ( km 2 ) – nejhlubší: v ČR Čertovo jezero (39,8 m) ve světě Bajkalské (1 637 m) Tanganika (1 140 m) Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

35 Biosféra všechny organismy (na souši, ve vodě, v ovzduší) tvoří živý obal naší planety tj. část zemské kůry, hydrosféry, atmosféry (troposféry) rostliny, živočichové a další organismy žijí v krajině společně a ve vzájemných vztazích na určitém území (stanovišti), vytvářejí společenstva = biocenózy (např. les, bažina, potok) Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

36 spojením živé (biotické) složky a neživé složky (abiotické) vznikají geobiocenózy = EKOSYSTÉMY – př. step, savana, tundra, oceán v každém ekosystému dochází k neustálému oběhu anorganických a organických látek a k převodům a přeměnám energie vlivem člověka vznikají umělá společenstva a ekosystémy (pole, louky, zahrady, parky, vesnice, výrobní závody) Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

37 Podmínky pro život příčiny: – kulovitý tvar Země – sklon zemské osy – podmínky se mění od rovníku k pólům a od pobřeží oceánů do vnitrozemí kontinentů množství tepla, světla, vláhy rozhodující příčinou rozmanitých životních podmínek na zemském povrchu je podnebí – podnebná a vegetační pásma Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

38 Literatura a internetové zdroje Literatura: Čabradová, V. - Hasch, F. a kol.: Přírodopis 6. r. ZŠ a primu víceletého gymnázia. Fraus. Dobroruka, L. J. a kol.: Přírodopis I pro 6. ročník ZŠ. Scientia, Černík, V. a kol.: Přírodopis pro 9. r. - Geologie a ekologie. SPN. Hendrych R.: Fytogeografie. SPN, Praha, Cox C. B. et Moore P. D.: Biogeography. An ecological and evolutionary approach. 5 th ed. Blackwell Science, Cambridge, Internet: Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Stáhnout ppt "Země Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým."

Podobné prezentace


Reklamy Google