Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ve ř ejné finance 9 - 11 31.1.20111 1.Úvod do problematiky veřejných financí. 2.Veřejný sektor a veřejné statky. 3.Rozpočtová soustava. 4.Veřejné volba.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ve ř ejné finance 9 - 11 31.1.20111 1.Úvod do problematiky veřejných financí. 2.Veřejný sektor a veřejné statky. 3.Rozpočtová soustava. 4.Veřejné volba."— Transkript prezentace:

1

2 Ve ř ejné finance

3 1.Úvod do problematiky veřejných financí. 2.Veřejný sektor a veřejné statky. 3.Rozpočtová soustava. 4.Veřejné volba a její konsekvence pro oblast veřejných financí. 5.Fiskální federalismus a prostorové aspekty veřejných financí. 6.Veřejné příjmy. 7.Veřejné výdaje, projekty a programy. 8.Rozpočtová a fiskální politika, rozpočtový deficit a veřejný dluh. 9.Financování sociálního zabezpečení. 10.Sociální zabezpečení v ČR. 11.Dávky sociálního zabezpečení v ČR a jejich konstrukce. 12.Mezinárodní aspekty veřejných financí

4 Význam sociálního zabezpečení, jeho principy, modely a metody. Sociální události a rizika. Formy sociální péče a zdroje jejího financování. Systémy financování veřejného sociálního zabezpečení

5 Středověk Chudinská péče vrchnostenská, církevní (almužna, přístřeší) a domovská Profesní skupiny – hornická bratrstva, řemeslné cechy – myšlenky solidarity a vzájemnosti

6 2. polovina 18. století průmyslová revoluce konec 18. století - potřeba organizovaně a hromadně zabezpečovat početné vrstvy obyvatelstva při nemoci, invaliditě, stáří a jiných sociálních událostech, které ohrožují zdraví nebo zbavují výdělku za práci. Počátky a vývoj sociálního zabezpečení v rakouské monarchii penzijní zaopatření státních i jiných veřejných zaměstnanců, r a 1781 byly vydány 2 předpisy (penzijní normály):  zakládající nárok na penze pro vdovy a sirotky po zaměstnancích, kteří „věrně sloužili“,  pro zaměstnance, kteří se alespoň po deseti letech uspokojivé služby stali neschopnými práce

7 Konec 19. století Formy pomoci se týkaly malého počtu lidí (státní úředníci a další hodnostáři, tj. soudci, důstojníci, někteří zaměstnanci), byly nedokonalé a neúplné. Moderní formy sociálního zabezpečení – vzor v Německu (kancléř Bismarck) - obecné a povinné dělnické úrazového a nemocenské pojištění (zákon přijat roce 1883). Rakousko – Uhersko – Taafeho zákony (v roce 1883 to byl návrh zákona o úrazovém pojištění dělnickém a v roce 1885 návrh zákona o nemocenském pojištění s účinností od r. 1889)

8 7

9 Počátek 20. století Po vzniku ČSR , kdy byl schválen zákon o dělnickém sociálním důchodovém pojištění. Podle oficiálního výkladu bylo toto sociální pojištění pojímáno jako "vnitřní pojištění státu"

10 Klasické modely sociálního zabezpečení V období do 30. let minulého století vznikly dva základní historické modely sociálního zabezpečení dělnictva. Každý z nich se opírá výhradně o jednu z metod sociálního zabezpečení, kterými zde jsou a) sociální pomoc a b) sociální pojištění. Ad a) Model sociální pomoci je bližší klasickému liberalismu. Sociální pomoc je modelově nejlevnějším veřejným systémem sociálního zabezpečení - veřejné prostředky zde dostávají jen sociálně potřební občané, a to ve výši nezbytného minima

11 Ad b) Model sociálního pojištění jde podstatně dále ve snaze zabezpečit dělnictvo. Účastí na zákonném sociálním pojištění, spojenou s povinností platit příspěvky na dělnické pojištění, získávají dělníci právo na dávky bez ohledu na svou případnou sociální potřebnost. Zavedením zákonného dělnického pojištění byl sledován zásadní politický účel

12 Moderní modely sociálního zabezpečení Po 2. světové válce dochází k zásadnímu růstu sociálních výdajů a k jejich diferenciaci mezi jednotlivými zeměmi. Relace výdajů na sociální zabezpečení k HDP se označuje jako sociální kvóta. Rozhodujícími faktory ovlivňujícími sociální kvótu je stupeň ekonomického rozvoje a celková sociální politika jednotlivých zemí, projevující se v preferenci jednotlivých modelů sociálního zabezpečení. Vedle toho se zde projevuje i demografický vývoj a míra nezaměstnanosti. Moderní modely sociálního zabezpečení se obvykle rozlišují tři: 1) moderní liberální model, 2) moderní model sociálního pojištění a 3) skandinávský model. Všechny tři moderní modely zahrnují sociální pomoc

13 1) Moderní model sociálního pojištění obvykle zahrnuje – kromě sociálního pojištění – alespoň jednu univerzální dávku, konkrétně přídavky na děti. 2) Skandinávský model vznikl z liberálního modelu transformací vybraných dávek sociální pomoci na univerzální dávky (financované ze státního rozpočtu) a jejich následným doplněním o sociální pojištění. 3) V zemích s moderním liberálním modelem se významněji uplatňuje podnikové zaopatření, v menší míře to platí i o zemích s modelem sociálního pojištění. Až na výjimku (USA) je pro všechny vyspělé země typická univerzální nebo téměř univerzální zdravotní péče, poskytovaná v rámci státního zaopatření nebo jako dávka sociálního nemocenského pojištění

14 Převaha sociálního pojištění Celkově v sociálním zabezpečení ve vyspělých zemích dominuje sociální pojištění. V některých zemích se však pod sociálním pojištěním skrývá daleko větší rozsah redistribuce příjmů, než jaký je typický pro progresivní daně. Platí to např. pro USA, takže tamní systém má nejblíže k modernímu liberálnímu modelu. V tomto směru není náhodné, že v USA dlouho neexistovalo mj. sociální nemocenské pojištění a přídavky na děti (prez. Obama – reforma). S liberálním modelem je spjata podstatně vyšší relativní chudoba obyvatelstva – současně však také relativně nízká sociální kvóta (= podíl výdajů na SZ k HDP) a možná i vyšší konkurenceschopnost ekonomiky. U skandinávského modelu je tomu přesně naopak

15 Modelové sociální pojištění je charakterizováno převahou zásluhových dávek, tj. dávek závislých na výdělku. Jde o povinné pojištění a pojistné sociálního pojištění je rovněž funkcí výdělku. V modelovém sociálním pojištění je velmi úzká vazba mezi pojistným a dávkou: nárok na dávky se zakládá v zásadě placením pojistného a obojí se vypočítá z výdělku omezeného stropem. Není zde ani progrese, ani degrese sazby pojistného či sazby dávky – až do shodného výdělkového stropu. Výdělkový strop může být přitom např. na úrovni průměrného výdělku

16 Sociální pojištění je finančně odděleno od státního rozpočtu. Původně se v sociálním pojištění vytvářely technické rezervy jako v soukromém pojištění, život však ukázal, že to není nutné a účelné. Modelové sociální pojištění je financováno "průběžně" – především z pojistného vybraného v příslušném roce. Podstatné je dále to, že dávky sociálního pojištění jsou v zásadě konstruovány jednotně pro všechny pojištěnce, jde zde tedy vlastně o jeden "produkt". Spolu s častou centralizací provozu sociálního pojištění a s dalšími již uvedenými faktory to vede k relativně velmi nízkým režijním nákladům

17 Podnikové zaopatření Podnikové zaopatření má v praxi vyspělých zemí dosti různou podobu - od málo významného plně dobrovolného zaopatření až po zákonné podnikové zaopatření s dávkami typickými pro sociální pojištění. Celkově došlo po druhé světové válce k rozvoji podnikového zaopatření, zejména podnikového starobního zaopatření. Bylo to výslednicí především hospodářského vývoje a tlaků odborů. Přitom je typické, že systémy dobrovolného podnikového starobního zaopatření nezahrnují většinu zaměstnanců. V posledním desetiletí význam podnikového starobního zaopatření klesá. Z pohledu moderního liberalismu je dobrovolné podnikové zaopatření možné, nemělo by však být fiskálně stimulováno. Fiskální podpora podnikového zaopatření není správná ani z pohledu paternalistických přístupů, neboť zaměstnanci nemají rovnou možnost vstupu do tohoto systému – rozhodující totiž bývají finanční možnosti jednotlivých firem. Teoreticky nelze obhájit existenci povinného podnikového zaopatření v úloze doplňku sociálního důchodového pojištění. Naproti tomu totéž zaopatření v roli "náhrady" či alternativy sociálního pojištění je přinejmenším možné např. po dobu několika týdnů nemoci, nebo u pracovních úrazů

18 Možnosti soukromého pojištění V posledních desetiletích se za metodu sociálního zabezpečení považuje i soukromé pojištění a spoření. V nejobecnější rovině platí, že ten, kdo si pořídí soukromé pojištění či jednoduše spoří, méně potřebuje stát s jeho nástroji sociální politiky. Vůdčí myšlenkou většího využití soukromého pojištění jako metody sociálního zabezpečení jsou snahy o snížení sociálního břemene, o snížení úlohy státu v ekonomice, o omezení redistribuce a v neposlední řadě úsilí o podporu tvorby úspor. Větší prostor pro soukromé pojištění je v zemích tíhnoucích k liberalismu a naopak méně se soukromého pojištění využívá v zemích s vyšší sociální kvótou. Charakteristickým znakem státní politiky ve vyspělých zemích je daňová podpora soukromého důchodového pojištění

19

20

21

22

23

24

25 I. důsledky demografického vývoje na systém sociální ochrany II. působení sociálně-ekonomických faktorů na vývoj sociální ochrany III. působení společensko-politických determinant na vývoj sociální ochrany

26 ve všech vyspělých zemích světa : - a) prodlužování střední délky života (za 40let – 10 let tj. 120 měsíčních důchodů) - b) snižování porodnosti stárnutí populace souvisí s tzv. druhým demografickým přechodem – od 60.let 20.stol. - změna v režimu reprodukce „jedinci mají možnost mít tolik dětí, kolik si přejí, tehdy, kdy jim to nejlépe vyhovuje“ pokles plodnosti pod tzv. „záchovnou míru reprodukce“, současně klesá i úmrtnost důsledek: nutno vyplácet delší dobu větší objem starobních důchodů, růst nároků na zdravotní a sociální zabezpečení

27

28

29  Velikost a dynamika vytvořených zdrojů v ekonomice ovlivňuje systém SZ  Vývoj SZ závisí na schopnosti soustavy reagovat na cenovou a mzdovou dynamiku  Na SZ má dopad vývoje nezaměstnanosti – růst vede k deficitům v důch. pojištění, nemocenském pojištění, dopady do státní soc. podpory a do systému soc. pomoci

30  Podoba SZ je závislá na společensko-pol. situaci  V programech pol. stran (důch. reforma, zdravotnická reforma aj.) – podoba zákonů  1999 – ČR ratifikovala Evropskou sociální chartu – 2 směry: 1. Vzájemný dialog a společné hledání optimální, sociálně vyvážené, ekonomicky udržitelné sociální ochrany občanů 2. Konkrétní opatření na úseku koordinace SZ, volného pohybu pracovních sil, pracovních vztahů, sociálního dialogu, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a rovnosti příležitostí

31 Prvky: 1) veřejné zdravotní pojištění – 7 zdravotních pojišťoven pojistovny_945_839_1.html pojistovny_945_839_1.html 2) sociální zabezpečení – do státního rozpočtu nemocenské – povinné, dobrovolné důchodové pojištění - povinné, dobrovolné (nemá důchod) státní politika zaměstnanosti (nezíská podporu v nezaměstnanosti)

32 Pojistné na sociální pojištění (souhrnný název) = A. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění + B. Pojistné na sociální zabezpečení (důchodové pojištění + nemocenské pojištění) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

33 Subsysté m Platbou (příjem SR) je Druhy dávek (výdej ze SR) Kompetence Důchodové pojištění Pojistné na důchodové pojištění Důchody starobní, invalidní, pozůstalostní (vdovský a vdovecký, sirotčí) Česká správa sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení Nemocenské pojištění Pojistné na nemocenské pojištění Nemocenské (od 15. dne nemoci), peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství Pražská správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení Pozn. Zaměstnavatel do 14. dne pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy. První 3 dny bez podpory. Státní politika zaměstnanost i Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Peněžitá podpora v nezaměstnanosti a aktivní politika zaměstnanosti ÚP (tj. podpora nových pracovních míst) Úřad práce ČR, jeho krajské pobočky a kontaktní pracoviště

34

35 1. Povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB - defined benefit ) a průběžně financované (PAYGO):  je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby,  právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění),  neexistují speciální odvětvová schémata,  odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). 2. Zahrnuje státem vyplácené důchody. Prvním pilířem se nazývává proto, že je prvním důchodovým systémem, který ve vyspělých zemích vznikl, konkrétně koncem 19. století. V ČR je to základní a nejdůležitější zdroj příjmu v důchodu a více než 2,3 miliónu našich spoluobčanů každý měsíc z průběžného pilíře dostává starobní důchod v průměru přes 10 tisíc korun. Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod

36 3. Průběžným se nazývá proto, že peníze tímto systémem jen protékají. ČSSZ jako správce prvního pilíře vybírá od zaměstnavatelů a od živnostníků ročně více než 300 mld. Kč pojistného od přibližně 4,8 milionu ekonomicky aktivních osob a hned veškeré tyto prostředky průběžně vyplácí důchodcům. 4. Průběžný systém je tak nástrojem solidarity ekonomicky aktivních občanů s občany staršími. Každý z pracujících ví, že po skončení pracovní kariéry bude od státu dostávat z prvního pilíře pravidelný doživotní důchod. Jiný způsob výplaty ale možný není. První pilíř nám tak na jedné straně poskytuje jistotu, že ve stáří budeme mít příjem, na druhé straně pro pozůstalé neposkytuje žádnou formu dědictví při předčasném úmrtí. 5. Protože ale důchodců přibývá a ekonomicky aktivních občanů ubývá, průběžný systém se dostává do ekonomické nerovnováhy a důchody neporostou tak rychle jako mzdy. Proto se i v jiných zemích EU doplňují důchodové systémy dalšími pilíři

37 1. Státem organizovaný důchodový doplňkový systém (v ČR od ). Forma účasti je buď povinná, nebo dobrovolná. Druhý pilíř úzce navazuje a doplňuje základní průběžný systém. Příjmy jsou ze stejného zdroje jako v prvním pilíři, tzn. část pojistného zaměstnavatelů a živnostníků. 2. Kapitálovým se nazývá, protože s příjmy se hospodaří odlišným způsobem. Nejprve jsou příjmy každého účastníka tohoto systému ve fázi spoření shromažďovány na osobním účtu a jako jeho kapitál jsou po několik desetiletí zhodnocovány na finančních trzích. Do zhodnocování jsou téměř vždy zapojeny zahraniční finanční instituce (Švédsko, Chile, Švýcarsko, Nizozemí, Dánsko, Polsko, Slovensko...). V jiných oblastech jako výběr pojistného nebo výplata penzí je obvyklé i zapojení státu. 3. Po dosažení důchodového věku se z osobního účtu vyplácí penze. Druhý pilíř nabízí širší možnosti výplaty než první pilíř, je možné zvolit výplatu s pozůstalostní penzí, ve vybraných případech nastává dědění naspořených prostředků

38  Do 35 let věku se každý může rozhodnout vstoupit do tzv. druhého důchodového pilíře a přidat si tak více na budoucí penzi.  Vstup do dobrovolného opt-outu bude umožněn lidem mladším 35 let. Jejich rozhodnutí je pak nevratné, ze systému již nebudou moci vystoupit. Zda využijí tento systém, či nikoli, se lidé, kterým bude v době vstupu zákona v platnost více než 35 let, budou moci rozhodnout mezi 1. lednem a 30. červnem Na realizaci svého rozhodnutí budou mít šest měsíců, vstup do systému individuálních účtů jim bude umožněn právě v prvním pololetí roku  Lidé spořící ve druhém pilíři si budou moci zvolit ze tří možností vyplácení penze, a to jako doživotní penzi, výplatu dávek s pozůstalostní penzí či rentu na dobu dvaceti let

39  Opt-out se obecně používá pro mechanismus či úkon, kterým se může občan vyvázat z nějaké povinnosti. Proč se tento název používá v souvislosti s naší důchodovou reformou? Každý jsme povinně účastníkem státního důchodového pojištění. Ať se nám to líbí nebo ne, musíme České správě sociálního zabezpečení z každé stokoruny naší hrubé mzdy posílat prostřednictvím zaměstnavatele 28 korun (28 %). ČSSZ tyto peníze potřebuje, a proto je ihned použije na výplatu důchodů našich starších spoluobčanů.  Důchodová reforma nám umožní částečně se z této povinnosti vyvázat (opt-out). Pokud si opt-out zvolíme, od zaměstnavatele půjde na účty ČSSZ a na výplatu důchodů již jen 25 % a zbývající 3 % (spolu s dalšími vlastními 2 %) budou přesměrována na individuální účet. Tyto peníze budou vyvázány z důchodového pojištění na individuální účty, nebudou hned spotřebovány a budou se dlouhodobě zhodnocovat v soukromých penzijních fondech.  Převedením části příjmů z 1. důchodového pilíře do 2. důchodového pilíře vznikne na důchodovém účtu 1. pilíře deficit, který by měl být financován z vyššího výběru DPH po sjednocení sazeb

40  Třetím pilířem důchodového systému jsou soukromé úspory na stáří. Zatímco v 1. a 2. pilíři pochází příjmy z pojistného od zaměstnavatelů, příspěvky 3. pilíře platí klienti ze svého osobního majetku (z příjmu po zdanění). Stát jen obvykle spoření určitým způsobem zvýhodňuje - v ČR státními příspěvky a daňové zvýhodnění.  Jedná se o dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované (DC - defined contribution), kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven - zejména životního pojištění. Důchody přiznávané ze třetího pilíře se zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. Pozn. V členských státech EU obvyklý druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) v českém důchodovém systému neexistuje

41

42

43

44  Zvýší se maximální státní příspěvek v penzijním připojištění. Důvodem je motivace účastníků k ukládání vyšších částek.  Bude-li výše měsíčního příspěvku účastníka  300 až 999 Kč, bude činit výše měsíčního státního příspěvku částku 90 Kč a 20 % z částky přesahující 300 Kč,  1000 a více Kč, bude činit výše měsíčního státního příspěvku částku 230 Kč

45  Možnost daňových výhod vstoupila v platnost a vztahuje se na všechny smlouvy o penzijním připojištění bez ohledu na datum jejich uzavření a typ penzijního plánu.  Cílem těchto úprav bylo zatraktivnit spoření částek nad 500 korun měsíčně a od r motivovat zaměstnavatele k příspěvku na penzijní připojištění zaměstnancům

46 Výhody pro zaměstnance – účastníky penzijního připojištění:  Pro zaměstnance je příspěvek na jeho penzijní připojištění od zaměstnavatele příjmem osvobozeným od daně z příjmu, a to až do výše 5 % vyměřovacího základu, tj. hrubé mzdy.  Účastník penzijního připojištění má možnost snížit svůj základ daně o jím (nikoli zaměstnavatelem) zaplacené příspěvky na penzijní připojištění převyšující částku Kč ročně (na částku Kč pobírá státní příspěvek). Maximálně je možno za jedno zdaňovací období odečíst Kč. Daňový odečet se uplatňuje zpětně při ročním zúčtování – nelze proto snížit výši měsíčních záloh

47 Výhody pro zaměstnavatele:  Pro zaměstnavatele je příspěvek na penzijní připojištění zaměstnance uznán jako daňový náklad a to až do výše 3 % vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, tj. vlastně do 3 % hrubé mzdy zaměstnance. Limit 3 % se nevztahuje k celkovému objemu mezd, ale individuálně ke každému zaměstnanci, kterému je příspěvek vyplácen, a počítá se odděleně ke mzdě za každý měsíc (nikoliv v ročním zúčtování).  Pro zaměstnavatele je tak výhodnější přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění do 3 % jeho měsíční hrubé mzdy, než mu o stejnou částku zvýšit mzdu, neboť z příspěvků nemusí platit sociální pojištění za zaměstnance (34 % z hrubé mzdy). Tento postup je výhodný i pro zaměstnance, neboť z příspěvků od zaměstnavatele nemusí odvádět daň ani sociální a zdravotní pojištění

48  únor 2012 – od konce tohoto měsíce již nebude možné převádět prostředky mezi jednotlivými penzijními fondy únor 2012 – od konce tohoto měsíce již nebude možné převádět prostředky mezi jednotlivými penzijními fondy  listopad 2012 – konec možnosti sjednat penzijní připojištění za stávajících podmínek  do – budou automaticky prostředky všech klientů penzijních fondů převedeny do transformovaných fondů penzijních společností  leden 2013 – klienti budou moci přejít do účastnických fondů (penzijní fondy – 2. pilíř) a zvolit si způsob investování  leden 2013 – státní příspěvek bude vyčíslen na základě nových pravidel výpočtu

49  Podpora státu – položka snižující základ daně z příjmů až o 12 tis. Kč za rok.  ŽP – kapitálové a investiční

50


Stáhnout ppt "Ve ř ejné finance 9 - 11 31.1.20111 1.Úvod do problematiky veřejných financí. 2.Veřejný sektor a veřejné statky. 3.Rozpočtová soustava. 4.Veřejné volba."

Podobné prezentace


Reklamy Google