Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 Vybrané kapitoly světových a českých dějin Druhá světová válka 1939 až 1945

2 Příčiny druhé světové války Nestabilita Versailleského systému a jeho zhroucení – Nezájem (Spojené království) a neschopnost (Francie) velmocí na jeho udržení, nefunkčnost Společnosti národů – Růst vlivu politického extremismu (komunizmus, fašizmus a nacizmus) Revizionizmus Německa, Maďarska a též i Itálie Agresivní politika zemí Osy (Německo, Itálie, Japonsko) a SSSR Smířlivá politika západních velmocí, tzv. appeasement Teprve obsazení Česko-Slovenska přimělo Spojené království a Francii změnit politiku, což vedlo k vypovězení války po napadení Polska

3 Na cestě ke druhé světové válce Japonská agrese vůči Číně, březen 1932 = okupace Mandžuska Habešská válka, 1935 a 1936 = okupace Habeše (Etiopie) Vypuknutí tzv. druhé japonsko-čínské války, červenec 1937 – První japonsko-čínská válka v letech 1894 - 1895 Anšlus (tj. připojení) Rakouska, březen 1938 Obsazení československého pohraničí, říjen 1939 Obsazení zbytku Československa, březen 1939 Tzv. Jablunkovský incident – Původní termín německého útoku na Polsko 26. září, v noci z 25. na 26. září 1939 přepadení Mostů u Jablunkova (tehdy Polsko) jednotkami Abwehru

4 Charakter druhé světové války Největší válečný konflikt – Válčiště v Evropě, severní Africe, východní a jihovýchodní Asii a v Pacifiku – Mobilizováno asi 110 miliónů mužů, z toho 22 miliónů padlo – Celkový počet obětí více než 50 miliónů osob (odhady až 75 miliónů aj., viz následující přednášku) Totální konflikt – Velký vliv ideologií – zejm. v nacionálně socialistickém Německu a Sovětském svazu – Vysoká míra mobilizace společnosti: odvedení takřka všichni muži schopni služby, přechod na válečnou ekonomiku

5 Poměr sil soupeřících koalic První etapa války – Do konce r. 1941: převaha zemí Osy a Sovětského svazu a jejich spojenců (dohromady takřka 400 miliónů obyv.) nad Spojeným královstvím a Francií a jejich spojenci (bez kolonií asi 170 miliónů obyv.) a Čínou (asi 530 miliónů obyv.) – Vojenská i hospodářská převaha (Německo a Sovětský svaz po USA největší ekonomikou světa) Druhá etapa války – Od konce r. 1941: podmínky pro vytvoření převahy antihitlerovské koalice = vstup SSSR a USA do války proti Německu a Japonsku, intenzivnější zapojení kolonií do války (zejm. Indie), USA nejsilnější ekonomikou světa, od r. 1942 přechod na válečnou průmyslovou produkci – Země Osy a jejich spojenci = asi 225 miliónů obyv. (bez okupovaných území), Velká trojka a jejich spojenci = asi 1,5 miliardy obyv. (včetně kolonií)

6 Periodizace druhé světové války Periodizace podle politického hlediska První etapa, 1. září 1939 až 22. června 1941 – Společná expanze Německa, Itálie, Japonska a Sovětského svazu – Země Osy (Německo, Itálie, Japonsko) – Pak proti Kominterně (dtto + spojenci Osy) – Pakt Ribbentrop-Molotov (Německo, SSSR) Druhá etapa, 22. června 1941 až 2. září 1945 – Rozpad nesourodé koalice: dne 22. června 1941 německý útok proti Sovětskému svazu, Sovětský svaz přechází k protihitlerovské koalici – Dne 13. října 1943 Itálie vyhlásila válku Německu – Dne 8. srpna 1945 SSSR vyhlásil válku Japonsku

7 Polské tažení 1939 I Záminka: přepadení německé vysílačky v Gliwicích (něm. Gleiwitz) Příčina: zisk území na úkor Polska (Lebensraum) Ve dnech 1. září 1939 až 5. října 1939 Za první bojovou událost druhé světové války se považuje ostřelování polských pozic na Westerplatte (Gdaňsk) křižníkem Schleswig-Hollstein Dva hlavní směry útoku proti Polsku – Z Pomořan a z Pruska: Skupina armád Sever (3. a 4. armáda) – Z Horního Slezska (a Slovenska): Skupina armád Jih (8., 10. a 14. armáda) = těžiště operace, cíl Varšava Na straně Německa pouze Slovensko

8 Polské tažení 1939 II Dne 3. září vyhlásila Francie a Spojené království válku Německu Dne 17. září začal Sovětský svaz obsazovat východní území Polska Ve dnech 9. až 22. září 1939 bitva na řece Bzuře (západně od Varšavy) = snaha polských sil zamezit obklíčení armádní skupiny Poznaň Dne 28. října 1939 kapitulace Varšavy Poslední polské jednotky kapitulovaly 5. října 1939 (gen. Kleeberg) Území Polska rozděleno mezi Německo a Sovětský svaz; ztráty Polska činily asi 66 000 mužů, ztráty Německa, Slovenska a Sovětského svazu necelých 20 000 Triumf tankového vojska = hlavní útočná síla, Wehrmacht ztrácí asi 50 tanků

9 Bitva o Atlantik 1939-1945 Označení válečných střetů v oblasti Atlantiku, které probíhaly prakticky celou dobu války První střety od září 1939 – Cílem Německa v první fázi zabránit dovozu zásob do Spojené království = útoky „raiderů“ (hladinových lodí) proti obchodním lodím – Říjen až prosinec 1939 = pronásledování „kapesní“ bitevní lodě Admiral Graf Spee, bitva u ústí La Platy u pobřeží Jižní Ameriky Od léta 1940 do poloviny roku 1943 období nejintenzivnějších bojů – Úsilí Německa zabránit realizaci smlouvy o půjčce a pronájmu, přepadání konvojů (PQ 17) – Hlavní zbraň Německa = ponorka, Spojenců = letectvo a hladinová plavidla (převaha bitevních lodí) Technologická převaha Spojenců od jara 1943 = německá defenzíva, omezení se bojů na Norské moře

10 Pronásledování bitevní lodi Bismarck Bismarck = největší a nejmocnější bitevní loď Atlantického válčiště – Délka 251 m, plný výtlak 50 900 t – Hlavní výzbroj: osm 380 mm děl – Kapitán Ernst Lindemann Dne 18. května 1941 vyplul spolu s křižníkem Prinz Eugen [- ojgn] do severního Atlantiku, dne 24. května v bitvě v Dánském průlivu potopení britské lodi HMS Hood a poškození HMS Prince of Wales Dne 27. května Bismarck dostižen britskou flotilou, poškozen letounem Swordfish a následně potopen (HMS Rodney, HMS King George V, HMS Ark Royal) = převaha letounů nad bitevními loďmi

11 Severní tažení 1940 Německé tažení proti Norsku a Dánsku, plán Wesserübung (Cvičení na Weseře) Příčina: zajistit výhodnější pozici pro připravované západní tažení, obavy Německa, že Spojenci nebudou akceptovat neutralitu Norska a Dánska (zkušenost ze zimní války) Tažení zahájeno dne 9. dubna 1940 – Dánsko kapitulovalo bez boje ještě téhož dne, Norsko se postavilo na odpor, ale existence proněmeckého hnutí (Vidkun Quisling) – Vylodění expedičních sborů Francie a Spojeného království, po jejich evakuaci Norsko dne 10. června 1940 kapitulovalo – Nejtěžší boje o přístav Narvik (od 9. dubna do 8. června) Celkem padlo asi 5000 Němců a 6000 mužů Spojenců

12 Západní tažení 1940 I Příprava západního tažení od 28. září 1939 (Fall Gelb, tj. Žlutý), ale několikrát odsunuto (síly Wehrmacht po polském tažení nedostatečně zkonsolidovány) Zahájeno 10. května 1940 – Konec tzv. podivné války, též Sitzkriegu (vs. Blitzkrieg) Ve dnech 10. a 11. května postup německých jednotek (Skupina armád B) na území Belgie a Nizozemí (boje o pevnost Eben-Emael a o Albertův kanál) – Britské a francouzské síly postupují na území Belgie (Plán Dyle) = vysunutí jednotek na sever a odhalení pravého boku

13 Západní tažení 1940 II Dne 12. května 1940 zahájen postup Skupiny armád A – Postup tankových jednotek (uskupení Kleist, asi 50 % všech tanků) přes slabě chráněné Ardeny = vpád do boku francouzské armády – Hlavní cíl = dosáhnout mořského pobřeží, tj. rozdělit bojující armády – Ve dnech 13. a 14. května boje u Sedanu o překročení řeky Másy Dne 20. května 1940 dosaženo mořské pobřeží – XIX. tankový sbor (Heinz Guderian) – Oddělení britských, belgických a holandských sil od francouzských Dne 23. května vydán tzv. Haltbefehl a britská operace Dynamo (evakuace Britského expedičního sboru) Klíčová útočná operace západního tažení, potvrzení převahy německých tankových jednotek

14 Západní tažení 1940 III Od konce května přesuny německých jednotek, příprava tzv. Fall Rot (Červený) = útok proti Francii Dne 5. června 1940 začala Bitva o Francii Dne 10. června vstoupila do války Itálie Dne 14. června kapitulovala Paříž Dne 22. června 1940 Francie podepsala příměří – Srovnání: Francie a Dánsko jako jediné okupované země, jejichž reprezentace uznala porážku V důsledku příměří Francie rozdělena na severní, okupovanou, a jižní, „nezávislou“ část (Vichistická Francie) = Francie spojencem Německa! Německo a Itálie ztratili asi 50 000 mužů, spojenci přes 150 000

15 Bitva o Británii 1940 Po skončení západního tažení příprava invaze na britské ostrovy, tzv. operace Seelöwe (Lvoun) Podmínkou operace = vzdušná převaha Luftwaffe, likvidace RAF 10. červenec až 31. říjen 1940 (ale letecké útoky Luftwaffe pokračují až do června 1941) – Dne 13. srpna tzv. Adlerangriff = největší letecký útok Luftwaffe – Zpočátku důraz na likvidaci leteckých sil a průmyslových kapacit, 4. září změna taktiky, nový cíl: bombardování Londýna = psychologická válka, ale bez výsledků – RAF ztratila asi 1000 strojů a 500 pilotů, ale udržela si bojeschopnost, Luftwaffe asi 1700 strojů a 3000 pilotů = znemožnění německého vylodění První porážka německých ozbrojených sil ve druhé světové válce

16 Italská paralelní válka 1940-1941 Označení pro souběžnou (= paralelní) agresi Itálie Dne 10. června 1940 vyhlášení války Francii Dne 20. srpna 1940 útok na britské državy v Africe – Obsazení Somálska, dne 13. září 1940 útok na Egypt, porážka u Sídí Barráni dne 9. prosince 1940, britská protiofenzíva do Libye (obsazení Tobrúku), dne 9. února 1941 kapitulace italských jednotek u Beda Fomm – Ve dnech 27. až 29. března 1941 námořní bitva u Matapanu = největší námořní střetnutí ve Středozemním moři Dne 28. října 1940 útok na Řecko – Italská ofenzíva zastavena a v listopadu 1940 zahájena řecká protiofenzíva, boje v Albánii Katastrofální vojenská situace, Itálie závislá na Německu

17 Balkánské tažení 1941 Operace Marita, útok proti Jugoslávii a Řecku, příčiny: – Neúspěch Itálie ve válce proti Řecku – V Jugoslávii dne 27. března 1941 vojenský puč, který svrhl regentskou radu = Jugoslávie přestává být spojencem Osy – Potřeba zajistit prostor Balkánu pro ruské tažení Boje v Jugoslávii od 6. dubna do 17. dubna 1941 Boje v Řecku od 6. dubna do 27. dubna 1941 Poslední místem odporu zůstala Kréta – dne 20. května 1941 byla zahájena výsadková operace Merkur = vojenský úspěch, ale vysoké ztráty, Německo rezignuje na vzdušné vojenské operace

18 Boje v severní Africe 1941-1943 Únor a březen 1941 přesun německých jednotek do severní Afriky – Deutsches Afrikakorps = označení pro svazek dvou tankových divizí, ale i pro veškeré německé jednoty v Africe (správně Panzerarmee Afrika): celkem 13 divizí, z toho 4 tankové; velitelem gen. Erwin Rommel („Pouštní liška“) – Dne 31. března 1941 první německá ofenzíva (Sonnenblume), dosažení egyptských hranic, obklíčení Tobrúku Dne 18. listopadu 1941 britská protiofenziva (Crusader), konec tobrúckého ležení Leden 1942 druhá německá protiofenzíva, porážka Britů u Ghazaly a dobytí Tobrúku (červen 1942) Dne 30. června 1942 útok E. Rommela na El-Alamejn, ale 23. října 1943 britská ofenzíva (Lightfoot)

19 Sovětské agrese 1939-1941 Dle dohody mezi SSSR a Německem ze dne 23. srpna 1939 vytyčeny sféry vlivu: – Sovětská sféra = Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, východní část Polska a Besarábie (Rumunsko) V rámci své sféry zahájil SSSR agresivní expanzi: – 17. září 1939 okupace východního Polska – 30. listopad 1939 až 30. březen 1940 válka s Finskem (viz následující slide) – Přelom června a července 1940 okupace Pobaltí (vojenské obsazení a anexe Litvy, Lotyšska a Estonska) – 28. června 1940 okupace Besarábie (původně rumunské území) – Zisk asi 475 000 km² a 22 miliónů obyvatel

20 Zimní válka 1939-1940 Válečný konflikt mezi Finskem a Sovětským svazem 30. listopad 1939 až 13. březen 1940 Příčinou teritoriální požadavky Sovětského svazu vůči Finsku (Finský záliv), záminkou tzv. manillský incident (ostřelování sovětských pozic dne 26. listopadu 1939) První fáze, zastavení sovětské ofenzívy, bitvy u Taipale a u Summy a finská protiofenzíva Druhá fáze, od 1. února 1940, prolomení Mannherheimovy linie Celkové ztráty pro Sovětský svaz katastrofální: vyřazeno asi 400 000 mužů (asi 130 000 padlých) oproti 71 000 finským (z toho 23 000 padlých)

21 Operace Barbarossa 1941 I Dne 18. prosince 1940 rozkaz A. Hitlera č. 21 k provedení plánu Barbarossa (ozbrojený útok proti SSSR, tehdy formálně spojenec Německa) Útok zahájen 22. června 1941 ve 3:15 Tři hlavní směry útoky = tři skupiny armád – Skupina armád Sever = čtvrtá tanková skupina, útok směrem na Leningrad – Skupina armád Střed = třetí a druhá tanková skupina, útok směrem na Moskvu, hlavní cíl tažení – Skupina armád Jih = první tanková skupina, útok směrem na Kyjev – Celkem asi 3,5 miliónů mužů, 3600 tanků a 2700 letadel Německa a jeho spojenců (Itálie, Finsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko) – Sovětský svaz (odhad) disponuje 5,0 milióny mužů, skoro 20 000 tanky a 20 000 letadly, ale Rudá armáda v průběhu reorganizace a po čistce důstojnického sboru Velká vlastenecká válka = sovětské označení konfliktu

22 Operace Barbarossa 1941 II Postupu tankových jednotek předchází úder Luftwaffe – Vyřazení asi poloviny leteckých sil (zpravidla ještě na letišti) v doletu německých letounů, obzvláště těžké ztráty v Bělorusku První den útoku = postup o 60 km (Litva) – Německá taktika: prolomit obranu tankovými jednotkami, likvidací obklíčených vojsk pověřena pěchota (např. boje o Brest Litevsk) – Dne 23. června 1940 tanková bitva u města Pružany = vysoké ztráty Rudé armády Během června až srpna nejrychlejší postup směrem na Leningrad a Moskvu, poté rozkaz Adolfa Hitlera, nový hlavní cíl = jižní Ukrajina Koncem října 1941 dosažena linie Leningrad – Smolensk – Charkov – Záporoží – Na jižní Ukrajině poprvé odražen německý postup: dne 19. listopadu 1941 zahájen útok na Rostv na Donu, do 28. listopadu Wehrmacht nucen ustoupit na Taganrog, pokračující obrana Sevastopolu

23 Bitva před Moskvou 1941 Září 1941 zahájení operace Tajfun, posílení Skupiny armád Střed a postup směrem na Moskvu, cíl = dobytí ruského hlavního města – Obklíčení Rudé armády u Vjazmy a Brjanska – Nejrychlejší postup druhé tankové skupiny = jižně od Moskvy (na město Tula) – Zpomalení německého postupu („generál bláto a generál zima“) – Dne 5. prosince 1941 německý postup zastaven, od centra Moskvy 25 km Dne 5. prosince 1941 přešla Rudá armáda do ofenzívy – Útok v celé délce fronty (strategická chyba), největší tlak na středním úseku kolem Moskvy – Wehrmacht nucen ustoupit až o stovky kilometrů, vznik Rževského výběžku („Rževský mlýnek na maso“) Útoky Rudé armády pokračují až do března 1942 = vyčerpání Rudé armády, vysoké ztráty na lidských životech i technice

24 Fall Blau 1942 Po bitvě před Moskvou strategický pat – Německý postup zastaven, sovětská strana zcela vyčerpána Na léto 1941 příprava další ofenzívy, Fall Blau (Modrý) – Hlavní cíl operace = ovládnutí ropných polí v Kaspickém moři (Baku) a hospodářské vyčerpání Sovětského svazu – Operace zahájena 28. června 1942 – Dva hlavní směry postupu – Skupina armád A na Kavkaz, Skupina armád B na Stalingrad Wehrmacht dosáhl Kavkazu (na hoře Elbrus vyvěšena německá vlajka) a Volhy (města Stalingrad) = hlavní zásobovací tepna evropského Ruska

25 Bitva u Stalingradu 1942-1943 Dne 13. září 1942 zahájen útok na Stalingrad – Oproti stávající praxi nebyl veden obchvatný manévr, ale přímý útok do centra města (pouliční boje) = nemožnost nasadit letectvo ani tankové vojsko, na křídlech spojenecká vojska (Itálie, Rumunsko) – Během října zpomalení postupu: boje o Pavlovův dům, Mahajevovu mohylu, Závod Rudý říjen apod., Rudá armáda drží pouze několik perimetrů na západním břehu Volhy Dne 19. listopadu 1942 zahájila Rudá armáda operaci Uran – Útok severně a jižně od Stalingradu s cílem obklíčit obránce (cíl operace = město Kalač) – Dne 12. prosince německý protiútok s cílem probít se k obklíčeným jednotkám, ale zastaven 40 km před Stalingradem – Od počátku prosince postup Rudé armády přímo na Stalingrad = ztráta letiště, rozdělení obránců, ve dnech 31. ledna a 2. února německá kapitulace

26 Porážka německých vojsk v severní Africe 1943 Dne 8. listopadu 1942 anglo-americká operace Torch = vylodění v severní Africe (= území pod správnou vichystické Francie, formálně spojence Německa) – Cíl operace = ovládnutí severní Afriky a zajistit podmínky pro postup proti Itálii („měkký podbřišek Německa“) – Tři invazní svazy: západní (Maroko), střední (západní Alžírsko) a východní (východní Alžírsko): velitel gen. Dwight D. Eisenhower – Po vylodění boje proti jednotkám vichystické Francie, ale jejich přechod na stranu Spojenců, poté boje s německými jednotkami: bitva v průsmyku Kaserín (19. až 25. únor 1943) Paralelní postup britských sil z Egypta přes Libyi (gen. Bernard Montgomery) = ústup německých jednotek do Tuniska V Tunisku dne 13. května 1943 kapituloval německý Afrikakorps = konec severoafrické fronty

27 Vstup Spojených států do války a otevření Tichomořské fronty Dne 7. prosince 1941 útok japonských sil na americkou námořní základnu Pearl Harbor na Havajských ostrovech (Oahu) – „Štěstí v neštěstí“: poškozeny nebo zničeny pouze bitevní lodě, letadlové lodě v době útoku mimo přístav Paralelně útok Japonců na kolonie západních zemí – Malajsie, Indočína, Indonésie, Filipíny aj. – Dne 15. února 1942 pád Singapuru (britská pevnost) – Ve dnech 27. a 28. února 1942 bitva v Jávském moři = porážka loďstva „ABCD“ Japonci – Dne 7. a 8. května 1942 bitva v Korálovém moři = první námořní střetnutí letadlových lodí Do poloviny roku 1942 ovládnutí celé jihovýchodní Asie

28 Bitva o Midway a Guadalcanal 1942-1943 Bitva o Midway – Ve dnech 3. až 7. června 1942 – Součástí operace předstíraný útok na Aleuty – Během amerického protiútoky zničeny tři ze čtyř japonských letadlových lodí a japonské síly byly nuceny ustoupit – Zásadní oslabení japonských ozbrojených sil a definitivní zastavení japonského postupu Bitva o Guadalcanal – Výstavba letiště na ostrově Guadalcanal = strategický význam ostrova, možnost kontrolovat námořní trasy do Austrálie – Dne 7. srpna 1942 vylodění amerických jednotek, ovládnutí letiště, ale poté japonský odpor: zlomen až 9. února 1943

29 Zvrat válečné situace v průběhu druhé světové války Přelom let 1942 a 1943 = obrat ve válce na všech hlavních frontách: Východní fronta Listopad 1942 – sovětská ofenzíva u Stalingradu, leden 1943 – kapitulace 6. armády Severoafrická fronta Listopad 1942 – vylodění Spojenců v Maroku a Alžírsku, britská ofenzíva v Libyi, květen 1943 – kapitulace Afrikakorpsu Tichomořská fronta Srpen 1942 – zahájení bojů o ostrov Guadalcanal, únor 1943 – porážka japonských sil na ostrově Guadalcanal

30 Italské tažení 1943-1945 Operace Husky: vylodění britských a amerických vojsk na Sicílii – Zahájeno 10. července 1943, boje proti italským a německým jednotkám; dne 17. srpna 1943 německý ústup na apeninský poloostrov V září 1943 spojenecký postup na italský poloostrov – Dne 3. září 1943 překročení Messinského průlivu a dne 8. září 1943 vylodění u Salerna a 9. září u Tarentu Pád Mussoliniho vlády, Itálie vyhlašuje válku Německu Spojenecký postup zastaven v prosinci 1945 na Gustavově linii – Hlavní opěrný bod = hora Monte Cassino: vylodění Američanů u Ancia 17. ledna 1944, cíl = obejít Monte Cassino, ale katastrofa (vysoké ztráty); ve dnech 17. února až 18. května 1944 boje o Monte Cassino Poslední obranná linie Wehrmachtu v Itálii proražena až v dubnu 1945

31 Bitva v Kurském oblouku 1943 Po rozsáhlých vojenských kampaních v zimě 1943 obě strany vyčerpány, Wehrmacht využívá výhodnější průběh frontové linie, tj. oblouk kolem města Kursk = operace Citadela: obklíčit a zničit sovětská vojska – Velení Rudé armády odhalilo německé záměry = důkladná příprava: tři obranné linie Operace zahájena dne 5. července 1943 Skupina armád Střed = prorazit severní úsek fronty a postupovat na Kursk ze severu – Postup zastaven po 10 km Skupina armád Jih = prorazit jižní úsek fronty a postupovat na Kursk z jihu – Proraženy dvě obranné linie, u Prochorovky dne 12. července 1943 boje o překročení třetí linie = největší tanková bitva druhé světové války, zastavení německého postupu Přes vyšší ztráty Rudé armády Wehrmacht vyčerpán a definitivně ztrácí na východním bojišti iniciativu

32 Vylodění v Normandii 1944 Operace Overlord, cíl = otevření druhé, západní fronty na evropském bojišti Atlantické pobřeží opevněno = Atlantický val, ale nebyl dokončen, Němci očekávali vylodění v oblasti Caen Den „D“ stanoven (po odkladech) na 6. června 1944 Vylodění předcházely výsadky v noci na 6. června – Na americkém křídle (západ) 82. a 101. výsadková divize, na britském křídle (východ) 2. výsadková divize Americký úsek – Utah a Omaha, britský úsek – Gold a Sword a kanadský úsek – Juno Hlavního cíle dne dosaženo kolem poledne 6. června = vytvoření záchytných bodů na pobřeží Boje v Normandii do 3. srpna 1944 = průlom u Avranches a rychlý postup do Francie

33 Spojenecký postup Francií 1944 Hrozba obklíčení německých pozic u Falais = ústup Wehrmachtu směrem na východ – Dne 25. srpna opuštěna Paříž: vstup francouzských a amerických jednotek Dne 15. srpna operace Dragoon (Dragoun) – Vylodění amerických a britských jednotek na jihu Francie u Toulonu a Marsaille – Hrozba obklíčení německých vojsk v celé Francii = ústup Wehrmachtu k Rýnu, na pobřeží Francie přístavy v německém držení (La Rochelle, Dunkerque aj.) Operace Market-Garden (17. až 25. září 1944) Kooperace vzdušných výsadků a pozemních operací: Market = obsadit města Eindhoven, Nijmegen a Arnhem a udržet je do doby, než budou obsazena pozemními vojsky (Garden); postup Spojenců zastaven u Nijemegenu = vysoké ztráty Koncem září 1944 zastavení spojeneckého postupu ve Francii v Beneluxu

34 Bitva v Ardenách 1944 Koncem roku 1944 se zastaven postup na východní i na západní frontě = konsolidace německých sil, příprava ofenzívy: operace Wacht am Rhein (Stráž na Rýně) Cíl = rychlý postup přes Ardeny a dobytí Antverp, tj. oddělení Američanů od Britů, fakticky opakování západního tažení z roku 1940 Operace zahájena 16. prosince 1944 – Těžiště postupu = 6. tanková armáda SS (Sepp Dietrich) – Využití nepříznivého počasí, které neumožňuje rozvinout vzdušnou převahu Spojenců – Obklíčení amerických jednotek: obléhání Bastogne (zde 101. vzdušná divize) – Postup zastaven 21. prosince po asi 50 km = neúspěch ofenzívy Během prosince a ledna 1945 další pokusy o získání iniciativ (zejm. Bodenplatte), ale bez výsledku

35 Překročení Rýnu a vojenská porážka Německa 1945 V únoru 1945 obnoven postup Spojenců: dosažení (a překročení) řeky Rýn = poslední německá obranná linie Dne 7. března 1945 ovládnut most u Remagenu, vedlejší směr spojeneckého postupu Rýn překročen 24. března Bitva o Porúří: obklíčení německé skupiny armád Dne 5. dubna 1945 překročení řeky Vesery, dne 11. dubna 1945 dosaženo řeky Labe = mezní linie spojeneckého postupu Dne 25. dubna 1945 setkání amerických a sovětských vojsk v Torgau Dne 18. dubna 1945 překročení československých hranic, ale zastavení americké 3. armády (Georg S. Patton) na linii Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice – Demarkační linie určena 30. dubna = zastavení amerického postupu – Georg S. Patton nabízí pomoc povstalcům v Praze, ale nesouhlas Rudé armády

36 Operace Bagration 1944 a Odersko-viselská operace 1945 Operace Bagration – Cíl operace = likvidace tzv. Běloruského balkonu a zde rozmístěné Skupiny armád Sever a ulehčit spojeneckým jednotkám v Normandii – Jedna z největších operací Rudé armády: 2.5 miliónů mužů, 2200 tanků, 10 000 letadel a 31 000 děl; zahájena 23. června 1944 – Počátkem srpna Rudá armáda v blízkosti Varšavy, zde vypuká varšavské povstání; přestože Rudá armáda stála na varšavském předměstí Praga (zastavení postupu dne 29. srpna 1944), umožnila Wehrmachtu povstání potlačit Viselsko-oderská operace – Cíl operace = vytvořit nástupiště pro dobytí německého hlavního města – Operace zahájena dne 12. ledna 1945: jedna z nejrychlejších operací druhé světové války, dne 31. ledna 1945 překročení Odra (= celkový postup 400 km)

37 Berlínská operace a německá kapitulace 1945 Cíl operace = dobytí německého hlavního města a definitivní porážka německých ozbrojených sil Operace zahájena dne 16. dubna 1945 ve 3:00 za použití světlometů – Dva hlavní směry útoky: 1. běloruský front (maršál Georgrij Žukov) severně od Berlína, 1. ukrajinský front (maršál Ivan Koněv) jižně od Berlína = obklíčit město Již 18. dubna 1945 bylo dosaženo Sprévy a odtud začalo obkličování města, dne 24. dubna 1945 dosaženo berlínského předměstí a začínají boje ve vnitřním městě – K obraně města povolány jednotky Volksturmu i Hitlerjugend = bez vojenského významu – Dne 30. dubna 1945 spáchal Adolf Hitler sebevraždu – Dne 2. května 1945 posádka kapitulovala Ve dnech 7. a 8. května Wehrmacht přijal bezpodmínečnou kapitulaci

38 Závěr války v Tichomoří 1945 Během roku 1944 americký postup v Tichomoří a v jihovýchodní Asii (dobytí Filipín) Od počátku roku 1945 přístupové boje k Japonsku – Ve dnech 16. února až 26. března 1945 boje o ostrov Iwodžima (asi 1000 km jižně od Honšú): zde letiště, ze kterého lze dosáhnout japonských ostrovů stíhacími letouny, jedny z nejtvrdších bojů vůbec, japonská posádka bojuje do posledního muže – Ve dnech 1. dubna až 21. června 1945 boje o ostrov Okinawa v souostroví Rjúkjú (Operace Iceberg), vysoké ztráty civilního obyvatelstva (kol. 100 000 osob) Tvrdost bojů a fanatizmus obránců příčinou, proč dohoda se Sovětským svazem, že dne 9. srpna 1945 vstoupí do války proti Japonsku Dne 6. srpna 1945 byla svržena atomová bomba na Hirošimu, 9. srpna na Nagasaki Dne 2. září 1945 na bitevní lodi Missouri (dodnes ve službě) podepsána kapitulace

39 Závěr Druhá světová válka = střet ideologií = nedodržování vojenských konvencí a lidských práv, případy genocidy – Většina obětí připadá na civilní obyvatelstvo Válka jako zločin: nové kategorie zločinů – Proti míru, proti lidskosti, válečné zločiny a jejich trestání Výrazný technologický pokrok, zejm. nové zbraně hromadného ničení Výsledek války ovlivňuje podobu světa dodnes: – OSN (stálí členové Rady bezpečnosti) – Státní hranice (zejm. ve střední Evropě aj.)

40 Doporučená literatura GILBERT, Martin: Druhá světová válka. Úplná historie. Praha 2006, 893 s. HART, B. H. Liddell: Dějiny druhé světové války. Brno Jota 2000, 776 s. CHURCHILL, Winston S.: Druhá světová válka. Díl I-VI. Praha 1992- 1995, celkem 4146 s. NÁLEVKA, Vladimír: Druhá světová válka. Praha 2010, 287 s. TAYLOR, A. J. P.: Příčiny druhé světové války. Bratislava 2005, 301 s. Vojenské dějiny Československa. IV. díl. Od roku 1939 do roku 1945. Praha 1988, 797 s.