Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Právní úprava znalecké činnosti Martin Flora Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Právní úprava znalecké činnosti Martin Flora Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky."— Transkript prezentace:

1 Právní úprava znalecké činnosti Martin Flora Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

2 Právní úprava znalecké činnosti I. Úvod do právního řádu II. Právní aspekty znalecké činnosti - zákon o znalcích a tlumočnících včetně prováděcí vyhlášky III. Znalec a znalecká činnost v různých typech řízení (občanskoprávní, správní, trestní, daňové), znalec před soudy

3 Normativní systémy Pravidla chování v lidské společnosti: Normy chování a jejich systémy

4 Normativní systémy (systémy společenských norem): Náboženské normy Morální a etické normy Zvykové normy Pravidla sportovních či společenských her Estetické normy (např. normy oblékání) Jazykové normy Politické normy Profesní pravidla Právní normy (právní řád)

5 Právní normy - vlastnosti 1. Zvláštní forma vzniku a publikace aprobovaná státem 2. Všeobecná závaznost - (vše)obecnost obsahu 3. Možnost vynucení mocenskými prostředky státu

6 Právní normy - vlastnosti Nálezy sp. zn. Pl. ÚS 55/2000 ze dne a Pl. ÚS ÚS 24/04 : „K základním principům materiálního právního státu náleží maxima všeobecnosti právní regulace (požadavek obecnosti zákona, resp. obecnosti právních předpisů). Všeobecnost obsahu je ideálním, typickým a podstatným znakem zákona a právního předpisu vůbec.“

7 Právní normy - vlastnosti Nález Ústavního soudu č. 318/2009 Sb.: „ Panství zákona ukládá meze rozsahu zákonodárství: omezuje je na ten druh obecných pravidel, známých jako formální zákon, a vylučuje legislativu... přímo zaměřenou na určité lidi.´“

8 Právní normy - vlastnosti Nález sp. zn. Pl. ÚS 40/02 ze dne : „Individuální regulaci obsaženou v právním předpisu zbavující adresáty možnosti soudního přezkumu naplnění obecných podmínek normativní úpravy u konkrétního subjektu, jíž schází transparentní a akceptovatelné odůvodnění ve vztahu k možnosti regulace obecné, nutno tudíž považovat za rozpornou s principem právního státu (čl. 1 Ústavy), jemuž je imanentní dělba moci a soudní ochrana právům (čl. 81, čl. 90 Ústavy).“

9 Právní norma Základní „stavební kámen“ právního řádu Obsahuje zpravidla jedno pravidlo chování

10 Právní norma - skladebné prvky Hypotéza Dispozice Sankce § 19 a § 28 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí : „Každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního prostředí, nebo že k němu již došlo, je povinen učinit v mezích svých možností nezbytná opatření k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků a neprodleně ohlásit tyto skutečnosti orgánu státní správy.. Orgány pro životní prostředí uloží pokutu až do výše Kčs právnické nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která neučiní opatření k nápravě nebo neupozorní orgán státní správy (§ 19)“

11 Právní norma - skladebné prvky Právní normy nepodmíněné (chybí hypotéza) Právní normy imperfektní (chybí sankce) Právní normy podmíněné perfektní (obsahují hypotézu, dispozici i sankci) Právní normy podmíněné imperfektní (obsahují hypotézu a dispozici) Právní normy nepodmíněné perfektní (obsahují dispozici a sankci) Právní normy nepodmíněné imperfektní (obsahují pouze dispozici)

12 Právní norma nepodmíněná imperfektní „Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).“ (§ 15, odst. 1 občanského zákoníku)

13 Prameny práva (ve formálním smyslu) Prameny práva (ve formálním smyslu) = zdroje, v nichž se nachází platné právní normy: Právní obyčeje Soudní a správní precedenty Smluvní právo Právní předpisy

14 Obyčej Spontánně vzniklé, dlouhodobě dodržované pravidlo chování (usus longaevus), považované za obecně platné (opinio iuris). Na území ČR používán v minulosti, nyní používán není

15 Obyčej Ústavní zvyklosti (nález Ústavního soudu sp.zn Pl. ÚS 14/01 „ Dlouhodobě praktikovaný ústavní postup, který odpovídal určitému hodnotovému a institucionálnímu konsensu ústavních orgánů a opakovaně potvrzoval určitou interpretaci ustanovení Ústavy, je třeba chápat jako ústavní zvyklost, kterou nelze při výkladu Ústavy pominout. Je známo, že ústavní zvyklosti, konvence, mají v ústavním státě velký význam právě tím, že komponují ústavu do funkčního celku a zaplňují prostor mezi strohým vyjádřením ústavních principů a institucí a variabilitou ústavních situací. V demokratickém právním státě je sotva představitelné, aby interpretace ústavy a jí odpovídající ústavní zvyklosti, respektované a nenapadené po celou dobu od vzniku Ústavy, byly účelovou dezinterpretací ústavy zpochybněny.“

16 Obyčej „Pojem ústavní zvyklosti je naprosto idiotský, protože kdyby to byly opravdu ústavní zvyklosti, tak by nějakým způsobem byly zakotveny v ústavě. Jsou to jenom zvyklosti. Prezident, byť přímo zvolený, nemůže měnit ústavu, ale má samozřejmě svaté právo měnit zvyklosti, které nejsou zakotveny v ústavě.“ (prezident ČR, rozhovor pro deník Právo, s. 4)

17 Obyčej „Králové mají zvyk vždy něco nového přidávati k předešlému právu; neboť není všechno právo ustanoveno v jednom čase, nýbrž skrze nástupce králů vzrostla řada práv. Neboť ti, kdo spravují práva, nespravují se právy, protože právo, jak se obecně říká, má nos z vosku a král má ruku železnou a dlouhou, aby ji mohl vztahovati, kam mu libo.“ (odpověď římského císaře Jindřicha III. českému knížeti Břetislavovi)

18 Obyčej Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne , č.j. 6 Ads 88/ :„Veřejná zpráva by měla ve svých postupech a rozhodování podržet určitou míru ustálenosti (kontinuity). Správní praxe zakládající legitimní očekávání je … ustálená, jednotná a dlouhodobá činnost (příp. i nečinnost) orgánů veřejné správy, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů. Takovou praxí je správní orgán vázán. Jen taková správní praxe je doplněním psaného práva a je způsobilá modifikovat pravidla obsažená v právní normě…. Princip vázanosti správního orgánu vlastní správní praxí, jestliže se taková praxe vytvořila, vyplývá ze zásady zákazu libovůle a neodůvodněně nerovného zacházení [...]. “

19 Precedens Pravidlo chování obsažené v rozhodnutí soudu či správního orgánu, závazné pro budoucí řešení stejných případů před soudem (správním orgánem), který precedens vydal, a soudy (správními orgány) instančně podřízenými V ČR není používán

20 Precedens Podobnost s precedenty Rozhodnutí Ústavního soudu Judikatura

21 Rozhodnutí Ústavního soudu Nález Ústavního soudu ze dne 30. října 2007 sp. zn. III. ÚS 495/05: „jednoznačné a záměrné nedbání a nerespektování právních názorů Ústavního soudu … vede při stejných skutečnostech k vědomému porušování ústavnosti. …nerespektování nosných důvodů publikovaného nálezu Ústavního soudu řešících obdobné věci má nepochybně deformující dopad na princip právní jistoty plynoucí z normativního principu právního státu tak, jak jej normuje čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky.“

22 Rozhodnutí Ústavního soudu Čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR: „Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby.“

23 Judikatura Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. 1 Aps 2/ :Nejvyššího správního soudu "Každý potenciální účastník řízení bere při zvažování svých šancí na úspěch v soudním řízení v potaz i dosavadní (především publikovanou) judikaturu; má právo přitom očekávat, že soudy budou v různých případech rozhodovat různě a v obdobných případech obdobně… Krajský soud tedy je vázán právním názorem nejen tehdy, vyslovil-li jej Nejvyšší správní soud ve zrušovacím rozhodnutí v konkrétní věci, ale je povinen se jím řídit i při rozhodování v obdobných věcech."

24 Judikatura Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. 1 As 6/2011 – 347:Nejvyššího správního soudu " Krajský soud se může odchýlit od dosavadní judikatury Nejvyššího správního soudu k určité otázce, jestliže není v dané věci přímo zavázán právním názorem kasačního soudu (§ 110 odst. 3 s.ř.s.) a jestliže svůj odlišný právní názor podepře komplexní, racionální a transparentní konkurující argumentací. Jsou-li tyto podmínky splněny, pak krajský soud zaujetím odlišného právního názoru neporuší § 12 s.ř.s. "§ 110 odst. 3§ 12

25 Judikatura Zásada ochrany legitimního očekávání (§ 13 občanského zákoníku) „Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.“

26 Judikatura Zásada ochrany legitimního očekávání (§ 2 odst. 4 správního řádu) „ Správní orgán dbá, aby … při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. “

27 Smluvní právo Jde o pravidla obsažená ve smlouvách, jako shodných projevech vůle dvou či více stran, mající charakter právních norem, tj. pravidel chování platných obecně, nikoliv jen pro smluvní strany

28 Smluvní právo Vnitrostátní smlouvy Kolektivní smlouvy (zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, § zákoníku práce) Mezinárodní smlouvy Čl. 10 Ústavy: „Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“

29 Právní předpisy Jde o normativní právní akty jednostranně vydávané, resp. schvalované nositeli moci zákonodárné, popř. (u podzákonných, tj. prováděcích právních předpisů) nositeli moci výkonné.

30 Právní předpisy vnitrostátního práva Ústavní zákony Zákony a zákonná opatření Senátu Nařízení vlády Právní předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy (vyhlášky, opatření) Nařízení a obecně závazné vyhlášky krajů Nařízení a obecně závazné vyhlášky obcí

31 Evropské právo Mezinárodní organizace do vzniku Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) dne Princip svrchované rovnosti států Evropské společenství uhlí a oceli (a později EURATOM, EHS a Evropská unie): Princip nadstátnosti (supranacionality)

32 Evropské právo Princip nadstátnosti (supranacionality): V rámci pravomocí svěřených Společenství (nyní EU) platí, že: - Společenství (EU) není jen souhrnem členských států, nýbrž má svou vlastní vůli konstituovanou a vyjadřovanou jeho orgány s autonomním postavením. Tato vůle se vytváří na principu většiny nebo zcela nezávisle na členských státech - Společenství (EU) požívá finanční samostatnost a čerpá zdroje z vlastních příjmů (cla, odvody části daní aj.)

33 Evropské právo Nadstátnost (supranacionalita) Možnost tvořit v oblastech působnosti EU právo zavazující orgány EU, členské státy i subjekty na jejich území

34 Evropské právo Primární právo Sekundární právo

35 Evropské právo Primární právo Smlouvy sjednané členskými státy - Pařížská smlouva (ESUO) - Římské smlouvy (EURATOM, EHS) - Úmluva o některých orgánech společných Evropským společenstvím - Smlouva o fúzi - Jednotný evropský akt - Smlouva o Evropské unii - Amsterodamská smlouva - Smlouva z Nice - Lisabonská smlouva Primární právo je produktem konsensu členských států Jde o smluvní právo

36 Evropské právo Sekundární právo 1. Nařízení 2. Směrnice 3. Rozhodnutí (mohou mít fakticky charakter předpisu) 4. Doporučení (nejsou právním předpisem) 5. Stanoviska (nejsou právním předpisem) Sekundární právo je produktem právotvorné činnosti orgánů EU Jde o právní předpisy

37 Evropské právo Tvorba sekundárního práva dříve: Evropská komise navrhovala, schvalovala Rada Tvorba sekundárního práva nyní: Evropská komise navrhuje, schvaluje Rada a Evropský parlament

38 Evropské právo Nařízení Obecně závazný akt normativní povahy obsahující pravidla závazná jak na úrovni EU, tak jednotlivých členských států Může zavazovat jak členské státy, tak i vnitrostátní subjekty práva

39 Evropské právo Směrnice Akt normativní povahy obsahující pravidla závazná pro členské státy Směrnice popisují výsledek, jehož má být dosaženo, formy a metody jsou ponechány na vůli států

40 Evropské právo Rozhodnutí Individuální akt zavazující pouze subjekty, jimž je adresován (mohou jimi být členské státy i jiné subjekty) Rozhodnutí mohou mít fakticky normativní dopad (např. Rozhodnutí Komise, jímž byl zřízen Soud první instance)

41 Evropské právo Doporučení a stanoviska Nejsou závazná Mají „politický“ význam (dobré rady) Někdy předcházejí vydání závazných aktů (zásada proporcionality)

42 Evropské právo Vztah evropského práva k vnitrostátnímu právu členských států 1. Princip přímého účinku 2. Princip nadřazenosti evropského práva Oba principy byly formulovány především rozhodnutími Soudního dvora EU

43 Evropské právo Vztah evropského práva k vnitrostátnímu právu členských států Princip přímého účinku - je výslovně zakotven u nařízení - u primárního práva a u směrnic byl vytvořen judikaturou Evropského soudního dvora (případy Van Gend en Loos, Van Duyn) Judikatura SDEU má v řadě případů povahu pramene práva

44 Evropské právo Vztah českého práva k vnitrostátnímu právu členských států čl. 10 b Ústavy ČR „(1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. (2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.“

45 Evropské právo Evropské právo v praxi evropských soudů 1. Přímá aplikace evropského práva soudy členských států 2. Nepřímé použití soudy členských států při výkladu vnitrostátního předpisu (typické u směrnic) 3. Řízení o předběžné (prejuduciální) otázce před Soudním dvorem vyvolané orgány členských států v jimi vedených řízeních 4. Řízení o porušení povinností členského státu před Soudním dvorem 5. Řízení o zrušení právního předpisu evropského práva před Soudním dvorem

46 Publikace právních norem Mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy – Sbírka mezinárodních smluv (Sb. m.s.) Kolektivní smlouvy (kolektivní smlouvy vyššího stupně se ukládají u MPSV - Sbírka zákonů) Ústavní zákony, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády, právní předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy - Sbírka zákonů (Sb.) Nařízení a obecně závazné vyhlášky krajů (- Věstníky právních předpisů kraje Nařízení a obecně závazné vyhlášky obcí -(úřední desky obcí Evropské právo - Úřední věstník Společenství (Official Journal of the European Communities) Vychází ve všech jazycích členských států

47 Elektronické sbírky zákonů Komerčně šířené programy - ASPI - Lex DATA - Leg SYS - JURIX - CELEX – elektronická databáze evropského práva

48 Publikace právních norem Platnost – norma se stala součástí právního řádu Mezinárodní smlouvy – vyhlášením Předpisy publikované ve Sbírce zákonů - dnem vyhlášení, tj. dnem rozeslání příslušné částky Nařízení a obecně závazné vyhlášky krajů – dnem rozeslání Věstníku právních předpisů kraje Nařízení a obecně závazné vyhlášky obcí – dnem vyvěšení na úřední desce Účinnost – norma se stala závaznou Mezinárodní smlouvy – dnem v nich určeným popř. vyhlášením Předpisy publikované ve Sbírce zákonů, nařízení a obecně závazné vyhlášky krajů a obcí - dnem v nich určených, nejdříve dnem vyhlášení, jinak 15 dnem po vyhlášení U evropského práva je určována pouze platnost (např. označením dne vázaného na vyhlášení v Úředním věstníku Společenství)

49 Prameny práva podle právní síly Ústavní zákony Mezinárodní smlouvy podle čl. 10 Ústavy Sekundární evropské právo Zákony a zákonná opatření Senátu Nařízení vlády Právní předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy (vyhlášky, opatření) Nařízení a obecně závazné vyhlášky krajů Nařízení a obecně závazné vyhlášky obcí

50 Vzájemné vztahy právních norem Konflikty norem různé právní síly: Norma vyšší právní síly má přednost před normou nižší právní síly Konflikty norem stejné právní síly: Norma pozdější ruší normu dřívější Norma speciální ruší normu obecnou Pozdější norma obecná neruší dřívější normu speciální

51 Systém práva Právo veřejné a soukromé Veřejné právo upravuje vztahy mezi subjekty, jejichž postavení je asymetrické a nerovné (vrchnostenské), odpovídající vztahům nositel veřejné moci (stát, kraj obec) X občan, platí zde princip subordinace. Soukromé právo upravuje vztahy mezi subjekty, jejichž postavení je symetrické a rovné, odpovídající vztahům občan X občan, platí zde princip ekvivalence a autonomie vůle účastníků právních vztahů. Právo hmotné a procesní Hmotné právo stanoví, jaká práva a povinnosti komu příslušejí. Procesní právo popisuje postupy (procedury), které jsou pro uplatnění práva u příslušných institucí užívány.

52 Právní aspekty znalecké činnosti Vývoj právní úpravy znalecké činnosti Řešení odborných otázek v řízení různých typů (soudní, správní) - tzv. znalečtí svědci, následně znalci Poskytování odborných stanovisek právnickým a fyzickým osobám mimo řízení Posouzení odborných skutečností k ochraně právní jistoty Rozdělení znalecké činnosti a oceňování majetku

53 Právní aspekty znalecké činnosti Vývoj právní úpravy znalecké činnosti Rozsudek Nejvyššího soudu SSR ze den sp. zn. 4 Tz 98/1976: „Funkcia svedka a znalca je nezlučiteľná. Ak je niekto vo veci svedkom, nemôže byť pribraný za znalca. Ak je niekto pribratý za znalca, nemôže byť pri podávaní posudku vypočúvaný ako svedok, t.j. podľa procesných predpisov platných pre výsluch svedka, ale len podľa procesných predpisov platných pre výsluch znalca.“

54 Právní aspekty znalecké činnosti Pět okruhů právních předpisů 1. Předpisy upravující právní postavení znalce 2. Předpisy upravující činnost a status znalce v jednotlivých typech řízení 3. Předpisy upravující odpovědnost znalce 4. Předpisy vyžadující znalecké posouzení některých otázek 5. Předpisy upravující činnost a status osob provádějících oceňování majetku mimo postavení znalce

55 Právní aspekty znalecké činnosti Předpisy upravující právní postavení znalce 1. zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, v platném znění 2. vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, v platném znění

56 Právní aspekty znalecké činnosti Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících Účelem zákona je zajištění řádného výkonu znalecké a tlumočnické činnosti a) v řízení před orgány veřejné moci b) prováděné v souvislosti s právními úkony fyzických a právnických osob.

57 Právní aspekty znalecké činnosti Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících Znaleckou činností není: – podávání posudků, které je upraveno jinými předpisy (např. audity), – podávání posudků, které neslouží potřebám řízení před orgány veřejné moci ani nejsou v souvislosti s právními úkony právnických a fyzických osob

58 Právní aspekty znalecké činnosti Právní úkony = právní jednání § 34 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (do ) „Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.“ § 545 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (od ) „Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.“

59 Právní aspekty znalecké činnosti Znaleckou činnost mohou vykonávat: 1. znalci zapsaní do seznamu znalců (zapsaní znalci, pojmově jde pouze o fyzické osoby) 2. znalecké ústavy, 3. znalci ad hoc v řízení před orgány veřejné moci Podmínky výkonu znalecké činnosti jsou pro každou ze skupin stanoveny rozdílně

60 Právní aspekty znalecké činnosti Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne č.j. 11 Tdo 1202/ : „V případech, kdy státní orgán, vědecký ústav, vysoká škola nebo instituce specializovaná na znaleckou činnost (dále jen „ústav“), které jsou zapsány do seznamu Ministerstva spravedlnosti, nemohou podat znalecký posudek nebo přezkoumat posudek podaný znalcem (§ 110 odst. 1 tr. ř.), není vyloučen postup podle § 24 odst. 1 písm. b) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů per analogiam, jímž může orgán činný v trestním řízení přibrat (ustanovit) ad hoc ústav nezapsaný v uvedeném seznamu, pokud s tím tento ústav souhlasí a splňuje potřebnou odbornou kvalifikaci k podání znaleckého posudku nebo k přezkoumání posudku podaného znalcem.“

61 Právní aspekty znalecké činnosti Neoprávněný výkon znalecké činnosti je přestupkem nebo jiným správním deliktem sankcionovatelným pokutou až ,- Kč (přestupky) či ,- Kč (jiné správní delikty)

62 Právní aspekty znalecké činnosti Znalcem může být jmenován ten, kdo: 1. je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nebo státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky, 2. je způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu, 3. je bezúhonný, 4. nebyl v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků pro porušení povinností podle zákona č. 36/1967 Sb.,

63 Právní aspekty znalecké činnosti Znalcem může být jmenován ten, kdo: 5. má potřebné znalosti a zkušenosti z oboru, v němž má jako znalec působit, především toho, kdo absolvoval speciální výuku pro znaleckou činnost, jde-li o jmenování pro obor, v němž je taková výuka zavedena, 6. má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že znaleckou činnost může řádně vykonávat, 7. se jmenováním souhlasí, 8. složil slib

64 Právní aspekty znalecké činnosti § 8 odst. 1 ObčZ: „Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí.“ § 15 odst. 2 NOZ: „Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).“

65 Právní aspekty znalecké činnosti Podmínku bezúhonnosti nesplňuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena a) za úmyslný trestný čin, nebo b) za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce (tlumočníka), pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

66 Právní aspekty znalecké činnosti Slib znalce: "Slibuji, že při své znalecké činnosti budu přesně dodržovat právní předpisy, že znaleckou činnost budu konat nestranně podle svého nejlepšího vědomí, že budu plně využívat všech svých znalostí a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl.“

67 Právní aspekty znalecké činnosti Znalce jmenuje a odvolává: 1. ministr spravedlnosti (pracovníci ústředních orgánů, vysokých škol, vědeckých a výzkumných ústavů, znalce z oboru práva pro oblast právních vztahů k cizině a znalce, u nichž si jmenování a odvolání vyhradil). 2. v ostatních případech předsedové krajských soudů Znalci jsou jmenování pro jednotlivé obory znalecké činnosti (s uvedením specializace).

68 Právní aspekty znalecké činnosti Způsob jmenování: 1. na základě výběru mezi osobami, které splňují podmínky pro jmenování; 2. na návrh orgánů veřejné moci, vědeckých institucí, vysokých škol, občanských sdružení, obecně prospěšných společností nebo nadací, jestliže to vyplývá z předmětu jejich činnosti; 3. na vlastní žádost zájemce

69 Právní aspekty znalecké činnosti Zápis do seznamu znalců: 1. Seznamy vede Ministerstvo spravedlnosti (ústřední seznam pro celou ČR) a krajské soudy (pro svůj obvod) 2. Seznam je veřejně přístupný 3.

70 Právní aspekty znalecké činnosti Zápis do seznamu znalců: 1. Seznamy vede Ministerstvo spravedlnosti (ústřední seznam pro celou ČR) a krajské soudy (pro svůj obvod) 2. Seznam je veřejně přístupný 3.

71 Právní aspekty znalecké činnosti Zápis do seznamu znalců: 1. Seznamy vede Ministerstvo spravedlnosti (ústřední seznam pro celou ČR) a krajské soudy (pro svůj obvod) 2. Seznam je veřejně přístupný 3.

72 Právní aspekty znalecké činnosti Povinnosti znalce: 1. Dodržovat při výkonu činnosti právní předpisy (ze slibu) 2. Nestrannost a objektivnost (ze slibu) 3. Mlčenlivost 4. Podávat znalecké posudky řádně a ve stanovené lhůtě 5. Vykonávat činnost osobně (výjimečně pomocí konzultanta) 6. Odmítnout podání posudku v případě podjatosti 7. Vést deník znalce 8. Oznámit změny rozhodných skutečností 9. Vyúčtovat odměnu a náklady

73 Právní aspekty znalecké činnosti Mlčenlivost znalce: § 10a zákona č. 36/1967 Sb.: „Znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení; to neplatí, použije-li informace o těchto skutečnostech přiměřeným způsobem pro vědecké nebo vzdělávací účely. Mlčenlivosti jej může zprostit orgán veřejné moci, který jej ustanovil, nebo ten, pro nějž znaleckou činnost na základě smlouvy vykonal.“

74 Právní aspekty znalecké činnosti Mlčenlivost znalce: § 10a zákona č. 36/1967 Sb.: „Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na znalecké činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je znalec povinen tyto osoby písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit orgán veřejné moci, který znalce ustanovil, nebo ten, pro nějž znalec znaleckou činnost na základě smlouvy vykonal. “

75 Právní aspekty znalecké činnosti Podjatost znalce: § 11 zákona č. 36/1967 Sb.: „Znalec nesmí podat posudek, jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti. Jakmile se znalec dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně; stejnou povinnost mají i účastníci řízení. O tom, zda znalec je vyloučen, rozhoduje orgán, který jej pro podání posudku ustanovil.“

76 Právní aspekty znalecké činnosti Podjatost znalce: Nález ÚS ze dne sp. zn. II. ÚS 35/03: „Jedním z takových důvodů, kdy lze zcela důvodně pochybovat o nepodjatosti znalce pro poměr k účastníkovi řízení, je skutečnost, že mezi nimi existuje pracovní poměr k témuž zaměstnavateli. Je totiž zřejmé, že se v takovém případě jednak jedná o vztah ekonomické závislosti, jednak nelze ani vyloučit možnost, že přístup znalce při vypracování znaleckého posudku mohou (vědomě či nevědomě) ovlivnit pocity kolegiality a loajality či obavy před nepříznivými pracovně-společenskými dopady.“

77 Právní aspekty znalecké činnosti Podjatost znalce: Nález ÚS ze dne sp. zn. II. ÚS 35/03: „Pokud proto měla být přesná výše majetkové škody způsobená posuzovanou trestnou činností doložena znaleckým posudkem, neměl být přibrán k jejímu stanovení znalec, jenž je zaměstnancem poškozeného, u něhož by mohly vzniknout pochybnosti o jeho nepodjatosti. “

78 Právní aspekty znalecké činnosti Podjatost znalce: Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne sp. zn. 5 To 21/93: „Okolnost, že přibraný znalec již před podáním znaleckého posudku vyslovil na věc určitý názor, může být důvodem pochybnosti o jeho nepodjatosti.“ Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne sp. zn. 6 Tz 4/86: „U osoby, která pronáší výroky, z nichž vyplývá, že osobu hmotně odpovědnou za svěřené prostředky považuje již předem za vinnou, lze mít pochybnosti o její nepodjatosti ve smyslu § 11 odst. 1 zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, a proto ji nelze ustanovit znalcem v trestní věci této odpovědné osoby.“

79 Právní aspekty znalecké činnosti Podjatost znalce: Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne sp. zn. 21 Cdo 2616/2013: „Znalecký posudek vypracovaný znalcem, který nesmí ve věci posudek podat z důvodů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., není způsobilým důkazem, na základě něhož by bylo možné učinit skutková zjištění soudů; ke skutečnostem, pro které je znalec vyloučen, soud přihlíží kdykoliv za řízení.“

80 Právní aspekty znalecké činnosti Práva znalce : 1. Na odměnu za činnost 2. Na náhradu nákladů 3. Provádět znaleckou činnost na území celé ČR 4. Právo používat pečeť znalce (tzv. kulaté razítko) 5. Právo používat za náhradu vybavení organizace, kde je zaměstnán (oproti náhradě nákladů)

81 Právní aspekty znalecké činnosti Právo na odměnu: 1. Znalec jmenovaný k podání posudku orgánem veřejné moci má právo na odměnu ve výši stanovené právním předpisem 2. Znalec vyhotovující posudek na základě smlouvy s fyzickou nebo právnickou osobou má právo na odměnu ve výši dohodnuté

82 Právní aspekty znalecké činnosti Znalec jmenovaný orgánem veřejné moci Odměna ve výši určené vyhláškou č. 37/1967 Sb. a) Hodinová odměna 100,- až 350,- Kč hod. b) Paušální odměna (pouze pro činnosti uvedené v příloze vyhlášky - pitvy zemřelých, histologické revize apod.) Možnost zvýšit odměnu: - při mimořádné složitosti (až o 20 %) - revizní posudky (až o 10 %) - spěšné posudky (až o 50 %) Možnost snížit odměnu - opakující se jednoduché posudky (až o 20 %) - nekvalitně nebo opožděně podaný posudek (až o 50 %)

83 Právní aspekty znalecké činnosti Usnesení Ústavního soudu ze dne sp. zn. IV. ÚS 2622/14: „Úkolem Ústavního soudu není přepočítávat odměnu přiznanou znalci civilními soudy.“

84 Právní aspekty znalecké činnosti Nález Ústavního soudu ze dne sp. zn. II. ÚS 3367/12 (podobně nález ze dne sp. zn. II. ÚS 1261/14): „Ačkoliv znalci, podobně jako zapisovatelé či tlumočníci, sice nejsou ani účastníky řízení, ani vedlejšími účastníky řízení, nýbrž "pouze" osobami zúčastněnými na řízení, nelze přehlížet či dokonce upírat ta práva, jimiž jsou tyto subjekty civilního procesu nadány. Disponuje-li pak znalec právem na podání odvolání proti rozhodnutí o znalečném, musí být vybaven stejnými procesními právy, jaká zákon přiznává účastníkům, aby nebyl v odvolacím řízení oproti účastníkům znevýhodněn (čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod).“

85 Právní aspekty znalecké činnosti Znalec vyhotovující posudek na základě smlouvy s fyzickou nebo právnickou osobou Odměna v dohodnuté výši (lze použít postup podle vyhlášky č. 37/1967 Sb.)

86 Právní aspekty znalecké činnosti Právo na náhradu nákladů: 1. Znalec jmenovaný k podání posudku orgánem veřejné moci má právo na náhradu nákladů ve výši stanovené právním předpisem 2. Znalec vyhotovující posudek na základě smlouvy s fyzickou nebo právnickou osobou má právo na náhradu nákladů ve výši dohodnuté

87 Právní aspekty znalecké činnosti Znalec jmenovaný orgánem veřejné moci 1. Náhrada cestovních výdajů podle obecných předpisů o náhradě cestovních nákladů; 2. Náhrada mzdy za dobu strávenou podáním ústního znaleckého posudku včetně čekací doby a doby strávené na cestě k jednání a zpět, jestliže jde o dobu, která se kryje s jeho pracovní dobou; 3. Věcné náklady a náklady spojené s přibráním pracovníků pro pomocné práce (mezi hotové výdaje náleží i částky, které znalec zaplatil za použití zařízení nebo pomůcek organizaci při provádění znaleckého úkonu) Náklady musí být doloženy potřebnými doklady!!

88 Právní aspekty znalecké činnosti Právo na náhradu nákladů: Usnesení Městského soudu Praze ze dne sp. zn. 16 Co 187/97: „Pojistné na zdravotní pojištění není účelně vynaloženým nákladem z hlediska § 18 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb.“

89 Právní aspekty znalecké činnosti Znalec vyhotovující posudek na základě smlouvy s fyzickou nebo právnickou osobou Náhrada nákladů v dohodnuté výši (lze použít postup podle vyhlášky č. 37/1967 Sb.) Není-li ve smlouvě dohodnuto jinak, je v odměně zahrnuta i náhrada nákladů !!! (§ 18 odst. 4 zákona)

90 Právní aspekty znalecké činnosti Právo na odměnu a náhradu nákladů: Odměnu i náhradu nákladů je znalec jmenovaný k podání posudku orgánem veřejné moci povinen vyúčtovat současně s podáním posudku. O jejich přiznání rozhoduje orgán veřejné moci do dvou měsíců od podání posudku, vyplácí je do 30 dnů ode dne přiznání.

91 Právní aspekty znalecké činnosti Obsah posudku (písemného): 1. Vymezení znaleckého úkolu (právní hodnocení nebrat!!) 2. Nález (popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž znalec při úkonu přihlížel) 3. Posudek (výčet otázek, na které má znalec odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky) 4. Znalecká doložka (označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku)

92 Právní aspekty znalecké činnosti Vymezení znaleckého úkolu Rozsudek ze dne sp. zn. 28 Cdo 3225/2013: „Je věcí předvídavosti objednatele (zadavatele) znaleckého posudku, zda vůbec a nakolik přiléhavě sám předmět znaleckého posouzení a příslušné podklady k jeho zpracování vymezí a kvalifikuje. V tomto směru jde o jeho odpovědnost, kterou nelze přenášet na další subjekt (znalce), který je naopak z logiky právního vztahu zadáním zpracování znaleckého posudku vázán.“

93 Právní aspekty znalecké činnosti Obsah posudku (písemného): Znalecký posudek musí být sešit, jednotlivé strany očíslovány, sešívací šňůra připevněna k poslední straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí. Posudek musí být podepsán.

94 Právní aspekty znalecké činnosti Pozastavení výkonu funkce znalce: O pozastavení rozhoduje ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu K pozastavení může dojít, pokud bylo proti znalci zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin; toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní stíhání končí, bylo zahájeno řízení o způsobilosti znalce k právním úkonům; toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se řízení o způsobilosti znalce k právním úkonům končí, má na základě pravomocného rozhodnutí nastoupit výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody.

95 Právní aspekty znalecké činnosti Pozastavení výkonu funkce znalce: K pozastavení dojde na základě žádosti znalce (nejdéle na 4 roky) Po dobu pozastavení práva vykonávat činnost znalce nesmí znalec znaleckou činnost vykonávat !

96 Právní aspekty znalecké činnosti Zánik funkce znalce (zánik práva vykonávat znaleckou činnost): 1. smrtí 2. prohlášením za mrtvého, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, 3. zbavením způsobilosti k právním úkonům, nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

97 Právní aspekty znalecké činnosti Zánik funkce znalce (zánik práva vykonávat znaleckou činnost): 4. pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin nebo pravomocným odsouzením za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce, 5. pravomocným uložením sankce vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků podle zákona o znalcích a tlumočnících, 6. pravomocným rozhodnutím ministerstva spravedlnosti nebo předsedy krajského soudu o zániku práva vykonávat znaleckou činnost, 7. na základě žádosti znalce uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků ministerstvu spravedlnosti nebo předsedovi krajského soudu doručena.

98 Právní aspekty znalecké činnosti Rozhodnutí ministerstva spravedlnosti nebo předsedy krajského soudu o zániku práva vykonávat znaleckou činnost: 1. pokud se dodatečně zjistí, že znalec nesplňuje některou z podmínek pro jeho jmenování, anebo jestliže tyto podmínky odpadly; 2. pokud znalec dlouhodobě nemůže pro zdravotní nebo jiné závažné důvody řádně vykonávat svoji činnost a nemá pozastavené právo vykonávat činnost znalce, nebo pokud tyto zdravotní nebo jiné závažné důvody trvají i po ukončení pozastavení tohoto práva

99 Právní aspekty znalecké činnosti Zánik funkce znalce (zánik práva vykonávat znaleckou činnost): Zanikne-li znalci právo vykonávat znaleckou činnost, vyškrtne se znalec ze seznamu znalců a tlumočníků.

100 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost znalce Soukromoprávní odpovědnost a) za újmu (§ 5, § 2900 a 2950 NOZ) b) za porušení smlouvy Újma = újma na jmění (škoda) + újma nemajetková

101 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost znalce za újmu § 5 odst. 1 NOZ: „Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.“

102 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost znalce za újmu § 2950 NOZ (Škoda způsobená informací nebo radou) „Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.“

103 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost znalce za újmu § 2913 NOZ (Škoda způsobená porušením smluvní povinnosti) „Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.“

104 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost znalce za škodu Nutné podmínky vzniku odpovědnosti za škodu: - vznik škody - porušení povinnosti - příčinná souvislost mezi oběma - zavinění

105 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost znalce za škodu Vyvratitelná domněnka nedbalosti § 2911 NOZ: „Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.“ § 2912 odst. 2 NOZ: „Dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.“

106 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost znalce za škodu Nemožnost snížení náhrady u škody způsobené radou § 2953: „(1) Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží…. (2) Odstavec 1 se nepoužije, způsobil-li škodu ten, kdo se hlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého stavu nebo povolání, porušením odborné péče.“

107 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost znalce za škodu NÁHRADA ŠKODY: - skutečná škoda (podle NOZ se preferuje uvedení do původního stavu, peněžní náhrada je sekundární způsob náhrady) - ušlý zisk

108 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost znalce za nemajetkovou újmu § 2894 NOZ: „Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon.“ § 2971 NOZ: „Odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.“

109 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost za přestupky podle zákona o znalcích: Znalec se dopustí přestupku tím, že: a) vykoná znaleckou činnost v rozporu s povinností podat posudek řádně a včas, b) vykoná svoji činnost v rozporu s povinností podat posudek osobně, c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost, d) podá znalecký posudek ve věci, z níž byl jako znalec vyloučen, e) bez vážných důvodů odmítne orgánu veřejné moci podat znalecký posudek, f) opakovaně nepodepíše nebo nepřipojí otisk pečeti na písemný znalecký posudek, g) nevede znalecký deník nebo ho nevede řádně, h) nesprávně vyúčtuje odměnu za podání znaleckého posudku, i) vykonává činnost znalce v době pozastavení práva vykonávat tuto činnost.

110 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost za přestupky či jiné správní delikty podle zákona o znalcích: Sankcí za přestupek je pokuta do ,- Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků! Jestliže zjištěné porušení povinností nelze posoudit jako přestupek podle zákona o přestupcích anebo jako trestný čin, může ministerstvo spravedlnosti nebo předseda krajského soudu udělit znalci písemnou výstrahu.

111 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost za přestupky či jiné správní delikty podle zákona o znalcích: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne č.j. 6 A 57/2002 – 61: „Rozhodnutí ministra spravedlnosti o odvolání znalce podle § 20 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, představuje autoritativní rozhodnutí orgánu státní správy, které má vliv na již existující subjektivní práva a povinnosti dané osoby. Takové rozhodnutí proto podléhá soudnímu přezkumu ve správním soudnictví.“

112 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost za přestupky či jiné správní delikty podle zákona o znalcích: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne č.j. 6 Ads 41/2013 – 65: „Výstraha vyslovená znalci podle § 20 písm. c) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném do , není sama o sobě rozhodnutím přímo přezkoumatelným ve správním soudnictví postupem dle § 65 a násl. s.ř.s.“

113 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost za jiné správní delikty podle zákona o znalcích: Odpovědnost za jiný správní delikt připadá v úvahu pouze u znaleckých ústavů a právnických osob Sankcí za jiný správní delikt je pokuta do Kč nebo vyškrtnutí ze seznamu znaleckých ústavů

114 Právní aspekty znalecké činnosti Odpovědnost za přestupky podle zákona o přestupcích: Přestupek podle § 21, odst. 1, b, c) zákona o přestupcích „Přestupku se dopustí ten, kdo - úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají, ač má povinnost takový údaj uvést, - úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody“ Sankcí je pokuta až do výše ,- Kč

115 Právní aspekty znalecké činnosti Trestněprávní odpovědnost znalce: Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek podle § 346 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) Kdo jako znalec podá nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Kdo jako znalec před soudem, nebo před mezinárodním soudním orgánem, před notářem jako soudním komisařem, státním zástupcem nebo před policejním orgánem, který koná přípravné řízení podle trestního řádu, anebo před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny a) uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí nebo pro zjištění vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, nebo b) takovou okolnost zamlčí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

116 Právní aspekty znalecké činnosti Trestněprávní odpovědnost znalce: Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li značnou škodu nebo spáchá-li takový čin v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně Kč

117 Právní aspekty znalecké činnosti Trestněprávní odpovědnost znalce: Připadají v úvahu též: - Zneužití informace a postavení v obchodním styku (§ 255) - Nadržování (§ 366) - Neoprávněné nakládání s osobními údaji (§ 180) - Pohrdání soudem (§ 336)

118 Právní aspekty znalecké činnosti Zvláštní odpovědnost znalce: § 62 odst. 1 správního řádu: „Správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že a) se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, c) neuposlechne pokynu úřední osoby. “

119 Právní aspekty znalecké činnosti Zvláštní odpovědnost znalce: § 53 odst. 1 občanského soudního řádu: „Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu…, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše Kč. “

120 Právní aspekty znalecké činnosti Postavení znalce v jednotlivých typech řízení Typy řízení 1. Soudní civilní a správní 2. Soudní trestní 3. Správní 4. Daňové

121 Právní aspekty znalecké činnosti Soudní řízení (civilní a správní) zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (OSŘ) zákon č. 150/2002, soudní řád správní (SŘS) 1. Znalec jmenovaný soudem 2. Znalecký posudek zpracovávaný na základě objednávky účastníka řízení

122 Právní aspekty znalecké činnosti Soudní řízení (civilní a správní) Znalec jmenovaný soudem (§ 127 OSŘ) „Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce. Znalecký posudek je možno také dát přezkoumat jiným znalcem.“

123 Právní aspekty znalecké činnosti Soudní řízení (civilní a správní) Znalec jmenovaný soudem (§ 127 OSŘ) „Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může soud ustanovit k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost. Účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení anebo aby něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba.“

124 Právní aspekty znalecké činnosti Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne sp. zn. 30 Cdo 352/2008 „Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru. Závěry znaleckého posudku přitom nelze bez dalšího přebírat, ale je třeba v případě potřeby je ověřovat i jinými důkazy, a to zejména tehdy, jestliže mohou být pochybnosti o správnosti závěrů znaleckého posudku.“

125 Právní aspekty znalecké činnosti Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne sp. zn. 1 Co 64/2011 „Není přípustné, aby soud formuloval znalecký úkol tak, aby jeho řešením byla otázka právní; znalecký posudek je důkaz, který slouží výlučně k vyřešení sporné skutkové otázky, k jejíž posouzení je třeba odborných znalostí.“

126 Právní aspekty znalecké činnosti Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2010, sp. zn. 21 Cdo 2458/2009 „Soud nesmí ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 věty čtvrté o.s.ř. upustit od výslechu znalce (a spokojit se s písemným posudkem znalce) mimo jiné tehdy, vznáší-li účastník řízení proti závěrům znalce podstatné (zdůvodněné) výhrady, jejichž vyjasnění je pro rozhodnutí ve věci samé podstatné, a to i v případě, že soud jinak nemá pochybnosti o správnosti písemného posudku.“

127 Právní aspekty znalecké činnosti Nález Ústavního soudu ze dne sp. zn. IV. ÚS 396/99 „Skutečnost, že závěry posudku vyžádaného účastníkem řízení a posudku vypracovaného soudem přibraným znalcem se mnohdy liší, nebývá nijak neobvyklým jevem, relevantní zde může být pouze to, zda soudem přibraný znalec se ve svém posudku náležitě a přesvědčivě vypořádá i s tím, co již předtím bylo formou jiného znaleckého posudku zpracováno. “

128 Právní aspekty znalecké činnosti Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne sp.zn. 21 Cdo 2824/2011 „Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování tzv. revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku podle ustanovení § 127 odst. 2 o.s.ř. přichází do úvahy zejména tam, kde soud má pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku.“

129 Právní aspekty znalecké činnosti Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne sp. zn. 33 Cdo 4316/2009 „To, že soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neznamená, že je znaleckým posudkem vázán. Má-li o odborném nálezu pochybnosti, uloží znalci (popř. tomu, kdo posudek připravoval, viz § 22 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů), aby podal vysvětlení, posudek doplnil nebo jinak odstranil jeho nedostatky, případně aby vypracoval nový posudek; může rovněž ustanovit jiného znalce k posouzení téže věci nebo znalecký posudek přezkoumat ve smyslu § 127 odst. 2 o.s.ř.“

130 Právní aspekty znalecké činnosti Znalecký posudek zpracovaný na základě objednávky účastníka řízení měl až do povahu listinného důkazu.

131 Právní aspekty znalecké činnosti Po může mít znalecký posudek zpracovaný na základě objednávky účastníka řízení povahu znaleckého posudku (§ 127a OSŘ) „Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.“

132 Právní aspekty znalecké činnosti Soudní řízení (trestní) zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád 1. Znalec jmenovaný soudem 2. Znalecký posudek zpracovávaný na základě objednávky účastníka řízení Právní úprava je obsažena v §§ 105 až 111 trestního řádu (obdoba OSŘ)

133 Právní aspekty znalecké činnosti § 105 odst. 1 trestního řádu: „Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení znalce.“

134 Právní aspekty znalecké činnosti § 107 odst. 1 trestního řádu: „Znalci, který je pověřen úkonem, se poskytnou potřebná vysvětlení ze spisů a vymezí se jeho úkoly. Přitom je třeba dbát toho, že znalci nepřísluší provádět hodnocení důkazů a řešit právní otázky. Je-li toho k podání posudku třeba, dovolí se znalci nahlédnout do spisů nebo se mu spisy zapůjčí. Může mu být též dovoleno, aby byl přítomen při výslechu obviněného a svědků a aby jim kladl otázky vztahující se na předmět znaleckého vyšetřování. V odůvodněných případech se znalci umožní, aby se zúčastnil provedení i jiného úkonu trestního řízení, pokud takový úkon má význam pro vypracování znaleckého posudku. Znalec může též navrhnout, aby byly jinými důkazy napřed objasněny okolnosti potřebné k podání posudku. “

135 Právní aspekty znalecké činnosti Nález Ústavního soudu ze dne sp. zn. III. ÚS 299/06 „Znalecký posudek je nutno hodnotit stejně pečlivě, jako každý jiný důkaz, ani on nepožívá žádné větší důkazní síly a musí být podrobován všestranné prověrce nejen právní korektnosti, ale též věcné správnosti. … Ponechávat bez povšimnutí věcnou správnost znaleckého posudku, slepě důvěřovat závěrům znalce, by znamenalo ve svých důsledcích popřít zásadu volného hodnocení důkazů soudem podle svého vnitřního přesvědčení, privilegovat znalecký důkaz a přenášet odpovědnost za skutkovou správnost soudního rozhodování na znalce; takový postup nelze z ústavněprávních hledisek akceptovat. Vyvstanou-li pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku, je orgán činný v trestním řízení povinen, v souladu se zásadou oficiality a zásadou vyhledávací (§ 2 odst. 4, 5 tr. ř.), pokusit se odstranit vzniklé pochybnosti obstaráním dalších důkazů. V případě závažných skutkových rozporů a pochybností o správnosti znaleckého posudku, které se nepodaří odstranit, musí soud postupovat podle pravidla in dubio pro reo a rozhodnout ve prospěch obviněného.“

136 Právní aspekty znalecké činnosti Znalecký posudek předložený účastníkem Dříve: rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne sp. zn. 1 To 22/87: „Podá-li písemný znalecký posudek znalec sice zapsaný do seznamu znalců podle zák. č. 36/1967 Sb., který však v konkrétní trestní věci nebyl podle § 105 odst. 1 tr. ř. přibrán za znalce orgánem činným v trestním řízení, nejde o důkaz přibráním znalce ve smyslu § 105 odst. 1 tr. ř., ale o listinný důkaz ve smyslu § 112 odst. 2 tr. ř..“

137 Právní aspekty znalecké činnosti Znalecký posudek předložený účastníkem Nyní: § 110a trestního řádu „Jestliže znalecký posudek předložený stranou má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný orgánem činným v trestním řízení. Orgán činný v trestním řízení umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.“

138 Právní aspekty znalecké činnosti Správní řízení zákon č. 500/2004 Sb., správní řád 1. Znalec jmenovaný správním orgánem 2. Znalecký posudek zpracovávaný na základě objednávky účastníka řízení

139 Právní aspekty znalecké činnosti Správní řízení zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (§ 56) „Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce. Usnesení se oznamuje pouze znalci. O zamýšleném ustanovení znalce, popřípadě o ustanovení znalce správní orgán vhodným způsobem účastníky vyrozumí. Správní orgán znalci uloží, aby posudek vypracoval písemně a předložil mu jej ve lhůtě, kterou současně určí. Může znalce také vyslechnout.“

140 Právní aspekty znalecké činnosti rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. 1 Afs 71/ „ Znalci se ve správním nebo soudním řízení přibírají k tomu, aby jednak pozorovali skutečnosti, jejichž poznání předpokládá zvláštní odborné znalosti, jednak z takovýchto pozorování vyvozovali znalecké úsudky (posudky). Znalci se však nepřibírají, aby sdělovali úřadu nebo soudu své názory a úsudky o otázkách rázu právního nebo o otázkách, k jejichž správnému porozumění a řešení není zapotřebí odborných vědomostí nebo znalostí, nýbrž stačí, s ohledem na povahu okolností případu, běžná soudcovská zkušenost a znalost. právním řízení vedle toho platí, že se znalec nepřibírá též tehdy, pokud správní orgán disponuje potřebnými odbornými znalostmi či si může opatřit odborné posouzení předmětných skutečností ze strany jiného správního orgánu (srov. § 56 správního řádu z roku 2004)..“

141 Právní aspekty znalecké činnosti Posudek předložený účastníkem správního řízení Má charakter listinného důkazu.

142 Právní aspekty znalecké činnosti Daňové řízení zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád Znalecký posudek zpracovaný znalcem ustanoveným správcem daně Znalecký posudek zpracovaný na základě objednávky daňového subjektu

143 Právní aspekty znalecké činnosti § 95 zákona č. 280/2009 Sb. „Správce daně může ustanovit znalce k prokázání skutečností rozhodných pro správné zjištění a stanovení daně, a) závisí-li rozhodnutí na posouzení otázek, k nimž je třeba odborných znalostí, které správce daně nemá, nebo b) nepředloží-li daňový subjekt znalecký posudek, pokud mu tuto povinnost ukládá zákon, a to ani na výzvu správce daně. “

144 Právní aspekty znalecké činnosti Předpisy vyžadující součinnost znalce k ochraně právní jistoty zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích § 10: „Je-li podle toho zákona znalec povinen vypracovat znalecký posudek, vyhotoví ho nestranně a nezávisle na tom, pro koho nebo v čí prospěch je znalecký posudek vypracováván.“

145 Právní aspekty znalecké činnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 1. Znalecký posudek o správnosti zprávy o vztazích propojených osob (§ 85) 2. Znalecký posudek ke stanovení odkupní ceny za podíl (§ 91) 3. Znalecký posudek k ocenění nepeněžitého vkladu společníka (§ 143) 4. Nabývání majetku od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního nebo převody tohoto majetku opačným směrem (§ 255) 5. Zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem (§ 573)

146 Právní aspekty znalecké činnosti Oceňování majetku mimo rámec znalecké činnosti Na základě živnostenského zákona v rámci vázané živnosti „Oceňování majetku pro věci movité, věci nemovité, nehmotný majetek, finanční majetek, obchodní závod“

147 Právní aspekty znalecké činnosti Podmínky pro provozování živnosti: plná svéprávnost, bezúhonnost – za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena – splnění této podmínky se prokazuje výpisem z rejstříku trestů,

148 Právní aspekty znalecké činnosti Podmínky pro provozování živnosti: vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na oceňování majetku, nebo vysokoškolské vzdělání a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu v rozsahu nejméně 4 semestrů s předloženými doklady o odborné zaměřeného na oceňování majetku dané kategorie, nebo minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu v rozsahu 2 semestrů zaměřeného na oceňování majetku, nebo minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno,a absolvování pomaturitního kvalifikačního studia v rozsahu nejméně 2 školních roků zaměřeného na oceňování majetku,

149 Právní aspekty znalecké činnosti Podmínky pro provozování živnosti: minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a 2 roky praxe v oceňování majetku, nebo osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 5 let praxe v oceňování majetku

150 Právní aspekty znalecké činnosti Podmínky pro provozování živnosti: Splnění se prokazuje dokladem vystaveným příslušnou vzdělávací institucí. Občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie může prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace

151 Právní aspekty znalecké činnosti Podmínky pro provozování živnosti: Nesmí být dány překážky pro provozování živnosti podle § 8 živnostenského zákona (konkurs, zákaz činnosti)

152 Právní aspekty znalecké činnosti Podmínky pro provozování živnosti: Živnostenské oprávnění vzniká dnem ohlášení !!!

153 Právní aspekty znalecké činnosti Poradenská činnost znalce Škody zvěří Újma podle § 58 zákona o ochraně přírody a krajiny Škody na PUPFL a v okolí PUPFL (nemovitosti, návštěvníci)

154 Právní aspekty znalecké činnosti „Pozemky určené k plnění funkcí lesa, jsou vymezeny fakticky, tedy např. pozemkem určeným k plnění funkcí lesa je pozemek s lesním porostem (zák. č. 289/1995 Sb.), resp. součástí lesního fondu je pozemek porostlý kosodřevinou (zák č. 166/1960 Sb.). Rozhodující je tedy faktický stav. Rozhodnutí v pochybnostech, zda jde o pozemek určený k plnění funkcí lesa je deklaratorní, na rozdíl od rozhodnutí o odnětí pozemků plnění funkcí lesa (§ 15 zák. č. 289/1995 Sb.)“ (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne č.j. 5 Ca 184/ )

155 Právní aspekty znalecké činnosti „Lesní zákon … definuje pozemek určený k plnění funkcí lesa materiálně. Takový pozemek musí fakticky naplňovat znaky lesního pozemku či jiného pozemku ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) nebo b) lesního zákona. Skutečnost, že daný pozemek je v katastru nemovitostí formálně veden jako pozemek lesní, resp. jako pozemek určený k plnění funkcí lesa, nemůže tedy být v dané otázce rozhodující. Nelze totiž vyloučit situaci, kdy pozemek je v katastru nemovitostí veden chybně jako pozemek určený k plnění funkcí lesa, přestože fakticky již znaky pozemku určeného k plnění funkcí lesa ve smyslu příslušných ustanovení lesního zákona nenaplňuje.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne č.j. 5 As 94/ )

156 Právní aspekty znalecké činnosti Ochrana nemovitostí X preventivní povinnost „Právní úprava státní správy v oblasti hospodaření s lesy na základě zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, sledující především zájem na ochraně lesa, neznamená, že by vlastník lesního pozemku, případně nájemce či právnická osoba, jíž je podle ustanovení § 4 odst. 1 cit. zákona o lesích svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu, byl zbaven povinností, které mu plynou z obecného právního předpisu (občanského zákoníku).“289/1995 Sb.§ 4 (rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 2183/2001)

157 Právní aspekty znalecké činnosti „ Vlastník lesa nemůže odpovídat za každou škodu na zdraví a majetku osob, které do lesa vstupují, neboť je vyloučeno, aby měl pod plnou kontrolou stav veškerého porostu v lese. Ustanovení § 19 odst.1 lesního zákona ovšem zároveň nevylučuje, aby odpovědnost vlastníka lesa za škodu byla založena tam, kde s přihlédnutím ke konkrétním poměrům a okolnostem lze vyžadovat jistou intenzitu péče o lesní porost a předvídavost vlastníka vzhledem ke hrozícím rizikům. Zde totiž nejde o smrtelný následek, k němuž by došlo při volném pohybu poškozené kdekoliv v lese, nýbrž při jízdě na kole po lesní cestě, kde je určitý pohyb osob obvyklý. Šlo-li navíc o vyznačenou cyklotrasu, musel vlastník lesa předpokládat zvýšenou frekvenci návštěvníků a tomu přizpůsobit svou činnost ohledně stavu a kvality porostů, které mohly bezpečnost pohybu v těchto místech ohrozit. I když vlastník lesa sám nebyl zřizovatelem cyklotrasy nebo tím, kdo ji na pozemku vyznačil, o zřízení cyklotrasy věděl a vzhledem ke svému postavení zákonem povolaného správce státního lesa si měl být vědom i zvýšené možnosti ohrožení osob cyklotrasu využívajících.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne Cdo 3354/2011)

158 Právní aspekty znalecké činnosti Práva a povinnosti nevlastníků lesa „ Právní povinnost uložená vlastníku ohrožené nemovitosti se bude uplatňovat výjimečně a bude směřovat jen k odvrácení akutní hrozby vzniku škody což se týká nejen základu této právní povinnosti ale i jejího rozsahu (zákon ukládá provedení jen nezbytně nutných opatření). Nemůže jít o právní povinnost k provedení takových opatření, která jsou obsahem prevenční povinnosti vlastníka lesa. V rámci této právní povinnosti se nepřenáší na vlastníka ohrožené nemovitosti prevenční právní povinnost vlastníka lesa. “ (rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne sp. zn. 21 Co 576/2011)

159 Právní aspekty znalecké činnosti Možnost vzdání se práva na náhradu škody na pozemku (§ 2897 NOZ) „Vzdá-li se někdo práva domáhat se náhrady škody vzniklé na pozemku a je-li vzdání zapsáno do veřejného seznamu, působí to i proti pozdějším vlastníkům.“


Stáhnout ppt "Právní úprava znalecké činnosti Martin Flora Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky."

Podobné prezentace


Reklamy Google