Aktuální otázky veřejné podpory Lektor: JUDr. Michael Kincl mmmm ____ kkkk iiii nnnn cccc llll vvvv oooo llll nnnn yyyy.... cccc zzzz606 829 369.

Prezentace na téma: "Aktuální otázky veřejné podpory Lektor: JUDr. Michael Kincl mmmm ____ kkkk iiii nnnn cccc llll vvvv oooo llll nnnn yyyy.... cccc zzzz606 829 369."— Transkript prezentace:

1 Aktuální otázky veřejné podpory Lektor: JUDr. Michael Kincl mmmm ____ kkkk iiii nnnn cccc llll @@@@ vvvv oooo llll nnnn yyyy.... cccc zzzz606 829 369

2 Veřejná podpora Primárně součást práva ES, významně však zasahuje do národních právních řádů čl. států EU. Primárně součást práva ES, významně však zasahuje do národních právních řádů čl. států EU. Právo ES užívá pojem „státní pomoc“, jde o synonymum českého pojmu „veřejná podpora“, který je výstižnější. Právo ES užívá pojem „státní pomoc“, jde o synonymum českého pojmu „veřejná podpora“, který je výstižnější. Problematika veřejné podpory je v ČR aktuální od roku 1995, resp. 1998, kdy došlo k podpisu Evropské (asociační) dohody a Prováděcích pravidel. Problematika veřejné podpory je v ČR aktuální od roku 1995, resp. 1998, kdy došlo k podpisu Evropské (asociační) dohody a Prováděcích pravidel. Jde o kategorii ekonomicko – právní. Jde o kategorii ekonomicko – právní.

3 Veřejná podpora Pravidla v oblasti veřejné podpory jsou součástí systému chránícího soutěž na vnitřním trhu EU (čl. 3 odst. 1 písm. g) SES). Pravidla v oblasti veřejné podpory jsou součástí systému chránícího soutěž na vnitřním trhu EU (čl. 3 odst. 1 písm. g) SES). Hlavním cílem je ochrana soutěže na vnitřním trhu EU před intervencemi veřejných institucí čl. států a jimi kontrolovaných subjektů. Hlavním cílem je ochrana soutěže na vnitřním trhu EU před intervencemi veřejných institucí čl. států a jimi kontrolovaných subjektů. Poskytování veřejné podpory tvoří součást hospodářské politiky čl. států a existující pravidla mu spíše dávají řád než brání. Poskytování veřejné podpory tvoří součást hospodářské politiky čl. států a existující pravidla mu spíše dávají řád než brání.

4 Veřejná podpora 2 pohledy Evropské komise na veřejnou podporu: 2 pohledy Evropské komise na veřejnou podporu: a) Negativní – neuvážené poskytování představuje hrozbu pro existenci soutěže na vnitřním trhu EU. Z tohoto důvodu je v současnosti EK zdůrazňována zásada „less and better targeted state aid“ b) Pozitivní – veřejná podpora pomáhá odstranit tržní nedokonalosti (přispívá rozvoji regionů, posiluje MSP, výzkum a vývoj apod.

5 Veřejná podpora EK původně užívala 2 zásady, a to zásadu subsidiarity (veřejnou podporu lze užít pouze tam, kde nefunguje jiný nástroj) a zásadu proporcionality (lze užít veřejnou podporu pouze ve výši, která odstraní tržní selhání). EK původně užívala 2 zásady, a to zásadu subsidiarity (veřejnou podporu lze užít pouze tam, kde nefunguje jiný nástroj) a zásadu proporcionality (lze užít veřejnou podporu pouze ve výši, která odstraní tržní selhání). Obě zásady jsou v praxi častokrát modifikovány. Obě zásady jsou v praxi častokrát modifikovány.

6 Vymezení pojmu Právo ES nezná vymezení pojmu „veřejná podpora“ tak jak jsme zvyklí v českém právu. Právo ES nezná vymezení pojmu „veřejná podpora“ tak jak jsme zvyklí v českém právu. Veřejná podpora je v praxi vymezována souborem znaků, které je třeba dovodit z čl. 87 odst. 1 SES. Veřejná podpora je v praxi vymezována souborem znaků, které je třeba dovodit z čl. 87 odst. 1 SES. Uvedený pojem je velmi široký a neustále se vyvíjí. Uvedený pojem je velmi široký a neustále se vyvíjí. Tato oblast práva ES velmi závisí na rozhodovací praxi EK a soudů EU (Soud I. stupně a Evropský soudní dvůr). Tato oblast práva ES velmi závisí na rozhodovací praxi EK a soudů EU (Soud I. stupně a Evropský soudní dvůr).

7 Vymezení pojmu Čl. 87 odst. 1 SES stanoví, že: Čl. 87 odst. 1 SES stanoví, že: „Podpory poskytované v jakékoliv formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušením soutěže tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak.“ „Podpory poskytované v jakékoliv formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušením soutěže tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak.“

8 Znaky veřejné podpory I. Poskytování státem nebo ze státních prostředků Pojem „stát“ zahrnuje nejen centrální vládu, ale i jednotky regionální, územní či lokální samosprávy (srov. rozsudek ESD v případě C - 323/82 Intermills). Pojem „stát“ zahrnuje nejen centrální vládu, ale i jednotky regionální, územní či lokální samosprávy (srov. rozsudek ESD v případě C - 323/82 Intermills). Pojem stát lze v podmínkách ČR ztotožnit s pojmem „veřejná správa“. Pojem stát lze v podmínkách ČR ztotožnit s pojmem „veřejná správa“. Územní samosprávy jsou potenciálními poskytovateli veřejné podpory. Územní samosprávy jsou potenciálními poskytovateli veřejné podpory.

9 Znaky veřejné podpory Pojem „státní prostředky“ zahrnuje prostředky subjektů zřízených zákonem, prostředky právnických osob kontrolovaných přímo či nepřímo orgány veřejné moci, prostředky, jejichž výběr je ukládán zákonem (odvody sociálního a zdravotního pojištění) aj. Pojem „státní prostředky“ zahrnuje prostředky subjektů zřízených zákonem, prostředky právnických osob kontrolovaných přímo či nepřímo orgány veřejné moci, prostředky, jejichž výběr je ukládán zákonem (odvody sociálního a zdravotního pojištění) aj. Zde je možná inspirace § 3 písm. b) již zrušeného zákona č. 59/2000 Sb. Zde je možná inspirace § 3 písm. b) již zrušeného zákona č. 59/2000 Sb. Uvedený pojem pokrývá i prostředky privátních osob pověřených distribucí veřejných zdrojů. Uvedený pojem pokrývá i prostředky privátních osob pověřených distribucí veřejných zdrojů.

10 Znaky veřejné podpory Pravidla v oblasti veřejné podpory se vztahují i na subjekty, které jsou veřejnou správou kontrolovány přímo či nepřímo (např. společnosti s majoritním podílem státu, územních samospráv). Ty mohou být poskytovateli i příjemci veřejné podpory. V jejich případě je rozhodující, zda příslušné opatření (transakce) je tzv. přičitatelné státu či jiné veřejné instituci (srov. rozhodnutí ESD v případě C –482/99 Francie v Evropská komise). Pravidla v oblasti veřejné podpory se vztahují i na subjekty, které jsou veřejnou správou kontrolovány přímo či nepřímo (např. společnosti s majoritním podílem státu, územních samospráv). Ty mohou být poskytovateli i příjemci veřejné podpory. V jejich případě je rozhodující, zda příslušné opatření (transakce) je tzv. přičitatelné státu či jiné veřejné instituci (srov. rozhodnutí ESD v případě C –482/99 Francie v Evropská komise).

11 Znaky veřejné podpory Podle tohoto rozhodnutí nestačí k závěru, zda stát vykonává nad určitou právnickou osobou kontrolu fakt, že disponuje majoritním balíkem akcií (majoritním podílem). EK musí analyzovat jednotlivá rozhodnutí příslušného subjektu, např. zda zástupci státu hlasovali většinově apod. Podle tohoto rozhodnutí nestačí k závěru, zda stát vykonává nad určitou právnickou osobou kontrolu fakt, že disponuje majoritním balíkem akcií (majoritním podílem). EK musí analyzovat jednotlivá rozhodnutí příslušného subjektu, např. zda zástupci státu hlasovali většinově apod.

12 Znaky veřejné podpory Některá rozhodnutí evropských institucí ve vztahu k veřejným prostředkům veřejným prostředkům ESD C - 67/85 (Van der Kooy v Komise) - Gasunie, privátní společnost dodávající plyn; 50 % akcií držel holandský stát a mohl obsazovat polovinu orgánů společnosti, 50 % akcií drželi privátní akcionáři; stát měl právo veta při stanovování tarifů a při dalších klíčových rozhodnutích - z této skutečnosti ESD dovodil, že Gasunie není nezávislá a lze ji zahrnout pod pojem „stát“, resp. „státní prostředky“. ESD C - 67/85 (Van der Kooy v Komise) - Gasunie, privátní společnost dodávající plyn; 50 % akcií držel holandský stát a mohl obsazovat polovinu orgánů společnosti, 50 % akcií drželi privátní akcionáři; stát měl právo veta při stanovování tarifů a při dalších klíčových rozhodnutích - z této skutečnosti ESD dovodil, že Gasunie není nezávislá a lze ji zahrnout pod pojem „stát“, resp. „státní prostředky“.

13 Znaky veřejné podpory ESD C - 303/88 (ENI - Lanerossi) - šlo o subjekt zřízený zákonem s vlastní právní subjektivitou operující na kapitálových trzích; management a statutární orgán byl jmenován premiérem, hlavní rozhodnutí vydával orgán složený z ministrů - uvedený subjekt spadá pod pojem „stát“, resp. „státní prostředky“. ESD C - 303/88 (ENI - Lanerossi) - šlo o subjekt zřízený zákonem s vlastní právní subjektivitou operující na kapitálových trzích; management a statutární orgán byl jmenován premiérem, hlavní rozhodnutí vydával orgán složený z ministrů - uvedený subjekt spadá pod pojem „stát“, resp. „státní prostředky“.

14 Znaky veřejné podpory II. Výhoda určitému podniku (podnikům) či odvětví výroby Výhoda = prospěch, který by příjemce nezískal za běžných tržních podmínek (srov. ESD C - 39/94 SFEI and Others) Výhoda = prospěch, který by příjemce nezískal za běžných tržních podmínek (srov. ESD C - 39/94 SFEI and Others) Výhoda = opatření, které je vybočením z obecně aplikovaných pravidel, tj. profituje z něj pouze určitý podnik/sektor (viz. názor gen. advokáta Darmona v případě C 72 - 73/91 Sloman Neptun) Výhoda = opatření, které je vybočením z obecně aplikovaných pravidel, tj. profituje z něj pouze určitý podnik/sektor (viz. názor gen. advokáta Darmona v případě C 72 - 73/91 Sloman Neptun)

15 Znaky veřejné podpory Výhoda znamená, že některý podnik je určitým způsobem preferován oproti podnikům jiným. Výhoda znamená, že některý podnik je určitým způsobem preferován oproti podnikům jiným. Výhodu lze dovodit ze skutečnosti, že určité opatření je selektivní (srov. znění čl. 87 odst. 1 SES „ zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby“). Výhodu lze dovodit ze skutečnosti, že určité opatření je selektivní (srov. znění čl. 87 odst. 1 SES „ zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby“). Selektivita bývá v praxi dovozována z následujících skutečností: Selektivita bývá v praxi dovozována z následujících skutečností:

16 Znaky veřejné podpory Selektivita Diskreční pravomoc veřejné instituce Omezení opatření na podniky s předem stanovenými znaky Regionální omezení

17 Znaky veřejné podpory Pro veřejnou podporu je typické, že výhoda směřuje určitému podniku (podnikům) a/nebo odvětví výroby (služeb). Určení, zda příjemce je podnikem by mělo být poskytovatelem vyřešeno jako první krok. Pro veřejnou podporu je typické, že výhoda směřuje určitému podniku (podnikům) a/nebo odvětví výroby (služeb). Určení, zda příjemce je podnikem by mělo být poskytovatelem vyřešeno jako první krok. Podnikem je jakákoliv entita bez ohledu na její právní status či způsob financování vykonávající tzv. ekonomickou aktivitu, tedy činnost, pro niž existuje na příslušném trhu konkurence (srov. rozsudek ESD v případě C - 41/90 Höfner v Macrotron). Podnikem je jakákoliv entita bez ohledu na její právní status či způsob financování vykonávající tzv. ekonomickou aktivitu, tedy činnost, pro niž existuje na příslušném trhu konkurence (srov. rozsudek ESD v případě C - 41/90 Höfner v Macrotron).

18 Znaky veřejné podpory Ekonomickou aktivitou je nabízení výrobků a služeb na příslušném trhu (srov. rozhodnutí ESD v případě C – 180/98 a C – 184/98 Pavlov). Ekonomickou aktivitou je nabízení výrobků a služeb na příslušném trhu (srov. rozhodnutí ESD v případě C – 180/98 a C – 184/98 Pavlov). Okruh entit tvořících podnik není uzavřen a je třeba každý případ posuzovat individuálně. Okruh entit tvořících podnik není uzavřen a je třeba každý případ posuzovat individuálně. Odvětví výroby (služeb) - chemický průmysl, ocelářství, výroba motorových vozidel, IT, telekomunikace, textil a oděvy aj. Odvětví výroby (služeb) - chemický průmysl, ocelářství, výroba motorových vozidel, IT, telekomunikace, textil a oděvy aj.

19 Znaky veřejné podpory Definiční znaky podniku budou především naplňovat: OSVČ OSVČ Obchodní společnosti Obchodní společnosti Svobodná povolání (advokáti, lékaři apod.) Svobodná povolání (advokáti, lékaři apod.) Fotbalové kluby Fotbalové kluby Příspěvkové organizace, občanská sdružení, univerzity, nadace – většinou podnikem nebudou Příspěvkové organizace, občanská sdružení, univerzity, nadace – většinou podnikem nebudou Územní samosprávy (obce, kraje) – i ty většinou nebudou Územní samosprávy (obce, kraje) – i ty většinou nebudou Vždy je třeba hodnotit konkrétní předmět činnosti !

20 Znaky veřejné podpory Podnikem zpravidla nejsou: Státní orgány (policie, armáda, soudy) Státní orgány (policie, armáda, soudy) Mezinárodní organizace (srov. např. rozhodnutí ESD v případě C - 364/92 „Eurocontrol“). Mezinárodní organizace (srov. např. rozhodnutí ESD v případě C - 364/92 „Eurocontrol“).

21 Znaky veřejné podpory Některá rozhodnutí evropských institucí ve vztahu k výhodě EK N 259/2004 ČR - zákon o investičních pobídkách - výhoda spočívá ve snížení daní, dotacích (grantech) na pracovní místa a školení zaměstnanců, snížení ceny za infrastrukturou vybavený pozemek. EK N 259/2004 ČR - zákon o investičních pobídkách - výhoda spočívá ve snížení daní, dotacích (grantech) na pracovní místa a školení zaměstnanců, snížení ceny za infrastrukturou vybavený pozemek. EK N 300/2004 ČR - Prodej stavebních pozemků v průmyslové zóně Jamská ve Žďáře nad Sázavou za sníženou cenu - výhoda snížená cena (rozdíl mezi cenou znaleckou a prodejní). EK N 300/2004 ČR - Prodej stavebních pozemků v průmyslové zóně Jamská ve Žďáře nad Sázavou za sníženou cenu - výhoda snížená cena (rozdíl mezi cenou znaleckou a prodejní).

22 Znaky veřejné podpory EK 2002/14/EC Francie - Kimberly Clark - výhoda spočívá ve zvýhodněné sazbě vodného a stočného, který byla obsažena ve smlouvě mezi uvedenou společností a územní samosprávou. EK 2002/14/EC Francie - Kimberly Clark - výhoda spočívá ve zvýhodněné sazbě vodného a stočného, který byla obsažena ve smlouvě mezi uvedenou společností a územní samosprávou. ESD C - 387/92 (Banco Exterior de Espaňa) - výhoda spočívá ve snížení nákladů, se kterými podniky obvykle kalkulují ve svých nákladech. ESD C - 387/92 (Banco Exterior de Espaňa) - výhoda spočívá ve snížení nákladů, se kterými podniky obvykle kalkulují ve svých nákladech.

23 Znaky veřejné podpory III. Hrozba narušení či přímé narušení soutěže Znak narušení soutěže úzce souvisí se znakem výhody určitému podniku či odvětví výroby Znak narušení soutěže úzce souvisí se znakem výhody určitému podniku či odvětví výroby Z rozhodovací praxe Evropské komise lze vysledovat, že prakticky každá výhoda je způsobilá narušit soutěž. Lze ji např. spatřovat ve skutečnosti, že v důsledku výhody může být uzavřen národní trh a jiné podniky sem nebudou mít přístup. Z rozhodovací praxe Evropské komise lze vysledovat, že prakticky každá výhoda je způsobilá narušit soutěž. Lze ji např. spatřovat ve skutečnosti, že v důsledku výhody může být uzavřen národní trh a jiné podniky sem nebudou mít přístup.

24 Znaky veřejné podpory XXVI. Zpráva o soutěžní politice - Tourisme social en Belgique - dotace asociacím organizujícím odpočinkové a relaxační aktivity pro nemajetné byly shledány jako způsobilé narušit soutěž, neboť provozovaly i hotely, které soutěžily s hotely jinými. XXVI. Zpráva o soutěžní politice - Tourisme social en Belgique - dotace asociacím organizujícím odpočinkové a relaxační aktivity pro nemajetné byly shledány jako způsobilé narušit soutěž, neboť provozovaly i hotely, které soutěžily s hotely jinými. Gen. Advokát Caportorti v případě C - 730/79 Philip Morris v Komise - výhoda narušuje soutěž již v okamžiku příslibu. Gen. Advokát Caportorti v případě C - 730/79 Philip Morris v Komise - výhoda narušuje soutěž již v okamžiku příslibu.

25 Znaky veřejné podpory IV. Dopad na obchod mezi členskými státy EU Pojmem „obchod” je třeba rozumět výměnu zboží, služeb včetně platebního styku. Pojmem „obchod” je třeba rozumět výměnu zboží, služeb včetně platebního styku. Praxe ukazuje, že dotčení obchodu je vyvozováno z následujících skutečností: Praxe ukazuje, že dotčení obchodu je vyvozováno z následujících skutečností:

26 Znaky veřejné podpory Ovlivnění obchodu Příjemce výhody exportuje do čl. států EU Příjemce výhody neexportuje do čl. států EU, ale výhoda jej posílí na národním trhu Příjemce výhody exportuje do 3 – tích států, kde soutěží s podniky z EU

27 Znaky veřejné podpory Podle ESD nevylučuje možnost ovlivnění obchodu fakt, že příjemce není velkým podnikem, ani skutečnost, že výše výhody je relativně malá (viz. případ C - 156/98 Německo v Komise). Podle ESD nevylučuje možnost ovlivnění obchodu fakt, že příjemce není velkým podnikem, ani skutečnost, že výše výhody je relativně malá (viz. případ C - 156/98 Německo v Komise). V praxi se ukazuje, že ovlivnit obchod nemohou: V praxi se ukazuje, že ovlivnit obchod nemohou: a) Opatření lokálního charakteru b) Opatření pokrytá pravidlem de minimis

28 Znaky veřejné podpory V případech určování, zda výhoda je způsobilá ovlivnit obchod mezi čl. státy je nezbytné posuzovat: V případech určování, zda výhoda je způsobilá ovlivnit obchod mezi čl. státy je nezbytné posuzovat: a) Charakter služby či výrobku příjemce, především jakým klientům směřují. b) Zda jsou předmětem obchodu mezi čl. státy. EK uvedený znak posuzuje pragmaticky (srov. případ N 258/00 – bazén v Dorstenu). EK uvedený znak posuzuje pragmaticky (srov. případ N 258/00 – bazén v Dorstenu).

29 Znaky veřejné podpory Jako inspirace pro stanovení závěru, že opatření neovlivňuje obchod mezi čl. státy mohou rovněž sloužit rozhodnutí EK ve vztahu k ČR: Jako inspirace pro stanovení závěru, že opatření neovlivňuje obchod mezi čl. státy mohou rovněž sloužit rozhodnutí EK ve vztahu k ČR: 1. NN54/2006 – Vysoká škola logistiky v Přerově. 1. NN54/2006 – Vysoká škola logistiky v Přerově. 2. N 497/2006 – Městský dům Přerov. 2. N 497/2006 – Městský dům Přerov.

30 Co je třeba si zapamatovat 1. Veřejnou podporu zakládá pouze opatření, které kumulativně splňuje všechny uvedené znaky. 1. Veřejnou podporu zakládá pouze opatření, které kumulativně splňuje všechny uvedené znaky. 2. O veřejnou podporu jde pouze tehdy, dochází-li k přímému či nepřímému zatížení veřejných rozpočtů, resp. rozpočtů příslušných poskytovatelů (srov. rozsudek ESD C – 379/98 Preussen Elektra v Schleswag AG). 2. O veřejnou podporu jde pouze tehdy, dochází-li k přímému či nepřímému zatížení veřejných rozpočtů, resp. rozpočtů příslušných poskytovatelů (srov. rozsudek ESD C – 379/98 Preussen Elektra v Schleswag AG). 3. Každé opatření je třeba posuzovat z hlediska účinku (srov. např. rozsudek ESD v případě C - 203/82 Itálie v Komise). 3. Každé opatření je třeba posuzovat z hlediska účinku (srov. např. rozsudek ESD v případě C - 203/82 Itálie v Komise).

31 Poskytovatel veřejné podpory Podle § 2 písm. a) zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu (ZVP) a vývoje jde o: Podle § 2 písm. a) zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu (ZVP) a vývoje jde o: „Toho, kdo rozhoduje o poskytnutí veřejné podpory. Pokud o poskytnutí veřejné podpory rozhoduje vláda ČR,rozumí se poskytovatelem ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, který návrh na poskytnutí veřejné podpory nebo návrh programu veřejné podpory předložil vládě ČR”. „Toho, kdo rozhoduje o poskytnutí veřejné podpory. Pokud o poskytnutí veřejné podpory rozhoduje vláda ČR,rozumí se poskytovatelem ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, který návrh na poskytnutí veřejné podpory nebo návrh programu veřejné podpory předložil vládě ČR”.

32 Poskytovatel veřejné podpory Uvedené ustanovení je třeba vykládat v kontextu čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES, v ČR poskytovateli především jsou: vláda, ministerstva a jiné správní úřady, územní samosprávy, ČKA, zdravotní pojišťovny, subjekty pod kontrolou orgánů veřejné moci. Uvedené ustanovení je třeba vykládat v kontextu čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES, v ČR poskytovateli především jsou: vláda, ministerstva a jiné správní úřady, územní samosprávy, ČKA, zdravotní pojišťovny, subjekty pod kontrolou orgánů veřejné moci.

33 Povinnosti poskytovatelů veřejné podpory 1. Notifikovat veřejnou podporu Evropské komisi. 1. Notifikovat veřejnou podporu Evropské komisi. 2. Vyčkat rozhodnutí Evropské komise 2. Vyčkat rozhodnutí Evropské komise 3. Zajistit dodržování stanovených podmínek ze strany příjemce veřejné podpory, tzn. předcházet zneužití veřejné podpory 3. Zajistit dodržování stanovených podmínek ze strany příjemce veřejné podpory, tzn. předcházet zneužití veřejné podpory 4. Zajistit navrácení protiprávní a neslučitelné veřejné podpory od příjemce. 4. Zajistit navrácení protiprávní a neslučitelné veřejné podpory od příjemce.

34 Příjemce veřejné podpory Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES jde o podnik, příp. podniky tvořící celá odvětví výroby nebo služeb Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES jde o podnik, příp. podniky tvořící celá odvětví výroby nebo služeb Podle § 2 písm. b) ZVP jde o: „Fyzickou nebo právnickou osobu, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí veřejné podpory rozhodnuto”. Podle § 2 písm. b) ZVP jde o: „Fyzickou nebo právnickou osobu, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí veřejné podpory rozhodnuto”. Toto vymezení není zcela přesné. Pojem „podnik“ je širší a v EU se prosazuje názor, že příjemcem veřejné podpory je podnik, který ji skutečně využil. Toto vymezení není zcela přesné. Pojem „podnik“ je širší a v EU se prosazuje názor, že příjemcem veřejné podpory je podnik, který ji skutečně využil.

35 Povinnosti příjemců veřejné podpory 1. Ověřit si, zda veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s čl. 88 Smlouvy ES, tj. zda byla notifikována Evropské komisi (pokud notifikaci podléhá) a shledána slučitelnou se společným trhem. 1. Ověřit si, zda veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s čl. 88 Smlouvy ES, tj. zda byla notifikována Evropské komisi (pokud notifikaci podléhá) a shledána slučitelnou se společným trhem. 2. Dodržovat veškeré podmínky stanovené rozhodnutím o poskytnutí veřejné podpory (jak rozhodnutím poskytovatele, tak i Evropské komise). 2. Dodržovat veškeré podmínky stanovené rozhodnutím o poskytnutí veřejné podpory (jak rozhodnutím poskytovatele, tak i Evropské komise).

36 Povinnosti příjemců veřejné podpory 3. Navrátit protiprávní a neslučitelnou veřejnou podpor spolu s úrokem ve výši referenční sazby, navrátit i zneužitou veřejnou podporu. 3. Navrátit protiprávní a neslučitelnou veřejnou podpor spolu s úrokem ve výši referenční sazby, navrátit i zneužitou veřejnou podporu.

37 Formy veřejné podpory Forma je vyjádřením podpůrného opatření navenek. Forma je vyjádřením podpůrného opatření navenek. Právo ES nezná taxativní výčet forem veřejné podpory. Z čl. 87 odst. 1 SES vyplývá, že veřejná podpory může nabývat „jakékoliv formy“. Právo ES nezná taxativní výčet forem veřejné podpory. Z čl. 87 odst. 1 SES vyplývá, že veřejná podpory může nabývat „jakékoliv formy“. Okruh forem veřejné podpory se neustále vyvíjí, při jejich identifikace je třeba využívat rozhodnutí EK, soudů EU a odborné literatury. Okruh forem veřejné podpory se neustále vyvíjí, při jejich identifikace je třeba využívat rozhodnutí EK, soudů EU a odborné literatury.

38 Nejznámější formy veřejné podpory Daňové úlevy Daňové úlevy Dotace na podnikání, tvorbu pracovních míst, školení a rekvalifikaci zaměstnanců Dotace na podnikání, tvorbu pracovních míst, školení a rekvalifikaci zaměstnanců Subvence Subvence Státní záruky a jiné záruky ze strany orgánů veřejné moci Státní záruky a jiné záruky ze strany orgánů veřejné moci Promíjení plateb sociálního a zdravotního pojištění (rovněž i promíjení penále v této oblasti) Promíjení plateb sociálního a zdravotního pojištění (rovněž i promíjení penále v této oblasti)

39 Nejznámější formy veřejné podpory Promíjení cla Promíjení cla Prodeje pozemků, budov a jiných aktiv za cenu nižší než tržní Prodeje pozemků, budov a jiných aktiv za cenu nižší než tržní Bezplatná reklama ve veřejnoprávní televizi Bezplatná reklama ve veřejnoprávní televizi Budování infrastruktury na míru podnikům Budování infrastruktury na míru podnikům Úvěry se zvýhodněnou úrokovou sazbou Úvěry se zvýhodněnou úrokovou sazbou Úvěry ze strany státem kontrolovaných bank společnostem v obtížích Úvěry ze strany státem kontrolovaných bank společnostem v obtížích Navyšování základního kapitálu orgány veřejné moci včetně kapitalizace pohledávek Navyšování základního kapitálu orgány veřejné moci včetně kapitalizace pohledávek

40 Nejznámější formy veřejné podpory Kapitálové injekce Kapitálové injekce Odkupy nebonitních pohledávek Odkupy nebonitních pohledávek Výpůjčky nemovitostí vlastněných orgány veřejné moci ze strany podniků Výpůjčky nemovitostí vlastněných orgány veřejné moci ze strany podniků Snížený nájem Snížený nájem Tiché společenství (ovšem za určitých podmínek) aj. Tiché společenství (ovšem za určitých podmínek) aj.

41 Oblasti kde se územní samosprávy mohou setkat s veřejnou podporou Prodeje pozemků, budov a jiné formy privatizace Prodeje pozemků, budov a jiné formy privatizace Nájmy pozemků, budov a věcí movitých Nájmy pozemků, budov a věcí movitých Budování infrastruktury Budování infrastruktury Poskytování dotací Poskytování dotací Záruky (ručení) Záruky (ručení) Zastavení movitých, nemovitých věcí Zastavení movitých, nemovitých věcí Poskytování věcných a peněžitých darů Poskytování věcných a peněžitých darů Vzdání se práva a prominutí pohledávky Vzdání se práva a prominutí pohledávky

42 Oblasti kde se územní samosprávy mohou setkat s veřejnou podporou Postoupení pohledávky Postoupení pohledávky Dohody o splátkách Dohody o splátkách Poskytování úvěrů, půjček a darů. Poskytování úvěrů, půjček a darů. Účast na podnikání jiných právnických osob Účast na podnikání jiných právnických osob Směna movitých, nemovitých věcí aj. Směna movitých, nemovitých věcí aj.

43 Co není veřejnou podporou? 1. Opatření nenaplňující některý ze zmíněných znaků. 1. Opatření nenaplňující některý ze zmíněných znaků. 2. Obecná opatření 2. Obecná opatření 3. Opatření směřující jednotlivcům - fyzickým osobám (nikoliv však podnikatelům), např. sociální dávky, zvýhodněné úvěry fyzickým osobám mladším 36 let na pořízení prvního bydlení (srov. rozhodnutí Evropské komise v případě NN 52/2005) 3. Opatření směřující jednotlivcům - fyzickým osobám (nikoliv však podnikatelům), např. sociální dávky, zvýhodněné úvěry fyzickým osobám mladším 36 let na pořízení prvního bydlení (srov. rozhodnutí Evropské komise v případě NN 52/2005) 4. Opatření pokrytá pravidlem de minimis 4. Opatření pokrytá pravidlem de minimis

44 Co není veřejnou podporou? 5. Opatření respektující princip soukromého investora a soukromého věřitele (srov. rozsudky ESD v případech C - 234/84 Belgie v Komise (“Boch”) a C - 342/96 „Tubacex“) 5. Opatření respektující princip soukromého investora a soukromého věřitele (srov. rozsudky ESD v případech C - 234/84 Belgie v Komise (“Boch”) a C - 342/96 „Tubacex“) 6. Kompenzace nákladů vzniklých v souvislosti se službami obecného hospodářského významu (srov. rozsudek ESD v případě C - 280/00 „Altmark“). 6. Kompenzace nákladů vzniklých v souvislosti se službami obecného hospodářského významu (srov. rozsudek ESD v případě C - 280/00 „Altmark“).

45 Obecná opatření Postrádají jeden z hlavních znaků veřejné podpory, a to ten, že nezvýhodňují určitý podnik/podniky či odvětví. Obecná opatření nejsou selektivní. Postrádají jeden z hlavních znaků veřejné podpory, a to ten, že nezvýhodňují určitý podnik/podniky či odvětví. Obecná opatření nejsou selektivní. Praxe uvádí následující příklady obecných opatření: Praxe uvádí následující příklady obecných opatření: a) Plošné snížení daňových sazeb b) Devalvaci měny.

46 Opatření ve prospěch jednotlivců Jde o opatření, která směřují fyzickým osobám/občanům. Jde o opatření, která směřují fyzickým osobám/občanům. Příjemcem výhody nesmí být podnik, jinak by šlo o veřejnou podporu. Příjemcem výhody nesmí být podnik, jinak by šlo o veřejnou podporu. V praxi může docházet k velmi hraničním případům a je třeba zvažovat jednotlivé okolnosti. V praxi může docházet k velmi hraničním případům a je třeba zvažovat jednotlivé okolnosti. Do této kategorie patří např. sociální dávky, nejrůznější zvýhodnění občanů apod. Do této kategorie patří např. sociální dávky, nejrůznější zvýhodnění občanů apod.

47 Pravidlo de minimis Administrativně stanovená hranice Administrativně stanovená hranice Opatření pokryté tímto pravidlem nemá vliv na soutěž ani obchod mezi členskými státy EU Opatření pokryté tímto pravidlem nemá vliv na soutěž ani obchod mezi členskými státy EU V současné době platné 2 hranice de minimis, a to: V současné době platné 2 hranice de minimis, a to: * 200 tis. EUR za období 3 let, resp. 100 tis. EUR v oblasti dopravy (nař. EK 1998/2006). Lze v češtině nalézt na adrese: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_379/l_37920061228cs00050010.pdf * 200 tis. EUR za období 3 let, resp. 100 tis. EUR v oblasti dopravy (nař. EK 1998/2006). Lze v češtině nalézt na adrese: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_379/l_37920061228cs00050010.pdf * 3000 EUR za období 3 let pro podniky v zemědělském odvětví a rybolovu (nař. EK 1860/2004). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2004/l_325/l_32520041028cs00040009.pdf * 3000 EUR za období 3 let pro podniky v zemědělském odvětví a rybolovu (nař. EK 1860/2004). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2004/l_325/l_32520041028cs00040009.pdf

48 Pravidlo de minimis Rozhodné období pro počítání stropu de minimis je stanoveno dle roků používaných k daňovým účelům (v minulosti libovolný horizont 3 let). Rozhodné období pro počítání stropu de minimis je stanoveno dle roků používaných k daňovým účelům (v minulosti libovolný horizont 3 let). Pravidlo de minimis lze použít pouze na tzv. transparentní opatření, tj. ta u nichž lze přesně vypočítat ekvivalent veřejné podpory. Pravidlo de minimis lze použít pouze na tzv. transparentní opatření, tj. ta u nichž lze přesně vypočítat ekvivalent veřejné podpory.

49 Pravidlo de minimis Co je třeba brát v potaz: Co je třeba brát v potaz: 1. Oblast působnosti pravidla de minimis a zcela vědět, kde nelze použít. 1. Oblast působnosti pravidla de minimis a zcela vědět, kde nelze použít. 2. Uvedené stropy jsou souhrnem všech opatření de minimis v rozhodném období, maximální strop nelze užíta automaticky !!!! 2. Uvedené stropy jsou souhrnem všech opatření de minimis v rozhodném období, maximální strop nelze užíta automaticky !!!! 3. Před rozhodnutím o aplikaci pravidla de minimis si poskytovatel musí od příslušného podniku vyžádat v písemné či elektronické podobě údaje o všech opatřeních podle pravidla de minimis, která podnik obdržel v předchozích dvou rozpočtových letech a v současném roce. 3. Před rozhodnutím o aplikaci pravidla de minimis si poskytovatel musí od příslušného podniku vyžádat v písemné či elektronické podobě údaje o všech opatřeních podle pravidla de minimis, která podnik obdržel v předchozích dvou rozpočtových letech a v současném roce.

50 Pravidlo de minimis Jinak nelze pravidlo de minimis použít !!!! Jinak nelze pravidlo de minimis použít !!!! 4. K poskytnutí opatření podle pravidla de minimis může dojít rovněž až poté, co je podnik poskytovatelem písemně informován o: 4. K poskytnutí opatření podle pravidla de minimis může dojít rovněž až poté, co je podnik poskytovatelem písemně informován o: - tom, že v jeho případě bylo toto pravidlo použito (je třeba uvést všechny náležitosti stanovené nařízením) - tom, že v jeho případě bylo toto pravidlo použito (je třeba uvést všechny náležitosti stanovené nařízením) - zamýšlené částce podpůrného opatření. - zamýšlené částce podpůrného opatření.

51 Princip soukromého investora Obecně užívaný princip potvrzení rozhodovací praxí EK a soudů EU Obecně užívaný princip potvrzení rozhodovací praxí EK a soudů EU Dochází ke srovnávání kroků veřejných institucí s kroky privátních investorů Dochází ke srovnávání kroků veřejných institucí s kroky privátních investorů Tento princip nelze užít ve všech případech; aplikuje s např. při privatizacích, kapitálových injekcích, účastech veřejných institucí v rámci jednotlivých podniků apod. Tento princip nelze užít ve všech případech; aplikuje s např. při privatizacích, kapitálových injekcích, účastech veřejných institucí v rámci jednotlivých podniků apod.

52 Princip soukromého investora Je třeba posuzovat, zda by soukromý investor ve stejný okamžik poskytl kapitál ve stejné výši a za stejných podmínek (srov. ESD C - 305/89 Itálie v Komise (Alfa Romeo)) s tím, že je nezbytné ponechat stranou sociální, regionální a sektorové dopady (srov. ESD C - 234/84 Belgie v Komise (Boch)) Je třeba posuzovat, zda by soukromý investor ve stejný okamžik poskytl kapitál ve stejné výši a za stejných podmínek (srov. ESD C - 305/89 Itálie v Komise (Alfa Romeo)) s tím, že je nezbytné ponechat stranou sociální, regionální a sektorové dopady (srov. ESD C - 234/84 Belgie v Komise (Boch)) Každý případ je třeba posuzovat individuálně a jako celkový komplex vztahů, např. ESD zrušil rozhodnutí EK, která založila své rozhodnutí toliko na burzovní ceně a nevzala v potaz synergické efekty, další vývoj ceny akcií apod. (srov. ESD C - 329/93 a C - 62 a 63/95 Německo v Komise). Každý případ je třeba posuzovat individuálně a jako celkový komplex vztahů, např. ESD zrušil rozhodnutí EK, která založila své rozhodnutí toliko na burzovní ceně a nevzala v potaz synergické efekty, další vývoj ceny akcií apod. (srov. ESD C - 329/93 a C - 62 a 63/95 Německo v Komise).

53 Princip soukromého věřitele Základním rozhodnutím je ESD C - 342/96 Tubacex Základním rozhodnutím je ESD C - 342/96 Tubacex Jde o princip potvrzený judikaturou soudů EU Jde o princip potvrzený judikaturou soudů EU Tento princip je užíván v případě úvěrových transakcí a kroků souvisejících (odklady splátek aj.) Tento princip je užíván v případě úvěrových transakcí a kroků souvisejících (odklady splátek aj.) V případě Tubacex šlo o odklady splátek dluhů V případě Tubacex šlo o odklady splátek dluhů EK vadila sjednaná úroková sazba; EK dle ESD nesprávně aplikovala princip soukromého investora EK vadila sjednaná úroková sazba; EK dle ESD nesprávně aplikovala princip soukromého investora V případě odkladu splátek ze strany veřejné instituce je třeba srovnávat, zda by soukromý věřitel učinil stejný krok; v tomto případě se spíše sleduje navrácení dlužné částky než zisk (zde je rozdíl oproti principu soukromého investora). V případě odkladu splátek ze strany veřejné instituce je třeba srovnávat, zda by soukromý věřitel učinil stejný krok; v tomto případě se spíše sleduje navrácení dlužné částky než zisk (zde je rozdíl oproti principu soukromého investora).

54 Případ Altmark Rozsudek ESD v případě C - 280/00. Rozsudek ESD v případě C - 280/00. Kompenzace v případě služeb obecného hospodářského významu (v ČR se užívá závazek veřejné služby) nejsou veřejnou podporou za předpokladu, že: Kompenzace v případě služeb obecného hospodářského významu (v ČR se užívá závazek veřejné služby) nejsou veřejnou podporou za předpokladu, že: 1. Závazek veřejné služby (služby obecného hosp. významu) musí být přesně definován 1. Závazek veřejné služby (služby obecného hosp. významu) musí být přesně definován 2. Kalkulace, podle níž je určována výše příspěvku musí být transparentním způsobem vymezena 2. Kalkulace, podle níž je určována výše příspěvku musí být transparentním způsobem vymezena 3. Kompenzace nesmí překročit nezbytnou výši nákladů spojených s poskytováním služby obecného hospodářského významu a přiměřenou výši zisku za provádění těchto služeb. 3. Kompenzace nesmí překročit nezbytnou výši nákladů spojených s poskytováním služby obecného hospodářského významu a přiměřenou výši zisku za provádění těchto služeb.

55 Případ Altmark 4. V případě, že subjekt provádějící službu obecného hospodářského významu není vybrán na základě otevřeného výběrového řízení (procedury při zadávání veřejných zakázek), které by dokázalo zvolit nejnižší nutné platby za provádění těchto služeb, musí být výše kompenzací stanovena na základě porovnání s náklady podobné dobře řízené společnosti podnikající v odvětví, která by byla schopna naplnit podmínky služby obecného hosp. významu při zohlednění doložených nákladů a přiměřeného zisku. 4. V případě, že subjekt provádějící službu obecného hospodářského významu není vybrán na základě otevřeného výběrového řízení (procedury při zadávání veřejných zakázek), které by dokázalo zvolit nejnižší nutné platby za provádění těchto služeb, musí být výše kompenzací stanovena na základě porovnání s náklady podobné dobře řízené společnosti podnikající v odvětví, která by byla schopna naplnit podmínky služby obecného hosp. významu při zohlednění doložených nákladů a přiměřeného zisku.

56 Neslučitelnost veřejné podpory se společným trhem Podle čl. 87 odst. 1 SES je veřejná podpora primárně neslučitelná se společným trhem, pokud SES nestanoví jinak. To znamená, že sama SES předpokládá aplikaci výjimek, které sama obsahuje. Podle čl. 87 odst. 1 SES je veřejná podpora primárně neslučitelná se společným trhem, pokud SES nestanoví jinak. To znamená, že sama SES předpokládá aplikaci výjimek, které sama obsahuje. Neslučitelnost veřejné podpory se společným trhem znamená, že opatření naplňující znaky veřejné podpory nevyhovuje některé ze stanovených výjimek, resp. sekundárnímu předpisu, který ji konkretizuje. Neslučitelnost veřejné podpory se společným trhem znamená, že opatření naplňující znaky veřejné podpory nevyhovuje některé ze stanovených výjimek, resp. sekundárnímu předpisu, který ji konkretizuje. Důsledky neslučitelnosti závisí na situaci, kdy je neslučitelnost konstatována. Důsledky neslučitelnosti závisí na situaci, kdy je neslučitelnost konstatována.

57 Neslučitelnost veřejné podpory se společným trhem Je-li zjištěna v rámci řízení o notifikované veřejné podpoře, tato nesmí být poskytnuta. Je-li zjištěna v rámci řízení o notifikované veřejné podpoře, tato nesmí být poskytnuta. Je-li zjištěna v rámci řízení o protiprávní veřejné podpoře, tato musí být navrácena zpět včetně příslušného úroku. Je-li zjištěna v rámci řízení o protiprávní veřejné podpoře, tato musí být navrácena zpět včetně příslušného úroku. Je-li zjištěna v případě existujících programů veřejné podpory, může být nařízena jejich úprava či zrušení. Je-li zjištěna v případě existujících programů veřejné podpory, může být nařízena jejich úprava či zrušení.

58 Výjimky z obecné neslučitelnosti veřejné podpory I. Obecné výjimky (čl. 87 odst. 2 Smlouvy ES) I. Obecné výjimky (čl. 87 odst. 2 Smlouvy ES) II. Individuální výjimky (čl. 87 odst. 3 Smlouvy ES) II. Individuální výjimky (čl. 87 odst. 3 Smlouvy ES) III. Skupinové výjimky (nařízení Evropské komise) III. Skupinové výjimky (nařízení Evropské komise) IV. Výjimky stanovené Radou ES (čl. 88 odst. 2 Smlouvy ES) IV. Výjimky stanovené Radou ES (čl. 88 odst. 2 Smlouvy ES)

59 Obecné výjimky Čl. 87 odst. 2 Smlouvy ES stanoví, že se společným trhem jsou slučitelné: Čl. 87 odst. 2 Smlouvy ES stanoví, že se společným trhem jsou slučitelné: a) podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace založené na původu výrobků, a) podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace založené na původu výrobků,

60 Obecné výjimky b) podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi, b) podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi, c) podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských nevýhod způsobených tímto rozdělením. c) podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských nevýhod způsobených tímto rozdělením.

61 Individuální výjimky Čl. 87 odst. 3 Smlouvy ES stanoví, že za slučitelné se společným trhem mohou být považovány: Čl. 87 odst. 3 Smlouvy ES stanoví, že za slučitelné se společným trhem mohou být považovány: a) podpory, které mají napomoci hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, a) podpory, které mají napomoci hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, b) podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu, b) podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu,

62 Individuální výjimky c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských aktivit nebo oblastí, pokudnemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských aktivit nebo oblastí, pokudnemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, d) podpory, které mají napomoci kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a soutěže ve Společenství v míře odporující společnému zájmu, d) podpory, které mají napomoci kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a soutěže ve Společenství v míře odporující společnému zájmu,

63 Individuální výjimky e) jiné druhy podpor, které mohou být vymezeny rozhodnutím Rady přijatým kvalifikovanou většinou na návrh Komise. e) jiné druhy podpor, které mohou být vymezeny rozhodnutím Rady přijatým kvalifikovanou většinou na návrh Komise.

64 Skupinové výjimky Zmocnění je obsaženo v čl. 89 Smlouvy ES, který stanoví, že: Zmocnění je obsaženo v čl. 89 Smlouvy ES, který stanoví, že: „Rada může kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem vydávat veškerá potřebná nařízení k provedení článků 87 a 88, a zejména stanovit podmínky provádění článku 88 odstavec 3, jakož i vymezit druhy podpor, které jsou vyňaty z tohoto řízení.“. „Rada může kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem vydávat veškerá potřebná nařízení k provedení článků 87 a 88, a zejména stanovit podmínky provádění článku 88 odstavec 3, jakož i vymezit druhy podpor, které jsou vyňaty z tohoto řízení.“.

65 Skupinové výjimky Rada ES přijala nařízení 994/98, kterým zmocnila EK k přijímání tzv. skupinových výjimek (veřejných podpor nepodléhajících notifikaci). V současné době se na webových stránkách EK objevil návrh na jeho novelizaci spočívající v umožnění EK přijmout nařízení ve vztahu k veřejným podporám kultury, veřejným podporám kompenzujícím škody vzniklé v souvislosti s přírodními pohromami a sociální podpory v oblasti dopravy. Rada ES přijala nařízení 994/98, kterým zmocnila EK k přijímání tzv. skupinových výjimek (veřejných podpor nepodléhajících notifikaci). V současné době se na webových stránkách EK objevil návrh na jeho novelizaci spočívající v umožnění EK přijmout nařízení ve vztahu k veřejným podporám kultury, veřejným podporám kompenzujícím škody vzniklé v souvislosti s přírodními pohromami a sociální podpory v oblasti dopravy.

66 Skupinové výjimky V současné době jsou platná následující nařízení Evropské komise stanovící skupinové výjimky: V současné době jsou platná následující nařízení Evropské komise stanovící skupinové výjimky: č. 68/2001 ve znění č. 363/2004 (školení a rekvalifikace). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32001R0068:CS:HTML a http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004R0363:CS:HTML č. 68/2001 ve znění č. 363/2004 (školení a rekvalifikace). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32001R0068:CS:HTML a http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004R0363:CS:HTML č. 1998/2006 (opatření de minimis). Adresa viz. výše. č. 1998/2006 (opatření de minimis). Adresa viz. výše. č. 70/2001 ve znění č. 364/2004 (malí a střední podnikatelé) + doporučení Evropské komise č. 2003/361/EC (vymezení MSP). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32001R0070:CS:HTML a http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004R0364:CS:HTML č. 70/2001 ve znění č. 364/2004 (malí a střední podnikatelé) + doporučení Evropské komise č. 2003/361/EC (vymezení MSP). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32001R0070:CS:HTML a http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32004R0364:CS:HTML

67 Skupinové výjimky č. 2204/2002 (zaměstnanost). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32002R2204:CS:HTML č. 2204/2002 (zaměstnanost). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32002R2204:CS:HTML č. 1628/2006 (regionální investiční podpora). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_302/l_30220061101cs00290040.pdf č. 1628/2006 (regionální investiční podpora). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_302/l_30220061101cs00290040.pdf č. 1976/2006 (prodloužení použitelnosti nařízení č. 68/2001, č. 70/2001 a č. 2204/2002). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_368/l_36820061223cs00850086.pdf č. 1976/2006 (prodloužení použitelnosti nařízení č. 68/2001, č. 70/2001 a č. 2204/2002). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_368/l_36820061223cs00850086.pdf č. 1857/2006 (MSP působící v produkci zemědělských produktů). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_358/l_35820061216cs00030021.pdf č. 1857/2006 (MSP působící v produkci zemědělských produktů). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_358/l_35820061216cs00030021.pdf

68 Výjimky stanovené Radou ES Čl. 88 odst. 2 Smlouvy ES mimo jiné stanoví, že: Čl. 88 odst. 2 Smlouvy ES mimo jiné stanoví, že: Rada může na žádost členského státu jednomyslně rozhodnout, že podpora, kterou tento stát poskytuje nebo hodlá poskytnout, má být jako výjimka z ustanovení článku 87 nebo nařízení uvedených v článku 89 považována za slučitelnou se společným trhem, jestliže mimořádné okolnosti takové rozhodnutí odůvodňují. Zahájila-li již Komise ve věci této podpory řízení stanovené v tomto odstavci, bude podáním žádosti příslušného státu Radě uvedené řízení pozastaveno až do vyjádření Rady. Jestliže se však Rada nevyjádří do tří měsíců od podání této žádosti, rozhodne věc Komise. Rada může na žádost členského státu jednomyslně rozhodnout, že podpora, kterou tento stát poskytuje nebo hodlá poskytnout, má být jako výjimka z ustanovení článku 87 nebo nařízení uvedených v článku 89 považována za slučitelnou se společným trhem, jestliže mimořádné okolnosti takové rozhodnutí odůvodňují. Zahájila-li již Komise ve věci této podpory řízení stanovené v tomto odstavci, bude podáním žádosti příslušného státu Radě uvedené řízení pozastaveno až do vyjádření Rady. Jestliže se však Rada nevyjádří do tří měsíců od podání této žádosti, rozhodne věc Komise.

69 Evropská komise a veřejná podpora Evropská komise je jediným orgánem, který posuzuje slučitelnost veřejné podpory se společným trhem; tato kompetence podléhá soudnímu přezkumu (Soud I. stupně, Evropský soudní dvůr) Evropská komise je jediným orgánem, který posuzuje slučitelnost veřejné podpory se společným trhem; tato kompetence podléhá soudnímu přezkumu (Soud I. stupně, Evropský soudní dvůr) 2 nařízení: 2 nařízení: a) nařízení Rady 659/1999 detailní aplikace čl. 88 Smlouvy ES b) nařízení Evropské komise č. 794/2004, které provádí nařízení 659/1999

70 Evropská komise a veřejná podpora Evropská komise výrazně ovlivňuje politiku poskytování veřejné podpory v EU, nevede pouze příslušná řízení, ale vydává i sekundární předpisy a navrhuje změny příslušných předpisů. Evropská komise výrazně ovlivňuje politiku poskytování veřejné podpory v EU, nevede pouze příslušná řízení, ale vydává i sekundární předpisy a navrhuje změny příslušných předpisů.

71 Zainteresované (dotčené) strany Do této kategorie patří členské státy (odlišné od poskytovatele) a jakákoliv osoby, jejíž zájmy mohou být poskytnutím veřejné podpory dotčeny, zejména konkurenti příjemce veřejné podpory, obchodní asociace a svazy, komory, společenstva podnikatelů aj. Do této kategorie patří i sám příjemce veřejné podpory. Do této kategorie patří členské státy (odlišné od poskytovatele) a jakákoliv osoby, jejíž zájmy mohou být poskytnutím veřejné podpory dotčeny, zejména konkurenti příjemce veřejné podpory, obchodní asociace a svazy, komory, společenstva podnikatelů aj. Do této kategorie patří i sám příjemce veřejné podpory. Dotčené strany mohou podat EK podnět, že došlo k poskytnutí protiprávní veřejné podpory, nebo že dochází ke zneužití veřejné podpory. Dotčené strany mohou podat EK podnět, že došlo k poskytnutí protiprávní veřejné podpory, nebo že dochází ke zneužití veřejné podpory.

72 Zainteresované (dotčené) strany Dále mohou napadnout existující programy veřejné podpory (tento způsob například využila Evropská bankovní federace v případě německých landesbank). Dále mohou napadnout existující programy veřejné podpory (tento způsob například využila Evropská bankovní federace v případě německých landesbank). V případech zahájení tzv. formální vyšetřovací procedury mohou podávat k příslušné veřejné podpoře připomínky. V případech zahájení tzv. formální vyšetřovací procedury mohou podávat k příslušné veřejné podpoře připomínky. Pokud prokáží, že jsou poskytnutím veřejné podpory dotčeny, mohou napadnout rozhodnutí EK před soudy EU. Pokud prokáží, že jsou poskytnutím veřejné podpory dotčeny, mohou napadnout rozhodnutí EK před soudy EU. Dotčené strany mohou rovněž EK požádat o zaslání kopie jejího rozhodnutí. V případech, kdy v rámci formální vyšetřovací procedury dotčené strany podaly připomínky a v případech, kdy podaly EK podnět týkající se protiprávní a zneužívané veřejné podpory, rozhodnutí EK jim je zasláno automaticky. Dotčené strany mohou rovněž EK požádat o zaslání kopie jejího rozhodnutí. V případech, kdy v rámci formální vyšetřovací procedury dotčené strany podaly připomínky a v případech, kdy podaly EK podnět týkající se protiprávní a zneužívané veřejné podpory, rozhodnutí EK jim je zasláno automaticky.

73 Vnitrostátní vztahy ve veřejné podpoře Hlavním předpisem v této oblasti je zákon č. 215/2004 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 5. 2004. Hlavním předpisem v této oblasti je zákon č. 215/2004 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 5. 2004. Tento zákon zrušil zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění zákona č. 130/2002 Sb. Tento zákon zrušil zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění zákona č. 130/2002 Sb. Zákon č. 215/2004: Zákon č. 215/2004: a) Upravuje výkon státní správy ze strany ÚOHS v oblasti veřejné podpory (z ÚOHS činí tzv. monitorující jednotku) b) Upravuje některé otázky součinnosti ČR s EK při postupu dle procedurálního nařízení č. 659/1999 c) Vymezuje jednoznačně povinnosti poskytovatelů veřejné podpory a postup při navracení veřejných podpor.

74 Podpory investic Výjimky pro poskytnutí veřejných podpor jsou obsaženy v čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) SES. Výjimky pro poskytnutí veřejných podpor jsou obsaženy v čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) SES. Smyslem tohoto druhu veřejných podpor je pomoci postiženým regionům prostřednictvím stimulace investic v těchto oblastech a tvorby pracovních míst. Smyslem tohoto druhu veřejných podpor je pomoci postiženým regionům prostřednictvím stimulace investic v těchto oblastech a tvorby pracovních míst. Podpory investic jsou v právu ES označovány rovněž jako regionální podpory. Podpory investic jsou v právu ES označovány rovněž jako regionální podpory. Tento druh podpor lze poskytnout pouze v regionech, kde je tato veřejná podpora umožněna. Ty jsou vymezeny regionální mapou, kterou pro každý čl. stát schvaluje EK. Tento druh podpor lze poskytnout pouze v regionech, kde je tato veřejná podpora umožněna. Ty jsou vymezeny regionální mapou, kterou pro každý čl. stát schvaluje EK.

75 Podpory investic V této oblasti platí 2 základní předpisy, a to: V této oblasti platí 2 základní předpisy, a to: 1. Pokyny k regionální podpoře na období 2007 – 2013 (2006/C 54/08, publikované v OJ dne 4. 3. 2006 C 54/13). 2. Nařízení EK č. 1628/2006 o použití čl. 87 a 88 SES na vnitrostátní regionální investiční podporu. Bylo přijato dne 24. 10. 2006.

76 Podpory investic POKYNY: POKYNY: a) Požadují, aby regionální podpora byla v zásadě poskytována na základě víceodvětvových programů. V případech, kdy je navržena veřejná podpora ad hoc či omezená jen na jednu oblast, musí členský stát prokázat, že daný projekt přispívá k jednotné strategii regionálního rozvoje a jeho přínos vyváží narušení soutěže. b) EK je ostražitá vůči sektorovým veřejným podporám. c) Hlavním pojmem je „počáteční investice“. d) Výši veřejné podpory lze počítat jako procento z investičních nebo mzdových nákladů.

77 Podpory investic Nelze kumulovat s pravidlem de minimis, pokud by došlo k překročení maximální povolené míry veřejné podpory. Nelze kumulovat s pravidlem de minimis, pokud by došlo k překročení maximální povolené míry veřejné podpory. NAŘÍZENÍ: NAŘÍZENÍ: a) Vztahuje se na programy regionální veřejné podpory, které jsou tzv. transparentní. Pouze ty jsou vyňaty z notifikační povinnosti. b) Od notifikační povinnosti nejsou osvobozeny programy cílené pouze na určitá odvětví (do nich nepatří cestovní ruch). c) Nelze také kumulovat s de minimis. Vztahuje se rovněž na podpory počáteční investice a její výše se počítá jako procento z investičních či mzdových nákladů.

78 Budování infrastruktury, regenerace území a veřejná podpora Obecná infrastruktura Obecná infrastruktura Slouží „všem“ = silnice, chodníky, veřejné osvětlení, veřejné sítě apod. Slouží „všem“ = silnice, chodníky, veřejné osvětlení, veřejné sítě apod. Infrastruktura na míru Infrastruktura na míru Slouží pouze vybranému podniku (podnikům) či odvětví výroby (služeb) Slouží pouze vybranému podniku (podnikům) či odvětví výroby (služeb) Tato pravidla jsou často aplikována při regeneraci území obcí, měst. K tomuto problému EK přijala speciální Vademecum. Adresa : http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/studies_reports/vademecum.pdf Tato pravidla jsou často aplikována při regeneraci území obcí, měst. K tomuto problému EK přijala speciální Vademecum. Adresa : http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/studies_reports/vademecum.pdf

79 Prodeje majetku a veřejná podpora Dělení privatizace: Dělení privatizace: 1. Velká (prodeje akciových podílů aj.) 1. Velká (prodeje akciových podílů aj.) 2. Malá (prodeje pozemků a budov). 2. Malá (prodeje pozemků a budov).

80 Prodeje majetku a veřejná podpora VELKÁ PRIVATIZACE VELKÁ PRIVATIZACE Neexistuje pro ni speciální sekundární předpis. Neexistuje pro ni speciální sekundární předpis. Kritéria pro určení, zda privatizace obsahuje veřejnou podporu jsou obsažena v XXIII. Zprávě o soutěžní politice z roku 1993 (následně byla potvrzena i rozhodovací praxí EK, např. v rozhodnutí č. 2000/647/EC veřejná podpora společnosti TASQ). Kritéria pro určení, zda privatizace obsahuje veřejnou podporu jsou obsažena v XXIII. Zprávě o soutěžní politice z roku 1993 (následně byla potvrzena i rozhodovací praxí EK, např. v rozhodnutí č. 2000/647/EC veřejná podpora společnosti TASQ).

81 Prodeje majetku a veřejná podpora Privatizace sama o sobě není formou veřejné podpory, tou je až případná dosažená cena, která by v takovém případě byla nižší než tržní. Privatizace sama o sobě není formou veřejné podpory, tou je až případná dosažená cena, která by v takovém případě byla nižší než tržní. Existenci veřejné podpory v rámci privatizace vylučují: Existenci veřejné podpory v rámci privatizace vylučují: 1. Prodej na kapitálové trhu (burza apod.). 2. Prodej za cenu stanovenou nezávislým znalcem (oceňovatelem). 3. Prodej na základě výběrového řízení.

82 Prodeje majetku a veřejná podpora Podmínky výběrového řízení vylučující existenci veřejné podpory: Podmínky výběrového řízení vylučující existenci veřejné podpory: 1. Transparentnost, nediskriminační přístup k zájemcům. 2. Zájemcům je ponechán dostatečný prostor k přípravě nabídky a ocenění prodávaných aktiv (majetku). 3. Výběr nejvyšší nabídky.

83 Prodeje majetku a veřejná podpora Možná veřejná podpora v rámci výběrového řízení: Možná veřejná podpora v rámci výběrového řízení: 1. V případě exkluzivity a jiných restriktivních přístupů. 2. Výběrovému řízení předchází odepsání dluhů, kapitalizace pohledávek či jiné „očistné operace“. 3. Privatizace neakceptovatelná pro soukromého investora.

84 Prodeje majetku a veřejná podpora MALÁ PRIVATIZACE MALÁ PRIVATIZACE Předpis č. 97/C 209/03 (Sdělení Evropské komise týkající se veřejné podpory obsažené v prodeji pozemků a budov veřejnými institucemi). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/dd/08/01/31997Y0710(01)CS.pdf Předpis č. 97/C 209/03 (Sdělení Evropské komise týkající se veřejné podpory obsažené v prodeji pozemků a budov veřejnými institucemi). Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/dd/08/01/31997Y0710(01)CS.pdf 2 způsoby vylučující při prodeji pozemků a budov existenci veřejné podpory: 2 způsoby vylučující při prodeji pozemků a budov existenci veřejné podpory: 1. Prodej za cenu stanovenou nezávislým znalcem. 2. Prodej za cenu dosaženou v rámci výběrového řízení.

85 Prodeje majetku a veřejná podpora Znalec Znalec 1. Nezávislost na orgánu veřejné moci, který prodává. 2. Stanovená cena vychází z obecně akceptovatelných tržních standardů. 3. Znalec disponuje dostatečnou praxí a vzděláním (postačují kritéria stanovená národním právním řádem pro ustanovování znalců pro soudní a srávní řízení).

86 Prodeje majetku a veřejná podpora Výběrové řízení Výběrové řízení 1. Dostatečné zveřejnění. 2. Otevřenost. 3. Nepodmíněnost, vyjma: Podmínek ochrany veřejného pořádku a životního prostředí. Podmínek ochrany veřejného pořádku a životního prostředí. Podmínek vyplývajících z územního plánování. Podmínek vyplývajících z územního plánování. Podmínek proti spekulaci s pozemky. Podmínek proti spekulaci s pozemky.

87 Prodeje majetku a veřejná podpora Další okolnosti: Další okolnosti: 1. Podmínky by měly být známy všem potenciálním zájemcům. 2. Je-li s nemovitostmi spojeno určité znevýhodnění /závazky/ lze je odečíst z ceny. 3. Je třeba respektovat primární náklady. 4. Pozor na zavádění infrastruktury.

88 Zakládání společností a veřejná podpora Předpis publikovaný v Bulletinu EC 91984 (Aplikace čl. 87 a 88 na podíly veřejných institucí). Adresa: http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/legislation/ec91984_en.html Předpis publikovaný v Bulletinu EC 91984 (Aplikace čl. 87 a 88 na podíly veřejných institucí). Adresa: http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/legislation/ec91984_en.html Hlavní zásada: Hlavní zásada: 1. Dodržet princip soukromého investora. 2. Dávat pozor, aby nedocházelo k poskytnutí veřejné podpory i např. prodávajícímu.

89 Zakládání společností a veřejná podpora Kde není problém? Kde není problém? 1. Nákup akciového podílu na trhu cenných papírů, příp. za cenu stanovenou znalcem. 2. Navýšení základního kapitálu spolu s privátním investorem. 3. V případě založení společnosti se 100 % účastí veřejné instituce, pokud je prokázána návratnost vložených prostředků. 4. je-li poskytnut kapitál ve výši odpovídající investičním potřebám; pozor, aby se nejednalo o společnost v obtížích a čelící strukt. nevyužité kapacitě.

90 Zakládání společností a veřejná podpora Kde by problém mohl být? Kde by problém mohl být? 1. V případě společností v obtížích a citlivých sektorů (strukturálně nevyužitá kapacita). 2. Není-li prokázána návratnost v přiměřené době, příp. tato návratnost je nižší než na kapitálovém trhu za stejné období. 3. V případech, že vložené prostředky převýší hodnotu společnosti aj.

91 Podniky pod kontrolou orgánů veřejné moci Aplikují se na ně rovněž pravidla pro veřejnou podporu, především princip soukromého investora. Aplikují se na ně rovněž pravidla pro veřejnou podporu, především princip soukromého investora. Smlouva ES je neutrální k formě vlastnictví, tj. připouští koexistenci veřejného i privátního vlastnictví. Smlouva ES je neutrální k formě vlastnictví, tj. připouští koexistenci veřejného i privátního vlastnictví. Právo ES týkající se veřejné podpory užívá pojem „veřejný podnik“ (angl. public undertaking). Právo ES týkající se veřejné podpory užívá pojem „veřejný podnik“ (angl. public undertaking). Jeho definice je obsažena ve Směrnici EK č. 80/723/EEC týkající se transparentnosti finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky (novelizována směrnicemi č. 85/413/EEC; č. 93/84/EEC a č. 2000/52/EC). Jeho definice je obsažena ve Směrnici EK č. 80/723/EEC týkající se transparentnosti finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky (novelizována směrnicemi č. 85/413/EEC; č. 93/84/EEC a č. 2000/52/EC). Uvedená směrnice byla do českého práva transponována zákonem č. 319/2006 Sb. Uvedená směrnice byla do českého práva transponována zákonem č. 319/2006 Sb.

92 Podniky pod kontrolou orgánů veřejné moci Veřejným podnikem je jakýkoliv podnik, nad nímž mohou veřejné instituce vykonávat přímo či nepřímo kontrolu na základě vlastnictví základního kapitálu, finanční participace, příp. na základě pravidel, kterými se podnik řídí. Veřejným podnikem je jakýkoliv podnik, nad nímž mohou veřejné instituce vykonávat přímo či nepřímo kontrolu na základě vlastnictví základního kapitálu, finanční participace, příp. na základě pravidel, kterými se podnik řídí. Možnost kontroly se předpokládá v případech kdy: Možnost kontroly se předpokládá v případech kdy: 1. Veřejné instituce disponují majoritním podílem na základním kapitálu. 2. Veřejné instituce disponují většinou hlasovacích práv. 3. Veřejné instituce mohou ustanovit více než polovinu členů výkonných, řídících a dozorčích orgánů. Bedlivě jsou sledovány tzv. křížové dotace, tj. finanční vztahy mezi mateřskými a dceřinými společnostmi Bedlivě jsou sledovány tzv. křížové dotace, tj. finanční vztahy mezi mateřskými a dceřinými společnostmi I zde je aplikován princip soukromého investora. I zde je aplikován princip soukromého investora.

93 Služby obecného hospodářského významu Právní základ: Právní základ: Čl. 86 odst. 2, 3 Smlouvy ES Čl. 86 odst. 2, 3 Smlouvy ES Předpis č. 2005/C 297/04 (Rámec společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby) - OJ L 312/67 ze dne 29. 11. 2005. Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2005/c_297/c_29720051129cs00040007.pdf Předpis č. 2005/C 297/04 (Rámec společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby) - OJ L 312/67 ze dne 29. 11. 2005. Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2005/c_297/c_29720051129cs00040007.pdf Předpis č. 2005/842/ES (Rozhodnutí Evropské komise) - OJ C 297/4 ze dne 29. 11. 2005. Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2005/l_312/l_31220051129cs00670073.pdf Předpis č. 2005/842/ES (Rozhodnutí Evropské komise) - OJ C 297/4 ze dne 29. 11. 2005. Adresa: http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2005/l_312/l_31220051129cs00670073.pdf

94 Služby obecného hospodářského významu Rámec vyžaduje notifikaci; rozhodnutí nikoliv. Je však třeba přesně dodržet stanovené podmínky. Rámec vyžaduje notifikaci; rozhodnutí nikoliv. Je však třeba přesně dodržet stanovené podmínky. Některé zásady: Některé zásady: 1. Členské státy a jejich orgány mají volnost ve vymezení co je službou ob. hosp. významu 1. Členské státy a jejich orgány mají volnost ve vymezení co je službou ob. hosp. významu 2. Mohou ji vykonávat podniky privátní i veřejné. 2. Mohou ji vykonávat podniky privátní i veřejné. 3. Závazek musí být přesně vymezen na základě úředního aktu (zákon, nařízení, vyhláška, rozhodnutí, smlouva apod.). Předpisy stanoví jejich přesný obsah. 3. Závazek musí být přesně vymezen na základě úředního aktu (zákon, nařízení, vyhláška, rozhodnutí, smlouva apod.). Předpisy stanoví jejich přesný obsah.

95 Služby obecného hospodářského významu 4. Vyrovnávací platba musí být omezena pouze náklady spojenými se službou ob. hosp. významu; může ovšem obsahovat přiměřený zisk. 4. Vyrovnávací platba musí být omezena pouze náklady spojenými se službou ob. hosp. významu; může ovšem obsahovat přiměřený zisk. 5. Musí být zaveden systém kontroly. 5. Musí být zaveden systém kontroly.

96 Děkuji vám za pozornost