Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Úvod Ústavní pořádek Dělba státní moci Moc zákonodárná VŠ PP Ústavní právo a státověda říjen 2015.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Úvod Ústavní pořádek Dělba státní moci Moc zákonodárná VŠ PP Ústavní právo a státověda říjen 2015."— Transkript prezentace:

1 1 Úvod Ústavní pořádek Dělba státní moci Moc zákonodárná VŠ PP Ústavní právo a státověda říjen 2015

2 2 Struktura přednášky úvod – literatura, vymezení předmětu, prameny ústavní pořádek – obecně, název, obsah, výčet dělba státní moci – východiska, principy, dělba státní moci v ČR moc zákonodárná – vymezení, právní zakotvení, Parlament ČR koncepce bikameralismu vzájemné vztahy komor Parlamentu ČR a jejich kompetence jednací řády a vnitřní struktura komor Parlamentu ČR mandát poslance a senátora

3 Literatura Sbírka zákonů Gerloch, A., Hřebejk, J., Zoubek, V. Ústavní systém České republiky. 5. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013 Pavlíček V. a kol. Ústavní právo a státověda. Ústavní právo České republiky komentáře ASPI – VŠPP 3

4 4 Úvod Ústavní právo – mnohovýznamový pojem a) odvětví práva - soubor právních norem (závazných pravidel chování) upravujících vztahy ve společnosti zorganizované ve stát, týkající se mocenského působení státu (státoprávní faktor) a vycházející z primátu jednotlivce před státem (lidskoprávní faktor); b) ústavní pořádek - právní normy vystupují navenek ve formě právních předpisů (zákony, vyhlášky…), mezinárodních smluv, nálezů, zvyklostí apod., které vytvářejí stupňovitý právní řád. Právní normy v právních dokumentech nejvyšší právní síly - ústavní pořádek; a+b = objektivní ústavní právo („připravené“ pro konkrétní využití) – law c) oprávnění - subjektivním ústavní právo neboli o oprávnění – right; d) učební předmět, vědní disciplína. Státověda - věda o státu předmětem státovědy jsou nejobecnější otázky mocenských vztahů ve společnosti: konstituování moc. institucí a vztah mezi nimi, vztah jednotlivce a moci z jednotl. právních odvětví má nejužší a nejintenzivnější vztah k ústavnímu právu Státověda je o abstraktním státu (vytváří definice) x ústav. právo o konkrétním státu (pracuje s existentním státem)

5 5 Úvod Prameny ústavního práva – odkud právo prýští (splývají s formami práva) a) ústavní zákony vypočítané v čl. 112 odst. 1 Úst a Listina (neboli ústavní pořádek ve smyslu citovaného článku Ústavy), b) zákony upravující materii ústavního práva (např. zákony dle čl. 12 odst. 1 Úst – státní občanství, nebo čl. 40 Úst – volební zákony, jednací řád Senátu…), příp. též zákonná opatření Senátu, c) mezinárodní smlouvy obsahující ústavněprávní normy za předpokladu, že splňují kritéria nastolená v čl. 10 Úst a jsou tzv. přímo uplatnitelné, d) rozhodnutí Ústavního soudu zrušující zákony (výjimečně i ústavní zákony) nebo jejich jednotlivá ustanovení na základě čl. 87 odst. 1 písm. a) Úst, i tzv. podzákonné právní předpisy (nařízení vlády - čl. 78 Úst), právní předpisy bez typového označení určené pro ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy (čl. 79 odst. 3 Úst) a obecně závazné vyhlášky ( zastupitelstva - čl. 104 odst. 3 Úst), - možnosti jsou limitované parametry vyplývajícími z dělby moci a odpovídajícím stupněm právní síly v hierarchii právního řádu, zvláštní místo v soustavě pramenů ústavního práva zaujímají normy evropského práva. Ne precedentní rozhodnutí obecných soudů, právní obyčeje, příp. význačná právnická literatura, jako tomu je v anglosaském právním systému, Ne ústavní zvyklosti nebo parlamentní uzance, nicméně se uplatní při interpretaci ústavy, Ne normy politické, etické, gramatické, matematické atp.

6 Ústavní pořádek Ústavní pořádek je otevřenou množinou (která přibývá - naposledy úst. z. č. 98/2013 Sb., imunita, ale i ubývá - úst. z. č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, zrušen nálezem ÚS 318/2009 Sb.), formálních dokumentů nejvyšší právní síly (uvození slovy „ústavní“ zákon x zařazení mezinárodních lidskoprávních smluv; ústavní zákony lze měnit jen ústavním zákonem x lidskoprávní smlouvy prostou většinou), obsahujících primární právní pravidla pro uspořádání státu, jeho chod a žití lidí v něm (svrchovaný, jednotný, demokratický, právní, sekulární stát založený na dělbě moci a úctě k lidským právům a svobodám, tj. primátu jedince). 6

7 Úst. pořádek - název Snaha začlenit do Ústavy i Listinu základních práv a svobod vedla ke konstitucionalizování výrazu „ústavní pořádek“ pro tento pojem. Zakotvením však došlo k zúžení pojmu, dříve (šířeji), používaného nejen pro soubor psaných ústavních zákonů, ale i pro další právní předpisy, které ústavu bezprostředně prováděly a naplňovaly (symboly, JŘ…), a také pro faktické vztahy ve státě, opírající se o ústavní text pro výsledek působení ústavních norem Dále také vyvolává historickou reminescenci (V. Pavlíček) na ústavní dekret prez. rep. č. 11/1944 Úř. Věst. Čsl., o obnovení právního pořádku (kontinuita právního řádu), jako protipólu, kterým měl být eliminován tehdejší „právní nepořádek“. Gramaticky pořádek vyjadřuje situaci, kdy jsou dodržována určitá pravidla. Správným pojmem by měl být ústavní řád. 7

8 Úst. pořádek - obsah pojmu čl. 112 odst. 1 Úst: „Ústavní pořádek České republiky tvoří tato Ústava, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992.“ čl. 3 Úst („Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.“); Nyní: = 28 V roce 2002 zařadil Ústavní soud poprvé výkladem přes čl. 1 odst. 2 Úst jako součásti ústavního pořádku též ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy „o lidských právech a základních svobodách“ (nález Ústavního soudu Pl. ÚS 36/01 ). ústavní pořádek v ČR je otevřenou množinou právních dokumentů nejvyšší právní síly,která přibývá (úst. zákon č. 98/2013 Sb. – imunita), ale i ubývá (úst. z. č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny – zrušen nálezem ÚS 318/2009 Sb.). Ústavní zákony lze měnit jen ústavním zákonem (čl. 9 odst. 1 Úst) x mezinárodní lidskoprávní smlouvy prostou většinou (problém jejich začlenění do úst. pořádku) čl. 112 Úst odst. 2 a 3 (2) Zrušují se dosavadní Ústava, ústavní zákon o československé federaci, ústavní zákony, které je měnily a doplňovaly, a ústavní zákon České národní rady č. 67/1990 Sb., o státních symbolech České republiky. (3) Ostatní ústavní zákony platné na území České republiky ke dni účinnosti této Ústavy mají sílu zákona. (např. úst. zákon č. 496/1990 Sb., o navrácení majetku Komunistické strany Československa lidu České a Slovenské Federativní Republiky nebo úst. zákon č. 23/1991 Sb. s tím, že čl. 3 Úst a 112 určil součástí ústavního pořádku pouze Listinu) 8

9 Úst. pořádek - výčet 1 a) Ústava ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republikyÚstava České republiky b) Listina Usn. předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (součást úst. pořádku ČR) LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD c) ústavní zákony přijaté podle Ústavy č. 74/1997 Sb., o změnách státních hranic se Slovenskou republikou č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně Ústavyo vytvoření vyšších územních samosprávných celků č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republikyo bezpečnosti České republiky č. 162/1998 Sb., kterým se mění Listina základních práv a svobod č. 300/2000 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava …a ÚZB ČR č. 176/2001 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o VÚSC… (Jihlavský kraj na Vysočina) č. 395/2001 Sb., kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava … č. 448/2001 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava, ve znění … č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů č. 76/2004 Sb., o změnách státních hranic s Rakouskou republikou č. 633/2004 Sb., o změně státních hranic se Spolkovou republikou Německo č. 319/2009 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění … č. 135/2011 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o VÚSC…(Vysočina na Kraj Vysočina) č. 71/2012 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění … č. 235/2012 Sb., o změnách státních hranic s Rakouskou republikou č. 98/2013 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů 9

10 Úst. pořádek - výčet 2 d) ústavní zákony NS ČSR, FS ČSSR a ČNR upravující státní hranice České republiky č. 102/1930 Sb. z. a n., o úpravě státních hranic s Německem, Rakouskem a Maďarskem č. 62/1958 Sb., o konečném vytyčení státních hranic s Polskou lidovou republikou ČNR č. 30/1974 Sb., o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky č. 66/1974 Sb., o změnách státních hranic s Rakouskou republikou ČNR č. 121/1981 Sb., o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky s Německou demokratickou republikou č. 37/1982 Sb., o změnách státních hranic s Německou demokratickou republikou ústavní zákon ČNR č. 43/1988 Sb., o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou č. 169/1988 Sb., o změnách průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou e) ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992 ČNR č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky ČNR č. 29/1993 Sb., o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Fed. Republiky f) ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách Tato kategorie úst. pořádku není dostatečně ujasněna, a tím je její množina neurčitá jak do minulosti, tak budoucnosti. vyhláška č. 95/1974 Sb., o Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace vyhláška č. 120/1976 Sb., o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech vyhláška č. 62/1987 Sb., o Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen sdělení č. 104/1991 Sb., Úmluva o právech dítěte sdělení č. 209/1992 Sb., Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod sdělení č. 208/1993 Sb., Úmluva o právním postavení uprchlíků sdělení č. 96/1998 Sb., Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin sdělení č. 14/2000 Sb. m. s., Evropská sociální charta. 10

11 11 Východiska Dělba státní moci Východiska Pl. ÚS 7/02: „…princip dělby státní moci, princip, vycházející z myšlenky, že v přirozenosti člověka je zakotvena tendence ke koncentraci moci a jejímu zneužití, který se stal garancí proti libovůli a zneužití státní moci a v podstatě i zárukou svobody a ochrany jednotlivce, princip, který je výsledkem a reflexí dosavadního historického, myšlenkového a institucionálního vývoje…“ psychologický – přirozená tendence ke koncentraci a zneužití moci historický (sociologický) prvek - snahy o podíl na moci a ochrana svobody (Anglie, Francie) myšlenkový (teoretický) prvek – (John Locke, Druhé pojednání o vládě: přirozené právo lidí ještě před uzavřením společenské smlouvy na život, svobodu a vlastnictví - politická moc je má chránit; nečiní-li tak, může lid svěřit někomu jinému. Politická moc by měla být omezena mj. tím, že moc zákonodárná a výkonná nebudou v jedněch rukou); Charles Montesquieu, (O duchu zákonů: „Vše by se zvrhlo kdyby jeden a ten samý člověk nebo instituce… vykonávaly všechny tyto tři druhy moci najednou moc vydávat zákony, moc provádět vládní nařízení a moc soudit zločiny anebo spory jednotlivců.“ institucionální – konstitucionalismus, Federalisté (ústava bez základních práv a dělby moci není ústavou) Pl. ÚS 60/04: „Cílem je zabránit koncentraci moci a jejímu zneužití.“ K naplnění cíle musí být zvoleny prostředky podpořené ideovými principy.“

12 12 Principy dělby moci Dělba státní moci Principy dělby moci Pl. ÚS 59/2000: „…teorie dělby moci, podle které nejdůležitější obranou proti přirozené tendenci ke koncentraci moci je oddělování a vzájemná kontrola nejvyšších orgánů státu“ → koncentrace x sdílení moci Pl. ÚS 60/04: „Aby tento základní cíl [Me: zábrana koncentrace moci] byl naplněn, musí tyto tři moci [Me: zákonodárná, výkonná, soudní] existovat na sobě nezávisle, což neznamená, že by nebyly propojeny, ale musí být natolik samostatné, aby jedna moc si nemohla přisvojit pravomoci ostatních.“ Pl. ÚS 20/05: „Každá moc má sklon k sebestřednosti, bytnění a korupci; absolutní moc ke korupci nekontrolovatelné. Jestliže některá ze složek moci přestoupí ústavní rámec svého vymezení, svoji pravomoc, nebo naopak neplní své úkoly, a tím brání v řádném fungování druhé (v posuzovaném případě soudní moci), musí nastoupit kontrolní mechanismus brzd a vyvažování, který je do systému dělby zabudován.“ oddělování, resp. nezávislost (kreační), neslučitelnost (členství), samostatnost (rozh.) kontrolní brzdy a protiváhy (checks and balances)

13 13 Dělba moci v České republice Dělba státní moci Dělba moci v České republice ústavní základ: demokratický stát = vláda lidu (zdrojem veškeré státní moci je lid – čl. 2 odst. 1 Úst), lidem (lid je vykonavatelem státní moci, prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní - čl. 2 odst. 1 Úst - tripartice - event. přímo – čl. 2 odst. 2 Ústavy) pro lid (státní moc slouží všem občanům - čl. 2 odst. 3 Úst). dělba moci (separation of p.) x dělba mocí (division of p.) systematika Ústavy Pl. ÚS 52/03: „Státní moc v ČR je založena na určitém konkrétním modelu dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy ČR). Vzájemné vztahy mezi jednotlivými mocemi jsou Ústavou ČR konstruovány tak, aby vytvářely komplexní systém pojistek a vyvažování. Takový systém je v praxi realizován prostřednictvím různých způsobů legitimace státních orgánů, způsobů jejich kreování, rozsahu a obsahu pravomocí a kompetencí, jimiž jsou státní orgány nadány. Při posuzování rozsahu a obsahu pravomocí jednotlivých státních systémem pojistek a vyvažování, tedy v širší perspektivě principem dělby moci.“ dělba moci v ČR → model parlamentní formy vlády (dominance Parlamentu)

14 14 Vymezení, právní zakotvení Moc zákonodárná Vymezení, právní zakotvení Čl. 15 odst. 1 Ústavy: „Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu.“ Ústava (hl. druhá, čl. 15 až 53) ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu jednací řády (zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu) zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek (tzv. stykový zákon)

15 15 Parlament Moc zákonodárná Parlament obecně - model parlament (lidem volený sbor, zákonodárná pravomoc) - parlamentarismus (dominantní postavení v ústavním systému) Kolébka tradičního parlamentu (model - lidem volený zastupitelský sněm se zákonodárnou pravomocí a dominantním postavením v ústavním systému) 11. st. Anglie. Nejprve povolování daní – kontrola nakládání s nimi (stížnost na královské úředníky) – žádost o vydání předpisů (král se souhlasem lordů na žádost obecných vydává zákony) – dochází často k pozměnění obsahu – v 15. st. se král zavazuje nevydávat na žádost obecných ničeho za zákon proti jejich žádosti, vzniká obyčej, podle kterého obecní nepodávají prosbu, nýbrž již vypracovaný návrh zákona (bill). Ze zákonodárné iniciativy se vyvinula zákonodárná pravomoc. Výkonná moc: král s královskou radou – nedospělý Jindřich III 1216 neodpovědný, odpovědnost na členech královské rady – parlamentu přísluší kontrolovat král. radu, má tudíž odpovědnost a proto má mít možnost ovlivňovat jmenování + parlamentní stížnosti (impeachment) – dále zrušení neslučitelnosti výkonné a zákonodárné moci (propojení s parlamentem), proto neodpovědnost krále, ten jen kontrasignuje. Vznikla závislost vlády na důvěře parlamentu.

16 Parlament ČR - název (NS, FS), Ústava volený (čl. 16 až 20 Úst), zákonodárný (čl. 15, 41 a 42, 44 až 48, 50 až 52) 16

17 17 Bikameralismus Důvody obecně - kompenzace demokr. principu, federál. uspořádání státu, reprezentant korporací… Čl. 15 odst. 2: „Parlament je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem“ v ČR „…dvoukomorová struktura Parlamentu České republiky je výrazem principu dělby moci i uvnitř moci zákonodárné“ (Pl. ÚS 24/07), přičemž český bikameralismus je založen na tom, že druhá komora - Senát, bude fungovat jako pojistka stability ústavního systému a kvality zákonodárství (stabilizující a kontrolní funkce) Slabý Senát – byť ústavní zákony, organické zákony

18 Vzájemné vztahy komor oddělenost (autonomie) - nezávislost (voleb) - neslučitelnost (členství) - samostatnost (nepodřízenost) vyvažování - spolupůsobení Pl. ÚS 24/07: „Nelze na tomto místě nepřipomenout, že dvoukomorová struktura Parlamentu České republiky je výrazem principu dělby moci i uvnitř moci zákonodárné. Za účelem zajištění reálnosti jejího fungování Ústava v čl. 18 odst. 1, 2 zakotvila pro volby do obou sněmoven rozdílný volební systém s cílem dosáhnout tak jejich odlišné politické struktury, tj. stavu, ve kterém by se Senát nestal toliko politickou kopií Poslanecké sněmovny a byl tudíž s to reálně funkci kontrolní brzdy a protiváhy uvnitř moci zákonodárné plnit.“ Senát – PS - asymetrie – nerovnomocnost k vládě a v běž. zákonodárství - (in)kongruence - výsledky voleb 18

19 19 Spolupůsobení Parlament ČR Spolupůsobení Spolupůsobení komor je vyžadováno ve věcech: a) přijímání zákonů, b) přijímání ústavních zákonů, c) dávání souhlasu k ratifikaci mezinárodních smluv, d) vyhlašování válečného stavu, e) vyhlašování stavu ohrožení státu, f) účasti v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, g) vyslovování souhlasu s vysíláním ozbrojených sil České republiky mimo její území, h) vyslovování souhlasu s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, i) volby prezidenta republiky (od – přímá volba), j) rozhodnutí, že nemůže prezident republiky ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad, k) žalobu na prezidenta republiky za velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku (od )

20 20 Působnost komor Parlament ČR Působnost komor Do samostatné působnosti Poslanecké sněmovny náleží: a) schvalování státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, b) vyslovování důvěry vládě, c) vyslovování nedůvěry vládě, d) interpelování vlády nebo jejích členů, e) navrhování prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, f) vyslovování souhlasu s trestním stíháním poslance, g) zřizování vlastních výborů, komisí a vyšetřovacích komisí. Senát má samostatně na starosti: a) schvalování zákonných opatření, b) žalobu na prezidenta republiky za velezradu (do ), c) souhlas se jmenováním soudce Ústavního soudu, d) souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, e) souhlas s trestním stíháním senátora, f) zřizování vlastních výborů a komisí.

21 21 Složení, vznik, zánik komor Parlament ČR Složení, vznik, zánik komor Poslanecká sněmovna poslanců - volební období (4 roky x zkrácení v. o., prodloužení v.o.) - zasedání (svolání, konec) - rozpuštění, uplynutí voleb. období Senát - 81 senátorů - volební období (6 let) x funkční období (2 roky) - zasedání (svolán) - věčný

22 22 Vnitřní struktura komor Parlament ČR Vnitřní struktura komor východiska - komora („není jedinec, nýbrž souhrn lidí vykazujících určité právní vlastnosti, jest to sbor náležitě organisovaný, který se v pravidelných případech sám konstituuje a mající svoje předsednictvo, svoji kancelář atd.“ – Bohumil Baxa) - kolektivní orgán scházející se společně jen po určitý počet dní nemůže plnit své úkoly bez dělby práce na specializované subjekty → strukturalizace orgánu - vnitřní struktura Parlamentu x vnitřní struktura (resp. organizace) komor - komora si ze svých členů vytváří složky bez pravomoci zajišťující organizační a pomocné činnosti ve prospěch komory jako celku - zřízení (právní život) x ustavení (obsazení osobami) funkcionáři (předseda, místopředsedové) orgány (výbor, komise, vyšetřovací komise PS) meziparlamentní delegace, jiná uskupení (pracovní komise) kluby (faktická moc, organizační složka s materiál. zabezpečením, procedurální práva)

23 23 JEDNACÍ ŘÁDY Právní povaha (zákon) a charakteristika (návod na reprodukci a používání moci – podrobný, novelizace, usnesení komory dle § 1 odst. 2, interpretační usnesení, parlamentní zvyklosti, neformální dohody) Vývoj legislativní (po roce 1989, čl. 106 odst. 4 Úst, zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, § 126 zákona o JŘ PS, zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu) Vztah JŘ PS a JŘ Senátu (střechový JŘ, samostatná PS, opozdilý Senát, stykový zákon)  Název (tradice, Ústava), struktura (úvod, materiál - poslanci/senátoři, konstrukce - funkcionáři, orgány, obecná pravidla činnosti - zasedání, schůze, zvláštní pravidla činnosti - (jednání o návrzích zákonů, o důvěře vládě, o návrzích zákonných opatření Senátu …), ostatní ustanovení - kancelář, stráž, veřejné slyšení atp., ustanovení společná, přechodná, zrušovací

24 24 Mandát poslance a senátora Parlament ČR Mandát poslance a senátora Mandát - pověření (osoby k výkonu uceleného souhrnu práv a povinností, které vyplývají z úpravy členství v komoře, vzniklé z volby) - volný (v souladu se slibem, nevázanost příkazy) x vázaný (hlasovat, skládat účty, odvolat) - vznik (volba) - trvání (volební období – délka) - zánik (čl. 25 Úst – odepření slibu nebo složení s výhradou, uplynutí VO, vzdání se mandátu, ztráta volitelnosti, u poslanců rozpuštěním PS, vznikem neslučitelnosti funkcí, smrt) Status - soubor práv a povinností (vyplývající z členství nebo funkce, obsažená ve všech pramenech práva upravujících postavení takového funkcionáře) - dovnitř komory ( přihlásit se o slovo, povinnost být členem výboru, omluvit se) - vně komory (právo na informaci, interpelace) - právo sdružovací (právo na klub) - právo na imunitu (tr. věci) a indemnitu (hlasování a projevy), disciplinární odpovědnost - právo na materiál. zabezpečení (zákon č. 236/199 Sb.)

25 25 LEGISLATIVNÍ PROCES 1)Název a pojem 2)Stádia legislativního procesu 3)Zvláštní legislativní procesy

26 26 ad 1) Název a pojem Název legislativní (lex – zákon; ferre → latum - dávat) = zákonodárný legislativní (lex – zákon; ferre → latum - dávat) = zákonodárný proces – sled jednotlivých kroků proces – sled jednotlivých krokůPojem normativně upravený postup tvorby zákonů normativně upravený postup tvorby zákonů - normativně (právem) - upravený (vědomě stanovený) - postup (kdo, co, kdy, jak) - tvorby (vznik) - zákonů (úst. zákony, zákony dle čl. 40, zákony, zákon o státním rozpočtu) zákonná opatření Senátu

27 27 ad 2) Stádia legislativního procesu a)Návrh zákona b)Projednání návrhu zákona a hlasování o něm c)Přijetí návrhu zákona d)Podpis zákona e)Vyhlášení zákona viz diagram běžné zákony viz diagram běžné zákony

28 28 ad a) Návrh zákona (zákonodárná iniciativa) zákonodárná iniciativa x podnět, doporučenízákonodárná iniciativa x podnět, doporučení oprávnění podat návrh a povinnost, aby byl projednán a hlasováno o něm (Rath)oprávnění podat návrh a povinnost, aby byl projednán a hlasováno o něm (Rath) čl. 41 odst. 2 Ústavy: poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda, zastupitelstvo VÚSCčl. 41 odst. 2 Ústavy: poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda, zastupitelstvo VÚSC náležitosti návrhu (§ 86 odst. 2 až 5 JŘ PS)náležitosti návrhu (§ 86 odst. 2 až 5 JŘ PS)

29 29 ad b) Projednání návrhu zákona a hlasování o něm Poslanecká sněmovnaPoslanecká sněmovna SenátSenát Poslanecká sněmovnaPoslanecká sněmovna viz diagramy zákony v PS a zákony v Senátu viz diagramy zákony v PS a zákony v Senátu

30 30 ad c) Přijetí návrhu zákona návrh zákona → zákonnávrh zákona → zákon souhlas PS (státní rozpočet)souhlas PS (státní rozpočet) souhlas PS a Senátu (schválení, nezabývat se, schválení PN)souhlas PS a Senátu (schválení, nezabývat se, schválení PN) přehlasování Senátu Poslaneckou sněmovnoupřehlasování Senátu Poslaneckou sněmovnou marné uplynutí 30 denní lhůty pro projednání a usnesení se Senátemmarné uplynutí 30 denní lhůty pro projednání a usnesení se Senátem prezidentprezident

31 31 ad d) Podpis zákona čl. 51 Ústavy: přijaté zákony podepisuje předseda PS, prezident republiky, předseda vládyčl. 51 Ústavy: přijaté zákony podepisuje předseda PS, prezident republiky, předseda vlády předseda PS: potvrzení řádného projednání a schválení zákonapředseda PS: potvrzení řádného projednání a schválení zákona prezident republiky: výraz souhlasu → nepodepisuje vetované zákonyprezident republiky: výraz souhlasu → nepodepisuje vetované zákony x vždy podepisuje ústavní zákony a zákonná opatření Senátu předseda vlády: připravenost vlády provádět zákonpředseda vlády: připravenost vlády provádět zákon

32 32 ad e) Vyhlášení zákona (publikace) čl. 52 odst. 1 Ústavy: k platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášenčl. 52 odst. 1 Ústavy: k platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen způsob vyhlášení stanoví zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluvzpůsob vyhlášení stanoví zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv neznalost zákona neomlouváneznalost zákona neomlouvá

33 33 ad 3) Zvláštní legislativní procesy Stav legislativní nouzeStav legislativní nouze K provedení RB OSN o akcích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnostiK provedení RB OSN o akcích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti Stav ohrožení státu nebo válečný stavStav ohrožení státu nebo válečný stav Schvalování státního rozpočtuSchvalování státního rozpočtu Rozpuštění PS, přičemž jde o věci, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona (zákonné opatření Senátu)Rozpuštění PS, přičemž jde o věci, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona (zákonné opatření Senátu) viz diagramy viz diagramy


Stáhnout ppt "1 Úvod Ústavní pořádek Dělba státní moci Moc zákonodárná VŠ PP Ústavní právo a státověda říjen 2015."

Podobné prezentace


Reklamy Google