Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok / ETF 2015 Michael Martinek. Události… Atentáty v Paříži Islámský stát Sestřelení ruského letadla Imigrační krize Klimatický summit 9 Sociální politika.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok / ETF 2015 Michael Martinek. Události… Atentáty v Paříži Islámský stát Sestřelení ruského letadla Imigrační krize Klimatický summit 9 Sociální politika."— Transkript prezentace:

1 Jabok / ETF 2015 Michael Martinek

2 Události… Atentáty v Paříži Islámský stát Sestřelení ruského letadla Imigrační krize Klimatický summit 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek2

3 9 3

4 Džihádisté už nejsou jen vyloučení obyvatelé z předměstí velkých měst, stále častěji pocházejí ze střední třídy. V jejich radikalizaci hrají stále menší roli mešity, stále důležitější je pro islamistickou propagandu internet. Největší hrozbou jsou evropští navrátilci z Islámského státu. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek4

5 Francouzsko-alžírská válka ( ) Spojená se systematickým mučením zajatců a rukojmích francouzskou armádou. Začaly se připomínat i represálie a masakr v Sétifu 8. května 1945, které měly za oběť 103 „Evropanů“ a 10– Alžířanů. Začalo se rovněž mluvit o hanebné epizodě ze 17. října 1961, kdy policie a vojsko s neslýchanou brutalitou zasáhly proti nenásilné manifestaci Alžířanů v Paříži, při níž bylo odhadem 200 obětí, především utopených, protože je policie házela do Seiny. Válka měla na francouzské straně celkem padlých vojáků a asi 3000 zavražděných civilistů, na alžírské straně je bilance mnohem těžší: odhadem 250– padlých, souhrnně bojovníků a civilistů, k nim je ovšem nutno připočítat 60– zmasakrovaných harki, již po uzavření příměří… Alžírská válka se stala i jednou z líhní francouzského politického extremismu. Mladý buřič Jean-Marie Le Pen horoval na veřejnosti za francouzské Alžírsko a sám se války v Alžíru účastnil. V Paříži pak založil Národní frontu bojovníků za francouzské Alžírsko. Otěže Národní fronty dnes převzala Le Penova dcera. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek5

6 9 6

7 9 7

8 Příčiny radikalizace muslimů – prof. Luboš Kropáček Porážka v šestidenní válce (Izrael x Egypt, Sýrie, Jordánsko, 1967) Porážka v indicko – pákistánských válkách (1947, 1965, 1971) Sovětská válka v Afghánistánu ( ) To vše vedlo k tomu, že část muslimů začala považovat západ (včetně Ruska) za nepřítele, proti němuž je třeba bojovat všemi prostředky: Talibán, Al Kajdá, Islámský stát… PROTO není možné, aby se Západ pokusil pozemní operací zlikvidovat Islámský stát – to musí udělat okolní země s muslimskou většinou. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek8

9 Seznam bláznivých příčin úmrtí s větším počtem obětí než terorismus (USA 1999 – 2013) 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek9

10 9 10

11 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek11

12 Turci sestřelili na hranicích ruský bitevník. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek12

13 Ruský prezident Putin a francouzský prezident François Hollande se 17. listopadu dohodli na vojenské spolupráci v Sýrii a společně kooperují letecké útoky na Islámský stát. Dohoda přišla nedlouho po teroristických útocích v Paříži a výbuchu ruského letadla v Egyptě. Francie začala útočit především na město Rakká, považované za hlavní město IS, do oblasti připlula také flotila s francouzskou letadlovou lodí, která s Ruskem navázala přímé spojení a námořní i letecké údery jsou koordinované společně. Ještě včera byli Turci skoro spojenci, každopádně nebyli nepřáteli. Ale dnes, soudě podle ruské televize, jsou zrádci a podporovatelé teroristů. Rusko na tureckých obrazovkách vypadá jako agresor, bombardující v Sýrii mírumilovné Turkmeny. Na turecké velvyslanectví v Moskvě letěly kameny a vajíčka, v Istanbulu se protestovalo před ruským konzulátem a tolik se skandovalo „Rusko je vrah, táhni ze Sýrie!“, že jej musela chránit speciální jednotka. Právě tak, po krůčcích, začíná válečná mela, a to i tam, kde se zdálo, že vůbec nehrozí. A když konfliktů přibývá (válka na Ukrajině zdaleka neskončila), vzrůstá pravděpodobnost nepředvídatelné řetězové reakce, která může spustit velkou válku. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek13

14 Zájmy v Sýrii Občanská válka v Sýrii se stává čím dál tím méně přehlednou. Američané svými nálety nepřímo podporují syrského prezidenta Bašára Asada v boji proti Islámskému státu. Zároveň ale cvičí opoziční bojovníky, kteří se Asada snaží svrhnout. Další země NATO pro změnu dodávají munici Kurdům, které ale bombarduje jiný člen NATO, a sice Turecko. A do toho všeho se teď navíc vložilo Rusko. Sýrie: porazit opozici a Islámský stát, upevnit moc Bašára Asada Rusko: podpora syrských zájmů Turecko: porazit Asada a Kurdy, podpořit syrskou opozici Francie, USA, západní koalice: porazit Islámský stát, podpořit syrskou opozici v boji proti Asadovi 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek14

15 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek15

16 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek16

17 V Paříži začala klimatická konference Hlavním cílem bude omezit globální oteplování. Tímto pojmem se označuje nárůst teploty Země v důsledku zvyšování koncentrací skleníkových plynů v atmosféře a přirozené variability klimatu. Za posledních 150 let se průměrná teplota zvedla o 0,8 stupně Celsia. Za globální oteplování je nezanedbatelnou měrou zodpovědný člověk, zejména spalováním fosilních paliv. To je hlavní příčinou čtyřicetiprocentního růstu koncentrace oxidu uhličitého od doby průmyslové revoluce. K často zmiňovaným následkům globálního oteplování patří tání ledovců a s ním spojený růst hladiny oceánů, který může ohrozit nízko položené přímořské oblasti. PodleIPCCby se hladina světového oceánu mohla zvýšit do roku 2100 o 26 až 82 centimetrů, což by se mohlo dotknout až 280 milionů lidí. Přehled deseti největších světových znečišťovatelů ovzduší (Země - Podíl na celosvětových emisích v procentech) Čína- 29 USA- 15 EU- 10 Indie- 7 Rusko- 5,3 Japonsko- 3,8 Německo- 2,2 Jižní Korea- 1,8 Írán- 1,8 Saúdská Arábie- 1,4 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek17

18 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek18

19 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek19

20 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek20

21 Hlavní orgány EU Evropská rada (summit)Rada (ministrů) EUEvropský parlamentEvropská komiseSoudní dvůr EUÚčetní dvůr EUEvropský hospodářský a sociální výborVýbor regionůEvropská investiční bankaEvropská centrální banka 921 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

22 9. Tři pilíře – politiky EU 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek22

23 PILÍŘOVÁ STRUKTURA EU Evropská unie se někdy přirovnává ke společnému domu, ve kterém evropské národy žijí pod jednou střechou v míru, spolupráci a prosperitě. Struktura této trochu složité stavby se často přibližuje připodobněním Unie k antickému chrámu. Jako každá stavba, která má přetrvat do budoucích věků, i Evropská unie potřebuje pevné základy - společné hodnoty a cíle. Z nich vyrůstají tři pilíře, představující jednotlivé politiky Unie. Jejich svorníkem, střechou, pod níž se odehrává život ve společném evropském domě, jsou instituce EU. První „pilíř“ – Evropská společenství – označuje primární a sekundární právo Evropské unie, týká se mimo jiné ekonomických, sociálních a ekologických záležitostí. Druhý „pilíř“ – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – se, vedle zmíněných zahraničních a bezpečnostních, týká také obranných (vojenských) záležitostí. (Smlouva o Evropské unii, Hlava V.) Do třetího „pilíře“ – Spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a justice – byly umístěny zbývající záležitosti. Druhá a třetí oblast vzešly rozšířením a rozdělením původní oblasti Spravedlnost a vnitřní věci. (Smlouva o Evropské unii, Hlava VI.) 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek23

24 Maastrichtský „chrám“ 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek24

25 Politika Evropské unie – „Tři pilíře“ I. Evropská společenství II. Společná zahraniční a bezpečnostní politika III. Policejní a justiční spolupráce ve věcech trestních Společná zemědělská politika Hospodářská a měnová unie Celní unie a Společný trh Společná obchodní politika Regionální a strukturální politika Dopravní politika Sociální politika Schengenský prostor Občanství EU Vědecko-výzkumná politika Politika hospodářské soutěže Ekologická politika Politika ochrany spotřebitele Vzdělání a kultura Společná rybolovná politika Azylová a přistěhovalecká politika Zahraniční politika: Spolupráce v zahraniční politice Dodržování míru Volební pozorovatelé Lidská práva Demokracie Rozvojová pomoc Bezpečnostní politika: Evropská bezpečnostní politika Evropské síly rychlé reakce Odzbrojování Pašování drog a obchod se zbraněmi Obchod s lidmi Terorismus Zločiny proti dětem Organizovaný zločin Korupce 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek25

26 První pilíř - Politiky Evropské unie Orgány Evropské unie nemohou přijmout libovolné rozhodnutí jen na základě svého uvážení. Unie působí pouze v oblastech, které vymezuje Smlouva. Těmto oblastem se říká politiky EU. Společné politiky: oblasti, ve kterých členské státy zcela delegovaly své pravomoci na orgány Evropské unie (Radu, Parlament a Komisi). Mezi společné politiky patří společná obchodní politika, společná zemědělská politika a politika rybolovu, společná dopravní politika společná měnová politika – pouze pro 12 členských zemí eurozóny Komunitární neboli koordinované politiky: oblasti, kde členské státy přenesly svou působnost na orgány EU/ES jen částečně. Mezi ně patří především jednotný vnitřní trh, regionální (strukturální) politika, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, energetická politika ochrana hospodářské soutěže sociální politika daňová politika podpora výzkumu a technologického rozvoje. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek26

27 Druhý pilíř Evropské unie Společná zahraniční a bezpečnostní politika Druhý pilíř zahrnuje všechny oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Od 70. let členské země ES v oblasti zahraniční politiky spolupracovaly prostřednictvím mechanismu tzv. Evropské politické spolupráce, od vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy (1993) Evropská unie vytváří Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP). Právním základem SZBP je Hlava V Smlouvy o EU. Podle článku 11 je cílem SZBP zabezpečovat společné hodnoty, základní zájmy, nezávislost a integritu Unie, posilovat její bezpečnost, zachovat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost, podporovat mezinárodní spolupráci a rozvíjet a upevňovat demokracii a právní stát, jakož i respektování lidských práv a základních svobod. Druhý pilíř EU má mezivládní charakter, rozhodovací i výkonné pravomoci zůstávají v rukou členských zemí. O většině záležitostí se rozhoduje jednomyslně. Hlavním orgánem v rámci SZBP je Rada, která sdružuje ministry zahraničí členských zemí. Strategická rozhodnutí přijímají hlavy členských zemí na zasedáních Evropské rady, tzv. summitech EU. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek27

28 Třetí pilíř Evropské unie Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech Třetí pilíř, jehož právní základ tvoří Hlava VI Smlouvy o EU, pomáhá při vytváření Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Jeho jádrem je policejní a soudní spolupráce v trestních věcech a spolupráce při předcházení a potírání rasismu a xenofobie. Negativní jevy, na které EU v rámci třetího pilíře zaměřuje svoji pozornost, zahrnují organizovanou i neorganizovanou kriminalitu, obchod s lidmi, trestné činy proti dětem, obchod s drogami, obchod se zbraněmi, korupci a další. I třetí pilíř má mezivládní charakter a také v jeho rámci je nejdůležitějším orgánem Rada EU. Prostředky, kterými zde Unie dosahuje svých cílů, tvoří spolupráce policejních, celních a justičních orgánů členských zemí, spolupráce prostřednictvím agentur Europol a Eurojust a postupná harmonizace trestního práva. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek28

29 Rozhodování v EU 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek29

30 Legislativní proces v EU Evropský parlament zastupuje občany EU Rada EU zastupuje členské státy Evropská komise zastupuje EU jako celek Novou legislativu převážně navrhuje Komise, ale přijímá ji Rada a Parlament. Někdy může Rada jednat samostatně. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek30

31 Hlavní typy právních předpisů EU „Nařízení“ je právně závazné. Platí v celém svém rozsahu v celé EU. Rada jej např. použila, kdy EU chtěla chránit označení zemědělských produktů z některých oblastí (parmská šunka, hořické trubičky atd.). „Směrnice“ je právní akt stanovující cíl, který musejí všechny země EU splnit. Každá země se však může rozhodnout jakým způsobem. Byl to např. případ směnice o pracovní době, která zakazuje nadměrné přesčasy. Směrnice určuje minimální dobu odpočinku a maximální délku pracovní doby – každý stát však má vlastní zákony, které tyto požadavky naplňují. „Rozhodnutí“ je závazné pro toho, komu je určeno (např. určité zemi EU nebo konkrétní společnosti), a je přímo použitelné. Například když Komise vydala rozhodnutí o udělení pokuty softwarovému gigantu Microsoft za zneužití dominantního postavení na trhu, platilo pouze pro Microsoft. „Doporučení“ není závazné. Když např. Komise vydala doporučení, aby struktura odměňování ve finančním odvětví nepodněcovala jeho zaměstnance k nezdravému riskování, neměl tento krok žádné právní důsledky. Prostřednictvím doporučení mohou orgány EU dát najevo svůj názor a navrhnout určité kroky, aniž by z nich vyvozovaly zákonnou povinnost pro toho, komu je určeno. Pomocí „stanoviska“ se orgán EU může vyjádřit k určité otázce nezávazným způsobem, tzn. aniž by tak zakládal zákonnou povinnost pro toho, komu je stanovisko určeno. „Stanovisko“ může vydat hlavní orgán EU (Komise, Rada a Evropský parlament), Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor. Výbor regionů například vydal stanovisko k tomu, jak regiony přispívají k dosažení energetických cílů EU 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek31

32 Procedury rozhodování Pravidla rozhodování jsou zakotvena v zakládajících smlouvách. Základní postupy přijímání právních aktů: Spolurozhodování – většina předpisů: přímo volení poslanci Evropského parlamentu spolu s Radou (tj. zástupci vlád všech 27 zemí EU)schvalují předpisy navrhované Komisí; dvě postupná čtení v Radě i v Parlamentu; se schvaluje tímto procesem. Konzultace – zejména předpisy společných politik: na návrh Komise Rada konzultuje Parlament, Výbor regionů a EHSV, rozhoduje Rada Souhlas – zejména při dohodách EU s jinými státy: na návrh Komise Rada konzultuje Parlament, Výbor regionů a EHSV, Rada přijme rozhodnutí, pokud ho schválí Parlament 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek32

33 Procedura KONZULTACE 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek33

34 Procedura SPOLUROZHODOVÁNÍ 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek34

35 Evropská sociální politika Evropská sociální politika patří do oblasti sdílené pravomoci EU, protože každý členský stát má jiné historické tradice a možnosti realizace této politiky. Jednorázové sjednocení by vzhledem k rozdílné hospodářské vyspělosti členských zemí nepřineslo pozitivní efekt. K dosažení vytyčených cílů a sbližování EU přijala politiku otevřené koordinace. Čl. 151 Smlouvy o fungování EU uvádí, že: „Unie a členské státy (...) mají za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučením." 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek35

36 Nástroje politiky Hlavním právním základem úpravy sociální politiky Unie je hlava X Smlouvy o fungování EU nazvaná Sociální politika (čl ), která byla vyčleněna z původní hlavy XI „Sociální politika, všeobecné a odborné vzdělávání a mládež" Smlouvy o založení ES. V oblasti sociální politiky se uplatňují standardní legislativní nástroje, zejména směrnice. Komise publikuje bílé a zelené knihy, sdělení, strategie apod. Pro období let se země EU rozhodly věnovat velkou část rozpočtu EU na účely většího hospodářského růstu a zvýšení zaměstnanosti. Jednou z hlavních priorit Unie se stal udržitelný růst, který představuje v rámci finanční perspektivy na roky ,6 % finanční prostředků, tedy přes 382 mld. €. Na oblast sociální politiky (konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost) bylo pro rok 2010 vyčleněno 11,2 mld. €, přičemž rozpočet hlavního finančního nástroje politiky, Evropského sociálního fondu (ESF), činí přes 10 mld. €. Mezi další nástroje, prostřednictvím kterých EU financuje sociální politiku, patří také Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) nebo program PROGESS. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek36

37 Vývoj a zdroje Sociální politiky EU Evropská sociální charta (Rada Evropy 1961, ratifikace ČR 1998) Komunitární charta základních sociálních práv pracovníků (1989) Evropský sociální program (Lisabon, Nice 2000) Obnovená sociální agenda (EK 2008) Listina základních práv Evropské unie – součást primárního práva EU, vstoupila v platnost zároveň s Lisabonskou smlouvou (Hlava IV. – Solidarita, čl. 27 – 38). 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek37

38 Evropská sociální charta Ratifikována členskými státy Rady Evropy v Turíně 1961, ČR 1998 Stanovuje 19 základních práv a principů, především právo na práci, právo na spravedlivou odměnu za práci, právo se organizovat právo na ochranu zdraví. V roce 1988 byl ve Štrasburku přijat Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě, který obsahuje dalších 12 práv, např. právo na stejné příležitosti a na rovné zacházení, právo na důstojnost v práci, právo na ochranu před chudobou a sociálním vyloučením právo na bydlení. Práva zakotvená v Evropské sociální chartě mají celoevropský charakter a jsou uznávána všemi státy, které Chartu podepsaly. Charta zároveň rámcově uvádí způsob naplnění těchto práv, konkrétní opatření jsou však v kompetenci jednotlivých členských států. V roce 1991 byl v Turíně podepsán Protokol pozměňující Evropskou sociální chartu, který zlepšil účinnosti Charty a zvláště fungování jejího kontrolního mechanismu. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek38

39 Evropská sociální charta Část první - Pracovní doba I. Rozumná pracovní doba - Denní pracovní doba, Týdenní pracovní doba. Pružné systémy pracovní doby, Doba odpočinku v týdnu II. Právo na volno - Placené veřejné svátky, Právo na každoroční dovolenou III. Zkrácení pracovní doby v nebezpečných nebo nezdravých zaměstnáních Část druhá - Zdraví a bezpečnost při práci I. Právní předpisy o bezpečnosti a zdraví při práci – Materiální obsah, Chránění pracovníci a chráněná odvětví II. Účinné vynucování předpisů BOZP - Trendy v pracovních úrazech a nemocích z povolání, Dozor nad uplatňováním pracovních předpisů III. Konzultace a účast pracovníků a/nebo jejich zástupců v otázkách BOZP – na národní a regionální úrovni Část třetí - Spravedlivá odměna za práci I. Právo na důstojnou odměnu II. Záruky odměny - Právo na zvýšenou odměnu za práci přes čas, Právo na stejnou odměnu za práci stejné hodnoty, Právo na rozumnou výpovědní dobu při skončení zaměstnání, Omezení srážek ze mzdy Část čtvrtá - Právo se organizovat a kolektivně vyjednávat I. Právo se organizovat - Vytváření odborových organizací, Právo vstoupit do odborové organizace i nevstoupit do odborové organizace, Činnost odborových organizaci II. Právo kolektivně vyjednávat - Obecné principy, Společné konzultace, Podpora procesu dobrovolného vyjednávání, Smírčí a rozhodčí řízení, Kolektivní akce. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek39

40 Komunitární charta základních sociálních práv pracovníků Dokument přijatý Evropskou radou v roce 1989 (bez Velké Británie, která jej přijala až v roce 1997), inspirovaný Sociální chartou Rady Evropy a úmluvami uzavřenými v rámci Mezinárodní organizace práce. Obsahuje zásady evropského modelu pracovního práva a sociálních vztahů. Zaručuje zejména následující práva pracovníků: - právo vykonávat jakékoli povolání v členské zemi UE podle vlastního výběru, - právo na přiměřenou mzdu, - právo na zlepšování životních a pracovních podmínek, - právo na sociální ochranu podle práva přijímajícího státu, - svobodu sdružování a právo na kolektivní vyjednávání, - právo na získávání kvalifikace, - právo mužů a žen na stejné zacházení, - právo zaměstnanců na informovanost, konzultaci a spolurozhodování, - právo na ochranu zdraví a bezpečnost při práci, - právo na ochranu dětí a mládeže, - právo na zajištění minimální životní úrovně ve stáří, - právo na profesionální a sociální integraci v případě tělesného postižení. Samotná Charta je spíše jen slavnostním prohlášením, které musí být věcně naplněno komunitární legislativou. Rozhodující roli přitom sehrává Komise, která vypracovává návrhy příslušných aktů sekundárního práva. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek40

41 Evropský sociální program Ústřední téma: boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Členské země se jednomyslně dohodly na integrovaných hlavních směrech politiky prováděných v rámci lisabonského programu na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni v dvouletých národních akčních plánech. Konkrétně si Lisabonská strategie vytyčila cíl zvýšit průměrnou míru ekonomického růstu do roku 2010 na 3 % a vytvořit dodatečných 20 milionů pracovních míst. Cíle sociální politiky: usnadnění účasti v zaměstnání a přístup ke zdrojům, právům, zboží a službám všem lidem prevence rizika sociálního vyloučení pomoc nejvíce ohroženým skupinám obyvatel mobilizace všech stran účastnících se boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Na základě těchto cílů od roku 2001 do roku 2006 předkládaly členské státy EU své Národní akční plány sociálního začleňování Evropské komisi. V poločase svého trvání byla Lisabonská strategie v roce 2005 revidována a ukázalo se, že z mnoha důvodů (pomalý ekonomický růst, nízká produktivita práce, nedostatečné využití potenciálu informačních a komunikačních technologií či stárnutí populace při neexistenci důchodových reforem) není EU schopna dosáhnout cílů stanovených v Lisabonu. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek41

42 Obnovená sociální agenda (EK 2008) Obnovená sociální agenda je souborem legislativních i nelegislativních iniciativ v sociální oblasti, které se v současné době postupně projednávají v orgánech Rady. Je plně soudržná s Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost, posiluje ji a je založena na třech vzájemně propojených a stejně důležitých cílech: příležitosti, přístup a solidarita. EU má v sociální oblasti jen omezenou pravomoc a odpovědnost, ale díky spolupráci s členskými státy a zainteresovanými stranami spojuje v rámci obnovené sociální agendy různá opatření EU dohromady za účelem podpory činnosti v sedmi prioritních oblastech: Děti a mládež – budoucnost Evropy Investice do lidí: vytváření více a lepších pracovních míst, rozvoj nových dovedností Mobilita Delší a zdravější život Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení Boj proti diskriminaci a podpora rovnosti žen a mužů Příležitosti, přístup a solidarita v celosvětovém měřítku 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek42

43 Srovnání: sociální politika USA Specifická varianta liberálního modelu sociálního státu: Reziduální sociální stát ve srovnání s Evropou Velká diverzita programů a praktik v různých státech Velmi pomalý vývoj sociální politiky Hlavní důvody: vliv liberální filosofie a konzervativní politiky, prosazované Republikánskou stranou (současnost: tzv. konzervativní hnutí) cesta k prosazení legislativy složitá – přes jednotlivé státy na federální úroveň Dva mezníky: 30. léta „New Deal“ (Franklin Roosewelt – demokrat)), 1935: zákon o sociálním pojištění 60. léta expanze sociálních programů (Kennedy, Johnson – demokrati) Současný stav: privatizace sociálních dávek ve třech oblastech penze: nemožnost záviset pouze na Social security, ale nutno odkládat další peníze do soukromých bank, existence daňových pobídek k těmto krokům, podílí se zaměstnavatelé a nabízí to jako součást mzdových výhod zdravotní péče – Medicaid, Medicare; jinak dobrovolné přes soukromé pojišťovny; 15% obyvatel (45 mil.) nemá zdrav. pojištění vzdělání (univerzitního typu): financování prostřednictvím fondů do sociální oblasti 15% HDP, z toho jen 4% do sociálního zabezpečení Posun od vládní zodpovědnosti k soukromému krytí rizik 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek43

44 Instituce a nástroje SP EU Rada Evropské unie: Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele (ministři práce a sociálních věcí a ministři zdravotnictví členských států EU) Evropský parlament: Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (z ČR Milan Cabrnoch – ODS, Richard Falbr – ČSSD) Evropská komise: Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, zahrnuje agendu dvou komisařů: – zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování. Věra Jourová (ČR) – spravedlnost, základní práva a občanství. Evropský sociální fond (ESF): pomáhá občanům zvyšovat si kvalifikaci a zlepšovat své vyhlídky na zaměstnání. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek44

45 Fondy EU Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Evropská unie disponuje třemi hlavními fondy: Strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti (FS) Na právě probíhající programové období 2007—2013 má ČR z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard eur (přibližně 670 miliard Kč, tj. asi dvě třetiny ročního státního rozpočtu ČR). 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek45

46 Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) Poradní orgán Evropské unie, založen Prostřednictvím stanovisek k návrhům právních předpisů Evropské unie a stanovisek z vlastní iniciativy vyjadřuje názor organizované občanské společnosti na hospodářská, sociální a kulturní témata, která považuje za závažná. Jeho členy lze rozdělit do tří zájmových skupin: zaměstnavatele, zaměstnance a různé. Výbor poskytuje závazné a nezávazné konzultace. Evropská komise, Rada EU a na základě Amsterdamské smlouvy také Evropský parlament mohou využít poradního stanoviska Výboru kdykoli to uznají za vhodné. Ve vymezených oblastech (vnitřní trh, vzdělání, ochrana spotřebitele, životní prostředí, regionální rozvoj, sociální záležitosti) jsou dokonce povinni konzultovat návrhy zákonných norem před jejich přijetím. Od roku 1972 navíc Výbor disponuje právem vlastní iniciativy vydávat stanoviska nebo jen průzkumná stanoviska k jakékoli záležitosti týkající se EU. Formuluje, jaké dopady by mělo přijetí konkrétních norem v oblasti sociálních a zaměstnaneckých otázek. Jeho stanoviska jsou následně zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek46

47 Organizace EHSV EHSV má 344 členů vybraných ze zástupců širokého okruhu občanské společnosti a hospodářské sféry. Tyto představitele nominují členské státy a následně po doporučení Komise je jednomyslně jmenuje Rada EU na obnovitelné funkční období 4 let. Členové během výkonu své funkce nesmí být vázáni žádnými příkazy a musí být zcela nezávislí. Předseda je volen z okruhu všech členů EHSV na funkční období dvou let. Jeho úkolem je zodpovídat za činnost celého Výboru (Mario Sepi – předseda EHSV od r. 2008) Členové ze svých řad dále volí dva místopředsedy a 34-členné byro. O administrativu spojenou s prací EHSV se stará generální sekretariát v čele s generálním tajemníkem. Část svého personálu sdílí Hospodářský a sociální výbor společně s Výborem regionů. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek47

48 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek48

49 Skupiny Výboru EHSV Členy Výboru lze rozdělit do tří stejně velkých skupin: Skupina I - zaměstnavatelé: veřejné a soukromé sektory průmyslu, obchodu, financí, velké podniky Skupina II - zaměstnanci: národní konfederace odborových svazů Skupina III - různé zájmy a činnosti: zemědělci, spotřebitelé, sociální hospodářství, řemeslníci, malé a střední podniky, odborné profese, nevládní organizace působící v sociální oblasti a oblasti životního prostředí, svobodná povolání 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek49

50 ZASTOUPENÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ V HOSPODÁŘSKÉM A SOCIÁLNÍM VÝBORU Švédsko 12 Itálie24 Bulharsko12 Německo24 Dánsko9 Velká Británie24 Irsko9 Polsko21 Finsko9 Španělsko21 Litva9 Rumunsko15 Slovensko9 Belgie12 Estonsko7 Česká republika12 Lotyšsko7 Maďarsko12 Slovinsko7 Nizozemsko12 Kypr6 Portugalsko12 Lucembursko6 Rakousko12 Malta6 Řecko12 Celkem344 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek50

51 Politické nástroje V roce 2010 byl vytvořen klíčový nástroj, tzv. evropský semestr. Ten probíhá vždy od ledna do července a umožňuje provádět společnou analýzu hospodářské politiky členských států na úrovni EU. Na základě tohoto rozboru se pak přijímají doporučení pro jednotlivé země, a to ještě před tím, než členské státy vypracují návrhy svých rozpočtů a předloží je k diskuzi v příslušném národním parlamentu. Značný počet těchto doporučení se zabývá otázkami zaměstnanosti, sociální ochrany a sociálního začleňování (např. reformy trhu práce, otázky chudoby, zařazení osob ze zranitelných skupin obyvatelstva na trh práce, důchodové reformy apod.). Vzhledem k tomu, že otázky zaměstnanosti, sociálních věcí a sociálního začleňování se řeší účinněji na úrovni členských států, má EU v těchto oblastech za úkol činnost vnitrostátních orgánů podporovat a doplňovat. Za tímto účelem využívá tzv. otevřené metody koordinace. Jedná se o spolupráci, v jejímž rámci mohou být politiky každé země Unie v této oblasti usměrněny tak, aby sledovaly společné cíle. Následně mohou být ze strany EU monitorovány. Smlouva o EU umožňuje odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů vyjednávat dohody na úrovni EU. V určitých oblastech (například pracovní podmínky a bezpečnost a ochrana zdraví při práci) mohou být tyto dohody prováděny jako evropské právní předpisy. Dohody mezi sociálními partnery platné na úrovni celé EU a týkající se například otázek rodičovské dovolené, smluv na dobu určitou a práce na částečný úvazek již podoby právních předpisů EU nabyly. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek51

52 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek52

53 Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující sociální začlenění. Zemím EU má pomoci vymanit 20 milionů lidí z chudoby a sociálního vyloučení, v nichž se v současné době ocitli. Činnost platformy byla zahájena v roce Aktivní bude do roku Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek53

54 Oblasti činnosti Platforma se zaměřuje na pět oblastí činnosti: Opatření napříč celým politickým spektrem, týkající se např. trhu práce, podpory ve výši minimálního příjmu, zdravotnictví, školství, bydlení a možnosti otevřít si základní bankovní účet. Lepší využití finančních prostředků EU v zájmu sociálního začlenění. Komise navrhla, aby bylo 20 % prostředků z Evropského sociálního fondu vyčleněno na boj proti chudobě a sociálnímu vyčlenění. Získání přesvědčivých důkazů o tom, co funguje v oblasti inovací v sociální politice, a co nikoli, před tím, než se přikročí k jejich realizaci v širším měřítku. Spolupráce s občanskou společností v zájmu efektivnější realizace sociálně politických reforem. Účast lidí, jichž se chudoba bezprostředně týká, se nyní všeobecně uznává jako faktor významný pro úspěch strategií sociálního začleňování. Intenzivnější koordinace mezi státy EU prostřednictvím otevřené metody koordinace pro sociální ochranu a sociální začlenění, a především Výboru pro sociální ochranu. Cíle strategie Evropa 2020 v oblasti boje proti chudobě fungují jako impulz k tomu, aby se každoročně věnovala náležitá pozornost sociálním otázkám v roční analýze růstu, kterou vypracovává Evropská komise. 9 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek54


Stáhnout ppt "Jabok / ETF 2015 Michael Martinek. Události… Atentáty v Paříži Islámský stát Sestřelení ruského letadla Imigrační krize Klimatický summit 9 Sociální politika."

Podobné prezentace


Reklamy Google