Lysá Hora Lysá hora se objevuje ve starých listinách již v roce 1261 jako Lissa huera, ale její význam vzrůstal až s rozvojem turistiky, ke kterému zde.

Prezentace na téma: "Lysá Hora Lysá hora se objevuje ve starých listinách již v roce 1261 jako Lissa huera, ale její význam vzrůstal až s rozvojem turistiky, ke kterému zde."— Transkript prezentace:

1 Lysá Hora Lysá hora se objevuje ve starých listinách již v roce 1261 jako Lissa huera, ale její význam vzrůstal až s rozvojem turistiky, ke kterému zde docházelo ke konci 19. století. O Lysou horu bylo třeba vést dlouholeté boje, neboť se nacházela na území Slezska. Za doby panščizny byla majetkem panství frýdeckého. Od posledního šlechtického držitele, hraběte Jana Pražmy se dostalo celé frýdecké panství i s Lysou horou do vlastnictví těšínských arcivévodů, členů císařské rodiny Habsburků. Za arcivévody Albrechta, někdy před rokem 1870 vybudovala Těšínská komora na Lysé hoře těsně pod vrcholkem dřevěnou loveckou boudu, kde panstvo z Těšína koňmo přijíždělo hlavně v době honů.

2

3

4 Hojné české návštěvy se staly trnem v oku nacionálním Němcům. Lysá hora, majetek Habsburků, byla zdůrazňována jako symbol germánství. Aby byl na Lysé hoře zajištěn trvale německý vliv, byla na Lysé hoře v roce 1880 za hmotné podpory Těšínské komory a ostravských průmyslníků postavena útulna na památku výstupu arciknížete Albrechta. Roku 1894 bylo započato s výstavbou nové útulny s názvem Erzherzog Albrecht-Schutzhaus, jejímž provozovatelem byl Beskiden Verein a otevřena byla v roce 1895. Vysoké ceny umožňovaly pobyt jen zámožné klientele. Hodně Čechů se začalo Lysé hoře vyhýbat, avšak nesmířili se s tím, aby se Lysá hora stala trvale německou državou. Znovu byly obnoveny vycházky na vrchol, zpívaly se zde lidové a národní písně, oživovaly se české lidové a národní tradice, vzpomínal se zbojník Ondráš... Po roce 1918 patřila Albrechtova chata německým turistům, sdruženým ve spolku Beskiden-Verein, sekce Frýdek. Její kapacita však nepostačovala k ubytování všech zájemců, proto byla koncem roku 1933 dokončena noclehárna později zvaná Kamenný dům.

5 Německá chata.

6 Vyhlídka a Hladicí bod Meteorologická stanice Vysílač Kamenná chata Bezručova chata Albrechtova chata Stanice HS Šantán

7 1.10.1933 byl na Lysé hoře položen základní kámen ke stavbě české chaty. Postavena byla za 6 měsíců stavební firmou Nekvasil z Moravské Ostravy nákladem 602000 korun a slavnostně otevřena byla v červnu 1935. Náklady hradili členové Klubu českých turistů z Ostravska. Obě chaty byly samostatně provozovány až do znárodnění po roce 1948. Pak byla chata českých turistů přejmenována na "Bezručovu chatu", i když Petr Bezruč při svých výplazech zavítal jen do kuchyně chaty německých turistů, nezúčastnil se ani pokládání základního kamene v roce 1933, ani slavnostního otevření chaty v roce 1935, i když byl písemně pozván. Po znárodnění obě chaty vytvořily jeden celek pod názvem Bezručova chata na Lysé hoře. V bývalé Albrechtově chatě restaurační provoz zanikl a stala se pouze ubytovnou. Ubytovna Kamenný dům po skončení války připadl spojům. Albrechtova chata vyhořela v roce 1972, Bezručova chata vyhořela v roce 11.3.1978.

8 Na Lysé Hoře dal prý hrabě Pražma postavit v 18. století kapličku, na kterou musili z panského dvora z Raškovic snášeti stavivo „závitky“. Kaplička stála prý dlouho, možná by stála dodnes, kdyby do ní nevešel neuvázaný kůň, a v kapličce se neotočil a nepřivřel za sebou dveře. Ty pak nešly zvenčí otevřít a protože nechtěli nechat koně pojít, museli ji zbourat. Na Lysé hoře se slétaly čarodějnice z celého Slezska a pořádaly svoje reje a sabaty, kterých se účastnil i Lucifer s dalšími čerty. Každého zabloudilce utancovali k smrti. Proto se konají 1. května již tradiční turistická akce: Slet čarodějnic na Lysé hoře. Při výstupu na Lysou horu se lze setkat s tzv. Lysaři. Jedná se o členy Klubu přátel Lysé hory, kteří mezi sebou neformálně soutěží, kdo podnikne nejvíce výstupů na Lysou horu. Rekordman Josef Janečka uskutečnil již více než 5000 výstupů. Za jediný rok dokázal zdolat vrchol Lysé hory dokonce 366x.

9 Bezručova chata, nalevo kousek Albrechtovy chaty

10 Bezručova chata, v pozadí Albrechtova chata

11 Bezručova chata, v popředí současný Šantán

12 Výhled z Lysé Hory směrem k Radhošti.

13 Televizní vysílač Lysá hora V druhé polovině sedmdesátých let 20. století se začala budovat síť vysílačů druhého programu Československé televize. Tehdejší monopolní provozovatel televizního a rozhlasového vysílání Správa radiokomunikací Praha rozhodl, že druhý televizní program bude šířen i z beskydské Lysé hory. Před samotnou výstavbou radiokomunikačního střediska Lysá hora byla na vrchol vybudována příjezdová komunikace s asfaltovým povrchem z Krásné-Papežova v délce 8,7 km. Zároveň byl uložen i přívodní vysokonapěťový kabel pro energetickou přípojku. Stavbu podle projektu pražského architekta Trnky realizoval stavební podnik VOKD Ostrava. Stavební dělníci byli ubytováni v k tomuto účelu zřízené ubytovně Bučina, která byla postavena na místě vyhořelé turistické chaty Slezský hrad. Tato byla po ukončení stavby vysílače předána Beskydským hotelům a restauracím. Samotná stavba vysílače byla dokončena na začátku osmdesátých let 20. století.

14 Pravidelné televizní vysílání druhého programu ČST bylo zahájeno na přiděleném 37. kanále v pásmu UHF 1. března 1980 klystronovým vysílačem TV 20/4D o výkonu 20 kW, vyrobeném v Tesle Hloubětín. Tímto zařízením se televizní signál, dnes již je to první program veřejnoprávní televize, šířil do října 2003, kdy byl nahrazen polovodičovým vysílačem německé firmy Rohde/Schwarz. Od roku 1988 byl vysílán z Lysé hory i tehdejší první program Československé televize (dnes TV Nova) na 52. kanále v pásmu UHF maďarským vysílačem GK 80 výkonem 60W. Toto zařízení bylo dvakrát obměněno a dnes je šířen tento signál výkonem 90W vysílačem slovinské firmy Elrad. Mimo výše uvedených vysílačů je dnes v objektu značné množství přenosové radioreléové techniky a jiného radiokomunikačního zařízení, pracující převážně již v digitálním režimu, které vlastní různé společnosti. Majitelem a provozovatelem objektu je akciová společnost Radiokomunikace, jako nástupnická organizace Správy radiokomunikací Praha. Objekt je trvale obsluhován.

15 Budova Radiokomunikačního objektu stojí východně od vrcholu Lysé hory v nadmořské výšce 1313 m. Její výška je 78 m. Je tvořena třemi navzájem spojenými částmi. Hlavní část, tzv. objekt "A", je šestipodlažní budova kosočtverečného půdorysu, do jejíž střechy je vetknut anténní nosič s laminátovým nástavcem, v němž jsou umístěny vysílací anténní jednotky vysílače prvního programu ČT. V této části budovy jsou umístěna veškerá technologická zařízení s anténními jednotkami na ochozech 3. a 4. podlaží. Některé prostory tohoto objektu jsou pronajímány. Z jihovýchodu je k hlavní budově připojeno dvoupodlažní energetické křídlo, tzv. objekt "B" s VN transformátory a VN/NN rozvodnou. Poslední částí je podzemní východní křídlo - objekt "C", v němž jsou uloženy náhradní zdroje energie-dieselagregáty, které zajišťují napájení objektu v případě výpadku elektrické energie. K Radiokomunikačnímu objektu Lysá hora přináleží i vodní zdroj Zimný, jenž slouží k zásobování vodou pro potřeby objektu a dalších subjektů na vrcholu Lysé hory. Dále je ve správě Radiokomunikací i účelová komunikace z Papežova na Lysou horu, která je jedinou spojnicí na vrchol Lysé hory.

16

17

18

19

20

21 Meteorologická stanice na Lysé Hoře Pravidelné denní měření některých meteorologických prvků (množství spadlých srážek, teplota vzduchu, výška nově napadlého sněhu a celková výška sněhové pokrývky) bylo na Lysé hoře zahájeno dne 15. července 1897. Měřilo se 3x denně a zaznamenávalo (tehdy ještě v němčině) do srážkoměrného výkazu. Prvním pozorovatelem byl pan Jaroslav Winkler z Albrechtovy chaty. Pozorovatelé se střídali tak, jak se střídali nájemci nebo číšníci na Albrechtově chatě a tomu odpovídala i různá kvalita pozorování. Od listopadu 1918 se začaly výkazy odesílat do Státního ústavu meteorologického v Praze. Během války zde s přestávkami pozorovali počasí němečtí vojáci obsluhující na Lysé hoře zesilovačku rádiového spojení. Po válce zde pak naše armáda zřídila leteckou meteorologickou stanici. Stanice byla v dřevěném srubu, kde osádka žila i pracovala až do roku 1953. Od 25. února 1947 začalo první řádné pozorování a předávání zpráv o počasí ústředí.

22 V roce 1954 byla dokončena stavba nové budovy meteorologické stanice. Prvním vedoucím MS Lysá hora byl pan Karel Slezák, pozorovatelem pan Ladislav Hrtoň. Dne 6. října 1954 v 07 hodin SEČ se začalo na nové stanici s pravidelným měřením, pozorováním počasí a předáváním povětrnostních zpráv. Sloužilo se jen od 7 do 21 hodin. Stanice byla vybavena novými přístroji, jako např. anemografem, váhovým sněhoměrem aj. Od 1. ledna 1969 byl na stanici zaveden nepřetržitý 24 hodinový provoz. Ve službě se střídalo pět pozorovatelů. Od 1. ledna 2011 byl na stanici zaveden kombinovaný provoz, což znamená, že v noci není lidská obsluha a stav počasí zaznamenávají automatická čidla. Počet pozorovatelů klesl na čtyři. V lednu 1990 skončilo předávání zpráv pomocí rádiostanic a do provozu byl uveden dálnopis, čímž se předávání zpráv značně zjednodušilo. Od března pomáhají se zpracováním dat a předávání zpráv počítače.

23 V září 1991 byla v severním rohu zahrady MS na betonovém sloupku instalována kamera Astronomického ústavu akademie věd Ondřejov, ke snímání bolidů. V říjnu 1994 byla poblíž meteorologických budek instalována sonda na měření dávkového fotonového příkonu (RAD).

24 Od září 1995 dochází ke změně v měření čistoty ovzduší. Množství oxidů síry a polétavého prachu se zjišťuje tzv. suchou cestou pomocí speciálních filtrů. Postupem času se přestal polétavý prach měřit a zůstalo měření oxidů síry. V únoru 1996 bylo na střeše stanice instalováno automatické větroměrné čidlo. Tím byla započata etapa automatického provozu. Ostatní automatická čidla byla zprovozněna v červnu 1998 společně s novým počítačovým programem pro měření a zpracování meteorologických dat. Automaticky se nyní měří teplota, vlhkost a tlak vzduchu, směr a rychlost větru, množství srážek a délka slunečního svitu. Původní klasické meteorologické přístroje slouží pouze k občasným srovnávacím měřením a jako záloha pro případ poruchy automatického sytému. Od roku 2005 se měří výška spodní základny mraků pomocí přístroje Ceilometr, ve stejném roce byl instalován senzor počasí PWD22. Nastala nová éra meteorologických pozorování.

25

26

27

28 Počasí a klima Lysé hory Průměrná roční teplota vzduchu na Lysé hoře je 2,6 °C. Zatím nejchladnější byl rok 1902, kdy byla průměrná roční teplota pouze 0,4 °C, nejtepleji bylo v roce 2002 s průměrnou teplotou 4,4 °C. Nejteplejším měsícem v roce je červenec s průměrnou teplotou 11,7 °C a nejchladnějším měsícem leden s průměrnou teplotou -6,1 °C. Absolutní maximum teploty vzduchu 29,5 °C bylo na Lysé hoře naměřeno 8. srpna 2013, absolutní minimum -30,9 °C dne 9. února 1956. Délka slunečního svitu na Lysé hoře je průměrně 1534,9 hodin za rok. Během roku je zde 113 dnů bez slunečního svitu, nejvíce v prosinci 18 dnů, nejméně v srpnu 3 dny. Během roku je Lysá hora pokryta oblačností průměrně ze 71 %. Nejzamračenější byl rok 1966 (79%), naopak nejméně zamračeno bylo v roce 1982 (61%). Z měsíců je nejvíce oblačnosti v listopadu ( kolem 80%), nejméně oblačnosti se vyskytuje v srpnu (cca 65%).

29 Lysá hora patří mezi nejdeštivější místa u nás. Za rok zde spadne průměrně 1459,2 mm srážek. Nejvíce srážek (2254,7 mm) zatím spadlo v roce 1913, nejméně (1071,7 mm) v roce 1992. Nejvíce srážek za měsíc spadne v červenci s průměrem 203,1 mm, nejméně v únoru s průměrem 88,2 mm. Maximum srážek za měsíc 811,5 mm spadlo v červenci 1997 (katastrofální povodně na Moravě a ve Slezsku), minimum pak 1,8 mm v říjnu 1951. Na Lysé hoře jsou za rok průměrně 224 dny se srážkami. Nejvíc prší v květnu (21 dnů), nejméně v září (15 dnů). Absolutní denní maximum spadlých srážek bylo dne 6. července 1997 - 233,8 mm, tedy zhruba tolik co naprší jindy za celý červenec. Průměrná vlhkost vzduchu na Lysé hoře je 84 %, v zimním období se blíží až k 90%, v letním období pak klesá i pod 80%.

30 Na Lysé hoře sněží průměrně 108 dnů v roce. Sníh (alespoň 1 cm) zde leží většinou 171 den v roce. Nejdéle, 213 dnů, zde sníh ležel v zimním období 1974/75 a nejméně, 101 den v zimě 1989/90. V dlouhodobém průměru zde bývá maximální výška sněhové pokrývky během jedné zimy 196 cm. Nejvíce sněhu bylo na Lysé hoře v zimním období 1910/11 (maximální výška sněhu 491 cm), nejméně zimě 1925/26 (65 cm). Nejvíc sněhu během jediného dne, 90 cm, napadlo dne 8. listopadu 1952. Díky své poloze a výšce je vrchol Lysé hory značně větrným místem. Roční průměrná rychlost větru na Lysé hoře je 6,7 m/s. Nejvyšší průměr je v lednu 8,0 m/s, nejnižší v letních měsících 5,2 m/s. Absolutně nejvyšší náraz větru byl 44 m/s dne 6. května 1968. Silný vítr je charakterizován jako vítr, jehož průměrná síla podle Beaufertovy stupnice činí 6 až 7 stupňů, to je 10,8 - 17,1 m/s. Během roku je dnů se silným větrem průměrně 165. Měsíc s nejvyšší četností výskytu těchto dnů jsou leden a prosinec (19). Měsíc červenec má průměrně pouze 8 těchto dnů.

31 Na Lysé hoře je převládajícím směrem větru směr západní (19,2% relativní četnosti směru větru) a jižní (18,5% četnosti). Významný je také směr severní (14,8%) a severozápadní (13,9%). Nejnižší hodnota relativní četnosti směru větru (5%) připadá na směr východní. Bezvětří bylo zaznamenáno v 2,4% měření. Mlha se na Lysé hoře vyskytuje průměrně 273 dnů v roce. Nejvíce prosinec (27 dnů), nejméně červen, červenec, srpen a září (20 dnů). První námraza se objevuje již v září, poslední vzniká v červnu. Průměrně se na Lysé hoře vyskytuje námraza ve 136 dnech - nejvíce v lednu (26 dnů) a prosinci (25 dnů). Při déletrvajících podmínkách, potřebných pro vznik námrazy, dosahuje její síla několika desítek centimetrů. V této době je velmi nebezpečný pohyb okolo vysílače, kdy při větru padají z věže kusy námrazy. Bouřka se ročně vyskytuje průměrně v 37 dnech, nejvíce v červnu (10 dnů) a červenci (9 dnů). V zimních měsících je výskyt minimální.

32 Stanice Horské služby.