Možnosti rozšíření hospodářské spolupráce s Republikou Makedonií (MK) Prezentace zastupitelského úřadu ČR ve Skopji.

Prezentace na téma: "Možnosti rozšíření hospodářské spolupráce s Republikou Makedonií (MK) Prezentace zastupitelského úřadu ČR ve Skopji."— Transkript prezentace:

1 Možnosti rozšíření hospodářské spolupráce s Republikou Makedonií (MK) Prezentace zastupitelského úřadu ČR ve Skopji

2 Osnova prezentace Bilaterální vztahy – politická oblast Vnitropolitická situace v zemi Zahraničně politická orientace vlády Vztahy MK - EU Vývoj v sousedním regionu Ekonomická situace Hospodářský plán a proinvestiční opatření vlády N. Gruevského Bilaterální obchodní vztahy a česká rozvojová pomoc Energetický sektor a nerostné suroviny Obchodní a investiční příležitosti pro české firmy Výhody a negativa makedonského trhu Závěr – důležité odkazy a internetové zdroje

3 Bilaterální vztahy s ČR Název země Makedonie/FYROM ČR uznala Makedonii pod názvem Bývalá Jugoslávská Republika Makedonie (FYROM) den 2. února 1994. Diplomatické styky na úrovni velvyslanectví s ní navázala 3. března 1994., pod nímž byla země přijata do OSN. V rámci MZV ČR je používáno pracovní označení Makedonie/FYROM, ve zkratce MK. Verze používaná v bilaterálních vztazích mezi ČR a Makedonií: Makedonie/ Republika Makedonie (RM) Verze používaná v mezinárodních organizacích nebo multilaterálních fórech: Bývalá Jugoslávská Republika Makedonie (The Former Yugoslav Republic of Macedonia / FYROM) Pod záštitou OSN probíhají více než 13 let zatím bezúspěšná jednání mezi MK a Řeckem o definitivním názvu státu. MK trvá na dvojí formulaci názvu, tj. zachování ústavního názvu Republika Makedonie a nalezení kompromisu v bilaterálních vztazích s GR. Naproti tomu GR chce nové a jediné označení pro MK.

4 BILATERÁLNÍ VZTAHY Politická oblast Bilaterální vztahy lze charakterizovat jako tradičně přátelské bez otevřených otázek, s rostoucí dynamikou v ekonomické oblasti, kde existuje velký potenciál pro rozšíření spolupráce. Podmínkou intenzivnějšího rozvoje obchodně-ekonomických vztahů je vstup českých investorů (zejm. energetika, dopravní a komunální infrastruktura). ZÚ ČR ve Skopje zahájil svou činnost v září 2006 na úrovni chargé d´affaires a.i. (20. března 2008 předal pověřovací listiny rezidentní velvyslanec ČR p. Jozef Braun). Konzulární úsek ZÚ Skopje s konzulární působností i pro Kosovo byl otevřen počátkem srpna 2008 (vydávání schengenských víz). Republika Makedonie (MK) své rezidentní diplomatické zastoupení otevřela v Praze dne 21.1. 2008 na úrovni chargé d´affaires. Příchod designovaného rezidentního velvyslance Igora Ilievského se předpokládá koncem r. 2008. Předtím pokrývala MK relaci ČR z Vídně..

5 BILATERÁLNÍ VZTAHY Politická oblast Intenzifikace kontaktů na nejvyšší politické úrovni v posledních v dvou letech: - návštěva MO ČR V. Parkanové ve Skopje (září 2007); - návštěvy parlamentních delegací (ZV PSP ČR v MK a předseda parlamentu MK v Praze, listopad 2007); - oficiální návštěva makedonského premiéra N. Gruevského v Praze ve dnech 29.4.- 1.5. 2007; - pracovní návštěva MVEZ A. Vondry v doprovodu GŘ ČEZ M. Romana ve Skopji ve dnech (25.3.2008); - účast prezidenta ČR V. Klause na summitu středoevropských prezidentů v Ochridu (1.-3.5.2008); - právě uskučněná návštěva místopředsedy vlády MK pro EU Ivici Bocevskho v Praze (4.11.2008). ČR potvrzuje trvající podporu integračním ambicím MK a jejímu začlenění do evropských a euroatlantických struktur (EU, NATO), vč. liberalizace vízového režimu s EU. Na poslední červnové Evropské radě český premiér M. Topolánek vystoupil proti návrhu GR na doplnění politických kodaňských kritérií o dodržení principu „dobrých sousedských vztahů“ (viz nevyřešený řecko-makedonský spor o název MK).

6 Vnitropolitická situace v zemi Mezietnický konflikt v r. 2001 Podpis mírové Rámcové dohody z Ochridu (OFA) a změny makedonské Ústavy Implementace OFA - stabilizace politické a bezpečnostní situace v letech 2002 - 2005 Parlamentní volby v r. 2006 a vítězství koalice vedené středopravicovou VMRO-DPMNE N. Gruevského zaměřenou na zásadní ekonomické reformy Problémy v politickém dialogu mezi vládou a opozicí, otázka kohabitace mezi premiérem a prezidentem (nízká funkčnost polit. institucí, zejm. parlamentu) Bukurešťský summit NATO (duben 2008) a rozpory ve vládní koalici VMRO- DPMNE s albánskou DPA, dále NSDP a LP Předčasné parlamentní volby v červnu 2008 a vytvoření nové vládní koalice VMRO-DPMNE s albánskou DUI (dvoutřetinová většina vládní koalice v parlamentu) Budování multietnické společnosti a ekonomické oživení v posledních dvou letech Lokální a komunální volby na jaře 2009 (prezident B. Crvenkovski ani starosta nekandidují)

7 Rozložení mandátů politických stran v parlamentu

8 Základní informace o teritoriu Teritoriální organizace – 84 občin + hlavní město Skopje Největší osídlení – Skopje, Bitola, Tetovo, Ochrid, Veles, Gostivar, Štip, Strumica Počet obyvatel a národnostní složení – 2,023 mil. dle sčítání z r. 2002: Makedonci 64,2% /1.297.981/, Albánci 25,2% /509.083/, Turci 3,9% /77.959/, Rómové 2,7% /53.879/, Srbové 1,8%, /35.939/, Ostatní (Vlaši, Bulhaři, …) 2,2% /Vlaši – 9.695, …/ Náboženství: 67%pravoslavné 30% islám 0,5% římskokatolické 2,5% ostatní Úloha lokální samosprávy – decentralizační proces zahrn. posilování pravomocí samospráv a fiskální decentralizace (zapojeno více než 70 občin)

9 Teritoriální členění MK

10

11 Zahraničně politická orientace vlády Prioritami programu nové vládní koalice vzešlé z červnových předčasných parlamentních voleb jsou reformy spojené s integrací MK do EU a NATO, vízová liberalizace, veřejná a ekonomická diplomacie, ekonomický program zaměřený na zahraniční investice a rozvoj zaměstnanosti. Ve vztahu k EU stojí před MK dva hlavní cíle – určení data zahájení přístupových rozhovorů a vízová liberalizace. Rozhodnutí o ne/zahájení přístupových rozhovorů ovlivní listopadová zpráva EK. Klíčovou otázkou bude plnění kritérií vyplývajících z Přístupového partnerství a dodatečných osmi benchmarks. Zpráva EK zřejmě zohlední vnitropolitický vývoj a negativní průběh předčasných parlamentních voleb. MK po třech letech, co je kandidátskou zemí na členství v EU, potřebuje pozitivní impuls ze strany EU.

12 Zahraničně politická orientace vlády V oblasti vízové liberalizace učinila MK výrazný pokrok v plnění požadavků na zjednodušení vízového režimu (zavedení pasů s biometrickými ochrannými prvky, nových osobních a řidičských průkazů v souladu s evropskými standardy, zavádění integrovaného systému ochrany státní hranice, apod.). MK je v tomto smyslu leaderem v regionu (vydáno více než 200 tis. nových cestovních dokladů). MK nebyla na bukurešťském summitu NATO na rozdíl od AL a HR přizvána ke členství v Alianci. GR s odvoláním na „princip dobrých sousedských vztahů“ a nevyřešený spor o název sousední země i přes značný tlak US, DE a dalších spojenců uplatnilo právo veta. MK může být přizvána dodatečně, ale až poté, co vyřeší spor s GR. Nesplnila se tak makedonská očekávání, že by MK mohla být pozvána alespoň pod dočasným označením FYROM na zákl. dočasné dohody s GR z r. 1995. Gruevského vláda má zájem o nalezení přijatelného řešení sporu s GR o název země, které však nemůže znamenat ztrátu národní identity (popření existence makedonského národa, jazyka a kultury). Po řeckém vetu na aliančním summitu, které Skopje považuje za porušení dočasné dohody s GR z r. 1995, makedonská strana není ochotna ustoupit v otázce změny ústavního názvu Republika Makedonie, a to ani za cenu, že MK nevstoupí „do klubu“ ČS EU a NATO. Kompromisem by mělo být oboustranně přijatelné nové mezinárodní označení MK, o kterém by měli makedonští občané rozhodnout v referendu. Referendum o této otázce je součástí vládního programu.

13 Vztahy MK - EU MK byla první zemí regionu WEB, která měla ratifikovanou Stabilizační a asociační dohodu s EU (SAD). Od r. 2005 je kandidát. zemí členství v EU. Listopadová hodnotící zpráva EK (5.11.) nedoporučuje zahájení přístupových rozhovorů s EU. MK neplní politická kriteria a priority Přístupového partnerství (nedostatky v politickém dialogu, ve fungování politických institucí a v organizaci parlamentních voleb). Pozitivní hodnocení EK v oblasti reforem justice, antikorupční politice a boji s organizovaným zločinem. MK je přední zemí regionu v plnění závazků ve vízové liberalizaci. MK je pozitivně hodnocena v rozvoji regionální spolupráce (příspěvek k bezpečnosti a stabilitě regionu), vyjma vztahů s Řeckem. EK pozitivně hodnotí přijetí nového zákona o jazycích národnostních menšin, nicméně zdůrazňuje větší úsilí MK v integraci národnostních menšin do společnosti, zejm. v oblasti vzdělávání (implementace OFA). Od r. 1992 dosáhla pomoc EU v různých asistenčních programech jako ECHO, Obnova, PHARE, the Emergency Response Programme, macro- financial assistance a CARDS zaměřených na politickou, institucionální a hospodářskou reformu částky větší než 870 mil. EUR. CARDS programy nahradila v r. 2007 tzv. Předvstupní pomoc Instrument for Pre-accession Assistance (IPA) – viz tabulka.

14 Major areas of intervention for Component I 2009 - TAIB Priority AxisIPA % distribution IPA funds Programmed MIPD % distribution MIPD funds distribution Priority Axis 1 – Political Criteria 27.35 %10.430.00030% - 45%11.43 – 17.145 Priority Axis 2 – Socio-Economic Criteria 9.73 %3.710.50010% - 25%3.81 – 9.525 Priority Axis 3 – Obligations of membership 55.92 %21.323.30030% - 45%11.43 – 17.145 Priority Axis 4 – Supporting Programmes 13.54 %5.163.4645% - 15%1.905 – 5.715 TOTAL AMOUNTS40.627.00038.128.499

15 Vývoj v sousedním regionu Kosovo Makedonská vláda 9. října 2008 uznala paralelně s Černou Horou nezávislost Kosova, které je pro MK významným exportním trhem (vývoz v objemu cca 200 mil. EUR). Tento krok podpořila celá albánská politická scéna v MK. Opoziční albánská DPA se vrátila do parlamentu. Předpokladem pro uznání Kosova bylo dokončení fyzické demarkace makedonsko-kosovské hranice. Srbsko MK chce i po uznání nezávislosti Kosova udržovat dobré sousedské vztahy se Srbskem, které je co do objemu zahraničně obchodní výměny (13% obratu) prvním obchodním partnerem MK (následují DE, GR, RF, IT, BG). Krok uznání nezávislosti Kosova dle očekávání nevedl k ekonomické blokádě MK ze strany SRB (viz informace k možným dopadům embarga na MK na CD). Řecko Spor MK s GR o název země nadále zůstává klíčovou otevřenou otázkou v bilaterálních vztazích, jejíž vyřešení považuje řecká strana za základ „dobrých sousedských vztahů“. Řecké veto na summitu NATO v Bukurešti považuje makedonská strana za porušení Prozatímní dohody z r 1995. Po řeckém vetu na aliančním summitu makedonská strana není ochotna ustoupit v otázce změny ústavního názvu Republika Makedonie a to ani za cenu, že se MK nedostane do „klubu“ ČS EU a NATO. Kompromisem by mělo být oboustranně přijatelné nové mezinárodní označení MK, o kterém by měli makedonští občané rozhodnout v referendu. Referendum o této otázce je součástí vládního programu koalice vedené VMRO-DPMNE.

16 Ekonomická situace Makedonskou ekonomiku v r. 2007 charakterizovalo solidní růst HDP (5,2%), relativně stabilní makroekonomické prostředí - cenová stabilita, nízká inflační úroveň (v průměru 2-3%), stabilní kurz místní měny (střední devizový kurz 1 EUR = 61,18 MKD) a vyrovnané veřejné finance. Negativními rysy ekonomického vývoje zůstaly: vysoká nezaměstnanost (míra nezaměstnanosti cca 35%), nadále vysoké negativní saldo zahraničně zbožové výměny (dosáhlo rekordní úroveň 1,87 mld. USD) a nízký příliv FDI (přímých zahraničních investic), který je společně s BaH vůbec nejnižší v regionu (za r. 2007 cca 300 mil. EUR). Vývoj v první polovině r. 2008: Pokračuje silný ekonomický růst – index HDP v 2. pol. r. 2008 ve výši 6,5%, založený na růstu průmyslové produkce (9,2%). Rizika zpomalení růstu: růst cen energentů a vnější poptávky. V období I-VIII 2008 vláda dosáhla rozpočtového přebytku ve výši 1,8% HDP. Zvýšením výdajové části však na konci roku plánuje rozpočtový deficit ve výši 1,5% HDP. Inflace v první polovině r. 2008 dosáhla 8,6%. Na konci r. 2008 se očekává nižší než 6% (rizika zvýšení inflace – růst ceny paliv, zvýšení regulované ceny elektr. energie a růst rozpočtových výdajů).

17 Ekonomická situace Negativními rysy jsou prohlubování zahr. obchod. deficitu (2x vyšší oproti r. 2007, objemu dovozů roste s větší dynamikou než export, pokrytí dovozů 58%) a jeho negativní vliv na platební bilanci (v červnu deficit běžného účtu 11% HDP v porovnání 3% v r. 2007). Na exportu měly největší podíl výrobky z fero-niklu, železa a oceli, dále textilní výrobky a tabák. Největším položkami v dovozu byly surová nafta, elektřina a motorová vozidla. Přes zvýšení zaměstnanosti o 3% ve 2. pol. roku stále vysoká nezaměstnanost (34%, tj. cca 320 tis. nezaměstnaných), nízká úroveň FDI. Finanční sektor s ohledem na finanční krizi zůstává zatím „imunní“. V krátkodobém horizontu se neočekávají výraznější dopady. Ve střednědobém horizontu by pak pokles poptávky a cen výrobků v metalurgickém průmyslu (20% podíl na maked. exportu) se zvýšením cen energií mohl ovlivnit celé odvětví zpracování kovů (více než 15.000 zaměstnanců). Průměrná mzda v meziročním srovnání vzrostla o 8% (netto cca 260 EUR).

18 Makroekonomická data

19 Hospodářský plán a proinvestiční opatření vlády N. Gruevského Základem vládního ekonomického programu je důsledná ekonomická reforma, především nastartování ekonomického růstu založeného na přílivu zahraničních investic. S účinností od 1.1.2007 vstoupil v platnost zákon o zavedení rovné daně ze zisku právnických osob a příjmu fyzických osob ve výši 12%. Od 1.1.2008 je MK zemí s nejnižší daní ze zisku právnických osob a daní z příjmu fyzických osob v Evropě ve výši 10 %. Na reinvestovaný zisk byla zavedena dokonce nulová daň. Snižování mzdových výdajů zaměstnavatelů, reforma katastru a rozvoj volných ekonomických zón. Zavedení tzv. Regulatorní gilotiny s cílem odbourání byrokratických postupů při registraci právnických osob (registrace firem do max. 3 dnů). Hlavní sektorové priority: Energetika Zlepšení podnikatelského klima Zvýšení konkurenceschopnosti domácích firem Turistika

20 Bilaterální obchodní vztahy a česká rozvojová pomoc VývozDovozObratSaldo USD Um.Index EUR USD Um.Index EUR USD Um.Index EUR USD EUR 1993 15 523 54.-13 268 13 644 43.- 11 662 29 167 50.-24 930 1 879 1 606 1994 23 805 45.153,420 114 9 892 56.72,5 8 359 33 697 52.115,528 473 13 913 11 755 1995 37 389 46.157,128 922 13 363 55.135,1 10 337 50 752 49.150,639 259 24 026 18 585 1996 23 796 57.63,618 995 8 031 69.60,1 6 411 31 827 61.62,725 406 15 765 12 584 1997 14 722 58.61,913 044 5 952 77.74,1 5 274 20 674 68.65,018 318 8 770 7 770 1998 16 028 62.108,914 302 6 604 72.111,0 5 893 22 632 67.109,520 195 9 424 8 409 1999 11 213 67.70,010 519 4 527 81.68,5 4 247 15 740 73.69,514 766 6 686 6 272 2000 12 480 65.111,313 525 2 958 90.65,3 3 205 15 438 76.98,116 730 9 522 10 320 2001 11 908 69.95,413 289 3 222 92.108,9 3 596 15 130 82.98,016 885 8 686 9 693 2002 8 957 77.75,29 517 3 120 94.96,8 3 315 12 077 90.79,812 832 5 837 6 202 2003 9 798 75.109,48 858 4 634 85.148,5 4 196 14 432 83.119,513 054 5 164 4 662 2004 15 914 75.162,413 049 8 246 84.177,9 6 767 24 160 80.167,419 816 7 668 6 282 2005 25 727 71.161,720 296 10 753 85.130,4 8 483 36 480 79.151,028 779 14 974 11 813 2006 36 194 63.140,729 620 16 740 73.155,7 13 638 52 934 69.145,143 258 19 454 15 982 2007 41 957 69.115,930 692 15 035 83.89,8 10 998 56 992 75.107,741 690 26 922 19 694 2007/I-VIII26 542 68.-19 415 8 915 86.- 6 522 35 457 77.-25 937 17 627 12 893 2008/I-VIII41 998 65.158,227 437 14 405 79.161,6 9 411 56 403 70.159,136 848 27 593 18 026

21 Obchodní výměna s MK - graf

22 Hlavní položky v obchodní výměně Mezi hlavní vývozní komodity ČR patří: motorová vozidla, traktory, kotle, elektrické přístroje, čistící a prací přípravky, sklo a skleněné výrobky, cukr a cukrovinky, potraviny živočišného původu, papír, karton, lepenka. K hlavním dovozním komoditám ČR patří: železo a ocel, výrobky ze železa a oceli, nápoje, lihoviny, tabák a tabákové výrobky, oděvy a oděvní doplňky, textilie pletené, dopravní zařízení, zelenina, ovoce, zinek a výrobky ze zinku.

23 Česká rozvojová pomoc V rámci programu hospodářské obnovy a stabilizace zemí JV Evropy vláda ČR alokovala svým usnesením z roku 1999 částku 2,0 mld. Kč s užitím na materiální pomoc a podnikatelskou angažovanost v regionu jihovýchodní Evropy. V Makedonii byl v rámci tohoto programu realizován projekt „Díly pro dokompletování dopravníku pro povrchový důl Oslomej“ v hodnotě 2,9 mil. Kč. V letech 2001-04 v RM probíhal ekologický projekt, jehož realizátorem bylo České centrum čistší produkce (ČCČP). Celková výše českého rozvojového příspěvku byla 8 mil. Kč. Projekt byl zaměřen na uplatnění nových ekologických technologií do výroby kabelů. V r. 2005 byl v Makedonii dokončen cyklus seminářů k ekologickému managementu (EMS) zahájený v r. 2003 (realizátor - České ekologické manažerské centrum). Cílem programu seminářů bylo předávání českých zkušeností z oblasti zavádění EMS (mezinárodních standardů ISO 14001). Dalšími dvěma projekty z oblasti ekologie realizovanými společností HYDROPROJEKT byly „Generální plán zásobování města Kočani pitnou vodou“ a „Zlepšení životního prostředí v povodí řeky Bregalnica“ (objem 2,2 mil. Kč). Druhý projekt byl dokončen v r. 2006.

24 Česká rozvojová pomoc Makedonie od r. 2006 nebyla vzhledem ke statusu KZ členství v EU začleněna mezi prioritní země pro poskytnutí české rozvojové pomoci. V rámci malých lokálních projektů byl v r. 2007 realizován projekt pomoci při rekonstrukci ZŠ J. A. Komenského vybudované z finanční pomoci ČR v r. 1964 po zemětřesení ve Skopji. V r. 2008 pak projekt vybavení jazykové laboratoře pro Filologickou fakulty/ katedry Slavistiky University sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji. V r. 2007 /12. až 16.3.2007/ se uskutečnila v rámci projektu EU CAFAO – MAK /EU – Customs and Fiscal Assistance Office to FYROM/ studijní cesta expertů mk Celní správ do Prahy. Čeští experti se dále v rámci projektů EU v MK podílejí na zavedení systému ochrany osobních dat a reformě vězeňské správy. Posledním větším probíhajícím projektem (cca 9 mil. Kč) je odstraňování starých ekologických zátěží v chemickém závodě OHIS ve Skopji, který realizuje společnost Enacon Praha. Místní samosprávy mají zájem o rozvoj spolupráce s dalšími českými subjekty (např. oblast budování ČOV). Uvedené ekologické projekty financované z české rozvojové pomoci přispívají k rozvoji kontaktů s českými výrobci, dodavateli technologií a dalšího materiálu. V návaznosti na uvedené projekty roste zájem makedonské strany o další spolupráci. Potvrzuje se tak, že na dobré reference českých podniků lze komerčně navázat.

25 Energetické zdroje Surová nafta a přírodní plyn jsou dováženy z RF (100%-tní závislost). V blízkosti místa Ovčje Polje (Štip) jsou zatím neprozkoumaná naleziště ropy. Výroba naftových derivátů je soustředěna v jediné rafinérii OKTA majoritně vlastněné řeckou společností Hellenic Petroleum (společně s makedonskou částí ropovodu Soluň – Skopje). Výroba elektrické energie je ze 60% (6,1 GWhod.) pokryta domácími zdroji a 40% (3,9 GWhod) je dováženo ze zahraničí. Největším výrobním zdrojem je Těžebně- energetický komplex (povrchový důl a tepelná elektrárna/TE) REK Bitola (výkon 657 MW), který společně s menší TE REK Oslomej (125 MW) představují roční výrobní objem 4,7 GWhod (77% celkové výroby). Vodní elektrárny (HE) se na výrobě elektrické energie podílejí 1,4 GWhod (23%). Významným záložním zdrojem pro výrobu elektrické energie je TE TEC Negotino (210 MW), která byla uvedena do provozu v závěru r. 2007 z důvodu zmenšeného objemu výroby z HE (nízký stav vodních toků). Její zapojení se v r. 2008 neplánuje. Procentuální rozdělení instalovaných výrobních kapacit: - malé HE2% - velké HE32% - TE na mazut14% - TE na uhlí52%

26 Procentuální rozdělení výrobních zdrojů elektrické energie

27 Energetické zdroje Pevná paliva (uhlí/ lignit) se v rozhodující míře podílejí na výrobě elektrické energie a pokrývají velkou část energetické potřeby průmyslových podniků. Větší část povrchových dolů je ve státním vlastnictví – společnost ELEM (Suvodol u Bitoly, Oslomej, Drimkol Lignit, Brik Berovo a nově otevřená těžební lokalita Brod Gneotino). Menší nevýznamná část dolů byla privatizována. Výše uvedený poměr ve výrobě elektrické energie mezi TE a HE lze očekávat i v r. 2008. Růst podílu ve prospěch HE pak pouze v případě zvýšení hladiny vodních toků. Dovoz elektrické energie v objemu 40% se předpokládá i v r. 2008. V případě, že MK neotevře nové výrobní kapacity energetický schodek (soběstačnost ve výrobě elektrické energie/ resp. závislost na dovozech) se bude dále prohlubovat.

28 Přítomnost hlavních hráčů Hlavní zdroje výroby elektrické energie jsou nadále ve státním vlastnictví. Výroba naftových derivátů a jejich distribuce je plně privatizována. Hlavními hráči jsou domácí akciová společnost (a.s.) MAKPETROL (větší část distribuční sítě) a řecká firma HELLENIC PETROLEUM, která je vlastníkem jediné rafinérie OKTA a ropovodu z řecké hranice do Skopje (OKTA). Dovoz surové ropy a přírodního plynu je realizován z RF. Alternativou dovozu ropy z RF může být plánovaný americký projekt ropovodu AMBO (kaspická nafta). Elektrická energie (výroba a distribuce): hlavní výrobní zdroje (TE, HE) jsou sdruženy ve státní společnosti Elektrani na Makedonija (ELEM); 13 malých a středních HE bylo privatizováno rakouským EVN (7 z nich v koncesi provozuje česká firma Hydropol/Machydro), které je zároveň 100%-tním vlastníkem distribuční sítě – společnosti EVN Distribucija; dovoz a vývoz elektrické energie byl doposud realizován prostřednictvím státní společnosti MEPSO (operátora trhu). Přijetím nového energetického ztrácí EVN monopol a ELEM může prodávat a nakupovat elektřinu přímo.

29 Přítomnost hlavních hráčů Ropa a naftové deriváty (dovoz, výroba a distribuce): dovoz ze 100% z RF hlavním ropovodem z Řecka (Soluň – Skopje); nevýznamná část ropy je dovážena cisternami do MK bulharskou společností Něftochim Burgas (vlastníkem je LUKOIL); rafinérii OKTA a ropovod Soluň – Skopje/OKTA (makedonskou část) o roční přepravní kapacitě 2,5 mld. tun vlastní řecká společnost HELLENIC PETROLEUM, která má též několik čerpacích stanic (předp. ruský vliv); distribuce/ čerpací stanice jsou ve vlastnictví privátní a.s. MAKPETROL; ruská společnost LUKOIL vlastní menší skladovací kapacity ve městě Štip a 4 čerpací stanice (plánuje se výstavba dalších čerpacích stanic); probíhají jednání o možnosti privatizace chemického podniku OHIS ve Skopji ze strany LUKOIL. Přírodní plyn (dovoz a distribuce): dovoz ze 100% z RF magistrálním plynovodem z BG; magistrální plynovod z BG na trase Kriva Palanka – Kumanovo – Skopje (98 km) o kapacitě 800 mil. m3 je z 50% majetkem státní společnosti GAMA a z dalších 50% jej vlastní privátní makedonská a.s. MAKPETROL. ruské společnosti (GAZPROM a další) mají zájem o připravovanou plynofikaci a společný projekt teplárny TE-TO ve Skopji (s makedonskou firmou Toplifikacija).

30 Energetické zdroje a rozvojové projekty Plánované nebo probíhající největší energetické projekty: výstavba HE Sveta Petka s výkonem 36 MW (výstavba v běhu); otevírání povrchového dolu na lignit Brod Gneotino (probíhají přípravné práce) – příprava tendru na dodávku těžební (1-2 bagry) a dopravní techniky (dopravníková pás v délce 12 km, transportní jednotky) v objemu 45 mil. EUR (38 mil. EUR z EIB a 7 mil. EUR zajistí ELEM); výstavba kombinované plynové elektrárny a teplárny „Energetika“ ve Skopji o elektrickém instalovaném výkonu 300 MW a tepelném výkonu 150 MW (vyhlášena předkvalifikace tendru – ČEZ projevil zájem o účast; předpokládaný finanční objem 500 mil. EUR);

31 Plánované nebo probíhající největší energetické projekty: výstavba a koncese na provozování HE Čebren (333 MW) a HE Galište (347 MW) (v běhu je tendr; předpokládaný finanční objem cca 550 mil. EUR); výstavba a provozování HE Boškov Most o instalovaném výkonu 70 MW (připravuje se vypsání tendru - ČEZ postoupil z předkvalifikace; očekávaný finanční objem investice 70-80 mil. EUR); výstavba a následná koncese na malé HE (MK má potenciál pro cca 300 malých HE; v r. 2007 byly vyhlášeny dva tendry celkově na 64 malých HE /do max. do 5 MW o celkovém instalovaném výkonu 60 MW; investice 71 mil. EUR); projekty „Vardar valey“ (síť 12 HE na řece Vardara v objemu 1,3 mld EUR) – příprava předkvalifikace; modernizace TE REK Bitola a TEC Negotino (viz tendry v příloze - CD).

32 Plány na budování hlavních energetických tras Přírodní plyn (plánované nové plynovody a hlavní spotřební kapacity): Hlavní/ magistrální plynovod Klečovce – Veles – Štip – Negotino (101 km). Hlavní/ magistrální plynovod Skopje – Tetovo (48 km). Nový spojovací plynovod Petrič (Bulharsko) – Strumica (MK) o délce 25 km na území MK. Příprava studie na výstavbu společného balkánského plynovodu „Community Gas Ring“ (spojení mezi HR, SRB, ČH, BA, AL, Kosovem a MK). Vzhledem k dosavadnímu využití magistrálního plynovodu vedoucího z BG (Deve Bajr – Kumanovo – Skopje) pouze z 15% v podstatě neexistuje distribuční síť. S růstem požadavků na spotřebu se předpokládá plynofikace na lokálních úrovních – budování distribuční sítě. V plánu je výstavba společné plynové teplárny TE-TO ve Skopji o výkonu 240 MW (ruská firma a makedonská Toplifikacija). Finanční rozpočet projektu vychází z myšlenky na kompenzaci ruského dluhu. V minulosti se uvažovalo o plynofikaci TE TEC Negotino. Po zrušeném mezinárodním tendru na privatizaci této TE v r. 2007 byla tato myšlenka odsunuta do pozadí, nicméně vláda nadále zvažuje její realizaci. Surová nafta (plánované nové ropovody): projekt ropovodu AMBO s cílem dovedení kaspické nafty přes BG (Burgas), MK a AL do Středozemního moře (kapacita 750.000 barelů/rok, délka 900 km, investice 1,2-1,5 mld. USD) – projekt realizovaný US společností AMBO by měl přinést MK příjem z tranzitních poplatků za rok ve výši 30 mil. USD. Zatím byly podepsány tripartitní konvence mezi AL, BG a MK a bilaterální protokoly o společných „entry-exit points“. Připravuje se studie pro ochranu životního prostředí. Realizace projektu by měla být zahájena v r. 2009.

33 Elektrická energie (plánované přenosové trasy): 1.v závěrečné fázi výstavby (zkušební provoz od poloviny r. 2008) je nový dalekovod 400 kV mezi MK a BG (dosud pouze 110 kV); 2.plánovaný dalekovod 400 kV ze Štipu (MK) do Niše (SRB) o délce 220 km (na makedonské území 70 km) – realizace projektu v letech 2008-2011; 3.plánovaný dalekovod 400 kV OHTL MK – AL (TE Bitola 2 – TE Elbasan) a podmořský kabel AL – IT (délka v MK je 65 km); 4.rekonstrukce/nadstavba stávajícího dalekovodu 220 kV OHTL mezi MK a Kosovem na 400 kV (TE Skopje 5 – TE Kosovo C).

34

35 Nerostné suroviny Pevná paliva (uhlí/ lignit): - Povrchové doly Suvodol u Bitoly, Oslomej a Brod Gneotino ve státním vlastnictví (ELEM), privátní těžební lokality Piskupština (Struga), Drimkol Lignit a Brik Berovo. - Nová zatím neotevřená těžební lokalita v oblasti Mariovo (v hloubce cca 140 m ložisko kvalitního lignitu, jehož velikost se odhaduje na 100 mil. tun., oblast 9 x 3 km - od obce Manastir do obce Vitolište). Kovy (koncese na průzkum a zvlášť na exploataci): - zejm. olovo a zinek (Zletovo a Toranica – Indové/Mital, Sasa – ruská spol.); - další rudy např. zlato (Probištip). Na geologickém průzkumu se podílí zejm. britské a ruské spol. (trh je z větší části obsazen). Kamenolomy: – vápenec (Varovnik), travertin (fasády), granit (stavebnictví), mramor (Prilep – řecký vlastník).

36

37 Nerostné suroviny – podnikatelské subjekty a instituce Původní státní „Geologický závod“ se rozdělil v privatizaci na 4 části. Dvěma hlavními podnikatelskými subjekty zaobírajícími se geologickým průzkumem jsou: 1.Stavební institut ve Skopji (největší společnost v MK); 2.GEING (druhá co do velikosti mk firma - viz nabídka na spolupráci a prospekty). Další menší firmy: Krunadril (vrty), Geohydroprojekt, Geoexpert, Geoinstitut. Vědecká základna je soustředěna na Rudarsko-geologickém institutu ve Štipu a odborna v sekci energetiky Ministerstva hospodářství MK.

38 Obchodní a investiční příležitosti pro české firmy Jako perspektivní odvětví se jeví zejména oblast energetiky - výstavba nových a rekonstrukce stávajících energetických zdrojů, především vodních elektráren. Za posledních 13 let nebyl dán do provozu žádný nový energetický zdroj a více než 30% elektrické energie MK dováží ze zahraničí. Další oblastí je otevírání nových těžebních lokalit (lignit). Plynofikace MK (využití magistrálního plynovodu jen z 15% ). Spolupráce při budování dopravní infrastruktury, zejména pak koridorů X a VIII, obnova stávající a budování nové dálniční a železniční sítě (vláda preferuje formu koncesí). Systémy městské dopravy (hlavní město Skopje zvažuje o zavedení tramvajové dopravy) a ekologické projekty (odpadové hospodářství a ochrana vodních zdrojů - naprosto nevyhovující současná situace musí být řešena v kontextu sbližování s EU). Developerské projekty (budování rezidentních čtvrtí, kancelářských a obchodní prostorů, zdravotních zařízení a další komunální infrastruktury) – pozn. stavebnictví je v gesci MD MK. Makedonská vláda označila některá další národohospodářská odvětví, do nichž má zájem přilákat zahraniční kapitál: zemědělství, zpracovatelský /potravinářský/ průmysl, výroba součástek pro automobilový průmysl, informační technologie, vzdělání a zdravotní péče.

39

40

41

42

43 Výhody a negativa makedonského trhu Výhody: Relativně stabilní makroekonomické prostředí. Geopolitická poloha MK na křižovatce dopravních koridorů X a VIII. Přístup na trhy sousedních a třetích zemí (650 mil. spotřebitelů): - MK má 7 bilaterálních dohod o volném obchodu/DoVo, 2 multilaterální DoVo (se státy EFTA a dále je členem tzv. Balkánské zóny volného obchodu/obdoby CEFTA), Stabilizační a asociační dohoda s EU. Možnost využití předvstupních fondů (IPA). Zajímavé investiční příležitosti zejm. v energetických a infrastrukturních projektech (doprava, ekologie). Daňová aj. zvýhodnění (volné ekonomické zóny), nižší provozní výdaje (mzdy) a zlepšování podnikatelského klima („regulatorní gilotina“). Úvěrový rating ( Standard and Poor’s) : > long-term foreign currency: BB+, outlook: Stable > long-term local currency: BBB-, outlook: Stable BB+

44 Výhody a negativa makedonského trhu Negativa: Nedokončená reforma soudnictví a s tím spojená nízká vymahatelnost práva ze strany domácích i zahr. podnikatelských subjektů (viz časté stížnosti zahr., také českých firem). Nízká transparentnost výběrových řízení a špatná práce Odvolací komise. Zasahování státu do ekonomiky. Riziko „politické izolace“ MK (zablokování přístupu do EU a NATO v důsledku nevyřešeného sporu GR – MK, princip „dobré sousedské vztahů“ zahrnutý do politických kritérií přístupu do EU a jako jediná podmínka „dodatečného pozvání“ do NATO) a jeho dopady na ekonomiku, resp. zahr. investory. MK ztratí komparativní přednost vůči ostatním zemím WEB (SRB, ČH).

45 Důležité odkazy a internetové zdroje Makedonské státní instituce - webové adresy: Vláda Republiky Makedoniewww.gov.mkwww.gov.mk Prezidentwww.president.gov.mkwww.president.gov.mk Parlamentwww.sobranie.mk www.sobranie.mk Ministerstvo obranywww.morm.gov.mkwww.morm.gov.mk Ministerstvo vnitrawww.mvr.gov.mkwww.mvr.gov.mk Ministerstvo zahraničních věcíwww.mnr.gov.mkwww.mnr.gov.mk Ministerstvo financíwww.finance.gov.mkwww.finance.gov.mk Ministerstvo spravedlnostiwww.covekovi-prava.gov.mkwww.covekovi-prava.gov.mk Ministerstvo hospodářstvíwww.economy.gov.mkwww.economy.gov.mk Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství www.mzsv.gov.mkwww.mzsv.gov.mk Ministerstvo zdravotnictvíwww.zdravstvo.gov.mkwww.zdravstvo.gov.mk Ministerstvo pro vzdělání a věduwww.mon.gov.mkwww.mon.gov.mk Ministerstvo pro lokální samosprávu www.mls.gov.mkwww.mls.gov.mk Ministerstvo dopravy a spojůwww.dtk.gov.mkwww.dtk.gov.mk Ministerstvo pro ochranu životního prostředí a územní plánováníwww.moe.gov.mkwww.moe.gov.mk Ministerstvo práce a sociálních věcíwww.mtsp.gov.mkwww.mtsp.gov.mk Ministerstvo kulturywww.kultura.gov.mkwww.kultura.gov.mk Makedonská burza cenných papírůwww.mse.org.mk www.mse.org.mk Komise pro cenné papíry www.sec.gov.mk www.sec.gov.mk Státní statistický úřad www.stat.gov.mk www.stat.gov.mk Makedonská národní bankawww.nbrm.gov.mkwww.nbrm.gov.mk Agentura Macinvesthttp://investinmacedonia.com/http://investinmacedonia.com/

46 ECONOMIC CHAMBER OF MACEDONIA Str. Dimitrie Cupovski,13 1000 Skopje Macedonia Phone: ++ 389 2 3244000 Fax: ++ 389 2 3244088 ic@ic.mchamber.org.mk ic@ic.mchamber.org.mk President Branko Azeski (biography) phone: (389 2) 3244022 e-mail: president@ic.mchamber.org.mkbiography president@ic.mchamber.org.mk Secretary General M.E. Jelisaveta Georgieva (biography) phone: (389 2) 3244030 e-mail: jelisaveta@ic.mchamber.org.mkbiography jelisaveta@ic.mchamber.org.mk Contact address: The Information centre of the Economic Chamber of Macedonia st. Dimitrie Chupovski, 13 1000 Skopje Republic of Macedonia Tel: +389 2 3244000 Fax: +389 2 3244088 E-mail: ic@ic.mchamber.org.mk Contact: Stevo Serafimovic@ic.mchamber.org.mkStevo Serafimov Dotazy a nabídky/poptávky zahraničních firem: Mirjana Koceva Direkcija za megunarodna sorabotka, promoviranje i informiranje na clenkite Tel: +389 2 3244035 Faks: +389 2 3244088 E-mail: mirjana@ic.mchamber.org.mkmirjana@ic.mchamber.org.mk www.mchamber.org.mk

47 Praktické informace při exportu do MK Dokumenty potřebné při dovozu zboží z EU: 1. EUR 1 - osvědčení o původu zboží - na většinu průmyslových výrobků je nulové clo a DPH ve výši 18% - dále celní tarify (tabulka na CD) 2. Doklad o hodnotě zboží 3. Doklad o tech. způsobilosti zboží (není nutný v případě evropských norem) Konkrétní obchod. případy je možné konzultovat: Makedonská celní správa (Carinska uprava na Republika Makedonija) www.customs.gov.mk Makedonská daňová správa MF MK (Uprava za javni prihodi na Republika Makedonija) www.ujp.gov.mk/kontakti/kontakti.php Další užitečné informace (celní tarify a celní řízení, centrální registr/ obchodní rejstřík a další dokumenty apod. – CD)

48 Děkuji za pozornost Ing. Václav Mleziva, zást. ved. ZÚ Skopje Velvyslanectví ČR ve Skopji Salvador Aljende 35 Tel.: +389 2 / 3109 805 Fax: +389 2 / 3178 380 Vaclav_Mleziva@mzv.cz E-mail ZÚ: Skopje@embassy.mzv.cz www.mzv.cz/Skopje www.mzv.cz/Skopje