Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Rádio a televize Úvod do studia médií, JS 2015.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Rádio a televize Úvod do studia médií, JS 2015."— Transkript prezentace:

1 Rádio a televize Úvod do studia médií, JS 2015

2

3 Rádio u počátku tzv. radiotelegrafie stáli zejména Heinrich Hertz, Nikola Tesla, Alexandr Popov, Gugliemo Marconi, John Ambrose Fleming, Robert von Lieben či Lee De Forest za první vysílání se považuje vánoční pokus Reginalda Fessendena v roce 1906 první komerční stanici byla nizozemská PCGG, která začala vysílat v listopadu 1919, v USA pak pittsburská stanice KDKA od listopadu 1920; britská BBC začala pravidelné vysílání v roce 1922 Československý rozhlas začal vysílat v roce 1923 stejně jako u televize funguje v nerozhlasovém trhu duální vysílání: stanice komerční i veřejné služby soukromé stanice v ČR vznikaly od roku 1992 (některé neoficiálně dříve, např. Rádio Stalin, dnešní Radio 1)

4 Poslechovost rádií v ČR zdroj: RadioProjekt, říjen březen 2014, poslech včera Rádio Impuls1 072 tis. Evropa Frekvence Český rozhlas Radiožurnál 832 Rádio Blaník 666 Český rozhlas Dvojka 427 Rádio Beat 225 Rádio Čas 190 Hitrádio Orion 180

5 Rádio v současnosti v ČR vysílá více než sto stanic (seznam zde)zde z vlastnického hlediska je důležité řetězení stanic do sítí, např. Hit rádio, Rádio Blaník, Fajn radio, Rock radio (vše firma Media Bohemia), Rádio Kiss, Radio Hey!, Country radio atd. stanice též až na pár výjimek využívají služeb mediálních zastupitelství (mediahouses), které jim zprostředkovávají nákup reklamy. Domácímu trhu dominují dvě zastupitelství: Radiohouse (spojení Radio Regie Music, vlastněné Lagardere Actvive ČR, a Media Marketing Services, vlastněné Media Bohemia), zastupuje například Frekvenci 1, Evropu 2, Bonton, Hitrádio, Rádio Blaník, Fajn radio, Rock radio, Rádio City, Zlín, Krokodýl. Týdenní reach 5,4 mil. Radio United Services (Andrej Babiš a Ivan Zach, Rádio Impuls, Kiss, Country, Beat, Rádio 1, Spin, RockZone, Signál, týdenní reach 3,5 mil.

6

7

8 Rádio Rádia k výběru hudby používají tzv. selektory, neboli programy generující jednotlivé playlisty v závislosti na zadání hudebního dramaturga. Například rockové Rádio AZ používalo program Sepia s prezentačním programem Audio Vault a pracovalo se 22 kategoriemi skladeb (viz Neumann 2006): A. novinky zařazované podle formátu, obchodních požadavků rádia či klientů, cca 10 skladeb hraných 1-3 denně v prime timeu s komentováním, hraje se na 30 minutě B. alba 4x4 – 4 písně ze 4 aktuálních alb, vychází z interpretů v kategorii A, pak se nechá singl, hraje se na 10. Nebo 50. minutě C. Top hits – zbylé 3 skladby z B se nechávají v mrtvé složce a dle potřeby jsou manuálně dořazovány D. Starší, ale platné hity, cca 1-3 roku staré, zpravidla z výše uvedených kategorií E. Ještě starší atd…

9

10 Payola Soutěž firem o nejvyšší rotace a největší airplay (číslo vyjadřující kolikrát byla konkrétní nahrávka pouštěna v médiu za jistý časový úsek) písní na komerčních i veřejných stanicích byla a je doprovázena tzv. systémem payola, tedy hraní skladeb za jistý typ protislužby, např. firma Sony BMG uplácela pracovníky rádií hi-tech výrobky firmy Sony…. Výsledný institucionalizovaný gatekeeping (strážení brány) podle některých autorů zapříčiňuje žánrovou homogenizaci a konzervují status quo popmusic.

11

12

13

14 Rozhlasové formáty Název obecných rozhlasových formátů definuje charakter vysílaného obsahu. Stanice může být: hudební zpravodajská (all-news) talk radio sportovní nebo třeba rádio věnované počasí, náboženství, rodině, vzdělávání Formáty podléhají vývoji a mají řadu podtypů, zejména pokud jde o hudební rádia, což souvisí s rozrůzněním pozdně moderních společností, vývojem hudební scény i nástupem nových technologií (satelitní a internetová rádia).

15 Rozhlasové formáty - kauza stanice BBC 1 Hendy 2000 snaha nového managementu stanice o změnu omezením mainstreamové produkce a zvýšenou podporou okrajové, tzv. special music. pokus o transformaci kompromisního „veřejno-komerčního“ modelu s leitmotivem „ve dne poslechovost, v noci reputace“, kde vedle sebe koexistovaly dva znatelně separované hudební bloky, a důsledné prosazení integrovaného proudu, v němž byla alternativní produkce zařazována i do denního prime time výrazně poklesl rating Radia 1, a to téměř o polovinu z původních 20 miliónů posluchačů souběžně s tím však dle Hedleyho analýzy naopak vzrostl trendotvorný potenciál stanice. Na základě komparace hodnot airplay a prodaných nosičů autor konstatuje, že nové hudební směry (např. britrock či trip hop) propagované stanicí Radio 1 postupně pronikaly do playlistů zbývajících 250 britských soukromých vysílatelů a vytvořily tzv. nový mainstream britské popmusic.

16 Rozhlasové formáty žánrově nevyhraněné AC (Adult Contemporary) – nejrozšířenější evropský rozhlasový formát na věkovou skupinu cca let a nabízí ji mix pop-rockových skladeb posledních desetiletí, konvenujících největším gramofirmám i reklamním zadavatelům. U nás je představitelem např. síť Hitrádií. AC má některé podtypy: –Hot AC – nejběžnější formát v naší republice, soustředěný na posluchače do 40 let, větší podíl novinek. Přehrávaný tzv. zlatý fond zpravidla nesahá dále než patnáct let do minulosti. U nás Evropa 2, Kiss Hády. –Modern AC – oproti Hot AC vykazuje vyšší podíl starších skladeb a míří především na posluchače ve věku let.

17 Rozhlasové formáty žánrově nevyhraněné – Soft AC (též Mainstream AC) – na ose evergreeny/novinky stojí ještě více v minulosti než sousední formáty, v posluchačské struktuře dominuje skupina třicetiletých a starších. U nás Rádio Impuls a Frekvence 1, věková skupina let. –Supersoft AC – z novinek vybírá především popové balady –Rock AC – objevil se na konci 80. let, po odmlce se opět v USA prosazuje; cílové skupině let nabízí různé podtypy klasických r’n’r smíchanými se současnými top hity. – Oldies / Gold AC: mix AC o Oldies, současná hudba jen ojediněle, let, u nás Rádio Šumava – Euro AC: širší záběr, i neanglofonní hudba, Radio Expres

18 Rozhlasové formáty žánrově nevyhraněné CHR (Contemporary Hit Radio) – navazuje na tradici (v USA stále existujícího) Top 40 formátu orientací na teenagery (14-20 let) a rotací několika desítek žebříčkových titulů. Př. Hitradio FFH. Z mnoha existujících variant zmiňme: – European Hits Radio – méně agresivní forma CHR – Dance CHR – diskotéková taneční scéna –Rock CHR – aktuální rockové singly –active rock – agresivní tvrdší žánry –urban (street) – v USA hip-hop, r´n´b … –alternative – studentské, fajnšmekrovské žánry

19 Rozhlasové formáty žánrově nevyhraněné Oldies – rock a popové standardy předchozích desetiletí; mezigenerační formát ( let), začal se formovat v první pol. 60. let v relacích Oldies but Goodies. U nás například Rádio Gold. Melodie / Schlager – původně německý formát, starší domácí skladby. U nás Rádio Blaník, považovaný za Czech Conservative. MOR (middle of the road) – střední proud pro téměř všechny posluchače EL/BM (easy listening / beautiful music) – popové standardy, instrumentální úpravy (ve světě publikum 45 let a výše, u nás mladší) Urban Contemporary – let, alternativní městský, Radio 1

20 Rozhlasové formáty žánrově vyhraněné Classic Rock – cca let, rockové standardy minulých desetiletí pro publikum let, u nás Rádio Beat Soft Rock – cca let, pomalejší skladby, př. Radio Olympic R&B – tradiční rhytm&bluesové stanice s řadou podtypů, např. Black Gospel. Country – specifický vícegenerační formát, oblíbený zejména na americkém venkově; mimo USA se prosazuje obtížně. V poslední době dochází k diferenciaci na Male/Female Country či New Country. V ČR Eldorádio, Country Rádio. Classic – klasickou hudbu vysílají především veřejná a nezisková rádia s bohatými donory, u nás Vltava AOR (Adult Oriented Rock) – alternativnější, studenti do 30 let, méně známé, nehitové skladby z alb. U nás dříve Rádio Hády. + řada dalších (blues, gospel, jazz, hip-hop,

21 Rozhlasové formáty mluvené slovo VARIETY – hudební bloky střídané nehudebními pořady, ČRo 2 NEWS/TALK – pouze mluvené slovo, buď jen zpravodajství Allnews, nebo i publicistické pořady, BBC World Service, dříve ČRo6 – Rádio Svobodná Evropa, FULL SERVICE – hudba, zpravodajství, publicistika i zábava, př. Radiožurnál COMEDY – v USA stanice vysílající jen komediální výstupy, v ČR části vysílání

22

23 Radiožurnál Ochrymčuková 2013 poměr hudby ke slovu přibližně 50 na 50 % nejasnost cílové skupiny let nejasnost formátu: Roll news? Full service? nejasnost cíle: osvěta? Nejvyšší kvalita? Co nejvíce posluchačů? nejasnost vymezení, co je to „hudební kvalita“ proudové, nikoli blokové vysílání všechny skladby „protestované“, písně do testů řadí hudební dramaturg moderátoři, hosté ani posluchači nezasahují do playlistu (na Čro Dvojka ano) opinion leader ve zpravodajství, nikoli v hudbě, hlavně posluchače „nepopudit“ aneb „posluchači mají pravdu“ akceptovatelná kritika výběru hudby pouze od dramaturgů z oboru

24 Radiožurnál Ochrymčuková 2013 „aby vybíral tituly, které odpovídají definovanému formátu stanice, aby v přiměřené míře playlist osvěžoval novinkami, aby se pokusil z entity vkusů a preferencí sestavit playlist, z něhož by posluchač neměl pocit opakování, nudy, ale zároveň aby na něj nebylo příliš novinek a neznámých titulů – to většinový posluchač nechce, nejsme hitové radio; 90% už by mělo byt prověřených, osvědčených, neměly by vadit“ šéfredaktor RŽ Jan Pokorný o práci h. dramaturga „nemůžete posluchače vychovávat i slovem i hudbou, protože by to posluchač nevydržel; testujeme a hrajeme hudbu, kterou posluchači chtějí slyšet, ale ořezáváme to o spotřební zboží pofidérní kvality, ačkoli víme, že by spousta z dob reálnýho socialismu titulů testama prošla, ale ty hrát nechceme a nebudeme“ hudební dramaturg Radiožurnálu Petr Král

25

26 Výzkumy posluchačských preferencí V zájmu zvýšení podílu na trhu a hledání posluchačských nik stanice pravidelně zadávají příslušným agenturám průzkumy posluchačských hudebních preferencí. V zásadě existují dvojí šetření: a)telefonické zjišťování oblíbenosti novinek b)rozsáhlejší sociologické (zpravidla dotazníkové) průzkumy týkající se hudebního vkusu, oblíbenosti konkrétních skladeb či jednotlivých stanic.

27 Formátové prvky Vlček 2000 Píseň, skladba, track atd. – základní součást formátu (hudebního) rádia, významně určující cílové publikum. Moderátorský vstup – vstup moderátora nebo diskžokeje do hudebního proudu. Reklamní blok – spojení několika reklamních spotů do jednoho celku, odděleného od ostatního vysílání zákonem vyžadovaným zvukovým předělem. Drobné publicistické a informační žánry – např. samostatné (a často skrytě reklamní) informační vstupy o domácích či světových novinkách. Nejběžnějším publicistickým žánrem jsou přednatočená nebo živá interview s hosty. Soutěž – většinou interaktivní dialog mezi moderátorem a posluchačem o cenu, často hudebního charakteru (nosiče, lístky na koncert, speciální oblečení či doplňky). Mimo on-air soutěží existují off-air, např. různé street calls a výjezdy do terénu. Identifikace (jingle) – krátké (3 až 5 s.) pojmenování stanice a většinou i její frekvence. Této zákonné povinnosti rádia využívají k selfpromotion a výrobě zpívaných, mluvených či instrumentálních jinglů věnuje detailní pozornost.

28 Formátové prvky Vlček 2000 Staniční slogan – jeden či několik výroků, odkazujících na program a specifikum radiostanice; Předěl – obvykle krátké zvuky oddělující reklamní bloky, jednotlivé zprávy, žánry ve zpravodajském bloku nebo dynamizují obvykle přednatočené příspěvky. Musical bed (hudební podklad nebo podkres) – anonymní rytmická hudba podkládající mluvené slovo; její funkce je především udržovat vysílací dynamiku a pomáhat moderátorům. Autopromo – přednatočené oznámení na některý speciální programový prvek. Autopromem mohou být i pozdravy celebrit vyjadřujících podporu té které stanice při promo akcích. Promo – upozornění na akci, na níž se rádio podílí jako organizátor nebo mediální sponzor (koncerty, nové nahrávky, plesy, zábavné či dobročinné akce atd.) Často souvisí s on-air či off-air soutěžemi. Sestřih (mix) – propojené zlomky (zpravidla refrény) různých písní, vyplňující volný prostor před následujícím programem. Většinou nepřesahuje jednu minutu a zpravidla podporuje programovou image.

29 Literatura FADRNÁ, Terezie. Analýza vývoje řízení, koncesionářské, personální a programové struktury Českého rozhlasu se zvláštním zřetelem na brněnské studio. Brno, Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. FALTOVÁ, Veronika. Komunitní rádio v České republice jako mediální odraz sociální reality. Brno, Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. FLEMING, Carole. The Radio Handbook. 3. vydání. Taylor & Francis e-Library, HARMAN, Jonáš. Problematika a otázky dramaturgie se zaměřením na dramaturgii hudební a činnost hudebního dramaturga. Brno, Magisterská práce. Janáčkova akademie múzických umění, Hudební fakulta. HENDY, David. „Pop music radio in the public service: BBC Radio 1 and new music in the 1990s.“ Media, Culture & Society, vol. 22, no. 6, 2000, s Kolektiv: Čtrnáct kapitol o rozhlase. Praha: Literární akademie, JEŠUTOVÁ, Eva. Od mikrofonu k posluchačům: z osmi desetiletí českého rozhlasu. Vyd. 1. Praha: Český rozhlas, 2003, 667 s.

30 Literatura LACINA, Robert. Vliv posluchačských preferencí na formát hudebního vysílání soukromé rozhlasové stanice. Brno, Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. MUSIL, Bedřich. Vývoj soukromé regionální rozhlasové stanice na případu Hitrádia Vysočina. Brno, Bakalářská práce. Masarykova univerzita. NEUMANN, Tomáš. Soukromé rádio v České republice - případy AZ radia a radia Proglas. Brno, Magisterská práce. Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií. OCHRYMČUKOVÁ, Alena. Hudební dramaturgie média veřejné služby: případ Radiožurnál. Brno Magisterská práce, JAMU. ŠICHANOVÁ, Barbora. Radio Wave optikou teorie veřejné služby. Brno, Magisterská práce. Masarykova univerzita. VLČEK, Josef. Formát vysílání rozhlasových stanic a jeho proměny v ČR. Zpráva Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za rok Praha: RRTV, 2000.

31 zdroj:

32 Televizní vysílání TV jako klíčový socio-technický fenomén 20. století (Raymond Williams a jeho slavná kniha Television) podle sociologa Jana Kellera patří televize do ústřední triády modernity DÁLNICE – MARKETY – TELEVIZE TV stejně jako jiná média přináší různé výzkumné otázky a normativní pohledy:  TV jako příležitost pro aktivní vzdělávání (př. Sappak a kol. 1961, Blažek 1995)  zdroj změny sociálního chování (Meyrowitz 2006)  nástroj plytkého konzumního chování a citové otupělosti (Postman 1999, Mander 2000, Toussaint 2000)  prostředek masové manipulace (Bourdieu 2002, Binková 2002)

33 Televizní vysílání symbolická nadvláda USA v televizním vysílání – žánry, formáty, postupy, grafika... (viz Bourdieu 2002) v USA od počátku dominovaly 2 soukromé TV sítě NBC a CBS, v 50. letech se přidala ABC a v 90. letech FOX TV Ruperta Murdocha a jeho News Corporation v Evropě docházelo k privatizaci TV stanic až od 60. let (princip tzv. duálního vysílání, tedy existence soukromých stanic vedle stanic veřejné služby), dnes až na výjimky dominují ve sledovanosti soukromí vysílatelé v EU platí směrnice TV bez hranic, která chrání evropský televizní trh zavedením 50% kvót na původní evropské programy v rámci vysílání

34 Televizní vysílání v roce 1945 v USA 8000 TV přijímačů, v roce 1954 už přes 30 milionů zároveň v těchto letech poklesl v USA počet kinosálů z na masový nárůst barevné TV až v 60. letech Evropa zpoždění cca 10 let ve zmasovění televize za USA v 80. letech už 741 televizorů na 1000 obyvatel (USA)

35 zdroj:

36 Televizní vysílání dějinám československé televize se věnuje pražský mediální vědec J. Bednařík zajímavou diplomovou práci z dějin poválečné Československé televize napsala S. Filipová Dvojí život televize jako objektu i obsahu v letech 1954–1972 (2007); základní data o dějinách čs. Televizního vysílání naleznete v knize Dějiny českých médií v datech první knižní reflexe čs. TV vysílání vyšla v roce 1961 Čtyřikrát o televizi; např. Vladimir Sappak v ní zdůraznil, že TV přinesla efekt osobní účasti, TV považoval ne zrcadlo, ale zvětšující sklo: zbystřuje cit pro pravdu situaci po roce 1989 a vznik fenoménu TV Nova sledoval např. Milan Šmíd Média, internet, TV Nova a já (2000) + jeho blog tzv. televizní krizi v ČT z let 2000/2001 se podrobně věnovala Lenka Císařová: Kořeny krize v České televizi (2003); současnou digitalizační transformaci přehledově přibližuje David Pokorný (2007).

37 VYSÍLACÍ SCHÉMA TV morning (6:30-10) daytime (10-16) local prime time (16-19) prime time (19-22) late evening time (po 22. hodině)

38 PRIME TIME TV žánry v USA VARIETY – kdysi nejsledovanější, dědictví vaudeville programů 19. století, viz české Televarieté

39

40 PRIME TIME TV žánry v USA VARIETY – kdysi nejsledovanější, dědictví vaudeville programů 19. století, viz české Televarieté COMEDIE/DRAMEDIE - př. I Love Lucy (1952), All in the Family, The Cosby Show, M.A.S.H...

41

42 PRIME TIME TV žánry v USA VARIETY – kdysi nejsledovanější, dědictví vaudeville programů 19. století, viz české Televarieté COMEDIE/DRAMEDIE - př. I Love Lucy (1952), All in the Family, The Cosby Show, M.A.S.H... KRIMINÁLKY – př. Dragnet, Kojak, Columbo, Miami Vice, Magnum…

43

44 PRIME TIME TV žánry v USA VARIETY – kdysi nejsledovanější, dědictví vaudeville programů 19. století, viz české Televarieté COMEDIE/DRAMEDIE - př. I Love Lucy (1952), All in the Family, The Cosby Show, M.A.S.H... KRIMINÁLKY – př. Dragnet, Kojak, Columbo, Miami Vice, Magnum… WESTERNY - př. Gunsmoke, Bonanza – první v barvě, což v USA zvedlo prodej barevných obrazovek

45

46 PRIME TIME TV žánry v USA VARIETY – kdysi nejsledovanější, dědictví vaudeville programů 19. století, viz české Televarieté COMEDIE/DRAMEDIE - př. I Love Lucy (1952), All in the Family, The Cosby Show, M.A.S.H... KRIMINÁLKY – př. Dragnet, Kojak, Columbo, Miami Vice, Magnum… WESTERNY - př. Gunsmoke, Bonanza – první v barvě, což v USA zvedlo prodej barevných obrazovek AKČNÍ / DOBRODRUŽNÉ – př. Star Trek, Mission Impossible...

47

48 PRIME TIME TV žánry v USA VARIETY – kdysi nejsledovanější, dědictví vaudeville programů 19. století, viz české Televarieté COMEDIE/DRAMEDIE - př. I Love Lucy (1952), All in the Family, The Cosby Show, M.A.S.H... KRIMINÁLKY – př. Dragnet, Kojak, Columbo, Miami Vice, Magnum… WESTERNY - př. Gunsmoke, Bonanza – první v barvě, což v USA zvedlo prodej barevných obrazovek AKČNÍ / DOBRODRUŽNÉ – př. Star Trek, Mission Impossible... DRAMA – zpravidla doktorské a právní prostředí, např. Playhouse 90, The Waltons, u nás Nemocnice na kraji…

49

50 Další důležité TV žánry ZPRAVODAJSTVÍ – NBC 1946, CBS 1948 (hlasatelé D. Edwards, W. Cronkite, D. Rather)

51

52 Další důležité TV žánry ZPRAVODAJSTVÍ – NBC 1946, CBS 1948 (hlasatelé D. Edwards, W. Cronkite, D. Rather) SOAP OPERY – od počátků, výnosné, první A Woman to Remember (1947), dále Search for Tomorrow, Love of Life (vysílán přes 30 let), Dallas, Dynastie, Denver Clan

53

54 Další důležité TV žánry ZPRAVODAJSTVÍ – NBC 1946, CBS 1948 (hlasatelé D. Edwards, W. Cronkite, D. Rather) SOAP OPERY – od počátků, výnosné, první A Woman to Remember (1947), dále Search for Tomorrow, Love of Life (vysílán přes 30 let), Dallas, Dynastie, Denver Clan SOUTĚŽNÍ POŘADY (Twenty One, Videostop)

55

56 Další důležité TV žánry ZPRAVODAJSTVÍ – NBC 1946, CBS 1948 (hlasatelé D. Edwards, W. Cronkite, D. Rather) SOAP OPERY – od počátků, výnosné, první A Woman to Remember (1947), dále Search for Tomorrow, Love of Life (vysílán přes 30 let), Dallas, Dynastie, Denver Clan SOUTĚŽNÍ POŘADY (Twenty One, Videostop) FILMY (dohoda s Hollywoodem z roku 1948 o netočení TV filmů zrušena, v roce 1964 vznikl první TV film See How They Run)

57

58 Další důležité TV žánry ZPRAVODAJSTVÍ – NBC 1946, CBS 1948 (hlasatelé D. Edwards, W. Cronkite, D. Rather) SOAP OPERY – od počátků, výnosné, první A Woman to Remember (1947), dále Search for Tomorrow, Love of Life (vysílán přes 30 let), Dallas, Dynastie, Denver Clan SOUTĚŽNÍ POŘADY (Twenty One, Videostop) FILMY (dohoda s Hollywoodem z roku 1948 o netočení TV filmů zrušena, v roce 1964 vznikl první TV film See How They Run) MINI-SÉRIE – hybrid mezi TV a filmem, 70. léta, např. Roots, America…

59

60 Další důležité TV žánry TALK SHOWS – vliv rádia, např. The Tonight Show, Jay Leno Show, Saturday Night Live nebo Oprah Winfrey Show

61

62 Další důležité TV žánry TALK SHOWS – vliv rádia, např. The Tonight Show, Jay Leno Show, Saturday Night Live nebo Oprah Winfrey Show SPORT – baseball, fotbal, basketbal a další tzv. spectator sports

63

64 Další důležité TV žánry TALK SHOWS – vliv rádia, např. The Tonight Show, Jay Leno Show, Saturday Night Live nebo Oprah Winfrey Show SPORT – baseball, fotbal, basketbal a další tzv. spectator sports DĚTSKÉ POŘADY – Sesame Street nebo Pee-Wee‘s Playhouse, u nás Studio kamarád...

65

66 Další důležité TV žánry TALK SHOWS – vliv rádia, např. The Tonight Show, Jay Leno Show, Saturday Night Live nebo Oprah Winfrey Show SPORT – baseball, fotbal, basketbal a další tzv. spectator sports DĚTSKÉ POŘADY – Sesame Street nebo Pee-Wee‘s Playhouse, u nás Studio kamarád... PUBLICISTIKA – See It Now, E. R. Murrow na CBS, viz film Dobrou noc a hodně štěstí

67

68 Další důležité TV žánry TALK SHOWS – vliv rádia, např. The Tonight Show, Jay Leno Show, Saturday Night Live nebo Oprah Winfrey Show SPORT – baseball, fotbal, basketbal a další tzv. spectator sports DĚTSKÉ POŘADY – Sesame Street nebo Pee-Wee‘s Playhouse, u nás Studio kamarád... PUBLICISTIKA – See It Now, E. R. Murrow na CBS, viz film Dobrou noc a hodně štěstí REALITY SHOWS – nástup od 90. let minulého století, Big Brother, Pop Idol atd.

69

70 Změny žurnalistiky pod vlivem TV 1.TV dává přednost vizuální stránce 2.TV preferuje zprávy s vlastním reportérem 3.TV využívá menší množství zpráv 4.TV upřednostňuje takzvané “hard stories” a aktuality (Jeremy Tunstall, Journalists at Work, 1971)

71 Změny žurnalistiky pod vlivem TV 4 základní trendy ve vztahu mezi TV a politikou v USA 2. pol. 20. stol.: personalizace = politika jako souboj tváří a sloganů dramatizace = po vzoru antického dramatu normalizace = většina zpráv pochází z oficiálních zdrojů dekontextualizace = „nekonečný“ mix důležitých a nedůležitých zpráv bez historického kontextu, informace bez kontextu = dezinformace;  politainment jakožto politika formou zábavy a hry (L. W. Bennett, The Politics of Illusion, 1996)

72

73 Podoba TV zpravodajské narace VIZUÁLNÍ STRUKTURY 3 základní prezentační postupy: – moderátor – reportér/komentátor – samotná reportáž 4 způsoby prezentace: – talking head – grafika – pojmenování – samotná aktualita / zpráva 4 narativní kroky: – zarámování – zaostření – uskutečnění – zakončení / uzavření reportáže

74

75 Podoba TV zpravodajské narace VERBÁLNÍ STRUKTURY názory podrobeny struktuře příběhu, posouvají děj jako dialogy v románu; názor komunikován prostřednictvím druhých a vhodným kontextem; cílem je dosažení realistického efektu skrze mechanismy institucionalizace a zprostředkování; institucionalizace – umožňuje tzv. naturalizaci názorů, většinou moderátory, kteří prezentují názory jiných jako vlastní a zastírají, že se jedná o provizorní sociální konstrukce; zprostředkování – prostřednictvím interview, aktér hovoří se skrytým reportérem nebo prostřednictvím odkazů „Premiér řekl, že...“; zprostředkované názory jsou stereotypizovány, např. do známých profesních rolí;

76 Podoba TV zpravodajské narace VZTAH FIKCE A REALITY  př. stereotypizace: policie/zločinec, dobrý/špatný, řád/chaos  blízkost televizního zpravodajství a žánru krimi: hrdinové přežívají týden od týdne v „nekonečném“ opakování, „zločinci“ mají provizorní život a nechávají se porazit, jen mediální průvodci zůstávají;

77

78 Kritika TV vysílání Jerry Mander, Čtyři důvody pro zrušení TV, )Nutná deformace reality, aby vůbec byla zobrazitelná a aby nebyla nudná 2)Zprostředkovaná a značně okleštěná „zkušenost“ budí falešný dojem úplné zkušenosti 3)Riziko poškození tělesného zdraví diváka 4)Tendence stát se jediným zprostředkovatelem zkušenosti

79

80 Kritika TV vysílání Pierre Bourdieu, O televizi, 2002  podstatou TV je diskurz, který různými typy obrazů narušuje logickou argumentaci řeči;  spíše prezentovány „závěry“ než postup, díky kterým k nim dospíváme;  obava z nudnosti a starost bavit za každou cenu a snaha o maximální publikum  politika jako zábava v animacích a talk shows;  novináři promítají do publika vlastní sklony, dávají přednost boji před debatou, polemice před dialektikou;  aktéři jsou loutkami neviditelné struktury – žurnalistického pole, které je více než jiné pod tlakem pole ekonomického, čili žurnalistické pole je velmi heteronomní a přes tlak sledovanosti tíží všechnu ostatní kulturní produkci  struktura žurnalistického pole se řídí logikou konkurence, preferuje to nejpříměji viditelné ze sociálního světa (jednotlivci a jejich činy) v perspektivě pranýřování a procesu, spíše než struktury a příčiny dějů;

81 Kritika TV vysílání Pierre Bourdieu, O televizi, 2002 pravidlo mluvit 7 sekund pro tzv. panelisty (fast thinkers, good customers) ve studiu. Moderátoři nepomáhají pomalejším řečníkům, ale často je potopí. Tele-intelektuálové pohrdají intelektuály a naopak. celebritizace zejména TV novinářů, cynická atmosféra vůči politice vedoucí k depolitizaci. populistická spontánnost a demagogické podléhání lidovému vkusu – ratingová demokracie a peoplemetry, jednoduchost v prime-timeu a náročnost v noci; každý z nás má svého novináře – oblíbeného, či naopak fackovacího panáka, je však třeba vidět strukturu.

82 Kritika TV vysílání vyšší socioekonomické vrstvy obyvatel v USA až do 70. let televizní vysílání nesledovaly tak intenzívně jako vrstvy ostatní, TV jako zdroj nevkusu navzdory dominanci televize v posledním půlstoletí i dnes existuje řada domácností, které televizní přístroj z různých důvodů nevlastní, viz diplomová práce Kateřiny Škařupové Televize v rodinách, které ji nevlastní (2006). proti TV aktivně vystupují organizace, které mimo jiné každoročně pořádají Týden bez televize, respektive Týden bez obrazovky; viz

83 Literatura a zdroje viz wordový podklad Rádio a televize


Stáhnout ppt "Rádio a televize Úvod do studia médií, JS 2015."

Podobné prezentace


Reklamy Google