Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zásady biologické bezpečnosti v chovech prasat MVDr. Marek Žižlavský Vetfair Hradec Králové 16.04.2010.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zásady biologické bezpečnosti v chovech prasat MVDr. Marek Žižlavský Vetfair Hradec Králové 16.04.2010."— Transkript prezentace:

1 Zásady biologické bezpečnosti v chovech prasat MVDr. Marek Žižlavský Vetfair Hradec Králové

2 2 Osnova prezentace  Legislativa a terminologie  Geografická poloha chovu  Černobílý provoz  Čištění a dezinfekce  Výběr dezinfekčního přípravku  Nejčastější chyby při dezinfekci

3 3 Legislativa  Zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258 / 2000 Sb.  Vyhláška č. 490 / 2000 Sb., o odborné způsobilosti v ochraně veřejného zdraví

4 4 Terminologie Ochranná (preventivní) DDD — činnost představující dezinfekci, dezinsekci, deratizaci a deodorizaci, která je součástí pracovních a výrobních postupů k udržení požadované úrovně veterinární i hygienické péče prostředí, zahrnující zejména preventivní opatření. Provádí se jako neoddělitelná součást protiepidemického režimu v každém zařízení, ve kterém chceme vyloučit nebo alespoň významně omezit výskyt přenosných chorob zvířat, ovlivňujících jejich zdraví a tím i užitkovost. Represivní DDD — dezinfekce, dezinsekce a deratizace prováděná k zabránění šíření nákazy v ohnisku i mimo něj v průběhu zdolávání; zahrnuje průběžnou ohniskovou DDD a závěrečnou ohniskovou DDD (SVS ČR, MZ). Průběžná ohnisková DDD — provádí se zpravidla jako dílčí opatření v průběhu trvání nákazy (SVS ČR, MZ). Závěrečná ohnisková DDD — dezinfekce, dezinsekce a deratizace provedená po uplynutí pozorovací doby jako závěrečná zdolávací opatření v celém ohnisku nákazy (SVS ČR, MZ).

5 5 Geografická poloha chovu Aerogenní přenos infekce (PRRS, Mycoplasma hyopneumoniae, Actinobacillus pleuropneumoniae). Vektory – hmyz, ptactvo aj. Vzdálenosti od rizikových provozů, tj. ostatní chovy prasat s různou nákazovou situací kafilerie jatka komunikace Jako riziková se považuje vzdálenost pod 3 km. Směr větru.

6 6 Černobílý provoz - vnitřní  Jasně definovat prostory – černý a bílý.  Každý musí vědět, kde se smí pohybovat a proč.  Vstup lidí pouze přes hygienickou smyčku sprchy dezinfekce rukou oděv pouze pro bílý provoz návštěvy nesmí být 48 hodin v rizikovém provozu černá a bílá jídelna  Vstup materiálu přes dezinfekční místnost (plynování, fogování, UV lampy).  Koridory pro pohyb zvířat a lidí (multiside x monoblok – HEPA filtry).  Plot dostatečně pevný a odolný, aby zcela zabránil průchodu lidí a zvířat.  Sítě na oknech proti ptactvu.  Zaměstnanci nesmí doma chovat prasata.  Sanitační plán - protokol na čištění a dezinfekci sil, rozvodů napájecí vody, koridorů, dipů a dez. rohoží, jednotlivých stájí, včetně deratizace a dezinsekce.

7 7 KRMIVO Kůže <4 hodiny Uši: 4 hodiny Nos: 1 den Vlasy: 3 dny Krmivo: 4 hodinyGuma 2 dny Bavlna: 4 dny Christensen et al, 1994 Poločas přežití viru J-P. Vaillancourt, 2000

8 8 Přežití Brachyspira hyodysenteriae původce dyzenterie prasat Experimentálně ověřeno: Při 10°C přežívá v půdě, směsi půdy a 10 % prasečích výkalů a v prasečích výkalech až 112 dní. Survival of Brachyspira hyodysenteriae and B. pilosicoli in terrestrial microcosms Mette Boye, Suraj B. Baloda, Thomas D. Leser and Kristian Møller Danish Veterinary Laboratory, Bülowsvej 27, DK-1790 Copenhagen V, Denmark

9 9 Černobílý provoz - vnější Zásobníky krmiva jsou na obvodu farmy. Vnější a vnitřní doprava. Tubusové dopravníky. Dezinfekce vozidel vjíždějících do bílé zóny.

10 10 Černobílý provoz – vnější  Vyskladňovací rampa pro následný přesun selat do výkrmen nebo jatečných prasat na porážku.  Vyskladňovací rampa je hranicí černobílého provozu a personál musí být proškolen, jak se zde pohybovat a jak zde pracovat. Striktní dezinfekční protokol.  Karanténa pro příchozí zvířata – 8 týdnů s následným laboratorním testováním. Transport zvířat musí být v uzavřených vozidlech s HEPA filtry.

11 11 Černobílý provoz - vnější Kafilerní box  Umístit po směru převládajících větrů v nejvzdálenější části chovu nebo nejlépe mimo farmu.  Kafilerní box doplnit shozem a klimatizační jednotkou. Shoz je hranicí černobílého provozu a zabrání pohybu lidí do černé části. Klimatizační jednotka umožní redukovat příjezd asanačního vozidla na pondělí, jedenkrát týdně.  Asanační vozidlo a jeho řidič jsou velmi rizikové faktory a musí přijíždět k farmě po dnech volna a co nejméně často.  Alternativou ke kafilernímu boxu je spalovací pec.

12 12 4 základní kroky čištění a dezinfekce Krok 1 Příprava stáje  Vynesení mobilních zařízení  Odstranění trusu, zbytků krmiva a prachu  Vyprázdnění koryt  Vypuštění podroštů  Namáčení Krok 2 Mytí  Aplikace detergentu  Mytí vysokým tlakem  Oplach vodou Krok 3 Dezinfekce  Aplikace pracovního roztoku dezinf. přípravku (1. dezinfekce) Krok 4 Sušení a odpočinek stáje  Topení  Fogování (2. dezinfekce)

13 13 Časová náročnost a redukce patogenů – Příprava stáje – Namáčení – Detergent a mytí – Oplach – Dezinfekce Čistota povrchu Redukce koncentrace patogenů Čas 90 % 10 % TVC / cm² 10^9 10^7 10^6 10^2

14 14 Krok 1 Příprava stáje - mechanická očista  Organické látky, zejména bílkoviny a tuky, poskytují mikroorganismům účinnou ochranu, tzv. biofilm.  Vyjmutí mobilních zařízení ze stáje (ponořit do vody s detergentem a poté umýt a dezinfikovat).  Mechanicky důkladně odklidit veškeré zbytky organického materiálu (krmivo, trus). Použít lopaty, škrabky, kartáče – dle použité technologie. Mechanickou očistu je nejlépe provést co nejdříve po vyskladnění zvířat - před zaschnutím organického materiálu. Krmná koryta po vyčištění naplnit vodou s detergentem.  Odstranění prachu z vysoko položených míst pomocí vysavačů nebo oplachem.  Vypuštění podroštových prostor. Pokud není možno vypustit úplně, měla by být dodržena minimální vzdálenost mezi hladinou kejdy a roštem 40 cm.

15 15 Krok 1 Příprava stáje - namáčení vodou  Namáčíme po dobu 3-4 hodin bezprostředně po vyskladnění zvířat. Postřik hadicí nebo Použití zahradního rozprašovače a spínacích hodin, kdy 5 minut působení vody – 20 minut bez vody, trvání operace 4 hodiny. Nevhodné je stříkání ploch pomocí wap pod vysokým tlakem (160 barů), kdy dochází k rozstřikování infektu.  Spotřeba: 1,5 litru na jeden čtvereční metr. Intenzita přírůstků prasat Výsledky po předchozích mycích a dezinfekčních protokolech Mycí metoda se studenou vodou Dnů do porážky (z 25 kg na 110 kg) Bez dezinficiens98,14 Dezinficiens95,11 Pouze detergent95,59 Detergent & Dezinficiens 92,66 Nebyl pozorován žádný rozdíl mezi použitím horké a studené vody O 5 dní rychleji!

16 16 Krok 2 Mytí - aplikace detergentu  Po odmáčení provedeme aplikaci detergentu. Detergenty obsahují surfaktanty, které napomáhají rychlému očištění a rozrušují biofilm mikroorganismů.  Výhodou je použití pěnovacích lancet - déle v kontaktu s mytými plochami a to i na svislých plochách. Další výhodou je dobrá viditelnost ošetřených a neošetřených ploch.  Prakticky se odhad koncentrace detergentu provádí nejčastěji podle hustoty pěny a udržení se na stěně (0,5-2 %). Délka působení detergentu 20 – 60 minut (ne déle, ne méně) a aplikace za nízkého tlaku (20 barů).  Detergenty pro použití ve stájích mají většinou zásadité pH, proto po použití je nezbytné odstranit zbytky detergentu tak, aby nedošlo ke snížení účinnosti následné dezinfekce.

17 17 Znečištěná plocha 10,000 TVC’s Dezinfikovaná plocha (bez umytí) 1000 TVCs Plocha omytá detergentem 1,000 TVCs Dezinfikovaná plocha omytá detergentem 5-10 TVCs Plocha omytá vodou 5,000 TVCs Dezinfikovaná plocha omytá vodou 500 TVCs Násobně vyšší účinnost dezinfekce Bez zásahu na ploše 10,000 TVCs Proč používáme detergenty?

18 18 Proč používáme detergenty? Omezují organické znečištění. Snižují počet bakterií. Rozrušují a eliminují biofilm. Snižují čas nutný k očistě. Omezují spotřebu vody až o 47 % (při pěnování i více). Nejdůležitější: Umožňují dezinfekčním přípravkům dobře působit.

19 19 Odstranění vrstvy biologického materiálu (biofilmu) Co je to biofilm? Soubor bakterií anebo plísní, které existují v multicelulární či komunitní formě a jsou zapouzdřeny v extracelulární polysacharidové matrix, kterou samy syntetizují. Biofilm působí jako ochranná vrstva pro patogenní i nepatogenní bakterie

20 20 Tvorba biofilmu

21 21 Tvorba biofilmu

22 22 Krok 2 Mytí - mytí a oplach  Po aplikaci detergentu následuje mytí, kdy dojde k úplnému odstranění všech nečistot ze stáje.  K mytí vždy používáme nezávadnou vodu. Optimální je průtok vody l/min., čím vyšší tím lepší. Průtok je důležitější než tlak. Tlak vody přibližně 160 barů.  Dalším krokem je oplach vodou, kdy používáme vysoký průtok (20-40 l/min.) a nízký tlak vody < 80 barů.  Používáme trysku s „placatým (vějířovitým) proudem“ a postupujeme od shora dolů a od konce stáje k východu.

23 23 Krok 3 Dezinfekce Dezinfekci provádíme 1-5 hodin po oplachu. Stáj nesmí být ani příliš suchá ani příliš mokrá. Jen takto dochází k největší redukci počtu mikroorganismů. Příliš suchá stáj – dochází k zaschnutí biofilmu, který chrání baktérie, viry a plísně. Obtížněji se narušuje a odstraňuje. U příliš mokré stáje dochází k ředění koncentrace použitého dezinfekčního přípravku. Nejdříve aplikace dezinfekčního přípravku na boční stěny, zábrany, dále strop – využití stékajícího prostředku na podlahu, nakonec postřik podlahy a tak zesílení účinnosti. Postupujeme od konce stáje k východu. Tryska by měla vytvářet „placatý (vějířovitý) proud“, rychlost přizpůsobit podle povrchu – plast rychleji, porézní povrch pomaleji. Optimální průtok při dezinfekci by měl být 15 l/min a nízký tlak 20 barů. Dezinfekce hodin před naskladněním zvířat. Nejvhodnější a nejúčinnější je fogování. Tuto 2. dezinfekci provádíme až na konci 4. kroku, tj. po vysušení a odpočinku stáje.

24 24 Kalkulace spotřeby dezinfekčního přípravku Plocha podlahy (m²) Výpočet dezin. plochy (m²) Koeficient  Porodna:4.5  Předvýkrm: 4.2  Výkrm : 4.1 Spotřeba pracovního roztoku 0.3L/m² Koncentrace dezinfekce1 % Příklad (Porodna) 10 m x 7 m = 70 m² 70 x 4.5 = 315 m² 315 x 0.3 = 94.5 ≈ 100 L Virkon 1: x 0.01 = 1 kg 1 kg Virkon ® S do 100 L čisté vody

25 25 Aplikace dezinfekce  Plyn - žhavící pánve nebo reakcí s KMnO 4.  Fogování - studené nebo teplé vyvíječe mlhy.  Postřik - wap s přisáváním - chemické injektory - zádové postřikovače - nádoba L na přípravu pracovního roztoku napojená na wap - speciální přístroje na dezinfekci.  Pěna - pěnovací lancety.  Tlakové rozvody vzduchu po celé farmě.  Speciální příslušenství – trysky, lancety, bajonetové spojky aj.

26 26

27 27

28 28 Optimální aplikace dezinfekce Tryska na lancetě: placatý, vějířovitý proud. Průtok vody : L/min, Tlak: 20 barů, Spotřeba: 0,3L/m².

29 29 Krok 4 Sušení a odpočinek stáje  Odpočinek stáje běží jen u řádně umyté, vydezinfikované a suché stáje.  Stáj je nutno hermeticky uzavřít a nevstupovat do ní. Ventilace musí být vypnuta.  V případě potřeby topíme.  Odpočinek stáje by měl trvat minimálně 4 dny.  Na konci tohoto 4. kroku, tj hodin před naskladněním zvířat, je provedena 2. dezinfekce fogováním.  Dále fogování za přítomnosti zvířat.

30 30 Kontrola účinnosti dezifekce Hodnocení stupně kontaminace Enterobacteriaceae (EC, Salmonella spp.) Celkové počty bakterií Čistý povrch0 CFU< 45 CFU Kontaminovaný povrch1 – 10 CFU45 – 80 CFU Velmi kontaminovaný povrch> 10 CFU > 80 CFU PROVEDENÍ: Stěr tamponem, plocha 10 x 10 cm Hygicult E (100,- Kč) Hygicult TPC (100,- Kč) INTERPRETACE:

31 31 Výběr dezifekčního přípravku Na základě:  Aplikační formy (plyn, fog, postřik, pěna, dip).  Aplikace za přítomnosti zvířat.  Účinnosti proti jednotlivým původcům.  Ročního období a venkovních teplot.  Biodegradability (použití v provozech s bioplynovou stanicí).  Korozivity (poškození techniky, vozidel).  Rotace dezinfekčích přípravků

32 32 Účinnost dezinfekčních přípravků – rozdíly mezi jednotlivými skupinami

33 33 AKTUÁLNÍ SDĚLENÍ Účinnost různých dezinfekčních roztoků aplikovaných in vitro proti prasečímu cirkoviru typu 2 H. B. Kim, K. S. Lyoo, H. S. Joo, Veterinary Record (2009) 164,

34 34 Obchodní názevŘeděníÚčinná látkaDosažení 4násobné redukce Nolvasan1 oz / gal (7.8 ml/l)ChlorhexidinNeNe DC&R1 oz / gal (7.8 ml/l)FormaldehydNeNe Weladol3 oz / 5 gal (4.7 ml/l)IodoforNeNe Ethanol70%AlkoholNeNe Tek-trol0.5 oz / gal (3.9 ml/l)Syntetický fenolNeNe Fulsan3 oz / gal (23.4 ml/l)QAC / "Quat"NeNe 1-Stroke Environ0.5 oz / gal (3.9 ml/l)Syntetický fenolNeNe Clorox Bleach6 oz / gal (46.8 ml/l)Hypochlorid sodnýNeNe Roccal D Plus0.5% (1:200)QAC / "Quat"NeNe Caustic soda10% (1:10)Hydroxid sodnýNeNe Virkon S1% (1:100)PeroxidAno ( Royer RL, Nawagitgul P, Halbur PG, et al. Susceptibility of porcine circovirus type 2 to commercial and laboratory disinfectants J Swine Health Prod. 2001;9 (6): ) Virkon ® S Účinnost na PCV2

35 35 Vliv nízké teploty prostředí  Arrhéniův zákon log k = E / T + c kde k = reakční kinetika E = aktivační energie T = teplota c = konstanta  Homogenní reakce  snížení teploty o 10°C, [koncentrace] x 2  Kvarterní amoniová sůl, glutaraldehyd  Heterogenní reakce  [koncentrace] není teplotou změněna  Oxidační látky (Virkon S)

36 36 T(°C) = 20° T(°C) = 12° T(°C) = 4° Měsíční teploty v České republice - Brno (min - max) LÚBDKČČcSZŘLP T° (C) počet měsíců 15 < T °C < < T °C < < T °C < 5 3 T °C < 0 2

37 37 Vztah koncentrace účinné látky a teploty (viry) Skupina / teplota20°C12°C4°C FenolXXX Chlorové vápnoXXX JódXXX Formaldehyd1 %XX Glutaraldehyd a kvart. amon. sůl 1,5 %3 %4,5 % Virkon S1 %

38 38 Výběr dezinfekčních přípravků v průběhu roku v ČR Použití dezinfekcí Glut/Qac Glut/Qac, Virkon S, Virkon Adv. Virkon S, Virkon Advanced Měsíců v roce 15 < T °C < < T °C < < T °C < 5 3 T °C < 0 2

39 39 Virkon ® Advanced - Ochrana proti korozi Chirurgický typ nerezové oceli u skalpelové čepelky, která byla ponořena do vody o teplotě 10˚C s přípravkem Virkon ® Advanced po dobu 24 hodin. Virkon ® Advanced ředění 1:100 Voda

40 40 Požadavek rotace dezinfeciens – neplatí pro Virkon S Opakovaná expozice bakterií různým dezinfekčním přípravkům (zejména glut/quat) zvyšuje rezistenci bakteriálních kmenů na tyto dezinficiens i antibiotika. Bakterie aktivují efluxní pumpy v buněčných membránách = vlastní detoxikační systém buněk. Účinnost efluxních pump roste se zvyšujícím se používáním dezinficiens, čímž se zvyšuje také rezistence na tyto přípravky i antibiotika. Proto nutná rotace dezinfekčních prostředků. Studie neprokázaly tento mechanismus u Virkonu S – není nutná jeho rotace (studie v Dánsku z r. 2005, 286 izolátů Salmonella spp.).

41 41 Nejčastější chyby při provádění dezinfekce  Špatně provedená příprava stáje.  Nedodržení časového sledu jednotlivých kroků.  Nepoužívání detergentů.  Nevhodný výběr dezinfekčního přípravku.  Nesprávně zvolená koncentrace.  Nesprávné množství aplikovaného pracovního roztoku L/m².  Nesprávná aplikační forma.

42 Děkuji za pozornost.


Stáhnout ppt "Zásady biologické bezpečnosti v chovech prasat MVDr. Marek Žižlavský Vetfair Hradec Králové 16.04.2010."

Podobné prezentace


Reklamy Google