Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Předmět Český jazyk a literatura Název školy Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice, příspěvková organizace Název materiálu Česká.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Předmět Český jazyk a literatura Název školy Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice, příspěvková organizace Název materiálu Česká."— Transkript prezentace:

1 Předmět Český jazyk a literatura Název školy Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice, příspěvková organizace Název materiálu Česká literatura po roce 1945 Autor Mgr. Věra Pilousová Tematický okruh 3. Česká poezie po roce 1945, Josef Kainar Ročník čtvrtý Datum tvorby 1.pololetí školního roku 2012/2013 AnotaceDigitální učební materiál připomíná Skupinu 42, tematiku a formu jejich děl. Osobnost Josefa Kainara. Rysy jeho poezie. Díla 1. období tvorby. Práce s texty básní básně Ryby a Stříhali dohola malého chlapečka. Materiál je určen k práci s texty v hodinách, směřuje k rozvoji čtenářské gramotnosti žáků a orientaci ve vývoji poezie a kulturních souvislostech. Metodický pokynPrezentace slouží k práci s učebnicí Literatura pro IV. ročníku SŠ a doplňuje její výklad o texty, které nejsou obsaženy v Pracovním sešitě k učebnici. Prezentace je určena jako výklad do hodiny i jako materiál k samostudiu. Klíčová slova: skupiny v české poezii po roce 1945, Skupina 42., rysy Kainarovy poezie, 1. období jeho tvorby, práce s textem básně Ryby a Stříhali dohola malého chlapečka

2 ČESKÁ POEZIE PO ROCE 1945

3 Skupiny v české poválečné poezii? B. Skupina 42 (1942–1948) E. Katoličtí básníci C. Skupina Ra (1942–1948) D. Střední generace básníků A. Skupina Ohnice (1939–1947) navazuje na J. Ortena, „nahý člověk“ Josef Hiršal a Kamil Bednář všední život ve velkoměstě, Ivan Blatný, Jiří Kolář, Josef Kainar 2. vlna českého surrealismu Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenc ( narozených po r. 1900): F. Halas, J. Seifert, V. Holan aj.) (B. Reynek, Jan Zahradníček) - obavy z dalšího směřování vývoje

4 SKUPINA 42 JOSEF KAINAR I. 3. ČESKÁ POEZIE PO ROCE 1945

5 Kamil Lhoták Závodní letoun nad svahem

6 Kamil Lhoták -

7 Kamil Lhoták - Automobil před stanem

8 Kamil Lhoták – Solné jezero

9 Kamil Lhoták - Triplet a kolo na závodní dráze (Na závodní dráze),1941

10 Karel Souček

11 Karel Souček – Májový večer

12 Jan Kotík – Obchod na Hlavní třídě (1947)

13 Karel Souček – V pasáži

14 Jan Smetana – Nádraží v dešti

15 Jan Smetana - Karlín

16 Na jakou tematiku se zaměřovali? Vliv existencialismu (úzkost v době ohrožení existence ) Objevují ve městě novou poezii, hledají jistotu v „kamenné krajině velkoměsta“ Typické motivy: pusté zdi činžáků, dláždění ulic, stojany pouličního osvětlení, periférie, technická civilizace Všední život člověka ve městě:„svět, ve kterém žijeme,“

17 Příklon k nestylizované realitě – prozaizace verše, volný verš, hovorová řeč, městský slang. Co bylo typické pro formu jejich poezie? Svět vidí jako nejednotný (disharmonický), rozpadá se jim na shluk útržků (fragmentů), které se prolínají ( simultánní výjevy). Kolážová kompozice. Odmítají pravidelný verš meditativní poezie současných básníků, členění na strofy a obrazná pojmenování, pojmenovávají skutečnost přímo.

18 JOSEF KAINAR ( ) mnohostranný tvůrce: básník kreslíř dramatik novinář a hudebník

19 Hrál na koncertní úrovni na tři hudební nástroje:

20 Projevoval talent hudební a výtvarný

21 Ze života: Studoval na Karlově univerzitě češtinu a francouzštinu,po zavření vysokých škol nacisty se živil jako muzikant hrou na housle v orchestru a hrou na kytaru. V kompozice je založena na koláži fragmentů. Jeho básnická tvorba byla výrazně ovlivněna černošskou hudbou, zejména jazzem a blues. Narodil se v Přerově, kde prožil dětství. Tatínek, dědeček i strýc byli železničáři, za války sloužil krátce u dráhy také básník. Kainarovi bydleli v Přerově v železničářských činžácích u nádraží, proto trvalým leitmotivem jeho poezie je železniční motivika. Matka pocházela z Hané a přinesla do rodiny selskou tradici.

22 Železniční motivika je trvalým leitmotivem Kainarovy poezie: rytmus kol, třeskot nárazníků, pískot lokomotiv, hlas tlampačů, trubky a zvonků, neklid projíždějících vlaků, atmosféra odjezdů…

23 Jiří Opelík u Josefa Kainara objevuje : Moravanství – do svých čtyřiceti let žil na Moravě a ve Slezsku (Přerov, Olomouc, Hlučín, Ostrava, Řepiště u Ostravy, Zlín, Ostravice, Brno ). Jeho nejbližšími básnickými přáteli byli Brňané I. Blatný a O. Mikulášek… Naléhavé povědomí o vztahu poezie k hudbě, niterná potřeba lidové písně… Venkovanství – vysvětluje jako těsný (nejenom rekreační) vztah k přírodě (i k městské přírodě), zvláštní důraz na plenér v básni. Bezdomovectví - toulavý nepokoj vedoucí ho z města do města a vynucující si značnou autorovu adaptabilnost. Civilismus - tematika velkoměstského člověka a celoživotní láska k jazzu a k blues.

24 Pro jeho poezii je typické: Básník halasovského typu: vytváří typ „básně-obrazu“, která vyrůstá z jediné metafory a obrůstá ústřední obraz. Přehodnocuje skutečnost viděnou konvenčně, často má ironický a satirický nádech. Lyrika obsahuje epické prvky, příběhovost. (s tou se můžeme setkat i u dalších básníků, např. Holana, Hory, Hrubína) Jeho poezie je analytická – snaží se proniknout k podstatě jevu, má intelektuální charakter.

25 Z díla: 1. období ( ) Příběhy a menší básně (1940) Všední příběh je svléknut z historického času a umocněn v polosen či pověst. Nové mýty (1946) verše z let Předvádějí se situace ozřejmující úděl moderního člověka. Válka, nejistota míru, deprimující uniformita strojové civilizace, vrženost do nepřátelského světa – každý se může stát hrdinou v tragédii dnešních dnů. Osudy (1947) verše z let Monografické příběhy, jejichž vypravěčem je Osud a jeho synonymičtí zástupci.. Za okupace patřil ke Skupině 42. Převažuje tragický životní pocit moderního velkoměstského člověka - člověk je hříčkou v rukou nelítostného osudu.

26 Z díla: 1. období ( ) Podobny břitvám, které zajíždějí vždy hloub a hloub, a v sousto hlubiny, čím jiným nežli břitkostí se v siném řezu chvějí. Osudy (1947). Ryby

27 z vody, kterou nepoznají nikdy, protože v tom poznání jim brání jejich sliz. Co jiné my jsme, břitvy lidské pleti, kteří vykrájíme sousta hlubinná. Nejprve Tma je. Láska pak. A my my vrstva třetí, hltavá skutečnost šílené hlavatky jsme na živu, jak to jen jde. Podobny břitvám, které zajíždějí vždy hloub a hloub, a v sousto hlubiny, čím jiným nežli břitkostí se v siném řezu chvějí. Tak se to zdá, jen zdá. Být jimi, poznal bys, že hrůza vodí je v té jejich věčné pouti, protože rozkázáno je jim, nikdy nevyplouti

28 A proud, jda pozpátky, nám neznatelnou silou skvělé křivky láme, nepřetržitým náznakem, že přes lásku svou vodu, Boha svého, nikdy nepoznáme. A do vody pak, jež se přišeřívá, shora se někdo ustavičně dívá..Všimněte si, zda stavba básně Ryby je založena na „ Vysvětlete význam slova břitký a siný. Břitký znamená ostrý, břitká kritika je jizlivá a kousavá. Siný – bledý. Jaká slova vás napadají k pojmenování břitva? Holicí nůž, ostrý, zraňující, i smrtící, mít jazyk jako b. - výřečný, jizlivý.

29 2.Všimněte si, zda stavba básně Ryby je založena na „obrůstání“ jediného básnického obrazu? 4. Doplňte jména básníků, kteří také ve své poezii vyjadřovali názor, že člověk nemá možnost dostat se za hranici svých smyslů, poznává jen povrch věcí. 4. Byli to Otokar …. a Vladimír …….. 3. Platí o básni Ryby, že je analytická? 3. Ano, báseň má intelektuální charakter. HolanBřezina Úkoly a řešení: 2. Ano, stavba básně rozvíjí jeden básnický obraz.

30 jpg

31 Nové mýty (1946): Stříhali dohola malého chlapečka Zajímavá souvislost mezi básní a obrazem: Josef Kainar doprovázel kdysi malíře Bohumíra Matala, když vedl svého malého syna k holiči dát ho poprvé v životě ostříhat. Zážitek, který si oba umělci tehdy z holičství odnesli, musel být doopravdy nevšední, jestliže podnítil prvního z nich k vytvoření několika variant obrazu na toto téma (jedna z nich visí dnes v Moravské galerii v Brně). Druhého – Josefa Kainara inspiroval k veršovanému vyprávění, které dnes také díky Mišíkovu zhudebnění patří k jeho nejznámějším básním. Podle přesvědčení Ludvíka Kundery byla tato báseň v české poezii „hotovým zjevením“.

32 Bohumír Matal - Stříhali dohola malého chlapečka

33 Nové mýty (1946) Stříhali dohola malého chlapečka Kadeře padaly k zemi a zmíraly Kadeře padaly jak růže do hrobu Železná židle se otáčela Šedaví pánové v zrcadlech kolem stěn Jenom se dívali Že už je chlapeček chycen a obelstěn V té bílé zástěře kolem krku

34 Učeň se dívá na malého chlapečka Jak malé zvíře se dívá na jiné Ještě ne chytit a rváti si z cizího A už přece Ráno si staví svou růžovou bandasku Na malá kamínka Na vincka chcípáčka A proto učňovy všelijaké myšlenky Jsou vždycky stranou A trochu vlažné Toužení svědící po malé šatnářce Sedává v kavárně pod svými kabáty Jako pod mladými oběšenci

35 jeden z nich Kulhavý učitel na cello Zasmál se nahlas A všichni se pohnuli Zasmál se nahlas A ono to zaznělo Jako kus masa když pleskne o zem Francouzská výprava v osmnáct set třicet pět Vešla do katakomb křesťanské sektičky Smích ze tmy do tmy a pod mrtvý jazyk zpět Je vždy kus masa který pleskne o zem

36 Stříhali dohola malého chlapečka Dívat se na sebe a Nesmět se pohnouti Nesmět se pohnouti na židli z železa Už mu to začalo 1)Všední událost stříhání dětských vlásků naznačuje první spoutání povinostmi, konec neomezené svobody. Židle z železa znamená pevné omezení pohybu: naznačuje obraz člověka připoutaného ke svému údělu, krutému osudu, z něhož není úniku. 1)Jak je autorem pojata zdánlivě všední událost stříhání dětských vlásků? Co chlapečkovi začalo? Co symbolizuje židle z železa? Úkoly: 2) Jakému filozofickému směru se tento pohled na život blíží? 2) Tento pesimistický pohled na život je blízký existencialismu.

37 2.Jak vidí vypravěč okolní lidi a svědky stříhání vlásků? Jsou to lidé lhostejní, krutí a škodolibí: Šedaví pánové v zrcadlech kolem stěn Jenom se dívali Že už je chlapeček chycen a obelstěn ………… jeden z nich Kulhavý učitel na cello Zasmál se nahlas A všichni se pohnuli …………. Učeň se dívá na malého chlapečka Jak malé zvíře se dívá na jiné Ještě ne chytit a rváti si z cizího A už přece

38 4) Najděte v textu a) personifikaci b 1 ) kontrast b 2 ) přirovnání b 1 ) Kadeře padaly jak růže do hrobu a)Kadeře padaly k zemi a zmíraly, Na malá kamínka Na vincka chcípáčka b 2 ) Jako pod mladými oběšenci Jak malé zvíře se dívá na jiné

39 Z díla: 2. období ( ) Veliká láska (1950). Pracuje jako novinář v Rovnosti, chce někam patřit. Ovlivněn Majakovským. Píše angažovanou poezii a složitost světa zjednodušuje. Český sen (1953). V titulní básni chlapec sní český sen, kde jsou obsaženy všechny předešlé boje našeho národa. Oslavuje lid jako nositele společenského pokroku. 3. období : po roce 1956 Vrací se k poetice doby předúnorové, ale jeho vidění života už není tak nelítostné, spíše je chápavé. Člověka hořce mám rád (1959) Láska k lidem je nahořklá, protože zná jejich chyby, hříchy a omyly.

40 Malinkej člověk padá zas a zas. Ta země matička, jak ta s ním nakládá! Von padá na nosík, von padá na záda, von padá o stýblo, von padá o kaluže. Kterýmžto padáním se proměňuje v muže. Lazar a píseň (1960) V titulní básni biblickou postavu Bohem zkoušeného člověka proměňuje: jeho Lazar je chytrý, ale citově prázdný a cynický. Proti němu stojí píseň – prostá lidská touha. Jaký to s ním bylo

41 Vyroste z košilky a škobrtne jen zřídka. To když ho ošidí ta lasička, ta Lidka, nějakej přechodník anebo panák líhu. Už zvládnul zemskou tíhu, mládenec ! S rukama v kapsách po světě se klátí, a propasti jsou pro něj čirej hec, že naučil se vůbec nepadati. No ale právě dyž to nejlíp umí, dyž nohy nehlídá Charakterizujte postavu mladíka Sebejistý, chvástavý, povrchní Úkoly:

42 a v hlavince mu zněj vznešený myšlenky jak ňáký hvězdný splavy, najde se kamínek, najde se beznaděj, zašeptá horečka, či suchý stýblo trávy, von padne a už nevstane. Trošku se zaprášilo. A velkej bude světa soud, esli směl takhle upadnout a jaký to s ním bylo. Až přečtete celou báseň, vraťte se k úkolům k textu. Kdo nese vinu za osud mladíka? Všichni v jeho okolí, Když no nenaučili vidět svět reálně. Zamyslete se nad funkcí paralelismu, anafor a vyhledejte slova obecné češtiny.

43 Moje blues (1966) Verše z pozůstalosti. Spojení poezie s hudbou. Forma blues mu umožnila propojit životní tíži a melancholii, hořkost a lehkost, útržky příběhů a písňovou melodičnost. Osobitá podoba generační básnické výpovědi Skupiny 42 – motivy trýznivého dětství a válečného mládí, lokomotivy a jejich topiči, železnice a opuštěná nádraží, odvrácená strana města a periferie života. Včela na sněhu (1982) 3. období : po roce 1956 Obsáhlý výbor písňových textů. Miss Otis lituje (1969) Blues o ráji a sladkým bernardýnovi. To se ví že oba jednou umřem Nekoukej po mně Je to tak Umřem a nebudem

44 Doplňte společné rysy tematiky poezie Josefa KAINARA se Skupinou 42: 2)Vliv filozofie ………………… - odráží nejistotu doby. 3) Lidský -“svět, ve kterém žijeme“. 1) M……. c…. určuje úděl člověka. Moderní civilizace existencialismu všední život Shrnutí:

45 Doložte na textu prozaizaci verše: 2) Členění básně ………………… tu není. 3) V první a druhé sbírce je, ale v třetí (Nové mýty) ve verších chybí ……… 1)Pravidelný počet slabik verše …………….. nemají na pravidelné strofy interpunkce Shrnutí:

46 Soukal, Josef a kol.: Literatura pro 4. ročník SOŠ, SPN 2005 Soukal, Josef a kol.: Literatura pro 3. ročník SOŠ, SPN 2003 Sochrová, Marie: Čítanka III. K literaruře v kostce, Fragment 2000 Sochrová, Marie: Čítanka IV. K literaruře v kostce, Fragment 2004 Machala, Lubomír a kol.:Panorama české literatury, Olomouc 1994 Hošek, Milan a kol. Literatura pro 4. ročník SŠ, Didaktis 2010 Jiří Opelík, Josef Kainar, Bláznův Kabát, Klub přátel poezie, Praha 1972 Použité zdroje: Literatura

47 Použité zdroje: Obrázky /668x310_ilustracni.jpg


Stáhnout ppt "Předmět Český jazyk a literatura Název školy Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice, příspěvková organizace Název materiálu Česká."

Podobné prezentace


Reklamy Google